Jižní Amerika

Biotop
http://biotopaquaristik.de/ct-menu-item-3/suedamerika/40-suedamerika-barschartige
https://www.youtube.com/watch?v=8WvOi_qHXnA&index=10&list=PLB_tLtwEKfy3KpZMjGlWbJ0CLXBdmeKur
http://biotopaquaristik.de/ct-menu-item-3

Tak i já se připojím s dotazem. Už jsem si vybrala osádku akva, které pomalu předělávám, ale mám problém s designem.
Momentálně ve svojí 360l mám 11 razborek klínoskvrných a 4 pestřence proužkované. Budu toto akva předělávat na "jižní ameriku". Moje představa osádky je následující:
apistogrammy, razborky, sekernatky.
Harém nějakých apistogramm, buď papouščích, ramirezových, agassizových nebo panduro. Rozhodnu se až podle toho, co bude k dispozici v nabídce, chováním i vzhledem jsou to všechno zajímavé harémové ryby. Protože chci odchov, budou jen 3, jeden samec a dvě samice. Sekernatek přidám hejno a pak si ještě rozmyslím, jestli doplním razborky nebo jestli je postupně vyměním za nějaké tetry.

Teď ale ten design. Postupně jsem vybrala cca 100 ulit, zbývá jich tam tak 50, zmenšuji multíkům teritorium aby si zvykli, než je přesunu do menšího. Taktéž jsem odstranila všechny vápence až na dva, na kterých jsou anubiasy. Moje představa byla taková vágní, kořeny, kameny, listy, typické. Představovala jsem si třeba vyšší kopu kamenů na jedné straně a na druhé navrstvené větve až třeba do půlky akvária. Z rostlin co v akva mám tam asi prostě vše nechám, možná odeberu nějaké kalakatky, ale nebudu zbytečně vyhazovat. Přidám Pistie, jako plovoučky.
Chtěla jsem, aby jak kameny, tak kořeny sloužily jako jeskyně. Zabuduji do nich nějakou trubku, kterou tím chci schovat, ale otázka je, jak moc kamenů, jak moc kořenů a jak se to správně má nastavět, aby to jako úkryt a vytíračka opravdu sloužilo. Zkusila jsem přečíst, koukat na videa, ale všechny aquasqapingy to dělají jen na to, aby to hezky vypadalo, ne aby to sloužilo. Co si mám představit pod pojmem úkryt, jeskyně? Musí to fyzicky být nějaká roura, nebo je to prostě prostor i mezi těmi kořeny. A jak velký prostor?
Jak moc je třeba velká váha na jedno místo akvária? Ve většině nádrží, co se dívám, tak je pár kořenů sem tam naházených, mezi nimi docela prostor, a na zemi pár valounků. Má to ale pak ten efekt rozdělování teritoria a poskytnutí úkrytu?
Prošla jsem tu všechny akvária, co se do biotopu řadí, nic mi nepřijde jako to co si představuji. To samé jsem prošla akvária, kde kdo nějaké apistogrammy má, ale většina lidí tady je má ve společenských akváriích s nevhodnou společností (sumci, pancéřníčci, otíci, dnové ryby)
Prostě je nějaká rozumná míra, co je už moc, moc vysoké, zabírá moc prostoru, moc těžké, moc málo? I všechny články jsou takové vágní.
Díky

A co se týče Acorusu, tak ten, částečně ponořený, dokáže přežívat hodně dlouhou dobu. Proč přežívat dokáže tak růst. Dodnes si vybavuji jak zamrzlý v ledu zůstával na rozdíl oproti jiným podobným rostlinám krásně zelený.

Já měl na mysli rostliny jako Echinodorus, Aponogeton, Cryptocoryne, Anubias, prostě typické akvarijní rostliny. Rody jako Maranta, Calathea jsou sice vlhkomilné, ale rozhodně nejsou obojživelné či vodní rostliny. A co se týče Acorusu, tak ten, částečně ponořený, dokáže přežívat hodně dlouhou dobu.

