Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Jak snížit dusičnany

 

NápovědaFórum » Voda, přípravky na úpravu a testy  


Žádná předchozí stránka 1 Přejít na další stránku   1  
Jak snížit dusičnany
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   18.02.2017 00:11 Muž prog @ [5] Re: NHKG
Souhlasím, do RO zatím nechci jít, kvůli železité vodě bych musel před osmózu přidat další filtr, abych nenarušil póry. Nadchly mě ionexy na bázi pryskyřice, které se dají jednoduše recyklovat. Chtěl jsem použít filtr pod dřez pro vodu na pití a mít druhé řešení pro akva. Proto jsem se ptal, zda s tím má někdo zkušenosti.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 23:15 Muž NHKG @ [1905] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: prog
Neuvažoval jsi o stavbě tohoto: rybicky.net/clanky/1517-sirny-denitrifikacni-filtr-%E2%80%93-sulphur-denitrator-%E2%80%93-jak-jej-v-cechach-vyrobit ?
Reverzní osmźa jak tu někdo navrhoval asi nebude řešením. Zrovna na dusikaté sloučeniny funguje mnohem hůře než na většinu ostatních.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 23:13 Muž prog @ [5] – voda
Rozbor vody bych musel dohledat, už je to pár let zpět, kritické byly dusičnany, voda je lehce železitá (i dle usazenin v potrubí) ale v normě, lehce nad normu byl hořčík. Nicméně babička ji pila celý život a dožila se necelých 94let, tak "jedvatá" asi nebude :-).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   17.02.2017 23:07 Muž prog @ [5] – Odstátí vody
K dějům ve studni můžu přidat jen laickou poznámku, nejsem chemik, Ph čerstvě napuštěné vody je 6,4 (i po temperaci na cca 20st), další dny už Ph stoupá přes 7, po pár dnech až na 7,4 a to je ve sklenici, ne v akváriu
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 23:00 Muž prog @ [5] Re: romant
Jak jsem psal NO3 ve studniční vodě kolísá kolem 80mg/l, naměřil jsem i přes 100mg/l, podle intenzity srážek. K další diskuzi podotknu, že teplota vody ve studni je stabilně 12st.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 22:39 Muž erik @ [10] Re: MichalV
To som nemeral, meral som len tvrdosť, uhličitanových a celkovú a dusitany a dusičnany a samozrejme pH. Ale je fakt tvrdá, takže až tak vhodná nie je, už som objednal RO, a rastliny to vyčerpajú za 1-2 dni. Na tretí de je znova nemeratelne. Čo znamená podstatne nižšie. Myslím že je tam stupnica od 0-12,5.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 21:12 Muž MichalV @ [45] Re: erik
To sa mi zda pre rastlinne akva idealne. Pridas 50%tnou výmenou vody 15-20 mg/l NO3 :-)
Zaujmala by ma informacia, kolko obsahuje takato voda PO4. Nemeral si?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 21:04 Muž erik @ [10] Re: prog
Tiež mám vodu zo studne, NO3 síce nie až tak vysoké ako Ty, ale tiež dosť, je to približne 30-40 mg. Nikdy som problém nemal, mením vodu rovno z vodovodu, ale väčšinou len tak okolo 1/3 z akva. Ako často meníš vodu? Pokial týždenne a máš dosť rastlín tak by som sa toho nebál, raz dva to spravujú rastliny. Ja mám aj Clear Water ale nepoužívam ho, pretože mám NO3 tak nízko, že uvažujem nad tým, že ho budem pridávať. Bežne ho mám na minimálnej hodnote na teste. Test mám od Tetry.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 20:33 Muž Maq @ [830] Re: MichalV
