Kolik Wattů na litr? (orientačně)

Nezahrávej si. Snake je podle tebe také šílenec, a ty jeho rostliny taky? Že tak nestydatě rostou?!

Pánové, dejte si pohov, já tady už nic nenabízím.

Page:to už tu psal až prodá autobus

Navrhuju malinko cenzůry. Co třeba lidi co nemaj rybičky, rostlinky a rozum, že by sem nesměli přispívat, co vy na to?

150 wattové výbojky nemám. Takže tentokrát je to doopravdy nezištná rada.

Za výbojky koupí akvárium, za peníze z akcií ČEZu úsporné 18W 60cm dlouhé zářivky. A třeba hned dvě!

Neřekl bych šílenec, jen se snaží udat jeho výbojky aby si konečně mohl pořídit akvárium

Štěpán je šílenec, má spoustu akcii ČEZu, toho neposlouchejte.

Malapa je šetřílek, toho neposlouchejte.
Na takovéhle akvárium klidně tři 150W metalhalogenidové výbojky, viz třeba
www.akva.sk/…

To bude zas nekonečná diskuse. Já bych použil dvě třípásmové 38W 120cm zářivky. Ale spousta lidí ti tu poradí klidně 6 trubic. Takže kompromis, pořiď si světlo s 4 trubicema a podle potřeby budeš provozovat dvě, tři, nebo v nouzi všechny čtyři trubice.

Kolko wattov by ste nam odporucili na akvarko dlzka 150,vyska a sirka 60cm. Mame tam diskusi.

Sefším, kromě sponzorování a Filipsovým: To je jasneji receno to, o cem jsem mluvil.

To je souhlas se sponzorováním!?

Já si myslím, že existuje několik málo frekvencí, při kterých fotosyntéza běží nejlépe. U plnospektrální zářivky/výbojky je větší pravděpodobnost, že vzdálíme od této ideální frekvence méně, než u třípásmové. Plnospektrální zářivka totiž asi nemá skutečně "plné spektrum", jenom tam ty vrcholky (diskrétní frekvence) má tak hustě, že to na těch malých obrázcích vyjde spojité.

Na druhou stranu, síla světla (výška vrcholku) u třípásmové může kompenzovat vzdálení od ideální krekvence fotosytézy.

Takovéhle teoretické řeči jsou na prd... Musí se to vyzkoušet. Nějaká osoba si musí koupit několik akvárií, třeba 112 litrů, zasadit do nich přibližně stejně veliké rostliny a stejné ryby, stejně krmit, akvária zatemnit, aby se vyloučil vliv okolního světla a pozorovat, vážit plovoucí rostliny, měřit zasazené atd. Já bych to udělal strašně rád, ale nemám na to peníze. Nechce mě někdo sponzorovat? Případně by se to dalo dělat bez ryb, jenom s umělým dohnojováním. Asi by to bylo přesnější.

To je jasneji receno to, o cem jsem mluvil. graf musime brat jako 100%, a abychom porovnali absolutni hodnoty vyzarenych vlnovych delek, museli bychom zmenit odpovidajicim zpusobem meritko v Y osach grafu (spocitat obsah plochy celkoveho zareni, aby byl stejny). Nemuzu se ubranit dojmu, ze to vyrobce dela schvalne. Protoze nevyuziva celych rozsahu grafu. Proste dela to tak, aby vypadalo srovnani lepsich a drazsich a specialnich zarivek jako neco daleko svitivejsiho, z prvniho pohledu na graf.
Po prepocitani tak dostaneme u tripasmovych oproti graphice (pridrzim se toho srovnani) daleko vetsi vrcholy, a i ty kopecky mezi nimi budou vetsi. je pro rostlinu lepsi, horsi, nebo je ji to jedno, jestli ma svetlo v "akcni" vlnove delce chlorofylu nekde vrchol, nebo je rozprostrene rovnomerneji? Nevim.
(zjednoduseno, neberu v potaz, jestli a kolik zari jednotlive modely i mimo viditelne spektrum, a co ja vim co jeste).
taky mozna pridam, ted mi utika miminko ....

