Slepá hladina

Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě.

Tomu bych neříkal slepá-mastná, ale pouze mastná a příčina je zřejmá osobně jsem si ruce krémem nikdy nemazal (maximálně v létě opalovacím) a se slepou hladinou se setkávám pravidelně v největším akvárku, když mi plovoucí rostliny resp lekníny pokryjí hladinu a zamezí cirkulaci hladiny směrem ke skimmeru. V drtivé většině případů se jedná o mikrofilm z fermentačních bakterií (aerobních) a na jeho vzniku se může podílet víc faktorů či jejich kombinace. Některé druhy ryb to mohou i žrát (např Blackmolly).

Slepou-mastnou hladinu můžete mít z několika důvodů.Jedním z nich může být časté namáčení rukou do akvária, které si v průběhu dne několikrát ošetříte krémem na ruce a poté je ,,umyjete''v akváriu.
Schválně si to vyzkoušejte.

Asi už to tady bylo mnohokrát řečeno... A nejúčinnější způsob, jak se zbavit slepé hladiny je skimmer. Ať už s vlastním motorkem nebo jako součást sání filtru. Mám ho ve všech akváriích jako součást skleněných lily pipes s výjimkou nejmenšího, kde dostatečně čeřím hladinu výstupem z filtrace.
Pamatuji si, že kdysi před dvaceti lety mi jí v 54 l akvárku taky celkem úspěšně likvidovaly blackmolly

Nejúčinnější "běžný" způsob okysličeni akvaria (a výměny plynů v nádrži), je turbulentní čeření hladiny. Záměrně nepíšu "nejlepší", protože si dokáž představit situace, kdy je např. to vzduchování vhodnější

,, AI tvrdila, že vyrábět bubliny je pro okysličení akvária nesmysl,, no tohle je nesmysl, vzduchování je jeden z nejlepších způsobů okysličování akvária. A slepá hladina ? Podle mě, ji může mít každý kdo ji má, z něčeho jiného. Někdy jsem ji míval, někdy ne. Při posledním výskytu jsem začal vývod filtru pouštět na hladinu - čeřit - a opticky slepá hladina zmizela. A kdyby se stále tvořila, tak by se přece i při tom čeření musela někde hromadit ? Biologická filtrace pomocí bakterií je něco, čemu vůbec nerozumím, Vždy jsem spoléhal na rostlinky a nedoceněné ,,čističe,, v akváriu...

Čeřit hladinu čerpadlem nelze vyřešit problém s akváriem . Jak píšeš , že po každém zásahu do akvária se tvoří slepá hladina, tak je problém s kytkama . Na dané akvárium je jich málo a nestačí spotřebovávat veškerý odpad v akváriu .

Film se mi tvořil vždy když jsem dělal nějakou úpravu na dně nebo s dekorací. Po pár dnech to vždycky přešlo. Teď jsem vyměnil štěrk za písek a táhlo se to asi měsíc. Pak jsem přistoupil na úpravu filtru PAT mini tak, že jsem odstranil hadičku a nástavec tvorby bublin a nechal pouze proud, který jsem místo na bok nasměroval přímo na hladinu a zdá se, že film je pryč. AI tvrdila, že vyrábět bubliny je pro okysličení akvária nesmysl a že je efektivnější čeřit hladinu. Měla pravdu.

Jen pravda, že mně se mastná hladina dělala, když mi kryptošky prodělávaly kryptokorynovou nemoc a rozpadaly se jim listy. To jel skimmer každý den pár hodin a ještě jsem sbíral papírem z hladiny. Slepou hladinu mi také ze začátku dělal kořen (umístěný v zásobníkovém válci na rostliny, který zde ale neprezentuji), který nebyl dostatečně vymáčený a "něco" se z něho uvolňovalo. Asi opravdu každý máme tu svoji slepou hladinu...

Pan akvarista Martin Mithofer starší z Profiplants říkal, že podle jeho zkušeností mastnou hladinu způsobuje = když se nedaří rostlinám.

Tam kde topim krbem mám v zimě pouze vodní želvy a bez filtru nikdy tam nebyla slepá hladina . Ale rok na zpět se vyskytla slepá hladina v akváriu , kde odešlo topení s termostatem a rostliny a ryby nedávali ty nízké teploty .

Jak Jab rika. Kazdy ma tu svou. U me se vetsinou objevi kdyz krmim a jidlo plave delsi dobu na hladine a nikdo ho nezere. Asi bych zvolil metodu: pokus-omyl. Omezit neco, dat tomu 2-3 tydny a kouknout jestli se slepa hladina vraci. Pokud ano, zkusit zmenit dalsi vec atak dale atak dale: )

Každý má asi svou vlastní slepou hladinu. Ta moje se objevila zhruba po roce a půl. V mém případě stačí zvednout dávkování hořčíku o 25%. Příčinu připisuji zvýšené úrovní vápníku ve vstupní vodě.

Mám teď problém se slepou hladinou u předělaného akvária (Prezentace akvárium 37l), hladina se hýbe, ale stejně každý den sbírám povlak.
Podezřívám adaptaci rostlin na submerzní (většina nových košíčků byla emerzní) + cryptokoryně se moc nelíbilo, že jsem ji vytáhla, střihla kořeny a dala zpět do nového substrátu (půl napůl se starým) a některé listy prostě odhnily pryč...šneci to nestíhají likvidovat a já si taky často všimnu pozdě.

Kupodivu...mám další akvária a ty, kde není filtr a hladina se nehýbe (!) nemají vůbec problém a voda je čirá (jsou tam ale jen krevetky a šneci). Mají jiné dno a většina rostlin tam použitých už byla submerzní...i když Hemianthus Micranthemoides (Pearl Weed) mi vždycky v novém akváriu skoro odejde a pak se vzpamatuje a krásně roste.

Až někdo přesně zjistí co slepou hladinu způsobuje asi dostane nobelovku za akvaristiku. Jeden můj kamarád který vyráběl krmivo měl tuto teorii.  
Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě.
Někdy ani proud na hladině nepomůže jedinné co na ní platí je Skimmer.

Zdravím pánové, je možné, že mastnou hladinu může způsobit topení krbovými kamny v místnosti s akvárii?
Nic jiného mě celkem nenapadá, filtry v obou máme cíleně nastaveny tak, aby hýbaly hladinou a stejně se nám poslední dobou nedaří hladinu vyčistit. Obě akvária jsou s krevetami, krmivo sypeme jen velmi zřídka a často ve formě přírodnin.

Díky

Silná slepá hladina je vlastně bílí povlak a když jí rozvlníš tak se vytvoří bílé kousky které pak lítají po akváriu a tam kde je hladina klidnější vystoupají k hladině.

Náhodou v externom filtri nemáš sklenú vatu?

Dobrý den,akvarium 250l máme v něm po 4 týdnech zabíhání už pár teter a pancerníčku. Neustále se vrací na hladinu takové krátké bílé vlasky, i po výměně vody v každém týdnu se zase objeví. Hladinu dostatečně čeřím proudem z lilypipe. Nevíte co s tím?

Kdysi jsem se snažil zjistit co slepou hladinu způsobuje ale je to dost složitá záležitost. Na vině může být krmivo, hnojivo, stav dna a asi i další věci jako je osádka akvária a její početnost nebo stav rostlin. Protože jsem se ale ničeho nedopátral a tak jsem si pořídil skimr. Ty to máš trochu jednodušší ale nevím jestli jen změnou krmiva docílíš zmizení slepé hladiny ale přeji ti to.

Už jsem najel na klasické značky Tetra/Sera, uvidíme za pár dní ... nicméně pokud by to bylo krmivem, znamená to, že je to špatná značka/kvalita nebo jen tento druh není "kompatibilní" s prostředím v mém akváriu? Jestli jej mam dát třeba někomu jinému na zkrmení nebo prostě vyhodit a už nekupovat ...

Jak píše vaclav, jsem přesvědčený, že je to krmivem. Vyzkoušej někde jinde a uvidíš...

Krmiven to může být, tak ho vysaď a uvidíš.

Zdravím, u léta fungujícího akvária se mi objevila mastná hladina (jakože fakt na dotek slizská). Začal jsem měnit ob den vodu, vyčistil jsem filtr dřív než bylo potřeba, provedl údržbu akvária, krmím fakt minimum, ale stejně se mastnota vrací.

Zatím jsem stahoval síťkou, ale už jsem zvažoval i skimmer (jsou za pár korun), jenže přijde mi lepší řešit příčnu než následky.

Přidával jsem nedávno sice nějaké nové rostlinky, ale všechno druhy, co jsem už v akváriu v minulosti měl nebo stále mám (cryptocoryne, microsorum, anubias), takže ty snad rovnovánu nenarušily.
No nakonec jsem si vzpomněl, že jsem vlastně měnil krmivo. Našel jsem tu doma pytlík Haquoss pro neonky z PetCenter. Tuhle značku jsem měl v minulosti nějaké plovoucí granule a bez problémů, tak jsem zkusil teď tyhle vločky. Je možné, že to je tímto krmivem/značkou?

Levatky a krevetky mám a souhlasím .. slepou hladinu řeší celkem solidně a rychle .. lepší jak skimmer

Slepou hladinu u me aktivne okusuji krevetky a levatky pokud nastane: ) .. ale to neresi pricinu samozrejme. U krevetek mi ted odesla zase, ale nedokazu rict proc. Proste nekdy prijde..pak zas odejde - nastesti. Mozna to je krmivem, ale mam tam jen lrevetky a dostanou jednou za 2-3dny neco maleho a to je vse..

Nekomu to taky zpusobuje prach, ale spis je to nerovnovaha v akvariu

Slepou hladinu je potřeba řešit, protože omezuje nebo přímo zamezuje odchodu a výměně plynů z vody, omezuje průnik světla a dochází k úbytku kyslíku ve vodě. Toliko info z internetu

Jen by mě zajímalo. Mastná hladina je jen estetický problém nebo to něčemu vadí?

Děkuji za rady, z toho co píšete a co mi dneska řekl jeden akvarista si zkusím vzít nějaké rady a zařídit se podle toho. Ale předělat samce beťáka do velkého akvárka k ostatním rybám by byla vražda dalších ryb, on už byl před tím, než se ke mě dostal v takovém akvárku, a musel být separován od ostatních, proháněl a napadal ostatní ryby. Betu jsem měla samici v mojí 60 l nádrži a vydržela tak dva měsíce, ostatní ryby ji napadaly.

Ahoj, nevím, zda je rozumné mít to topítko takhle vytažené ven. Má být ponořené po tu zelenou čáru, popřípadě ponořené celé.

Ahoj
Nadrz je nezabehla, spatne dno, zadne rostliny, zbytecne dekorace a velmi mala pro bettu. 10l je vhodne maximalne pro krevety. S dekoracemi co tam mas, je cisty objem jeste mensi.

Pokud nadrz nechas tak jak je, betta za chvili onemocni. Problemy s vodou a skudci se ti budou jen zhorsovat.

Doporucuji vymenit dno - dat tam nejaky opravdovy substrat, aby se do nej daly sazet rostlinky.(klidne vyzivny substrat japanese soil u ltereho neni treba vubec hnojit). Nakoupit hodne rostlinek rychle-rostoucich. Bettu docasne ubytovat v 60ce, ktera vypada trosku zabehleji.

Za mesic ci dva bettu vratit - nebo spis ji nechat v 60ce (do ktere pridej taky rostlinky)

Betty nechovam, ale 7-8l je pro ni zalostne malo..

Projdi si nejake clanky o zakladani akvarii a pro inspiraci projdi nektere prezentace. - je jich tu vic nez dost: )

Drzim palce

Nic ve zlém, ale řekl bych, že v takto vedené mininádrži budou problémy pořád.
Nevíme nic o údržbě, o záběhu, o krmení.
9 litrů hrubého objemu, kterému ještě bez užitku ubírá obří škeble s kameny, hrubé dno, kam zapadá bordel (krmení, odumírající listy - okaluješ pod tím vším?), teď jsi odebrala jedinou rostlinu.
Pokud tam byl bakteriální rozpad, tak to svědčí o špatném prostředí viz rybicky.net/forum/413

Koukni pro inspiraci třeba sem, jak by to mělo vypadat (prostředí, rostliny, údržba) rybicky.net/nadrze/28527-mini-pro-krevetky

Je to slepá hladina stáhněte jí ubrouskem.

Dobrý den, vyměnila jsem dva dny po sobě vodu a vyhodila z akvária rostlinu, které se tam moc nedařilo a spíše postupně ztrácela listy, tím se však problém nevyřešil, jak jsem si myslela. Pro změnu se vytvořil škraloup nějakého zákalu na hladině - co to zase je? Nemůže to být prostě jen tím, že samec beta bojovnice vytváří přirozeně sliz a tím, že jsem mu tam teď zapla topitko na 26 stupňů tak souhrou nahod vznikl tento zakal? Nitrifikační bakterie jsem do vody přidala, vodu davam hned z kohoutku, nedávám to odstát... může tam být nějaký nepoměr minerálů, mám přidat ještě přípravek Tetra Crystal Water, mám to, ale užívám to sporadicky.

Souhlas s kolegy,ale v rychlosti vidím, jak hnojíš Ratajem, kytky nenáročné a na hnojení žalostně málo a výměna vody jednou za dva týdny. Přestaň hnojit, výměn vodu, když hladina zmizí, změn strategii hnojení

Pročti toto vlákno, řeší se to tu pořád dokola, koukni i do modrého rámečku v záhlaví...

Možností je vícero. Hnojení, bioodpad i krmivo. Zkuste rampu nasměrovat tak, aby zlehka čeřila hladinu. Podle dostupných fotek bubláte minimálně a úniku C02 se tedy nemusíte bát. Mně slepou dělají vločky Colour od Dajany.

Zdravím, teď se poslední dva dny setkávám se slepou hladinou, je možné že je to z hnojení? Nebo že v akváriu je moc teplo a je tam krycí sklo, teplota v akváriu je 25-26C

A beztak jsou k prdu. Jediná chemie pro mě smysluplná je čistič skla. Prach se nejlépe utře hadrem s teplou vodou a kapkou jaru, víc není třeba.

S aerosolovými "čističi" je vždycky problém - hlavně zdravotní. Podívejte se na složení a uvědomte, že mikrokapénky aerosolu vdechujete-tj. dostanou se přímo na sliznice.

Nevím, bylo to v receptu

jen mě nebavilo utrácet za pronta a tak, tohle funguje taky na prach, takže to byla celá pointa. Každopádně pokud ani ostatní neřeší, čím stříkají v místnosti s akvárii s krytem, tak to nemusím řešit taky

Vy jste bio žena..
Mohla byste ve zkratce sdélit,kolik chémie se nachazi v octu a olivovem oleji,ikdyz by se stalo,ze nechtěně střiknete do akvaria,nic by se nemělo stát,pokud to tam nenalijete..slepá hladina je z bordelu v akvariu..

Ocet chápu. Proč olej???

Jedná se o vinný ocet a olivový olej, esenciální nepoužívám. I tak mám levný IKEA nábytek, takže z tohodle ohledu je to jedno.
Dám si pozor na mezery v krycím sklem a kdyžtak to prostě přikryjí a uvidím .
Díky moc

- takže prachové částice
- no, Vaše metoda, ocet a vonný olej, je zřejmé pouze na úklid podlahové části bytu, (tam bych se neobaval nějaké škodlivosti)
- pokud je však používán na nábytek z přírodního materiálu (neosetřeneho třeba lakem) tam už by problém mohl vznikat
- opět záleží na druhu materiálu že kterého je nábytek vyroben a jeho absorpci přijímat, (ukládat) tento prvek čističe ve formě octa a vonného oleje,
- osobně bych to na svůj nábytek (mangrove a další druhy tropických dřevin) nepoužil
- přes větší akva dávám malířskou folii, pokud je třeba, přes malá akva dávám potravinářské folii, u akvárií s krycím sklem to neřeším, uklízím vším možným z drogerie, vše vesměs v rozrašovači, krom Viledy

Olej s octem tak to jsem neslyšel se solí to ano. Jinak každá slabá kyselina se dá použít na usazený vodní kámen.

Právěže abych nepoužívala aerosolové čističe na prach, udělala jsem si nějaký mix olej s octem z babských rad a používám to, ale jako pořád je to olej, takže aerosolem by mohl zase tvořit mastnou hladinu. Proto jsem zvědavá, jak to vlastně má člověk správně dělat, u akvárií

- Pokud se jedná o čističe na nábytek a podobně, tak ty skutečně mohou ovlivnit tvorbu slepé hladiny, rovněž tak plyn, pokud je využíván k vaření nebo topení
- v druhé části, to s tím octem, jse nepochopil, o jaký čistič se jedná a k čemu je používán

U akvárií je problém jen s úžíváním aerosolových čističů, které by mohly dopadat do akvária. Je problém i s ostatními těkavými čističi, jako Savo, nebo jen spreje?
A jsou nějaké čističe co jsou ověřené? Já třeba používám ocet s olejem, ale extra účinný čistič to občas není
Díky

Tak to áno. Mne sa tam tiež nepáči (bojujem s ňou). Záleží asi aká je veľká. Preto som napísal ak nie je problém so svetlom, kyslíkom a .... (tam je aj to presítenie CO2).
Mne tam vytvárajú "krásne veľké" bubliny panciernikovia trinidaský a to už mi vadí...

