Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Dešťová voda

 

NápovědaFórum » Voda, přípravky na úpravu a testy  

Žádná předchozí stránka 1 Přejít na další stránku   1  
Dešťová voda
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 14:40 Muž @ NHKG [2644] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: Pepan
Prý jsou mraky želev nádherných na štěrkovně v Hlučíně. Můžeš se tam v létě zajet kuknout. Pochybuju, že by jich tam lidi vyhodili tak moc.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   24.02.2017 14:31 Muž @ Pepan [4500] - RostlinyRe: LiborSprysl
Byl jsem decentně mimo diskusi upozorněn že těch zaznamenaných odchovů v přírodě je mnohem více díky posledním mírným zimám. prosím O.T.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 14:29 Muž @ LiborSprysl [8695] Re: Pepan
Tak když nás Roman nechal... ptám se: "Co se přihodilo, že do tváře vlétly chmury?" ... že by se nádhery vloupaly do kurníku?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   24.02.2017 14:04 Muž @ LiborSprysl [8695] Re: motýlek
A už to fičí... to není o chytrosti... filozofická besídka o postavení člověka v přírodě... váš text bohužel potvrzuje důležitost teorie, že myslících lidí je na světě hodně málo a blbů jako kdyby shazovalo... jedna věc je hospodářské využití neohrožující domácí život a druhá zbytečné zavlékání bez účelu ... nádhera je typickým příkladem. Stejně jako třeba například burunduků v Paříži ...

Kdyby se toto téma adminům zdálo nosné, asi jej budeme hledat jinde... stydim
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 14:03 Muž @ Pepan [4500] - RostlinyRe: LiborSprysl
Už jsem dojásal. :-(
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   24.02.2017 13:53 Muž @ motýlek [268] – člověk a příroda
člověk je součástí přírody - nestojí někde bokem - nepoužíváme tedy jen Cimmermannovský úkrok stranou? ... prostě se živočichové a rostliny šíří i za pomoci člověka po celém glóbusu - a můžeme dělat co chceme - stejně to tak bude ... přírodní boj je prostě někdy velmi rafinovaný a staneme se jeho součástí - i když si někteří myslíme, že jsme nejchytřejší ;-) ...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 13:47 Muž @ LiborSprysl [8695] Re: Pepan
No... nejásal bych předčasně ... stačí aby se do toho daly příslušnice severních forem a je všechno jinak...severovýchodní Mexiko je hodně vysoko na mapě...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   24.02.2017 13:42 Muž @ LiborSprysl [8695] Re: sachlj
sachlj napsal: Osobně jsem k tvrzení, že něco nepatří do naší přírody, dost opatrný. Umřeli bychom pak rychle hlady. rajčata, papriky, brambory, kukuřice, drtivá většina koření a zeleniny je dovezená kdysi odjinud a u nás vysazená. ani kapr není náš původní. A sakra jak by chyběl o vánocích !
Sice déšť k nám přinese ledacos, abych se stylově udržel v tématu ... :-) ale zatímco vámi zmíněná zelenina je skutečně přínosem, naopak existenci nádher v přírodě u nás provází totální devastace...Takže by bylo jen dobře, kdyby je dešťová voda vzala klidně až do moře...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 13:09 Muž @ Pepan [4500] - Rostliny – Ještě se vrátím k těm eleganskám
To, že se vyskytují u nás, je způsobeno nekontrolovaným vypouštěním přerostlých jedinců nezodpovědnými chovateli. Druhá věc je možnost rozmnožení. Je u nás registrovaný jediný "přírodní" odchov, jinak díky původu tohoto druhu je u nás příliš studeno na to, aby se z vajíček vylíhly mladé želvičky. Opakem je želva bahenní, která se vyskytuje až do Polska a tudíž teploty u nás jsou pro ni přijatelné.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 12:56 R Muž @ lacewings [3010] - Živorodky-přírodní formyRe: sachlj
-na plodinu a živočicha nelze pohlížet ve všech aspektech stejně, proto to nelze porovnávat, tak jak je významově uvedeno
-některé introdukce druhů jsou dokonce přínosem, kdy se díky ní snaží zachovat určitý druh živočicha, třeba u nás známé Škeble říční (Anodonta anatina)
;-)
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 12:43 Muž @ sachlj [0] - amazonieRe: lacewings
jo to by mohla být ona, měla barevnou hlavu....
