Pistia stratiotes

www.dotyk.cz/…

Pravda ačkoliv na trubici to nemá tak určitě na tom něco bude. Však výrobci chtějí ušetřit při výrobě a prodávat za neskutečné sumy

Ono i LED světlo velmi pálí. Stačí se podívat jak výrobci poddimenzovávají chlazení a ledky odchází.
Takže stále bych nevylučoval spálení leknínů od zdroje tepla.

akvarijni-hnojivo.cz/…

Mě se toto dělo když jsem přehnojoval s kombinací vysoké teploty od trubic, světla, ale koukám v prezentaci že máš všude LEDky takže v tom kámen úrazu nebude. Tak jestli nejsou tzv. spálený od hnojiva. Snad se tu najde nějaký odborník který poradí

Ahoj,
Nevíte proč se mi toto děje, viz foto? (Třetí akva)
Hnojím pouze makro živiny a trochu co2(kvasnice).
Za poslední dobu žádná změna v péči a rostlinky se takto začly projevovat až teď.
Edit: teď mě napadlo, že jsme nedávno bojovali s řasou skrze algexit, že by toto?

V akva jsou jen šneci, ti nadělají slušně "detritu" ale nekrmím, a tak schází fosfor, draslík a mikroprvky...
Když jsem měnil vodu (Dubina) rostla i Phyllanthus fluitans, po 14 dnech z ní nezbylo nic.
Pistia dominuje když má z čeho (akva je odkryté).

Ty světlé listy s tmavšími žilkami mám taky hned jak přestanu používat PMDD. Co ale nechápu je, že v jednom akváriu mi vytlačila Salvinii (ve všech ostatních vyhrála Salvinia), rychle se tam množí, ale i tak mají rostlinky listy 1cm v průměru.

Po 14 dnech( dovolené) pistia vyžrala dusík a podle listů i draslík... Jsem na nule

Zrovna vcera jsem je ostrihal :( Ale obecne, jsou dlouhe a "chlupate". Fotku dodam, az zase vyrostou
Jinak stav stale stejny, nekde rostou koreny, nekde ne, hnojeni je vsude stejne, ale muze to byt svetlem, protoze tma, kde jsou delsi koreny, tm jsou nova ledkova svetla, ale jen hadam, tohle je asi na delsi reseni, me jen zajimalo obecne, jak to s tim rustem je.

Shaim napsal: jak to je s délkou kořenů? Když jsou kořeny dlouhé, znamená to, že má rostlina hodně živin a nebo naopak málo a snaží se je získat? Pro obě tvrzení mě napadá důvod.
Hodně živin = hodně růst, málo živit = snaží se získat víc
Obecně: Ano, rostliny na nedostatek některých živin reagují prodlužováním kořenů. Různé druhy budují různý kořenový systém a různě reagují na nedostatek různých živin. Souvislostí je hodně, ale princip platí - "dosáhnout" na živiny.
Samozřejmě platí i to druhé. Čím lépe rostlina roste, tím větší příjem živin, tím více potřebuje kořenů.
Přesnější čísla vyplynou až při počítání poměru kořenů k prýtům. Tam je jasná závislost, že s nedostatkem živin rostliny relativně více investují do kořenů.
=
Konkrétně pistia a podobné plovoučky: I když píšeš, že všude hnojíš stejně, jako první faktor bych testoval dusík.

Máš někde fotky jak ty kořeny vypadají?

Nemam tam zivorodky, a hlavne mi jde o to, abych obecne zjistil jak to s temi koreny je. Googlil jsem na toto tema a nenasel jsem nikde odpoved. :(
Doufam, ze nekdo fundovany se zde najde.

Ahoj, je možné, že Pistia dokáže odstranit slepou hladinu? Měla jsem ji cca 14 dní. Pistii jsem dala do akva před 3 dny (tu ohromnou viz příspěvek níže) a dnes koukám a po slepé hladině ani stopa .

