Kvalita vody

Jiste ze nezalezi jen na jednom prvku jak pises, zalezi vzdycky na vsech. Rostliny bez dusiku ve vhodne sloucenine samozrejme neporostou, vzdycky to nejake minimum chce, a 3.5mg/l NO₃ je opravdu nizka hodnota. Rostlina kdyz cokoli z toho co potrebuje nema, nemuze zdrave rust. Jedina soucast vyzivy, kterou muzes beztrestne ubirat, je svetlo, ale to taky jen do miry, kdy to rostliny jeste nevzdaji. Pri mene svetle jsou samozrejme pozadavky rostlin na to ostatni nizsi, proto se take do low-tech akvarii bez pridavani CO₂ a bez hnojeni (ci s minimalnim hnojenim) sviti mene, ovsem adekvatne tomu pak take rostou pomaleji (a nebyvaji ani tak mohutne).

Ono je to vzdycky o rozhodnuti, o co Ti vlastne jde, a pokud o vsechno v jednom akvariu, vzdycky dojdes jenom ke kompromisu. Idelani je mit akvarii vic, pak muzes nekde protezovat rostliny, a nekde Ti o ne nemusi jit vubec. Nakonec ryby ruznych druhu taky nemuzes davat dohromady libovolne .

Omlouvám se měl bych aktualizovat akva i obyvatele je v něm cca 2 parmičky, 1 paví očko, 10-12 neonek a teter a cca 10 krevetek.

Ano jde mi o rostliny ale taky o blaho ryb! Je mi jasné že každá rostlina má jiné nároky, pochopitelně se snažím o to aby v mém akváriu bylo vše jak má být a proto se snažím aspoň o testy vody abych věděl co v akváriu vlastně mám. A mimochodem rozbor kohoutkové vody mám zjištěný a hodnota NO3 je 3,5mg/l, celý rozbor je k náhlednutí zde v tomto vlákně a posilím ho znovu zde onedrive.live.com/…
Dočetl jsem třeba že i díky nízkému obsahu NO3 mohou vznikat sinice, se kterými jsem se setkal cca před 14 dny. Neříkám že za každou cenu musím do akvárka nasypat "hnůj"! Víceméně sbírám poznatky a zkušenosti zkušenějších. Se zvýšením jsem reagoval na odpověď Designera který mě upozornil,že zřejmě budu muset přihnojovat. Neříkám že má automaticky pravdu je mi jasné že nezáleží pouze na jednom prvku a proto se ptám zde Vás zkušenějších na foru jak docílit ideálních hodnot , na základě toho si vždy vyhodnotím co je pro mé akva nejlepší.
Píšeš o hodnotě např.10mg/l co když nemám ani to? Vím že hnojit za každou cenu bez toho aniž bych tomu měl důvod je blbost. Je mi jasné že nejlepší indícií jak poznat kvalitní vodu v akváriu jsou samotné rostliny .

Maaara napsal: A máš už tam nějaký producenty hnoje, ze kterého by ti pomocí nitrifikace vznikalo NO3? Akvárko podle prezentace je čerstvý a bez ryb ...
A jak mi staromilci říkáme, hnojí se na zahrádce, akvárium hnojí ryby a když se to některým kytkám nelíbí, tak je prostě nepěstuji...

A máš už tam nějaký producenty hnoje, ze kterého by ti pomocí nitrifikace vznikalo NO3? Akvárko podle prezentace je čerstvý a bez ryb ...