Tak trochu to bude vadit tam kde se sytí co2 pomocí nějakého difuzéru plyn totiž neuniká a zůstává pod hladinou a více se tak rozpouští to může znamenat v akváriích kde se jede nadoraz i dost velký problém nehladě na to, že to nepůsobí moc hezky hladina plná bublin. Za mě pryč s ní.

V tom prípade je nebezpečný čpavok, nie slepá hladina. Pri nadbytku čpavku bude asi posledný problém slepá hladina... ale súhlas, záleží z čoho vznikla.

Ale otázka je/bola, či vadí samotná slepá hladina, keď sú ostatné veci v "poriadku".

To záleží proč slepá hladina vznikla. Jestli kvůli čpavku, tak třeba ano.

Pokiaľ nie je problém s kyslíkom, svetlom... tak to nevadí. Aspoň tak som našiel názory, informácie.

Z časopis Akvarium 6. od strany 28 e-akvarium.cz/…

"Nicméně tenhle povlak se časem zvykne stabilizovat,
dosáhne určité svojí rovnováhy, podobně jako libovolné jiné
společenství živých tvorů. V mnoha případech se stane tak
tenoučkým, že je skoro neviditelný a má jen minimální dopad
na náš malý ekosystém, myšleno zejména na zabraňování
části světelných paprsků ve vstupu do vody. Ani výměna
plynů na hladině tímto nijak netrpí, alespoň ne ve většině
případů. Jen v akváriích, která jsou přerybněná, s nedostatečnou filtrací a s koncentrací kyslíku blížící se nebezpečně
nízkým hodnotám by mohl povlak na hladině způsobit
nějaký problém. Ve všech ostatních případech podle mě
nestojí za to si s povlaky příliš lámat hlavu, nebo se je snažit
mechanicky odstranit, ať už vířením hladiny, nebo stahováním povlaku pomocí novin nebo podobných pomůcek ve
snaze povlak nasát nebo stáhnout ke straně."

Tak díky za objasnění. Ale ještě se zeptám : Umřelo někomu osazenstvo kvůli slepé hladině?

Špatně fungující výměna plynů, především se akvárium míň prokysličuje.

Já mám se slepou hladinou také problém. Vždy po čištění akva je tak 2 dny a pak většinou zmizí, když né tak pouziji rozstřikovaci rampu a to je 100%. Myslím že je to buď tím jak se vrtám zvonem v substrátu a nebo hnojivem co pak přidávám. Nicméně kytkám se daří výborně a rybky s tím asi také nemají problém. V čem je tedy vlastně špatná krom estetiky?

Mám tam takovou kostičku vaty co byla v balení

Ještě do skimmeru přidej vatu, líp zachytává tu mastnotu.

Zapni občas skimr a moc to neřeš při přihnojování se to stává velmi často a ještě nikdo nepřišel na to co je příčinou vzniku a může to být i dost individuální záležitost.

Zdravím trápí mě slepá hladina, průtok mám dostačující, rampa po celém akva proud proudí. Dávkuji CO2 a teď jsem přešel na hnojivo od Rataje Bioflor Master, myslím že je to tím hnojením. Po výměně vody a zastávce hnojení se mi slepá hladina neudělá a to i přes to, že nemám zaplej skimmer… co je zde špatně tedy?

Tak úplně neškodná není zabraňuje výměně plynů voda - vzduch.

Vnitřní Eheim Aquaball 180 nemá těsnění mazané vazelínou. Přijde mi to, že se slepá hladina udělala ze ,,sanétru,, který napadal na hladinu při čištění Led trubic a okrajů akvárka. Z trubic padal jen prach. No, uvidíme. Rozhodně mi nijak nevadí, protože ji nevidím a pokud nikomu a ničemu neškodí, tak ať tam je.

Při dnešní údržbě jsem sbíral hustou síťkou z hladiny plovoucí bordel a asi jsem sebral i slepou hladinu. Prostě po ní není ani památka...

Po měsíci už filtr mlel doslova z posledního a byla hezky vidět slepá hladina. Po třech letech provozu se objevila poprvé. Nijak mně nevadí a doufám, že i obyvatelům akvária. Vyčistil jsem filtr, voda pěkně proudí a slepá hladina není vidět. Objevila se po poslední údržbě, která je prováděna stále stejně...

Zkusil bych na tři čtyři dny naopak proud vody snížit na minimum, nedělat zásahy do dna a čekat. Mohlo by se to ustálit, pokud je to dnem. Aspoň by bylo jasno. Sám bych to zkusil.

Skimr má za úkol porušit hladinové napětí a odstranit slepou hladinu to samé jako to dělá vyústění filtru do rampy tak aby se mírně vlnila. Bude to dělat i bez jakékoliv filtrační vložky ta je tam jen od toho, aby zachytila plavající větší bordel jako třeba lístky rostlin a zamezila přístupu plžům nebo i malých rybek k rotoru.

Tak třeba Eheim má velice hrubou filtrační houbu, takže bordel z hladiny jím profrčí zase zpět do akvárka. SunSun má filtrační vatu, tam bych věřil, že většinu bordelu zachytí. Takže pokud se bavíme o vnitřním skimmeru, tak pro odstranění bordelu z hladiny je potřeba spíš ta vata než PPI10 nebo co je součást Eheimu.

Je v nich malá houbička tak nevím, jaký máš ty a hlavně co bys filtroval.

Pokud se bavíme o vnitřním skimmeru, tak dobrý filtrační materiál potřeba je. Samozřejmě pokud bude mít skimmer na vnějším filtru, tak je to nesmysl.

Skimmer nepotřebuje žádný dobrý filtrační materiál fungovat bude i bez něho.

Pokud je to ze substrátu, tak by to mohlo vyčistit uhlí, pokud ho nemáš ve filtru. Případně by to mohl vyřešit i Purigen/Aqua Pura, ale takto ze startu ho zbytečně opotřebuješ, ten bych tam nacpal až po měsíci, až se to trošku urovná.
Případně by měl pomoct skimmer, ale chce to nějaký dobrý filtrační materiál, aby to tam jenom nehonil dokola.

Ahoj, substrát řadím taky mezi podezřelé. Hladina se ale čeří dostatečně. Uvidím za pár dní, co se bude dít.

Věštění, ale příčinou by mohl být i Japanese soil.

Dostal jsem echo že se jedná o mastnou hladinu z přebytku živin.

Co to je nevím, ale co vím - není to vodní kámen.

Ano dělá, nicméně hladina je komplet bílá.
Ještě menší edit, ted jsem setřel houbičkou okraje hladiny a na houbě zbyde hnědé cosi , takže jistá mastnota tam asi je.

Dělá se ti vodní kámen v rychlovarné konvici?

Ahoj, třetí den od založení akva a první problémek Na hladině se mi vytvořila bílá vrstva. Nicméně mastné to není a hladina se dostatečně čeří viz foto. Můžete mi prosím někdo poradit co s tím ? Mám podezření na vodní kámen, děkuji.

Blbá otázka to není, ale zkus si nejdřív trochu pročíst tohle vlákno...

Ahoj.
Asi blbá otázka. Chci se zeptat. Slepá hladina. Škodí to nějak rybkám, krevetkam, nebo rostlinkam?
Děkuji za odpověď.

Já bych zkoušel vyndat kořen(y) a jiné dekorace. Pak můžeš pokračovat přes hnojiva atd. Ale pochybuju, že tu z fotky na něco přijdeme. Budeš muset zkoušet. Prostě vylučovací metoda.

Mně dělal slepu hladinu právě kus dřeva. Na to, že u někoho jiného je Buddha v pohodě, moc nedej. Každý má jiné podmínky.

Já si myslím, že to už musí být jedině ze substrátu ADA je tam asi moc živin a chce častěji měnit vodu. Obecně se to u těchto výživných substrátu ze začátku doporučuje. Obyvatele tam ještě nemáš, tak čím jiným by to mohlo být?

Dnes je to druhý den od výměny vody a ráno po strčení prstu jsem viděl hnědý nános. Do večera tam bude tedy opět pěkný slepý povrch. Nastavení rampy, které jsem provedl asi tedy nebude stále optimální.

Jako krok 2 zkusím otevřít filtr (patrně o víkendu). Na hadicích vidím, že po 2 měsících provozu jsou lehce zaneseny hnědým povlakem. To je myslím ok, ale uvidím, co ten vnitřek (zkusím vyždímat). Filtr mám poskládaný tak, že jde voda přes keramické kroužky, pak akvacit PPI10, 20 a finálně 30. Pak je teprve Substrat PRO od Eheimu a nakonec filtrační vata.Hmoty jsem na začátku nechal proprat, takže tím to nebude.

Sací koš mám čistý, jak jsem psal. Žádný bordel z něj nejde.

Jinak reference k substrátu. Vím, že se ten substrát hodně používá. Tato light verze by měla právě živin mít mnohem méně než klasická ADA Amazonia Soil. A ten buddha, znám člověka, co jej má přes 3 roky v akváriu, bez CO2 jako já a neřeší problémy.

Nevím, jak jinak bych ověřil, že tam mám nadbytek organických živin. Měřil jsem jako blázen kapkovýma JBL, ale dám si pauzu. Zkusím to jinak. Kytky jakmile nehnojím, tak se jim opticky nedaří. Bojuju trošku s řasou na sklech, jeden kořen je porostlý zelenou řasou (krevetky si vesele pochutnávají). Updatuju fotky akva na profilu, jsem zvědav na reakce.

možná je to offtopic ale napíšu myšlenku a to co jsem zjistil včera u sebe.Nedařilo se mně některým rostlinkám např stagnoval anubias barteri nebo hnědovka křídlatá a to i přesto, že jsem do vody dával kapalné hnojivo., momentálně jsem to zase přestřelil s množstvím tablet do dna, ale ..zdá se že vše souvisí se vším a to proudění vody na hladině i pod ní je podle mně jednním z důležitých faktorů prosperity. žádné proudění mrtvá hladina a u vzdálenější stěny mrtvá zóna, příliš silný proud budou zřejmě řasy a problém pro rybky, prakticky nepoužitelná část nádrže...taky se správným nastavením bojuju a laboroval jsem s dokoupením kropící lišty.
No a já včera při výměně vody po půl roce zjistil, že jsem jedním detailem zapříčinil, že mi filtr nemohl fungovat jak má.Aqua El turbo 1000. má jednak zásobník na ty kuličky, ale to mi v ložnici drnčí, takže jsem použil molitan.Ale nevšiml jsem si detailu a molitan dal na trubku. Ale ne tu žebrovanou, což byl zdá se zásadní nedostatek. Včera napraveno a budu sledovat co se bude dít.Jinak hodně štěstí s tou slepou hladinou

Píši jen dotaz k zamyšlení. Jsem přesvědčen, že nejjednodušší řešení bývá zpravidla tím správným řešením a netřeba hledat ve všem složitosti - occamova břitva.
Tady bych nehledal složitosti a zaměřil bych se směrem, který je stručně popsán v záhlaví tohoto tématu. Nehybnost hladiny, dle tazatele, je dostatečná. Takže dál ...
Edit : A nemohu si pomoci, ale zmíním to stejně jako u jiných "problémů" tohoto akva ... cementový Budha a dno.

Ahoj.
Zajímavý nápad, ale, to že na něm byl nános rostlin znamená, že sací síla tam bude. Bude ale asi příliš hrubý, což by ani tak nevadilo, když by si s tím poradil vnitřek externího filtru. Zde by se dalo zkontrolovat, jak je na tom filtrační vata na vršku filtru, případně, zda ty plovoucí částečky nejsou z filtračního média - otázka, bylo médium před dáním do filtru proprané (ty keramické kroužky a to druhé), ono i třeba z Matrixu se uvolňuje při prvním smočení spousta bordelu.
Jednou z cest by bylo dát hustější molitan na sací koš, ale bude se muset častěji máchat, než to vše odfiltruje, nebo použít nějaký vločkovač - pozor, vybrat takový, který neškodí osádce akvária, zejméne šnekům a krevetkám. Když jsem řešil nečistou vodu v Lidu 120, tak než jsem přišel na to, že jsem měl moc nízko sání, tak jsem používal Seachem "Clarity" a fungovalo to.

mt.masak napsal: ... Jinak ten molitan sání se mi nezanáší vůbec, oplachoval jsem jej jenom jednou a to kvůli tomu, že měl v sobě zbytky z ostřihaných kytek. ... V akva se poměrně víří drobounké nečistoty, což je mi divné. ...
Zeptám se. A není zvláštní, že se molitan na sání vůbec nezanáší, když se v akva poměrně víří drobounké, čtu - okem viditelné, nečistoty?
Nedalo by se zaměřit i tímto směrem?

Ahoj, díky moc za reakci! Napíšu SZ. Nicméně, kdyby měl někdo nápad, tak odpovím i sem. Rampu mám níže, cca 4 cm pod hladinou. Bohužel mi rampa od Oase neumožňuje dát výše. Výtok utlumen cca na 50 %. Zkusil jsem dnes zkosit rampu na 45 stupňů, tak uvidím ráno.

Jinak ten molitan sání se mi nezanáší vůbec, oplachoval jsem jej jenom jednou a to kvůli tomu, že měl v sobě zbytky z ostřihaných kytek. Nad dnem jsem přemýšlel také, ale nevím. V akva se poměrně víří drobounké nečistoty, což je mi divné. Filtr mám naddimenzován, bioakvacit, kroužky, vata, substrat pro.

Ahoj.
Do doby cca před měsícem jsem nevěděl, co slepá hladina je. Pak jsem předělal v mém menším akváriu filtraci z interní na výkonou externí, nastavil rampu, upravil jsem průtok, tak jak by se líbilo mě a těšil se na prosperitu nádrže. Za dva dny tam byla. Já tedy bublám CO2 z kvasnic. Taky jsem trošku tápal, pravidelně hladinu pohlcoval papírovým ubrouskem - to jde nádherně, někdo používá noviny, nebo letáky, ale tam je potisk barvou, do toho se mi nechtělo. Stav se slepou hladinou se nezlepšoval, nezabírala na to ani chemie od Seachemu. Pak to ale přišlo, přes počáteční spokojenost, jsem zvýšil průtok vody skrz filtraci a tak se hladina v akváriu čeří víc, než se mi napoprvé líbilo, ale stále je to udržitelné pro ryby, šneky a krevetky. Do druhého dne ráno byla slepá hladina pryč. Z toho dovozuji, že jsem měl příliš malý průtok a nasměrování výtoků z rampy tak, že se hladina sice čeřila, ale nebyla správná cirkulace vody pod hladinou. Nyní se rostliny stejně ještě ani moc v proudu nehýbou, ale stačí to na správnou cirkulaci vody v celé nádrži. Od doby úpravy průtoku a nasměrování rampy jsem s naprosto čistou, křišťálovou vodou všude.
Rampu mám tak cca 1 až 1,5 cm pod hladinou, výtoky nasměrované pod úhlem 40 až 45 stupňů směrem nahoru k hladině a zároveň k čelnímu sklu, průtok nastaven tak, že se tvoří v místě styku proudu z rampy a hladinou mírná vlna.

Ještě se zeptám, za jak dlouho se Ti zanese ten molitan na sání filtrace, a jakou barvu má nános v něm, když ho pereš, mačkáš? Jestli se neuvolňuje příliš nějaká složka ze dna.

aktualizuju stav: v pátek 19.02 jsem vyměnil 50 % vody, nechal jsem to zcela bez hnojiva. Dnes po 2 dnech, slepá hladina, povrch rostlin je lehce pokryt nahnedlym prachem. Krmení žádné. Hladina se vesele vlní. NO2 stále neviditelné, takže tam patrně nikde nic nehnije. Nějaké další nápady?

To byl vtip, milostiva... Velice nevhodny vtip

O peníze nejde . Už jste viděl bublat v Tanganice nebo Malawi ?

Ja jeste krmit nezacal. V akva je zelena rasa tu a tam, takze krevetky maji, co zrat

Sáním to nejspíš nebude. Zkus min krmit.
Na plovoucí rostliny můžeš udělat "ohrádku" já jí udělal ze dvou přísavek s dírkou a v nich mám klasickou 6mm hadičku a kytky sou v ohrádce a skimmer v pohodě čistí hladinu.

ALe já nebublám CO2, tj. bych měl být v pohodě

každopádně mám na hladině plovoučky, takže ten skimmer by nebyl ani praktický. Už takhle mě rozčiluje je neustále lovit a čistit od toho hnědého hnusu...

