Jak správně svítit?

tak nevim ...jestli mam v akva hodne rostlin?kolik je vlastne pojem hodne rostlin?kdyz se podivate na me posledni fotografie..neni to zrovna nejak moc zarostle akva si myslim. z vitaplant.cz mi napsali :

Pokud nedávkujete CO2 z kvasnic či bomby, tak je pauza zbytečná.
Této pauzy se využívá u CO k docílení toho, aby za dobu té pauzy trochu stouplo množství CO2 rozpuštěného ve vodě.

Pokud do akvária nepřidáváš CO2 a máš v něm hodně rostlin, tak je podle mého názoru pauza dost důležitá, protože ti pomůže zvednout trošku obsah CO2 ve vodě. Aby to ale mělo nějaký smysl, tak by měla být alespoň 4 hodiny. Za dvě hodiny se ti obsah CO2 ve vodě moc nezvýší. Kdybys sis pročetl pár příspěvků níže, tak bys u příspěvku z 03.08.2014, 18:17 narazil i na odkaz, kde se o tom píše víc ( rybicky.net/forum/1679… ).

Na to asi nedá nikto jednoznačnú odpoveď, názory sa rôznia, môj je takýto: tá pauza neškodí, môže pomôcť (ja by som ju ponechal), ale ak je treba zvýšiť svetlo pre nejaké náročnejšie rastliny, ktorým nepostačuje a je to jediná možnosť, možno ju vynechať.

Dobry vecer vsem,chtel bych se vas pozeptat na pauzu.delam pauzu u meho akva,bylo mi receno pro doplneni co2.Mam akva v mistnosti naproti oknu,pres celou mistnost ale je to docela slunny byt tak je v pokoji svetla dost.Mam akva spise low-tech..mrknete na prezentaci behem sviceni delam dve hodiny pauzu...je ta pauza tak moc dulezita kdyz nemam velke osvetleni a tim do vody nedodavam zadny pmdp ani co2??

Nie všetko je tak, napríklad rastliny vydržia pomerne dosť, ale každý máme inú skúsenosť.
S tými rybkami podobne, myslím, že pre všetky je prítmie, či tieň prírodzenejšie. Naše akvária (žiaľ museli sme sa prispôsobiť) vyzerajú ako výklady a nie výsek biotopu, škoda

Jedno z mojích akvárií bez umelého osvetlenia.

Ale napr. na Jelení paroh má stlmenie svetla dosť rýchly vplyv. Proste netreba nič z toho, čo to zaznie, brať príliš všeobecne - ak by to niekto tak chápal, nepochodí dobre Začiatočník by sa mal radšej pýtať po opísaní konkrétnej situácie. Ale to už trochu odbočujem...

to co si napisal je pravda, len nerad bojovat s riasou zatemnenim, pretoze to je blbost, riasy su menej narocne ako rastliny, takze by si musel zatemnit na tak dlhu dobu ze by to ani rastliny nerozchodili ;)
tiez nie vsetky ryby maju radi pritmie

Myslim ze vela ludi tu zabuda na to najdolezitejsie pre chod akvaria a to je spravny pomer 3 faktorov: zivin, Co2 a svetla. Za predpokladu ze ma akva dost zivin a co2 tak tym obmedzujucim faktorom pre rast rastlin je svetlo. cize znizovat/zvysovanim intenzity alebo dlzky sietenia vieme oplynit rychlost/intenzitu rastu rastlin. resp ako uz hore niekto napisal prastavkou v svieteni vieme kompenzovat lokalny neodstatok napr Co2, mikroprvkov.
Aj tak plati zlate pravidlo, ked svieti svetlo prebieha fotosynteza, ked je tma rastlinky dychaju. Ked sa sa zhasne svetlo, alebo ked je zamracene tak sa fotosynteza aj tak nezastavi, len sa spomali na nizsiu uroven a tym sa znizi dopyt po zivinach. preto sa napr pri boji proti riasam odporuca zatemnit Akva, nestaci len vypnut svetlo...
Co sa tyka ryb, tak osobne si myslim ze rybicky maju radsej pritmie a husto zarastene akva kde sa citia bezpecnejsie. ale potom ich zas nevidno :(
Takze to ako svietime zavisi od toho ako chceme udrzovat rovnovahu. ci uz cheme pridavat vela zivin, vela co2 a vela svetla, alebo menej zivin, menej co2, pomalsi rast ale mozno si akva vystaci z rozptylenym dennym svetlom a netreba dosvetlovat umelo.

