Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »
Cryptocoryne wendtii (Tropica, Green, Brown) - pěstování
Fórum » Akvarijní rostliny » Druhy rostlin - pěstování
Přidat reakci
2 
Cryptocoryne wendtii (Tropica, Green, Brown) - pěstování
Jak by vám mohl někdo bez fotky odpovědě. 
Vše, co se dá pěstovat emersně se emersně pěstuje.
Vše, co se dá pěstovat emersně se emersně pěstuje.
Nevím, zda to není osobní, ale jsem vámy již po 2 po svém dotazu odkazován na atlas rostlin, přičemž o mém dotazu NENÍ ani slovo, které by mi odpovědělo.
Samozřejmě atlas jsem četl o každé rostlině kterou si plánuji koupit a koupím nekolikrát.
V atlase je psáno, že je možné ji pěstovat emerzně. Já chtěl vědět, zda ty světlejší listy jsou emerzní či nikoli (zajímá mě to, jestli mne obchodník z Aukra neuvedl v omyl), což v atlase není a také na můj druhý dotaz o zastřihávání listů atlas neodpovídá.
Samozřejmě by se na každý, zde položený, dotaz dalo odpovědět najdi si to v Google, ale potom by ztrácelo význam provozovat forum
Já chtěl reálné zkušenosti lidí, pěstující tuto rostlinu.
Samozřejmě atlas jsem četl o každé rostlině kterou si plánuji koupit a koupím nekolikrát.
V atlase je psáno, že je možné ji pěstovat emerzně. Já chtěl vědět, zda ty světlejší listy jsou emerzní či nikoli (zajímá mě to, jestli mne obchodník z Aukra neuvedl v omyl), což v atlase není a také na můj druhý dotaz o zastřihávání listů atlas neodpovídá.
Samozřejmě by se na každý, zde položený, dotaz dalo odpovědět najdi si to v Google, ale potom by ztrácelo význam provozovat forum
Já chtěl reálné zkušenosti lidí, pěstující tuto rostlinu.
Ctěl bych se zeptat zda někdo neví, jak se pěstuje tato rostlinka v Aqua-daho. Zda emerzně či submerzně.
jednu jsem ulovil v místní akvaristice a to byla spíše vyjímka. Chtěl jsem k ní další a objedna na Aukru u člověka co psal, že je pěstuje submerzně. Zasadil jsem je krátce po sobě. Ta z Aqua-daho je celkově hezčí, košatější a vitálnější. Nové listy nasazuje jak o závod. Všechny nové listy jsou temné, měla ale stejně jako druhá (údajně submerzní) skoro polovinu podstatně světlejších vytáhlejších listů. Tyto listy se dost zařasily, takže předpokládám, že odumírají, tak je postupně ostříhávám. Jak výskytem zelenějších vytáhlejších listů, tak vzhledem mi přijdou obě stejné, tak jsou buďto obě submezní, nebo emerzní.
A ještě na závěr další dotaz, jak má ráda zastřihávání starších listů? Nevadí ji to třeba jako Echinodorům?
jednu jsem ulovil v místní akvaristice a to byla spíše vyjímka. Chtěl jsem k ní další a objedna na Aukru u člověka co psal, že je pěstuje submerzně. Zasadil jsem je krátce po sobě. Ta z Aqua-daho je celkově hezčí, košatější a vitálnější. Nové listy nasazuje jak o závod. Všechny nové listy jsou temné, měla ale stejně jako druhá (údajně submerzní) skoro polovinu podstatně světlejších vytáhlejších listů. Tyto listy se dost zařasily, takže předpokládám, že odumírají, tak je postupně ostříhávám. Jak výskytem zelenějších vytáhlejších listů, tak vzhledem mi přijdou obě stejné, tak jsou buďto obě submezní, nebo emerzní.
A ještě na závěr další dotaz, jak má ráda zastřihávání starších listů? Nevadí ji to třeba jako Echinodorům?