No a já bych zase řekl, že to funguje oběma způsoby, akorát když přežívá oddenkem zaplavení, tak jí neříkáme akvarijní, nýbrž pokojovka.
Já jsem v dobách pravěkých zkoušel držet pod vodou některé arónovité a marantovité. Marantám a kalatejím odešly listy a nové nerostly, tak jsem vytáhl oddenky (některé dělají i hlízy), a z těch znova vyrostly. Ostatně takovou pokojovkou je i acorus a jistě spousta dalších.

Já si spíše myslím že oddenek pomáhá rostlině přežít období sucha. Za vysoké vody rostlina přijímá živiny nejen kořeny, ale celým povrchem těla a pokud jde pod vodou fotit či natáčet film, je tam dost světla na to, aby v rostlině probíhala fotosyntéza. Horší je to, když přijde sucho. Příjem živin se minimální, protože leckde doslova přestane protékat voda. Rostlina obvykle poshazuje část či skoro všechny listy a minimalizuje pochody v těle. Takto přežívá až do dalšího období dešťů, které jí přinese novou vodu.

Tohle je asi realny biotop nejblizsi tomu jak se zarizuji JA rostlinna akvaria:
youtu.be/…

No a právě ta schopnost růst pod hladinou i nad hladinou (vytvářet 2 odlišné formy listů) je adaptací na takovéto kolísání vodní hladiny. Kytka přežije tam, kde by čistě submerzní druh nepřežil. A taky málokteré suchozemské kytky snesou delší dobu pod hladinou - uhnijí jim podzemní orgány. Ty echináče se tak vpodstatě dají zařadit mezi kytky mokřadního typu - schopné růst nad i pod hladinou.
Dále takovéto kytky musí mít oddenek / kořeny, které přežijí dlouhodobě pod vodou.

Tady něco z oblasti, která zajímá mě - na videu moc rostlin není, ono popravdě - v biotopu budou mimo plovoucích rostliny vždycky trochu navíc. Navíc, jak píše Maq, díky kolísání hladiny je prostředí dost proměnlivé. Na druhou stranu si tím můžeme pomoci a tvrdit, že zrovna v období, které akvárium reporezentuje, tam rostliny jsou Ale myslím, že nemá cenu to zbytečně hnát do extrému, já se držím toho, že pokud se daná rostlina v oblasti vyskytuje, tak může být i v akváriu A skupina velkých Echinodorů ve velkém akváriu vypadá dobře, doplněno plovoucími, možná sem tam nějakou travičkou (eleocharis) a je to.
youtu.be/…
youtu.be/…
youtu.be/…

Ja nehledam zas nic uplne konkretniho. Proste se snazim udelat si obrazek, zda ma smysl se pokouset o biotopove akvarium z JA, kde budou trochu vic mistni kytky (osadka neni jeste jista, ale rekneme ty skalary jako zaklad) a nebo zda je takovy biotop nesmysl a bude to proste spolecenske akvarium se smesi ryb a rostlin shodou okolnosti z JA kontinentu.

S tím souhlasím.

Potápět se tam nedá, ale dá se tam strčit pod hladinu kamera z břehu anebo se dá zabrat pohled shora přes hladinu, jak to bylo na některých záběrech ve videích, na která odkazuje Václav.

Je jasné, že v hloubce 10cm se nedá potápět. Na druhé straně tam asi těžko uvidíš takové ryby jako jsou skaláry nebo velké cichlidy. Proto bys možná měl trochu blíže specifikovat, o jakou rybí obsádku Ti jde, aby bylo snazší najít adekvátní biotop.