jenže to má úplně jiný důvod: zrající rostliny vylučují etylen, který samozřejmě bude urychlovat zrání i dalších plodů... aby se to nedělo, jde tam co2, který je levný, těžší jak vzduch a vytlačí etylen pryč od ovoce...

Viac druhov rastlín, zaťahujú lístky, napr. aj Althernathery, hygrophily. Cez pauzu tak nečinia. Nevypínam cez pauzu ani CO2, proste to funguje a mňa to pochopiteľne teší. Rastliny si naozaj zvyknú. Veď poznáš výraz rýchlenie rastlín. Na lodiach pri preprave ovocia púšťajú CO2 do kontajnerov, kde je úplna tma....ale to už by som išiel od veci, to sem nepatrí

obedova pauza se vyplati tem, co maj extremni osvetleni. Ty co maj normalni intenzitu to mohou zvladnout i bez pauzy.

Beztak se teoreticky za tu pauza nahromadi mene, nez kolik by se mohlo nahromadit(a spotrebovat) pri normalnim svicenim tim ze by byla voda hladovejsi po co2

Veď hej Ja tiež na to nemám žiaden vyhranený názor - asi to funguje aj bez pauzy aj s pauzou, kým sa nechodí do extrémov.

Ja takú obednajšiu pauzu úplne nezatracujem.Človek si musí sledovať tie svoje rastlinky a zariadiť sa hlavne podľa nich.

prasan napsal: Počas dažďa nie je úplne ,,čierna,, nočná obloha a tak rastlinka listy nezaťahuje tak ako v noci.Resp.ak ich stiahne tak len čiastočne.
Rovnako pri obedňajšej svetelnej pauze v akváriu nie je úplná tma, ale slabé prirodzené svetlo. Keď som mal obednú pauzu pridlhú, rastlinky sa otáčali ku oknu. Inak mne sa večer pred zhasnutím najzreteľnejšie zatvára Limnophila.

Netvrdím,že sa rastlinka nedokáže na takéto obednajšie prestávky nachystať.No stojí ju to viac námahy.Normálne (uvediem opäť Staurogyne) sa ráno lístky roztvoria a na večer stiahnu.Pri obednajšej prestávke vo svietení to musí vykonať 2x.Počas dažďa nie je úplne ,,čierna,, nočná obloha a tak rastlinka listy nezaťahuje tak ako v noci.Resp.ak ich stiahne tak len čiastočne.
Rastlina si v sebe neuchováva svetlo!
Rastlina príjma svetelnú energiu a táto sa v nej mení na energiu chemickej väzby.
Citujem Wiki:
,, V priebehu svetelnej fázy sa zachytáva energia svetelného žiarenia a premieňa sa na energiu chemickej väzby v podobe feredoxínu, adenozíntrifosfátu (ATP) a redukovaného nikotínamidadeníndinukleotidfosfátu (NADPH). Všetky tri látky sa potom môžu využívať ako zdroj energie pre tmavú fázu fotosyntézy (tvorbu cukrov), alebo aj v iných chemických procesoch, akými sú asimilácia dusíka a síry.´´ koniec citátu.