Starší reakce
to záleží na podmínkách
"Nízký bochánkový keříček" má u mne v akváriu přes 30 cm na výšku 
Ale kytka je to nádherná, zvláště její barva .
Ale kytka je to nádherná, zvláště její barva . To je fajn. C.Tropica je také jednou z mých favoritů, je krásně barevná, nevyžaduje tolik světla a dělá nízký bochánkový keříček.
Ve vysledku jsem spokojenej, kytce se dari a celkem mezi ostatni zapadla, mozna i lip nez green. Doufam, ze se poradne namnozi at mam na vymenu a obohatim vyber salatu
Občas se to stane, ale pokud tam zavoláš a budeš reklamovat, určitě ti vyjdou vstříc. Já s nima mám jen dobré zkušenosti. Jen tak na okraj poprvé my rostlink posílali na třikrát. Poprvé je poslaly mé jmenovkyni do jiného města, podruhé mi došly jiné než jsem chtěla- mohla jsem si je nechat a zadarmo mi pošlou to co chci znovu a potřetí se to konečně podařilo, ovšem na mou reklamaci zapoměli a přišlo to až po urgenci. VÝSLEDEK: rostlinky jsem měla se zpožděním, ale za to jsem jich měla tolik, že jsem nevěděla co s nimi.
Oni tam mají občas trochu problémy s názvy. 
Vyzkoušejte
Si delaji na Aqua-Daho z lidí legraci, objednal jsem si var. green a oni mi poslali tropicu ale oznacenou jako green ale neva roste pekne
ale neva roste pekne Starší reakce
Chytnout se chytne, maximálně se jí rozpadnou listy, ale to je dočasné (viz krypt. nemoc). Počítej s tím, že bude zase chvíli trvat než se zakoření a začne růst.
Dobře,a dá se nějak odhadnout,jaká je šance že se rostlina v novém prostředí chytne?
Pokud chceš vyndat takhle velkou rostlinu a příliš nepoškodit okolí, musíš ji trhavými pohyby pomalu vytahovat ze dna.
co se týká světla(w/l a výška vodního sloupce) jsou na tom obě aq přibližně stejně. Rozdíl je v tom substrátu. Jinak cryptocorinám se v tý větší nádrži celkem daří. Mám tam dvě tropicy a několik c.lucens. Chvilku jim trvalo než se chytly ,ale teď už rostou pěkně. Jenže když jsem je rozsazoval tak nebyly ani zdaleka tak velký jako ta co chci přesadit teď. A jestli má kořeny prorostlý celim dnem tak to by znamenalo vpodstatě zbourat celý aq.protož má většinu dna porostlou liliovníčkem 
počítej že je prorostlá celým dnem, sám sem jí rozsazoval a pár jich šlo do podobnýho substrátu, roste podobně, ale vypadá úplně jinak, což se není čemu divit protože šla do jiné vody a hlavně nemá tolik světla
Ahojte,potřeboval bych radu od nějakýho kytkaře ohledně přesazení tropicy. Chtěl bych přesadit tropicu z jednoho aq do druhýho,protože to ve kterým je je na ní už malý (zabírá čtvrtinu nádrže) a do toho většího by se mi hodila. Tak se chci zeptat jak takhle vzrostlá rostlina zvládne přesazení? Bojim se aby se chytla,protože teď je ve flexiobkladech a přesazoval bych jí do obyč. křemičitýho písku zrnitosti do 5mm. A jak velký bude mít kořenový systém? Děkuju
Starší reakce
U mě jí stříhání, trhání, ani jiné postupy nevadily. Mám ji na seznamu bestii, kterých se takřka nejde zbavit.
Já jí redukuji listy pořád, měla bych v akváriu za chvíli tmu.
Lepší je ji ale vytrhnout, obrat odnože - je to vějtšinou neskutečný trs několika rostlin a část zase zasadit. Zbrzdí to na nějakou dobu růst a budeš mít hromadu dalších rostlin.