Těch procesů se tam děje asi víc než by se na první pohled zdálo. Rozebrat to důkladněji by žádalo dát tomu víc než mám zrovna teď chuť, a popravdě, víc než nač stačí moje vědomosti.
Navrhnu jen jeden možný mechanismus:
Při ohřátí vody o 20°C se rozpustnost běžných plynů (jmenovitě CO2) ve vodě sníží o polovinu. Stejně tak není vůbec přehnaný předpoklad, že nad hladinou vody ve studni je několikanásobně vyšší obsah CO2 než běžně ve vzduchu. Dejme tomu dvakrát.
Je tedy možné, že v té vodě je čtyřikrát víc CO2 než odpovídá rovnovážnému stavu při 25°C. Ten se uvolňuje ve formě mikrobublinek a vyprchává.
S tím se ale současně pohybuje pH. K dalšímu pohybu pH může dojít při smíchání studniční vody s akvarijní vodou. S pohybem pH se mění ekvilibrium NH4+ vs. NH3. Může se nárazově uvolnit větší množství amoniaku.
Nechci spekulovat dál. Třeba nám to někdo vyloží odborněji.
Jen dodám že problémy s uvolňováním plynů z vodovodní vody nejsou neznámé, a semtam se i tady o nich někdo zmiňuje. Na rozdíl od té studny ale u vodovodní vody můžeme prakticky vyloučit přítomnost toxických plynů (amoniak, sulfan, možná oxidy dusíku, methan, kdo ví).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   17.02.2017 19:46 Muž MichalV @ [45] Re: Maq
ale voda v studni nestoji. Moze sa to zdat ale podzemna voda je neustale v pohybe. Niekedy sa jedna doslova o podzemne "rieky" na nepriepustnom podlozi. Tym nechcem spochybnovat pritomnost zivin. Zalezi odkial tecie :) Ale s tou teplotou to nebude take horuce si myslim. Ved vodovodna voda ma v tychto dnoch cca 5-7°C len jej ohrevom si to tak neuvedomujeme. Vodovodne pramene su tiez len zarezy vo svahu alebo mniesto kde voda vyviera ked narazi na nepriepustnu vrstvu. A cestou na seba naviaze kade co. U nas vacsinou vapnik a horcik vzhladom na podlozie. Tam tiez nie je daky velky priestor na prekyslicenie.
Tym len chcem povedat, ze ak by s tym ohrevom z 5 na 25°C bol problem pri studni tak by bol pri kazdom aj pri verejnom vodovode. Neprikladal by som tomu dolezitost. Ale budem len rad ak to podlozis aspon hrubymi cislami.
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   17.02.2017 19:24 Muž Maq @ [830] Re: MichalV
Romant zmínil dusitany a zemědělce... já jsem myslel spíš na sulfan (H2S) a amoniak (NH3). Tohle všechno (včetně CO2) v přírodě vzniká stejně jako v akváriu - rozkladem organické hmoty, zejména anaerobním. Studna na "vhodném" místě je pak pěkná jímka. (A protože tam má tolik dusičnanů, asi to "vhodné" místo je.) Pěkně to tam stojí, několik metrů hluboko, ani vánek s tím nehne... takže sulfan a oxid uhličitý, které jsou těžší než vzduch, se nad hladinou hromadí. Amoniak je velmi dobře rozpustný ve vodě.
I když by mě odborník asi zčásti v mých úvahách opravil, "kde by se tam vzal?" vůbec není otázka k řešení, to je běžná situace.
Ale i pokud by studna byla čistá jako "studánka", je v ní voda jistě studená. A když se potom ohřívá, všechny rozpuštěné plyny se z ní uvolňují. A tehdy i jinak vítaný kyslík může rybám ubližovat. Jak přesně, to nevím, ale představuji si to trochu jako "kesonovou nemoc" potápěčů.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 19:01 Muž MichalV @ [45] Re: Maq