Mraky nie sú argument, oni sú. Ja nepozerám na šetrenie, jednoducho je dobré si užiť akvárium pri vstávani a potom pri usínaní . Pohľad na ne mi dodáva energiu a dobrú náladu. Prečo by som sa o to oberal? No a stále tvrdím, že rastliny sa dokážu prispôsobiť.
Zoberme si napr. také monzunové dážde, koľko trvajú?, a rastliny rastú do zásoby, to len tak naokraj

Napríklad také Staurogyne sa presne orientuje podľa času vypnutia a zapnutia svetiel.Už pol hodinku pred a i po začína staurogyne sťahovať lístky.Pri obednej pauze sa takto rastlinka zbytočne vysiluje.V prírodných podmienkach sa určité žiarenie dostáva i cez mraky čo človek moc nevníma ale i tak je to dostatočné svetlo na to aby rastlinky ako napr.Staurogyne fungovali ďalej.
Osobne v mojich low tech akváriách, svietim 10 hodín denne.Žiadna prestávka a rastlinky (tie menej náročné) rastú celkom slušne.Ak majú dostatok svetla,tak aj kobercovky idú slušne.

Obednajšiu pauzu si väčšina vymyslela aby ušetrili peniažky za elektrinu a argumentujú to mrakmi.Potom niekto silou mocou chcel mať čísla ,tak mu to vo svojich akváriách zmerala pani Walstad.U každého to však funguje trocha inak a ani pani Walstad nevie kto koľko kŕmi,aké a koľko rastlín máme a pod.Takže tie hodnoty CO2 môžu byť v konečnom dôsledku všade iné.

Je nás tu len zopár jednotlivcov, čo fungujeme s akváriom i viac ako 4,5 či 6 rokov.Drvivá väčšina to po roku dvoch zakladá na novo,lebo sa už nepáči vzhľad či z iných dôvodov.Dovolím si tvrdiť,že takto ,,krátko,, fungujúce akvárium ani z ďaleka neodzrkadľuje podmienky v prírode.Až pri dlhodobo fungujúcej nádrži človek reálne vidí všetky klady i zápory akvária ako takého.

Já to chápu tak, že D.Walstad na konkrétním příkladu několika svých akvárií ukázala, jak se zhruba chová CO2 v "low-tech" akváriích ( = bez umělého přidávání CO2). Je ale jasné, že v jiném akváriu (s jinak početnou osádkou živočichů, s jiným režimem údržby apod.) budou přesná čísla odlišná. Co ale zůstane stejné, je ten princip => rostliny po zapnutí světel začnou spotřebovávat CO2, a pokud je rostlin hodně, může jeho hladina klesnout na kritickou úroveň ... těsně předtím, než se to stane, je proto vhodné fotosyntézu rostlin násilně přerušit (vypnutím světel), a rostlinám opět vytvořit vhodné podmínky k životu (nahromaděním většího množství CO2). Konkrétní dogma 5-2-5h vzniklo podle mého názoru pravěpodobně chybnou interpretací podobných výsledků měření => někdo někdy měřil chování CO2 ve svém akváriu, publikoval výsledky, a ostatní to přejali a "zdogmatizovali" (resp. zobecnili). Takže přesná čísla jsou podle mě nesmyslná (pokud někdo nepřijde s tím, že jsou v tom nějaké biologické cykly, což pochubuji). V přírodě se rostliny velmi často potýkají s mraky, zataženou oblohou, a třeba i několikadenním deštěm, kdy slunce prostě nesvítí. Přesto jim to nedělá větší problémy. V akváriu to bude víceméně stejné. Na konkrétním příkladu to pěkně doložil i Johan, který svítí a pauzuje jak o život, a já nevidím jediný důvod, proč by to nemohlo fungovat. Podle mých zkušeností záleží nejvíce na tom, aby rostliny dostaly určitý (dostatečně silný) přísun záření, a nezáleží už tolik na tom, jestli to dostanou v kuse nebo po kouskách (s přestávkami). Mnohem horší je, když mají rostliny dlouhodobě osvětlení nedostatečné (i tak ale mohou přežívat i několik měsíců, než se zcela odporoučí).

