E-časopis Akvárium
Na mobilu si obvykle vybalancuju zobrazení jednoho sloupce na šířku obrazovky (obr.). Číst se to dá, pokud člověk leží v posteli a nechce se mu jít pro tablet. Nevýhodou jsou texty rozdělené obrázky na celou šířku stránky časopisu - pak je orientace ve sloupcích maličko nepřehledná (obecně na mobilu nevidím problém číst texty, ale prohlížet si obrázky). To se pak vyhrabu z postele a zajdu si pro iPAD, na kterém se celá stránka časopisu zobrazí použitelně a fajn. Samozřejmě, na počítači je to nejpřehlednější.
A co teprve v telefonu
Proti obsahu nemám vůbec nic, naopak. Dokonce ani proti grafické úpravě, ta je také skvělá, dle mě. Jenže je skvělá jen na papíru. Nestálo by za to ji trochu elektronizovat? Jde především o sloupcování, to se prostě na monitoru špatně čte. Na čtečkách dvounásob.
Děkujeme za ohlasy a taky za upozornění a odkaz na techniku "clear and stain", to video je moc zajímavé
A samozřejmě se znovu ozývám s prosbou všem akvaristům: zapojte se, zkuste přispět článkem, fotkami, nápady, překlady, doporučeními atd., ať je časopis co nejpestřejší a každý si tam něco najde
Starší reakce
Super jako vždy.
V tomhle čísle pro mě rozhodně zvítězila Wabi-kusa to je pecka
Konecne to vyslo. Melo by to byt me,sicne; takhle je to moc dlouhe cekani.
Drobna oprava: Na strane 20 to neni "Balitora chipkali, zrentgenovaný..." Je to technika na zpruhledneni tkani a zbarveni kosti a chrupavek. Nema to nic do cineni s panem Rengenem ani jeho zarenim. Tady kdyby si to nekdo chtel zkusit doma
www.youtube.com/… K článku o letnění živorodek: Vyhodil jsem na západojihozápadně orientovaný balkón plastovou krabici od IKEA, cca 45l:
rybicky.net/nadrze/25599 a udělal podobnou zkušenost, že i v největších vedrech teplota vody v ní nestoupla nad 27-28°C (a v noci příliš neklesala).
V porovnání s tím, sklenice za oknem na stejné straně, měly teplotu vyšší, až 32°C (vše při venkovních teplotách 34-5°C).
V plastovém boxu přežily léto Girardinus metallicus a Xenotoca eiseni a jeden ráček CPO v podstatě bez ztrát (ty nastaly až při říjnových nočních poklesech teploty k 5°C - až na jednu uhynuly všechny girardínky, příště musím box schovat dovnitř dřív). Přikrmoval jsem minimálně, žily na řasách, byly v dobré kondici a množily se.
Děkuju za článek, protože mi sofistikovaněji potvrdil, co mi vycházelo z vlastního nepravidelného měření.
P.S. Nevěděl jsem, že Skiffia francesae, které mám v akváriu, jsou v přírodě vyhynulý druh.
34. číslo bylo zveřejněno na našich stránkách, kde je volně ke stažení:
e-akvarium.cz
Ozvěte se nám, co se Vám v aktuálním vydání líbí a o čem byste chtěli číst někdy příště. Za zpětnou vazbu budeme rádi.
Ale nejdřív si vše v klidu přečtěte - ať se Vám líbí
Starší reakce
Malapa napsal: Prosím, prosím, v budoucnu se zase ponořit zpět pod hladinu a třeba jezera Malawi. Něco tlamovcích, šlo by to?
Tak speciálně pro Tebe, i když to chvíli trvalo...
www.facebook.com/… Starší reakce
Asi by bylo vhodnější poslední část tohoto vlákna přesunout do nově založeného s názvem "Biotopní akvária".
Zájemci mohou řadu popisů biotopů nalézt na tomto odkazu:
fish.mongabay.com/… Tie biotopy sa nám rozbehli zaujmavo nie?!