Ale je tu (alespoň u mne) problém - má zcela neskutečné kořeny, takže když ji vyndavám, přeořu si celé dno.
Lepší je ji ale vytrhnout, obrat odnože - je to vějtšinou neskutečný trs několika rostlin a část zase zasadit. Zbrzdí to na nějakou dobu růst a budeš mít hromadu dalších rostlin.
Ale je tu (alespoň u mne) problém - má zcela neskutečné kořeny, takže když ji vyndavám, přeořu si celé dno.
...a to kde sa pise ze sa nemozu strihnut?
nepoznam rastlinu ktorej sposobuje problem strihnutie par listov
nepoznam rastlinu ktorej sposobuje problem strihnutie par listov
Vyzkoušejte
Zdravim.. Mam v AQ 2x Cryptocoryne wendtii 'Tropica' a vyrostli mi uplne neskutecne ze zarustaj pomalu cele aq.. muzu u nich strihat listy? nekde pisou ze ne a nekde ze jo. tak bych se chtel zeptat zda treba ty vazne obrovske listy mohu ustrihnout.. nebo nejaky dalsi napad jak na ni? Díky.
Starší reakce
Když jsem měl akvárium v pokoji a svítilo na ně denní světlo, tak se plazily po dně. Jakmile jsem ho dal do úplné tmy a svítil poměrně málo měli 50 cm a rostli jako steklé.
Tady přidávám fotku Cryptocoryny se svěšenými listy, jako dokumentaci mého předchozího příspěvku. Pokial si tam sadil nové rastliny, tak to môže byť prechod z emerznej na suberznú(snáď som to napýsal správne, leobo sa mi to stále pletie 
) a to roztiahnutia sa listov určite nie je z nedostatku svetla, lebo aj vodné rastliny sa pri nedostatku svetla ťahajú za ním! no možno ma niekto opravý 
) a to roztiahnutia sa listov určite nie je z nedostatku svetla, lebo aj vodné rastliny sa pri nedostatku svetla ťahajú za ním! no možno ma niekto opravý Ahoj, mám Cryptocorynu wendtii, ve 100l AQ, byla tam zasazená asi před dvěma týdny. No a je to s ní taové podivné - asi po dvou dnech svěsila listy, má ty větší i položené na dně... Roztáhla je více do šírky. Nevíte čím to je? Proč nemá listy vzpřímenější?
Může to být tím, že neměla dostatek světla, tak rozpřáhla listy aby na ní dopadalo více světla? Zářivky mám dvě, ale teď neřeknu kolika wattové. Jsou od firmy Eheim a byly tam rovnou nainstalované.
Děkuju za odpovědi..
Může to být tím, že neměla dostatek světla, tak rozpřáhla listy aby na ní dopadalo více světla? Zářivky mám dvě, ale teď neřeknu kolika wattové. Jsou od firmy Eheim a byly tam rovnou nainstalované.
Děkuju za odpovědi..
ok a daju sa este dokopy?
mam poskodene listy odstrihnut?
mam ju tam len asi 2 mesiace a este stale nerastie! nahodou keby zhnila cela tak jej dorastu nejake listy?
mam poskodene listy odstrihnut?
mam ju tam len asi 2 mesiace a este stale nerastie! nahodou keby zhnila cela tak jej dorastu nejake listy?
Výkyv pH vlivem silného burčáku. To kryptokoryny dělají. Mám zkušenost, že nejlépe rostou v nádržích bez CO2.
no a tak mam problem
asi pred2 tyzdnami som zamenil filter a vsetky ryby mi skapali moja chyba
par dni pred tym mi zacali hnit a blednut vall. spiralis ktoru som potom presadil do 20l aspon docasne
a asi 1 tyzden od vtedy som dost hnojil nie kazdy den ale tak viac a striedal som PMDD a daydrops
spravil som burcak dost silny a tak to islo
vcera som si vsimol ze kryptokoryne tropica zacinaju listy niektore zelenat na koncoch a rozpadavat sa a ine zozltnu a musim ich dat potom prec.
