Krunýřovci (Loricariidae)

Biologické zařazení

Říše	živočichové	Animalia
Kmen	strunatci	Chordata
Podkmen	obratlovci	Vertebrata
Třída	paprskoploutví	Actinopterygii
Řád	sumci	Siluriformes
Čeleď	krunýřovcovití	Loricariidae

 

Tato čeleď zahrnuje 89 rodů a více než 740 vědecky popsaných druhů, ale stále se objevují další druhy. Nejčastěji chované rody krunýřovců: Acanthicus, Ancistrini,Ancistrus, Baryancistrus, Chaetostoma, Dekeyseria, Farlowella, Hemiancistrus, Hypancistrus, Hypoptopoma, Hypostomus, Leporacanthicus, Loricaria, Megalancistrus, Oligancistrus, Otocinclus, Panaque(panaquolus), Paraloricaria, Parancistrus, Parotocinclus, Peckoltia, Pseudacanthicus, Pterygoplichthys (Glyptoperichthys, Liposarcus), Rineloricaria, Scobinancistrus, Sturisoma.

 

 

Kde je můžeme najít?

Tyto ryby se vyskytují v Jižní Americe, hlavně v povodí Amazonky. Můžeme je nalézt jak v prudkých potocích, řekách, záplavových oblastech a v pralesních jezerech.

Jak vypadají?

Krunýřovci dosahují různých velikostí od 4 cm až do velikosti přes 1 m. Zbarvení se může měnit podle nálady.

Mají typický tvar těla: shora zploštělé tělo, které je na horní straně pokryto kostěnými štítky, které vznikly ze záhybů kůže (v období vývoje plůdku). Některé druhy mají destičky i na břišní straně těla. Štítky mají pro ryby především funkci ochrannou, protože zabraňují poranění ryby zejména při pohybu v prudkých vodách. Mají také funkci ochranou, kdy společně se vztyčenými paprsky ploutví a trny za žábrami stěžují dravcům, aby je pozřeli. Silné prsní trny využívají také při potyčkách s jedinci svého druhu. K potyčkám dochází při obraně teritoria, jiker nebo plůdku.

 

 

Ústa jsou zakončená přísavkou s jemnými zoubky, které se uspořádáním liší podle typu přijímané potravy.

Tvar zubů krunýřovců

Dělení podle přijímané potravy	Dřevožraví	Řasožraví	Masožraví	Všežraví
Náčrt tlamy
Černobílá fotka tlamy
Barevná fotka tlamy
Příklad

 

Dřevožraví krunýřovci (1)

Mají silnější zuby uspořádané pravidelně do řad připomínajících písmeno V. Dřevožraví se označují, protože dokážou ohlodávat a živit se dřevem i několik měsíců bez zdroje jiných složek výživy.

Patří sem především zástupci rodu Panaque (Panaqolus, Cochliodon)

Řasožraví krunýřovci (2)

Mají poměrně velké přísavky, kde jsou pravidelné řady malých zubů. V přírodě se živí řasami a drobnými organismy, které na nich žijí.

Patří sem rody: Ancistrus, Baryancistrus, Farlowella, Hypostomus, Chaetostoma, Lasiancistrus, Otocinclus, Pseudancistrus, Pterygoplichthys (Glyptoperichthys, Liposarcus) a Sturisoma.

Masožraví krunýřovci (3)

Mají velké, ostré a zahnuté zuby. V přírodě požírají kromě jiného také masitou stravu, což mohou být různé druhy drobných organismů, plžů, hmyzu atd.

Patří sem rody: Leporacanthicus, Lithoxus, Loricaria, Pseudacanthicus, Pseudohemiodon, Scobinancistrus, Spatuloricaria a Spectracanthicus.

Všežraví krunýřovci (4)

Mají zuby drobné a nepravidelně rozložené. V přírodě požírají jak masitou, tak rostlinnou stravu.

Patří k nim rody: Hemiloricaria, Hypancistrus, Parancistrus a Peckoltia.

Čím krmit?

Většina krunýřovců jsou všežravci, kteří dávají přednost určité stravě, ale nepohrdnou i něčím jiným. Avšak při krmení bychom měli respektovat jejich fyziologii. Dřevo je pro krunýřovce velmi důležité, protože jim zlepšuje trávení. Malí a středně velcí krunýřovci neloví ryby. Značku krmiva je dobré po čase vystřídat za jiný druh. Předpokladem úspěšného chovu je převažování „čerstvé“ (přirozené) stravy před umělými krmivy.