Podobne skúšam ale som bohu žiaľ len nemčinár(vtedy sa angličtina u nás nevyučovala) ,takže buď translator(ten mi však pri PDF nepomôže) alebo sa pozerám po DE článkoch.
A ďakujem,pohľadám a idem googliť.
Sewellie mám už dlhšie dokonca mali už aj snahu sa vytierať,len som bol nútený preložiť ich a teraz sú len v provizórnej nádrži.Preto by som im chcel vytvoriť niečo minimálne podobné domovine.
prasan napsal:Tak ešte raz,napíšem Mekong..... a!?
Tak nakonec jsem se nechala zlákat k ještě jednomu pátrání po konkrétních údajích
Googlím conductivity + Sewellia. Jde použít jiné klíčové slovo, ale "conductivity" je celkem užitečné - nechci totiž vidět tisíce akvaristických stránek bez informační hodnoty. Ve výsledcích upřednostňuju rozhodně odborné studie, NE akvaristické stránky. Hned na první stránce mě zaume "Water quality, Aquatic Life and Fish in Song Bung River" -
brage.bibsys.no/… a tam najdu zmínku o výskytu S. lineolata v Khe Vinh stream. To už zní slibně, ne? (Nehledě na to, že je tam dost informací o prostředí a spolubydlících.)
Pokud teď hledám "Khe Vinh stream", tak znovu mezi prvními výsledky vidím FishBase a obratem zjistím, že je tam typová lokalita pro dva zástupce rodu Schistura. Dokonce s GPS souřadnicemi, takže za minutku už se dívám na satelitní snímky... a nevěřím, že pokud tomu zasvětím několik večerů, tak že nevypátrám obrovské množství dalších informací.
Chce to nehledat na akvaristických stránkách, ale na internetu. Je to boj, ale jde to.
Asi došlo k nedorozumění ohledně toho, že by snad aquascaping měl být něčím jako nedokonalým předchůdcem dokonalých biotopních akvárií. Ale já to vidím tak, že aquascaperské zaměření na estetiku a detail umožnilo posun v konceptu biotopních akvárií tam, kde je dnes. Tzn. biotopní akvária vděčí za mnohé aquascapingu, ale není to jedna vývojová linie. A už vůbec si nemyslím, že to bude někdy záležitost populární a masová. (On ani ten aquascaping není masový, jen řekněme pořádně rozhýbal stojaté vody.) Věřím ale, že to přinese do akvaristiky jako takové nový impulz a velký posun v tom, kolik toho o přirozeném prostředí ryb víme. Ostatně už se to děje. My jsme tu trochu zaspali, ale stačí se podívat na národní či regionální soutěže biotopních akvárií v západní nebo jižní Evropě. Taky v Polsku, Chorvatsku, Rusku… Každým rokem je toho více. Ale opakuju, nemyslím si a netvrdím, že je tohle nějaká jediná správná cesta, kudy by se měla akvaristika ubírat.
Atlasy moc neuznávám, právě proto, že se člověk ochuzuje o to sbírání a třídění informací. Biotopní akvárium není o tom, založit ho podle nějakých údajů. Je to o tom, dozvědět se o konkrétním biotopu co nejvíce. Ale pro zájemce o atlas doporučím portál Seriously Fish, kde popis lokalit často bývá a někdy i fotky. Je to pro ryby, rostliny jsou v biotopních akváriích nechci říct druhořadé, ale nejsou tím „výchozím prvkem“. Nějaký průkopník to ovšem může změnit, tohle není žádná rigidní dispciplína.
(Další zdroje jsou např. různé knihy, reporty z terénu – zdaleka nejen Bleher, popisy nových druhů, inventarizace atd. Pro mě je tedy nemyslitelné se omezit na čistě akvaristické zdroje. Je to o hledání co nejvíce informací, nikoli co nejrychleji nebo nejjednodušeji. Jistě, každého to bavit nebude, čtení dneska v módě není.)