Diky, na tech tvych odkazech uz to vypada trochu veseleji. Rikal jsem si totiz, zda se na to da jit z druhe strany. Zkusit najit nejake zabery konkretniho biotopu, ktere se blizi zazite predstave o JA akvariu s par koreny a osazeni zejmena vetsimi Echinodory.
Rekl bych, ze to take je ovlivneno tim, ze vsechny podvodni zabery pochazeji z mist, kde se da potapet. To je tam, kde je dostatecna hloubka. Nikdo nefilmuje moc na pozvolnych brezich rek, v melkych potocich a tunkach

Na většině amazonských řek hladina vody v průběhu roku kolísá o několik metrů, běžně pět i víc. V takové hloubce rostliny růst nemůžou.
Přímo v džungli neroste do výšky 20 metrů skoro "nic", jenom kmeny stromů, není tam dost světla, a substrát je zaházený vysokou vrstvou tlejícího listí. I u nás v bukovém nebo smrkovém lese roste nanejvýš nějaký ten mech nebo kapradina.
Musíš tedy hledat místo, kde hladina vody nekolísá tak moc, a současně kde je dost světla. V džungli je takových míst relativně málo. Víc je jich na savanách Brazilské vysočiny, v oblasti Pantanal (Mato Grosso), a podobně. Tam jsou biotopy periodicky zaplavované mělkou vodou, a některé z tamních rostlin snášejí i trvalý růst pod vodou.
Chci tím říct, že problém není ani tak složení nebo barva vody, jako spíš světlo a hloubka vody.

www.youtube.com/…
www.youtube.com/…
www.youtube.com/…
www.youtube.com/…
www.youtube.com/…
www.youtube.com/…
Trochu mě to trvalo než jsem to našel. www.youtube.com/… www.youtube.com/…

Echinodory tam budou, videa nemohou pokrýt ty tisíce km. Chce to ale opravdu asi koukat na spodní část toku Amazonky, kde je častěji čistá voda, v tmavých vodách neporoste skoro nic. Hodně informací je v knihách od Heiko Blehera, který má Amazonii docela zmapovanou, ale není to zrovna levná záležitost Hodně se toho ale dá vyčíst z Bleherovo hodnocení soutěžních biotopů (starší ročníky soutěže Biotope aquarium design contest, ve kterých dělal rozhodčího).

Kukni se sem: www.youtube.com/…
Sem tam se tam nějaká kytka mihne, ale jsou to většinou záběry z clear water. Většina vod v Amazonii je tak tmavá, že tam nic neroste a ani nejde filmovat. Takže když vidíš nějaké podvodní záběry, musíš počítat s tím, že to je relativně vzácný biotop.

Zkousel jsem ted nastudovat co to slo o JA biotopech a prosel jsem vsechna dostupna podvodni videa na webu. Musim rict, ze jsem skoro v cele JA (od Peru, pres Venezuelu, Brazilii az do Argentiny) na naproste vetsine zaberu nevidel jedinou vodni rostlinu (pokud nepocitam rasy). Vyjimkou jsou zatopene rostliny tropickeho pralesa a obcas nejake z vody vyrustajici rakosi. Jednou jsem zahledl nejaky porost jemnoliste stonkovky, ale pokryty takovou vrstvou necistot, ze zelena barva nebyla videt. O nejakem rostoucim Echinodoru si clovek musi nechat zdat

By si sa divil ale ryby konkrétne z Rio Negro majú úžastnú schopnosť uchovať si v tele i minimum minerálov.A je im pri tom v podstate jedno či budú mať pH 6,5 alebo 3.To ale nebudem rozoberať tu,už sa rozpisujeme vo vlákne o vodivosti.
Vedecké testy preukázali,že i pri takejto zmene pH je napríklad strata Na či Ca v tele ryby takmer minimálna.Na rozdiel, ak testovali ryby z iných vôd,tie už mali straty Na i Ca značné.

Nevím zda ti rozumím. Je zvykat a zvykat. Když rybu přehazuješ z akvárka do akvárka, různých podmínek, vždycky si musí zvyknout ten jedinec, i když jde do lepšího, tak náhlá změna může být nebezpečná. Ale pak je zvyk daný evolucí, evolučně vzniklou fyziologií a zapsaný v genetickém kódu. A s tím nic nenaděláš, buď to rybě dáš, a má ideál, nebo nedáš, a je to pro ní vždycky kompromis. A pro ty čichavce je tím přirozeným prostředím kyselá měkká voda. Na to jsou evolučně vybavení. Na boj s bakteriemi v akváriu s neutrální vodou moc ne.

