Hřebík v akváriu

Ahoj, i měď a další kovy jako mangan, zinek, molybden, bor...... jsou součástí hnojiv Nicméně zásadní je jejich forma a koncentrace. Ty zmiňované hřebíky nebo matky rozhodně nejsou nijak zázračný zdroj železa a do akvária nepatří.
Co se týká sázení rostlin bude vždy zásadní druh kytky, výška a typ dna a složení rybí osádky. Do pálených substrátů se sází líp než do štěrku nebo písku a hlavně kytky se rychleji chytají. V akváriu s většíma krevetama, sumečkama, ancistrusi nebudou mít kytky klid zakořenit. A taky bude obrovský rozdíl mezi sázením HC nebo košíčkového echinodoruse.

Vzhledem k tomu, že železo je dokonce součást většiny hnojiv (většina mikroprvkových a většina pro lowtech nádrže), tak to moc nedává smysl. Samozřejmě třeba měď je značně toxická a určitě i některé další kovy, ale jinak je to nesmysl. Železná matka ničemu neuškodí a spousta lidí ji dokonce používá pro dodání železa.

od svých školních let jsem informace čerpala hlavně z téhle knížky images.app.goo.gl/… a tam kovy v akváriu přísně zakazujou???...

Danča84 napsala: Tak ten už to má vychytaný jen mě zaráží - nezrezatí ty matky a nezkazí vodu?
Mám v akvárku pár superrezavých hřebíků...

Dal bych je k rostlinám kořeny k nim přirostou do filtru to nevím, jestli to bude něco platné.

Není filtr jako filtr ( co se náplní týče)
Připadá mi to jako "placebo efekt"... víra Tvá rostlinám i železo dá...

Tomáš Koreň vo svojich videách dáva tieto hrdzave klince priamo do filtru k akvariu...

Tak hřebíky do dna nedávám ale cokoliv železného přivazuji k rostlinám a spouštím ke dnu. K velkému echináči jsem dokonce přivázal kolečka z autogenu. (ne ty co se po nich jezdí) aukro.cz/…

Jasně, že není. Pokud to tam nedáš tak blbě, že se na to ryby napíchnou, tak jim tyhle čtyři hřebíky opravdu neublíží.

Těžko jej odkalit, když je to hluboko ve dně u kořenů rostlin. A ano, dvojmocné versus trojmocné železo, to je dlouhý zdroj sporů, nicméně zde mi celkem dává smysl Horácovo vysvětlení:

příroda není hloupá. Téměř všechno železo, které za ty miliardy let mohlo zoxidovat na Fe3+, už to dávno udělalo (mluvím o železe, které je dostupné rostlinám - tudíž vystavené působení kyslíku a vody) ... Kdyby byly rostliny odkázány na něco tak vzácného, jako je dvojmocné železo a nedokázaly si ho samy "vyrobit" ze železa trojmocného, byla by ze Země už dávno planeta smrti.

Pro nevěřící Tomáše tu mám jeden citát: "Stejně jako ostatní minerály, i železo přijímá rostlina s vodou z půdy. Fe3+ ionty jsou však obtížně rozpustné, proto rostlina vylučuje do svého okolí organické látky (cheláty), které se železem reagují. Tyto cheláty se vážou na buněčnou membránu, na které se železo redukuje z Fe3+ na Fe2+ enzymem Fe3+chelátreduktasou. Fe2+ pak vstupuje do buňky"

více viz www.horacovoakvarium.cz/…

pánové, jen dávám svůj názor a nebudu se tu dohadovat..... ale železo v tomto prostředí, za těchto podmínek nedonutíte se rozpustit ani ve stopovém množství. Ano, zoxiduje, zrezaví a vy jej následně odkalíte s dalším kalem. Takže rostliny z něj nic nemají. Pokud by se mělo rozpouštět a být dostupné, potřebuje pH v kyselé oblasti..... a ještě doplním, rostliny NEUMÍ využít Fe v anorganické formě..

No není hrebik jako hrebik? Rybkam to nemůže ublížit ?

Ano, do dna. Pět, deset, to už je na tobě.

A kam je dát ? Zahrabat do dna ? A kolik ?

Pokud je nádrž dobře prokysličená, zrezavějí už samy

Ale totálně zrzavé, rezavé, zkorodované...

Můžeš. Ničemu to neuškodí.