Tak tahle ideální hodnota je asi tak relevantní, jako kdyby sis někde přečetl, že ideální váha postpubertální slečny je 40-45 kg.
Ideální pro co, pro jakou situaci? Pro ryby je ideální co nejblíže k nule, tobě jde předpokládám o rostliny. Některé nitrofilní a/nebo rychle rostoucí druhy budou vděčné za hodně vysoké číslo, 30 by jim bylo málo... většina vodních rostlin se ale spokojí i s málem. Je to taky o kombinaci především N:P:K, ale limitující může být i jiná živina.
Je to jen číslo. Určitě bych nezačala hnojit jen na základě toho, že test mi ukazuje, že mám málo dusičnanů. Mimochodem zkus si zjistit hodnotu ve vodárně, měli by znát přesné číslo a většinou ho zveřejňují (pokud to tedy není voda z vlastní studny).
Mně teče z vodovodu velmi čistá voda, nějakých 5 mg/l, v akváriích určitě nad 10 nestoupá - a kytky rostou. Samozřejmě jsou druhy, které signalizují nedostatek dusíku nebo pomalejší růst, případně jiné, které bych v téhle vodě trvale pěstovat nemohla - namátkou třeba Shinnersia rivularis, Limnophila aquatica... ale je dost takových, kterým se daří skutečně výborně.

Jelikož jsme v tématu KVALITA vody a nikoliv hnojení, tak mi to prostě nedalo neupozornit, že minimálně co se obsahu dusičnanů týká, tvá voda se zdá být kvalitní velmi a její kvalitu je radno kazit tehdy, pokud to bude vyváženo nějakým větším přínosem. Je potřeba si uvědomit, že to udávané optimum je jen ÚDAJNÉ a může být daleko od skutečnosti.
A jak říkám, pokud máš hodnotu někde okolo 10, to samo o sobě neznamená nic a můžeš mít akvárium úplnou džungli

Tak nějak bych to viděl taky, co se týká ideální hodnoty mi stejně nikdo přesně říct ani nemůže nicméně ideální hodnota by měla být v rozmezí od 10-30mg/l a já dle testu nedosáhnu ani na spodní hranici. Ale na to že budu muset přihnojit NO3 mě upozorňoval už Designer.

Hladina NO3 se dá zvýšit pomocí KNO3,které je součást PMDD,ale lze objednat i samostatně.Rozmíchat s destilkou a denně přidávat do akva. Kolik a jaké hodnoty jsou ideální ti nepovím to nechal na zkušenějších.

No musím to nějak sloučit s ADA hnojivem který používám.

No možná trochu hnojit do dna by stačilo....

Tohle je zřejmě špatně že viz foto. Čím mohu šetrně zvýšit NO3 abych neublížil rybkám a zároven pomohl růstu rostlinám? Díky

Myslím, že cca 0,1 mg/l Fe vo vode stačí, samozrejme treba pridávať každé ráno trošku. A možno ani netreba, ak nie sú príznaky nedostatku na rastlinách, pretože železo sa vie naviazať a skončiť buď vo filtri alebo v humuse v substráte, takže rastliny ho možno majú dostatok k dispozícii tam. BBA nie je závislá len od železa - mne sa objavovalo aj v akváriu, kde som nehnojil (na rastlinách bolo vidno nedostatok železa), ale je prerybnené (veľké organické znečistenie) a je tam veľmi veľa dreva (koreň). Keď som začal pridávať trošku železa, stav riasy to nezmenilo.

ďakujem za koment,ešte doplním:

NO3 si meriam priebežne testom od sery a hodnotu som bezpečne držal pod 30 mg/l.
V labaku štandardne meraju NO3 len s papierikmi(presnejšie metódy nezvyknú používať, keďže v pitnej vode je u nas 5,5 mg/l) neviem či viac veriť akva testom alebo tomuto. Každopádne budem robiť častejšie výmeny. Je to skôr dôsledok kŕmenia a neuspokojivého rastu rastlín.

Nemám možnosti znižovať tvrdosť vody, som teda odkázaný na opätovné používanie burčiaku?
doteraz to prevádzkujem ako lowtech so slabím osvetlením (375 L akva a 2x36W T8 8 hodin)

Marcel G napsal: Dusičnany 70mg/l => tohle je nejhorší hodnota v rozboru, norma pro pitnou vodu stanoví maximální limit 50 mg/L; při jeho překročení už by měli zakročit hygienici To bola vzorka z akvária, kde dusičnany iste vyprodukovali rybky - u nás má vodovodná voda cca 6 mg/l dusičnanov, v chovnej nádrži s ancíkmi mi po týždni vystúpa nad 50 mg/l a kvôli tomu ju musím meniť.