Co to sání, nemůže to být tím?

A pritom by stacilo v tom patem take bublat

Ale uznavam, ze provoz skimmeru vyjde vyrazne levneji...

Mám 4 AQ s CO2 Tam čisto a páte - Tanganika film na hladině , který čistím skimmerem .

Už sem si toho taky všiml, tam kde přidávám CO2 mám skimmery a tam kde nebublám nic není

No take se muze ukazat, ze pricinou je dobre fungujici akvarium, ve kterem se dari i planktonu (nechytejte me za slovo na hladine. A pak je otazka, zda to vubec chces menit

Ja mam treba pocit, ze u me to zhorsovalo CO2. Kdyz jsem nebublal, prislo mi to lepsi. Ale zda to spolu souviselo nevim.

Mrkni na nějaký průhledný nebo černý skimmer pro externí filtry. Než se v tom pořád šťourat a ve výsledku na nic nepřijít, tak to za tebe udělá skimmer. Jen je třeba opatrnosti při krmení, ale mívají regulaci.

A nebo nějaký vyrobit třeba z "akvazbytků"

Pokud nalezneš příčinu budeš mít velkou kliku. Slepou hladinu totiž může způsobovat kde co. Hnojivo, krmení, kořen, dekorace, dno, někdy časem zmizí a zase se objeví. Přeji hodně štěstí při hledání.

díky za radu, ale potřebuji vyřešit příčinu. Věřím, že mi jen něco uniká, proto doufám, že tady naleznu radu, tip... ;)

Mne pomohl az skimmer. Od te doby naprosty klid (bezim 1/4h z kazde hodiny). Ale to ze nefunguje poznam do dvou dnu, protoze se mi okamzite udela slepa hladina...

Vracím se s dotazem ohledně slepé hladiny. Již 24 hod. po výměně 50% procent vody pozoruji po namočení prstu hnědý povlak, 48-72 hodin mastný film, který jentak nepronikne. Optimální poměr hnojiva hledám, aktuálně hnojím 2ml zelené Tropica
N 1,3%
P 0,1%
K 1,0%
Mg 0,4%
S 0,9%
B 0,004%
Cu 0,006%
Fe 0,07%
Mn 0,04%
Mo 0,002%
Zn 0,002%

Obava, ze zvýšeného NO2, K, PO4 se nepotvrdily. Rovněž dno je stabilní (tj.nevrtám se v tom). Hladina se příjemně čeří. Jediné, co mě napadá, zdali není nasávání příliš blízko dna (viz foto, cca 4,5 cm). Nicméně nezdá se mi, že by byl tak silný tah, ihned vedle je cryptocoryna, její listy se ani nehnou (filtr je utlumen na 50 %).

Shodou okolností, tak kde mám rampu a CO2, tak se mi dělala dokud sem tam tu rampu nedal. Je to zvláštní. A proto sem se na to ptal.

To nevím měl jsem ji cca rok s od té doby se mi začala objevovat slepá hladina... Ale neměl jsem CO2 teď mám to je jediná změna. Nicméně rampu jsem zrušil a už není...

Asi jsem otázku položil špatně. To nevadí. Stačí čeřit hladinu.

S rampou a jejím odstraněním nemá slepá hladina nic společného.

Já nemám problém se slepou hladinou. Naopak díky rampě ji tam nemám. Ale zajímalo by proč se někomu tvoří právě díky té rampě.

Zkus tu rampu dát pryč a nechat jen čeřit a uvidíš..

......

Ale pokud si přečteš to co je trochu níž, dozvíš se právě opak a proto mě to zajímá. Někteří právě rampu dali pryč a slepá sem jim už netvořila. (já osobně mám rampu na několika akváriích a na dalších zase ne)

Přišlo mi to ale zajímavé.

A třeba nerozbije ji..Slepá hladina je přece film na hladině bez pohybu...

Celkem by mě zajímalo jaký má vliv roz.rampa na slepou hladinu?

Tak mě rampa opticky nevadila jako ta slepá hladina co jsem tam měl půl roku určitě, možná i déle. Přečetl jsem si váš příspěvek, zlikvidoval rampu a hladina taky zmizela.

Zkusil bych ručně odstranit, např. skleněnou fajfkou. Jestli je to jen mechanický bordel, mohlo by to pomoci. Jestli to ale souvisí s uvolňováním živin ze dna (viz modrý rámeček v záhlaví vlákna), které nemá co spotřebovat, tak to asi nepomůže...
Pročti vlákno, určitě odpovědi najdeš.

je pravda, že jsem se snažil odsát veškerý bordel, ale dávalo by to smysl. Takže jen vyčkat?

Tipnul bych ten zásobní substrát, ve kterým ses nedávno hrabal...

Mám 7.týden založené Nano akvárium a po prvních záběhových problémech (NO2 a mírná přestavba po měsíci od založení) se zdálo vše ok. Nicméně pozoruji problém se slepou hladinou (viz foto). Toto je stav po 2 dnech od výměny 50% vody. Hladina je tak "ucpaná", že to vypadá, že Buddha zhnědnul

Výsledky měření jsou doplněny, deník také. Přemýšlím na rozstřikovací rampou. Tu jsem upravoval tak, aby právě pěkně čeřila vodu. Nicméně asi ne zcela správně.

Budu rád za každou radu, díky

Už je to asi tak 3 měsíce, co se mi začala tvořit slepá hladina, tak jsem to začal trochu sledovat. Samozřejmě jenom sledovat, protože jsem strašně lenivý. Nezačal jsem panikovat , ale začal jsem si více pročítat i starší příspěvky v tomto tématu. Nic jsem samozřejmě nepodnikl, ale v jiném tématu mi přirostl k srdci příspěvek od Václava, že se mu nelíbí rozstřikovací rampa, protože působí rušivě na pohled. Když jsem se potom díval do akvária, začala mi ta rampa čím dál více vadit. Dal jsem jí pryč, dal jenom tu placatou koncovku od JBL a ejhle slepá hladina zmizela.

Určite áno,keby bolo moje asi by som na tom pracoval, ale neviem ako to dopadlo myslím, že akvarista to založil znovu asi to bolo pre neho menej práce.Ja ju vnímam ako takú "vzburu baktérii" kedy si užívajú kde sa im zapáči. Nedokázal som napr. pochopiť ako sa niekomu môžu zanášať slizom hadice od filtra a výrazne sa znižoval prietok, mne sa to ešte nikdy nestalo a sú to roky čo som mal akvária-tiež akvárium so skimrom- prípad velmi šikovnej aquascaperky.

Pokud bych měl miniakvárium a dělala by se mi brutální slepá hladina a vadila by mi, dal bych si tu práci a vylučovací metodou bych prubnul zjistit její příčinu.

Akvárium už bolo zabehnuté asi 3/4 roka keď som do toho vstupoval a nikomu sa do toho nechcelo resp. nevedeli oslovení čo s tým. Bola to výzva ako mnoho ďalších, ale nechcel som sa len tak bez boja vzdať. High tech akvária sú citlivé systémy a ladiť to, nie je vždy jednoduché oproti lowtechu. O to ťažšie je to s Platinom, myslím si, že sa ako väčšina substrátov neskôr rozpadne, ale sú niektoré /akoby nepodarky/ že sa začnú rozpadať trochu skôr a čiastočne prachom a odpadom sa zanesú a nastanú problémy u Ady som to nezaznamenal -neviem. Rozhodne riešiť akvárium cez posielanie správ s fotkami, bola cenná skúsenosť.
U slepej hladiny sa tiež snažím prísť na príčinu a zažil som prípad, kedy sa aj v miníčku tvorila taká, že upchávala trubky a skimmer a znemožňovala poriadnu filtráciu akvária.Sliz bol všade...tiež high tech-takže asi to má tiež súvislosť-v lowtech akvarku som sa s takou velkou nestretol-zvyčajne len slabší povlak aj to skôr bez filtrácie či pohybu hladiny.

...trvalo pol roka než sme to vyladili a zase sa to rozbehlo, aj svetlo vymenil za Twinstar aby sme s tým pohli. Platinum dokáže prekvapiť...
Půl roku je tak nějak obvyklá doba, než začne řádně fungovat filtrace, pokud se do ní moc nešťárá nebo šťárá s povědomím o filtračních procesech.
Netrpělivost růže obvykle nepřináší, podobně jako snaha "okamžitě" všechno vyřešit.
Když se ve vzpomínkách vrátím do "pravěku", vybavuje se mi, že akvária fungovala i bez speciálních substrátů a podpůrných prostředků, bez dopování CO2, bez LEDek, pod obyčejnými žárovkami, s bublifukem někde v rohu akvária.
Přírodní výběr způsobil, že ti méně trpěliví tohle hobby opustili, ti "klidnější" u něj vydrželi desetiletí, aby si mohli užívat výše uvedených vymožeností současné doby.
Jinými slovy - moc bych se netrápil nějakou slepou hladinou, jednoho dne určitě zmizí i bez našeho přičinění.

Ahoj, po všetkom čo si skúšal s hnojivami sa toho muselo poriadne nazhromaždiť v dne a filtri, takže by som s hnojením ubral ako som písal nižšie.To čo navrhuje Markusenka je dobrý postup a nebál by som sa odkaliť poriadne aj to Platinum a vodu miešal tak, aby Kh nespadlo pod 3. Obmedzenie pridávania horčíku/máš ho vo všetkých pridávaných zložkách hnojív/, tiež považujem za dôležité a nastavil by som pridávanie jednotlivých zložiek tak, aby vo vode bolo minimum živín ale nie nula- hlavne NO3 a PO4 a K cca 10-15mg/l.Pridávanie dusíku by som riešil KNO3 na striedačku s dus. horečnatým. Nechcem to písať zase znovu dole som popísal aj čistenie filtra a v diskusii ešte nižšie jab63 popisoval ako jednu z možností slep. hladiny v súvislosti s pridávaním Mg pri Platinu./
Riešil som jednému akvaristovi akvárium, prípad s Platinom aj s rovnakým svetlom ako máš, priebeh bol velmi podobný, najprv všetko rástlo a potom začali postupne odchádzať rastliny a hnedá riasa po celom akva, trvalo pol roka než sme to vyladili a zase sa to rozbehlo, aj svetlo vymenil za Twinstar aby sme s tým pohli. Platinum dokáže prekvapiť...

Ahoj.
Ty částečky, to je přesné, zvedni to sání vody v akváriu ode dna, voda se vyčistí.
Ty vlastně filtruješ ne vodu, ale dno. A ten sací koš s tou trubkou by chtěl vyčistit.

Řešil jsem to taky, voda stále nebyla křištálová, točil se v bordel, častečky materiálu. Vločkovače fungovali na den, max dva, pak opět. Myslel jsem, že to nestihá filtrace, ale mám silnéjší než byla ta vestavěná od Juwelu.

Pak mě to konečně napadlo a ověřil jsem si to nejen na webech o akvaristice, ale i osobně. Za nekolik hodin po úpravě se voda vyčistila a tak zůstala.

Držím palce

Z logiky věci se také domnívám, že mám vodu přehnojenou, což by se jevilo jako hlavní racionální příčina tvorby slepé hladiny. Věřil jsem, že s přechodem na reversní osmózu moje trable odpadnou a všechno se rázem zlepší a ono se ve skutečnosti nic moc nestalo. Vodu při výměně vody upravuji tak, abych se dostal na 100-120 ppm (200-250µS). Fosfor mám momentálně na 0, což mi bylo doporučeno při návštěvě prodejny Profiplants. Dle sera testu N 15mg/l. Zkoušel jsem i pokus, kdy jsem vodu téměř vůbec nehnojil a popravdě to bylo ještě horší. Kytky vypadaly během chvíle ještě hůř a slepá hladina se tvořila stále stejně. Fakt sem z toho jelen

Děkuji za upozornění. Prezentaci jsem doplnil. Rybí osádka je momentálně zastoupena zhruba 20 kusy Danio Perlové, 3 Parmičky Černopruhé, 1 Ancik a 1 Makrakanta (v pěstounské péči od kamaráda). Jo a ještě 3ks krevetek Caridina Japonica. Co se týče krmiva, mám několik pixliček s vločkami, granulemi a sušenými drobnými živočichy. Většina od firmy Sera (viz foto). Osobně se domnívám, že nepřekrmuji, ale to asi každej Krmím obvykle 2x denně tak, aby ryby vše během chvilky snědly. Na dně nepozoruji výraznější přítomnost bordelu a to ani při povrchovém odkalování dna. Pokud ovšem zareju hlouběji do dna, vyvalí se oblak kalu. Z nakoukaných videí mám ale pocit, že to je běžné i u prosperujících akvárií. Co se ale domnívám, že není optimální, je přítomnost drobných částeček bordelu, který se vznáší volně ve vodě. Pro názornost přikládám odkaz na video, kde jsem se pokusil zachytit stav akvaria po výměně vody. youtu.be/…

Velmi precízne vypracovaný elaborát, avšak rád by som aplikoval uvedené poznatky do konkrétneho prípadu so slepou hladinou.
"Na uvedené části textu, lze dovodit, že za špatným růstem rostlin, nemusí být deficit tekutých hnojiv problematikou, vedoucí k navoďení růstu rostlin a vytváření tak "stability" akvária.
Rád by som podotkol, že ja hovorím o prehnojení akvária a deficit prvkov v spojitosti s prebytkom iného prvku. to čo popisuješ je deficit v súvislosti s nedostatočným hnojením, čo v tomto prípade nie je.
Rostliny jsou zcela závislé na této interakci a několik experimentů prokázalo, že i bakterie, takže tyto mikroorganismy se nenacházejí ve stejném počtu a rozmanitosti v půdách bez kořenů a že rostliny nemohou růst, když je těmto mikroorganismům zabráněno ve vytváření kolonií. (například, nevhodné dávkování lečiv,hnojiva, krmiva)
Presne o nevhodnom dávkovaní hnojiva hovorím vo svojom príspevku. O čo ti teda vlastne ide? Môžeš dať teda nejaké konkrétne riešenie stavu, aby aj dotyčný mal predstavu čo mu vlastne chceš poradiť?

- Po složitém vztahu mezi světlem a CO 2 pro vývoj rostlin jsou živiny , až třetím základním pilířem fungujícího akvária.
- Je pravidlem, že pro osázené (rostlinné) akvárium je nezbytné doplňkové hnojení,protože nemohou vodní rostliny přežít výhradně na substrátu jako suchozemské rostliny.
- Základní rozdíly mezi substrátem a tekutými hnojivy, ačkoliv oba slouží jako výživové systémy, kdy substrát kromě toho, že slouží jako základna pro ukotvení kořenů, funguje jako postupný a dlouhodobý přísun živin. Jeho uvolňování je pomalé a chemicky interaguje stejně pomalu s vodou. Ve vyzrálém substrátu jsou některé živiny dokonce recyklovány. Hnojení na jedné straně působí jako snadno dostupná injekce živin, ale na druhou stranu se při interakci s vodou degraduje mnohem rychleji a závisí na recyklačním substrátu. Jeden tedy funguje jako doplněk k druhému, tvoří jeden jediný výživový balíček.
- Nutno dodat, že „promarněná“ část hnojení, která se degraduje (obvykle vysráží) vodou před tím, než ji mohou rostliny asimilovat, je uložena na substrátu, i když neviditelně. Tento zbytek pronikáním do substrátu a dosažením nejvíce redukujících vrstev (je nutné, aby byl substrát vyzrálý pro tento cyklus) pomáhá doplňovat zásoby substrátu a dlouhodobě vyživuje kořeny.
- Zrání substrátu se týká nejen stratifikace oxidačních a redukčních vrstev (vrstev se schopností srážení a solubilizace), ale také tvorby mikrobiologických kolonií prospěšných pro rostliny. Toto je velmi málo diskutované téma v akvarustice, ale je životně důležité, pro zajišteni výživy rostlin. Rostliny nejsou závislé pouze na substrátu, který je v kontaktu s kořeny, aby se samy živily, je nutné, aby tam byla přítomnost kolonií rhizobacteria a mycorrhizae (pokud se také vztahují k přidruženým houbám), etablujicich se v množství a rozmanitosti, potřebné k transformaci, živin přítomných v substrátu, ve více asimilovatelných chemických prvků.
- Rhizobacteria mohou také poskytovat velmi prospěšné vedlejší produkty rostlinám, jako jsou aminokyseliny a antibiotika proti patogenům, kromě toho, že chemicky regulují rhizosféru (prostředí kolem kořenů) z hlediska pH a redoxní energie uvolňováním různých organických kyselin, které zvyšují dostupnost kovy, jako je železo, zinek a mangan, které působí jako chelátory. Produkují dokonce růstové hormony jako auxiny a cytokininy. Rovněž se zvyšuje plocha a kapilární hustota kořenů, což podporuje nepřímý vývoj v části rostlin, zvýšením absorpce vody a živin.
- Rostliny jsou zcela závislé na této interakci a několik experimentů prokázalo, že i bakterie, takže tyto mikroorganismy se nenacházejí ve stejném počtu a rozmanitosti v půdách bez kořenů a že rostliny nemohou růst, když je těmto mikroorganismům zabráněno ve vytváření kolonií. (například, nevhodné dávkování lečiv,hnojiva, krmiva)
- Na uvedené části textu, lze dovodit, že za špatným růstem rostlin, nemusí být deficit tekutých hnojiv problematikou, vedoucí k navoďení růstu rostlin a vytváření tak "stability" akvária.
- Už vůbec si nedovedu představit běžného akvaristu, který nemá s používáním hnojiv zkušenosti, aplikovat je v hodnotách, které zde pripisujete ke konkrétním dotazům, k jednotlivým problematikám uživatelů.
- Takto mohu pokračovat, přes další a další faktory, proto se podivuji nad vaší razantností stanovených diagnostik.

