Příliš kyselá voda

já bych nevěřil tomu 0 dKH. mám 2 testy od Aquaru na KNK a jeden měří a druhý ne (dělá to co tobě- ať kapu jak kapu tak se barva nezmění)

test funguje a měřil jsem vodu i dováženou má ph7

normální rovnice na koncetraci, tos nikdy neředil slivovici?
V případě že máš tak tvrdou vodu, bych vyměnila teď část jen ta tu tvrdou, až se dkH dostane do rozumných mezí (projistotu změř i vodu z kohoutku, jestli ten test vůbec funguje).
Nemohlo se třeba něco stát s tou měkkou vodou co dovážíš? že by se třeba snížila tvrdost přímo toho zdroje

Začti se do tohoto článku od str. 12 a myslím si, že Ti spousta věcí bude jasnější. maniakva.cz/…
Doporučuji přečíst celé.

ta fotka s ampulárou je stará , už jí tam od prázdnin nemám , PMDD dávám bez KNO3 , hodnotu u NO2 jsem napsal takovou , protože mi test už menší nezměří , zkusím zvednout kh a uvidíme , ješte by mě zajímalo co to způsobilo , vždyť to akva jedem rok a půl , více-méně stejně , stejná voda , hnojení , filtr , a vyvádět neplechu to začalo před týdnem. ještě by mě zajímalo zda někdo nemá nějaký návod na ředění vody , doma máme hodně tvrdou vodu ( 23st ) a dovážím si měkkou vodu ( 6st ) , abych smícháním nějakého poměru obou vod dostal třeba 10st - 12st

ted je zaklad zvednout kh z 0, to stabilizuje ph, ale proc tak klesa... taky to nenulovy no2 neni nic moc hezkyho... mrknout na filtr prip. jestli nekde neni nejaka mrtvolka... vymenit vodu

To PMDD bych přestal používat a když už tak rozhodně bez KNO3 a dal bych pryč tu Ampulárku, prostě eliminovat možný zdroje dusíku, když už je ho ve vstupní vodě tak pěkná dávka.

asi jsem měl ještě napsat že akva je zaběhlé cca 1 a půl roku , substrát je čedičová drť , dno pravidelně odkaluji , vysoké NO3 má již ve vodovodu , a nulovou dkH my ukazuje test Tetra , po kapání kontrastní látky se mi má změnit barva A do barvy B , a mě se to zbarví do barvy B hned po první kapce tak si myslím že mám dkH 0 nebo 1 .filtr jsem nepral a jedinou chemii co dávám do vody je občas PMDD .Akva je : rybicky.net/nadrze/12408

je to tak i krevetka je tvor dýchající a i ona apokud ji je v nádrři více tak k poklesu Phprostě dojde.

nejakej spesl neusazenej substrat? fitracni napln? je to nejake z prezentace nebo nove?

Jsou to spojitý nádoby(PH, alkalita).
maniakva.sweb.cz/…
maniakva.sweb.cz/…
Už ona samotná nižší hodnota alkality vstupní vody a třeba to co jsem již popsal může být tou příčinou snížení Ph. Třeba se pletu, ale podle mě je to tak.

Ja sa do toho velmi nevyznam, ale mna skor zarazila hodnota dkH 0, po dvoch dnech, tym padom je pH velmi nestabilne. Ako sa ti ale mohlo stat ze mas dkH rovne 0, to netusim.

Podle mě tam nefunguje dosttečně nitrifikace o čemž svědčí ty hodnoty N látek, hlavně to vyšší NO2. Myslím si, že jedním z možných důvodů je nesprávně se rozkládající bordýlek ve dně. Třeba se mýlím, ale mám tu zkušenost, že u nádrží kde je zvýšená koncentrce detritu ve dně, tak ke kolísání Ph směrem dolů velmi často dochází, zvláště pak v menších nádržích.

