Právě jsem dorazil z ostravské akvaburzy a rád bych se s vámi podělil o své skvělé zážitky. A to nejen s dnešní burzou, ale se skvělým akvaristickým víkendem, který pro mne začal už v pátek večer velkým těšením a pokračoval úžasnou sobotou, kdy jsme se v Ostravě sešli my tři zástupci mužské části moravských a slezských akvaristů (Ciffik, já a Pepan) s výpravou akvaristek z celých Čech - danio, Ivaha, Kytka a petulinakk (všechna jména řazena podle abecedy, abych někoho neurazil
) Návštěva krásné ostravské ZOO s odborným doprovodem Ciffika doplněná o odbrná pojednání o rostlinách od Pepana a Kytky byla skvělá, pokračování v Hornbachu veselé a večeře s následným posezením velmi příjemná - tak příjemná, že jsme paní servírce odpustili její naprostou nezkušenost a mírnou zmatenost (obsluhovala zřejmě naprosto poprvé v životě
), kuchaři jsme odpustili, že se spletl a místo panenky připravil krkovičku (zřejmě byl včera také poprvé v kuchyni, což naštěstí na mém pečeném koleni nebylo nijak poznat
) a večer jsme si krásně užili. Půlnoční rozloučení pak bylo smutné, ale nutné, abychom byli čiperní na ranní burzu a související sraz.
Vstát se nám podařilo všem včas, o čemž svědčilo veselé povykování naší skupinky ve frontě před ještě zamčeným výstavištěm. Bohužel, povykování nemělo dlouhého trvání, neboť celá fronta několika stovek lidí byla pohlcena útrobami výstaviště během několika málo minut (opět skvělá organizace a perfektně fungující pokladny) a pak jsme se rozprchli za nákupy.
Jak to dopadlo na burze si můžete přečíst v příslušném vlákně, já jel na tuto burzu především jako na společenskou událost, tedy na sraz s lidičkama z tohoto webu. A srázek se povedl. Zdravým jádrem srazu byla naše od včerejška rozjásaná skupina, k níž se postupně připojovali další akvaristé. Jako vždy se to dost střídalo, chvíli s námi poseděl jeden, chvíli jiný, naše děvčata odbíhala a zase se vracela na burzu, jak postupně vzpomínala, co to ještě chtějí, ale nakonec jsme si vydrželi povídat až do 13:00, kdy bylo zaveleno k rozchodu a rozjezdu do všech světových stran k našim domovům. Škoda, že na srázek nepřišlo více lidí, ale jsem rád, že velká cedule přilákala na sraz dvě pro mne nové tváře - Annabell a george. Především Annabell měla ze setkání velkou trému, proto si přivedla posily v podobě maminky a sestry (nebo kamarádky?), ale nakonec setkání s námi přežila bez újmy na zdraví a věřím, že ji budeme na burzách a srazech vídat i nadále, jak se u ní bude postupně posedlost tím naším mokrým koníčkem rozvíjet
Závěrem bych tedy ještě jednou rád poděkoval všem, kdo se zúčastnili a těším se na setkání zase někdy příště... třeba 26.9. na srazu v Olmiku