Okrem poslednej vety, s tebou naprosto súhlasím a myslím, že si to vystihol presne...Deficit v akváriu môže nastať bez toho, aby si si to volným okom všimol...Deficit je nerovnováha a teda -nie je možné dosiahnuť rovnováhu pre bežného akvaristu.

Jarden Sk napsal: Jj, to je teória, ale v praxi to tak vobec nemusí byť.
- Jak ale víte, zda je hnojení pro daný systém vhodné?
- Jak zjistit, zda biofiltr pracuje plně a efektivně?
- Je nutné studovat a naučit se interpretovat jevy svědčící o tom, co se děje dobře a co se děje špatně.  Stručně řečeno, je potřeba doslova analyzovat jevy, protože ve skutečnosti, na nich záleží. Je to pragmatičtější, efektivnější a zábavnější, protože akvárium přestává být laboratoří a stává se skutečným ekosystémem.
- Akvárium je legitimní ekosystém se všemi složitostmi živého organismu. Představuje totiž mnohem větší variabilitu rychlosti metabolismu, než standardní organismus se známými potřebami, díky čemuž je zcela nemožné určit jeho ideální poptávku po živinách , protože závisí na mnoha faktorech, typ a hustota flóry, biologický rytmus způsobený intenzitou světla a fotoperiodou, úrodná kapacita substrátu, která se může měnit s jeho věkem a chemickými podmínkami v akváriu, chemické vlastnosti vody, vnitřní rozkladná zátěž z živočišného odpadu, mikrobiologická aktivita biofiltru i rhizosféry a mnoho, mnoho dalších faktorů.
- Pokud budeme mít akvárium jako pokusnou laboratoř, nikdy nebude stav akvária optimální.
-

Jj, to je teória, ale v praxi to tak vobec nemusí byť.Spýtaj sa Jab63, má Platinum a jak začne pridávať horčík, tak mu sl. hladina nabehne. V tomto akva sú vysoké dávky Mg, takže som jednoznačne za úpravu hnojenia, poriadne odkalenie Platina a miešať vodu 50:50-v Prahe zase tak tvrdá voda nie je.Plus ostatné čo som radil a čistenie filtra raz za mesiac ak to saje všetko filter z dna /Markusenka/ je nedostatočné.Okrem slepej hladiny je problém aj s rastom rastlín/pozri denník/, takže to nebude len jeden problém, ale aj org. znečistenie dna.Aspoň za mňa určite.

- k již uvedenému (drvi, Markusenka) bych doplnil, že pokud je akva otevřené, podílí se na slepé hladině látky obsažené v prostředí, kde se akvárium nachází (prachové a aerosolové částice ) = povrchové napětí vody
- do hnojení bych se nepouštěl

Ahoj.

No soudě podle toho co píšeš a jak vypadají poslední fotky v deníku, tak bych řekl, že ve filtraci problém nebude, ale vidím problém v tom jak máš umístěné sání vody z akvária, které natrápilo i mě. Na fotce to vypadá, že máš sací koš u dna, doslova v kontaktu se dnem a to je špatně, pak to saje všechno ze dna, včetně obsahu ze substrátů a tak se to jednak příliš víří a čurbes plave všude, část látek se vysráží na hladině.
Za mě zkus dát sání minimálně 5cm nad dno, možná klidně 8cm, zkusil bych aplikaci Seachem Pristine bakterií.

Mně v tvojí (jinak pečlivě vedené) prezentaci chybí to nejdůležitější: (nebo jsem to jen někde přehlédla?) jaké tam máš ryby a v jakém počtu a jak casto a ČÍM krmíš. Nadbytek biologickeho odpadu je dle mé zkušenosti většinou způsoben buď přerybněním, nevhodným krmivem nebo nedostatečnou filtrací (s filtry Tetratec mám jen omezené zkušenosti a moc se mi neosvědčil - ten jeden co jsem měla). Většinou jde o kombinaci všech těchto faktorů najednou.
Výživné substráty, které tam máš, také umí udělat v akváriu pěknou paseku a v rukou začátečníka bývají dost problematické.
Ale stejně si myslim, ze u tebe by mohl být problém spíš v rybí osádce, krmení a filtraci.

Ahoj, tvoje akvárium je otrávené živinami.Svetlo máš dobré, substrat výborný, výmeny a voda ok, filtrácia super-jediné čo je zle-hnojenie.
Urob poriadnu výmenu vody aj 3/4 akvária s povrchovým odkalením a vyčisti vatu a zregeneruj Purigen vo filtri.
Hnojenie: kúp si Profiplants N plus a P plus, testy Sera na NO3 a PO4.
Hnojiť budeš Complete free po výmene cca 5ml a neskôr denne 2ml. Prof Plus N a plusP podľa testov tak, aby si nemal 0mg/l-živiny máš v substráte tak vo vode stačí udržiavať tesne nad nulou. Ostatné hnojivá nepoužívaj-horčík, draslík aj vápnik máš v Prof.compl free.Miešanie vody je ok.

Zdravím, trápí mě opravdu rychlá a intenzivní tvorba slepé hladiny. Akvárium celkově neprospívá dobře a domnívám se, že tvorba slepé hladiny bude způsobena dost možná stejným činitelem jako celkový špatný stav akvaria. Bohužel popravdě nevím, co by v mém akvariu mohlo být takto zásadně špatně. Přikládám fotografii akvária po výměně vody a fotografii zachycující slepou hladinu, která se vytvoří během jednoho dne po výměně vody. Hladinu čeřím pomocí rozstřikovací rampy po celé zadní stěně akvária. Používám také skimmer, ale během 1 dne se skimmer zanese a přestane plnit funkci. Pokud alespoň 1x denně skimmer nevycistim, přestává fungovat výměna plynů a dochází velmi rychle ke zvýšení koncentrace CO2. Napadlo mě, že by slepou hladinu mohly způsobovat kořeny, které mám již v akváriu delší dobu a na dotyk se ze dřeva uvolňuje poměrně velké množství nečistot. Kořeny jsem tedy vyndal a umístil do kyblů mimo akvárium. Výsledek je takový, že voda v kbelících s kořeny je na hladině čistá. Za to v akváriu se slepá hladina tvoří vesele dál. Napadá Vás prosím čím jiným by toto mohlo být způsobeno? V prezentaci akvaria jsem se snažil podrobně vysvětlit, jak akvárium funguje, respektive nefunguje. Za případné rady budu moc vděčný. Děkuji

V Magovom článku som narazil na zaujímavú úvahu citujem:"Vyhubit všechny bakterie je těžké. Potlačit některé bakterie v konkurenčním prostředí je naopak zřejmě velmi snadné." A druhá citujem:" domnívám se, že negativně zasáhnout do existující rovnováhy a poškodit vybrané kmeny mikrobů se nám v akváriích „daří“ náramně často; často tím spíše, čím jsme v péči horlivější." Lenže to asi funguje aj opačne, ako v tomto Luckyho prípade, nerobil údržbu, nečistil filter, prestal hnojiť...Čo ak sa už namnožené niektoré kmene baktérii prestali množiť v dôsledku zmeny/zanedbania pravidiel/ a odumierali vo filtri, kde nastal deficit O2 a tak v oxickom prostredí hladiny ich začali spracovávať ďalšie už prispôsobené zmenám organizmy.
Je to len moja úvaha, ale zdá sa mi možná.

Ahoj, písal o tom lacewings, ale ja nemám s hnojením a slepou hladinou žiadny problém/hnojím intenzívne a Lucky nehnojí vôbec/ a určite aj iné akvária, možno to súvisí aj tvrdosťou a konduktivitou, tam máme rozdiely,ale ja sa nemôžem zbaviť dojmu, že je to baktériami-mikroorganizmami.Máš Platinum nízke Ph v substráte a všetko sa ti odohráva hlavne vo filtri.No a tam bude podľa mňa pes zakopaný, iba neviem ako to funguje resp. nefunguje.

Mě slepá hladina reaguje na množství hnojiva. Můžu si vybrat. Buď budu mít čistou hladinu a parametry vody nedostatečné nebo obráceně. Momentálně se pokouším zvednout hladinu hořčíku a slepota se hned objevila ve zvýšené míře.

Ak to nebude z krmiva, tak súhlasím čo napísal Markusenka a ešte filter by som vyčistil a pridal vzduchovanie min. na noc.To hnojenie už nechám na teba, ale ja by som trochu prihnojil a podporil rastliny.

Sám jsem ze slepou hladinou dost dlouho zápasil a ani proud moc nepomáhal, musel by být opravdu silný a po celé hladině. Nepřišel jsem na to z čeho se dělá. Pomohl až skimmer.

Ahoj.

Mě se to jako slepá hladina nezdá. Podle fotky tam máš takový proud z rozstřikovací rampy s čeřením hladiny, že klasická slepá hladina nemá šanci se vytvořit. I další fotka, pohled z vrchu neznačí slepou hladinu.

Akvarijní voda se zda být trošku mléčná, ale může to dělat i spektrum světla. Pak je otázkou, co filtrace a zda ve vodě neplave větší množství částic, které filtrace nechytá. V tom ohledu by mohla pomoc aplikace Seachem Clarity, případně speciální bakterie Seachem Pristine, určené k boji proti slepé hladině a likvidaci úsad na dně při zanenedbané údržbě, nebo dlouhých intervalech údržby.

Mára

V prvním příspěvku jsem psal, že používám krmivo SAK. Jako každý, určitě neprekrmuji nekrmím ani každý den. Pro ryby u dna mám nějaké tablety se spirulinou.

Z toho krmiva by to tiež mohlo byť-dobrá pripomienka, škoda že sa k tomu nevyjadril Lucky005, osobne by som vsadil na tie mikroorganizmy.Som za odstránenie príčiny a nie dôsledku, takže by bolo dobré prísť na to čo je spúšťač...Pri tak výkonnom filtri ako je Eheim by nemal byť problém čerenie hladiny, ktovie ako to vyzerá vo filtri, určite je tam poriadna kolónia baktérii.

turbo skimmer jsem mel, ale nevyhovoval mi. Nedokazal jsem najit rovnovahu mezi nasavanim filtru a skimeru, bud pracovalo jedno nebo druhe a porad jsem to musel upravovat. Je pravdou ze skladba je uplne jina, Valisnerie tam neni vubec, jsou tam jenom anubiasy, v podstate pokryte cele dno (budu muset aktualizovat fotky). Jelikoz to jsou pomalu rostouci rostliny oproti Valisnerii, mohlo to mit dopad na rovnovahu akva + mene casta vymena vody. Cestou hnojiva se nechci vydavat, protoze mi akva vzdy fungovalo i bez toho a mam obecne problem s pravidelnosti

vicemene slepa hladina je vice esteticky problem, pokud akva jinak funguje, ryby plavou, krevety chodi rostliny rostou...

nejčastěji slepou hladinu tvoří proteiny (bílkoviny), které do vody neustále vylučují mikroorganismy, bezobratlí a ryby
- dále jsou to látky obsažené v prostředí, kde se akvárium nachází (prachové a aerosolové částice ) = povrchové napětí vody
- krmivo pro ryby (dle druhu používaných krmiv/nejčastěji tukové složky, především u levných krmiv)
- "slepá hladina" se proto tvoří i v dobré fungujících akváriích, pouze je tam vždy jiný podíl aktivátoru (mikroorganismy, bezobratlí, ryby, tuky, bílkovina, sinice, prachové částice, atd)
- za aktivátor lze považovat i hnojiva, proto nelze jednoznačně říci (viz níže příspěvky o aplikaci hnojiv), že přidáním této "složky" bude příčina slepé hladiny odstraněna

Ešte ma napadla druhá možnosť a tou je,že je tam deficit všetkých živín /neprítomnosť rias tomu naznačuje, tak voda bude velmi chudá na živiny a odpad a aj to čo sa vytvorí zhtnú tie valisnerky/.Pretože sa riasy nevyskytujú, tak zdrojom slepej hladiny by mohli byť odumreté organizmy baktérie a na nich pracujú ďalšie živé baktérie/v tomto prípade viac kyslíku na hladine a menej vo vode-filtri/Ako by si baktérie našli lepšie miesto na činnosť, kde je viac O2.Tomu naznačuje, že sa to do dvoch dni opakuje, to je cca doba než baktérie osídlia plochu v akva/napr. pozorovatelné pri vložení nového koreňa do akva-oslizne na druhý-tretí deň/

Určite doplň ešte rastliny a občas tam kapni aj hnojivo najlepšie komplexné aj s NO3 a PO4, keď budú poriadne fungovať rastliny, tak aj odpad sa bude lepšie a rýchlejšie spracovávať a nebude sa hlavne tolko tvoriť/aj z nedostatočne fungujúcich rastlín vzniká org.odpad/.Filter by som vyčistil tiež. Keď si sa viac staral sl.hladina nebola, tak bude príčina tam.Baktérie v akva ti fungujú dobre a sú zrejme premnožené, ale nespotrebúvajú sa dostatočne vytvorené živiny, tým že niektoré živiny chýbajú napr. K alebo mikro alebo P, to by chcelo skontrolovať a prispôsobiť hnojenie.

Ahoj,díval jsem se na tvou prezentaci a koukám,že tam vnější filtr eheim 2222.Tak kup od dennerle turbo skimmer,zapoj ho k eheimu a máš po problému se slepou hladinou. Mám to tak už léta a funguje to dokonale.

Jsem si vědom že výměna vody je důležitá, akvárka už mám nějaký pátek. Ale jednou týdně jsem to dělal v začátcích, potom jsem periodu postupně prodlužoval a nebyl problém. Navícs rodinou na to už není moc času. Vím není to omluva, ale pokud třeba vyměním 2/3 vody při důkladném odkalovani dna, přece se to nemůže objevovat během dvou dnů znovu, čekal bych delší čas. A pokud by bylo příliš odpadu v akva, tak by se musela objevovat i řasa, ne? Navíc nemám přerybněno jenom malé tetry.

Kořen mám dlouho a je to takový ten těžký z cizokrajného dřeva, při čištění ho vždy vytahuji.

Děkuji za rady zkusím tedy častěji čistit akva.

Jestli máš v akváriu nějaký kořen, tak ho taky trochu zkontroluj, jestli ti někde nezahnívá.

Nemôžeš na to takto kašľať, výmeny vody sú dôležité, ak nehnojíš tak dodáš aspoň to minimum čo vst. voda obsahuje. Parametre vstupnej máš celkom dobré, tak tam nalej trochu hnojiva komplexného aj s NO3 a PO4/dusičnany a fosforečnany/ a bude to šlapať. Takto sa ti koncentruje org. odpad a prestávajú fungovať procesy v akva, takže podľa mňa stačí vymieňať 1/3 vody 2x do týždňa s prihnojením a bude to ok. Neskôr stačí tak raz za týždeň to si už upravíš podľa podmienok. Uvažuj! Hore máš odkaz, prečo sa tvorí slepá hladina.

Údržba trochu vazne tak 1x do měsíce a PMDD roky vůbec nepoužívám, vlastně žádné hnojivo.

Údržba? PMDD -ktoré zložky?

Zkoušel jsem pročítat tuto sekci o hladině, ale chytrý z toho moc nejsem. Proto by mě zajímalo, jestli by někdo dokázal z fotek určit druh slepé hladiny a možnou příčinu vzniku. Když to stáhnu Skimerem do několika dnů je to zpět. Bojuju s tím několik let. Krmivo sak a řekl bych, že neprekrmuji.
Asi to ničemu nevadí, jedna se spíše o estetiku. Dříve jsem s tím problém neměl. Předem děkuji za jakékoliv rady.

Můžu jenom pootocit tou triskou nahoru aby to víc hnalo hladinu

Ubrouskem

Nevím jestli máš možnost zvednout vývod z filtru mírně k hladině aby s ní trochu pohnul .

A čím bych ho mohl odstranit ? Filtr mám nastavený aby mi proud sel takhle do skla

Pokud je povlak hodně silný zamezuje výměně plynů mezi vodou a vzduchem. Některé ryby a plži ho konzumují ale lepší je čeřit hladinu nebo odstranit ručně .