Ten Taiwan byl zrovna snadný příklad, zadala jsem do Googlu tři klíčová slova: Rhinogobius + conductivity + Taiwan. Hned na první straně stačí otevřít si jen odkazy na PDF a mám informací poměrně dost, namátkou:
lib.dr.iastate.edu/…
www.int-res.com/…
pacificscience.files.wordpress.com/…
Dokonce se dočtu, jaký typ substrátu a proudění jednotlivé druhy ryb upřednostňují. Ryby, řasy, bentos… nejrůznější parametry… pro mě určitě dostatečné, ještě najít foto či video a můžu jít zakládat. Taiwan ovšem patří k těm pěkně zdokumentovaným, to jiná místa za pár hodin zdaleka „nenastuduju“.
Konkrétní biotopy bych tady ale dál nerozebírala, to by bylo na dlouhou debatu a odbočujeme od článku v časopise. Polemika o smyslu či vnímání biotopních akvárií je ovšem vítaná, jen houšť!
1 19.07.2016 15:51 - Napíšem povodie Mekongu a .... Sakriš veď tá rieka je obrovská a v každej časti vzhľadovo iná.Myslím,že sa chápeme.Zaujma ma hlavne vzhľad konkrétnej lokality ak chcem vytvoriť čo najvernejší biotop.Mále začínajúce riečky či potôčiky sú krásne číre,no zväčšujúca sa rieka naberá rôzne nánosy a už vôbec nemusí byť totožná s miestom výskytu pre tu či onú rybu.
Jasnačka,nepríde predsa Vietnamec a nebude sa nechávať unášať v dravom toku obrovskej rieky aby chytal Sewellie.Určite ich pôjde chytať niekde do maličkého prítoku,kde sa potápa či ich vylovuje inak.Tak ešte raz,napíšem Mekong..... a!?
Toto je tá výzva menom biotop.Nie je to tak jednoduché ako sa zdá.
1 19.07.2016 15:28 - Už dlhšie uvažujem vytvoriť dáky ten biotop pre Sewellie.Pár obrázkov človek nájde.Niekde sa človek dopátra i k provinciám vo Vietname
www.seriouslyfish.com/… ,no trocha zamrzí,že všade sa uvádzajú len veľké rieky kde už v podstate ani Sewelie nie sú.Tie malé potôčiky vo Vietname som dohľadával tažšie za pomoci zadania provincie či vietnamského názvu pre potok.Myslím ,že informácie udávané pre tieto mrenky sú dosť nepresné a nič konkrétnejšieho som nenašiel.Dáky ten základ no stále to pre mňa nie je to pravé orechové.Nikde som nenašiel konkrétny názov toho či onoho potôčika kde žijú.
Napríklad tu
www.loaches.com/… krásne fotky no popis žiadny.Názov rieky-potôčika/ parametre vody - GH,KH,vodivosť.Niečo proste podstatnejšie čo aj akvarista pre svoje rybky využije.Jasné chápem,že pre niekoho je chov zárobkovou činnosťou a svoje tajomstvá nechce prezradiť.No i napríklad v tomto čísle časopisu v článku o tetrách mi chýbajú tie ako som napísal podstatnejšie údaje,ktoré by článku dali dáku tú vypovedajúcu hodnotu.Napísať,že ryba potrebuje nízke pH a mäkkšiu vodu je dosť stroho a nepresne podané.Určite si pamätáte publikácie o akvaristike onoho režimu,kde ste sa o konkrétnom druhu dozvedeli snáď aj to o ktorej chodieva večer spať.
Páčil sa mi ten náučnejší charakter.Ani článok na akvarista.cz nie je pre mňa dostatočne presný čo do lokalít.Pretože pri tak obšírnom zadaní výskytu si vie akvarista len veľmi ťažko spojiť ryby a konkrétny biotop.
Marcel G napsal..... prohledávat databázi Scopus nebo ScienceDirect a hledat tam odborné anglické články o řekách či biotopech Taiwanu či jiné země, a pídit se v nich po parametrech vody a sedimentu. Pokud to nějací lidé opravdu dělají a mají to štěstí, že z toho i nějaké užitečné informace skutečně vydolují,
Nejlepší cesta, která se mi v tomto ohledu osvědčila jsou jednotlivé orig. popisy ryb z potřebných lokalit. V posledních cca patnácti letech lze v těchto najít poměrně přesné popisy i jednotlivých lokalit vč. potřebných údajů a tabulek. Bývá to především v angličtině.