před týdnem mi začaly vylézat krevetky z akvária , mám Red Cherry , tak jsem se pídil proč a zjistil jsem že mám pH-5 , tak jsem vyměnil více jak polovinu vody a hned změřil ph které bylo 6,5 . Po dvou dnech mám pH opět nízké - pH5 . nečistil jsem filtr , nepřesazoval nic, nehrabal ve dně prostě nic .
parametry vstupní vody : pH7 ; CO2 8mg/l ; dGH 6 ;dkH 3 ; NO2 <0,3mg/l ; NO3 50mg/l
parametry vody po dvou dnech : ph 5 ;CO2 10mg/l ; dGH 6 ; dkH 0 ; NO2 <0,3mg/l ; NO3 >50mg/l
neví někdo co mi mohlo tu vodu tak strašně okyselit , testy jsou Tetra , jen pH je Sera . Díky moc

Díky, Václave!
To pH mohlo jít nahoru (částečně) právě i díky většímu proudění vody = rychleji se z ní uvolňuje.
(Hurá na sraz! )

Po zhruba dvoutýdenním zvýšení proudění vody (3x objem akva/h) většina rostlin viditelně lépe roste, musel jsem ale přidat CO2, protože mě začalo lézt pH trochu nahoru. Zřejmě větší spotřeba.

Na omylu jste vy a o hraniční vrstvě jsem psal v tomto vlákně už 9.9.
Nebudu opakovat, co napsal Johan, jen se zeptám: myslíte, že je běžné, aby provozovatel rostlinné nádrže, do níž cíleně přidává CO2, "zapomněl" na jeho distribuci po nádrži?! Jinými slovy - že někdo provozuje takové nádrže bez zajištění pohybu vody?
(Vynechejme z této úvahy, prosím, kategorii lidí, kteří něco dělají, aniž vědí co dělají a proč to dělají... )

Jenomže proudění vody v akváriích zajistí filtr či větší osádka ryb. Čili to je faktor, který je v naprosté většině akváriích dostatečný.

S přírodou to dost dobře srovnávat nejde. V přírodních vodách bývá mnohem větší objem vody k biomase vodních rostlin a vody jsou živinami dotovány drenací z podzemí. Čili CO2 není v rovnováze s atmosférou, ale naopak je do ní uvolňováno.

Mýlíte se. V určitých situacích ano. Respektive i menší množství CO2 kvalitně distribuované je lepší než špatně distribuované množství větší.

Viz moje odpověď Kyknosovi: Zvýšenou koncentraci CO2 prouděním nenahradíte.

V dobře zařízené nádrži je CO2 dost - například některé náročnější kryptokoryny (abych odpověděl, jak to s nimi souvisí) často žijí v proudící vodě kde i v přírodě je obsah CO2 v rovnováze s atmosférou. Ve stojaté vodě však v bezprostřední blízkosti listu může být koncentrace mnohem menší než ve volné vodě. Rostlina pak nemá dostatek CO2, přestože ho je dost v nádrži - a to často i v případě, že je voda sycená. Vyhledem k pomalé difúzi CO2 může být gradient koncentrace v okolí listu ve stojaté vodě veliký.

Sice se možná vyrovná koncentrace CO2 do rovnovážného stavu s atmosférou, ale nesníží se i jeho zastoupení vůči O2?
Zajištění dobrého proudění vody je fajn, ale pokud se nebude čeřit hladina, tak se o mor rychleji nic vyrovnávat nebude. Nejlepší je mít vhodné proudění vody a přidávání CO2, ne?

Váš argument o proudění vody má váhu tam, kde je koncentrace CO2 přirozená, protože proudění vody sníží "odpor" hraniční vrstvy => lepší dostupnost živin. Ale zvýšenou koncentraci CO2 prouděním nenahradíte.
(Připomínám, o čem vedeme řeč: "...Občas vhodné vyladění proudění v nádrži poskytne rostlinám lepší podmínky k fotosyntéze než bomba s kysličníkem..."
Není nic snazšího, než praktický pokus.

Prouděním zajistíš konstantní koncentraci v kontaktu s listy.