Mě přišla dnes od Rataje tahle...květák jak hrom Průměr rostlinky cca 20cm a délka kořenů cca 25cm. Jsem zvědavá, jak se jí bude nebo nebude dařit.

U mě to vychází zas závislost délky kořenů na obsah dusičnanů. V předchozím akva jsem měl dlouhé kořeny, ale nižší NO3 a v nynějším mám kratší kořeny a dostatek NO3.

EDIT: A ještě si vzpomínám, že jsem měl předtím kořeny přímo v proudu z rampy, kdežto teď jsou v klidu.

Nemáš u těch krátkých živorodky, rády tyhle kořeny baští.

To mě taky zajímá už jsem nad tím obdobně uvažoval.
Ale mi přijde, že dlouhé kořeny jsou, když se rostlině daří po všech stránkách. Dlouhé kořeny u mě mají pouze starší rostliny.

Zdravím,
Jak to je s délkou kořenů? Když jsou kořeny dlouhé, znamená to, že má rostlina hodně živin a nebo naopak málo a snaží se je získat? Pro obě tvrzení mě napadá důvod.
Hodně živin = hodně růst, málo živit = snaží se získat víc

Jak to prosím tedy je u této rostlin?

Mám 6 akvárií, a ve 4 mají rostliny dluohé kořeny okolo 10cm a ve zbývajících dvou asi 2 cm. Dlouhodobě pozoruji tento stav, hnojím všude stejně a nedaří se mi to rozklíčovat. Světlo je taky stejné.

Tak mě zajímá jen obecně, jak to tedy je

Děkuji.

Darovanou pistii jsem máchal v hypermanganu a během pár hodin z vody úplně odstranila fialovou barvu. Zajímavé.

Taky se mi u Pistie z ničeho nic takto rozmnožil- jenom pozor je schopný Pistii vytlačit - takže doporučuji vytáhnout a oprat Pistii a na hladině síťkou sebrat Okřehek - takto to cca jednou do týdne zopakovat a časem zmizí. Já jsem to svého času zanedbal a o Pistii jsem přišel. Měl jsem ho zamotaný i v Riccii a taky to tímto způsobem šlo - několikrát jsem to zopakoval a měl jsem pokoj.

P.S.: neřešil bych, jak se tam dostal, ale jak se ho zbavit

Neboj nejsi sám i umně se objevila zničeho nic, jen jeto umně nevítaný host a tak ji vyhazuji furt dokola.

Tak to je v tom případě záhada.Nechápu kde se tam vzal.Už víc jak půl roku jsem si nepřinesl odnikud novou rostlinu ani nic jiného,co bych do AQ vložil.Není to AQ z prezentace.

To drobné je Okřehek.

Vždycky se mi množila odnožemi, až tento týden se mi rozmnožila stovkami malých rostlinek.Značí to něco?např.zvýšené NO3?Předem díky za informaci.

2-3cm je nic, to jsou hodně krátké kořeny.

Tato rostlina mi roste,dost se i množí.Na některých růžicích jsou kořeny cca.2-3 cm dlouhé.Dá se tato délka považovat už za dlouhou nebo střední?Nemám s touto rostlinou takové zkušenosti,tak se raději ptám.Díky

sachlj napsal: Hodně kořenů, hodně rozvětvených s hodně štětičkami vlásečnic kořenů = hodně živin ve vodě. Když pistia stagnuje tak nemá z čeho brát živiny.
Mám 3 akvária, stejná vodovodní voda. V akváriu, kde je NO3 10-20mg/l mají plovoučky poloviční kořeny proti tomu kde je NO3 jen těsně nad nulou. V akváriu, kde mám NO3 asi úplnou nulu, protože tam už víc jak měsíc nekrmím, pistii nemám, ale Limnobium (voďankovec)tam přežívá.
V obou akváriích kde mám i Pisti, Limnobium (voďankovec) roste výrazně lépe.