Je mi velmi blízký raviolčin pohled o budování celku z částí, o akváriu jako kusu přírody, o konci akvária, na který nedohlédnete (dokonce i "listová drť" je mi známá).
Raviolka napsala: Překvapil jsi mě nějvíc myšlenkou, že by někdo chtěl hledat informace o konkrétním biotopu v atlase rostlin.Mně to zas tak překvapivé nepřipadá. Běžný akvarista bude asi těžko prohledávat databázi Scopus nebo ScienceDirect a hledat tam odborné anglické články o řekách či biotopech Taiwanu či jiné země, a pídit se v nich po parametrech vody a sedimentu. Pokud to nějací lidé opravdu dělají a mají to štěstí, že z toho i nějaké užitečné informace skutečně vydolují, pak by bylo více než chválihodné, kdyby tyto informace sdíleli s běžnými akvaristy, kteří to nedokáží nebo na to prostě nemají čas. A kam jinam tyto informace systematicky doplňovat, než do atlasů rostlin nebo ryb? Parametetry vody či sedimentu v lokalitách přirozeného výskytu rostlin či ryb mohou být pro akvaristy velmi užitečné, protože některé druhy rostlin (i ryb) může být v některých našich (pitných) vodách obtížné pěstovat (či chovat), a tyto informace tak mohou akvaristům napovědět, jaké parametry jsou pro daný druh rostlin/ryb vyhovující. Já jsem se třeba snažil těchto informací o některých Taiwanských řekách dopátrat, ale nic kloudného (v angličtině) jsem bohužel nenašel. Relativně dost užitečných informací je dostupných snad jen o povodí Amazonky. Jinak by ale nebyl špatný nápad vytvořit třeba "atlas lokalit" (vedle atlasu ryb, atlasu bezobratlých nebo atlasu rostlin).
Detailní chemismus a nebo složení sedimentu považuju právě už za ty prvky, které se hodně diskutovaly ještě několik let zpátky, ale pro funkci a vzhled biotopního akvária nejsou podstatné.Pro úspěšné pěstování rostlin a chov ryb jsou podle mě informace o parametrech vody velmi podstatné.
ale nazývat doslova jakoukoliv snahu o napodobení přírody snahou neumělou?To jsi mě pochopila špatně. "Neumělou" tuto snahu nazývám právě pro ten kritický nedostatek informací o parametrech vody a sedimentu. Když tvoříme biotop, aniž bychom znali parametry vody a sedimentu pro rostliny, které tam chceme pěstovat, a ryby, které tam chceme chovat, pak je to dost "o hubu" (pro ty rostliny a ryby). Většina řek je obecně na živiny celkem chudá a většina sedimentů zase relativně bohatá, ale některé rostliny mohou mít třeba vypěstované určité evoluční mechanismy, které mohou dostávat ve zcela jiném typu vod pěkně "na frak". Ano, pokud se omezím jen na kosmopolitní druhy vodních rostlin, které se dokáží snadno adaptovat na téměř jakékoli podmínky, pak tyhle problémy řešit nemusím. Pokud ale chci mít v akváriu třeba nějaké endemity, které se v přírodě nacházejí jen na jednom jediném místě, pak může nastat při použití "české pitné vody" (která je navíc v různých lokalitách různá) problém.
Ke kultivarům - ty přece do biotopního akvária nepatří...Tak to je další důvod, proč si myslím, že se biotopní akvária nestanou nikdy příliš populární záležitostí. Chápu Tvojí myšlenku a jakkoli je mi v mnoha ohledech sympatická, populární se podle mě jen tak nestane, když se budou muset akvaristé omezovat jen na to, co se běžně vyskytuje v daném biotopu. Dnes jsou třeba populární "podvodní japonské zahrádky" neboli pestrá směsice všech možných druhů rostlin na malém prostoru (něco jako arboretum). To je něco, co akvaristům biotopní akvárium stěží někdy nabídne.
vydat se biotopní cestou je rozhodně zajímavé a obohacující.Souhlasím!