...fotosyntéza nemůže pH zvyšovat donekonečna (jakmile klesne koncentrace CO2 ke kompenzačnímu bodu, pH se zvyšovat nemůže), a také že fotosyntéza v tmavé mechové nádrži nebude příliš intenzivní...
Fotosyntéza skutečně nemůže pH zvyšovat donekonečna - je limitována dostupností živin, ozářeností a zejména schopností jednotlivých druhů rostlin využívat vázaný CO2.
S tím "jakmile klesne koncentrace CO2 ke kompenzačnímu bodu, pH se zvyšovat nemůže" se dá souhlasit. Kompenzační bod CO2 je stav, kdy je příjem a výdej CO2 rostlinou v rovnováze, takže v tomto okamžiku je vliv fotosyntézy na pH prostřednictvím změny uhličitanové rovnováhy "nulový".
Shodneme-li se na konstatování, že "fotosyntéza v tmavé mechové nádrži nebude příliš intenzivní", pak mi zkuste vysvětlit, jak "vyrobí" mech (nebo hnědovka) touto "nepříliš intenzivní" fotosyntézou tolik "organických kyselin", aby tyto "přebily sílu" fotosyntézy, když - jak předpokládám - ony "organické kyseliny" jsou právě jedním (z mnoha) produktů fotosyntézy?
("Organické kyseliny z mrtvých buněk" = alternativu, kterou jste tu také zmiňoval, vylučme - rozklad organické hmoty je jiná kategorie...)
EDIT: Všimněte si, že vaši hypotézu o "produkci organických kyselin" mechem a/nebo hnědovkou nezpochybňuji, ačkoli v ni osobně nevěřím a dosud jsem se nesetkal s žádnou relevantní informací, která by tuto hypotézu potvrzovala.

...To je jen příčina toho, že občas vhodné vyladění proudění v nádrži poskytne rostlinám lepší podmínky k fotosyntéze než bomba s kysličníkem...
To snad neplatí ani hypoteticky.

...nevím proč některé lidi tak hrozně překvapuje, že mechy a kapradiny okyselují vodu...
Zkusil jste někdy testnout, jak "jávský mech" ovlivňuje pH v nádrži?
Já ano...
Voda olomoucká vodovodní, pH měřeno podobu 15 dní, (ano - je to krátká doba, ale pro zaznamenání poklesu pH díky "produkci kyselin" - domnívám se - dostačující), a to 2x denně (ráno kolem 8., večer kolem 20. hodiny). Voda v průběhu "testu" neměněna, jen dolévána. Osvětlení "středně silné", 12 hod/den. V nádržce jen "jávský mech", a to v množství "značném" - v podstatě jím byla nádržka zaplněna.
Výsledek mě lehce překvapil - čekal jsem maximální hodnotu pH někde kolem 8,7, ("skorovyčerpání" volného CO2), ovšem můj amatérský pH-metr mi ukazoval večerní hodnoty mezi 8,7-9,1! (Na pravidelnou kalibraci jsem nezapomněl.)
Reálné hodnoty budou ale pravděpodobně "lehce" nižší, protože nepředpokládám, že by mech dokázal využít i tak malých koncentrací volného CO2, aby zvýšil pH nad 9. A vázaný CO2 využít nedokáže. Takže nejspíš chyba měření...
Ranní hodnoty pak nikdy neklesly pod 7,6 a nepřesáhly 8,1.
Takže o nějaké známce okyselování vody ve smyslu této diskuse nemůže být řeč.
A jak jsem napsal - 15 dní je podle mne dostatečně dlouhá doba k zaregistování tendencí "okyselovat vodu".
U hnědovky, která je schopná čerpat vázaný CO2, si troufám tvrdit, že horní hranice pH může být ještě "citelně" vyšší. (Někdy si zkusím udělat čas. )
Zkuste něco podobného sám a dejte vědět, co zjistíte.

To je přesně ten důvod, proč nemám rád taxonomii, obzvláště ve spojení s češtinou. Dosaď si tedy za slovo mech Bryophyta a nebo prostě větu čti jako akvarijní mechy a rašeliníky jsou příbuzné rostliny s podobnou fyziologií.

