Půdní filtr

používám ho už od dob co jsem akvarystou, cca 7let přes ruzný stádia použití. při učelu čistě jako půdní filtr se mi neosvědčil pod celym dnem akva ikdyž bylo dno cca10cm. některým rostlinám to moc nešmakuje, v mém případě bacopa, echinodory a valisnérky. ale cryptokorynám se na něm dařilo dobře, ale těm se daří i když je mám kamenem přiskřípnutý v pulce vodního sloupce pouze k pozadí. takže timhle se mi osvědčilo dát rošt na část akva. obskládat to přidlicí abych udělal hráz a dal tam pořádnou vrstvu substrátu a do něj zasadil kryptokoryny, ve zbytku akva standartní dno a vše fungovalo luxusně. propadání kamínku roštem a nasávání do moturku lze jednoduše zabránit položením látky, nebo slabounký vrstvy vaty(aby se neucpala detrytem a byla schopna se pořád proplachovat) přes rošt a následně zasypat štěrkem) dnes mám za pozadím udělanou kapsu, na dně rošt a na něm cca 50cm sloupec štěrku a jako vstup 10cm biomolitan

..."papír snese všechno"...
A co si pana Rybku přečíst? A nejen jeho...
Tím netvrdím, že při půdníém filtru nemohou růst kytky - naopak. Kdysi jsem takovou filtraci provozoval (s "normálním", nikoli obráceným průtokem) a rostliny "v normě".

no jde mi o to aby se pod půdní filtr nenasál bokem štěrk a nazacpal to tam...o půdním filtru jsem uvažoval ale jak jsem psal v presentaci realizace měsíce plánovaného akva se 2x za kterou chvíli událostmi na které jsem neměl vliv změnilo..původně byl v plánu půdní filtr který by odsával do první komory filtru binec ze dna...v komoře by byly nějaké 4 cm stěrku, na něm posazené čerpadlo, to zasypané keramickými válečky a nad nimi plastové drátěnky..v plánu byla ještě jedna větev ze střední vrstvy...v komoře by byly marisy jako likvidátoři jedlých zbytků..ty tam teď jsou..mělo to fungovat tak, že při výměně vody (protože odsávání by prakticky nebylo nutné) bych na trubku co by byla napojená na čerpadlo v komoře filtru napojil hadici a čerpadlo zapnul..usazený kal na dně první komory filtru by se vyčerpal mimo filtr, do 4 té komory filtru jsem zase plánoval zapojit hadici s čerstvou vodou...kohouty seštelovat průtok tak abych mohl třeba 20 minut nechat měnit vodu v akva...snad se k tomu někdy dostanu to zrealizovat....systém byl navržen i jako plně automatický...

Zkusim udelat detailni foto, ale myslim si ze je to jedno - stejne to nasava sterk, jestli shora nebo z boku ... a z boku je ho vic, takze vetsi odpor. Moc bych to neresil, ono je to celkem vymyslene, tak bych tomu veril

to vím ale jak je to uděláno aby ty díly byly propojeny tak aby mezi nimi fungovalo nasávání ale zároveň po stranách to bylo uzavřeno a nenasávalo to štěrk ?

Kup si jich vic a sestav si to, ja to tak udelal. Jeden modul je ... a ted nevim
Ale neni to moc, ja to doma zmerim. Ta placka co je na obrazku se sklada z nekolika modulu, tusim ze ze 4, a celkova velikost je dana poctem tehle placek v baleni. Da se to vyskladat opravdu docela dobre.

Díkez..kdyby tak byl 98*48 bylo by super...mají 98*30...potřebuji na plochu 100*50

Mam za to, ze co se tyce korenoveho systemu a proudeni vody, je to kytkam sumafuk kterym smerem se tak deje, ne? Chci rici ze system proudeni (nahoru nebo dolu) nehraje roli.
Ja osobne se spis klonim k male rychlosti, dane obrovskou plochou. Viz ten odkaz co sem nekdo daval. V podstate se to blizi Hamburskemu filtru.