co2 v studničnej vode? Odkial by sa tam vzalo? A ohrev z 5 na 25°C asi taky velky nie je aby sa prejavil efekt mineralky. Jasne ze to myslis obrazne ale aj tak tu by som problem nevidel. neviem no.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 17:44 R Muž romant @ [23320] Re: prog
A máš ánung o tom jaký jsou hodnoty dusitanů v té studni? Ono to jde většinou ruku v ruce, jak jsou "za tím" zemědělci, že jsou ty hodnoty vyšší a hlavně to během roku kolísá a to někdy velmi výrazně.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 16:55 Muž Maq @ [830] Re: prog
prog napsal: čerstvá voda ze studny, i když je samozřejmě bez chloru, nedělala rybám očividně dobře, nikde jsem se nedočetl možnou příčinu.
Chladná studniční voda obsahovala pravděpodobně vysoké množství rozpuštěných plynů (se zvýšeným podílem CO2, ale možná i dalších, horších), které se při ohřívání té vody v normálních atmosférických podmínkách uvolňovaly. To může rybám dost uškodit. V zásadě stejná situace jako když otevřeš láhev minerálky.
Tvoji situaci bych neřešil iontoměniči, ale raději reverzní osmózou. I kdybych si k tomu měl pořídit zařízení, které mi tu vodu bude cpát do RO pod správným tlakem.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 15:51 R Muž vaaclav @ [5384] - EchinodoryRe: prog
Samozřejmě si to můžeš koupit surpanblog.cz/… Nebo si sehnat vlastní pryskyřici. Regeneruje se solí a vlastně vyměňuje chloridy za dusičnany musel by jsi ale přes ní filtrovat ale to chce vyzkoušet zas se asi všeho dusíku zbavit nechceš. Je tu i trochu složitější možnost. rybicky.net/clanky/1517-sirny-denitrifikacni-filtr-%E2%80%93-sulphur-denitrator-%E2%80%93-jak-jej-v-cechach-vyrobit :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 14:46 Muž Iceman @ [3] Re: prog
Ionexy se vetsinou pouzivaji v prutocnych kolonach takze pokud je tam jen nasypes jejich ucinnost silne klesne. Funguji na principu vymeny iontu navazanych na funkcni skupine.
Casem se ionex nasyti dusicnanama a bude se muset zregenerovat, tj. vytesnit navazane dusicnany. Toto se dela regeneracnim cinidlem.
Toliko chemicky koutek k principu fungovani ionexu.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.02.2017 14:24 Muž prog @ [5] – ionexy
Zdravím, řeším dlouhodobě problém s dusičnany ve zdrojové vodě (ze studny), obsah NO3 kolísá hodně nad normou 50mg/l, bývá 70-80mg/l, naměřil jsem i 100mg. Zemedělci v minulosti hnojili jako diví. Akva mám zarostlé víc než bych chtěl, vodu ke krevetkám nosím od pramene s téměř nulovými hodnotami NO3, ale už mě to přestává bavit, zvlášť při těchto teplotách. Hlavní akva má přes 300l, tam musím použít naši vodu. Proto bych se chtěl zeptat na zkušenosti s ionexy, které by měly dusičnany odbourat/přeměnit. Má představa je taková, protože nechávám vždy vodu den dva odrazit v plastové bečce, že bych přihodil pytlík s ionexem a nechal ho působit. Ještě přidružený dotaz: čerstvá voda ze studny, ikdyž je samozřejmě bez chloru, nedělala rybám očividně dobře, nikde jsem se nedočetl možnou příčinu.