Takže mi to vychází:
Dost živin - stření kořeny
Málo živin - dlouhé kořeny
Žádné živiny - žádný růst

Aktuálně jí taky teď sháním. Taky jsem jí měl několikrát, v jednom období to u mě vypadalo jak v té amazonii a pak najednou všechny se rozpadly a "odešli". Co si vzpomínám tak mě právě ten jejich růst a úhyn taky vyděsil. Já ji chci jako "vycucávače živin" zatím jsem do filtru hodil terarka.net/…

Diky za odpovedi. Ja tohle tema nacal proto, ze mi pistie vytvari mohutny korenovy system, pritom listy ale nejsou nic moc. Periodicky se dostavuje obdobi, kdy se plovoucky rapidne rozrustaji, az pokryji komplet hladinu (pokud nenajdu nekoho, komu vcas pulku venovat). Pak najednou zacnou chradnout, na koncich listu napred zloutnout, pak plesnivet. Ja ty nemocne vysbiram, takze jich ve vysledku skoro tak dve tretiny vyhazim a zbytek se zase ozdravi a roste turbo stylem.
Krome pistie tam mam jeste spoustu ruzkatce a lemna minor prave proto, aby mi ziviny odcerpavaly - mam v tomhle akvarku (puvodne jen karantena, posleze porodnice pro moje prvni molly) ponekud prerybnino. Zivorodky se holt mnozi rady.
Merim papirkama, takze krajne nepresne, nicmene pokud na to spravne koukam, tak dusicnany mam skoro nemeritelne. Merim ale prakticky vyhradne navecer (rano na akvarko nemivam myslenky), tak me napadlo, ze treba ty dusicnany maji nejaky denni cyklus a ja po celodenni spokojene fontosynteze mam vodu vycistenou, ale v dlouhodobem prumeru to treba jsou pekne splasky a v tom by mi mohlo napovedet, ze plovoucky vytvari ty dukladne koreny.

V jednom videu o amazonii ukazovali mrtvé rameno řeky kde stála voda, tam byly tak velké pistie že po nich místní kluci ze zábavy běhali. V té vodě mimo jiné žili i vodní prasata, býložravec, savec www.tyden.cz/…. Ten se nejen těmito mladými kytkami živil a do té vody kadil tak, že tam říkali, že vlastně těm kytkám pomáhá a ty kytky z té vody odčerpávají živiny co by tu vodu jinak otrávily protože se tam voda vymění jen v období velkých dešťů. Ty masožravky to mají trochu jinak, rostou v hodně kyselé půdě (saracenie a mucholapky) a tak musí jiným způsobem získávat živiny. Nicméně, když do bažiny zabloutí zblblá zvěř tak se v ní utopí anasytí ji tolik živinami, že by podle tvého názoru museli všechny bahenní kytky hned zahynout. Tykové nepky ty rostou většinou epyfiticky a kdo ví co se v té skulině ve stromě kde se uchytne semínko najde všechno k hnití, listy, mrtvý brouci. I ptáci kadí po stromech a kdo ví kolik howen se dostane na kořeny a listy nějaké tropické nepky.

Souhlas.. Rostlina není blbec.. Na bohatých půdách (vodách) prosperuje a bere si maximum, které může.. Následně tvoří slušné potomstvo.. Jakmile se lokalita vyčerpá, často dojde k ústupu druhu (a nahrazení jiným..)

Já se přece nehádám.. Jen potvrzuji, ale co je psáno, to již dnes není dáno.. Pokud nejsou k dispozici faktické údaje a měření, je to často jen kopírovaný text.. Bohužel mor internetu. Moje poznámka byla toliko a pouze myšlena tak, že by si ta rostlina nějaký systematický a odbornější výzkum nás zasloužila. Jak vidno z dalšího příspěvku: Pepan 14.12.2016 08:41, názory se mohou různit a jsme v procesu úvah..