[místo čichavců lze asi doplnit libovolný jihoamerický blackwater species]

To je přesně ten příklad, o kterém jsme se nedávno přeli. Ve vlákně mohou být tyto rybky spolu. Podle mě ti čichavci v kyselé vodě u tebou zmíněného akvaristy mají přesně to "welfare". Tím, že si prostě na podmínky zvykli a třeba tím že by někdo mladé odchované v této nádrží umístil do podmínek typických této rybě, mohli by to "welfare na několik generací opět ztratit.

Jasně u mechu je to celkem fuk, vypadají všechny skoro stejně a člověk by si musel vzít lupu a nastudovat hromady specializovaných knih, aby vůbec určil co je to zač (viz desítky let špatně určený jávský mech). Ale když vidím pěkné akvárium s tetrami a pancéřníčky a cichlidkami a rostou v něm třeba kryptokoryny, tak je to fakt jako pěst na oko. To je imho úplně zbytečné a kazí to dojem.

Jinak zda je rybám hůř nebo ne v akváriu... určitě ocení nižší predaci a parazitaci a dostatek žrádla. Ale pokud je prostředí hodně nepřirozené, tak jim to moc dobře nedělá (i když se nakonec třeba dožijí déle, protože je nic nesežere ani neumřou hlady).

Jenže když třeba studuju ty asijské blackwater ryby, například čichavce, tak to není tak jednoduché. Oni se často adaptují třeba na neutrální vodu (v Bráníku teď plavou čokoládoví čichavci v alkalické vodě). Zaslechl jsem i názory, že jim je v takové vodě líp. Jenže umírají na infekce - kyselá voda totiž funguje jako desinfekce. A pak si člověk přečte dva články o čokoládových čichavcích. Jeden člověk je má v relativně neutrální vodě, polovina ryb mu pochcípala, jedna ryba nakonec úspěšně donosila mladé, odchoval je. Úspěch s takhle náročnou rybou. A pak si přečtu druhý článek, pH 4, člověka ty ryby v podstatě nezajímají, akvárium má kvůli kryptokorynám... a ti čichavci se tam množí naprosto sami, v několika generacích, jako paví oka...

To je imho rozdíl mezi biotopním akváriem a "rybo, zvykni si na standardní podmínky"

Jo, tak tohle se mi líbí.
Klobouk dolů. Ale to je právě ta "vysoká". Myslím že je to kumšt, spousta práce s tím a podpora kvalitní technikou. Pokročilý fanoušek, který nelituje času a peněz.
To co děláme my, normální smrtelníci, jsou takové podvodní zahrádky. Ale nemusí v nich být rybám nebo rostlinám hůř, než v jejich přírodní domovině. Naopak. Tam je úmrtnost velmi vysoká.
A jestli to je nebo není pro ně vhodné prostředí, to závisí na jiných věcech, než jestli nějaký mech pochází odněkud. Čistě pro ten pocit, mít všechno z Jižní Ameriky, budiž, ale racionální na tom není nic.

Ano, v případě větších ryb bych začal u těch a potom ladil zbytek - a jak už tu zaznělo, záleží i na vodě, v případě Amazonie je potřeba připravit se na to, že pokud neteče z kohoutku hodně měkká voda, bez RO se to možná neobejde - samozřejmě tady záleží hlavně na rybách, Echinodory mohou růst parádně i v tvrdé vodě.

Vždyť je to květeny plné, jen už je v post-fotosyntetické fázi

to vypadá dobře, ale neviděl jsem tam žádnou květenu...

I takové se dá udělat. A imho je to mnohem lepší než nějaký amanovský výtvor:

www.youtube.com/…


Jen je to holt těžší.