co to moze byt?
asi pred2 tyzdnami som zamenil filter a vsetky ryby mi skapali moja chyba
par dni pred tym mi zacali hnit a blednut vall. spiralis ktoru som potom presadil do 20l aspon docasne
a asi 1 tyzden od vtedy som dost hnojil nie kazdy den ale tak viac a striedal som PMDD a daydrops
spravil som burcak dost silny a tak to islo
vcera som si vsimol ze kryptokoryne tropica zacinaju listy niektore zelenat na koncoch a rozpadavat sa a ine zozltnu a musim ich dat potom prec.
co to moze byt?
Starší reakce
Tropiky jsou dohněda. Obecně jsou wendtovky fajn kytky a poměrně odolné. Tak se mějte a hodně štěstí při pěstování.
Vyzkoušejte
cauko
tak mam to ale ne to co som chcel chcel som var. green
ale nejaky tipek to tam vsetko odkupil aspon nejakzch 8 kusov
tak som kupil tropica
oni maju aj take hnede listy?
tak trochu hnedsie?
lebo maju asi take ale myslim ze to je ok
tak mam to ale ne to co som chcel chcel som var. green
ale nejaky tipek to tam vsetko odkupil aspon nejakzch 8 kusov
tak som kupil tropica
oni maju aj take hnede listy?
tak trochu hnedsie?
lebo maju asi take ale myslim ze to je ok
Takhle mám akvárko s vendtovkami umístěné v místnosti, kde vůbec není denní světlo. Jedna zářivka 9 wattů. Je tam C. vendtii Green a Tropica a mezi těmi Cladophorami je Anubias barteri nana Gold. V pohodě rostou. Omlouvám se, že je to trochu mázlé, ale je to dělané na rychlovku mobilem, abyste si udělal trochu představu. Jo a ten chuchvalec na hladině je nějaký Potamogeton. Je trochu náročnější na světlo a taky roste. Mějte se hezky a dejte vědět, jak Vám to poroste. ok no akva je vysoke 35 cm
tak zajtra to skusim kupit a dam to tam
tak zajtra to skusim kupit a dam to tam
Kryptokoryny obecně snášejí větší zastínění, ale z Vašeho dotazu není jasné, jak vysoké to akvárium je, případně jestli je tam i nějaký jiný zdroj světla(sluneční paprsky, světlo v pokoji, apod.) Budete to muset vyzkoušet, protože kytky jsou živé organismy a intenzita světla je pouze jeden z faktorů, které ovlivňují jejich růst. Nejlepší rada je - zkusit si je pořídit a pozorovat. Jestli stagnují, bude třeba přisvítit, pokud budou po zasazení růst, je vše v pořádku.
chcem sa opytat mam v 45 l akva 14w ziarovku
mozem tam dat Cryptocoryne Wendtii alebo Cryptocoryne Wendtii var. Green
myslim dat tak aby prezili a darilo sa im.
mozem tam dat Cryptocoryne Wendtii alebo Cryptocoryne Wendtii var. Green
myslim dat tak aby prezili a darilo sa im.
Starší reakce
prostě ji kupte, zasadte a po čase uvitíte. Každé akva je jiné a v každém se daří jinému druhu rostlin. Mi třeba nešla Egeria densa která je zde pokládaná za jednu ze základních nejméně náročných rostlin, ale mám 3 druhy kryptokoryn, které jsou moc pěkné, hned vedle echinodorus ocelot red, který neustále kvete a vytváří nové rostliny a u toho valiserii a ta má během měsíce nejméně 20odnoží, ale jiný echinodorus je trvale ožirán.
kus napsal: Jindy bych Vám napsal ať si přečtete nějakou knížku,Ale bohužel všechny česky psaný knížky o rostlinách jsou na .......