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 12:42 Muž @ sachlj [0] - amazonie
Osobně jsem k tvrzení, že něco nepatří do naší přírody, dost opatrný. Umřeli bychom pak rychle hlady. rajčata, papriky, brambory, kukuřice, drtivá většina koření a zeleniny je dovezená kdysi odjinud a u nás vysazená. ani kapr není náš původní. A sakra jak by chyběl o vánocích ! Já si doma klíčím semínka sekvojovce gigantea. Jak mi vyroste a bude se mít k světu tak za dva roky vyrazím do přírody jich pár někam vysadit. Prej tak za 2, 3 stovky let z něj bude pěkný stromeček. Už se těším ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 12:33 Muž @ LiborSprysl [8695] Re: Faire42
Na Dyji u rakouských hranic ... resp. na ramenech ... ale už i tam jsou scriptky ... jako kdyby to věděly ... devastují populaci obercularisek ve velkém ...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 12:26 R Muž @ lacewings [3010] - Živorodky-přírodní formyRe: LiborSprysl
-slunečnice pestrá určitě
-ve Skandinávii jsou to již i různé druhy živorodek
;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   24.02.2017 12:23 R Muž @ lacewings [3010] - Živorodky-přírodní formyRe: sachlj
-jednalo se zřejmě o Trachemys scripta elegans, případně o některou barevnou mutaci,které jsou z faremních chovů v USA
- nejrozšířenější druh vodní želvy nejen u nás
- obecně vzato, je želva nádherná jen další dravý organismus narušující vztahy, v původním společenstvu a rozhodně nepředstavuje pro naši přírodu žádný přínos
;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 12:17 Muž @ Faire42 [32] - Z donucení miníčkaRe: LiborSprysl
Já to myslel tak, že na našem území jsou přirozeně se vyskytující želvy. Že v dnešních dobách je tu daleko víc želv nádherných, jsem si vědom, sám jsem je viděl několikrát (což se mi u želvy bahenní zatím nepoštěstilo).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 12:12 Muž @ LiborSprysl [8695] Re: sachlj
Se zimou u nás se už umí vyrovnat některé druhy akvarijních ryb ze severnějších oblastí ... někde pomáhají "ohříváčky", jako třeba elektrárna Opatovice ... ví se o okách, dániích, kardinálkách, tilapiích... cichlid na severu je málo ... jinak asi jen slunečnice si myslím ...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 12:09 Muž @ LiborSprysl [8695] Re: Faire42
Nikoliv- search.seznam.cz/… .... velmi pravděpodobně spíš, nebo T.scripta elegans ... bahenky jsou spíš na jižní Moravě...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 11:47 Muž @ Faire42 [32] - Z donucení miníčkaRe: sachlj
Želva bahenní, pokud vím, je to jediný tuzemský druh.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 11:42 Muž @ sachlj [0] - amazonieRe: lacewings
dyď vím, sám jsem je roky pomáhal počítat.
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 11:41 Muž @ sachlj [0] - amazonieRe: LiborSprysl
já někde slyšel že i amazonské cichlidy si pomalu zvykají na naši zimu a pokud není zima jako zrovna letošní, že ty teplejší dokáží přežít třeba v rybníce. Přijde mi to dost nepravděpodobné i když jsem viděl na Labi v Nymburce (a mám to i vyfoceno) 2 roky po sobě želvu. Dost barevnou aby byla naše (no naše, u nás někdy byly želvy?). a zaky jsou případy kdy rybáři chytli plodožravou piraňu, dost velkou. Tak buď měl doma někdo akvárko že se v něm mohla otočit piraňa cca 60 cm a pak už ji pustil do rybníka za domem. A nebo tam postupně vyrostla .