Mech jsem zatím nenašel, on s cichlidami v akváriu obvykle nemá dlouhou životnost a to snad bez výjimky

prvně by bylo dobré si stanovit priority, jestli ryby nebo rostliny, od toho se bude odvíjet technika... a proč dělat akva vysoké jen 50cm když může být vysoké 60 nebo 65 cm, protože až to akva bude hotové tak zjistíš, že mohlo být šírší, vyšší a delší, to známe všichni

Tam je to teke moc pekne: youtu.be/…. Uz vidim to biotopove akvarko v obyvaku

Když se podíváš, co roste v určitých oblastech Amazonky a jejích přítoků, tak jsou to převážně plovoucí - Pistia, Limnobium. Potom E. Bleherae, Amazonicus, v mělčích vodách E. Tenellus. Dále různé druhy Eleocharis, ze stonkovek Myriophyllum a různé kosmopolitní plevely, možná i Vallisneria. A lekníny. Ale to je obsazení hodně velké oblasti, na jednom místě budou většinou max. 3 druhy + nějaký druh z plovoucích, případně vůbec nic Určitě jsem toho dost vynechal, původních druhů Echinodorů tam určitě bude vice, tohle je z mých poznámek a je to hlavně z míst, kde se vyskytují terčovci.

Ale samozrejme, mas desitky ruznych biotopu, JA je obrovsky kontinent a horsky potok v Peru je uplne jiny nez zatopovy les v povodi Rio Xingu. A vetsina nadrzi zde, nazvanych Jizni Amerika je idealizovana predstava o tom, jak to tam muze vypadat. Pak staci kouknout na realne zabery ( treba zde: youtu.be/… ) a razem je po predstavach. Ale proc lide do nadrze, kterou se pokouseji o svoji predstavu JA maji cpat treba Cryptocoriny? Tak proc kdyz clovek bude vybirat mech, nezkusi nejaky, ktery by alespon teoreticky mohl v te oblasti existovat?

No to je ale nějaká specialita tohohle webu "Biotop-Asie" atd... Samozřejmě, že je to nesmysl, ale je to zadrátované i v prezentacích a to už na to pár lidí upozorňovalo. I akvárium se směsí ze třech světadílů může být víc biotop než čistě jihoamerické akvárium. Nicméně pokud je akvárium biotop + navíc ještě geograficky správný, tj., je tam ten správný druh mechu, je to jaksi vyšší level, takové akvárium si zaslouží obdiv - takže chápu, že ho shání.

Představuji si, jak by někdo tvořil biotop např. "povodí Vltavy". Proti jihoamerickým řekám je to potůček a rozlohou povodí nula-nula-nic. Přesto by se z toho daly poskládat desítky biotopů, a to s rostlinami, které v přírodě společně nerostou a růst ani nemůžou.
Fakt mi uniká smysl shánění "mechu z Jižní Ameriky".

Mechy jsou vesměs dost kosmopolitní takže většinou najdeš skoro každý v některé část Ameriky. Jinak pokud jde o rostliny tak bych ti doporučil to samé co ti napsal třeba Maq. Viděl jsem už spoustu nádrží co byly nazvané Jižní Amerika a převládaly v nich rostliny z jiných světadílů. Většinou nenáročné Microsorium pteropus nebo Anubias. Pojem Jižní Amerika jako biotop je nesmysl musel by jsi hledat něco konkrétnějšího.
biotopaquaristik.de/…
www.youtube.com/…
biotopaquaristik.de/…

Ledkove osvetleni samozrejme planuji, stmivac asi take. Mam ted v chodbe na zdi na sviceni ledpanel z Bauhausu, kde se da dalkovym ovladacem menit intenzita svetla i teplota svetla od modraveho az po oranzovou. Neco takoveho by se mi libilo pouzit.
Z jineho soudku: netusite, ktery mech je domovinou v JA? Nejak nemohu nic najit

Udělej nebo kup si ledkové světlo s regulací. Chce to trochu více předimenzovat aby ti tolik netopilo, výhoda je že osvítíš celou plochu což se ti s trubicemi nepodaří. Musíš se ale rozhodnout jestli chceš jen echináče a nebo i koberec při výšce vodního sloupce 50cm už to bez CO2 moc nepůjde, nebo to nebude vypadat dobře. Červené rostliny není problém ty seženeš snadno jen to nebude něco jako Alternanthera ale i echinodory jsou hodně do červena a klasika je Ludwigia repens.