Ahoj, mám dát do 14 dní založeného akvárka, 54 litrů, hřebíky?

nejsem si 100% jisty ale myslim že Fe3 vzniká jako odpad pri vypalovaní laserem. a pokudtomu tak je tak to bude pravděpodobne v čiste přirodni formně.

Vymejšlíš kraviny...elektroda z hlediska kovu jde o čistej kov...třída dle typu elektrody většinou 10.11 tudíž konstrukční .. ale klidně může bejt i litina..poznáš to podle čísla. Obal elektrody je nejběžněji bazickej nebo rutilovej...ale klidně může bejt i celulozovej atd...je jich moře typů..dneska dokonce nemusí bejt jako kov uvnitř ocel...vem hřebík a nebo si to naštuduj sám a neotravuj s tím

Z jejich obalem bych je do akvária moc nestrkal.

To by som ale skúšal najskôr v akva bez rýb alebo napr. 1 gupkou. Ale klinec je osvedčený, takže ja by som zostal pri ňom.

Teda viděl jsem je "z rychlíku", ale o té čisté oceli bych dost pochyboval.

Zkoušel někdo nebo aspoň přemýšlel o použití svářecích elektrod místo hřebíku? Jsou z čisté oceli. Mohlo by to fungovat stejně?

Za sebe: Ano, teď už to uzavřít můžeme.
Došli jsme tam, kde jsem to potřeboval dostat.

Tak jsem si něco dostudoval. Ve dně probíhá zmíněná redukce, ale chelatizaci dvojmocného železa si zajistí až samotné rostliny siderofory vylučovanými kořeny. Podobné reakce jsou schopné i některé druhy bakterií.
Čili ne, denitrifikace nemá s cheláty nic společného, má neznalost a omluva. Pouze vytváří prostředí např. pro tu redukci nebo další chem. procesy.
Můžeme se na tomto shodnout a uzavřít to?

Ať to nemusím číst...
V tom materiálu je popsán vznik dvojmocného železa v anaerobním prostředí, o čemž se tu debata nevedla a nevede, nebo se tam dočtu o tom, jak se při denitrifikaci přeměňuje Fe2O3 na chelátové FeO, jak jste dřív napsal a na což jsem se ptal?!

Mno tak tady by byl popsaný vznik dvojmocného železa v anaerobním prostředí web.natur.cuni.cz/… (str.35). Asi nejdůlešitější je věta "Ve sladkovodním prostředí je běžný přenos elektronů na Fe3+". Přiznám, že jsem se tady s chemií pustil na tenký led, protože raději fyziku

karelchess napsal: ..
Jen koukám, že chelát je Fe++, moje chyba. Ale ten vznikne jenom další redukcí FeO...

Nekterym chemickym teoriim se clovek nestaci divit
Po dalsich clancich mrkni rozhodne

No, mne zajímal právě ten vznik chelátu Fe...
A po dalších článcích klidně mrkněte.

Stěžejní článek byl www.discus.cz/… , doma se kouknu po dalších. Když jsem se zajímal o denitrifikační filtry, tak jsem toho našel víc.
Netvrdím, že tam je přímo tahle věta, ale dává mi to tak smysl.
Jen koukám, že chelát je Fe++, moje chyba. Ale ten vznikne jenom další redukcí FeO.

...Při denitrifikaci k těmto procesů, dochází (alespoň co jsem dohledal), tak proč by ne ve dně?...
No a to je právě to, co mě zajímá!
Měl byste nějaký odkaz, kde bych si početl o tom, jak se při denitrifikaci přeměňuje Fe2O3 na chelátové FeO?

trochu jsem se nechal unést svými myšlenkovými pochody
Při denitrifikaci k těmto procesů, dochází (alespoň co jsem dohledal), tak proč by ne ve dně...?
Ty diskuze jsem myslel spíš všeobecně na dávání hřebíků do dna. Nebo už je to ověřený/neověřený?

...Ale stejně by mě to zajímalo, jestli a jak moc denitrifikační procesy ve dně mohou přeměnit Fe2O3 na chelátové FeO. Vede se kolem toho dost diskuzí...
Tak to by mě tedy taky zajímalo, jestli a jak moc denitrifikační procesy ve dně mohou přeměnit Fe2O3 na chelátové FeO.
Ty diskuse se vedou kde?