Nebudu se tu přít o český název - např. Flora ČSSR - Bryophyta - Mechorosty. To, jestli se tomu říká mechy nebo mechorosty není podstatné. To je jako říct pavouci nebo pavoukovci. Bryophyta jsou oddělení (a v něm jsou třídy jako rašeliníky). Na tom se shodnem. Také se shodnem, že sekáč není pavouk, ale pavoukovec. Ale proč bych nemohl říct, že je to pavouk? Když např. sekáči jsou až řád?
Zbytek zní zajímavě.

Ani chemik, ani taxonom. Mechorosty jsou ta skupina, do které kromě mechů patří i játrovky a hlevíky. Dnes se již, pokud vím, vůbec neužívá. Mechy (Bryophyta) zahrnují Sphagnopsida (rašeliníky), Bryopsida a další tušímže třídy.

Kyseliny dokáží rostliny produkovat různé. Je pochopitelné, že terestrická rostlina bude používat něco jiného, než rostlina submerzní. Jak konkrétně je to v našem případě by byla otázka pro biochemika a laboratoř.

V řešeném akváriu je detritu minimum, v některých mých nádržích ho je hodně, přesto nejsou okyselovány. Jasné tedy je, že to není ani detritem, ani produkty rozkladu (tedy v našem případě dusíkatými látkami, CO2 se tam hromadit nemůže, i když by principielně okyselovat mohlo).

Vůbec změna pH fotosyntézou (či naopak CO2 hnojením) je taková pofidérní. Voda má nějaké vlastní pH, měřené řekněme v rovnováze s atmosférou. Fotosyntéza může CO2 odebírat a tím pH posouvat, ale voda se vrátí ke své normě kdykoliv bude mít příležitost vyměnit s atmosférou dost plynů. Voda s pH 8 v rovnováze s atmosférou je něco úplně jiného, než voda vyhnaná k pH8 fotosyntézou. A voda okyselená stabilními organickými kyselinami bude při dané koncentraci plynu (ať už rovnovážné či jiné) vždy kyselejší než ta bez kyselin.

Osobně si myslím, že právě toto překrývání rovnovážných vlastností v uměle sycených nádržích je jistým zdrojem nepochopení.

Ne, mechorost (proto ten případ s sekáčem - pavoukovec). Mechy jako takové jsou až oddělení.

"Ratajova teorie" (byť není jeho, ale jen jí "opsal") říká něco jiné. To, co říkáte vy.

Rád bych vám to spočítal, ale bohužel nejsem chemik. Takže uvedu příklad: "rdesna na jedné straně listu vylučují H- a na druhé přijímají oxid uhličitý." Takže vodu záměrně okyselují, ale výsledek je zase zásadité pH.

Rozložené látky si z vody vezme, takže jediný efekt je hromadění těch nerozložených kyselin Hnědovka má sice špatně rozložitelné listy, ale ty kyseliny o kterých mluvíte vznikají léta a né přes noc. O ty tu podle mě nejde. Kyselina, kterou používají rostliny na např. zvětrávání hornin je kys. uhličitá. Popř. když něco vypuštějí do substrátu (jako např. fenoly), tak to často berou zase hned zpět. Ale pořád se tu točíme kolem "detritu".
Platí to ale v podstatě pouze u akvárií hnojených CO2, nebo u akvárií s vysokou vlastní produkcí CO2. Naopak to vůbec neplatí u akvárií s intenzivní výměnou plynů mezi atmosférou a vodou, protože v nich je koncentrace CO2 a tudíž i pH konstantní bez ohledu na intenzitu fotosyntézy. Jenže ve vodě je ta intenzita difuze 10000x pomalejší. Čili pokud tam nemáte vzduchování, doplňuje se CO2 ze substrátu (pokud je ta možnost).

Ne sekáč pavouk není, rašeliník ale mech je. Ale nerad bych se tu dohadoval o taxonomii, vždy jsme to považoval za velmi nudný předmět.