vyber si www.google.cz/…
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 11:38 R Muž @ lacewings [3010] - Živorodky-přírodní formyRe: sachlj
- projekty na kvalitu vody, vodních toků a hospodářství normálně fungují, sice to není pod vládní úrovní(ta zastřešuje pouze významově velké projekty),
- celá řada nevládních organizací monitoring provádí
- v Brazílii je přes 300 větších projektů týkajících se výzkumu v oblasti hydrologie z áreas Amazônia, nemluvě o těch menších studijních, nebo i zahraničních
;-)

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 11:27 Muž @ sachlj [0] - amazonieRe: Pepan
store.arduino.cc/…
jak to potom posbírají nevím, někde jsem viděl videa, že ty polystyreny barví na křiklavo. Používají jen odpadky co jsou běžně v řece k dispozici.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 11:12 Muž @ Pepan [4500] - RostlinyRe: sachlj
Mě by zajímalo, když to posílají po řece, tak jakým způsobem je zajištěn sběr po použití. Když to dělají "zelení", tak by tím plastem neměli znečišťovat přírodu.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 10:55 Muž @ LiborSprysl [8695] Re: sachlj
A proč by je tam jinak měli? Jen projdou tím procesem "převádění". Chov a odchov - když už se provádí - je něco jiného. To už jsou dnes běžné "laboratoře" ...
Rybníčky jsou stejné jako u nás ... na začátku je čistá voda a pak si začnou žít svým životem ... to je něco jiného než akvárium ... Já jsem přes léto také míval ryby venku a je nás dost takových ... Jirka, u kterého to začalo s tou brněnskou dešťovkou, je jeden z nich ...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 10:49 Muž @ sachlj [0] - amazonieRe: Maq
podívej se na arduino a projekty pro něj. Právě pro asii a ostrovy Malajsie se vytvořili projekty na kontrolu čistoty ovzduší. To na arduino přidáš baterku, čidlo na měření čistoty vzduchu, wifi modul a modul na sd karty. To celá strčíš do petky nebo na kus polystyrénu a pošleš po řece, je to levné a dostupné. Takových uděláš tisíce a měří to vzduch, vodu. proč ? no proto že to tam mají tak zaneřáděné a musí se to začít měřit. Vlády tam na to kadí (asi tak jako u nás) tak se do toho vložili zelení. Už tohle monitorování sajrajtu tam funguje dost dlouho a už jsou z toho i studie.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 10:44 Muž @ sachlj [0] - amazonieRe: LiborSprysl
Právě na youtube jsem viděl několik videí kde v nějaké vesnici, městě měli rouru napojenou na nějaký potůček co mezi domy protékal a na malé zahradě za domem, mezi děsným nepořádkem měli rozpůlené plastové sudy, kanystry apod, prostě co se dalo propojené do jednoho průtoku a v tom měli akvarijní ryby. To celé bylo pod sítí, igelitem prostě asi kvůli ptákům. Na jednom videu bylo i jak v tom výtoku z těch "nádrží" propírali rýži a oplachovali zeleninu. Tak nevím v jak čisté vodě ty rybičky tam mají. Je možné, že tyhle ryby vůbec v evropě neskončí.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   24.02.2017 09:36 Muž @ LiborSprysl [8695] Re: Maq
No dešťovka je prostě veliká "slevenka" pro chovatele, není nutná pro koníčkáře... ;-) ahoj
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 09:35 Muž @ LiborSprysl [8695] Re: sachlj
Asijské farmy jsou velmi často na průtoku...(nebo mají vlastní zdroj vody podobného druhu) ... Takže vlastně rybníkaří, jako mnozí tuzemští akvaristé v létě. Pokud jim to počasí dovoluje. Jsou Jen před tou předexportní a exportní fází jdou ryby tzv. do "čisté vody" ... tedy do vody parametricky co nejvíce totožné vodě odběratelských velkoobchodů. Takže není vůbec nutné nějakou zásadní přesnost parametrů vody... protože ty dovozové ryby jsou "převáděné" než se dostanou k zákazníkovi minimálně ještě dvakrát ...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 09:32 Muž @ Maq [2262] Re: sachlj
Zdá se mi, že jsi úplně nepochopil podstatu problému.