Aquascaping je nutný předstupeň, protože bez něj by se tenhle přístup k biotopním akváriím neobjevil a zůstali bychom u toho, že je potřeba mít stejný substrát a stejnou vodu - což nejde, takže se biotopům nikdo nevěnoval.V tomto bohužel nesouhlasím. Z aquascapingu podle mého názoru nejde šmahem kouzelného proutku udělat jen jakýsi "evoluční předstupeň". Aquascaping je specifický (spíše umělecký) styl se svými vlastními pravidly, který je určený primárně pro "hi-society". To, že tato pravidla odporují v mnoha ohledech přírodním procesům a zákonitostem a ignorují hlubší vztahy (ekologii), je jasné. Srovnal bych to s počítači Apple vs. Windows vs. Linux. Linux jsou biotopní akvária, Apple jsou přírodní akvária (aquascaping) a Windows jsou akvária pro 90% akvaristů. Z linuxu nikdy neuděláš populární záležitost, i kdybys o tom napsala tisíce článků. Stejně tak se Apple nikdy nestane záležitostí běžných lidí, protože si prostě nemohou dovolit utratit 100 tisíc za OptiWhite akvária, hliníkovou filtraci, skleněné trubice, in-vitro rostliny, japonský substrát, Twinstar, bakteriální násady, tekutá hnojiva a kdo ví, co ještě. Biotopní akvária budou podle mě vždycky jen okrajovou záležitostí pár nadšenců. Je možné, že se z nich někdy v historii stane na okamžik módní záležitost, ale jakmile tato módní vlna opadne, vrátí se to zase do normálu. Toť můj názor.
Marceli, díky za komentář. Překvapil jsi mě nějvíc myšlenkou, že by někdo chtěl hledat informace o konkrétním biotopu v atlase rostlin. Je to samozřejmě možné, protože pokud jsi s tím přišel ty, určitě to napadne i někoho jiného. Já jsem na to takhle nikdy nenahlížela. Tak jako bych informace o biotopu nehledala ani "přes rybu". Já na to jdu obráceně, hledám informace o jakékoliv konkrétní lokalitě na Taiwanu (například). Pokud tam žijou ryby, které se mi líbí, tak je to super - pokud ne, hledám dál. Tu informaci o prostředí a o rybách samozřejmě většinou nenajdu u jednoho zdroje, to píšu v článku, že je to detektivní práce
. Každopádně ta rostlina nebo ryba žijí na mnoha místech, kde můžou být různé parametry prostředí. Proto není dost možné postihnout to v atlase rostlin/ryb, primárním klíčem je opravdu konkrétní lokalita.
Detailní chemismus a nebo složení sedimentu považuju právě už za ty prvky, které se hodně diskutovaly ještě několik let zpátky, ale pro funkci a vzhled biotopního akvária nejsou podstatné. Vždy to bude kompromis, ale nazývat doslova jakoukoliv snahu o napodobení přírody snahou neumělou? První fotografie na str. 48, máš tam substrát, kameny, rostliny, ryby, třeba i vodu z dané lokality. Je to neumělé? A pokud ty "stejné" kameny a substrát seženu tady, protože jsem to na tom místě viděla, osahala, změřila, vyfotila a nevímco ještě... není to ryzí Mexiko, ale z hlediska přístupu k zakládání a provozování akvária je to rozdíl. O tomhle jsou teď biotopní akvária. Udělat napodobeninu, která nebude do všech detailů totožná s předlohou, ale bude vypadat stejně.
Ke kultivarům - ty přece do biotopního akvária nepatří, ale jen ať se pěstují. Každé akvárium nemůže být biotopní a ani by to nebylo žádoucí. Jsou ale případy, kdy vydat se biotopní cestou je rozhodně zajímavé a obohacující. Jinak viz opět strana 48 nahoře: "...To vůbec neznamená, že je snad biotopní akvárium nějakým akvaristickým ideálem." Aquascaping je nutný předstupeň, protože bez něj by se tenhle přístup k biotopním akváriím neobjevil a zůstali bychom u toho, že je potřeba mít stejný substrát a stejnou vodu - což nejde, takže se biotopům nikdo nevěnoval.