Vytvořil se mi na hladině mastný film. Můžu nějak uškodit rybám?

Protože levatky se (mimo jiné) tou slepou hladinou živí.

Filtrování tam máme ale nepomáhá to.
A k čemu levatky?

Pokiaľ nechceš používať mechanické filtrovanie - skimer, tak odpoveď máš hore v modrom poli

Potřebuješ levatky.

rybicky.net/atlasostatnich/levatka_ostra

Dobrý den potřebuji poradit jak zneškodnit slepou hladinu a co delat aby uz se tam nikdy neudelala. A nechci používat chemii

V modrém rámečku je uvedeno, jaký proces způsobuje slepou hladinu.
Upozornění na vzlínající nečistoty,které jsou lehčí než voda a uvolňují se z části suchého substrátu a dekorací, s tím nemají nic společného.

Konzistence je identická, ale slepá hladina ve smyslu toho, co mají akvaristé nejčastěji doma, to není.
Můžeme vést diskusi, jestli výrazem slepá hladina pojmenovat každej mastnej flek, ale nediskutujme, prosím.

Hezký den, 0:28 až 0:33 je krásně vidět i jak se ,,trhá,,.

To se slepou hladinou nedá nazvat, to je prostě špinavá voda .

V tomto videu je hned po nalití pár hrnků vody vidět krásně se tvořící slepá hladina. www.youtube.com/…

Keď to tu tak čítam, nesúhlasím s niektorými diskutérmi. To, že si napojil skimmer na filter nemohlo ohroziť nitrifikáciu v ňom. Takto funguje väčšina jazierkových filtrov, ktoré zberajú nečistoty do filtra z hladiny a je ich určite väčšie množstvo ako je v uzavretom systéme akvária.Príčinu by som hĺadal v kontaminácii vzduchu okolo akvária napr. si manipuloval s nejakou chemikáliu a výpary mohli spôsobiť otravu, alebo kontaminácii vody v akváriu, veď jedy môžu vznikať aj v dne /metán, sirovodík, alebo meď, železo/ je tu veĺa premenných. Mohlo sa koniec koncov aj spomaliť prúdenie a pridaním skimra a tým nazhromaždiť odpad a stúplo NO2 alebo znížiť okysličovanie akva.

Ale rozumieme si, len každý pripisujeme dôsledkom inú mieru. To množstvo odpadu z krmiva a rastlín nie je veľké a nie je v mojich možnostiach ho odstraňovať každý deň, čiže v tomto kontexte je bezpredmetné, či hnije v akváriu usadené na sacích mriežkach alebo vnútri filtra vyjde narovnako.
Problém u mňa bol, že niečo (zatiaľ neviem čo) zdecimovalo nitrifikačné baktérie v zabehnutom akváriu (filtri), ale len tie, ktoré premieňajú amoniak na dusitany, amoniak bol stále nulový, dusitany sa zvyšovali. Typoval som to na bordel zo slepej hladiny, ale možno klesla koncentrácia kyslíka, možno oboje naraz, uvidím či sa to bude opakovať.
O predfiltri som už uvažoval, ale samotný filter je po 2 týždňoch od údržby čistý, zatiaľ si to nechávam ako záložný variant.

Nějak si nerozumíme v tom, co se Ti snažím vysvětlit,pro mne je jednoduší odstranit příčinu a zabránit vniknutí pevných částí biologického odpadu do sebelepší filtrace,je poněkud naivní si myslet,že se v ní mrtvá hmota rozloží a vyplaví se zpět do akva,bez negativních následků.

Pořiď si předfiltr a nemusíš tak často lozit do filtru.

No ale v tom prípade všetky časti rastlín, krmiva a živočíchovia skončia vo filtri rovnako so skimmerom, alebo bez neho. Jediný rozdiel je v tom, že takto sa tam dostali nárazovo v pribehu pár hodín, ale predpokladal som, že veľký filter (12l) si v menšom akváriu (160L) s týmto odpadom hravo poradí aj tak.

Podstatné je,to co projde sáním do filtrace,hladina a voda je sice po sepnutí skimmeru čistá,ale jak sám uvádíš,tak se veškerý odpad (části rostlin,drobní živočichové,případně krmivo) skončí ve filtru,tím se zbytečně snižuje jeho výkonnost a může dojít k jeho zahnívání.

Obávam sa, že tomto prípade je poriadky povlak dôsledkom môjho experimentovania, keď som rozstrekovaciu rampu dal nižšie pod hladinu, aby toľko nečerila vodu kvôli únikom co2 pre rastlinky. Kedže ale pri Macracanhtách žiadne pekné rastlinky dlho neprežijú, nechám tomu voľný priebeh, rampu som vrátil naspať, zase čerí vodu, hladina je čistá, co2 už neriešim ...
Filter je čistý, pred 2 týždňami veľké čistenie. Prečo je skimmer napojený na filter zlé riešenie? ťahá vodu z hladiny, aj zospodu zo dna, pomer sa dá nastaviť, väčšinu ťahá zo dna, teda všetok bordel aj tak skončí na poslednom stupni filtra v molitanoch, prinajhoršom na filtračnej vate. Alebo sa mýlim v úsudku ?

Tak si vyčisti filtr a již nikdy na něj nenapojuj skimmer,úklid nespočívá v tom,že lejno kopneme pod postel a ptáme se, co nám to tu smrdí .

Všeobecně: Slepou hladinu netvoří pouze látky obsažené ve vodě,ale i ty které se jsou v aerosolu a prachu ( Viz. povrchové napětí vody) .Skimmer je částečně zachytí a rozmixované vyplaví do vody,kde se mohou rozpustit a změnit biochemické prostředí v nádrži,nerozpustné látky které jsou lehčí než voda,po vypnutí čeření vystoupají na hladinu a opětovně vytvoří povrchový film.Je to o celkové hygieně nádrže (biomasa,krmný režim,kvalita vody atd.),prostředí v kterém je umístěna a navíc i skimmerům je nutné věnovat péči,aby se v nich po použití nerozkládal odpad.Bakterie jsou v běžných podmínkách,prakticky nezničitelné.Poriadny povlak na hladine,je důsledek zanedbané základní údržby nádrže,dá se stáhnout ubrouskem,nebo novinami. ...

- ani v tomto případě ne, je tam cirkulace vody a otevřená hladina, tedy hladinové proudění
- v akváriu bude ještě jiná příčina, která ovlivnila chování ryb

veď o to mi ide, som zabudol napísať, hladinový zberač je napojený na filter, teda všetok bordel z hladiny skončil vo filtry ...

spirki napsal: Môžu organizmy v slepej hladine zahubiť nitrifikačné baktérie?.
- ne není to možné, máte filtraci,

Môžu organizmy v slepej hladine zahubiť nitrifikačné baktérie? Totiž mal som poriadny povlak na hladine, a všetko vyzeralo relatívne v poriadku. Pripojil som hladinový zberač, a včera večer slepá hladina preč ale ryby aj keď stále veľmi hravé a aktívne začali mať trhané pohyby. Rutinná kontrola - amoniak nič, ale NO2 - do 0,1mg/l. vymenil som 30l vody, pre istotu nalial aj Denitrol. Ráno dusitany žiadne. Ryby v poriadku len trochu pobledli.

Sinice? Sinic je sice víc druhů, ale ... mluvíš o sinici, kterou standardně známe v akváriích? Pokud je sinice, je sinice, ale že by byla v rámci standardní slepé hladiny a bez toho, aby byla v akváriu jinde?

Tuk, bílkovina - aerobní fermentační mikroorganismy produkují tuk a bílkovinu? Nebo se tím živí? V úvodu tohoto fóra se píše: "Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě." Pokud jdeš mluvit o tuku a bílkovinách, pak by i tuky a bílkoviny samotné mohly tvořit slepou hladinu (přičemž je diskutabilní, jak se tuky vezmou například v čerstvě založeném akváriu bez ryb). O slepé hladině nevíme všechno a pokud se v budoucnu objeví studia, že si něco aktuálně myslíme zle, změním názor, ale ukaž studii, o kterou se aktuálně opíráš. Pro mě je do dnešního dne hlavní autoritou článek na Akváriu, který znáš. Nic lepší jsem nenašel. Dej link.

Smetany: Odpovídal jsem na příklad s burčákem. Bublinky do slepé hladiny tahat nechci.

To že si představuješ že vidíš bakterie na hladině umím pochopit, ale jak myslíš že je možné pozorovat plyn který se uvolňuje z povrchu slepé hladiny do vzduchu?
Ohledně té slepé hladiny zkusím přirovnání z makro světa. Je to jako by si koukal z velké výšky na prales také v něm bude velké množství zvířat, ale vidět je nebo rozeznat je nereálné. Uvidíš jen zelenou plochu.

Tuk, Bilkovina, Sinice

Slepá hladina je normálna vec, nadbytok organických živín, spôsobí premnoženie fermentačných mikroorganizmov, keď voda slabo cirkuluje v akva, sa usádzajú na hladine, sú dva možnosti odstránenia, zníženie organických živín v akva, alebo čerenie hladiny.
Na čom sa tu hadate netuším

Burčák není dobrý příklad, protože slepá hladina, pokud není vyloženě brutální, viditelný plyn neprodukuje (tak daleko se má slepá hladina skoro nikdy nedostane).
U kvasinek se nehádám. Bublinky. Burčák. Druhý den násady Banana Worms. Ok.
Souhlasím, že tato celodenní diskuse je únavná. Pokud dokážete v budoucnu lacewingsovi domluvit, aby za mnou nechodil, nerýpal a pokud chce něco řici, rovnou uvedl věcné argumenty, budu rád. Zatím stále čekáme na odpověď, co podle něho u nejčastější biologické slepé hladiny konkrétně pozorujeme. Zastavme slovní průjem a čekejme na jeho slova.

MichalV: Jenže slepá hladina často vzniká po založení, když ryby v akváriu ještě nejsou a nekrmí se. Nebo alespoň já nekrmím. A naopak - často ani přes pravidelné krmení slepou hladinu na stojaté vodě nepozoruji. Naopak se mi často objeví/zesílí poté, co jsem vyndal nějaké rostliny a hrabal se ve dnu.

laicky uvažujem: do akvária sypeme krmivo, ktoré obsahuje cca 10% tukov. Ryby ale aj ostatné mikroorganizmy ho vstrebávajú len s určitou účinnosťou a vždy niečo vylúčia. Možno medziprodukty. A keďže lipidy/tuky sú ľahšie ako voda, v akváriu bez pohybu vody sa skôr či neskôr dostanú na hladinu. Ideálne miestno pre baktérie, ktoré okrem týchto tukov majú prístup ku kyslíku, CO2, vzdušnému dusíku... (aj keď niečo z toho môže byť v akva limitujúce)
Otázku by som otočil, prečo by vznikať nemala? Ja ju nepozorujem v žiadnom z mojich akvarií aj keď filtrácia s hladinou takmer nehýbe a aj napriek tomu nemám potrebu riešiť následok nejakým skrimerom a pritom pridávam CO2 z burčiaku dokonca bez "filtračnej" fľaše (viem, som barbar).

Šmarjá, když dáš kvasit burčák, tak taky nepozoruješ kvasinky, ale procesy, které kvasinky způsobují.
Umíš si to na tomhle příkladu představit?
To, že je tam nějaká vrstva, kterou vidím, a že to bublá, to je výsledek toho, že kvasinky tam něco žerou a něco produkujou - a ty pozoruješ ten proces, a ne kvasinky samotné, ty tam taky nevidíš, i když jich tam je plno.

- ne nepopírám, že bakterie tvoří některou ze slepých hladin v akváriu, ani jsem to neřekl - nenapsal
- popírám tvé vyjádření, že bakterie se pouhým okem pozorovat dají, v případě většího uskupení, v případě slepé hladiny u akvaria

Oceňuju, že donutíš člověka pohnout názorem. Nedokážu vyloučit, že to je, jak říkáš. Možná, že produkty metabolizmu dělají ten duhový záblesk, který občas pozorujeme. Stále si myslím, že vrstva bakterií od určitého množství pozorovatelná bude, že ale produkty metabolizmu viditelnosti nějakým způsobem pomohou, je ale dost dobře možné.
K otázce, proč tam ty kolonie jsou - je to i v onom článku v Akváriu: Bakterie mají snahu k něčemu přilnout a hladina takový povrch je. Bakterie pravděpodobně čerpají živiny rozpuštěné všude ve vodě, ale ne všude se dokáží uchytit.

Edit: Začínám si myslet, že pozorování slepé hladiny je primárně možné díky bakteriím a ne jejich produktům. Napíšu později, potřebuju chvíli myslet a pozorovat.

To není o tom čím je tvořena ale o tom co jí činí viditelnou. Tvrzení že se ve slepé hladině jsou kolonie bakterií případně dalších mikroorganismů je určitě pravdivé. Ale zkus se zamyslet nad tím proč tam ty kolonie jsou... Pravděpodobně proto že tam mají co žrát. Je tam velké množství organického znečištění kterým se živí. A to společně s látkami které ty mikroorganismy vyprodukují způsobí že můžeš slepou hladinu vidět. Pokud nebude co žrát nebudou tam bakterie pokud ano uvidíš spíš to co žerou a produkují než je samotné.

Neguješ, že bakterie tvoří slepou hladinu?
Pokud ne, tak pardon, je to od tebe jen hraní se slovíčky a vnucování pohledu, který by ostatní ani nenapadl.

Dobře. Konstatování: Masu bakterií je možné pozorovat ve formě slepé hladiny . Ano nebo ne?

- píši zcela jasně ani v případě většího uskupení , hned první má reakce,
-

Zaujala mě myšlenka, že by slepá hladina měla být tvořena produkty mikroorganizmů (bakterií) a ne jimi samotnými. Odkud to víš? Víme, že by produkty mikroorganizmů měly vypadat takto? Nerozporuju, že v slepé hladině budou, ale takto? Říkáš tím, že v slepé hladině mikroorganizmy (bakterie) nejsou? (to se mi nezdá, protože mi nepřipadá logické, že by se šneci, krevetky nebo i ryby živili produkty a ne mikroorganizmy a že by baktérie, které se "chytají" všeho možného, nepřiléhaly k slepé hladině)

všeobecně: Slepou hladinu tvoří víc faktorů, ale tvrdím, že ve většině případů je to důsledek překrmení, přehnojení nebo toho, že něco hnije, ergo je organického původu. Což se píše i v úvodu tohoto fóra. Ano, mohou ji tvořit různé mikroorganizmy (bakterie), ale pokud si někdo z nás nevezme mikroskop a není na tyto breberky expert, není pro nás rozdíl v tom. Případů, kdy je slepá hladina tvořena například tím, že na hladinu vytekl olej z pánve, je velmi málo. Dokážete někdo reálné jmenovat? Lacewings?

- jak jste sám napsal, nic moc
- z toho obrázku to určitě neurčili
- mlžit vůbec nemám v úmyslu, přesto dík za ten odkaz

- slepou hladinu vytváří několik faktorů
- máme tedy v akvaristice několik druhů slepých hladin
- příště to chce nastudovat něco, ne spoléhat se pouze na jeden článek
- část jste už zde nakousli, budu pozorovat kam se to přesune, případně doplním, nebo upřesnnim,

Tak jsem se zkusil zeptat googlu a vypadalo mi toto sciblogs.co.nz/… snímek není úplně ideální ale je to macro.
Tím se nechci vůbec vměšovat do předchozí debaty jen mi to přijde zajímavé. Je mi jasné že slepou hladinu (respektive to co z ní vidíme) způsobují produkty oněch mikroorganismů (bakterií) nikoliv ony samotné. Na druhou stranu možná by bylo lepší to napsat než zbytečně mlžit ušetřilo by to pár OT příspěvků.

Finálně to tedy je "aerobní fermentační mikroorganizmy" vs. "bakterie".

Upřímně, nikdo z nás neví, co v které konkrétní slepé hladině přesně je. Můžeme obviňovat autora článku, který jsem už víckrát linkoval, že použil výraz "bakterie" příliš obecně a nezmínil, že ve slepé hladině jsou (mohou být) i jiné mikroorganizmy. Můžeme. Dělejte to, pokud chcete. Nikdo z nás ale není (asi) na tyto mikroorganizmy expert, takže naše debaty jsou čistě laické a pokud chceme podobným laikům něco říci, pak by to v tomto fóru mělo primárně být, co s kterou konkrétní hladinou dělat. Vraťme se k tomuto bohulibému poslání.

P.S. Ani mě ten link nefunguje.

Netvrdím. Reaguji pouze na tu viditelnou bakterii k tématu slepé hladiny... já ji odstranil mechanicky, ponořil jsem nádobku tak, aby se nasávala pouze voda z hladiny, zároveň na chvíli zvedl interval údržby a zbavil jsem se jí taky, vpodstatě nastálo. Chápu ale, že v AQ bez filtru by měl člověk více porozumět problematice slepé hladiny. Uvedl jsem jen svoji zkušenost.