Proč by růst nemohl? Vždyť akvarijní voda je "živej roztok". Ale nic to nemění na faktu, že v substrátu je živin mnohem více.

rybicky.net/forum/3894…

Eheim má tenhle systém vymyšlený tak, že půdní filtr je napojený na vnější. Část vody jde roštem vzhůru skrz dno a část jde normálně rampou. Voda s detritem která prošla roštem je nasávána klasicky košem do vnějšího filtru čímž se okruh uzavírá. Tady na stránce je to vidět www.eheim.de/…

... staci rict!

Je to takova prima levna stavebnice, da se vyskladat celkem libovolny tvar.
shop.miga.cz/…

jasan..cicero před sakra 2mi tisíci lety řekl.."papír snese všechno"..já k tomu dodávám "teorie vyspěla neobyčejně, dnes už si umíme odůvodnit všechno" ..no nevím..z posledného pražského srazu jsem si donesl jednoho malého echináče..cestou domů jsem do v igeliťáku zahříval pod bundou tak, že byl skoro na vyhození..nicméně jsem ho jen tak hodil na hladinu akva..a ejhle..necelý týden a vyhodil nové lístečky a mohutně obnovuje kořenový systém...a echináč, rozhodně není plovoucí kytka....
jako důkaz bych bral jedno akva rozdělené na dně půlkou s filtrem a půlkou normálně, stejná voda, stejné světlo, stejné teplo...jen dno jiné..a stejné kytky...

ale to v podstatě znamená, že pokud nebude pořádně odkalené dno, tak mi to všechno ze dna půjde nahoru ...

Empirický důkaz? Radši odcituju jedny skripta. Mnoho polemik se vede o poměru ve kterém jsou přijímány živiny z kořenů a listů a stonků
submerzních rostlin. Velmi často je funkce kořenů podceňována a jako jejich hlavní význam
je uváděno uchycování rostlin v substrátu. Řada výzkumů však naznačuje, že i v příjmu živin
hrají kořeny významnou úlohu. Podíl kořenů na příjmu živin závisí u každého druhu nejen na
relativní velikosti kořenového systému, ale i na tom, zda kořeny rostou jen volně ve vodě
nebo jsou v sedimentu. Pokud rostou jen ve vodě, jejich podíl na příjmu hlavních živin (N, P,
K) je přibližně poloviční. Když jsou však zakořeněny v sedimentu, jejich podíl na příjmu
živin (zejm. P) je několikanásobně vyšší než u ostatních orgánů, hlavně díky vysoké
koncentraci živin v sedimentu. Zakořenění se u ponořených rostlin projevilo v experimentech
2-7-násobným zvýšením růstu Pokud dopustíte, že je dno průtočné, tak není žádný rozdíl mezi vodou a dnem a pro rostliny to znamená, že nerostou zakořeněné, ale jako volně vodě. Nikdy sem nepsal, že by takhle nemohly růst, nebo že by to nešlo, ale upozorňuju, že k tomuto přístupu musí být i adekvátní péče!

To znamená, že voda není nasávána přes substrát ze sloupce na dno, ale obráceně. Je tlačena skrz dno vzhůru.

Při obráceném chodu není voda tažena skrze substrát do čeradla, ale obráceně, je čerpadlem hnána pod substrát.
(tedy pokud to dobře chápu )

co znamená filtr s obráceným chodem?

pls empirický důkaz, tzn. laboratorně změřené..a ne.."já to měl, kytky mi nerostli, vyhodil jsem to, předělal akva kytky rostou...."...

A nevěříte správně. Půdní filtr za určitých okolností rostlinám opravdu nevadí. Zkouším ho už 2 roky v pokusném třistalitrovém akváriu. Nejdříve jsem se domníval, že výborný růst stonkovek je důsledkem toho, že přijímají živiny z vody více než ze dna. Teď je nádrž osázena hlavně echinodory a kriptokorinami a světe div se. Zase jim to nevadí. Mluvím ovšem o filtru s obráceným chodem.