Som z Prievidze, ktorá je zásobená aj z Vyšehradného (Nitr. Pravno), t.j. vedľajší "kopec", čiže podobné podložie a teda aj kvalita vody na akú koncentráciu mam zvýšiť železo? nechcem nahrávať BBA
Mam trochu problém so saggitariou, krorá mi spočiatku išla veľmi pekne, môže to mať súvis?

Napíšu ti k tomu svůj komentář (ostatní třeba doplní nebo vyjádří jiný názor):
Amonne iony 0,023 mg/l => prakticky neměřitelné množství (= naprosto v pořádku)
dusitany 0,008 mg/l => neměřitelné množství
Dusičnany 70mg/l => tohle je nejhorší hodnota v rozboru, norma pro pitnou vodu stanoví maximální limit 50 mg/L; při jeho překročení už by měli zakročit hygienici (u nás bývá hodnota dusičnanů v pitné vodě také dost často nad limit, a město už dostalo od hygienické stanice tříletou výjimku s tím, že za tu dobu musí najít řešení, jak dusičnany ve vodě srazit => buď nový hloubkový vrt nebo speciální úpravna vody); nevím ale, jestli máš zvýšené množství NO3 i v pitné vodě, nebo je to jen výsledek nějakého přihnojování?
Železo 0,03 mg/l => normál (nízké)
kyselinová neutralizačná kapacita 4,5 mmol/l => KNK = alkalita, 4.5 mmol/l = 12.6°dKH, což už je poměrně vysoká alkalita; pro pěstování náročnějších druhů rostlin se doporučuje (z jakého přesně důvodu, to netuším) používat vodu s alkalitou max. 10°dKH
Vápnik a horčík 2,52 mmol/l => neboli celková tvrdost; 2.5 mmol/l = 14°dGH; vyšší tvrdost údajně sama o sobě rostlinám nevadí (pokud mají rostliny k dispozici dostatek volného CO2)
Vápnik 68,93 mg/l => v rostlinných akváriích se obvykle doporučuje 20-30 mg/l Ca + 10 mg/l Mg
Horčík 19,46 mg/l
vodivosť 57,5 mS/m => 57 mS/m = 570 µS/cm; některé citlivější druhy ryb vyžadují velmi nízkou vodivost (100-300 µS/cm), některé druhy potřebují k vylíhnutí vodu s extrémně nízkou vodivostí; hodnoty kolem 500 µS/cm už patří mezi vyšší; běžně se doporučují hodnoty pod 300 µS/cm; vyšší vodivost souvisí s vyšším obsahem rozpuštěných solí ve vodě
mangán 0,01 mg/l
Reakcia vody (PH) 7,64
CO2 0 mg/l => CO2 by se mělo stanovovat vždy na místě (tj. přímo v akváriu) a nikoli na doneseném vzorku vody v laboratoři; jakmile se změní pH vody ve vzorku, automaticky se změní poměr uhlíkatých látek ve vodě (CO2:HCO3:CO3); vliv má na to v malé míře i teplota, každopádně rozdíl mezi 0 a 2 mg/l je zanedbatelný; v akvarijní vodě navíc nikdy nemůže být 0 mg/l => správně by tam mělo být tolik, kolik dovolí rovnovážný stav (obvykle kolem 0.6 mg/l), a pokud máš ve vodě i nějaké ryby a organické látky, tak bude hodnota o trošku vyšší.
Takže podle mého názoru tam máš opravdu hodně dusičnanů (NO3), což rostlinám sice moc vadit nemusí, ale pro živočichy (a obzvláště jejich vývojová stádia) to asi moc vhodné prostředí nebude.