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 16:59 Muž Maq @ [830] Re: Roli
O dusík bych se nebál. Když se tyhle pokojovky nehnojí dusíkem, rostou pomaleji, ev. tvoří menší listy.
Ale skladba živin by u cichlidářů problém být mohla. Z krmení by údajně mělo být dost málo fosforečněnů, a možná by byl v nedostatku i draslík. Tzn. vyzkoušet, a podle výsledků eventuálně potřebné živiny dodat.
V každém případě limitujícím faktorem bude světlo. Proto bych o jiných než uvedených arónovitých a marantovitých neuvažoval. Například zmíněná Hoya by to možná přežila, ale stagnovala by a žádné živiny by z vody neodčerpala.
Taky je asi potřeba uvážit, že když se rostlině z nějakého důvodu nebude dařit, mohou jí listy a hlavně kořeny odumírat, a v tom případě máme docela opačný efekt - znečištění.
Taková voďanka, ona přežije všechno, ale když nemá optimální podmínky, všechnu energii věnuje do růstového vrcholu a spodní listy nechá klidně odehnít.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 15:58 Muž Roli @ [10] - Cichlidy – Obsah NO3
Okrem množstva svetla a pestovateľnosti na vode nezabudnite uvažovať aj o množstva živín, ktoré potrebujú. Potos vydrží aj s nižšími, ale nie každá rastlina je taká. Jedinú informáciu som našiel o tomto. Ten človek tvrdil, že potos rastie v pohode ak NO3 >40 mg/l. Pri 20 mg/l nerastie moc, ale ani necípne. O ostatných neviem nič...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 15:40 Muž NHKG @ [1905] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: Maq
Mi voskovka nekvetla, ale rostla. Navíc už ji nemám.
Ale viděl jsem ji kvést cca 3 metry od okna, kde nebylo moc světla.
Podle googlu hydroponie je možná.
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 15:21 Muž Pepan @ [3379] - RostlinyRe: Maq
Na to se zeptej Horáce. Ten je na takové dotazy nejpovolanější.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 15:15 Muž Maq @ [830] Re: NHKG
Myslím že Hoyi by se taková hydroponie nelíbila. A Tobě kvete ve špatném světle???
Mám jiný námět: Některé marantovité rostliny. Voda ke kořenům jim nevadí, pokud bude okysličená, rostou ve spodním patře pralesů, takže mají nízké nároky na světlo. V domácích podmínkách je problém s nízkou vzdušnou vlhkostí. Ale vedle akvária by to právě mohlo být lepší. Některé rostliny Calathea jsou překrásné!
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 15:11 Muž Maq @ [830] Re: Pepan
Trošku jsme si nerozuměli. Mně šlo o účinky čistého šťavelanu.
Jinak ano, ty alkaloidy Dieffenbachie budou velmi pravděpodobně jedovaté i pro ryby. Ostatní arónovité tvoří nějaké alkaloidy taky, ale je jich asi málo, do vody jich normálně uvolňují ještě míň, a tak asi proto s nimi nemíváme problémy.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 14:50 Muž NHKG @ [1905] - Jihoamerické Cichlidy a eLka
Tak mám slíbený šplhavec (u nás blázen).
Ale napadla mě ještě jedna rostlina: Voskovka (hoja). Ta i pěkně kvete a taky dobře roste ve stínu. Nezkoušel ji někdo?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   01.02.2017 14:49 Muž Pepan @ [3379] - RostlinyRe: Maq
Pokud tu kytku nepoškodíš, nemáš se čeho obávat. Jiná věc je, pokud by si někdo ty kytky nasadil do akvárka s ryjícími rybami, které by ty kytky rozebraly "do šroubku". Toho bych se asi bál, ale i to se dá vyřešit třeba klecí z plastového pletiva. Jo a pokud jsem si to četl, tak to poškození není jenom mechanického rázu, ale je hlavně chemické.
botanika.wendys.cz/…
Ještě jedna věc: složení - - je jedovatá, obsahuje ostré krystaly šťavelanu vápenatého, saponiny, glykosidy i alkaloidy.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 14:42 Muž Maq @ [830] Re: Pepan, vaaclav
No mě by ten mechanismus jedovatosti šťavelanu vápenatého docela zajímal. Co dělá v ledvinách, je jasné a dobře známé. Při požití vyvolává hrozné reakce na všech sliznicích a citlivých tkáních. Rád bych věděl, zdali je to "jenom" mikromechanické poškození těmi mikrokrystalky, anebo zdali taky systemicky funguje jako jed, tedy škodlivě vstupuje do nějakých metabolických procesů. O tom druhém mám pochyby, nikde jsem nic nenašel.
U ryb to bude asi jiné, už proto že žijí pod vodou. Ale měl bych obavy o jejich žábry.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 14:37 Muž Roli @ [10] - Cichlidy – Potos