Čísla jsou dle mého vymyšlená.
Máte nějaký odkaz na vašich 90 minut?

........tak právě v tom příspěvku od D.Walstad jsou myslím alespoň zhruba vysvětleny ty časové intervaly, které D.W. doporučuje dodržovat, včetně zdůvodnění.
To si asi nerozumíme a nebo já neumím dostatečně anglicky, ale to co tam je uvedené platí pro dané akvárium. Jiné akvárium s jiným množstvím jiných rostlin bude jinak rychle spotřebovávat CO2 a může ho spotřebovat už za 2 hodiny a nebo ho nespotřebuje za celý den svícení.
Mě zajímá jestli ty časy mají opodstatnění na úrovni biologie submerzních rostlin. Třeba u suchozemských rostlin může start fotosyntézy trvat až 90 minut a nemá smysl jí tak vystavovat kratšímu osvitu než oněch 90min. Tak tady na fóru se lze dočíst že se má do akvária svítit v kuse aspoň 5 hodin a přerušení nemá být delší než 3 hodiny, kde se tato čísla vzala?
Tuto otázku tu píšu už po několikáté a na ní prostě D.W. neodpovídá. Ta ukazuje na měření konkrétního akva že jí tam CO2 vydrží bez umělého přidávání na nějaký čas a za nějaký další čas se doplní, aby to vydrželo na zbytek dne se svícením.
Když to budu hnát do extrému tak použiju silné osvětlení, ale budu svítit vždy jen třeba hodinu a pak dám 2 hodiny pauzu na obnovení CO2. Půjdou takhle rostliny pěstovat? Nebude jim na tom něco vadit? Třeba se nestihne dostatečně rozběhnout fotosyntéza a nebo třeba úplně něco jiného?

Je dôležité to robiť po svojom. Tvrdím (z mojej niekoľko ročnej praxe), že akvárium, teda rastlinstvo sa dokáže časom prispôsobiť podmienkám, ktoré nastavíme. Hovorím o svietení s obedňajšími prestávkami. Robím takto roky. Je to síce dobou dlhšia záležitosť, ale časom to začne fungovať. Ak vám poviem, že mám jedno akvárium bez osvetlenia, tak mi málokto uverí. Je tesne pri okne na severnej strane. Nieje však hlboké. Rastlinstvo, anubiasy, microssoria, echinodory.
Proste si robím po svojom

Obávám se, že od Mr. Sida se žádných konkrétních odkazů nedočkáte. Maximálně vám poradí, abyste se podíval na "nějakou" stránku. To je oč mi běží.

PS: A když už jsme u toho, že to nikdo ničím nepodložil, tak právě v tom příspěvku od D.Walstad jsou myslím alespoň zhruba vysvětleny ty časové intervaly, které D.W. doporučuje dodržovat, včetně zdůvodnění.

Jen pro představu jak svítím já do 74 l akvária (přibližně):
6:30-7:10 - 14 W
11:00-12:30 - 14 W + 14 W - 11:30-11:45
17:00-22:30 - 14 W + 14 W - 17:30-17:45; 18:15-18:30; 19:15-19:30; 20:00-20:15; 20:45-21:00

Sid napsal:......(A nejde jen o vliv pauzy v osvětlení na koncentraci CO2, jak by se mohlo zdát. Těch souvislostí je více, ale ta s CO2 bohatě stačí. )
A nebyly by zdroje ze kterých jste čerpal? Rád bych se o tom něco víc dozvěděl. To že to funguje v nádržích zejména bez přidávání CO2 mě je jasné, ale není mě jasné proč se tu vzala nějaká čísla. Ta zatím nikdo nedokázal ničím podložit. Takže když budu svítit a zhasínat co 2 hodiny nebo jakkoliv jinak tak je to v podstatě to samé .... nebo ne? A proč ne? To je oč mě běží ..... A ty žabomyší války si strčte všichni .....