Ze svých malých zkušeností mohu říct, že i bez CO2 lze mít červené kytičky i kobereček. Takže bych určitě neházel flintu do žita.

Nejlepší bílé ledky mají účinnost kolem 40%. To je pořád víc topení než světlo, plus další ztráty na elektronice, takže ani ledky nejsou v tomhle ohledu úplně bezproblémové.

Nemyslím si, že by akvárko s LED osvětlením nějak moc přehřál.

Dá se to udělat naprosto nerušivě v rámci osvícení interiéru. Pokud to budeš mít v nábytku a hodně svítit, je dost velké riziko přehřívání. Ale nejlepší cesta je skutečně nevybírat rostliny podle vzhledu ale podle podmínek, které chceš mít v akváriu.

Moje predstava je ze si techniku vymazlim, ale nesmi nic rusit a byt videt. Akva bude zabudovane v nabytku, vzhledem k tomu, ze za zdi mam kotelnu s vylevkou, tak bych filtr umistil do stejne vysky za zed. Zadne svetlo zepredu mi tam tedy nezapada. To radeji jednodussi osazeni. Ted treba hledam, ktere mechy z JA by sly pouzit. Z cervenych bych asi zkusil jen nektre z lehce cervenym nadechem. Zbytek syte cervenych bez CO2 bude asi problem

Ano, dnes se dá za dobrou cenu sehnat výkonné a dobré LED osvětlení. Psal jsem to proto, že je potřeba myslet i na osvětlení už při plánování toho, když budu chtít hezký hustý koberec na dně.

Světlo se dá vyřešit. Buď prostě silnými ledkami, nebo například tak, že se na kobereček u přední strany skla bude svítit šikmo zepředu, tudíž se obejde většina vodního sloupce. Tak jsem to dělal v době, kdy T8 zářivky byly hightech a do spousty akvárií se stále svítilo žárovkami.

A ta cervena barva.

Pro hustější koberec bude důležité i světlo. Je potřeba si uvědomit, že intenzita světelného toku u dna je o poznání nižší než například ve středu akvárka nebo pod hladinou. Čím vyšší akvárko, tím silnější světlo bude potřeba.

Waaw napsal: Na koberecek bez bublani pri vodnim sloupci 50cm asi mohu zapomenout, ze?
Zapomenout přímo ne. V dobrém akváriu kobercovky růst mohou. Potíž je v tom, že bez CO2 rostou mnohem pomaleji, takže "čekání na koberec" se protáhne.

Diky, presne to jsem potreboval. Samozrejme budu hledat dal. Klasika s vetsima Echinodorama je jasna. Ted jde o to, kdyby se cloveku zastesklo po tom, trochu si zadesignovat, tak zda bez bublani ma sanci dostat a udrzet tam trochu cervene barvy a nejaky jiny tvar rostlin (stonkovku, jemnoliste). Na koberecek bez bublani pri vodnim sloupci 50cm asi mohu zapomenout, ze?

V první řadě si zkontroluj hodnoty vody, pokud se rnechystáš na použivání RO apod.
Tady jsou dva příklad od jednoho autora rybicky.net/nadrze/15609 a rybicky.net/nadrze/11739 . Mě nejvíc zaujal ten třetí rybicky.net/nadrze/15869 , absolutně jednoduché bez výraznějších časových nároků na údržbu.

Tohle je třeba akvárium, kde jsou pouze 2 druhy Echinodorů, na můj vkus možná až trohu moc "designové", ale až na opravdové ničitele rostlin by se v takovém akváriu dalo podle mě chovat skoro cokoliv z JA - showcase.aquatic-gardeners.org/… Tady další ukázka velké nádrže, jednoduše osázené a přesto to vypadá zajímavě: youtu.be/…

Biotop
http://biotopaquaristik.de/ct-menu-item-3/suedamerika/40-suedamerika-barschartige
https://www.youtube.com/watch?v=8WvOi_qHXnA&index=10&list=PLB_tLtwEKfy3KpZMjGlWbJ0CLXBdmeKur
http://biotopaquaristik.de/ct-menu-item-3