Parametre vody (tvrdosť, alkalita, Ca, Mg) sú rovnaké ako tunajšia vodovodná voda, nemáme rovnaký zdroj z Pružiny pri Považskej Bystrici? Je to trochu tvrdšia voda, na niektoré jemné stonkovky (ako Cabomba) nie ideálna. Železa je príliš málo.

ta vodivost ma negativny vplyv na ryby alebo rastliny? pripadne zelezo, je ta koncentracia ok?

O.K. ... škrtám svou poslední větu ... takhle to dopadá, když člověk věří akvaristickejm příručkám ... (a nepřepočítá si to - jako jsi to udělal ty) (sorry, ale je to tak dlouhý, že tam chyby hledat nebudu) ...

Horác napsal: vliv dalších sloučenin na měření může být (dle konkrétní nádrže) značný ...
Při pH 8 je ve vodě 0.0 mmmol/L H+ a 0.0010 mmol/L OH- iontů.
Při pH 7 je to shodně 0.00010 mmol/L H+ a 0.00010 mmol/L OH-.
Při pH 6 je to pak 0.0010 mmol/L H+ iontů a 0.000010 mmol/L OH- iontů.
Takže vliv samotných iontů H+ nebo OH- (resp. jejich úbytek v důsledku navázání na jiné sloučeniny) je zanedbatelný ... pokud si tedy nebudeme hrát s nějakou silnou kyselinu (např. HCl).
Naproti tomu při alkalitě 1°dKH je ve vodě 0.36 mmol/L iontů HCO3-.
Při alkalitě 3°dKH je to už 1.07 mmol/L HCO3-, a při 5°dKH pak 1.79 mmol/L HCO3-. Takže čím vyšší alkalita, tím větší šance, že většina té alkality připadne právě na ionty HCO3-.
Jinak kompletní vzorec pro celkovou alkalitu je: [HCO3-] + 2[CO3--] + [B(OH)4-] + [OH-] + [SiO(OH)3-] + [MgOH+] + [H2PO4-] + 2[HPO4--] + 3[PO4---] + [CH3COO-] - [H+].
Je tedy jasné, že největší roli hrají ionty HCO3- (při pH nad 8.3 vstupují do hry ve větším množství i ionty CO3--).
Ionty OH- a H+ (jak už bylo řečeno) žádnou velkou roli nehrají, pokud nebudeme parametry akvarijní vody upravovat pomocí nějakých silných kyselin. Kolik bývá v běžné vodě iontů SiO(OH)3- nebo MgOH+ netuším, ale moc to asi nebude.
Skupinu CH3COO- zastupují (pokud se nepletu) především huminové látky, tj. především rozpuštěné organické látky - tzv. DOM neboli Dissolved Organic Matter, takže bych předpokládal, že jejich obsah ve vodě bude vyšší především ve vodách s vyššími hodnotami ChSK nebo BSK (což třeba v dobře fungujících rostlinných akváriích nebývá běžné). Posledního hráče na poli alkality představují různé formy fosforečnanů. Takže jen pro představu uvedu, že při koncentraci fosforečnanů ve vodě 3 mg/L PO4, bude voda obsahovat 0.0316 mmol/L, což opravdu není žádné velké číslo, které by mohlo nějak významně ovlivnit celkovou alkalitu. Jak jsem uvedl výše, tak i při minimální alkalitě 1°dKH je ve vodě 0.36 mmol/L iontů HCO3-. Když k tomu přičteme 0.03 mmol/L PO4, tak nám vyjde alkalita 0.39 mmol/L, což představuje zvýšení celkové alkality (v přepočtu na německé stupně, ve kterých jsme zvyklí akalitu označovat) o 0.09°dKH (tj. 9%). Při alkalitě 3°dKH bude voda obsahovat 1.07 mmol/L HCO3-, takže když přidáme do vody 3 mg/L PO4, a zvýšíme tím alkalitu o stejných 0.09°dKH, bude to představovat nárůst o pouhé 1%. Takže ani relativně vysoká koncentrace PO4 nebude mít na celkovou alkalitu prakticky žádný vliv, a jen při velmi nízké výchozí alkalitě (kolem 1°dKH) může mít nějaký podstatnější vliv (kolem 10%).
PS: Pokud jsem se při výpočtech v něčem seknul, tak mě prosím opravte.

