Hřebík v akváriu

Myslím si, že je při dávání "hřebíků a matek" do akva vhodné mít větší vrstvu písku a jemnější. Aby tam bylo méně kyslíku a pak bude i méně rzy. Nebo ne?

Dělalo se to dříve a jediný problém může být, že se ti na něj napíchne ryba ;) Rezavý hřebík odrbej drátěným kartáčem a klidně ho tam můžeš dát (zakopat). Názory na kusy železa v akva se různí - jiná cesta je samozřejmě hnojivo s obsahem železa...

EDIT: viděl jsem bílý písek "obarvený" rzí - to může ve finále vypadat hnusně...

Nejsen technik, v chemii taky slabá, jen mi šlo o to, aby tam právě nebyly nějaké příměsi, co by rybám škodily - vím že někteří živočichové jsou citliví na měď ( nepředpokládám, že by byla měď v hřebících )ale co kdyby jim ještě něco vadilo? Takže když to shrnu, ve sklepě najdu orezavělý hřebík, tak ho můžu do akva bez obav dát?

A nemůžou vadit rybám?

Ocel = vylepšené železo. Pokud ti hřebíky reznou, tak jsou k tomuhle účelu použitelné. Jen je nezatloukat do dna ;) Pokud chceš mít stopro jistotu, můžeš si do akva ponořit Železného Zekona ;)

Me trosku unika rozdil. Nejde prece o zadnou vysoce legovanou nerez, pevnostni nebo chirurgickou ocel. Nebo snad necemu vadi nizsi obsah uhliku oceli ??
Jiny kov tam u nejlevnejsich hrebiku neni z toho duvodu, ze michat tam jiny kov je prilis drahe.
(samozrejme stopove jsou zastoupeny i kovy jine, jako vsude v prirode.)

Díky, právě z toho mám strach... jak zjistit co je vyloženě ze železa? Nerada bych něco po....

Hloupý dotaz to není. Ti co dávají hřebíky do akvária si myslí že jsou ze železa, ale oni jsou z ocele.

Mám možná hloupý dotaz, jsem jen hloupá žena Mám trochu strach dávat do akva hřebíky a pod...kde mám jistotu, že tam není přimíchaný i nějaký jiný kov?

Určitě používá=). Já jí mám moc rád.

V dřívějších dobách strkali akvaristi ke kořenům rezavé hřebíky,dodávali tak přirozenou cestou rostlinám železo,které je nezbytné ke zdárnému růstu.Dnes,v době moderních hnojiv se tahla metoda snad už ani nepoužívá.

Chci se zeptat. Proč se dávají ty šupiny rzi pod rostlinky? K čemu to slouží?

Pokud mohu také se svou piditroškou do mlýna já Fe asi ani nějak neměřila (i když test, mam dojem, mam), ale kyti žloutly tak mi poradil Sokolík, že hřebíčky do dna a mam vystaráno a musim říct, že měl pravdu Má to ale i nevýhodu, pozor při hrabání se v akvu na zranění se o ten hřebík

Test si dobře schovej, nejraději tak, aby jsi ho už nenašel.

rybicky.net/forum/5764
rybicky.net/forum/2145
rybicky.net/forum/203

Podělte se o své zkušenosti s přihnojováním železem pomocí rezavých hřebíku a jiných kusů železa. Mám asi 4 měsíce aq a test Ferin ukázal 0,0 Fe. Hnojím Bivojem a Brutusem. Brutus sem aplikoval asi před týdnem. Test Ferin pořád 0
Dík Hanz

Mohu potvrdit případ - časté hnojení hnojivem s vysokým podílem Fe, vyšší pH a velké proudění vody a ruducha se vyskytla taková, že prakticky zničila veškeré rostlinstvo. Naštěstí se to nestalo mě, ale bráchovi. A to jen proto, že stále měřil a zvyšoval množství Fe ve vodě a dle tabulek jej tam měl stále málo

...Přebytek železa + vyšší pH (snížená dostupnost železa rostlinám) = rozvoj ruduchy...
Zajímavý námět... Skutečně - zhusta se v podobných diskusích hledají souvislosti mezi ruduchami a železem. Ovšem těch uvažovaných aspektů, které vedou k nástupu ruduch, je vícero. (A všechno jsou to spíš dohady...)
Setkal jsem se hypotézou, která se o Fe v souvislosti s nástupem ruduch zmiňuje. Ale nikoli o přímém vlivu Fe, ale fosfátů železa.