Rád bych se něco nového dověděl, tak se k tomuto tématu vracím.
Neobracím se jen na Filipsiho, ale využiji jeho postřehu:
Filipsi: Docela hezky je kouzleni videt tady: narva.netdirect.cz/… , strana 15. Podle tech srovnavacich obrazku by musel byt fakt veliky blazen, aby svitil rostlinam tripasmovymi. Ale kam se ta energie podela?

Já si myslím, že nelze srovnávat spektrální křivky různých typů zářivek z toho důvodu, že hodnoty na ose Y udávají relativní intenzitu světla. Podle mne tedy porovnávají vzájemné "poměry" jednotlivých vlnových délek, což nic nevypovídá o množství vyzářeného viditelného (+ případně UV a IR) světla, natož fotosynteticky účinného záření.

Jinými slovy:
Podle mne nelze tvrdit, že dvě různé zářivky, (např. třípásmová a plnospektrální), které shodně dosáhnou na ose Y u vlnové délky např. 680nm hodnoty např. 20% relativní intenzity, vyzáří stejné množství záření této délky.

Jakýmsi vodítkem při odhadování účinnosti zářivek bývá propočet světelného toku na jednotku příkonu - lm/W. Jde samozřejmě o údaj, kterým se můžeme řídit při výběru osvětlení např. interiéru, ale rostlinám v našich akváriích může více zářivé energie předat zdroj světla s menší hodnotou lm/W, ale s větším podílem fotosynteticky účinného záření...

Domnívám se tedy, že nezbyde, než věřit neustále se opakujícímu ubezpečování, vycházejícímu z praxe, že pod třípásmovými zářivkami rostliny rostou dostatečně dobře, a to při příznivých pořizovacích cenách takového zdroje světla....
Pokud někdo prokáže, že existují levnější a zároveň lepší řešení, (pro Štěpána - mám na mysli stále lineární, příp. úsporné zářivky ), rád se o tom přesvědčím.

Sidonius: Trosku jsem nejaky takovy spek cekal

Kouzla s grafy: Docela hezky je kouzleni videt tady: narva.netdirect.cz/… , strana 15. Podle tech srovnavacich obrazku by musel byt fakt veliky blazen, aby svitil rostlinam tripasmovymi. Ale kam se ta energie podela?

Jen tak mimochodem ... phycocyanin a phycoerythrin jsou fotosyntetické pigmenty sinic :o) ...

Štěpán: Plnospektrální nevhodná...
Širokopásmová standardní "740", 4000 K (Norton ), univerzální bílá...
Takže docela obyčejná 7xx zářivka. Ale spektrum ne nepodobné plnospektrální, co?

Pravdu díš! Je záruka, že všichni výrobci použili stejnou metodiku, stejné měřící zařízení e.t.c...? Příjde mi to jako okřídlené: "bělejší bílá"

Jsem si vzpomněl, za mých školních let na labinách. Pokud nám výsledek vyšel nějak "šejdrem" propašovali jsme do vzorce "Jásoňovu" konstantu, číslo podle potřeby < 1, kterým se buď násobilo, nebo dělilo, opět podle potřeby menší, či větší odchylky od "požadovaného" výsledku....

Jinak, jeste se zamyslim nad tim, jake se daji delat s grafy kouzla. Zmena meritek, orezavani spicek, roztahovani .... Privedl me k tomu Stepanuv obrazek, srovnani 840, 950, 950 graphica. Predpokladam, ze jse o stejne vykonne zarivky, tedy plocha oblasti spekter by mela byt +- stejna. Na prvni pohled je u graphicy skoro 2x vetsi. To je divne. Coz me privadi k myslence, ze vrcholy u 840 a 950 jsou znacne vetsi, nez je na grafu. A zpatky k myslence - potrebujeme plne, rovnomerne rozprostrene spektrum? (velbloudi s dvemi hrby). Kdepak, bez pokusu se neobejdeme.

Také tipuji sun glo. A přidávám jeden odkaz (možná ho znáte) www.naturacquario.net/… kde je ten rozdíl mezi 8XX a 9XX na konci hezky vidět.

No prave, phycocyanin a phycoerithrin ....