V Brazílii když prší v období dešťů, tak je ta voda fest čistá, protože prší furt a všechny nečistoty pobraly ty deště předtím. Ve většině tropických oblastí je to podobné - když přijde v Asii monzun, padají taková kvanta vody, že si to u nás nedokážeme představit.
U nás je situace odlišná. Prší nepravidelně, fouká pokaždé z jiného směru, velmi často přijde jenom taková přeháňka, která pochopitelně sebere všechno, co se ve vzduchu nahromadilo třeba za předcházející týden.
A pak střechy a okapy nemáme z bambusu a palmového listí, nýbrž z docela jiných materiálů.
Takže nějaký rozbor, který udělala dne X laboratoř v místě Y, Ti moc nepomůže. Pokud nebydlíš přímo vedle chemičky nebo elektrárny, může Ti napršet desetkrát výborná voda, a pojedenácté v ní "něco" bude. Myslím že to chce dost měření, pozorování a experimentování, než se dopracuješ k postupům, díky kterým relativně spolehlivě získáš dobrou měkkou vodu. Machři kteří to umí se to asi nenaučili přes noc, si myslím. A nebo mají z pekla štěstí.
Z ekonomického, bezpečnostního a "lenostního" hlediska u mě osmóza vyhrává.
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 09:11 Muž @ sachlj [0] - amazonie
Nevíte jestli existuje někde závěr laboratorního rozboru dešťové vody padající z nebe někde v Paraguayi, Brazílii, a třeba uprostřed Brna ? Rozdíl na mikrogramy stopových množství látek mimo H2O. osobně, nebydlet v paneláku tak bych chtěl mít nádrž na spadovou vodu kterou bych +- pravidelně proplachoval (průtokové akva) akvárko. Uvažuji že si v baráku, ve sklepě pronajmu jednu místnost (původní sušárna) a tam nafouknu bazének o průměru 3,6 metru. Pro rybičky. A zkuste pak v tomto množství vyměňovat vodu když nemáte zadarmózní zdroj.
jde zvlášť o to, Rybičky z asie. V jaké vodě tam vlastně žijí, s těmi fabrikami, chemičkami co odpady vypouští bez čištění normálně do vody, ty odpadky co jsou v řekách, to ovzduší co tam mají. aby náhodou nebyla dešťovka v Brně čistější než v oblastech odkud se dováží třeba čichavci
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 08:52 Muž @ Faire42 [32] - Z donucení miníčkaRe: Chem
Jsem z Brna a v dešťovce s přidáním některých minerálů mi vše jede daleko lépe než na vodovodní vodě.

Z čiré zvědavosti se zeptám, přidání jakých minerálů?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 08:38 Muž @ LiborSprysl [8695] Re: Chem
Chem napsal: Zas tak bych tu dešťovou vodu neshazoval ze stolu... Osobně mám větší problém s vodovodní vodou a jejími měnícími se parametry. Přes 10 let v dešťovce "koupu" krevety, ryby i kytky. Jsem z Brna ...