KarlosS napsal: to by mě zajímalo, můžete prosím osvětlit použití? Nebo odkaz na ten článek. Moc díky.
issuu.com/…
strana 10
Hned, jak jsem to viděl, přemýšlel jsem, proč aquascaping vs. biotopní. Z akvaristů jen málo dělá vyloženě aquascaping a jen málo vyloženě biotopní nádrže. Za praktičtější bych považoval high-tech vs. low-tech, nicméně to už by vyvolalo víc emocí. Téma, které Raviolka vybrala, toto do jisté míry "zastupuje". Můj názor.
Raviolka napsala: Právě vyšlo 33. číslo ... Budeme rádi za zpětnou vazbu, přání, náměty, komentáře...
Aquascaping kontra biotopní akvária: Tento článek je pro mě rozhodně podnětný a nutí mě k zamyšlení. Na druhou stranu se nedokážu úplně ztotožnit s pohledem Raviolky, která vnímá aquascaping jako předstupeň biotopních akvárií. Mně se třeba v přírodě líbí pohled na horu, údolí, zátoku, bystřinu nebo louku. Nic z toho ale nedostanu do malého akvárka v obýváku, i kdybych se sebevíc snažil. Aquascaping jako takový není sice můj šálek kávy, ale líbí se mi na něm myšlenka miniaturizace určitého kousku přírody. Jen díky této miniaturizaci si mohu doma vytvořit určitý kousek přírody, který mě fascinuje. Biotopní akvária naproti tomu chápu spíše jen jako určitý "výsek" přírody. V 1500L akváriu tedy mohu mít malinký výsek řeky, ale bez miniaturizace zde nemohu mít celou zátoku i s okolními kopci, břehy, stromy a loukami. Biotopní akvária mi proto v tomto ohledu připadají svým způsobem dost "chudá" a rozhodně mě nepřitahují tak jako aquascapingové "krajinky". Z tohoto důvodu si také nemyslím, že by biotopní akvária byla tím, k čemu náš koníček směřuje (i když možné je všechno). Na druhou stranu ale vítám důraz na funkčnost, a nikoli jen estetiku našich akvárií. Pro mě osobně je akvárium především učebnicí, na níž se učím poznávat fyzikální, chemické, biologické a ekologické vztahy a zákonitosti, které v přírodě (simulované mým akváriem) panují. Zároveň si nemyslím, že je snadné zjistit si konkrétní podmínky, v jakých rostou v přírodě rostliny, které dnes pěstujeme ve svých akváriích. I kdyby nám ty rostliny rostly za barákem (jakože většina z nich asi neroste), stejně si běžný člověk nemůže dovolit investovat tisíce či desetitisíce korun do analýzy vody a sedimentu v prostředí jejich běžného výskytu. Tato problematika rozhodně není tak jednoduchá. A o prostředí přirozeného výskytu tropických druhů rostlin toho víme ještě méně a já nevím o žádném vhodném zdroji informací, který by tyto informace obsahoval (ani v knihách od Dr. Kasselmann, která se snažila toto prostředí popsat, příliš mnoho užitečných informací o chemismu vody či složení sedimentů není). O tom konec konců svědčí i kvalita informací v atlasech akvarijních rostlin => neznám žádný takový atlas, který by detailně popisoval tyto původní biotopy a jejich fyzikálně-chemické a geologické charakteristiky. I z tohoto důvodu je jakákoli snaha o napodobení konkrétního biotopu podle mého názoru opravdu jen neumělou snahou. Řada druhů akvarijních rostlin jsou navíc kultivary, o nichž ani nevíme, z jakého druhu byly vyšlechtěné a jaké nároky vlastně mají. Kde má běžný akvarista tyto informace zjistit? Je to samozřejmě jen můj komentář k zamyšlení nebo diskuzi. Článek o pohledu na krevetky elektronovým mikroskopem je opravdu skvělý (třeba se k tomu vyjádří i někdo další).