Já jsem o tom četl i v Učitelských novinách, pardón v časopise e-akvárium. Spíše nechápu tuto diskusi, protože již bylo vše řečeno a nic nového pod sluncem se asi v nejbližší době neobjeví.

- ano, máte pravdu, bohužel se jedná o bakterie které se v akváriu nevyskytují,
- přesto ji naleznete pouze v mikroskopickém snímku, makro jakékoliv bakterie, jsem za celou svou éru neviděl

Jmenují se Thiomargarita namibiensis a ano, jsou vidět pouhým okem

Přečti si články od Petra Nováka www.akvarista.cz/… Chodil s námi i na srazy bohužel před více jak 5 lety zemřel, ten o slepé hladině napsal toto:  Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě.
Mě se někdy tvořila i když jsem čeřil hladinu rozstřikovací rampou takže jsem nasadil techniku a je klid. Živorodky a plži jí sice žerou ale v dobře krmeném akváriu na ní prdí.

Už je to dlouho ale někde mi že školy zůstala informace že největší bakterie měří desetiny milimetrů. To už je velikost pozorovatelná okem a určitě vyfotitelná na macro. Netvrdím že zrovna tyto bakterie způsobují slepou hladinu ale pokud se bavíme o bakteriích obecně tak to možné je. OT

Slepou hladinu tvoří bakterie. Chceš říci, že slepou hladinu nevidíme?
Edit:
lacewings napsal: - to co je vidět okem, totiž nejsou bakterie
Zajímavá poznámka. Co to je?

- bakterie nelze rozeznat okem,
- proč jsou všechny fota bakterie a jejich kolonií pouze ze světelných mikroskopů, nebo obdobných přístrojů?
- proč nejsou makrofotografie, pokud je bakterie viditelná okem?
- to co je vidět okem, totiž nejsou bakterie

Za mě určitě primárně 3).
1) a 2) ani náhodou.
Nicméně přidal bych 4) a 5).

4) Akvárium si poradí samo, bez filtru, konkrétně tak, že přebytečné živiny stáhnou rostliny a slepou hladinu budou konzumovat šneci, krevetky nebo ryby - jde to u jemné slepé hladiny. Jemné ve smyslu, že ji jemnou pozoruji bez filtru a pohybu vody.

5) Nasadím levatky - v řádech desítek a současně vykonám alespoň jednu výměnu vody. Pozoruji. Před dvěma lety jsem se po jedné výměně vody a nasazení 30. levatek zbavildost silné slepé hladiny v 20l. Pozoroval jsem, byl připraven udělat další výměnu, už ale nebylo třeba.

Hodně záleží jaké provozuješ akvárium, já mám CO2 20 let a už dávno jsem rezignoval na to zbavit se ji jiným způsobem než je skimmer.

Tak jak to s tou slepou hladinou je? Nedávno jsem pročetl celé tohle vlákno a shrnul jsem si to tak, že jsou zhruba 3 směry:

1) nechci to vidět, pak co nejvíce čeřím hladinu případně použiji těžší kalibr tzn. skimmer

2) věřím, že si s tím akvárium poradí samo, mám filtr a třeba to stáhnu z hladiny papírem

3) nebo tomu chci zkusit nějak pomoct: vytáhnu rozpadající se listy rostlin, omezím krmení, omezím hnojení, vyměny vody

Autor článku, který považuji za nejlepší text o slepé hladině v češtině nebo slovenštině (dej link na lepší, jestli znáš) použil slovo "vizuálně vnímat", což je bližší významu pozorovat, než vidět. Pokud kritizuješ i "vizuálně vnímat", prosím, běž diskutovat s ním.

- pokud se něco pozoruje, je to potřeba vidět, aby vlastně bylo co pozorovat
- bakterie prostě pouhým okem vidět nejdou, ani tehdy, když vytvoří větší uskupení, nelze je tedy pozorovat pouhým okem

Nenapsal jsem "vidět" ale pozorovat ("jen tehdy, když vytvoří větší uskupení"). Ve větším seskupení, kterým slepá hladina je, se pozorovat dají.

- napsal jsi, že bakterie jsou vidět,
- velikost bakterií je mezi desetinami a desítkami mikrometrů což pouhým okem vidět není , tečka

"V části věnované baktériím jsem naznačil, že je můžeme vizuálně vnímat jen tehdy, když se jejich masa znásobí natolik, že tvoří větší seskupení libovolného typu. A vida, mastný povlak, který se někdy tvoří na hladině akvária a je na něj vždycky pohlíženo s jistým nemohoucím údivem, představuje právě jednu formu těchto seskupení."
e-akvarium.cz/… strana 31

- ani tak, bez mikroskopu to prostě nejde
-

Ale no . Nemyslel jsem jednotlivé bakterie, ale jejich masu jako celek .

JirkaŠčobák napsal: A teď bez srandování: Baktérie se dají pozorovat jen tehdy, když vytvoří větší uskupení. Pokud jich je méně, nevidíš. Ale to neznamená, že tam nejsou.
- bakterie se fakt pouhým okem pozorovat nedají, ani v případě většího uskupení,
- velikost bakterií je mezi desetinami a desítkami mikrometrů
-

A teď bez srandování: Levatky se živí slepou hladinou úplně běžně. Vlastně jsou na ni specialisté. Okružáci ji konzumují také a kružníci taky, přestože ty mnoho z vás mít nebude. Věžovky jsou na to moc těžké, ale drobné kusy jsem už také několikrát viděl takto se živit.
Slepou hladinou se budou krmit i krevetky, CPO nebo některé živorodky. Když tak nad tím přemýšlím, je to často využívaný zdroj potravy.

Víc o slepé hladině čti od strany 28 e-akvarium.cz/… Baktérie se dají pozorovat jen tehdy, když vytvoří větší uskupení. Pokud jich je méně, nevidíš. Ale to neznamená, že tam nejsou.

Si myslíš, že šnek, kterej si váží sám sebe a energie z potravy, kterou namáhavě získal, bude jen pro srandu králikům šplhat po stropě? Šneci sou brutální voportunisti a vlezou jen tam, kde si myslí, že najdou něco k žrádlu.

Co když to ty šneky prostě jen baví? Konec konců já kdybych uměl chodit po stropě tak mě na zemi už nikdo neuvidí.

Co nevidím, to tam není. Bacha na to, je to záludné.

Nějaký biologický film (jemná slepá hladina) tam bude vždy, jen nemusí být vidět.

Mně to dělají jak Okružáci, tak i Levatky a slepou hladinu nemám. Můžou sbírat nějaké prachové částice co plavou na hladině.

Okružák požírající slepou hladinu www.facebook.com/…

Testoval jsem v bílém talíři s čistou vodou. Čtyři druhy vločkového krmiva: TetraMin, Alltech Coppens, TOP MM a Vločky Chlorella od EasyFish. Ať se na to dívám, jak se na to dívám, nevidím to. TetraMin jsem testoval dvakrát. Na slunci. A potřetí v akváriu.

Ale. Až na Chlorellu jsem u všech tří vloček pozoroval uvolňování látek z potravy (u Chlorelly jen velmi málo). Konkrétně, nepozoroval jsem to přímo na hladině, protože ale na vodu svítilo slunce, pozoroval jsem to jako stíny na dně. Jako vlas tenká vlákna, která "vytékala" z jednotlivých kousků vloček nebo granulí na hladině. Hýbala se. Uvolňovala se pomalu a zvolna. Fakt, že "tekla" méně z Chlorelly, odůvodňuji tím, že tyto vločky jsou primárně sušená řasa a přidaných látek je tam míň.

Podobně jako Smetany myslím, že se u tebe a Anthraxe jedná spíš o prach nebo prachové části z krmiva. Zřejmě to, jak to kdo pozorujeme nebo nepozorujeme, závisí na tom jak dlouho krmivo máme, od koho a jak s ním manipulujeme. Uvolňování látek z krmiva jsem dnes pozoroval a vypadá jinak.

Taky jsem vyzkoušel. Sera i Tetra to dělá Hikari nikoliv. Podle rychlosti se kterou se to objeví a zase zmizí bych si myslel že to dělají mikroskopické prachové částice na granulích, které se následně potopí. Ale nevylučuji ani tvou variantu s mastnotu i když mi přijde že na mastnotu se to objeví vážně rychle.

Zkusil jsem hodit do čisté vodovodní vody trochu Sera Vipanu a dělá to taky. Sice ne tolik jako u tebe, a je třeba dívat se pořádně a ze správného úhlu, ale je to tam. Myslím si, že sis sám odpověděl pár příspěvků níže. Není to podle mě klasická slepá hladina, jak se definována v záhlaví tohoto tématu. Ale ty krmiva prostě obsahují látky, které takovéto „zamaštění“ vody působí. Dál to nemá cenu asi moc rozebírat.

Hned po dopadu zrnek na hladinu - ok, zítra zkusím.

Heleď, nemá to cenu, je to cvaknuty, když jsou některá zrníčka ještě ve vzduchu, je to jen pár zrnek, které při mém počtu rybek jsou do pár vteřin pryč. Ale je tam ten ,,film,, který se tvoří hned po dopadu zrnek na hladinu a který hned zmizí. Podle mě mastnota. Krm si jak chceš. To sem nepatří.

Otestuju si zítra.

Nicméně nerozumím, jak krmíš. Dáváš takovéto množství? A jak dlouho to na hladině stojí? Já bych takto nekrmil. Přesněji - tam, kde mám jen trochu ryb, utrousím vyloženě pár zrníček a toto nepozoruji, protože dám krmiva 10-20x méně. Kde mám ryb víc a reálně budu krmit takto, film neuvidím, protože krmivo zmizí do třiceti sekund. Při mém krmení prostě není šance, aby takovéto množství žrádla viděl na hladině delší dobu (pokud bych si nechtěl dobrovolně kazit vodu). Ale zkusím to na talíři čisté vody.

Jak dlouho ti trvá, než krmivo vyloučí film?

Snad to tam Jirka uvidí. Po chvilce se ,,mapa,, vždycky ztratí.

To je všechno: “Jedna paní povídala.” Můžeš vzít svůj TetraMin, říci za jak dlouho to pozoruješ a zkusit to vyfotit? Pokud je to krmením, musí to být viditelné vždy.

Tetra Min obsahuje oleje a tuky. Může to být mastná skvrna, film, co se vstřebá, rozplyne. Jó, kdo ví.

Mám žádný mastný flek nepozoruju při žádném úhlu a to ani, přestože jemnou slepou hladinu a ostatní případné nečistoty vidím. Mám taky TetraMin. Vyfoť.

Každopádně si myslím, že žádné krmení by nic uvolňovat nemělo.

Ještě otázka: Jak rychle se ti dělá ten film?

Tak to může být, když tam slepá hladina je.

Z fotky nepoznám nic, plave tam na hladině nějakej binec. Já slepou hladinu nemám. Možná se kolem zrníček udělá jen mastný flek nebo jemný mastný film. Ale rozhodně se nerozestupuje slepá hladina, když tam není.

To je, co říkám.

Tak při krmení se slepá hladina rozestoupí je to docela fofr, protože ale zřejmě nepominuly problémy s ní po čase se opět vytvoří.

Pokusil jsem se ti to vyfotit . Kousky slepé hladiny se kolem zrníčka TetraMinu rozestoupily - podívej. Je kolem něj čisto. Takto je to vždy. Kolem zrníčka a ze zrníčka nic nevzniká.

Budu se opakovat, ale slepá hladina vzniká: 1) Když moc krmíš, 2) když moc hnojíš, 3) když něco hnije, 4) kombinacemi uvedeného. Nerozporuju, že může existovat tak nekvalitní krmivo, že uvolňuje sajrajt, ale tím bych, když bych na to přišel, dobrovolně dál nekrmil a osobně jsem se s tím nikdy nepotkal.

Silviebaris: Tak ti akvaristé překrmovali, no. Do budoucna by bylo lepší, kdybys psala o věcech, které znáš z osobní praxe a nedávala prohlášení, že z nějakého konkrétního krmení vzniká slepá hladina. V zásadě z jakéhokoli krmení vznikne slepá hladina, pokud je ho moc nebo v akváriu další věci neklapou.

P.S. vlka: Například přesně vím, proč v akváriu na fotce vidím kousky slepé hladiny - před týdnem jsem z něj vyndal několik kryptokoryn a předevčírem v něm jako blázen chytal deset minut jednu samičku tica a následně nestíhal vyměnit vodu. Toto je důsledek.

vlka napsal: S tím nemůžu souhlasit, slepá hladina je neviditelná? Myslím, že přesně naopak. Kolem krmení se udělá slepá hladina, taková mapa a ta zmizí.
Žádná mapa se kolem krmiva nedělá. Muselo by to být hodně nekvalitní krmivo.

Možná se to dá i tak formulovat, ale s čím potom bojují někteří akvaristé? S neviditelnou nebo viditelnou slepou hladinou? Zrníčka Tetra Minu ji zviditelní? Tu slepou hladinu? Tohle zřejmě nemá se slepou hladinou nic společného a mylně jsem to tak nazval.

Ne. Vložil jsem právě teď do dvou akvárií pár zrníček TetraMinu. V jednom nic, v druhém byla trocha slepé hladiny a ta naopak před zrníčky ustoupila.
Pokud vidím jemnou slepou hladinu, jak se rozestupuje, měl bych vidět i slepou hladinu, která vzniká, ne?

Jdu to zkusit znova ...
... a nic. Slepá hladina, pokud je, před zrníčky TetraMinu ustupuje. Z těch se nic neuvolňuje.
Testoval jsem i třetí akvárium s čistou hladinou a neviděl absolutně nic, co by se kolem zrníček tvořilo.

Je to tak. Při dobré ,,konstelaci světla,, je vidět po puštění pár zrníček Tetra Minu jak se kolem udělá slepá hladina. Ale rozplyne se.

Něco jiné je, když krmíš moc nebo nedostatečně meníš vodu nebo nemáš přiměřeně ke krmení dost rostlin - to asi z každého žrádla může vzniknout slepá hladina. Já krmím KAŽDÝ DEN grindalem, někdy i opakovaně a ve více akváriích prostě slepá hladina není a není. Rozporuji, že bych vložil grindal do vody a pozoroval okolo něj se šířit slepou hladinu - to je prosím blbost. Pokud teda gridnalu nepřikapáváš olej.

Bavíme se o komentáři vlka 20:58.

Tak třeba lenkalor napsala" Taky bych přidala zkušenost se slepou hladinou. V prezentaci "v háji" mám slepou hladinu od té doby co jsem začala gavůnky krmit pravidelně (téměř každý den) grindalem. Vím určitě, že je z něj"...

To je mýtus. Grindalem krmím v kuse 3 roky a nikdy z něj slepá hladina není. Sušeným krmivem - nedokážu si představit kvalitu, která by to dělala. Nikdy jsem nezažil. Spíš si myslím, že jde o optický klam a lidé pozorují rozestupující se slepou hladinu.

Ať někdo, kdo tvrdí, že se mu to děje, zkusí uvedený jev nafilmovat a ukáže.

afc1886: Ukaž.

Podotýkám - mě se hladina nehne a často slepou hladinu nemám vůbec. Kurnik, šopa, pokud by sušené krmení nebo grindal měly způsobovat dotykem s hladinou slepou hladinu, měl bych to pozorovat jako první, ne?

Grindal potvrzuji.

Stači srolovat stránku,vice lidí se s tim tady setkalo,že z krmiva může vzniknout slepá /mastna/ hladina...Dokonce i z grindalu...

V životě jsem neviděl a to už jsem testoval x sušených krmiv. Musel bys mít nějaké mastné, pravděpodobně nekvalitní krmení, aby se ti to dělo.

Ano, slepá hladina může být tak jemná, že ji neregistruješ, dokud se nerozestoupí. Pozoruji to často.

S tím nemůžu souhlasit, slepá hladina je neviditelná? Myslím, že přesně naopak. Kolem krmení se udělá slepá hladina, taková mapa a ta zmizí.

Kořen - může být. Možná zhoršuje kvalitu vody i pro rostliny.

Ta hladina tam je už od založení akva. Vlastně ještě předtím než jsem začal krmit i hnojit. Mám trochu podezření na kořen...

Jinak - slepou hladinu tam máš, po celé ploše, velmi tenkou. Jak dáš na hladinu krmení, rozestoupí se, takže v tu chvíli pozoruješ přechod mezi slepou hladinou a vodou bez slepé hladiny.

Jakou bys měl slepou hladinu, kdyby hladinu nečeřil filtr?
Pravděpodobně ti něco hnije nebo moc hnojíš nebo obojí. Taky možná moc krmíš, ale spíš tipuju to hnití. Psal jsi, že ti odešly nějaké rostliny. Tady bych hledal logiku.