S tím souhlasím, pokud rostliny nevykazují nedostatky Fe, je to v pořádku. Ale stejně by mě to zajímalo, jestli a jak moc denitrifikační procesy ve dně mohou přeměnit Fe2O3 na chelátové FeO. Vede se kolem toho dost diskuzí.
Takže se to dá chápat taky tak, že běžné testy na Fe jsou jaksi...málo citlivé?

S tím naměřením má Vaclav naprostou pravdu. Podobný pokus jsem dělal a nikdy jsem nic nenaměřil, ale rostlinám se dařilo.

Snažit se o měřitelné železo je většinou dost velký průšvih. Příroda si poradí většinou sama. Ovšem s pár hřebíky ve dně se nedá nic zkazit a asi ani naměřit.

Já chci udělat test, Fe jak chelátový tak celkový mám neměřitelný, rostliny sice nevykazují známky nedostatku, ale pár rezavých hřebíků dám do dna a budu sledovat hodnoty, hlavně cheláty.

ja mam ve sve 220 l nadrzi jeden dominantni echinodorus bleherae, cca 40 cm vysoky. Zapichl jsem mu primo do korenoveho systemu rezavej hrebik a zada se ze to pomohlo. je krasne zeleny a roste a roste. Jestli by rostl i bez nej nevim, kazdopadne tam ten hrebik necham

Když jich dáte víc, nic se nestane.

Nikde se nepise kolik takovych hrebiku ma v akvariu byt? Staci par nahodne do dna nebo ke kazde blednouci rostlince? Dik

Ja len vyslovujem súhlas s Johanom a NIKOM, je podivné, že najviac oponentov je z radu teoretikov. Keby svoje názory písali až potom, čo by to aspoň vyskúšali. Klinec, resp. hřebík rybkám absolútne neuškodí

No prakticky momentálne na nič, len by ma zaujímalo, že ak by bol ten klinec neustále obmývaný, či by sa z neho uvolňovalo železo a či by ho rastlinky vedeli využiť

...no -ale na co to potrebujes???

Hej mňa to len tak napadlo, že či by to v teoretickej rovine fungovalo aj týmto spôsobom

...celkom som nepochopil otazku -lebo ked to niekto dava-tak nikdy nie do filtra
teda ak "zelezo tak do dna" - ci je to na nieco dobre to neviem - ale ked je to pod strkom pravdepodobne nenastane ziadny problem...

Pomohol by niečomu klinec vo filtri? Alebo na mieste kde bude neustále obmývaný vodou, namiesto zahrabania do piesku? Malo by to zmysel pre rastliny a neublížilo by to rybám? Niekde som čítal že nadbytok Fe môže spôsobiť slepotu rýb, nespomínam si však či to bolo dvojmocné alebo trojmocné...

Usine napsal: Test si dobře schovej, nejraději tak, aby jsi ho už nenašel.

To, že nic neukázal, neznamená, že rostiny železo k dispozici nemají. Myslím že václavova rada je nad zlato a pohled na listy rostlin, zda nevykazují známky chlorózy je nade všechny Ferriny.

I kdyby to fungovalo, tak pro některé kytky je to k ničemu. Pokud rychlerostoucí sázíš způsobem ustřihnout, staré vyhodit a nové špičky ponechat, tak ti hřebíky ve dně nepomohou. Stejně tak třeba kytkám na kořenech, plovoucím ...

Jinak co se týká testů, tak nevím, jak je na tom s přesností, ale SERA Fe test detekuje PMDD "naprosto" přesně. Po přidání spočítané dávky zhruba tolik ukazuje.

rostliny prijimaji Fe v chelatove forme-(komplexni sloucenina). Pokud se v teto forme Fe nenachazi rostliny dokazi vylucovat svymi koreny chelatory a tak se k vytouzenemu prvku dostat. Tak to chodi u suchozemskych, newim presne jak je to u vodnich,bahennich. Myslim, ze velky roszdil tam nebude. Myslim si ze pridavat rez do akva nema moc velky vyznam. Lepsi je koupit si praskovou formu chelatu Fe.Je taky potreba vedet pH v akva a podle nej zvolit typ chelatu. A taky je otazka: Opravdu potrebuju dodavat Fe? Je to stopovy prvek= potrebny pro rostliny v tisícině% a jeho obsah v rostline je stejne veliky.....