práve kvôli stanoveniu CO2 som na výsledky čakal dlhšie, pretože odobratú vzorku museli 5 dní nechať v dákom prístroji (žeby premiešavanie?) a až potom to dokázali stanoviť. Ale detaily merania nepoznám.
Pri odbere som naplnil fľašu po okraj a uzavrel, predpokladám že CO2 uniknúť nemalo kam.

zervan napsal: Aké alkalické látky by mohli v akváriu byť?
No ... alkalicky reagují všechny látky schopné přijmout proton H+ ... takže pokud se omezíme na akvárium ... co takhle fosforečnany, sírany, křemičitany ... (rybami neustále vylučovaný) amoniak ... slabé organické kyseliny a jejich soli se v akváriu také určitě najdou (zdrojem může být například detrit, tlející či hnijící rostlinné zbytky, výluhy z kořenů apod.). (Hydrogen)uhličitanový pufr hraje samozřejmě hlavní roli, to tu asi nikdo nezpochybňuje, nicméně vliv dalších sloučenin na měření může být (dle konkrétní nádrže) značný ...

MichalV napsal: CO2 0 mg/l (akva testom som nameral kH=9, t.j. CO2 2-2,5mg/l) vzorka odobraná uprostred fotoperiody Rozpustený plyn vo vode je možné merať len bezprostredne po odbere vzorky, takže sa nemožno diviť, že po prenose do labáku je tam nula. Podobne to platí aj o pH - v akváriu bude nižšie ako v odstátej vode!

Dobrý deň, dal som si spraviť rozbor akva vody v labáku. Prosím skúsenejších, nech sa na to pozrú, či tam niečo nevyskočilo:

Akva 375L

Amonne iony 0,023 mg/l
dusitany 0,008 mg/l
Dusičnany 70mg/l (testom sera mi vysiel do 20mg/l, spravena hned vymena 1/3 vody)
Železo 0,03 mg/l
kyselinová neutralizačná kapacita 4,5 mmol/l
Vápnik a horčík 2,52 mmol/l
Vápnik 68,93 mg/l
Horčík 19,46 mg/l
vodivosť 57,5 mS/m
mangán 0,01 mg/l
Reakcia vody (PH) 7,64
CO2 0 mg/l (akva testom som nameral kH=9, t.j. CO2 2-2,5mg/l) vzorka odobraná uprostred fotoperiody

Sid napsal: Není na místě důvěřovat výsledkům podobného "měření". Zejména když nevíte, s jakou přesností bylo pH změřeno, a které všechny možné alkalicky reagující látky (kromě hydrouhličitanů, které jediné jsou pro takový výpočet relevantní), se za provedeným testem alkality skrývají... Aké alkalické látky by mohli v akváriu byť? Ak by som tam prilial nejaký hydroxid (samozrejme malé množstvo), tak by naviazal zodpovedajúce množstvo voľného CO₂ a vznikol by zase len relevantný hydrogén-/uhličitan. Iba že by tam boli ešte nejaké soli inej podobne slabej kyseliny, ale nič mi nenapadá.

Spravne hodoty vody neexistuji. Po svete je voda vsemoznych parametru, a tak zalezi na tom, co v te vode bude zit, pak se da resit, jak je "spravna" .

Nicmene jestli jsou hodnoty spravne, ryby Amazonky se pro bezny chov za tu vodu zlobit nebudou.

EDIT: Jeste to musis pochopitelne poradne zabehnout, NO2 musi jit k nemeritelnu, ale to snad vis.

