..
Je to dvojtýždňová nádrž bez živočíchov, kde hádam nemalo moc čo znečistiť to dno (novým odpadom).
To naozaj doporučujete, aby hĺbkovo odkalovala v tomto čase - nebude to skôr predlžovať zabehnutie dna a celej nádrže (všeobecne)?...
Na základě toho, co pravidelně čtu ve zdejších diskusích na téma "zabíhání akvária", se domnívám, že obecně převládá nepochopení, co tento proces obnáší a vyžaduje.
Zjednodušeně lze toto "nepochopení" ukázat na opakujících se doporučeních "počkat s nasazením ryb tak dlouho, až se nádrž zaběhne", obvykle cca dva měsíce...
V čem je problém? V tom, že taková doporučení neberou v úvahu, že rozhodujícím procesem "zabíhání akvária" je "zacyklení" bakteriální přeměny amoniaku (přes dusitany) na dusičnany, (nitrifikace). Je nutné si uvědomit, že tento proces nelze zahájit (a "provozovat") bez amoniaku, proto nepomůže nechat akvárium "zabíhat" dva-tři měsíce bez zdroje amoniaku, pak nasadit rybí obsádku, tuto začít standardně krmit a předpokládat, že je a bude všechno OK. Je zde ale háček - velmi pravděpodobně nebude zpočátku vytvořena dostatečně velká kolonie nitrifikačních bakterií, která by dokázala zvládnout onu přeměnu toxického dusíkatého odpadu na (téměř) netoxický.
Pravdou je, že tam, kde se zadaří "rozběhnout" rostliny ještě před nasazením ryb, riziko otravy se snižuje díky schopnosti rostlin snižovat koncentraci amoniaku, který jim slouží jako zdroj dusíku.
Pokud rostliny nefungují, pak mohou působit opačně - koncentraci amoniaku zvyšovat případným rozkladem odumírajících částí, (amonifikace). Jistou komplikací je i to, že díky nižším hodnotám pH, které jsou většinově v akváriích preferované, se toxicita amoniaku neprojeví, (vysoký podíl netoxické iontové formy NH
4+, nízký podíl toxické molekulární formy NH
3
). Problém obvykle přijde "se zpožděním", tedy až se nahromadí produkt nitritace, (první fáze nitrifikace) - dusitany. Ty jsou toxické v podstatě "bez ohledu na počasí" a dokážou zaskočit; zdánlivě proběhlo nasazení ryb bez potíží, pár týdnů bylo vše OK a najednou začnou ryby padat...
Řešení je relativně jednoduché: zpočátku pravidelně měřit koncentraci dusitanů a preventivně do vody přidávat kuchyňskou sůl, (pro chemiky - chlorid sodný, NaCl...

), a to tak, aby poměr koncentrace chloridů vůči koncentraci dusitanů byl cca 20:1.
Při zjištění, že voda obsahuje dusitany, platí samozřejmě "povinnost" výměny vody, a to nejlépe až do vyřešení příčin jejich torby.
Dobrým řešením je i zde často doporučované postupné zvyšování rybí obsádky. Chce to ale trpělivost a být si vědomi, že nitratační bakterie, (2. fáze nitrifikace - přeměna dusitanů na dusičnany), jsou "citlivky" a v porovnání s bakteriemi nitritačními, (amoniak na dusitany), jsou i "pomalejší". (Dělí se asi tak o 30 % pomaleji, což je hlavní důvod, proč se zpočátku hromadí dusitany.)
A to je heslovitě asi tak pro dnešek všechno...
Edit: Ještě teda dodám, že když rozjíždím nový rybí systém, používám bezpečnější způsob záběhu, než je postupné rozkrmování ryb, a to rozkrmování bakterií.
Stručně vyjádřeno - postupně jim podávám "umělou potravu", (v podobě minerálních solí), a to až do doby, kdy jsou schopny denně zpracovat tolik amoniaku, kolik odpovídá jeho produkci plánovanou rybí obsádkou při doporučené krmné dávce. (Po nasazení ryb do systému beztak nezačínám krmit plnou dávkou, ale pro jistotu jen poloviční, a to i za cenu, že budou bakterie chvíli "hladovět". Nebo přesněji - nebudou mít potřebné množství zdroje energie pro své potřeby...

)
Finito.