Dřevožraví: Krmit je můžeme různými kořeny, větvemi a proutky dřeva, běžnou rostlinnou stravou např. čerstvé listy salátu, špenátu mangold a čínského zelí, spařené kopřivy, nať z ředkviček, plátky okurek nebo jejich slupky, kousky mladé dýně a cukýny, slupky z cukrového nebo ananasového melounu, vyloupané kuličky hrášku, oloupaná rajčata zbavená semínek, čerstvou nepálivou papriku, plátky jablka, mrkve. Masitou složkou stravy splní jakékoliv mražené krmivo nebo kousky libového masa. Vhodná umělá krmení jsou všechny druhy krmiv pro krunýřovce s přídavkem dřevní hmoty.

Řasožraví: Mají dlouhá střeva a malý žaludek. Potravu jsou zvyklí přijímat v malých dávkách, ale neustále. V akváriu by se měli krmit buď několikrát denně menším množstvím potravy a nebo mít během dne trvale k dispozici rostlinnou stravu a zelené řasy.
Krmit můžeme zeleninou, různými druhy ovoce např. čerstvé listy salátu, špenátu mangold a čínského zelí, spařené kopřivy, nať z ředkviček, plátky okurek nebo jejich slupky, kousky mladé dýně a cukýny, slupky z cukrového nebo ananasového melounu, vyloupané kuličky hrášku, oloupaná rajčata zbavená semínek, čerstvou nepálivou papriku, plátky jablka, mrkve. Z masité složky lze doporučit cokoliv co se nehýbe, protože neumí lovit např. jakékoliv mražené krmivo nebo kousky libového masa.
Z umělých krmiv jsou nejvíce vhodné tablety pro krunýřovce s přídavkem řas Spirulina a Chlorella. V případě nedostatečného krmení se mohou pustit do rostlin, kterým doslova ohoblují listy, že je skrze ně vidět.

Masožraví krunýřovci mají kratší střeva a větší žaludek, proto je stačí nakrmit jednou denně dostatečným množstvím potravy. Pokud chceme krmit přirozenou „čerstvou“ stravou, můžeme použít plže, mlže, červy, sekané rybí maso, korýše, žížaly, živé larvy hmyzu nebo hmyz. Z umělých krmiv jdou použít tablety pro krunýřovce s přídavkem masité složky, granule pro masožravé cichlidy nebo pelety pro dravé ryby s vyšším přídavkem proteinu.

Všežraví: V akváriu je stačí krmit jednou až dvakrát denně rozmanitou potravou. Krmit můžeme zeleninou, různými druhy ovoce např. čerstvé listy salátu, špenátu mangold a čínského zelí, spařené kopřivy, nať z ředkviček, plátky okurek nebo jejich slupky, kousky mladé dýně a cukýny, slupky z cukrového nebo ananasového melounu, vyloupané kuličky hrášku, oloupaná rajčata zbavená semínek, čerstvou nepálivou papriku, plátky jablka, mrkve. Z masité potravy to jsou např. larvy hmyzu, rybí maso, plankton, různí červi.
Z umělých krmiv můžeme použít všechny krmení vhodné pro jakékoliv krunýřovce nebo granule pro cichlidy, (granule by neměly plavat na hladině).

Rozmnožování:

Ryby dospívají dosti pomalu a pohlavní rozdíly jsou u menších druhů viditelné až po několika měsících života, u velkých druhů to může být záležitost i několika let. U většiny druhů mají samci na těle výrůstky (hlava nebo prsní ploutve). Krunýřovci rodu ancistrus mají dokonce na čele velké výrůstky, jakoby vousy.

Většina krunýřovců se vytírá do dutin v kořenech nebo do mezer mezi kameny. V chovných nádržích chovatelů je často nahrazují PVC trubky nebo květináče, kterých by mělo být dostatek, aby zbytečně nedocházelo k šarvátkám, při kterých může docházet ke zranění. U většiny ryb se o jikry stará samec, který plůdek z jiker vykouše. Jikry mají různou velikost a barvu. Po vylíhnutí se o ně samec stará ještě do doby než stráví žloutkový vak a získají ochranné zbarvení.

Ph vody by se mělo pohybovat okolo neutrálu a tvrdost vody by měla být spíše měkčí. Univerzální teplotu určit nelze, protože se ryby vyskytují v různých lokalitách, kde je teplota vody také různá. Pro většinu druhů lze říci, že jim vyhovuje teplota 23 °C do 27 °C a v akváriu je vhodné mít silné proudění a dobré prokysličení, které kompenzuje obsah kyslíku v teplé vodě.