Četl jste knihu "Akvarijní rostliny" od Vladimíra Sadílka (první vydání 1965)? Pokud ne, doporučuju. Učili se od něj jak Rataj, tak Christel Kasselmannová a i dnes ta knížka stojí za pozornost. Na rozdíl od obecně známých Ratajových knih, na které jste možná narážel, podle mého názoru ani po 40 letech nezestárla.
Četl jste knihu "Akvarijní rostliny" od Vladimíra Sadílka (první vydání 1965)? Pokud ne, doporučuju. Učili se od něj jak Rataj, tak Christel Kasselmannová a i dnes ta knížka stojí za pozornost. Na rozdíl od obecně známých Ratajových knih, na které jste možná narážel, podle mého názoru ani po 40 letech nezestárla.
Myslím, že v té starší literatuře opisoval jeden od druhého a ten první, kdo ví, kde k tomu přišel...?!
(Dokonce si myslím, že ten první už odvolal...
)
(Dokonce si myslím, že ten první už odvolal...
) Tak to ani já se nemůžu tomuto tématu věnovat tak jak bych chtěl. (čas a nedostatek literatury) To samozřejmě. Dýchání nesmí trvale převyšovat nad fotosyntézou. Rostlina by zašla. Ale také si musíte uvědomit, že se nepohybujeme v uzavřeném systému. Rybník, nebo akvárium komunikují s okolím (atmosféra, sediment). Rostliny sice více fotosyntézou pH zvednou, než by dýcháním dokázaly snížit, ale dlouhodobě? (čísla si vymyslím) Vezmou z vody 36 molekul CO2 aby je zabudovali do cukru a zvednou pH. Prodýchají 30 molekul CO2 a pustí ho zpět do vody, ale pH by bylo stále vyšší než původní, kdyby se už nějaké to CO2 do vody nedostalo z atmosféry, živočichů a sedimentu, takže ve výsledku se může pH snížit . (to by bylo více méně pasivně, protože když de něco dovnitř, musí ven a to dělají i listy) Ale nejvíc sem myslel ten kontaktní princip, kdy se jednoduše vymění H+ za jiný kationt v koloidu. A ten se tam vezme právě z toho dýchání. buď z NADPH+ nebo co já vím co tam ještě mají .
Sid napsal: Co se týče případné alelopatie vodních rostlin, napsal jsem "snad i některých". Informace, ke kterým jsem se dostal, mi nedovolují napsat, že alelopatie u vodních rostlin je vyloučena. (A k takovému postoji mě nevede jen odstavec prof. Hejného.)
Jen jeden odstavec.... No vidíte. A všude ve starší literatuře se píše, že tato a tato kytka okyseluje vodu a nevěříte tomu. Když se vám nedostává informacie, že alelopatie u vodních rostlin není možná, tak jí nezavrhujete a naopak, když se vám v literatuře nedostává informace jakým principem okyselují některá vodní makrofyta vodu přesto že píšou, že bylo zjištěno...) tak to zavrhujete. Kde máte to měřítko, podle kterého to soudíte?
. (to by bylo více méně pasivně, protože když de něco dovnitř, musí ven a to dělají i listy) Ale nejvíc sem myslel ten kontaktní princip, kdy se jednoduše vymění H+ za jiný kationt v koloidu. A ten se tam vezme právě z toho dýchání. buď z NADPH+ nebo co já vím co tam ještě mají .Sid napsal: Co se týče případné alelopatie vodních rostlin, napsal jsem "snad i některých". Informace, ke kterým jsem se dostal, mi nedovolují napsat, že alelopatie u vodních rostlin je vyloučena. (A k takovému postoji mě nevede jen odstavec prof. Hejného.)
Jen jeden odstavec.... No vidíte. A všude ve starší literatuře se píše, že tato a tato kytka okyseluje vodu a nevěříte tomu. Když se vám nedostává informacie, že alelopatie u vodních rostlin není možná, tak jí nezavrhujete a naopak, když se vám v literatuře nedostává informace jakým principem okyselují některá vodní makrofyta vodu přesto že píšou, že bylo zjištěno...) tak to zavrhujete. Kde máte to měřítko, podle kterého to soudíte?