že se to nelíbí rostlinám nevěřím Na nevěření máte právo, ale nic to na této věci nemění.

Kdyžtak něco i v tomto tématu. rybicky.net/forum/12917…

půdní filtr bych dal do akva klidně kdybych jej sehnal.. tomu, že se to nelíbí rostlinám nevěřím..

mě stejně kytky chcípají...

rika se tomu pudni filtr, jen rostlinam moc neprospiva proudeni kolem korenu

Chci se zeptat, v nějaké knížce (je to starší knížka, psali tam že výměna vody jednou za 3-4 týdny je optimální) jsem viděla obrázek, kde dávali na dno akvárka pod štěrk ještě takovou jakoby mřížku na nožičkách , do tý mřížky nácuc filtrace a pak teprve štěrk a rostlinky a vše ostatní. Chci se zeptat, co si o tomto myslíte? je tím možné akvárko udržet ve větší čistotě, jakej to má vliv na rybky a kytky a tak všeobecně.

...ked ti ide o co najmensiu urzbu - tak bez ryb...resp. dat tam krevetky alebo nieco take co nemusis ani chovat...
...to ti bude stacit menit vodu "len sem tam" a budes len hnojit...
...ale zas taketo riesenie nepotrebuje "ziadny" filter...

To je přesně to, co jsem měl na mysli tvrzením "Stonkovky ano..." Pokud chceme aby fungovala celá nádrž, umístění kořenících rostlin do substrátu se nevyhneme. A nebo je tu jiná varianta - kořeny do živného roztoku PMDD a listy nad hladinu, pak už nepotřebujeme ani CO2. Ale to už jinde jsme, to je jiná vesnice.

Diky za nazory.
Naprosto souhlasim s tim, ze nejlepsi filtrace je kvalitne zarostla nadrz. Protoze jsem od prirody lenoch, snazim se udelat cele maximalne bezudrzbove. Dokonce jsem se zacetl a v literature nalezl nektere rostliny, ktere uprednostnuji amoniak, coz mi prijde jako skvely doplnek.
Ale k filtru:
Berete prosim v uvahu to co jsem o nem psal, tedy ze ma jit o velmi pomaly prutok?
Cili zadny velky proud kolem korenu, zadne intenzivni vtahovani odpadu do dna? Cely prutok by mel byt zlomkem bezneho fitracni prutoku u standardnich rychlych filtru.
A bakterialni plocha v te vrstve lavy ci jineho porezniho substratu je obrovska - naprosto nesrovnatelna s jakymkoliv jinym typem filtru, pokud by mel mit alespon trochu prijatelne rozmery.
Ma nekdo zkusenost s anaerobni filtraci?

Vyzkoušel jsem pěstovat rostliny pouze v košíčcích ve vatě. Rostly opravdu pěkně. Kořínky prorůstaly vatou a čerpaly výživu z vody. Akvárium ale mělo velký sklon k zařasení. Procesy probíhající ve dně jsou pro stabilitu akvária zřejmě nepostradatelné.

Johan má pravdu, porostou i bez substrátu, dalo by se to přirovnat k hydroponickému pěstování, kde substrát plní funkci jen jako opora (ukotvení).

Myslím, že i ty ostatní (z důvodů, jež sem popsal níže).

Stonkovky ano...

Podle mě má CO2 a PMMD tak silnej vliv, že i kdyby rostly z matek na holém dně, tak budou vypadat stejně.

To už je dnes asi standard v každé rostlinné nádrži. Zde je výhoda, že se dá hnojivo přidávat do nasávání filtru a exportovat tak přímo ke kořenům rostlin.
Petr

sem přesvědčen, že objem filtrační hmoty má významný vliv na stabilitu akvária S tím se nedá než souhlasit.
Ale tipnu si. V tomto akváriu přidáváte CO2 a PMMD, ne?