No jasně, šlo o zdroje... některé lokality byly třeba výrazně sirnější než jiné
No teoreticky může uvolňovat nějaké huminové látky. Tipnul bych ale, že dnešní extrakty budou v tomhle mít mnohem lepší efekt. Pamatuju si, že někdo doporučoval použít kousky hnědého uhlí při stabilizaci vývojové vody pro nějaký druh teter. Ale nevím jaký. Podle mě je hlavním benefitem barva a možnost drcení pro přípravu dna spolu se správnou váhou pro odkalování. Ve zvonu se to nadlečí a pustí detrit krásně ven.
děkuji, ale inertní materiál to není, čeho se využívá a co je prospěšné? Myslíte že uhlík je využitelný?
Třeba u halančíků se uhlí taky běžně používalo, z drceného se dělalo tmavé dno, které se dobře odkaluje a opravdu to dobře vypadá. Správné použití bylo myslím popsáno v kdejaké starší akvaristické knize, namátkou v Halančících od Vítka a Kadlece. Ne všechny kousky jsou podle popisu vhodné.
to by mě zajímalo, můžete prosím osvětlit použití? Nebo odkaz na ten článek. Moc díky.
Plné se ztotožnuji s vyjádřením. Pře XXXX lety jsem ,jako mladý akvarista, chodil do uhelných skladů a vyhledával větší kusy. Mnoho dříve běžně používaných věcí je dnes jíž zapomenuto, nebo není v současnosti používáno. Už to není prostě trend současnosti a vývoje.
Za dřívějších let zcela běžné používané...
... než nastoupili mladí "vědci"
Mám otázku. V článku o tetrách diamantových zmiňuje autor hnědé uhlí velikosti pěsti, umístněné v akváriu. Má s hnědým uhlím v akváriu někdo z vás taky zkušenost?
Je to tak, šlo o záměnu druhů. I z té fotky v časopise je poznat, že jde ve skutečnosti o Chitala ornata. Drtivá většina lidí (myšleno akvaristů) to nepozná, ale že to odhalí Jaroslav Hofmann není překvapením
Celá tato "kauza" měla jen ilustrovat, že pasáž článku o záměně druhů není žádnou fikcí a je potřeba být ve střehu. Jsou druhy, které si můžete opakovaně objednávat a pokaždé dostanete něco jiného. Kromě příkladů zmíněných v článku to tedy platí o Chitala chitala, ale např. stále také o Otocinclus affinis či některých boraraskách; známý případ z historie je Xiphophorus montezumae... no nemáme to my akvaristi lehké
V ostravskej ZOO som bol keď som mal 10 rokov a to tam nožovce asi vtedy ani neboli,alebo si ich ako dieťa nepamätám.Takže to s pomenovaním posúdiť neviem.
To asi není dotaz na mě...
Že by to špatné určení druhu ryby (v latině) bylo tou chybou o které Raviolka psala?
Moje "nejlepší" fotka. Ale co to je za druh nevím, nevyznám se v nožovcích.
Když jsem byl v Ostravě předloni v červnu naposledy, tak nožovci zásadně nespolupracovali a nechtěli se fotit
, takže mám jediný obrázek, adekvátně hrozný situaci. Nicméně tehdy to byli nožovci pestří (Chitala ornata), které vidím i na snímku v časopisu. Ale je možné, že se ryby v mezičase vyměnily...
Jaroslav Hofmann
Byl jsem v ZOO Ostrava před týdnem a hlavní chybu té nádrže bych viděl v tom, že nožovci byli nalepení na pozadí a nechtěli se fotit.
A ostatních zvířat v nádrži jsem si ani nevšiml.
Jinak u nádrže je štítek nožovec pestrý (i Anglicky), přitom podle latinského názvu Chitala chitala by to měl být nožovec velký. Podle fotek na netu tipuju že správně bude název nožovec velký.