Díky za ten textík, myslím že už jsem něco podobného někde četl, ale je super, že se to objevilo na těchto stránkách. Tak mě napadlo, že možná by bylo dobré zamyslet se nad tématem "Přebytek železa + vyšší pH(snížená dostupnost železa rostlinám) = rozvoj ruduchy". Jen takový námět na další debatu....

Z mé strany nezaznělo o rybách ani slovo.

Ještě k vašemu výroku:
jeden myslel a víš co se mu stalo

Takže stručně k příjmu železa rostlinami: (abyste se příště tolik nedivil... )

Rostliny přijímají železo jako Fe2+, Fe3+, (pak je v buňce převáděno na chelátovou formu), nebo ve formě Fe-chelátů, (a to buď chelátů, ve kterých se vyskytují ve vnějším prostředí, /t.j. přírodních nebo umělých/ nebo chelátů produkovaných endogenními chelátory rostlin).

V rostlinách se železo pohybuje většinou ve formě chelátů, do komplexu je transportováno citráty nebo maláty.
V rostlině je ale Fe2+ snadno oxidováno na Fe3+; pro využití v látkové výměně musí být železo v listech opět redukováno. (Tento děj probíhá při ozáření světlem o vlnové délce od 420 nm.)
Fe se také může z chelátu uvolnit a zůstat ve volných prostorách pletiv v metabolicky inaktivní formě, což způsobuje tzv. indukovanou chlorózu.

Je dobré vědět, že příznaky případného deficitu se objevují u mladých listů, zatímco starší listy a tkáně jsou zelené. Rostlina neumí v případě potřeby přesunout již dříve zabudované železo do nových listů.

Neméně důležité je uvědomit si, že dostupnost a využitelnost železa závisí na mnoha faktorech.
Nízké pH, nízký obsah kyslíku a mnoho organických chelátů využitelnost železa zvyšují.
Snižuje se následkem vyššího pH (již nad pH 6,5), vyšší alkality a provzdušnění, kdy se Fe vysráží ve formě karbonátů.
Dále se snižuje vinou vysokého obsahu fosfátů a nitrátů.
Fe-II-fosfáty se vysrážejí z roztoku a nemohou být rostlinami přijaty:
12Fe2+ + 8PO43- + 3O2- <---> 2Fe2O3 + 8FePO4
Nitráty (NO3-) rostliny přijímají výměnou za OH- nebo HCO3-, což vyvolává zvýšení pH a důsledkem je snížení dostupnosti Fe.
Existuje také antagonismus mezi Fe2+ na straně jedné a Ca2+ a Mg2+ na straně druhé. Z toho vyplývá, že vysoká tvrdost omezuje dostupnost Fe.
Podobně existuje antagonismus mezi Cu a Fe. Také nadbytek Cu vede k nedostatku Fe.

A proč se na jednom stanovišti (třeba akváriu) některým rostlinám daří dobře, přičemž jiné vykazují nedostatek Fe?
Na alkalických zeminách lze nalézt zejména rostliny, které díky vylučování chelátotvorných látek dokážou vázat železo do komplexů. Tento děj není závislý na hodnotách pH.
Jiné rostliny zase reagují na nedostatek železa snížením prodlužovacího růstu kořenů, zesílením kořenových špiček (zvýšení membránových ploch) a nárůstem kořenového vlášení.
Zesílí se vylučování H+ iontů a tím se aktivně sníží hodnota pH.
Zároveň platí, že v alkalickém prostředí budou tyto protony pufrovány a strategie příjmu železa bude v závislosti na pH více nebo méně neúspěšná.
A také platí, že citlivost různých druhů rostlin vůči celé škále rušivých působení je rozdílná, proto některé rostliny nedostatek Fe vykazují, jiné obdivuhodně rostou.

Z předchozího vyplývá - a to bych chtěl zdůraznit - že obsah Fe v samotné akvarijní vodě není měřítkem jeho dostupnosti rostlinám.

Ale jak už jsem uvedl v jednom ze svých předchozích vstupů - při evidentním deficitu Fe (projevy chlorózy) je možné využít přihnojení hnojivem s chelatizovaným Fe.