Všechno živé vzniklo rozkladem v rámci nekonečnéjho koloběhu rozkladů a skladů. Ratajova teorie, na kterou je zde zřejmě poukazováno, ale tvrdí, že voda je okyselována hromaděním produktů rozkladu, zejména dusíkatých látek. To zde ale nelze považovat za příčinu, protože bioload nádrže je zjevně minimální a vůbec bych se na základě popisu nedivil, kdyby zastavením výměn vody rostliny zpomalily růst, protože jim bude dusíku najednou málo. V pražské vodovodní je ho celkem dost, rozhodně více než v akváriu, kde jsou testy negativní.

Zda jsou kyseliny vylučovány živými buňkami nebo jen mrtvými je sice zajímavé, ale v praxi nepodstatné, neboť každý mnohobuněčný organismus o buňky či větší části přichází a zase je nahrazuje. Pokud je rostlina vitální (a roste více než odumírá), rozložené látky si z vody vezme, takže jediný efekt je hromadění těch nerozložených kyselin - ze všech praktických hledisek totéž, jako by je vylučovaly i bunky živé.

U intenzivně fotosyntetizujících rostlin skutečně může být okyselování překryto fotosyntézou, je nutno si ale uvědomit, že fotosyntéza nemůže pH zvyšovat donekonečna (jakmile klesne koncentrace CO2 ke kompenzačnímu bodu, pH se zvyšovat nemůže), a také že fotosyntéza v tmavé mechové nádrži nebude příliš intenzivní.

Johan napsal: Ale ve vodě všechno toto přebije fotosyntéza.
Tohle je vůbec velmi často opakovaná hláška. Platí to ale v podstatě pouze u akvárií hnojených CO2, nebo u akvárií s vysokou vlastní produkcí CO2. Naopak to vůbec neplatí u akvárií s intenzivní výměnou plynů mezi atmosférou a vodou, protože v nich je koncentrace CO2 a tudíž i pH konstantní bez ohledu na intenzitu fotosyntézy.

Rašeliník je mech (Bryophyta). A sekáč jepavouk.

Ano, ale to vše vzniklo rozkladem. A dál si ty kyseliny doplní zase jen rozkladem.
Ano, terestrické rostliny třeba mohou okyselovat substrát. Proč ne. Za něco ionty z půdy vyměňovat musejí a k tomu jim dost často slouží H ^- . Ale ve vodě všechno toto přebije fotosyntéza.

blackholesun napsal:
Na mechu a hnědovce mi vyhovuje, že nekoření a dají se odstranit při chytání potěru, za kořenící rostliny bych je měnil nerad.
No tak s tím naprosto souhlasím a odpověď na zadanou otázku bych řekl, že tady již několikrát padla.

Rašelina neokyseluje svým rozkladem, ale organickými kyselinami vylučovanými do vody - vodu okyseluje i rašelinný extrakt, ve kterém se nemá co rozkládat. Tyto kyseliny zřejmě produkují i živé mechy, nebo jsou produktem odumřelých částí (z nichž je jinak většina - zejména dusík - ihned recyklována novým růstem, takže se v akváriu dusíkaté látky nehromadí). Tahle teorie mi přijde konzistentní jak s pozorováním, tak s logikou.

Mám také akvária s pražskou vodou, některé bez ryb i plné detritu (například chovna krmných šneků), ale nikde mi pH neklesá pod 7.

Rašeliník je mech (Bryophyta).

Jenže rašelina okyseluje svým rozkladem (plus navázáním alkality) a to přece nemá nic společného s mechy (řašeliník ani není mech...=D a rašelina vzniká i jinak, než tvorbou rašeliníkem).
Spoustu rostlin může hejbat s pH i dolů, např. Salvinia, ale zase jí tomu dost pomáhá rozklad její biomasy.
Jelikož je nízká alkalita, tak vše co se jen může rozkládat, také hned hejbne s pH. Plus když se ještě snižuje alkalita (asi vlivem růstu rostlin), je to ještě markantnější. To, že v akváriu není vidět detrit, neznamená, že se nic nerozkládá. Ba naopak, znamená to, že se vše rozložilo.