To by znamenalo, že když jahody, okurky, papriky, rajčata, dýně nepřihnojíš tak vlastně vytvoří co největší plody. nebo aspoň kytky s co největšími listy a kořenovým systémem. není tomu tak. Podívej se kde ta pistia roste v přírodě normálně.

To jaký signalizátor vody je tahle kytka je tady na webu psáno několikrát a stačí se podívat na několik videí o amazonii kde to taky zdůrazňují.

Já si myslím že je to naopak. Ve vodách chudších na živiny potřebují kytky obsáhnout mnohem větší objem vody, aby se uživily a proto vytvářejí větší kořenový systém. Pokud je ve vodě živin přebytek, nic kytku nenutí dělat velký kořenový systém a s minimem kořenů získají dostatek živin. Analogicky je to i u jiných rostlin a nejenom u kořenového systému. Krásně je to třeba vidět u masožravých rostlin, kupříkladu rodu Sarracenia. Masožravky žijí na chudých půdách a lapáním hmyzu dotují příjem živin. Pokud Sarracenii nehnojíme, vytváří krásné láčky, aby si nalapala hmyz. Pokud ji pořádně přihnojíme, vytvoří ploché láčky, které slouží pouze k fotosyntéze, ale hmyz do nich lapit nejde.

Zdravím vás, postřeh je logický, určitě by stál za nějakou práci menšího výzkumného rozsahu.. I když - u odborníků již tyto výzkumy třeba leží v šuplíku.. Já si dovolím poze doplnit o mé poznatky: Pistii jsem pěstoval kdysi v r. 1980, tenkrát rostla jako zběsilá ve 100 l společenské nádrži. Listy byly cca 5 - 8 cm dlouhé, masivní. Vypadalo to asi takto: rybicky.net/fotogalerie.php… Pak jsem je zkoušel v 90-tých letech, už to nebyla taková sláva. Naposledy jsem koupil v prodejně asi 3 ks, pod jiným názvem..:-/ Pochopitelně to byla Pistia, nicméně vypadala dost umořená. Rostliny v kulturách mohou trpět virózami apod.. Třeba ty populace jsou natolik trápeny viry, že se takto drží při životě silou vůle. Poslední várka (než se rozpadla) vypadala takto: rybicky.net/fotogalerie.php… a jen tu a tam se vyvinula silnější rostlina. Vodu jsem neměřil (škoda), ale jeden zásadní poznatek z valstních kultur mám - babelka nemá ráda cákání na listy, proudící hladinu ani v proudu "vlající" kořeny. Je to zkrátka klidný jogín...

Souhlas, hlavně ty sondy u těch levných stojí za..no za to cenu. Profi sondy co používají vodárny stojí tisíce a vydrží jen krátkou dobu. Když se se sondou neměří tak se MUSÍ skladovat ve stabilizačním roztoku jinak na vzduchu půjde hodně rychle s citlivostí jinam. proto ty profi přístroje mají sondy výměnné. Taky jsem jich už pár měl. Jo a nesmí se zapomínat na kalibraci. Bez ní to nejde.

Hodně kořenů, hodně rozvětvených s hodně štětičkami vlásečnic kořenů = hodně živin ve vodě. Když pistia stagnuje tak nemá z čeho brát živiny.

Občas narazím na to, že délka kořenů plovouček pistia nebo lemna minor mohou sloužit jako orientační ukazatel obsahu dusičnanů. Ale nikde jsme se nedočetl, jestli dlouhé kořeny znamenají hodně nebo málo dusičnanů. Argumenty mě napadají na podporu obojího...

Problém s pistií jsem nakonec vyřešil elegantně - sehnal jsem si jiné rostliny.
Limnobium laevigatum (voďankovec vzplývavý) - pokud hnojím PMDD, pěkně a rychle roste. Pokud nehnojím, moc neroste a na starých listech se objevuje nekróza mezi žilkami
Salvinia molesta (nepukalka obtížná) - plevel, roste extrémně rychle bez ohledu na podmínky

Pistií mi zbylo pár kusů a vypadají viz foto. Ale kořeny už mají OK. Měřil jsem: NO3 je teď kolem 10mg/l, Ph7, vodivost kolem 400uS/cm. Ostatní parametry nevím.