Aj ja som si nasadil do akvária potos (* aureum). O dlhodobých výsledkoch dám vedieť. Čo sa týka jedovatosti, tak našiel som informáciu, že podľa ASPCA je jedovaté pre kočky a psi. Potos vidím v akváriach najväčších profíkov, takže si nemyslím, že by mal nejaký negatívne účinky pre ryby.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   01.02.2017 14:28 Muž Pepan @ [3379] - RostlinyRe: vaaclav
To není jenom o píchání do kůže. Je jedovatá hlavně při požití a ročně způsobí v domácnostech spoustu úmrtí třeba kanárků, kteří si zobli. U některých druhů je intenzita jedu taková, že se používají do šípových jedů.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   01.02.2017 14:11 R Muž vaaclav @ [5384] - EchinodoryRe: Maq
Dieffenbachia obsahuje šťavelany což jsou vlastně ostré jehlice které se ti zapíchají do kůže, nejhorší je to třeba mezi prsty. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 12:09 Muž Pepan @ [3379] - RostlinyRe: dudak
Asi máš pravdu. Přece se kvůli názvu nepoperem. Ono to jde skrzevá interfernet dost těžko. :-D
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 12:07 Muž dudak @ [1087] Re: Pepan
on asi říká "blázen" každý něčemu jinému, já znám toto označení zase pro břečťan Hedera helix
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   01.02.2017 11:56 Muž Pepan @ [3379] - RostlinyRe: JoKa
Omyl. Blázen se říká Tradescantii, český název voděnka nebo podénka.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 10:38 Muž Maq @ [830]
Všechny arónovité rostliny jsou více či méně jedovaté. Vede Dieffenbachia, její jedovatost je skutečně nebezpečná, i na pouhý dotek či jiný kontakt. U ostatních bych se v téhle souvislosti nebál. Nikdy jsem neslyšel, že by byl problém s jedovatostí Cryptocoryne, Anubias, Syngonium aj. při akvarijním pěstování. A my mluvíme jenom o sázení do filtru.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 10:33 Muž JoKa @ [2110] Re: Anthrax
Jo, já to taky znám česky pod názvem Potos. A prý se tomu také říká "blázen"...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 10:05 Muž Angus68 @ [8] Re: Anthrax
Papouškové jsou dosti choulostivý chovanci.Vím to od táty,má jich dost.Ale plno druhů zvířat je imunních proti rostliným jedům.Zajímavý je,že každý má svoji specializaci na to svoje ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 09:53 Muž Anthrax @ [8] Re: JoKa
Ahoj, v rostlinách se moc nevyznám, ale jestli to je to, čemu se běžně říká potos, tak v teraristice je hojně používán. A vím, že například chameleóni ho běžně okusují, žerou a jedovatý pro ně není. Stejně tak Agamy, atd. Tím neříkám, že nejsou jedovaté pro papoušky, ale pro ně jedovaté kde co.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 09:42 Muž Angus68 @ [8]
Koukám,že sem rozpoutal dobrou debatu ohledně rostlin zbavujících akvárium dusíkatých látek ;-) .Všechny tyto tropické rostliny,které tu byly jmenované,jsou svým způsobem jedovaté.Ať je to kořen,list,hlíza...ale v aq plní tu funkci o které je tady řeč.Kdysi jsem měl vedle akvária Monsteru.Ta měla listy.To už je dávno.Volil bych kytky se vzdušnými kořeny,Spatyphylum je vhodné pro hydroponii a v keramzitu roste velice dobře a pravidelně kvete.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 09:18 Muž JoKa @ [2110] Re: quasimodo
Také jsem četl, že je jedovatý. Ale pak jsem si přečetl, že se ve filtrech používá naprosto běžně.
Zřejmě, ale to se jen domnívám, bude jedovatý jen při pozření.
Nemám ho ani tak moc ve filtru, ale v akvu, připevněný těsně nad hladinou. Některé listy jsou pod vodou, některé nad, kořeny pod. To na fotce je jen jeden šlahoun, který roste z akva ven...
Mám to takto skoro dva roky a žádný problém. V tom akvu jsou i dva velcí krunýřovci. Kousance v listech nejsou, asi vědí, že tohle se nepapá...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 09:16 Muž DavFM @ [253] - CorydorasRe: quasimodo
Už jsem to tu dával, ale snad nebude vadit, když to dám znovu. Tady v tom akvárku roste i pod vodou, dlouhodobě.
cichlidae.pl/…
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.02.2017 09:10 Muž quasimodo @ [21] Re: JoKa
Scindapsus je jedovatý. Aspoň mezi chovateli papoušků se to tvrdí. Docela bych se bál dávat jedovatou rostlinu do filtru k akváriu. Fakt s tím nikdy nebyl žádný problém?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   31.01.2017 08:07 Muž Pepan @ [3379] - RostlinyRe: JoKa
Přesně ten.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   31.01.2017 07:55 Muž JoKa @ [2110] Re: LiborSprysl
Fotka k příspěvku Ale je určitě jedna kytka, která to dá určitě dokonce jen při umělém osvětlení - Scindapsus. Vyzkoušené.