Tak mi zase jako nevhodna neprijde. Vyjdemeli z obrazku zde - pmdd.mrp-cz.com/… (sekce zarivky), kde je znazorneno ktera barviva pohlcuji ktere svetlo (pozor, barvy car jsou ciste jen pro orientaci), tak to vypada, ze Sidova zarivka se "hlavnim hrbolem" trefuje do phycocyanin a phycoerithrin (ci jak se jmenujou...) a tou spektralni spickou pak do chlorofylu.
Muj tip je, ze to bude nejaky special a teoreticky by to pod nim melo i rust (otazka je, jaka je plocha/vykon te spicky - je vysoka, ale uzka, okoli docela nizke, ale cert vi)

Jestli si taky mohu skrome tipnout taky mi to pripomina sun-glo saurama.aqua-web.org/… . Tak uz nas Side nenapinejte

Ze vseho nejvic to vypada jako sun-glo. Nebo specialni vodikova vybojka s posunutym spektrem (vodikova, ne sodikova).

Zkusím hádat (fakt nevím přesně), vypadá to na nějakou speciálku s teplotou chromatičnosti mezi 4000-5000K. Něco jako SERA tropic sun Royal, SunGlo a podobné.

Plnospektrální nevhodná, protože ani trochu nekopíruje "action spectrum of photosynthesis" (vyhledat), přesně řečeno vypadá jako opak. Má nějak málo červeného světla.

Bavil jsem se pouze o zářivkách Philips, o ostaních nic nevím... Asi jsem se nevyjádřil dost jasně! To já občas dělám.

Štěpán: Snad je vidět na tom obrázku, že si označení "plnospektrální" zaslouží až graphica.
Kam byste, Štěpáne, zařadil tohle spektrum: "vylepšená třípásmová" nebo "plnohodnotná" plnospektrální zářivka?

já ted koupil úsporku osram luminux 827 Warm White do lampičkyjen ta cena

Já jsem to ale nezkoušel!

Snad je vidět na tom obrázku, že si označení "plnospektrální" zaslouží až graphica.

TAk Ivane Ivániči, doufám že je tí to už naprosto jasné.
Ivan Ivanovič Ivanyč si už včera našel jiného koníčka...

Štěpán: Obyč. 950 je jenom lehce vylepšená 800 ohledně podání barev, plnospektrální není ani náhodou! Neutrácejte peníze za obyčejné 900, nemá to smysl!
Konečně někdo, kdo to vyzkoušel!!! V čem je problém? (Kromě poněkud vyšší ceny?)
Takže tyto "plnospektrální" zářivky Narva, Philips, GE a Osram 9xx nejsou plnospektrální, ale vylepšené třípásmové?
narva.netdirect.cz/…

mám 60-ti litrové akvárko koupil jsem dneska úspornou žárovku která má sílu 60 Wattů není to moc?Vím že by to mnělo být 0,5 Wattu na 1 litr vody.Volil jsem radši větší protože používám starou lampu na stojanu kterou mám opřenou o nábytek takže nemám osvětlené celá akvárium.
TAk Ivane Ivániči, doufám že je tí to už naprosto jasné.

V proužku Visible to spektrum je víceméně rovnoměrné...

Tohle je asi hezci obrazek, i s filtrujicimi vlivy plynu a latek v atmosfere:

en.wikipedia.org/…

Ale stale tim nerikam, ze tohle spektrum je pro akvaristy to idealni a chtene.

ne, jen neumim pridat obrazek. tak odkaz images.google.cz/…

840
950
950 graphica

(všechny philips)

To nezpochybnuju. Jde o nazvy. narva.netdirect.cz/…
Porovnej graphicu a slunce, uvidis, jak jsou jeste daleko. Je plnospektralni?
A pocuvajte, co vy si vlastne predstavujete pod tymto plnospektralne?

Najdi si u nich na webu spektra. Ve spektrech obyč 950 a graphicy je VELICE podstatný rozdíl.
Obyč. 950 je jenom lehce vylepšená 800 ohledně podání barev, plnospektrální není ani náhodou! Neutrácejte peníze za obyčejné 900, nemá to smysl!

Ještě poznámku, "obyčejné" zářivky řady 900 nejsou plnospektrální, ...
To uz je zalezitost slovicek, 9xx se bezne jako plnospektralni oznacuji. Jenze pak vymysleli jeste neco lepsiho, tak maji graphic, atd. Je to hon vyrobcu za co nejlepsim priblizeni se slunecnimu spektru a tim padem vernemu podani barev, jak jsme zvykli a zname je. Az se tam budou hodne blizit, uvedou real sunlight, a hned po nem true real vision

Ještě poznámku, "obyčejné" zářivky řady 900 nejsou plnospektrální, ale trochu vylepšené třípásmové. Plnospektrální mají další označení, u philipsu třeba Graphica, jiné se mi nechce hledat...