Zjednodušené shrnutí:
Příčinami nedostatku Fe v akváriu mohou být:
1. absolutní nedostatek Fe (není obsaženo v surové vodě, minimální přísun krmivy ryb)
2. nedostatek dostupného Fe z důvodu:
a) vysokého obsahu nitrátů
b) vysokého obsah fosfátů
c) špatného osvětlení
d) vysoké alkality
e) vysoké tvrdosti
f) vysokého pH

Závěrem musím připomenout, že při nízkých hodnotách pH a nedostatku kyslíku může dojít naopak k přehnojení Fe a následným otravám rostlin, které se projeví obvykle tím, že staré listy hnědnou a odumírají.

K těm pozinkovaným maticím zase někdy jindy.

Napiš jaké ryby máš v akváriu. protože je to očesané od ryb. O tom není pochyb. Takže musíš mít v akváriu ryby, které potřebují rostlinou stravu.

Tvá rada je opět jako vždy vyčerpávající,ale pokud si myslíš že to funguje klidne si tam nasypej třeba kilo hřebíků,já jen psal že k rybkám v nádrži to nebude moc šetrné.

při nízkém pH, pod 5 jsou prvky jako Fe, Cu, Zn atd. většinou v rozpustné formě (kořeny přijatelné) - což ale v akváriích naštěstí moc nemáme. ale při pH 6 a víc reagují s hydroxylovými ionty a srážejí se v podobě nerozpustných hydrátů oxidů -> trojmocná forma železa, rez.
pak se tyto mikroprvky mohou v rozpustném stavu udržet v chelátech->v organických chelátech produkovanými mikroorganismy. (ale může ho tam být málo, pak nastává chloróza) když je půda provzdušněná, nechelátované dvojmocné železo se pak sráží v železo trojmocné, ale to může být chelátováno i ligandy (dodávané kořeny) . na povrchu kořene je takto vázané trojmocné železo rostlinou redukováno na dvojmocné. to je uvolněno z ligandu a absorbováno.

přepsáno a skráceno z: Úvodu do fyziologie vyšších rostlin, Jiří Luštinec str. 92

čili hřebík v akva?.. hm, něco to do sebe má..

jeden myslel a víš co se mu stalo,chce si to o tom asi počíst,možná ty rostliny by dokázaly něco využít,ale pro ty ryby to příjemné nebude

...ten hřebík do dna ... asi nebude fungovat...
Často diskutované téma...
Já si myslím, že hřebík do dna může fungovat. Odpurci tohoto názoru argumentují tím, že rostliny nedokážou Fe2+ využít, ale tak tomu není. Ovšem za vhodnější a jednodušší pro rostliny považuji přidávat Fe v chelátové vazbě. (V případě potřeby, ovšem! )

Jestli tam máš ancistruse,tak je to na 100procent jejich práce,to co napsal Václav přesně sedí a ten hřebík do dna jako vyvážení železa pro rostliny asi nebude fungovat,navíc si myslím že by to mělo velice špatný vliv na ryby,dvojmocné železo by mohlo zpusobit jejich oslepnutí

Vyměň svého specialistu na rostliny . Pokud máš v akva ancistruse tak to určitě je nedostatkem nějakého prvku v akva a ten prvek se jmenuje pořádné krmení pro ancika.

Čau, zrovna řeším hodně podobný problém, dnes jsme se o tom bavil s jedním specialistou na kytky a tvrdil, že je na 100% nedostatkem živin, doporučil nastrkat nějkaý tablety s výživou ke kořenům. koukni na foto mojeho listu. Prej to světlem není.
Edit: ancustrus to není, a jestli je tak se už jen "dopásaá" na rozpadající se rostlině. Někdo tady psal nějaký trik s hřebíkem ve dně, že to uvolňuje železo, který potřebujou kdytky, slyšeli jste o tom někdy někdo?

Nemohu jinak, Katunko, než s vámi souhlasit a prohlásit, že polemizovat s vámi nehodlám.
Díky za myšlenky vaše i za zprostředkování myšlenek Ing. Pavláta.
Z překlepů si nic nedělejte.
Neuvedení zdroje informací není samo o sobě důvodem pro jejich zpochybňování a ochrana autorských práv není tím, co by mi nedalo spát.
No a snažit se vnést do debaty něco objevného poté, co přidal Vai svůj příspěvek na téma Fe v akva, (kdy citoval S. Franka), mi připadá poněkud nerozumné.
Jednu úvahu však přidám: ačkoli osobně v případě potřeby používám přihnojování Fe ve formě chelátu, (které mohou rostliny příjmout i listovou částí), nemám nic proti hnojení pomocí "rezavých hřebíků".
Pak bych ale doporučil - než "zatlouct jeden hřebík do dna" - raději tento "naporcovat" na malé kousky a ty rozdělit ke kořenům rostlin po celé ploše dna.