Tenhle? :-)
 
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   30.01.2017 23:01 R Muž vaaclav @ [5384] - Echinodory
Fotka k příspěvku Zatím mě nic nerostlo tak rychle jako pupečník. Tohle narostlo za tři neděle a to jsem to nevyndal všechno. :-)
 
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   30.01.2017 22:00 Muž Maq @ [830] Re: NHKG
NHKG napsal: Původně jsem si chtěl hrát se šáchorem.
Šáchor by byl výborný, bere hodně živin, dá se bez problémů stříhat, jenže - chce mnohem víc světla než ostatní jmenované.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   30.01.2017 21:58 Muž Maq @ [830] Re: Pepan
Pravdu díš s tím Epi-všechnem. Že se dá snadno namnožit a zase zredukovat. Mně by se nejspíš pozdávalo to Spatiphyllum, ale to se množí mnohem nesnadněji a hned jsem si uvědomil, že jedna rostlina stojí bratru 250 Kč, bylo by jich potřeba podle délky akvária jistě víc, to by ten filtr byl dost drahý. Ale byl by to "držák", tomu věřím.
Nejvíc asi sežere pěkná Monstera. Navíc zavést její vzdušné kořeny přímo do akvária by mohlo vypadat parádně.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   30.01.2017 21:54 Muž Pepan @ [3379] - RostlinyRe: NHKG
Spatiphyllum wallisii je bahenní kytka a jako taková potřebuje hodně vláhy a živin. Když bude doslova stát ve vodě, o to lépe. Světla skutečně moc nepotřebuje, na slunci spíše trpí.
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   30.01.2017 21:52 Muž NHKG @ [1905] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: Maq
No nejsem moc dobrý zahradník (na mých akva to je asi vidět). Spatiphyllum určitě nechci. Měl jsem v květináči a nepřežilo moji péči. A to je prý jedna z nejméně náročných rostlin.
Vím jak vypadá Epipremnum, plazení se nevadí, tak mu dám šanci. Akorát si ho musím u nějaké tety kousek ustřihnout...
EDIT: Původně jsem si chtěl hrát se šáchorem, nasazeným v truhíku zavěšeném na vnitřní straně akvária. Ale než sem ho sehnal, tak jsem na tu stranu akvária nasadil bahnatku.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   30.01.2017 21:50 Muž Pepan @ [3379] - RostlinyRe: Maq
Epipremnum aureum má výhodu, že rychle koření. A ten slabý stonek není nevýhoda. Dá se pořídit dlouhá rostlina, kterou naporcuji na třiceticentimetrové kousky a v klasické zavařovačce zakořením. Pak do filtru umístím celý svazek menších rostlin. A pokud přerostou rozměry únosné pro danou místnost, dají se řezem upravovat. U Monstery bych použil jen vzdušné kořeny (vlastní zkušenost). Dokáží se ve vodě rychle větvit a v akvárku to může vypadat zajímavě.
P.S. Ještě dodatek - Pothos aureus, Scindapsus aureus, Epipremnum aureum, Raphidophora aurea, tohle všechno je jeden druh, akorát botanici trochu exhibovali.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   30.01.2017 21:34 Muž Maq @ [830] Re: NHKG
O arónovitých pokojových rostlinách si troufám diskutovat a soudím, že jediným problémem by mělo být to světlo. Nemusí to ale být Epipremnum. Jeho nevýhoda je v tom, že má slabý stonek a bude se plazit bůhvíkam. Vzpřímeněji roste Aglaonema, Monstera, leckterý Philodendron, vyloženě medit s nohama ve vodě by si mohlo Spatiphyllum - to krásně kvete i ve špatných světelných podmínkách. Nedával bych Anthuria, to jsou většinou epifyty a trvalé mokro u kořenů by asi neschvalovaly. No a Dieffenbachia, ovšem, ale s tou bych si nezahrával. no

Edit: Jenže nám jde nejen o to, aby ta kytka vydržela, ale aby i intenzivně rostla. Jinak těch živin zas tak moc nesebere. Musí mít světlo, klidně umělé.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   30.01.2017 21:14 Muž NHKG @ [1905] - Jihoamerické Cichlidy a eLka
Myslíte, že to Scindapsus/Epipremnum poroste i v koutě místnosti s kořeny v externím filtru? Nevadí tomu šero a mírně proudící voda? Pokud je to fakt, takt to musím vyzkoušet. Už 10 let uvažuju co dát do filtru, ale zatím jsem tam nic nedal, protože jsem si myslel, že bych musel udělat nějakou nádobu s minimálním proudem a speciální osvětlení...
Žádná předchozí stránka
Přejít na další

[1] ... 9 10

Zpět na obsah sekce Voda, přípravky na úpravu a testy Přidat příspěvek • Zobrazeno 13952x

Podobná témata
Dusičnany a dusitanyJak snížit průtok filtru EHEIM 2171 Jak snížit hodnotu pH v jezírku
Jak snížit víření vody u vnitřního filtru AquaClear?Jak v akváriu snížit fosforečnany?Jak snížit hodnotu pH?
Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.
© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/forum/8330-jak-snizit-dusicnany