Je to nízkou alkalitou která v Praze je. Musíš do akvária přidat trochu vápence. Křídu nebo mramor při pH 5 se bude pěkně rozpouštět a zvedat ji. Jedlou sodu by jsi musel přidávat pořád.

Já nevím proč některé lidi tak hrozně překvapuje, že mechy a kapradiny okyselují vodu, když okyselování rašelinou je naprostá klasika, kterou zná každý. Zřejmě vylučují nějaké organické kyseliny, nějaký biochemik by jistě dokázal zjistit jaké.

Ale ono se při výměnách vody odkaluje, jenže do kýble teče čistá voda, i při tzv. "hluboké orbě" se zvíří jen nepatrné množství kalu. Odumřelé listy, pokud jsou vidět, vyhazuji, vidět ale asi nejsou všechny. Především ale rozdávám tu hnědovku celou, je jí plné akvárium a protrhávat ji musím často, jinak by se mi tam nevešly ryby. Celkově mám pocit, že z akvária odstraňuji podstatně více organického materiálu ve formě rostlin a rybiček, než do něj vkládám ve formě krmiva. O nějakém hromadění tedy nemůže být řeči.

Na mechu a hnědovce mi vyhovuje, že nekoření a dají se odstranit při chytání potěru, za kořenící rostliny bych je měnil nerad.

Tak tady si myslím, že už o nějakém biologickém odpadu můžeme mluvit, když se neodkaluje. Vzal bych taky v úvahu to, že ty hnědovky dost často obměňují listy a co se děje s těma odumřelejma? Zůstávají v akva, nebo je vyhazuješ?

...pH=5 mi vysoké nepřijde...
Už vám napsal Johan, jak to s tím pH nejspíš bude. Já mohu jen konstatovat souhlas s jeho vysvětlením i doporučením.
EDIT: Pokles pH může mít souvislost i s poklesem alkality.

Akvárium funguje asi tři roky, pH ale měřím cca půl roku. Od té doby také více měním vodu, abych ho zvýšil.

A jak dlouho to akvárko takhle funguje?

O jakém organickém materiálu mluvíte? 300l vody na 4 středně velké rybky, půlka vody měněna každý týden, biologická filtrace a jednou měsíčně rozdán kýbl rostlin kamarádům? V tom akváriu se nemá co rozkládat a dusičnany jsou běžnými testy neměřitelné.

Hnědovka ani podobné rostliny nejsou schopny takto razantně v akváriích snižovat pH. Jelikož dokáže růst i ve slabě osvětlených akváriích, kde je nízká asimilace rostlin a větší množství organického odpadu, je opravdu možné, aby pH v akváriu silně klesalo, zvlášť, když je velmi měkká voda. Snižování pH v těchto případech není zapříčiněno hnědovkou, ale rozkladem organického materiálu.

Buďto víc sviťte, nebo tam přidejte vápenec, když nechcete dávat jedlou sodu. Nic jiného vám asi nezbude.

pH=5 mi vysoké nepřijde

...hnědovka je mrcha, ale ten mech je asi ještě horší...
Jj, dokážou vytáhnout pH hodně vysoko...

No jo, hnědovka je mrcha, ale ten mech je asi ještě horší. Skutečně bych to viděl na výměnu rostlin. Cryptocoryne affinis také roste skoro potmě a vodu neokyseluje, ba naopak, má ráda vápenec v substrátu. V kombinaci s tím korálovým pískem by to asi bylo řešení. Mech bych výrazně zredukoval.

...hnedovky udajne snizuji pH...
Vyzkoušejte a příště budete vědět, jak je to s tím údajně.

Tak s tím už ti nepomůžu , stačí vzkaz předem - teď musím na dva dny odříznout komp (malování). Nebo kdybys měl namířeno večer ke Třem trojkám, mohl bych to přihodit do tašky, kterou tam beru...

To by bylo fajn, mám to ale pořádný kus cesty, tak uvidím kdy se tam budu moci dokopat