Koupil jsem dnes od Tetry Watertest udelal testy a vysledky jsou zde:
Ph 7
Gh 4
Kh 4
No2 < 0.3mg/l
Co2 podle vypoctu 13mg/l
Jake by meli byt spravne hodnoty? S testy zacinam, ucim se

...Podľa výpočtu by tam bolo cca 15 mg/l CO2...
Není na místě důvěřovat výsledkům podobného "měření". Zejména když nevíte, s jakou přesností bylo pH změřeno, a které všechny možné alkalicky reagující látky (kromě hydrouhličitanů, které jediné jsou pro takový výpočet relevantní), se za provedeným testem alkality skrývají...

Tak to už je úplne niečo iné - podľa mňa dobrá voda. Trošku vyššia celková tvrdosť v porovnaní s alkalitou. Podľa výpočtu by tam bolo cca 15 mg/l CO₂, čo je tiež celkom fajn decentná hodnota.

Tak dnes jsem provedl nové měření, myslím že to hodně precizně a hodnoty:
Ph 7,0
NO2 neměřitelné
NO3 40mg/l
dGh 14
dKh 5
tak to snad už je lepší že?

Hm, no teoreticky, ak by bolo pH 6,5 pri alkalite 11°dKH, rybky by mali pod hladinou lapať po dychu alebo plávať hore bruškami - obsah CO₂ by bol cca 100 mg/l. Preto sa mi to nezdá. Čo ukazuje test CO₂?

Znížením tvrdosti môže a nemusí klesnúť alkalita - záleží, akým spôsobom sa zníži. Ak namiešaním s mäkkou vodou, tak sa samozrejme znížia obe.

Ph je 6,5 - 7,0 dřive bylo 7,5 ale od doby co dodávám CO2 z kvasnic tak se pohybuje tak to. Když snížím tvrdost klesne aj KNK?

To sa mi moc nezdá, nie je pH 7,5? Ak áno, potom je to bežná tvrdšia voda, nie je to také zlé, akurát nepôjdu rastlinky vyžadujúce mäkkú vodu, s tým sa dá žiť.

Mám dotaz potřebuji vědet je možné že mám vodu ph 6,5 dGh 17, KNK 11? To je hodně špatné že?

Parádní voda!

Tak mám aktuální rozbor vody, paní byla moc ochotná onedrive.live.com/… . Je pravda,že jsem stále v začátcích a tento rozbor jsem si nechal zjistit poprvé a je pravda že se mi něco nezdá. Kytky si myslím bych měl mít v lepší kondici než ve které jsou ted. Hlavně jsem chtěl vědět co mi teče z kohoutku a podle toho upravovat vodu. Musím taky doplnit prezentaci aby bylo vidět cože to doma vůbec mám . Ještě musím vyřešit jaký test na vodu z akva mám použít potom co jsem pročetl jsou lepší kapalné než papírové(momentálně používám Tetra 6v1 papírkové)ale to už patří jinam.

Podle toho co vidim v tom linku, NO3 pro rostliny nedostatecne, takze pokud to nenatahnou ryby, pro rostliny budes muset prihnojit (tech lokalit je tam vic, ale vetsina je na dusicnany opravdu hodne slaba) .

Včera jsem tam opravdu hledal a ještě jsem jim posílal dotaz, tohle jsem přehlídnul. Díky moc a omlouvám se

www.scvk.cz/… tady najdeš rozbory vod, ale to by jsi mohl si najít i sám.... já jsem z Valmezu, a nemám problém zjistit kvalitu vody v Teplicích...

Nemáte někdo aktuální hodnoty vody pro Teplice?

Hezky den vsem,chtel bych se zeptat na jednu vec. Budu nejspis v lete prechazet ze zarostleho akva (jak mam v prezentaci) s tetrama a skalarama na tanganiku (nebo malawi).Resim jestli bude velky rozdil v kvalite vody. Ted v akva mi rostlinky odbouravaji detrit a spatne latky rostlinky..jak je to u tanganiky?pravidelne budu odkalovat,menit 1/3 - 2/3 vody jako do ted a kdyz mam zabehnuty filtr nekolik let zmeni se to nejak? poradi si s tim filtr ne pri pravidelne udrzbe akva

To je dobrá voda. Takovou bych hned měnil za tu naši místní.