...Zdá se mi to, nebo se tímhle vším balastem snažíte odvést pozornost od toho, že na stránkách Dennerle žádné podrobnější informace tazatel nenajde?...
Přehlédl jste to tuším. Už je to opravdu dávno, co jsem sosal informace na toto téma, takže jejich "autor" mi mohl uniknout, podstata naštěstí ne tak úplně.
(A nejde jen o vliv pauzy v osvětlení na koncentraci CO2, jak by se mohlo zdát. Těch souvislostí je více, ale ta s CO2 bohatě stačí. )

Tak nejdřív tazatele nabádáte, aby si o problematice svícení 5h v kuse našel podrobnější informace na stránkách Dennerle. Pak mi děkujete za odkaz na argumentaci D.Walstad (aniž byste se obtěžoval se s tou její argumentací seznámit). A když se pak k přečtení nakonec přemůžete, ocitujete nám z toho zmínku o brožurce od firmy Dennerle z roku 1993, z níž podle vás nevyplývá nic jiného, než stále dokola omílaný "nádech a výdech". Zdá se mi to, nebo se tímhle vším balastem snažíte odvést pozornost od toho, že na stránkách Dennerle žádné podrobnější informace tazatel nenajde? PS: To poslední je jen řečnická otázka.

Tak jsem se donutil prolouskat se tou D. Walstad z vašeho odkazu a musím konstatovat:
Ale no tak! To jste při svém hledání nic lepšího nenašel?
Zejména toto mě zaujalo:
The Siesta method is totally natural for fish and plants. The summer sun shines and a few clouds shade the water midday. Then the clouds disperse, the sun comes out, and the plants start cranking up again.

Toto je také zajímavé:
nfrank: Are there any negatives that people can hypothesize or report regarding siesta with enhanced CO2 input?
Regarding history of siesta, I first learned about it from the 1993 Dennerle Nature Aquaristic "System for a problem free aquarium."

dwalstad: I can't imagine any negatives. If there are problems, I hope that you'll let us all know.
Interesting that Dennerle mentioned the Siesta method. I don't have his book. Would you please tell us what he wrote? Daylength, length of siesta, how it helped, etc?

No, z toho, co D.W. píše ve vašem odkazu, nevyplývá nic jiného, než zde stále dokola vysvětlovaný "nádech a výdech", jak tento efekt trefně pojmenoval Roman...

Takže Walstad. No vidíte, jak se nám hezky spolupracuje. Ušetřil jste mi čas, který bych musel věnovat hledání.
(Ani ta ale asi nebude jediná, kdo se tomuto tématu věnoval...)

Po sedlácku jednoduše. Nádech, výdech, nádech a to úměrně pauzám které uděláme. Netvrdím, že to bude pokaždý stejný efekt, nicméně v nesycených nádržích jako pomocné, proč ne.

To je věc kterou jsem sice měřením takhle nepodchytil (neumím dost přesně měřit obsah CO2 v akváriu), ale kvůli přesně takovému předpokladu jsem se o to začal zajímat.

Myslím, že zajímavé zdůvodnění polední siesty uvádí Diana Walstad: www.aquaticplantcentral.com/… . To podle mě vysvětluje princip polední pauzy (i její délky) asi nejlépe. Nutno podotknout, že se to týká jen akvárií bez umělého přidávání CO2 (v jiných tato argumentace samozřejmě postrádá smyslu).

No, pak jsem tam ještě našel něco o tom, jak jsou rostliny z té práce (fotosyntézy) unavené, a jak milují polední odpočinek. A že 2-4 hodiny polední pauzy omezí tvorbu potu na jejich čelíčkách. Tohle jste myslel tím "víc rozepisuje"?

Nic jiného kromě poledních bouřek jste tam nenašel? Tak to pak asi nebyl Dennerle.

Sid napsal: Na tohle téma se víc rozepisuje (tuším!) Dennerle. Zkuste mrknout na jeho stránky.Ale no tak! Pauza ve svícení zdůvodňovaná poledními bouřkami v tropech je dost směšná. Nic lepšího nemáte?