V 300 litrovém akvárku používám půdní filtr s obráceným chodem už skoro 2 roky. Funguje perfektně. Obrácený chod je výhodný v tom, že se filtr nezanáší a bakteriím přivádí okysličenou vodu pro jejich lepší fungování. Jsem přesvědčen, že objem filtrační hmoty má významný vliv na stabilitu akvária a v tomto případě se dno stává obrovským biologickým filtrem. Jak to svědčí rostlinám je možno posoudit na obrázku:

...ako som uz spominal - v "dnesnej" dobe straca podne filtrovanie "zmysel"...
...radsej pouzi ext.filter...
...ako napad to nie je zly... - len budes mat viac problemov ako uzitku s toho...

Předem se přiznám, že sem nečetl vše. (není času nazbyt)
Půdní filtr nedoporučuji. Jsou dvě možnosti. Buď bude fungovat tak jak si myslíte a to, že se nebude potřebovat čistit. V tom případě by dno muselo být dostatečně propustné pro kyslík, čili hodně hrubozrnné, aby se všechen detrit mineralizoval a nic z něj nezbylo. V tom případě budete mít děsnej problém s výživou rostlin. Budou závislé na dodávání živin (obzvláště želena) vámi. A nebo to bude jako každej jinej půdní filtr, kterej se v nádržích bez důkladného odkalování zanese a pozbyde účinnosti. Pokud chcete mít nádrž hodně osázenou, tak nevidím důvod proč by ste se měl starat o hodně důkladnou filtraci. A to se starají rostliny. Můj názor je, že filtrace v nádržích s hromadou rostlin zastává funkci jen filtrace mechanické. O vše ostatní se stará dno a rostliny. S tímto půdním filtrem toho hodně narušíte a rostliny budou zcela závislé na vás. Prostě jako kdyby rostly v nádrži bez dna.
Dalo by se k tomu dodat ještě spousta věcí, ale snad vás to odradí , myslím to dobře.

Ano, o opacne smerovanem reseni vim, ale neprijde mi nejak vyrazne lepsi. Technicke provedeni na tom neni zavisle, takze teoreticky muzu provozovat oboji podle chuti - je to v praxi pitomost, ale nic tomu nebrani
Takze bod po bodu:
Smer proudeni nema na rostliny ci na cokoliv vubez zadny vliv, jednak protoze rostlinam je celkem jedno jestli maji koreny omyvane jednim ci druhym smerem, druhak je distribuce tepla i zivin zcela nezavisla na smeru - ta voda protekajici kolem korenu je porad stejna.
Co se tepla tyce tak zavedenim cirkulace pod substratem (bez ohledu na smer) se fakticky vyrovnava teplota v cele nadrzi vcetne dna v libovolne hloubce.
Dale, pokud se nekde (rekneme kolem zakorenenych rostlin) vyskytne snizene proudeni, neni to jeste zadna tragedie.
Jak jsem psal vyse, mnohem ucinnejsi filtraci poskytuje anaerobni proces - premenuje latky mnohem efektivneji - a proto bych v tom take problem nevidel. Ostatne jsem proto uvedl i variantu, ze muze v celkovem profilu dna probihat misty aerobni a misty anaerobni proces. Alespon teoreticky v tom problem nevidim, pokud ma nekdo fakticke protiargumenty, rad si je poslechnu.
A pokud by se stalo, ze se prutok v nejakem vetsim miste kolem rostlin uplne zastavi - no, to je celkem normalni stav u standardniho dna, ne?
Navic jeste pripominam, ze castecne i z techto duvodu hodlam nasadit nektere plze a ryby, ktere ryji do dna. Ne moc, ale aby se to trochu hybalo. Ono tohle nikdy nezaskodi.
Cisteni jsem uz popsal, tedy ve smyslu cisteni prostoru pod rostem, v tom nevidim problem. V substratu by se temer vsechen pevny odpad mel biologicky odbourat a ten neodbouratelny zbytek si troufam odhadnout na tak mizive promile, ze fyzicke cisteni by bylo nutne az po letech.