Na úvod ... To přiznání (Jsem z Brna...) tě Jirko omlouvá...(to je jeden ze zásadně neopominutelných faktů současnosti... hop ) ... ona ta vaše vodovodka je taková svérázná ve všech podobách ... tak se ti ani nedivím, jak jásáš nad dešťovkou... alespoň se ti krevetky nepoto ... a navíc když s tou vodou umíš pracovat. Možná by ji ten váš primátor při loňských aférách taky prubnul raději než tu vodovodku... ;-) ahoj ... Městská dešťovka, nebo venkovská,ono to není moc podstatné ... těch proměnných je mnohem více, než jsme schopni dopočítat. Za mne je dobrá všude pro toho, kdo s ní umí pracovat.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   23.02.2017 13:48 R Muž @ romant [26083] Re: Chem
Neshazuju, spíš varuju, tedy ty, kteří nejsou tak protřelý borci jako třeba ty. Holt každej si musí ten svůj kousek cestičky prošlápnout sám. X-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   23.02.2017 13:35 Muž @ Chem [825] Re: romant
Zas tak bych tu dešťovou vodu neshazoval ze stolu... Osobně mám větší problém s vodovodní vodou a jejími měnícími se parametry. Přes 10 let v dešťovce "koupu" krevety, ryby i kytky. Jsem z Brna (od prvního pohledu bych tedy velkou čistotu nečekal) a v dešťovce s přidáním některých minerálů mi vše jede daleko lépe než na vodovodní vodě. Vodivost dešťovky kolem 40us/cm, tvrdost skoro žádná, kyselinky mizivé (pH kolem 6,5). Téměř mi odpovídá vodě z RO. Narozdíl od RO vody je ta dešťová velmi "živá" = úspěšnost líhnutí a přežití různých korýšů i ryb je v dešťovce lepší než ve vodě z RO.
Když to srovnám s devadesátkami, tak v Brně pH pod 5 a v lese na horách kaluže, kde bylo i pH málo přes 2...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   23.02.2017 12:46 Muž @ kus5 [2] – Věřím nebi
Mně jde hlavně o rostliny a tam je deštovka super. S vodovodem 1:1, je to měkoučký a kyselejší. Stačí lehce přihnojit třeba colour fe+. Vodu chytám po opláchnutí střechy. O rybách se nebavím, ale moje tetry a skaláry si to libují.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   23.02.2017 08:45 Muž @ Jarry [359] Re: Semir89
A jaké parametry má vůbec kohoutková voda? Já jsem také nad přidáváním dešťové uvažoval, ale upustil jsem od toho z mnoha důvodů, co tu již zazněly a to bych jí mohl sbírat 2 metry od akvária. Určitě bych nebral vodu, co projde střechou a okapem. V létě (nebo i jindy) se může stát, že nebude měsíc pršet a co potom? Myslím, že si ryby raději zvyknou na tvrdší vodu, pokud to není nějaký extrém, než aby tam byla každý týden jiná. Pan Pejša třeba uvádí, že jsou jeho terčovci po mnoho generací adaptovaní na běžnou studniční vodu 600-700ms (tady má asi chybu v jednotce / rádu, předpokládám, že to má být 600-700μS/cm).
S RO nemám zkušenosti, ale také jí mám jako možné řešení - pokud nebude mít akvárium 1000l, tak přece nepotřebuješ 200l vody z RO týdně, tu budeš ředit s kohoutkovou - třeba v poměru 1:1 (záleží na hodnotách té kohoutkové), při výměně třetiny vody týdně ve 400l vody (cca 500l akvárium) ti bude stačit kolem 60l upravené vody, což by měla i levná osmóza vyrobit za pár hodin, třeba do malého sudu, kterej postavíš vedle vany a pak ho zase na týden schováš. Odpadní vody ale bude dost, což je věc, která mě od toho odrazuje asi nejvíce. Četl jsem o poměru zhruba 1:5 (1 díl upravené na 5 dílů odpadní). Každopádně - zatím se držím toho, co mi teče z kohoutku :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   22.02.2017 20:16 R Muž @ romant [26083] Re: Semir89
Dešťovka, jak jsem měl možnost otestovat, je podle mě to fakt krají řešení. Nikdy nebudeš mít vodu stejných parametrů a budeš muset vždy dále s tou voddou pracovat a proč si přidělávat zbytečný stresy. Když nebudeš mít ambice chovat nějaký přírodní formy placek, tak si dost dobře dokážeš vystačit s dosputným zdrojem vody, tedy si myslím. ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   22.02.2017 20:15 Muž @ NHKG [2644] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: Semir89
Chápu správně, že chceš každý týden tahat odněkud mimo byt v rukách 200 litrů vody? Jak dlouho tě to bude bavit?