Zase jsme se - jako obvykle - obloukem dostali k třípásmovým, příp. plnospektrálním zářivkám, jako optimálnímu řešení...
Filipsi: kdy uz bude lumenu prilis a zacnou utikat z akvaria
Pro některé lidi je nejspíš nemožné takového stavu dosáhnout...
Když ve svém vystoupení při setkání ke 100. výročí Cyperusu předváděla Ch. Kasselman, jak zakládá a provozuje rostlinná akvária, fascinovalo mě, že do krytu bylo nacpáno tolik zářivkových trubic,(kombinace 8xx a 9xx), kolik vlezlo.

Ono toho tam je nastudovaneho uz dost. Vyhledat absorpcni spektra chlorofylu (s dlouhym u), karotenoidu a fykobilinu neni problem. Problem ale je vhodna svitidla se svetlem podle nas "idealnim" ziskat. Prece jen akvaristika a pestovani rostlin pod zarivkami neni tak lukrativni, aby vyrobci do toho vrazeli ohromne penize v analyzach, michani fluorescentu, mereni, vyrobe. Prece jen je pro ne rozumejsi, vyrabet hlavne svetla, ktera sviti (to co clovek vidi). No abych se v tom nezamotal a nebylo to prilis dlouhe - souhlasim, ze je promennych prilis mnoho, a stejne dulezite jako svetlo je rostlinam dodavat ziviny, jak potrebuji. Asi bych se pridrzel toho "cim vic lumenu, tim lip" (s obcasnou diskuzi jestli je to opravdu tak), kdyz pouzijeme zarivky s plnym spektrem (ci 3p). Az do te doby, kdy uz bude lumenu prilis a zacnou utikat z akvaria, kdyz se tam neda kryci sklo

Pak nezbývá, než se vrhnout na studování živých organismů, jejich chování nemusí být tak náhodné, jak vypadá na první pohled!

No právě... kdyby to tak šlo jednoduše říct.
Myslím, že jsem to již někde v diskusi jednou napsal, je zde mnoho proměnných, které vstupují do procesu fotosyntézy rostlin. Co akvárko to originál. Proto ono zažité "půl wattu na litr" je hrubě orientační, aby bylo kde začít. Ostatní je čistá empirie, metoda pokus omyl... alespoň pro mne. Což o to, exaktně lze změřit vyzářený výkon jednotlivých zdrojů světla, změřit jejich příkon, vypočítat účinnost, provést spektrální analýzu.... Ale pak tomu přidáme rostliny a naše výpočty jsou jaksi mimo. Sám maje technického vzdělání vždy říkám, pokud do systému vstupuje živý organizmus, jsou mé jakékoli výpočty víte kde...

Norton: Svou poznámkou jsem jen chtěl naznačit, že velikost příkonu trubic není uplně přesným měřítkem jejich výkonu.
Ono je to vůbec s tím světlem jakési komplikované... Kdyby tak platilo, že čím víc lumenů, tím lépe pro rostliny... Jenomže - je tomu tak skutečně? Snažil jsem se včera na Akvaristovi vyprovokovat k této otázce diskusi, ale nějak se zatím nezadařílo...

Norton:


Štěpán:
Jak je vidět, může být klidně kratší a zároveň silnější.
(Je pravdou, že se 8xx/105 cm hůř shánějí, ale sehnat se dají. )

Jenže nad akva dlouhé 120 cm se tahle zářivka (1200 mm) dává špatně...
Právě, rozměry akvária jsou jedním z hlavních faktorů (ne li vůbec hlavním) při volbě zářivek. Také s mi nelíbí patice "čouhající" z akvarka.
Svou poznámkou jsem jen chtěl naznačit, že velikost příkonu trubic není uplně přesným měřítkem jejich výkonu.

Myslel jsem, že platí - čím delší, tím silnější...

Mimochodem má malinko menší světelný tok, než 36W 1200mm
Jenže nad akva dlouhé 120 cm se tahle zářivka (1200 mm) dává špatně...