Opravdu si nemyslím že to bude fungovat dle Vašich představ, jak již níže psáno utvoří se v některých místech postupně hluchá místa, kde opravdu anaerobní proces začne, potažmo tedy i zahnívání kořenů rostlin při čemž vzniká sirovodík nepletu-li se, což není zrovna plyn který působí nějak blahodárně...Celkově se od tohoto způsobu filtrace ustoupilo z toho důvodu, že dno(potažmo rošt) se postupem času zaneslo a celá filtrace tím tak trochu ztratila výkon, přičemž možnost vyčištění je téměř nulová...Lepší variantou je na filtrační rošt napojit výtlak z čerpadla(kde hrubou nečistotu zachytí biomolitan) či vnější filtr, pak bude dno fungovat opravdu jako dobrý biofiltr, navíc bude docházet k prohřívání kořenů rostlin a lepší distribuci živin pro jejich růst

v jedné knížce jsem o těchto filtrech čet, a prý to není idealní ani pro rostlinné akva vzhledem k tomu, že voda je nasáváná přes dno a přes kořenové systémy rostlin a to by mělo rostlinám vadit.

Tam zadny kal nejde. To neni mechanicky, ale ciste biologicky proces, cerpadlo nasava zpod dna (temer) cistou vodu. Cela filtrace spociva v mechanickem oddeleni kalu v horni vrstve sterku a biologickem odbourani nezadoucich latek v bakterialnich koloniich usidlenych ve spodni casti substratu, v tomto pripade v drcene lave. Bakterialne efektivni osidlena plocha je odhadem nekolik set metru ctverecnych.

Diky pomalemu prutoku (a s ohledem na dalsi faktory) to dokonce muze fungovat i jako castecny nebo dokonce plny anaerobni filtr.

jeste jeden dotaz, na jednu stranu nasadis cerpaci hlavu s maly prutokem predpokladam ze sanim z pudniho rostu, ale kam pujde ten kal pres tu cerpaci hlavu zpet od akvaria?

No v pouziti externiho filtru mi nebrani vubec nic, jen proste mam za to, ze toto reseni filtru je vysoce efektivni.
Planuji nadrz hodne osazenou a hodne zarybnenou.
Vcetne nekterych plzu a ryb, ktere radi trochu prolezaji dno.
Co se tyce cisteni, jsem presvedcen ze spravne udelany filtr nepotrebuje cistit prakticky nikdy, a pokud uz ano, ony dva vyvody mi mozni cely filtr, resp. jeho spodni cast proplachnout pomerne jednoduse.
To, ze nebude fungovat v cele plose dna uplne stejne mi nevadi, naopak.

Ide o udrzbu. Pri podnom filtry to je katastrofa...
Kazdy filter sa musi cistit. Zalezi na podmienkach, ci kazdy mesiac, alebo kazdych par rokov.
Dalej ide o rastliny. Presnejsie o ich korene. Ak budes mat AQ plne rastlin, tak ich korene cely filter zarastu.
U maleho AQ si to viem predstavit, ale u 200L nie. Ako pisal Lucky005, budu tam slepe miesta. Proste bude fungovat len mala cast pri vyvode. Ostatok zostane nevyuzity a casom sa tam bude ukladat bordel a robit problemy.
Podla mna to neni dobra volba. Co ti brani pouzit obycajny osveceny externy filter? Komfort nadovsetko....
To je len moj nazor, ale ja by som do toho nikdy nesiel....