Jindy bych Vám napsal ať si přečtete nějakou knížku,Ale bohužel všechny česky psaný knížky o rostlinách jsou na .......O tom jest-li jeden druh rostlin vytěsňuje jiný druh se vedou spory pořád.Nic jinýho než-li to vyzkoušet Vám nezbyde.Mě rostli kryptokoryny s valisnérkami vedle toho E.bleher a o patro níž se stejnou vodovodní vodou ne,ať se to sázelo do různých koutů a vzdálenosti jak chtělo.Prostě pokus omyl anebo začátek soužití.
Johane, nemohu se teď věnovat naší debatě tak, jak bych potřeboval.
Takže jen heslovitě:
Co se týče případné alelopatie vodních rostlin, napsal jsem "snad i některých". Informace, ke kterým jsem se dostal, mi nedovolují napsat, že alelopatie u vodních rostlin je vyloučena. (A k takovému postoji mě nevede jen odstavec prof. Hejného.)
Alelopatie není jen o záporném vztahu, ale i o kladném. stejně tak jako že můžou ničit konkurenci, mohou ostatní podporovat.
Souhlasím. Existují např. zajímavé teorie o tom, že rostliny jsou schopné rozpoznat své "rodné bratry a sestry" a "chovat se" k nim zcela jinak, ("přátelsky", "ohleduplně"), než k "cizákům".
Takže - Bůh ví, co si o nás ty kytky myslí...
Co se týče vaší hypotézy o snižování pH dýcháním (výdejem CO2) kořeny hnědovky, domnívám se, že opačný proces - tedy příjem CO2 (resp. HCO3) musí nad výdejem při dýchání převážit. Pokud by tomu tak nebylo, jistě si domyslíte, co by to pro hnědovku znamenalo. Proto si myslím, že ani tímto mechanismem nemůže dojít k trvalému snížení pH.
Takže jen heslovitě:
Co se týče případné alelopatie vodních rostlin, napsal jsem "snad i některých". Informace, ke kterým jsem se dostal, mi nedovolují napsat, že alelopatie u vodních rostlin je vyloučena. (A k takovému postoji mě nevede jen odstavec prof. Hejného.)
Alelopatie není jen o záporném vztahu, ale i o kladném. stejně tak jako že můžou ničit konkurenci, mohou ostatní podporovat.
Souhlasím. Existují např. zajímavé teorie o tom, že rostliny jsou schopné rozpoznat své "rodné bratry a sestry" a "chovat se" k nim zcela jinak, ("přátelsky", "ohleduplně"), než k "cizákům".
Takže - Bůh ví, co si o nás ty kytky myslí...
Co se týče vaší hypotézy o snižování pH dýcháním (výdejem CO2) kořeny hnědovky, domnívám se, že opačný proces - tedy příjem CO2 (resp. HCO3) musí nad výdejem při dýchání převážit. Pokud by tomu tak nebylo, jistě si domyslíte, co by to pro hnědovku znamenalo. Proto si myslím, že ani tímto mechanismem nemůže dojít k trvalému snížení pH.
Ke smrku - to je trochu jiny pripad, ten to snad nedela aktivne, ale okyseleni vznika spadem a rozkladem jehlici, nebo mi neco uniklo? Vše se vším souvisí . Obojí.
. Obojí. Ja zatim beru oboji jako neco, co je mozne, mechanismy obojiho mozne jsou a byly overeny experimenty. Ale jak pises, experimenty na obou polich byly takove nejake - no, ne uplne fair. Treba pouziti vyluhu z rostlin misto spolecneho rustu, atd...