Čauky. Tetra Min také používám a když ho špetku nasypu do AQ, tak se kolem krmení udělá ,,slepá hladina,,. Ale po malé chvilce zmizí.

Pročti tuhle stránku,chce to přijít nato,co ti to způsobuje,mě to dělal určitý druh krmení...

Vločkové, granulkové Tetramin, občas sušené a mražené

Čím krmís,občas to bývá i z krmiva...

Pořiď si něco takového a máš klid
www.profiplants.cz/…

Ahoj, téměř 3 měsíce po založení akva mám neustále mastné fleky na hladině- viz foto. Hladinu mi čeří vývod z filtru a tak je v pohybu, na akva mám kryt. Při výměně vody se snažím zvonem odsávat z hladiny, ale po 2 dnech je povlak znovu. Nevíte, co s tím ? Dík za rady

Minulej víkend jsem (zatím jen v hlavě) vymyslel při sběru hladiny a Okřehku prakticky to samý, jen napojený na hadici na ústní pohon Se skleněnou fajfkou to šlo blbě. Takže díky za potvrzení nápadu!

Taky bych přidala zkušenost se slepou hladinou. V prezentaci "v háji" mám slepou hladinu od té doby co jsem začala gavůnky krmit pravidelně (téměř každý den) grindalem. Vím určitě, že je z něj. Z počátku jsem se snažila jí nějak zbavit, ale zjistila jsem, že ničemu nevadí. Na hladinu jde proud, takže výměna plynů je zajištěna a vše pod hladinou prosperuje. To znamená - ryby, rostliny i krevetky.
Pro Maqa -"Rostliny zásadně organické látky nekonzumují"- úžasně mi při hladině roste Utricularia gibba. V jiných nádržích jsou z ní jen ojedinělé nitky a tady z ní je prales.
Nemám tady moc levatek, ale na hladině se mi stále točí malé piskořky, které se na tom pasou. Nějak se na to přizpůsobily, nevadí jim ani ostré světlo.
Takže i slepá hladina může být zajímavá a prospěšná, jde o to dívat se víc do akvária a spíš mu jenom pomáhat.

To už je hodně dávno, co jsem tohle bastlil Ale fungovalo to perfektně. Při krmení jsem vtok zvedl nad hladinu a do filtru nešla ani bublinka. Po krmení jsem dal napůl vtok pod hladinu a jelo se dál

Jedno řešení slepé hladiny. www.tlamovci.cz/…

Já v asijských vývařovnách u nás kde mají akvárka(navštěvují dvě takové pravidelně) taky nic nepozoruji.

Tato hladina je 3 metry od sporáku.

Dlouhodobě 2,8 metru od sporáku. Čisté.
Taky používáme sporák (plynový) každý den.

Tak vzhledem k tomu,že mám akvárium i krevetky asi 3 metry od sporáku,možná bych tomu věřila,občas se mi udělá,za rampou,kde stojí voda... Vařím skoro každej den...

Restauraci beru, ale běžné bytové vaření - mám otevřených "hladin" doma 26, žena ne vždy větrá, když vaří a ani jednou za cca 15 let jsem nepozoroval slepou hladinu, o které bych si pomyslel, že je kvůli vaření.
P.S. Nekouříme.

Možná i výpary z kuchyně,když se vaří...

Mastnou hladinu můžou způsobovat i faktory zvenčí třeba kouření v místnosti, vytápění plynem a jiné. Pozoroval jsem to na jednom restauračním akva(když se ještě mohlo v hospodách kouřit).

alebo baktérie z filtra dostali po boku a chvíľu trvalo, kým sa ťažisko mineralizácie presunulo inam

Když jsi zamezil proudění vody a levatky ji mohly žrát na hladině, byla pro ně dostupnější.
Tohle, co píšeš, je příklad, že pokud v akva s prouděním vody slepou hladinu nemá, může tam přesto skrytě být.

obdobne u mňa, keď som rozbabral filtráciu v rámci pokusu sa mi objavila slepá hladina, resp. to bola skôr mastná a najviac po kŕmení. Keď si filter opäť sadol (mesiac), problémy sa stratili a pritom som krmivo nemenil. Môj filter čerí hladinu tak 30 cm zo 150 cm dlhého akva.

Já jsem loni měl v jedné své nádrži slepou hladinu v momentě, kdy jsem přiškrtil filtrací. Měl jsem v plánu filtr postupně stáhnout. Nijak jsem nezasahoval a po páru dnech jsem filtr z nádrže odstranil úplně. Do týdne byla slepá hladina pryč, postarali se o to levatky. Když jsem fitroval a hladina se čeřila byly většinou jen u hladiny kolem skla. V akváriích kde filtr nemám a hladina se nehýbe jsem slepou hladinu zatím nepozoroval. Tím nechci tvrdit, že se mi tam nemůže objevit.

Ne až tak akademické. Kdo vytvořil rostlinné akvárium, ve kterém je tolik rostlin, že nemá řasy a funguje mu to jen na dolévání vody (což ale v závislosti na druhy ryb, nemusí být podmínka), dostal se do stavu, že rostliny spotřebují "všechny živiny" (a je to pěkné akvárium). S trochou zkušeností se dá něco podobné dosáhnout i dost rychle.

Toto je podle mě cíl, cesta a slepá hladina je jedním z nejlepších indikátorů, nakolik to v dotyčný moment funguje.

P.S. Mám 9 takových nádrží, kde rostliny dlouhodobě vytěsnily řasy a dělám jen drobné zásahy jednou za čas.

Né, neboj nemusíš všechno dostávat ven. Jen tam těch živin nesmí být moc nebo nějaký brutální nepoměr. To všechno odpozoruješ podle toho jak se bude akvárku dařit.

To sou hrozně akademické debaty. Rostliny všechny živiny nespotřebují. Ty co nevyužijí tak musím: Dostat je výměnou ven všechny? Dostat je na nulu aby to bylo cajk? Když nedostanu tak se stane co? Může tam nějaká v nějaké formě neškodně zůstat?
Nechci do toho až tak akademicky zabředávat. Chci mít pěkné akva
Před deseti (patnácti) lety se vedly hádky o to že nadbytek PO4 nezpůsobuje/způsobuje řasy, a že dropcheckry s náplní o známé dKH sou blbost.

Měl by v zájmu vědy vyzkoušet obojí .

Nicméně, kdo vzduchování nemá, zaregistruje už i jemnou a když s ní trochu pracuje, dostane se snadno do stavu, kdy se mu silná ani nevyskytne.

Druhá moje zkušenost je z mojí pětilitrovky. Tam je stojatá voda. Slepá hladina se mi tam vytvořila asi dvakrát. jak píšeš tenounká vrstvička. Neřešil jsem jí a bylo to během dvou, tří dnů ok. Ale ten případ co jsem popisoval byla silnější slepá hladina (to mi příjde, že tam má tazatel), která nějakou dobu trvala a zkoušel jsem proti ní různá opatření. Nepomohlo pouhé čeření ale až ten kompresor pouštěný v intervalech zabral.
Každopádně ať tak nebo tak vzduchování ničemu krom pozorování slepé hladiny samotné neuškodí, tak nevidím důvod aby ho StanekD nezkusil.
Edit: Kdo nevzduchuje zase nemůže odhadnout vliv vzduchování na slepou hladinu. To je přece taky fakt.

Pokud se slepá hladina tvoří těsně pod hladinou, pak by mikroorganizmy, které ji tvoří, měly využívat kyslík a silnější vzduchování by mělo pomoci i jim.
Nemohu ale vyloučit, že vzduchování pomůže i jiným mikroorganizmům.

Nicméně i mě se bez filtrace často vyskytne jemná slepá hladina a zase zmizí bez toho, aniž bych cokoli dělal. Proto její zmizení po nasazení vzduchování nemusí být následkem vzduchování.

Kdo nevzduchuje a pracuje se slepou hladinou, dokáže spíš odhadnout, co její ztrátu způsobilo, protože ji má stále na očích. Kdo zapne vzduchování, může jen hádat. Navíc dost lidí na fórech píše, že honili vodu a stejně jim to nepomohlo.

A co když je to tak, že to vzduchování podpoří zase jiné mikroorganismy, které sežerou žrádlo těm co tvoří slepou hladinu? Tohle je ale jen teoretizování. Faktem je, že mě vzduchování na slepou hladinu pomohlo.

Pokud to podpoří práci bakterií, tak by se mikroorganizmy, které slepou hladinu způsobují, měly o to víc namnožit a slepá hladina by měla být ještě silnější, ne?

P.S. Ono, když máš CO2 a ještě hnojíš a krmíš, tak rostliny nestíhají všechny živiny využít. S těmi, co nevyužijí, se co stane? Potřebuješ je buď přeměnit nebo dostat ven z akvária. Odstraníš je jen výměnami vody. Dlouhodobě je přemění rostliny na rostlinnou hmotu.

Já myslím, že čeření hladiny pomoct může. Lepší difuze přes hladinu a tím třeba i lepší obsah kyslíku v akva, kterej zase podpoří práci bakterií.

Možná, že se mikroorganizmy usadily jinde, zůstaly tam usazené a něco je tam sežralo .
Nicméně i při stojaté vodě slepá hladina občas po pár dnech zmizí (zapracují třeba i rostliny). Pokud je jemná, tak ji neřeším.

Rozumím jak to myslíš. Ale já tam to vzduchování nenechal zaplé pořád. Na dva dny jsem ho tam dal tak, že se zapínalo na 5 minut jednou za 2 hodiny (přes den). A po těch dvou dnech jsem ho zase vyndal ale slepá hladina se už nevrátila. Čili můžu říct, že vím, že se to zlepšilo. Myslím si teda, že to vzduchování fakt pomohlo nejen krátkodobě.

Čeření přímo slepé hladině neuškodí, ale ani nepomůže. Já si totiž nemyslím, že se slepá hladina projevuje jen na hladině. Když je zaženeš z hladiny, mikroorganizmy se usadí jinde. Opticky jsi boxerský zápas vyhrál, ale ony se z ringu nevypařily a stále tam jsou. Přičemž nevíš, zda se stav zlepšuje nebo zhoršuje.

JirkaŠčobák napsal: Hladinu bych nečeřil
Proč? Naopak já bych čeřil. Když jsem měl v loni na podzim slepou hladinu (příčinu jsem ani po týdnu nezjistil, něco muselo někde „hnít“), tak mě pomohlo až nasazení vzduchování. Nebo spíš takhle, myslíš že čeření hladiny může reálně něčemu uškodit?

Hladinu bych nečeřil, ostatní ok. Levatky máš?

Obecně k tvému akváriu - k jeho velikosti máš dost malý objem rostlinné hmoty. Přidej rostliny. Vím, že můžeš mít pocit, že není kam, ale jde to.

Pánové, všem děkuji za rozjetou diskuzi, ale člověk z toho rozhodně není o nic chytřejší než před tím, protože v podstatě co akvarista to jiný názor . Nicméně budu asi nejspíš souhlasit prozatím s tím, že v mém případě nově založeného akvária bude na víně zvýšena hodnota tzv. hnojivých prvků (at uz ze substrátu nebo externiho dohnojovani), zkombinovaná s odpadem z prozatím ještě probihajici přeměny kytek z formy nad vodou do formy pod vodou . Takže prozatím asi sledovat, udržovat, měnit vodu pro odstraňování NO2 a cpavku, čeřit hladinu a čekat az toto pomine a řádně se namnoží nitrifikacni bakterie ve dnu i filtru. Nebo ma ještě někdo nápad jak to odbourat a ne jen skryt za skimmer a nevyresit původce problemu?

V akváriu s hladinou 100x50 mi levatky od okamžiku, kdy se namnožily, jednou sežraly slepou hladinu za dva dny (později jsem tam už takovou slepou hladinu neměl).

Že se vytvoří slepá hladina v akváriu s čeřením hladiny, považuji za negativum. Přesněji - v akváriu s čeřením hladiny ta slepá hladina musí být fakt silná, když je vidět. Já ji vidím i velmi slabou, což považuju za výhodu.

Co člověku brání, když je slepá hladina a má gupky, pár dní nekrmit?

Co píšeš o snižování pH může být pravda - je to něco, v čem se nevyznám. Ale opět - pokud projevy slepé hladiny omezuješ skimmerem, jen potlačuješ vnější příznaky, ale příčina zůstává. Nebo si myslíš, že skimmer vyřeší i příčinu?

Levatky mají v porovnání se skimmerem výhodu, že požírají povlaky nejen na hladině a přeměňují slepou hladinu na detrit po dalším zpracování baktériemi použitelný pro rostliny. V akváriích bez sycení CO2 je to ale zřetelnější výhoda.

Problém při sycení CO2 může obecně být, že lidé, kteří sytí, současně používají i výživné substráty a sofistikovaně hnojí. Mají k tomu svým nastavením blízko, ale současně tím vytváří pro slepou hladinu ideální podmínky a nezbývá jim, než jen potlačovat příznaky. Mohou jen doufat, že rostliny začnou bujet tak, že vše převálcují.

Chybně strašíš, že může být nebezpečná. Je to ale jinak: Silná slepá hladina je příznakem něčeho, co samo o sobě může být nebezpečné.
Nepoužíváš CO2 ani filtry slepá hladina se tvoří někdy i když čeříš hladinu. V akváriu o hladině 180 x 50 cm si nemůžu dovolit tvojí metodu se šneky a čekat týden než jí sežerou ani moje gupky ji nežerou protože mají jiného krmení dost. Pokud se ti vytvoří a ze spodu je to samá bublina CO2 může se ti snížit pH a čím je vody měkčí tím to jde lépe. CO2 je sice nebezpečná věc ale celou dobu co ho používám jsem si ryby neotrávil. Skimr se mě ještě navíc hodí k tomu abych posílil proud v akváriu.

vaclav napsal: Papouškuji ji proto že ten co to napsal byl odborník,
Aniž bych teď hledal a vzpomínal, kdo konkrétně to napsal (četl jsem to, kdysi): Ty máš prudce vlastní a svérázná kritéria, kdo je odborník a kdo není.
Konkrétně: Slovo "fermentační" je bohužel nejednoznačné, používá se jinak např. v pivovarském provozu a jinak v biochemii. Proto je namístě vždy opatrnost. Ten autor by se asi zapotil, pokud by měl vysvětlit, proč v dané souvislosti použil zrovna slovo "fermentační", protože ať tak nebo onak, je to buď čirý nesmysl (slova "fermentační" a "aerobní" se při některých výkladech vzájemně vylučují), anebo přinejlepším hodně nešťastně použitý termín (protože ani při tom nejširšním možném výkladu slova "fermentace" není důvod ji v této souvislosti vyzdvihovat).

Má akvaristika je empirická. Musel bych si přeložit některá slova, která jsi použil, abych to plně pochopil. Protože vím, že v tom mám mezery, použil jsem slovo "přeměněné" a doufal, že se do něj skryjí všechny tebou uvedené procesy.

Teď musím nakoupit, pak mizím. Prokousávat se budu někdy později

P.S. Nemám náhodou ale v globále pravdu? Organické látky musí být přeměněny/rozloženy/rozžvýkány, aby je mohly rostliny využít. Tím, že akvarista rovnou strčí rostlinám CO2, které berou ochotněji, budou rostliny brát méně z toho, co jim přežvýkají baktérie.

Nebo ještě jinak (což jsem ale původně nenapsal) - pokud jsou v akváriu organické látky a akvarista ještě sytí CO2, pak je toho prostě moc .

Rostliny zásadně organické látky nekonzumují. Trochu sice ano, ale to je nic ve srovnání s autotrofními organismy. Rostliny jim tedy potravu neubírají (spíš přidávají, protože během svého života i umírání spoustu organických látek uvolňují).
Autotrofní organismy rozkládají organickou hmotu na jednodušší látky, nakonec až anorganické, což jsou živiny pro rostliny. Ovšem to je jen zlomek, pár procent organické hmoty. Většinu tvoří redukovaný uhlík, který mikroorganismy oxidují za vzniku CO2.
Slepou hladinu pozorujeme, když se na hladině hromadí hydrofobní alifatické i aromatické organické látky. To se stane zejména tehdy, když celkové množství organických látek v akváriu je zvýšené, a za druhé, když to vede až k určitému deficitu kyslíku, takže vyšší podíl dekompozice (="žraní" organických látek heterotrofními mikroorganismy) proběhne anaerobně; tehdy se vytvoří víc právě těch hydrofobních organických sloučenin.
=
Když to celé shrnu, rostliny a mikrobi si přehrávají uhlík tam a zpátky. To je princip cyklu "autotrofní - heterotrofní". Má-li to však probíhat aerobně, musí k tomu mít dost kyslíku. Rostliny do toho samozřejmě přispívají fotosyntézou, a tudy pomáhají. Ale když tahají za relativně slabší konec, dojde ke kyslíkovému deficitu a následují problémy, z nichž slepá hladina patří k těm nejmírnějším.
(Nejlépe když se lépe prokousáš tím mým posledním článkem. Dotazy v SZ rád zodpovím.)