...Pak ale nechápu doporučení když rozsvítíte tak pak aspoň 5h v kuse (lze se dočíst zde na fóru) a nikdo na to nerozporoval...
Na tohle téma se víc rozepisuje (tuším!) Dennerle. Zkuste mrknout na jeho stránky.

...Další otázkou je jestli při přerušení svícení přes den spadne intenzita okolního světla tak, aby se fotosyntéza úplně zastavila (vím, závisí na tom jak kdo má akva doma umístěné), ale předpokládám, že když akva není u okna že to tak bude...
Fotosyntéza se ani v podmínkách "když akva není u okna" úplně nezastaví, otázkou ale je, jak bude rozptýlené přirozené světlo pro ty které organismy "přínosné". Některé druhy sinic i řas budou schopny i nadále "spokojeně fungovat", (k pozitivní bilanci fotosyntézy jim stačí skutečně "světlo svíčky"), vyšší rostliny, (s výjimkou těch opravdu na světlo nenáročných), už tak moc spokojené nebudou. Ale pokud bude na rostliny dopadat "nějaké" světlo, procesy fotosyntézy budou probíhat. Jinou otázkou je, jak jsem napsal, s jakým efektem...

Marcel G: ...Z praxe vím, že když začnu na nějakou vodní rostlinu svítit silným světlem, tak do pár minut začne "perličkovat". To podle mě znamená, že u ní začne fotosyntéza probíhat prakticky okamžitě (tedy maximálně do těch pár minut po zapnutí světel)...
Řekl bych, že jste vystihl, jak dlouho trvá "nastartování" fotosyntézy u vodních rostlin. K zahájení vlastního procesu fotosyntézy dochází v okamžiku zachycení světelného záření pigmenty.

Co vim urcite, rostlinam nevadi (nebo na to alespon nijak katastrofalne nereaguji) prerusovani svetla na nejakych 100 az 400Hz, protoze je vic lidi, kteri maji nad akvariem LED stmivane PWM, a roste jim to .

Podle mě by k zodpovězení této otázky stačil poměrně jednoduchý pokus:
1) Pokusná nádrž, do které se bude svítit 5h přerušovaně (vždy 1h světlo, 1h tma atd.).
2) Pokusná nádrž, do které se bude svítit 5h v kuse.
Pokud budou přírůstky v obou nádržích zhruba stejné, pak je jasné, že přerušování dodávek světla rostlinám nevadí. [Je ale taky možné, že některé rostliny to mohou snášet lépe než jiné.]

Pro suchozemské rostliny je to vystiženo pěkně v odkazu od Designera. Ta 1h za den je fakt už extrém

Já bych řekl že u vodních rostlin bude asi nejpomalejším na startu fotosyntézy rychlost difuze CO2 o které se lze dočíst že je ve vodě asi 10 000x pomalejší než ve vzduchu. Pokud je to tak tak by u vodních rostlin mohla opravdu startovat do několika minut. Pak ale nechápu doporučení když rozsvítíte tak pak aspoň 5h v kuse (lze se dočíst zde na fóru) a nikdo na to nerozporoval.

Další otázkou je jestli při přerušení svícení přes den spadne intenzita okolního světla tak, aby se fotosyntéza úplně zastavila (vím, závisí na tom jak kdo má akva doma umístěné), ale předpokládám, že když akva není u okna že to tak bude.

Asi nad tím už moc mudruju a světla si nastavím tak, abych z akva měl co nejvíc potěšení a zbytek se musí odladit podle toho ....