U nádrže Rio Negra mají momentálně docela malé démony. Vzhledem k tomu, že už ta nádrž je docela stará, tak museli o ty původní přijít, nebo jim zakrsli. Ale mají tam nádherné velké Úzkotlamky nádherné (Anostomus anostomus). Na to dno jsem taky nadával. Viditelných chyb v těch nádržích mají docela dost. Nejhorší jsou rybníčky v pavilonu Evoluce. Těšil jsem se na Hemichromis frempongi a z té výšky toho můstku nešli pořádně vidět, natož vyfotit
Ahoj Rado, skvělé, jsem ráda, že se někdo zamyslel nad detaily. Vezmu to od konce:
- Pro tyhle ryby je to podle mě ideální akvárium, jen těžko by šlo vymyslet něco lepšího. (Mimochodem objem je 8000 l.)
- Čirá voda je OK - ono z černé vody to zbarvení nevyfiltruješ, jedině za použití aktivního uhlí, takže začernit vodu je hračka; zákal v bílé vodě by ale způsoboval filtraci nemalé potíže a bylo by to perpetum mobile. Navíc zbytečné, v tomhle problém nevidím vůbec.
- Dřevo tam je (nahoře vlevo a uprostřed) a ryby ho jako skrýše využívají - postávají pod ním, je to podle mě šikovně udělané a zblízka to vypadá i s tou patinou na pozadí a kamenech skvěle. Ty ryby se vyskytují když už, tak spíš v zaplaveném lese (resp. v hlubší vodě), tzn. ne v močále, jaký si představíme tady u nás. Vytírají se na pevné předměty a i z tohoto ohledu zařízení akvária vyhovuje.
- Proud tam je. Na jiném místě článku zmiňuju, že ne každá ryba z proudící řeky miluje právě ten proud - a nožovec evidentně není ryba, která by se postavila čelem proudu a užívala si to. V hlubší vodě, mezi kameny, v klidnějších místech řeky... každopádně voda v akváriu proudí dostatečně a ty balvany jako z divoké řeky vypadají.
Suma sumárum, tohle jsou všechno platné postřehy, ale jde o detaily. Což k biotopním akváriím patří, máš pravdu. Např. pro úplně ideální variantu bych tam hodila víc velkých kusů dřeva a nechala tam jen jeden pár ryb. Jenže tohle je ZOO a je to udělané s citem a efektně.
Chyba je jinde a není to detail
Ďakujeme.
(v tom biotope mi chýba prúd - tok ako taký,kedže sa jedná o pomerne dravú rieku v Nepále.Konkrétne ryby radi vyhľadávajú zarastené až močiarne oblasti ,hlavne v dobe trenia - takže mi pri nich chýba naplavené drevo,koreňe.Voda zrejme pre phľad do akvária pre tento biotop až príliš číra.Tá ryba mi tam nepasuje.)
Právě vyšlo 33. číslo, stahovat můžete jako vždy na
e-akvarium.cz
Budeme rádi za zpětnou vazbu, přání, náměty, komentáře...
Starší reakce
Pod hladinu půjdeme určitě, ale na Malawi budeme muset teprve zapracovat a něco najít. Ehm, kdybyste tam někdo náhodou jeli, tak se určitě ozvěte
Je pravda, že tlamovce zanedbáváme. Do příštího čísla to napravit nezvládneme, tam se afrických jezer jen tak zlehka dotkneme. Do dalších plánů ale na to budu myslet.
Děkuju za návrh, rádi děláme někomu radost, pokud to je v našich silách
Starší reakce
Prosím, prosím, v budoucnu se zase ponořit zpět pod hladinu a třeba jezera Malawi. Něco tlamovcích, šlo by to?
Děkujeme za reakce, klidně pište dál, co jste si přečetli a zaujalo vás - případně co byste si rádi přečetli někdy příště.
A znovu vyzývám všechny akvaristy, že tenhle časopis děláme sami pro sebe, tak seberte odvahu a zkuste něčím přispět. Třeba reportáží z nějakého letního akvavýletu
Starší reakce
Přidat reakci
1 ...... [4] ...... 8 9
Zpět na obsah sekce Literatura • Zobrazeno 31689x