Výroba vnitřního filtru

Poznámka redakce: Vracené nečistoty nemusí být vůbec nečistotami, ale i třeba se může jednat o kolonie nitrifikačních bakterií, tedy bych ty nečistoty až zase tak nehrotil. Spíše bych použil igelitový sáček navlečený na kostku biomolitanu a i s tím nečistým, posléze z akvária vytaženým - takto řešil čištění. Další lehce diskutovatelné je nestejnorodé osídlení molitanu nitrifikačními bakteriemi. Tedy toto bude platit za předpokladu, že bude biomolitanová kostka neudržovaná a její vnitřek bude vyplněn tzv. "černým kafem", tedy hmotou již neživou. V případě, že se k dané kostce ve vztahu k znečišťovatelům v dané nádrži přítomným bude přistupovat s rozumem a interval čištění se uzpůsobí tak, aby k onomu zaplnění "kávovým lógrem" nenastalo, neviděl bych v kvalitě nitrifikace, a to v celém průřezu média, až zase tak zásadní problém. romant.

Již nějakou dobu experimentuju s filtry - respektive s pozůstatky filtračních hlav, náplní apod... - za účelem odstranění neduhů již vlastněných filtrů.

Originální filtry "trpí" malým objemem filtračního média.

Hlava s bioakvacitem má výhodu ve velkém objemu, ovšem spousta nečistot se při manipulaci vrací do akvária. Navíc nasávání čerpací hlavy přes bioakvacit se děje převážně přímou cestou v místě ústí trubky čerpací hlavy (i když má trubka po obvodu otvory). Molian se sice osadí bakteriemi, ale nikoli v celém objemu stejně.

Měl jsem vícero filtrů - všechny vnitřní z důvodu prostorových - od Aquelů, přes Atman sif 700, Haliea rp-400 až po Aheim pickup. Chtěl jsem koupit nějaký dobrý vnitřní, ale všechny jsou +/- stejné a cena je pro mě neakceptovatelná (resp. pro manželku :-)  ).

Jednoho dne jsem objevil ve špajzu dózy na potraviny ze švédského obchodu s nábytkem. Jedna byla plonkovní, a tak skončila u mě.

Poté jsem dózu otáčel všemi směry a přemýšlel jak ji využít k aplikaci na filtr. A po týdnu jsem to domyslel.

Podstatou mé představy o maximální filtraci je donutit vodu projít co největším objemem filtračních nápní.

Pokud si vezmu drtivou většinu prodávaný filtrů, mají konstrukci postavenou v tubusu či komínově, kde ať už je nasávání řešeno jakkoli, jsme omezeni výškou celého filtru - tedy i sloupcem vody.

Já jsem se rozhodl použít kaskádu dvou komor, jako se dělá u externích filtrů pro velká akvária - ovšem v malém měřítku.

Výroba:

Materiál:

• dóza na potraviny
• čerpací hlava
• bioakvacit
• kousek trubky
• plast pro výrobu komor
  

Vercajk:

• vrtačka
• tavná pistole
• nožík
• nůžky
  

 

Postup výroby

1. Nejprve je nutno vyrobit přepážky, které oddělí dvě komory filtru. Já jsem použil pěněné PVC, které se používá k výrobě
   reklamních panelů. Je to dobře zpracovatelný materiál - lze jej v podstatě stříhat, není toxický a je nenasákavý.
   Jelikož dóza nemá uprostřed přesný lichoběžníkový tvar, je potřeba si s finální podobou přepážek trochu vyhrát.
   Já jsem postupoval nejprve odměřením a kreslením na papír, ten jsem postupně poupravoval a vkládal do dózy.
   Poté jsem překreslil na PVC a vystřinul. Následně jsem upravoval už jen decentně.
   Přepážky jsou dvě. Jedna je v první komoře od dna, ale ne úplně povrch. Druhá je od vrchu, ale ne zase až ke dnu.
   Tu druhou nechat zpočátku více vyčuhovat a poté zkátit podle víka.
   

2. K přepážce číslo 1 jsem vyrobil doraz pro molitany, jelikož cílem bylo vytvořit i prostor pro nasátí vody a hrubých nečistot, které zůstanou při vyjmutí filtru z vody uvnitř nádoby. Vše je lepeno tavnou pistolí - ověřeno již několikrát - ve vodě stabilní. Jedná se o prototyp, v budoucnu bude vše lepeno silikonem.
   
   
   
   
3. Nyní je čas na provizorní umístění přepážek a zjištění, kde chceme vyrobit nasávací otvory. Ty jsem vyrobil malým vrtákem 2 mm, vrtačku jsem v podstatě použil jako "pilku" a po naznačených čárkách jsem vyrobil příslušné otvory. Následně jsem potřepy odstrani nožem a vše vyčistil. Není to rovné, nejde to na výstavu... ale hlavně funkční.
   
   
   
   
4. Nyní je čas vlepit obě přepážky. Tu první, co jde ode dna, je dobré u dna lepidlem utěsnit, jinak není nutno lepit po celém obvodu. Ty malé průsaky zřejmě nebudou hrát roli při průchodu vody filtrem. Vše záleží na tom, jak jste si připravili přepážky a zda doléhají dobře ke stěnám dózy.
   
   
   
5. Následuje příprava víka pro umístění čerpací hlavy. To je díl, který bude udávat výkon a hlučnost celého filtru. Já jsem našel postarší Atman AT 200. Ve víčku jsem vyvrtal otvor 20 mm kopinatým vrtákem, do kterého přesně pasovala "ATMANSKÁ" trubka z bioakvacitu. V otvoru jsem ji přilepil, ať tvoří s víkem pevný celek.
   
   
   
   
6. Nyní zbývá již jen připravit filtrační materiál. V mém případě se jedná o zbytky bioakvacitu, proto je to ve výsledku "sendvičové". Využil jsem ale také prostor mezi komorami, který jsem vyplnil keramickými kuličkami používaných standardně ve filtrech. Poslední část bioakvacitu před čerpací hlavou je s dírou uprostřed a do ní je strčená trubka PVC (elektrikářská 16mm), která propojuje filtrační náplně s čerpací hlavou.
   
   
   
   
7. Ještě bych zapomněl na přísavky... jednoduše otvory podle přísavek, co zrovna máte k dispozici.
   
   
   
   
8. Poté už jen zkompletovat a zprovoznit.
   
   

 

Závěr:

Nyní je tento systém testován v želvárku. Poté jej plánuju - jestli se osvědčí - umístit k živorodkám.
Ihned po zapojení byly v komoře filtru lapeny hrubé nečistoty. Věřím, že to bude fungovat a tento "hokus pokus" možná inspiruje někoho dalšího. Některé části molitanu jsou použity z předchozího filtru, takže zaběhnutí bude rychlejší.
Náklady jsou oproti komerčním filtrům minimální, ovšem objem je několikanásobný.

No uvidíme. Později napíšu, co na to želvárko...

 

Omlouvám se za pootočené fotky, ale fakt mi to nejde upravit...