Přiznám se, že netuším. Třeba k tomu někdo další bude mít nějaký postřeh. Z praxe vím, že když začnu na nějakou vodní rostlinu svítit silným světlem, tak do pár minut začne "perličkovat". To podle mě znamená, že u ní začne fotosyntéza probíhat prakticky okamžitě (tedy maximálně do těch pár minut po zapnutí světel). Také vím, že třeba Pogostemon erectus přimyká listy k lodyze vždycky tak půl hodiny předtím, než se má vypnout světlo (jakoby si pamatoval, kdy se světlo vypíná, a připravoval se už na "spánek"). Podle mě se tedy rostliny určitě dokáží měnícím se podmínkám do jisté míry přizpůsobit (obzvlášť, když jsou ty změny pravidelné). Žádné pokusy jsem ale v tomto ohledu zatím nedělal. Bylo by určitě zajímavé vyzkoušet na rostliny intenzivně svítit třeba jen hodinu denně, a sledovat, jestli by jim to z dlouhodobého hlediska stačilo k přežití. O žádném podobném pokusu bohužel nevím.

Je to logické a jsem trouba že jsem si to neuvědomil hned a četl sice hezké informace, ale pro akvarijní rostliny k ničemu.

Tak odkud se tu na fóru berou ta doporučená čísla? Co "v rostlinách" je za těmito hodnotami?

Pěkné čtení, ale bohužel spíš vyvolalo více otázek

Vodní rostliny se s těmi suchozemskými moc dobře srovnávat nedají, protože vodní rostliny zpravidla nemají žádné průduchy, takže u nich určitě neplatí ani žádné jejich "otevírání" nebo "zavírání". Vodní rostliny přijímají CO2 obvykle prostou difuzí. A difuze může probíhat prakticky okamžitě.

web.natur.cuni.cz/…
Mohlo by Te to zajimat nekde od 12.5. Ona rostlina neni jen fotosynteza, deje se v ni spousta dalsich veci i ohledne stridani dne a noci. Pokud chces i dalsi kapitoly, zmen si v posledni casti linku cislo na 01 az 13...

Trochu si teď pohrávám s většími změnami v provozu akvárií a mimo jiné laboruji se světlem. Protože jsem přestal používat sycení CO2 tak jsem si říkal, že by byla dobrá přes den nějaká pauza ve svícení a tak jsem pátral jak by měla být dlouhá, jak dlouho před ní by se mělo minimálně svítit a tak. Tady ve fóru jsem našel několik informací, např. že by se před pauzou mělo svítit minimálně 5 hodin, pauza by neměla být delší jak 3h a podobná čísla, ale nikde proč tomu tak je. Tak jsem začal hledat něco o fotosyntéze a našel jsem nějaké info pro suchozemské rostliny: nejdelší na startu fotosyntézy je v podstatě otevírání průduchů pro příjem CO2 a má trvat 20 až 90minut. Plná fotosyntéza po zhasnutí prý trvá asi 10 až 20 sekund.
Z těchto hodnot bych si dovolil odhadnout, že minimální doba svícení, aby nastala fotosyntéza a něco také vytvořila, by asi měla být od 2 hodin déle. Naproti tomu rychlost ukončení fotosyntézy po zhasnutí je tak rychlá že nemá smysl nad tímto časem nijak mudrovat. Úvahy berou v potaz pouze plné světlo a plnou tmu ... nic mezi, což realita samozřejmě není.
ALE:
1) Toto info jsem čerpal pro suchozemské rostliny a nenašel jsem ho bohužel pro vodní rostliny (asi by to chtělo hledat také v jiných jazycích, ale na to bohužel nejsem dostatečně vybaven). Je to nějak výrazně odlišné? Jaké časy jsou u nich?
2) Čas "vypnutí" fotosyntézy je dán rychlostí zániku substrátu na který se CO2 váže, ale nenašel jsem jak rychle se zavírají průduchy. Neví to někdo? Protože kdyby se rozsvítilo dřív než se tato nejpomalejší fáze bude muset znovu celá spouštět, tak by fotosyntéza mohla nastartovat v daném dni rychleji. Teoreticky by pak mohlo těch přestávek ve svícení být během dne i více. Rostliny by to po uvyknutí si na tento cykl nemuselo stát výrazně více energie navíc. A byla by zajištěna jejich slušná prosperita i při nižších hladinách CO2 (částečně by se stíhalo obnovovat).