Áno, to "stN" sa myslí zrejme "stupne nemecké", teda 13,6°dGH. Inak 1 mmol/l = 5,6°dH.
Ku ostatnému: Ca a Mg je tam dosť, podľa môjho názoru nebude treba pridávať horčík a ani vápnik, je tam trochu i železa, to tiež pomôže, no má dosť veľa dusičnanov, na to pozor, v akváriu musí byť veľa rastlín, inak by sa ešte zvyšovali. Do takejto vody bude asi stačiť pridávať trošku draslíka.

ahoj prosím vás zeptám se u plně jako ... když mam tvrdost celková stN.: 13,585
tvrdost celková mmol/l: 2,43
tak jak mam tvrdou vodu? tech 13,585 je GH ? dyštak přidávám odkaz na celou tabulku www.vak.cz/… děkuji za radu (hl. mě zajímavě celkoví názor na tu vodu popřipade mam přistup k vodě upravovanou Reverzní osmózou)

Co vím, tak přímo z Káraného vedou trubky k Floře (jsou tu tanky, nebo jak se to jmenuje), takže proto zřejmě Vinohrady a Žižkov mají tak tvrdou vodu. Na druhou stranu je na chuť dobrá. Ale stejně si nějak nedovedu vysvětlit, že v rychlovarné konvici je pouze náznak kamene a vůbec ji není potřeba čistit, ale přitom v květináčích je kámen vysrážený až hrůza.

Bohuzel voda na Zizkove je tvrdsi. Voda v Praze je ze dvou zdroju, takze cast Prahy ma vodu dosti mekkou, cast tvrdsi a nekde je to jejich mix. Taky mam smulu, zrovna oblast s tvrdsi vodou, ale stale si asi muzeme proti Karlinu gratulovat .

Ještě na jaře mi z kohoutku tekl kamenolom 20-21GH, nyní je to lepší, ale stále kamenolom kolem 16GH. Měřím Akvarem. Bydlím u Flory. Stejné hodnoty na jaře (21GH ) naměřil i vaaclav, který bydlí kousek ode mě na Žižkově.

Tak ono tohle nebylo nic cileneho, spis pokus. Nikdy z toho nic nebylo, tak jsem to Ramkam sebral, abych videl, ze je vubec nejaka sance, ze z toho neco bude. Jestli to proste jen normalne sezerou, nebo to sezerou, protoze z toho nic neni. A pak mi Ramky odesly, takze tohle mi po nich zbylo, par momentalne asi tak 1cm velkych drobecku.

Čistě teoreticky by se mohly po XY generacích přizpůsobit ale teď z nich nejspíš budou kryplíci. Každý organismus je v zásadě adaptabilní. Geny v sobě nesou spoustu informací, které se utvářely a stabilizovaly desítky až tisíce let (podle toho, jak má daný druh dlouhý životní cyklus)a pokud budeš vybranou informaci cíleně a dlouhodobě nahrazovat informací jinou( např. jak má být tvrdá voda při kulení), tak tím daný gen skutečně časem přeprogramuješ. Ale samozřejmě to s sebou nese riziko, že ovlivníš i další uložené informace, které jsou v genech svázané s touto a celkový výsledek je tristní. Například může být takto "vyšlechtěný" druh daleko více náchylnější na řadu onemocnění.
Takže daleko lepší je respektovat přirozeně vytvořené nároky každého druhu na to, co potřebuje, než se snažit je jakkoli upravovat či "vylepšovat".

No mas pravdu, zkusil jsem Ramirezky a po rozplavani jsme z cele snusky napocitali 18ks. Nektere moc nerostou, ted to vypada na 10ks normalne se vyvijejicich rybek. Takze jak pises, s takhle tvrdou vodou to moc nejde. Ale co by to udelalo po x generacich? Bude se to zlepsovat, kdyz vzdycky prezije jen co takovou vodu zvladne?