...no napad to nie je zly...
...ale uz som sa davno s podnou filtraciov "nestretol" - malo kto to pouziva...
...pred XX rokmi sa pouzivala pomerne casto...
...urcite to ale suviselo aj s cenou,dostupnostou,vyberom... externych filtrov - ktora je v "dnesnej" dobe dobra...

chapu jak to myslis, ale pri 200 litrech bude celkem velka plocha ne? tak 100x40, myslim si ze budou zustavat mrtve mista kde bude zustavat kal.Taky zalezi kolik budes mit ryb a jake druhy. A jak budes odkalovat, pokud teda budes.A neni to dno vysoke? rost+lava+sterk,6-10cm? dopadne vubec neco do toho rostu? Nevim mozna se pletu ja to nikdy nevidel na vlastni oci a neznam nikoho kdo to pouziva, abych mohl soudit. Ale asi kdyby to bylo neco extra bude to vice rozsirene.

Chystam se zalozit nove akvarko a rad bych pouzil pudni filtr.
Cetl jsem spoustu argumentu proti, ale je fakt, ze jsem ho kdysi davno mival a nebyl s tim nikdy problem. A to reseni se mi proste technicky desne libi
Trochu jsem modifikoval bezne zapojeni a rad bych si poslechl argumenty a napady zkusenejsich. Je to stale jeste ve fazi teoreticke pripravy, technicke provedeni je ale celkem trivialni.

Takze technicky - standardni plastove desky na dne akvaria cca 200l, vyvody v obou zadnich rozich. Proc vysvetlim pozdeji.

Na rostu cca 1-2cm vrstva drcene lavy (prijde mi to lepsi nez ruzne umele vyrobene bakterialni kolonie, ale v principu tam jde asi cokoliv - jsou materialy ktere maji temer 2x vetsi plochu nez lava) a na tom 5-7cm sterku frakce 3-6mm.
A ted ty dva vyvody - maji 2 ucely.

Zakladni myslenka je ta, ze na jeden nasadim nejakou relativne malou cerpaci hlavu, aby pomalym tokem (mene nez objem nadrze za hodinu, tedy rekneme takovych 100 l/h) pracovala pres den.
Naopak v noci bych zapinal druhy vyvod s klasickym bublinovym vytahem, take serizeny na relativne pomaly prutok.
Predstavuji si, ze pomaly prutok nebude vadit rostlinam, alespon ne nijak vyznamne. Obrovska plocha filtracniho prostoru umozni kvalitni funkci filtru. Denni provoz nebude navysovat nijak zasadne hladinu kysliku, naopak nocni provoz bude kyslik do vody dodavat.

Druha funkce dvou vyvodu z pudniho filtru spociva v moznosti sundat hlavu/vzduchovani a pouzit je ciste jako proplachovaci pro pripadne cisteni. Proste do jednoho pustit vodu a druhym to vyvest/odcerpat pryc.

Vitam jakekoliv pripominky.

Když je přiměřeně ryb, které nedělají nepořádek, dostatek rostlin a správné dno, tak není co odkalovat.

s výměnou vody počítáme

akva bude asi do 200 l výška 50 (shodli jsme se) a počty rybek nějak vypočítáme a proměřím atd a dáme jim něco navíc aby se jim tam libilo

a co pak dělat když je celé dno zarostlé ? odkalovat i přes rostlínky?

No ono když je to rosltinné akvárium s dobrým dnem (né jako dobrý den ale jako křemičítý písek 1-3mm) a to dno je hustě zarostlé kobercovkami a rostlinami s bohatým kořenovým systémem a ty rostliny prosperují a v akváriu je rozumné množství ryb, tak se to s tím odkalováním opravdu nemusí přehánět, ovšem pravidelné každotýdenní výměně 1/5 až 1/4 vody se nevyhneš. Ale to se snad dá zvládat i na vozíčku (ale nevím, s tím ovšem opravdu nemám zkušenosti), pokud je akvárium dostatečné nízko a není příliš vysoké (do 40 cm).