Zaroven beru oboji jako neco, cim se nema cenu zabyvat, protoze se to v akvarkach projevovat nebude. Je prehrsel jinych vlivu, ktere tyhle udajne ci skutecne nesnasenlivosti a okyselovani v akva biotopu odsunou do nevyznamna. Jako uplne nejdulezitejsi vidim vhodne podminky k rustu danych druhu.
Ke smrku - to je trochu jiny pripad, ten to snad nedela aktivne, ale okyseleni vznika spadem a rozkladem jehlici, nebo mi neco uniklo?
Zaroven beru oboji jako neco, cim se nema cenu zabyvat, protoze se to v akvarkach projevovat nebude. Je prehrsel jinych vlivu, ktere tyhle udajne ci skutecne nesnasenlivosti a okyselovani v akva biotopu odsunou do nevyznamna. Jako uplne nejdulezitejsi vidim vhodne podminky k rustu danych druhu.
Ke smrku - to je trochu jiny pripad, ten to snad nedela aktivne, ale okyseleni vznika spadem a rozkladem jehlici, nebo mi neco uniklo?
Sid napsal:
Narozdíl od řady terestrických rostlin, (a snad i některých vodních), které tuto schopnost - tzv. alelopatii - mají. Alelopatie není jen o záporném vztahu, ale i o kladném. stejně tak jako že můžou ničit konkurenci, mohou ostatní podporovat. A u vodních (krom sinic, obrněnek a páry dalších řas) makrofyt to prokázané není. Vím, citoval jste tu prof. Hejného, ale nikde sem nenašel, kde to vzal (krom malého odstavce, kde napsal, je prokázáno.., samozřejmě v laborce na výluzích, čili né samotná kytka). Stejně tak jako vy říkáte, že vám zatím nikdo neukázal mechanismus, kterým by rosliny okyselovaly vodu, mě zas nikdo nepřesvědčil, že vodní makrofyta mohou, krom odčerpáváním živin, "chemicky" likvidovat konkurenci .
Narozdíl od řady terestrických rostlin, (a snad i některých vodních), které tuto schopnost - tzv. alelopatii - mají. Alelopatie není jen o záporném vztahu, ale i o kladném. stejně tak jako že můžou ničit konkurenci, mohou ostatní podporovat. A u vodních (krom sinic, obrněnek a páry dalších řas) makrofyt to prokázané není. Vím, citoval jste tu prof. Hejného, ale nikde sem nenašel, kde to vzal (krom malého odstavce, kde napsal, je prokázáno.., samozřejmě v laborce na výluzích, čili né samotná kytka). Stejně tak jako vy říkáte, že vám zatím nikdo neukázal mechanismus, kterým by rosliny okyselovaly vodu, mě zas nikdo nepřesvědčil, že vodní makrofyta mohou, krom odčerpáváním živin, "chemicky" likvidovat konkurenci
. Koukám věčné téma. Fyziologie roslin a chemie není můj obor, ale třeba to vysvětlím . Prostě to souvysí s příjmem živin kořeny rostlin. Vím o páry teoriích (jak sem psal výše moc to nechápu 
) Jedna je "teorie kontaktní výměny iontů" kde jde o to, že se oscilační prostory iontů na kořenu a na koloidu překrývají a kořen může např. H+ vyměnit za K+, čím samozřejmě aktivně okyselí prostředí. Druhá teorie je "o výměně iontů zprostředkované H2CO3", které vychází z dýchání kořenů (proto sem níže psal o hnědovce, která má kořeny ve vodním sloupci). Kořen vydýchá CO2, které s vodou vytváří H2CO3 z které disociuje H+ a ten se vymění za absorbovaný iont. (opět okyselení) A jelikož každá rostlina potřebuje něco jiného a jinak se pere se svým prostředím (vypouští toho do prostředí víc a kooperuje s mikroorganismy), tak i jinak své okolí ovlivňuje. A tím pádem některá okyseluje míň, jiná víc, jiná vůbec. Jak sem psal např. o smrku, ten si pod sebou aktivně okyseluje a tím pro něj degraduje půdu (jeden z důvodů chatrného zdravotního stavu našich horských smrčin).