Musím se přiznat, že tento překlep mi opravdu unikl.... Nicméně, jak už jsem psala výše, jen jsem chtěla do diskuse přidat více názorů z různých zdrojů, aniž bych se s těmito názory ztotožňovala (musím přiznat, že jsem také chtěla ukázat, že na internetu se dá k tématu najít dost článků...netřeba tedy zakládat nové téma ). Co se týče uvádění zdrojů, tak s tímto se dá setkat na mnoha stránkách. Jestli nezveřejnění zdroje zpochybňuje danou popsanou problematiku je pak podle mého názoru věcí čtenáře (jinak se na to určitě dívá pravý autor).....ovšem řešení autorských práv by bylo na delší debatu.
A ještě závěrem...myslím, že poučení od člověka, který věci rozumí a je schopen rozumně argumentovat je prospěšné...takže směle do toho

Ne musíš vyrabovat železářství, abys měla pod každou rostlinou rezavej hřebík.

Já myslela, že se dává do filtru kancelářská sponka, když není to železo...

Jak hnojí své rostliny jedna z nejvýznamnějších postav české akvaristiky, Stanislav Frank?
Prozradil to ve svém článku v čas. AKVÁRIUM TERÁRIUM č. 8-2002:
Dvojmocné železo podávané ve výrobcích v umělé chelatonové vazbě není zcela neškodné. Sám hnojím rostliny nejraději jednoduchým primitivním způsobem šupinkami oranžové rzi oloupané ze starého zvětralého železa, nebo rezavými železnými hřebíky (nejsou-li rezavé, v písku akvária zrezaví samy), tj. železem trojmocným. Časté námitky, že trojmocné železo není dostupné pro rostliny, jsou málo oprávněné. Naopak rostlinné kořenové vlášení svými kyselinami vytváří z trojmocného železa snadno dvojmocné, tj. přírodní cheláty, které rostlina přijímá chtivě a mnohem lépe a snadněji, poněvadž jsou jí chemicky vlastní. Rostlina přitom mění jen tolik železa trojmocného na dvojmocné, kolik ho právě potřebuje. Tím odpadá starost a obava z přehnojení umělým dvojmocným železem. Dvojmocné železo je totiž velmi škodlivé pro ryby a hlavně jejich mladé. Naproti tomu, trojmocné železo uložené v podobě rzi ve dně, rybám ani ve velkém množství neškodí v akváriu s neutrální či zásaditou vodou. Zároveň tímto způsobem nelze zásobou železné rzi ve dně vodu předávkovat a také odpadá dlouhodobě starost o pravidelné „přihnojování“ železem. Rostliny se obsluhují samy. Obecně trojmocné železo existuje pouze při pH nad 6,8, dvojmocné pod 6,8. Proto ať používáme jakékoli hnojivo obsahující železo, je třeba maximální opatrnosti především v akváriích s měkkou kyselou vodou (viz žluté sraženiny dvojmocného železa v kyselých rašeliništích). Proto tedy opatrnosti nikdy nezbývá a méně je vždy více, pokud si nejsme zcela jisti, co našim rostlinám chybí.

Samotná měď-kov se ti ve vodě jen tak nerozpustí, proto se používá se i na rozvody vody a dokonce i pro pitnou vodu.
Něco jiného je ale např. síran měďnatý - modrá skalice, CuSO4·5H2O, toxická nejvíce pro bezobratlé, ale i řasy a při vyšších koncentracích i pro ryby a rostliny. Proto má své využití i v různých léčivech.
Mimochodem v PMDD je také měď, zase v jiné formě, chelátech. Je to prostě prvek potřebný i pro rostliny - ve formě Cu2+.