Kdyby někoho napadlo, co té Pistii chybí, tak mi to prosím napište. Myslel jsem že to je dusíkem, ale podle internetu se dusík projevuje jinak. Sice už tu Pistii nepotřebuju pro dobro ryb, ale nerad se vzdávám.

Radši si kup kapky digitální za 600 není moc dobrý kup, měl jsem 3 a nic moc. Pak jsem koupil tohle www.tipa.eu/… a naprostá spokojenost. Do těch malých jsem jen kupoval baterie.

Měřil jsem NO3 testem od Sery, test je už dost starý, ale snad měří dobře. Podle barevné stupnice mezi 25 a 50mg/l spíše k 50mg/l, takže kolem těch 40mg/l. Nic jiného momentálně nezměřím. Plánuju koupit pH test, ale zatím se rozhoduju jestli dát 350kč za obyčejný nebo 600Kč za digitální. Přikládám další fotky.

Moja Pistia v Malawi.Dávam ju skrmovať kámošovej korytnačke.Rastie maličká ale ako divá i pod sklom.

40 mg/l tam je i nyní? (Jak staré je to měření?) To jsem tedy taky zvědavý, jestli to je jen kvůli poškození proudem - určitě z toho kytky nejsou nadšené, ale očekával bych jiné typy chloróz, nekróz(ale už jsem se tolikrát mýlil...). Možná by pomohlo mírné zvýšení molybdenu, fosforu, ale to až případně jako záložní pokus. Díky za info.

OK, dneska jsem na to zapomněl. NO3 jsem měl pořád cca 40 až 50mg/l a pochybuju, že by těch pár rostlinek na hladině to nějak snížilo. O víkendu jsem si trochu hrál s rozstřikovací rampou a trochu jsem snížil proud vody v akváriu. Taky jsem hadičkou rozdělil hladinu, aby Pistie byly jen na třetině plochy akvária nejdále od filtru. Za ty 2 dny kousky nejdál od filtru vypustily pěkné kořeny, takže hlavní problém bude podle mě s tím proudem.
Bohužel vzhledem k osádce potřebuju silné vzduchování a docela výkonný filtr na mechanickou filtraci.

Ad řapíky: Všechny kousky s černající nervaturou bych přesunul do nějaké další karantény.
Pokud bys něco fotil, vyfoť ideálně jak nejvíce postihnuté kusy, tak ty v počáteční fázi(pokud tam nějaké jsou), u kořenů především špičky - ať je tu případně nějaké ilustrační foto.

Limnobiu se tam dařit bez dusíku příliš nebude, ledaže bys redukoval značně počet rostlin na několik málo kusů. Eventuálně upravil hnojení.

Červená(resp.čierna) riasa - silné prúdenie,nedostatok CO2.

Stav kořenů je žalostný a to jsem včera 3/4 rostlin vyhodil a snažil jsem se nechat jen ty nejlepší. Kořeny pokrývá černá řasa/sinice. Docela problém bude i proud z filtru (1000l/h). Mám sice improvizovanou rozstřikovací rampu, ale i tak tam proud je.
Řapíky se mi nepodařilo nafotit, kořeny jen mizerně. Pokud nezapomenu, zítra dodám lepší fotky.
Limnobium mi zatím v kelímku roste hodně rychle. Pokud se mu bude dařit i ve velkém akváriu, tak se pistií zbavím. Stejně jsem někde četl, že Pistia není původní rostlina z Amazonky, ale byla tam kdysi zavlečena člověkem.

Mohl bys pro nás prosím nafotit ještě řapíky, a kořeny?
Nějaká měření?