. Prostě to souvysí s příjmem živin kořeny rostlin. Vím o páry teoriích (jak sem psal výše moc to nechápu ) Jedna je "teorie kontaktní výměny iontů" kde jde o to, že se oscilační prostory iontů na kořenu a na koloidu překrývají a kořen může např. H+ vyměnit za K+, čím samozřejmě aktivně okyselí prostředí. Druhá teorie je "o výměně iontů zprostředkované H2CO3", které vychází z dýchání kořenů (proto sem níže psal o hnědovce, která má kořeny ve vodním sloupci). Kořen vydýchá CO2, které s vodou vytváří H2CO3 z které disociuje H+ a ten se vymění za absorbovaný iont. (opět okyselení) A jelikož každá rostlina potřebuje něco jiného a jinak se pere se svým prostředím (vypouští toho do prostředí víc a kooperuje s mikroorganismy), tak i jinak své okolí ovlivňuje. A tím pádem některá okyseluje míň, jiná víc, jiná vůbec. Jak sem psal např. o smrku, ten si pod sebou aktivně okyseluje a tím pro něj degraduje půdu (jeden z důvodů chatrného zdravotního stavu našich horských smrčin). Že by kryptokoryny "škodily nebo vadily" jiným druhům rostlin jednoznačně prokázáno není.
Narozdíl od řady terestrických rostlin, (a snad i některých vodních), které tuto schopnost - tzv. alelopatii - mají.
Údajná "nesnášenlivost" se nejčastěji zdůvodňuje rozdílnými nároky. Jednoduše - něčemu se v daných podmínkách daří dobře, něčemu vůbec...
Což potvrzují zejména zkušenosti těch, kteří úspěšně pěstují kryptokoryny a valisnerie v jedné nádrži.
Narozdíl od řady terestrických rostlin, (a snad i některých vodních), které tuto schopnost - tzv. alelopatii - mají.
Údajná "nesnášenlivost" se nejčastěji zdůvodňuje rozdílnými nároky. Jednoduše - něčemu se v daných podmínkách daří dobře, něčemu vůbec...
Což potvrzují zejména zkušenosti těch, kteří úspěšně pěstují kryptokoryny a valisnerie v jedné nádrži.
Jakpak by to ta hnědovka mohla udělat? Pokud tedy neuvažujeme o kolísání pH vlivem asimilace...
Že dokážou některé rostliny naopak pH zvyšovat, (a to i přes pH 10), jsme tu diskutovali mnohokrát. Což je důsledek biogenního odvápnění. (Tím vás nepoučuji, neb vím, že víte...)
Že dokážou některé rostliny naopak pH zvyšovat, (a to i přes pH 10), jsme tu diskutovali mnohokrát. Což je důsledek biogenního odvápnění. (Tím vás nepoučuji, neb vím, že víte...
) Jak píše Johan - prdlačku a ne, že okyselují vodu. Co by tak do ní vypouštěly? Nějaké kyseliny?
Prý dělá kyselejší vodu, ale vodní mají ten problém, že rostou ve vodě a tak ten vliv je prakticky nulový. (ani když sem měl celé akva prorostlé kryptokorynama, tak to nic s mou tvrdou a zásaditou vodou neudělalo) Cryptošky nejsou smrk aby si pod sebou degradovaly půdu a i tak to smrk zvládá za několik desítek až stovek let . Možná hnědovka v malém akváriu bez změny vody za pár měsíců (protože její kořeny jsou v přímém styku s vodním sloupcem, by mohla s pH hýbat i dolů, ale kdo takové akvárko má )
. Možná hnědovka v malém akváriu bez změny vody za pár měsíců (protože její kořeny jsou v přímém styku s vodním sloupcem, by mohla s pH hýbat i dolů, ale kdo takové akvárko má )
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 4034x
Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.