Mnoho druhů krunýřovců se v akváriu nerozmnožuje, proto se dováží odchyty z přírody, což je velmi neohleduplné chování vůči přírodě. Například Hypancistrus zebra je díky tomuto chování mezi ohroženými druhy a je zakázáno je vyvážet, přitom se rozmnožují i v akváriu. Jeho cena je i v řádech tisíců korun.

Import L-sumců

Krunýřovci se v poslední době těší stále větší oblibě a jen málo druhů se v ČR pravidelně množí a tak se k nám ryby musí dovážet. Jejich cena je obvykle dosti vysoká a velké procento z nich většinou uhyne v důsledku stresu, nevhodných podmínek při přepravě nebo se nedokáží aklimatizovat v akváriu. Proto se jejich koupě nedoporučuje začínajícím akvaristům.

Obecně se ryby při importech dělí na dvě skupiny:
a) ryby, které byly rozmnoženy v pěstírnách (především Asie)
b) ryby, které byly odchyceny přímo v přírodě

U ryb z pěstíren je obvykle jednodušší aklimatizace, protože jsou navyklé na chov v akváriu, nejsou tak plaché a snadněji přijímají potravu. U těchto ryb si vybíráme ryby pokud možno čilé a zdravě vypadající, které nejeví žádné známky poškození. V prvním případě by mohlo jít o podvyživené jedince, kteří budou těžce přijímat potravu a v druhém případě by se mohlo jednat o ryby, které mají různé parazity nebo jiná onemocnění. Samozřejmě by se mělo jednat o jedince přiměřeně velké a staré. Velmi mladé ryby mají většinou velké procento úhynu a jsou náchylné na nemoci.

Ryby odchycené v přírodě jsou často velice vystresované, bojí se člověka a jen velmi těžko přijímají potravu.

Pokud se tedy rozhodneme si importované ryby pořídit, určitě by měla být teplota při převozu konstantní. Teplotní výkyvy můžou u ryb vyvolat problémy s metabolismem a zvyšují pravděpodobnost výskytu různých nemocí. Samozřejmostí by měla být karanténa, kde by voda měla mít odpovídající parametry pro daný druh a rozhodně by měla být už trochu „zajetá“. V karanténní nádrži by neměla chybět kvalitní filtrace a doba karantény by měla být 2-3 měsíce. Po aklimatizaci už nebývá chov problematický, ale stále bychom měli po přesunu do společné nebo chovné nádrže pozorovat jejich chování a zdravotní stav.

L - číslování

Na konci 80. let byl trh zahlcován novými a nepopsanými Krunýřovci, což vedlo německý časopis DATZ k zavedení nového systému rozlišování krunýřovců. Konkrétně tehdejší redaktor Rainer Stawikowski v prosinci 1988 začal řadit druhy pomocí písmene L a čísla (podobné řazení je pomocí písmene C u Corydorasů). Označení vzniklo použitím prvního písmene latinského jména čeledi Loricariidae - od toho je tedy odvozen název L-sumci. Momentálně se počet L-sumců (podle Planetcatfish.com) pohybuje okolo 400 čísel, ale stále přibývají nové druhy. Viz tabulka.

LDA - číslování

Kromě L-čísel můžete u mnohých Krunýřovců objevit ještě LDA-čísla, ty zavedl německý časopis Das Aquarium (redaktor Erwin Schraml) v listopadu 1992. Původní záměr, který měl mezi nepopsanými Krunýřovci udělat pořádek, ale nevyšel a způsobil tak úplný chaos. Označení LDA jsou počáteční slova Loricariidae Das Aquarium. Počet LDA-sumců momentálně čítá něco okolo 95 ryb a stále přibývají, ale mnoho z nich se shoduje s L-sumci. Viz tabulka.

L a LDA sumci jsou Ichtyology průběžně vědecky popisováni, ale i tak jim vedle odborného názvu kvůli přehlednosti zůstává L / LDA číslo.

Zástupci této čeledi jsou hákliví na použitou chemii ve vodě a to zejména na léčiva s malachitovou zelení. Velké procento jich při použití těchto léčiv umírá.

Zdroje

aquatab.net, catfish.cz, planetcatfish.com, welse.net

Obrázky: © Petr Česák, © Catfish, © Fishthommo, © ani-mal-lvr, © Fred Rastar

© Petr Česák & David Hlava