Jenže to, že něco napsal odborník, není důvod, aby se člověk zapojoval do diskusí a kritizoval jiné, pokud nemá výraznou osobní zkušenost.
Já například vím, že je slepá hladina organického původu. Ne to proto, protože to někdo napsal, ale protože jsem x-krát pozoroval, jak ji levatky a jiní šneci dovedou sežrat. Viděl jsem, jak se na ní přiživují krevetky, ráčci, gupky. S trochou hygieny a s levatkami jsem opakovaně dokázal zlikvidovat slepou hladinu doslova do několika dní (pokud jsem chtěl). Při nehybné hladině! Takže něco VÍM.
Kritika Maqa je správná. Ty navrhneš jen skimmer, který není nic, než omezení příznaků. Chybně strašíš, že může být nebezpečná. Je to ale jinak: Silná slepá hladina je příznakem něčeho, co samo o sobě může být nebezpečné. Jemná slepá hladina je vztyčený ukazovák. Omezovat ji skimmerem, znamená nevidět. Člověk ti řekne své argumenty, požádá tě o odpověď a ty mlčíš.

Prosím, přečti si článek v Akváriu, který jsem linkoval. To je podle mě nejlepší pojednání o slepé hladině.
e-akvarium.cz/… strana 31

Papouškuji ji proto že ten co to napsal byl odborník, nakonec si jeho články na Akvarista.cz můžeš přečíst. Bohužel už není mezi námi.

Hm? Povídej.
(nesytím CO2, ale přišlo mi to dost logické)

P.S. Když vyměním slovo "baktérie" za "mikroorganizmy", bude to ok?

JirkaŠčobák napsal: Samozřejmě, že přispívá. Vrstva baktérií se živí organickými živinami ve vodě. Jenže rostliny berou ochotněji CO2. Takže. Pokud CO2 nesytím, rostliny zužitkovávají přeměněné organické živiny a tím ubírají potravu bakteriím tvořícím slepou hladinu.
Jirko, tato Tvoje úvaha je chybná.

vaclav napsal: Zatím nikdo nepřišel na to proč se to dělá.
Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě. ... Je totiž trochu nebezpečná hlavně pokud přidáváš co2, zamezuje totiž výměně plynů a tak ti může akvárium trochu více okyselit a ryby v noci můžou mít problémy s dýcháním.
Opakovaně papouškuješ formulaci, kterou sis přečetl v jednom z (nemnoha) Tebou schválených pramenů, aniž bys jí rozuměl.
Potom zkritizuješ Jirku, protože radí i když jeho podmínky jsou jiné; nemáš ovšem tušení, v čem jsou jiné, zejména z hlediska "aerobních fermentačních organismů". Je to proto, že Jirka náhodou není Tebou schválený autor.
Když se Tě ale člověk zeptá, v čem teda je rozdíl, otázku tak nějak "přehlédneš".
Radíš, kritizuješ, ale o slepé hladině nevíš nic kromě toho, že Ti na ni funguje skimmer.
=
Slepá hladina je docela dobře prozkoumaná věc. Ví se co ji tvoří, i jak a proč vzniká. U nás akvaristů je to problém proto, že neumíme programově ovlivnit podmínky tak, aby nevznikala. Někdy krmíme něčím, co obsahuje látky, které vznik slepé hladiny umožňují. Někdy si do akvárka nasypeme substrát, který takové látky obsahuje (to je můj tip v tomto případě). Jindy máme akvárko všeobecně zasviněné, dochází v nadměrné míře k méně vítaným anaerobním fermentačním procesům, a vznikají nežádoucí meziprodukty dekompozice.
Udělal bys líp, kdybys se naučil papouškovat jinou formulaci: Slepou hladinu způsobuje zvýšený výskyt některých hydrofobních organických látek ve spojení s nižším redoxem. Sice tomu taky nebudeš rozumět, ale aspoň nebudeš mimo mísu. Akorát že není od Tebou schváleného autora...

SatanekD napsal: Zeptám se možná znovu....... opravdu nemáte nikdo pocit, že by k té mastné hladine přispívalo Co2?

Samozřejmě, že přispívá. Vrstva baktérií se živí organickými živinami ve vodě. Jenže rostliny berou ochotněji CO2. Takže. Pokud CO2 nesytím, rostliny zužitkovávají přeměněné organické živiny a tím ubírají potravu bakteriím tvořícím slepou hladinu. Pokud CO2 sytím a navíc jsem hnojil a navíc ještě krmím, slepá hladina se vytvoří ochotněji. Každopádně i akvárium se sycením CO2 může být bez slepé hladiny. Věřím, co napsal vaclav, že pokud sytil, ale nehnojil, nebyla.

Kdo máte pohyb vody, máte hendikep, protože slepou hladinu nepozorujete okamžitě (nevíte o stavu). Já mám nehybnou hladinu a pozoruji ji hned. Fotky (na kterých není). Když ji vidím, vím, že si musím dát pozor s krmením, asi bych měl vyměnit trochu vody (pokud jsem předtím neměnil) a nemohu hnojit. Nebudu přihnojovat ještě chvíli poté, co zmizí.

Z toho důvodu je její odstraňování skimmerem blbost, protože se člověk akorát připraví o indikátor, ale stav zůstává a může se přeměnit na problém, pokud je už moc silná. Takhle rybicky.net/fotogalerie.php… (při nehybné hladině).

Mimo hygieny jsou na odstraňování slepé hladiny super levatky. Takových 20-30 na úvod a když to trvá, ještě přidat. Krmí se jí.

Ten článek, který jsem slíbil: e-akvarium.cz/… Od strany 31. Přeložila Raviolka. Na straně 32 je přímo popřeno, co psal níže vaclav, že je nebezpečná a zamezuje výměně plynů. To se stane jen v přerybených akváriích a v akváriích s jinak zaviněným nedostatkem kyslíku. Za mnohem nebezpečnější považuji samotné sycení CO2. Před pár týdny jeden akvarista v Bratislavě upravoval ventil, přes noc se mu to pustilo silněji a vyhynulo mu celé jedno fungující akvárium.

P.S. Na třetí fotce jsou na jednom kousku hladiny vidět bublinky, jak aktuálně fotosyntetizuje valisnérie. Na čtvrté fotce je voda zakalena výměnou a tím, jak jsem před chvílí vyndal asi 14 kryptokoryn.

Slepou hladinu jsem měl v hlavním AQ také od založení, koupil skimmer Eheim350 to problém vyřešilo, ale už ho mám 2 roky v šuplíku. Bublám z flašky, krmím suchým, ryb asi stejně, kytek spíše více a slepou hladinu nemám ani trochu.
Teď jsem založil krevetkárko, po 3 dnech slepá hladina, ne nijak extra. Sbíral jsem ji do kelímku, druhý den tam je znovu. Tam nebublám, ryby tam nejsou, slabé světlo, filtr čeří hladinu, krmím jednou malou spirulinou na 2 dny šneky, takže asi tak.
Ono to bude asi jako všechno v akvaristice, různé pro každé jediněčné akvárko

u mě to vyřešil Echiodorus, resp listy až k hladině sloužící k jeho skrytí
CO2 nepoužívám.

Pocit můžeme mít ale slepá hladina se tvoří i těm co CO2 nemají. Já CO2 používám skoro 20 let a slepá hladina se jen při samotném používání CO2 (sifonové bombičky) bez dalšího hnojiva netvořila. Teď už to neřeším a ani nevím jestli se tvoří nebo ne a zkoušet to nebudu.

Mám ho na spínačky po 20 minutách. Skimeer je regulovatelný na průtok a zvětšený proud mě nevadí.

Zeptám se možná znovu....... opravdu nemáte nikdo pocit, že by k té mastné hladine přispívalo Co2? Protože u mě pokud je zaple tak je v te slepe hladině zároveň hromada bublinek. Pokud vypnu tak bublinky casem zmizi a slepa hladina neni aspon tolik videt

Používám pouze mikropeletky od hikari. Nic jiného.

No jo, skimmer. Ale právě tomu jsem se chtěl vyhnouti . Jedna věc je další blbost do prostoru pro koukání, tzn. rusivost. A druhá věc je rušení pěkně kolujícího proudu bublinek CO2 od predku dozadu. Ten skimmer by to narušil a uz by to dle mne nedošlo tam kam ma

Dovolím si vlastní postřeh, protože stejnou věc jsem řešil vloni na podzim po založení 540tky. V té době kdy se začal povlak dělat ještě nebyly v akwa zadné ryby, takže krmení jsem vyloučil hned na začátku. Původně jsem myslel že to je prach který se usazuje na hladině ale po 14dnech když jsem nasadil krycí skla se tam dělal furt. Kytky jsem také vyloučil protože většina byla nová a nebylo co by tam hnilo. Hladina rozhodně nehybná není, ale asi je to málo na to aby to tomu zabránilo.

Nakonec jsem to vyřešil skimmerem 350 od Eheimu. V provozu je po celou dobu kdy je vypnuté osvětlení. Jednou týdně vyperu molitan v něm a je klid. Zkoušel jsem ho okolo vánoc na chvíli vypnout ale během dvou dnů se zase povlak začal dělat.

Václave, jak ten skimmer provozuješ? Na hodiny a spíná jen na nějaký určitý čas, nebo jede nonstop? Jak moc jeho výkon zvyšuje proudění?

Jaké?

Nevím proč radíš někomu kdo má diametrálně odlišné akvárium než ty. Příčiny pak můžou být dost odlišné.

V mých akváriích se slepá hladina dělala když jsem krmil levným krmením, něco od Dajany atp. Když jsem krmil JBL a Hikari, hladina byla křišťálová, ale prostě ta Dajana... A ještě jedna značka levného krmení to dělala, už si nevzpomínám. To čeření hladiny pomůže, ale neřeší to příčinu

Vyfoť tu slepou hladinu.

Jinak, václavovo tvrzení, že nikdo nepřišel na to, proč se to dělá, není pravdivé. Mikroorganizmy, živící se živinami v akváriu, mají tendenci přilnout k nějakému povrchu. Hladina je takový povrch.

Podmínkou pro její vznik není nehybnost hladiny. Při nehybné hladiné je jen dřív vidět. Při pohybu hladiny ji člověk vidí až později. Vím, o čem mluvím, mám 26 nádrží, až na jednu všechny bez filtrace a pohybu vody a slepá hladina je jen občas. Umím s ní dost dobře pracovat. V životě bych na to nekupoval nějakej sajrajt. Nicméně, nikde nesytím CO2. Pokud se jí václav nemohl zbavit, pak k tomu mohlo CO2 přispívat.

Rozporoval bych její nebezpečnost. Množím 12 druhů divokých živorodek a přestože je v leckterých akváriích dost plno, za roky se mi nic neudusilo. Bez filtru!
Video jedné mé 60l nádrže www.facebook.com/…

V jednom časopise Akvárium byl nejlepší článek, který jsem kdy četl o slepé hladině. Pohledám, dám link.

P.S. Máš tam levatky?

Ahoj. No rostlin si myslím, že je snad dost. Nevím kam jinam bych je měl už narvát, skoro celé dno je obsazeno . Co se týká krmení tak krmím zcela minimálně právě i z důvodu, že mám strach z rozjetí řasy, naštěstí jsem toto chytl hned v začátku a stáhl intenzitu osvětlení. Krmeni tak ob den a jen tolik aby pokud možno nedopadlo ani na dno. Osazenstvo akva je 5 mladych parmicek SAE a 3 krevetky japonica - toliko k požíračům různých řas. Jedinný cobtak jsem do startu jeste přihnojil dno NpK tabletama a ted si říkám jestli to nebyla chyba, protože už jako podklad pod štěrk mám DEPONIT dno. Ale říkal jsem si, ze to je hluboko a nemuselo by se to z toho dostávat přímo do sloupce..... A díky za reakci.

Když mám stav hladiny nad rozstřikovací rampou tak se hladina i tak hýbe a stejně se to nad tím udělá. Jedinej případ kdy to zmizí je, že dám hladinu pod rampu aby trysky přímo čeřily hladinu proudem padajícím zvrchu. Pořád si říkám, že snad po dostatečným namnožení nitri bakterií se to odstraní samo, protože u malýho akva s tím fakt problém nemám a byla tam taky jen kdysi ze začátku po založení. Díky za reakci.

Zatím nikdo nepřišel na to proč se to dělá.
Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě.
Trápil jsem se s tím dlouho a nakonec jsem koupil www.rataj-spk.cz/…
Je to sice další krám do akvária ale slepou hladinu to zlikviduje. Je totiž trochu nebezpečná hlavně pokud přidáváš co2, zamezuje totiž výměně plynů a tak ti může akvárium trochu více okyselit a ryby v noci můžou mít problémy s dýcháním.

Málo rostlin, moc živin. Asi. Nebo moc krmíš nebo něco hnije.

Samo to nezmizí. Musí růst rostliny a musíš zjistit, odkud jsou živiny.

Do určité míry to ničemu nevadí.

Estetiku neřeš. Ta je to poslední.

Dobrý den, zdravím všechny kolegy a kolegyně akvaristy(tky). Chtěl bych se vás zeptat, možná se spíše uklidnit co se týče mastné hladiny. Načteno mám hodně, ale jde mi i o váš úhel pohledu na tuto problematiku. Jedná se mi o to, že se mi u nově založené nádrže stále (do druhého dne) po vyčištění udělá opět film na hladině- bylo by celkem normální u nové nádrže, ale jde mi o to, po zaběhnutí a dostatečném namnožení bakterií toto opravdu zmizí? Nemůže to způsobovat ještě něco? Krátce informace k mému akva. Jedná se o nádrž 200l, osvětlení je řešeno led pásky v krytu vlastní výroby,6x1m led, z toho 3m pásky teplá bílá, studená bílá, denní bílá, 2m tzv. Growing plant LED, 1m UV pásek-ted vypnuto kvuli namnožení bakterií z Seachem Pristine (nejak nezabira na tu slepou hladinu), filtr je externí JBL i včetně takových náplní jako Seachem Purigen i Matrix,Co² se davkuje přes počítadlo bublin přímo do výtokové hadice z filtru a poté jde do rozstřikovací rampy. Momentálně kousek pod hladinou, ale hybe s ní. Teplota 28 stupně. Akvarko je hustě osazené. Nasazeny po dvou tydnech tzv. zajiždecí rybky z druhého staršího akva. I japonica krevetky. Vodu prozatím měním ob den 30-50%. Několikrát pokus o naočkování bakteriema z filtru ze staršího zajeteho akva. Jedovaté dusitany se samozřejmě stale dělají, ale asi ne zas toliko, japoniky jsou citlive, ale jsou uplne v poho. To svícení je stáhnuté jen na 45% vykonu, aby se nerozjela rasa dojud nedojde k 100% stavu kytek a chemie vody, ale i tak kytky valí. Do vody pridavam PMDD hnojivo bez KNO3, protože vstupní voda ho ma sama dost, ale psane dávkování jsem stáhl na půlku. Napadá mne, je možné, ze by Co2 mastilo hladinu? Když dam rampu nad vodu a vyloženě se čeří hladina tak mastnota samozřejmě mizí, ale neni to estetické a hlavne je to extra hlučné. A nejak se nechci smirit s tim, ze bych ji mel takto čeřit napořád. Rampa těsně pod hladinou mi přijde víc OK nehledě nato, že se pak krásně nesou bublinky rozpuštěného CO2 po přední stěně dolů a dozadu a zase nahoru a tvoří krásný vír a takto se dopraví ke všem rostlinám. Omlouvám se za gramiticke chyby, mala do me stále něco hustí . Přikládám i foto. Děkuji za vaše reakce.

youtu.be/… nebo trošku profi www.ebay.com/…

To v tom odkazu je překvapivě šikovná věcička. A jak ten kluk říkal, můžeš tam dát další média a bude to páchat i biofiltraci. Což vůbec není marné, protože tam evidentně bude hodně kyslíku.
V přírodě jsou nejvýkonnější biofiltry právě pásma na rozhraní mezi vodou a souší; břehy, bažiny. Trošku jsem přemýšlel, jak to v akvárku zařídit, něco jako Pepanovy břehy.
Možná by to mohlo být velice výkonné. Takový příspěvek ke včerejší diskusi o filtrech...

Nikdy jsem jí neměl tolik (při nehybné hladině, podotýkám), že bych začal přemýšlet nad technikou. Když bylo loni na jaře jednou v jednom akváriu zle, udělal jsem toto jednou, nasadil dvacet dalších levatek a bylo hotovo.

Ak by tento problém pretrvával, neprídeš na príčinu a omrzí ťa ručný zber, môžeš zainvestovať ´pár eur za sólo čerpaciu hlavu a spraviť si skrimer, ktorý to za chvíľku stiahne z celého akva:
www.youtube.com/…