Jsou to jen úvahy naprostého laika nad několika zjištěnými informacemi. Pokud plkám úplné nesmysly tak mě za to neukamenujte a nebo prosím o nějaké info, ať už napsané nebo i odkazy na zdroje kde se dočtu více hlavně ve vztahu k vodním rostlinám (nejlépe těm co běžně máme v akváriích).

Mozkomor napsal: Světlo není o intenzitě, ale o času. Ano, klidně 12hod s 1x39W T5 na 400 litrů, ale svítit pravidelně. Rostliny si zvyknou a to i ty náročnější, vyzkoušeno, jen to chce vědět jak na to. Tohle je samozřejmě blbost, kterou je velmi nebezpečné prezentovat před začátečníky, nebo ji dokonce vydávat za pravdu! Přesně jak zmínil Sid: každá rostlina má určitý "kompenzační bod světla" neboli hranici, při které (hodně zjednodušeně) rostliny začínají růst. A zatímco pro stínomilné druhy může být touto hranicí třeba i 10-30 µmol PAR, pro světlomilné to může být 40-70 µmol PAR. Pokud tedy některým rostlinám nedodáme alespoň 50 µmol PAR, tak prostě neporostou a neporostou, a je naprosto irelevantní, zda jim budu to světlo dodávat 10h nebo 24h.

Ale samozřejmě, že jsou rostliny, které bez podpory nepojedou (kde jinde v přírodě takovou podporu maji???-CO2, PMDD??? ), ale jsou i ty méně náročné,které nám pojedou vždy nějak a když se jim to co2 dá, jedou jak šílené, viz moje prezentace.

Ta knížka vyšla už dost dávno a od té doby se hodně změnilo. Takové akvárium jsem měl 10 let. Bohužel to časem omrzí a sortiment rostlin je omezený. Ten tvůj pan Rataj také změnil názor a už dlouho jede na CO2 a hnojivu a to i v nádržích v obchodě nemluvě o kaskádě z rostlinami. Z toho světla nad nimi se dělají mžitky před očima. www.akvarista.cz/…

No, když se podívám,co roste v Amazonii, vzhledem k jejímu koloběhu života a vypustím si vyšlechtěné formy, tak těch velmi náročných až zase tak není, viz můj graf.
Hodnoty čerpány z místního atlasu. Modrá nenáročné, červená mírně náročné, růžová středně náročné, zelená náročné, sv.zelená extra náročné. Takže na výběr je toho dost i bez nutnosti pálit světlo a bublat jak o život. Já osobně mám raději přirozený biotop,tedy co nejméně zásahu člověkem.

Možno si nejako niektoré zvyknú, ale asi záleží aj na tom, na čo boli zvyknuté predtým a či si vôbec stihnú zvyknúť skôr ako načisto zhnijú. Napr. mne čerstvo prinesená Rotala macrandra v slabšom svetle odhnívala až takmer zmizla (a to som svietil dlhý čas), no stačilo tie úbohé pahýle preniesť do iného akvária s veľmi silným svetlom a tam sa zmohla a patrí k najlepšie rastúcim rastlinám, vyzerá o dosť krajšie ako v spomínanej knižke (mám je originál v 2. vydaní z 1980). Na druhej strane uznávam, že postupné zvykanie je niečo iné a aj preto mám 1 Rotalu späť v akváriu po tom, čo sa to silne osvetlené postupne zatemňovalo plávajúcimi rastlinami a uvidím, či sa už u mňa neujme.

Mimochodom, keď som si tak pred časom čítal v tej starej knihe o rôznych rastlinách, ktoré poznám, tak vtedy zjavne vyzerali inak, akýsi ten "ideál krásy" bol iný, nemuselo byť všetko pekné červené a vlastne sa to prezentovalo ako že to má byť zelené