Poučovat nechci a nebudu. Jen jsem se musel pousmát... Když kopírovat, tak i s "překlepy".
Co je vážnější - to, co lze najít na stránkách pana "znalce" je také okopírováno, ale chybí zde uvedení zdroje jeho argumentů.
A to mi příjde jako větší chyba!
(S reakcí nespěchejte, odcházím. Ale večer jsem zpět! )

Side...možná špatná formulace, ale myšlenka správná, ne? Samozřejmě vím, že v chlorofylu není železo, ale hořčík.....ale mám dojem, že při nedostatku železa rostlina ztrácí (nebo není schopná syntetizovat?) chlorofyl...odtud snad pojem chloróza. Pokud se mýlím, tak mě oprav, ráda se nechám poučit

"Železné barvivo (chlorofyl)"

no ja ti k tomu moc nepovim ale měď bych tam necpal je to jed pro vetsinu obyvatel akva

kdysi jsem dostal radu,abych dal do dna měděný pásek,kvůli řasám-neviděl jsem žádný pokrok/zlepšení/máte nějaké zkušenosti??

Trojmocné železo je pro rostliny prakticky nevyužitelné. Proto vkládání rezavých předmětů do akvária nepůsobí přímo jako zdroj železa pro rostliny, ale má svůj význam pro stabilitu oxidačně redukčních procesů. Tím zaručuje vhodný poměr mezi dvojmocným a trojmocným železem v akvarijní vodě a umožňuje akvarijním rostinám, aby vlivem působení rostlinných enzymů byly schopné železo vstřebávat. Dvojmocné železo, vhodné pro výživu akvarijních rostlin se ve vodovodní vodě vyskytuje pouze ve stopách. V některých případech však i toto množství dostačuje u pomalu rostoucích rostlin při tlumeném osvětlení a nižších teplotách a při dostatečné výměně vody. Akvarijní rostliny vstřebávají železo ve formě chelátů. Schopnost tvořit tyto cheláty je u jednotlivých druhů odlišná. Proto v některých akváriích existují současně rostliny zdravé i rostliny s chlorózou listů, kde nedostatek železného barviva (chlorofylu) je způsobeno právě nedostatkem železa.
Je mi samozřejmě jasné, že mi nikdo neuvěří, že jsem to psala já....takže bez mučení přiznávám a uvádím i zdroj : pavlat-znalec.cz/…

A ještě názor pana Pelikána:
Domnívám se, že špatný růst a žloutnutí listů ponořených vodních (akvarijních) rostlin není přímým důsledkem nedostatku železa, ale celkově špatných růstových podmínek (počínaje nízkým přísunem základních živin). Ve starší akvaristické literatuře se můžeme dočíst, že bylo dosaženo pěstitelského úspěchu (?) přidáváním kousků železa do akvária či hřebíků do písku apod.
Jiní autoři zase (oprávněně) upozorňují na nedostupnost trojmocného (-vazného) Fe3+ pro rostliny a v kyslíkem zásobené vodě snadno oxidující (rostlinám ale dostupnou) formu Fe2+, která je "stabilnější" ve vazbě na cheláty. Považují přidávání hřebíků či jiných částí ze železa do akvária za neúčinné.
Z pohledu anorganické chemie je taková úvaha možná správná. V přírodních vodách se však rozpuštěné železo Fe vyskytuje vázané převážně v přírodních organických chelátech (např. fulvokyselinách) vytvářených ve složitých biochemických reakcích, probíhajících i v písku akvária dostatečně obohaceném detritem. Z tohoto pohledu pak přidávání kousků železa či hřebíků do dna může být účinné. Sám jsem však tuto metodu nikdy nezkoušel.

Sorry, opět bych si dovolil nesouhlasit :o) ... Při oxidaci hřebíku (v akváriu) nevzniká Fe2+ nýbrž oxid železitý a směsný hydroxid-oxid železitý, jinými slovy REZ. Rostliny bohužel neumí železo Fe3+ využít. (Ale četl jsem cosi o tom, že ho dokáží zredukovat na Fe2+ a následně vstřebat ...) To jen tak na upřesnění :o) ...

ja doporucuji aspon dvoustovku a poradne ji zatlouct do dna

kecam.............
opravdu se dava pri nedostatku zeleza.oxidaci se uvolnuje Fe2+ ktere je dulezite pro rostliny.Nedostatek se projevuje zlutnutim mladych listu.

Chtel bych se zeptat,v jakem pripade se do akva dava hrebik,domnivam se,ze pri nizkem obsahu zeleza,ale nevim to presne.Da se na ristlinkach vypozorovat i bez testu,kdy je treba hrebik do akva zatlouct.