Pokud nechceš RO, co takhle místo terčovců skaláry? Elka tvrdší vodu zvládnou bez problémů, jen si vyber druh kterému nevadí.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   22.02.2017 20:12 Muž @ Semir89 [3] - Jižní AmerikaRe: afc1886
Osmoza je .... fakt krajni reseni, neni ovsem nutne, resim tu destovku jelikoz toho muzu mit hodne a zadara
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   22.02.2017 19:55 R Muž @ afc1886 [2541] Re: Semir89
Semir89 napsal: Udelam i nemozne hop
Takže koupíš tu osmózu? smich
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   22.02.2017 19:52 Muž @ Semir89 [3] - Jižní AmerikaRe: Maq
Udelam i nemozne hop
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   22.02.2017 19:48 Muž @ Maq [2262] Re: Semir89
Heleďse, já terčovce nedělám, a to právě proto, protože to nejsou ryby které lze chovat bez příslušného nadstandardního vybavení a péče. Takhle jsem vyhodnotil své možnosti a chuť se kvůli terčovcům namáhat. Jak jsi to vyhodnotil Ty?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   22.02.2017 19:45 Muž @ Semir89 [3] - Jižní Amerika – Osmoza
Každý s tu osmózu..... nemam doma v byte prostor na trvale umistneni nadrze pro osmozu, druha vec co odpadni voda z osmozy? Kolik ji vyprodukuje a kolik splachne?

Vodu bych sbiral u tchyne na baraku a po prevoze nechal den odstat a pak na vymenu
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   22.02.2017 19:41 R Muž @ romant [26083] Re: Semir89
Pořídil bych si reversní osmózu a budeš mít klid, vyrobíš si svojí vodu tzv. na míru a budeš přesně vědět co do akvária leješ. X-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   22.02.2017 19:38 Muž @ Maq [2262] Re: Semir89
Jednou naprší taková, podruhé onaká, záleží odkud zrovna fouká a která chemička je po cestě... chceš to terčovcům nějak vysvětlit?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   22.02.2017 19:26 Muž @ Semir89 [3] - Jižní Amerika – Destova voda
Všude kolem popisujete že by bylo potřeba ještě vodu převarit. Já si nemohu dovolit převařovat cirka dvěstě litrů vody proto se ptám jestli se může tahle voda pouzit rovnou do akvária. Potrebuji měkčí vodu pro Tercovce a L sumce
Vodu bych bral z okapu do noveho sudu uzavreneho pouze na okap dira.
Obec Dolne Stakory. Asi 10-15km od Mlade boleslavy

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.09.2015 21:43 Muž @ Jifi [641] Re: romant
Já bych mléčnou vodu přisuzoval spíš překrmování - množí se prvoci (v akvárku je dost nespotřebovaného krmiva = živiny pro prvoky). Nedostatečná nitrifikace bude mít za následek více čpavku, z něho se prvoci množit nebudou. Když jsem například přepísknul vyprání filtru (čímž jsem oslabil nitrifikaci), tak jsem měl náběh na sinici, právě kvůli nedostatečné nitrifikaci, bylo málo dusičnanů a zároveň hodně amoniaku. Začal jsem víc hnojit, abych dodal dusičnany, sinice pomalu ustoupila. Jak se filtr zase ustálil, po sinici ani vidu, ani slechu.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.09.2015 21:00 Muž @ RAP [2185] Re: Mejla82
Kolegové mají pravdu, s touhle osádkou se na dešťovku vykašli a pokud jí chytáš v Průhonicích, tak tuplem.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   14.09.2015 20:30 Muž @ NHKG [2644] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: Mejla82
Jak píše Jifi. Pokud dáváš dešťovku i vodovodní, poměr obou by měl být při každé výměně stejný, aby nekolísaly parametry. Postup je stejný jako při použití reverzní osmózy. Dávat jen dešťovku nedoporučuju, voda bude extra měkká a bude problém ji udržet stabilní.
A jaký je vlastně důvod pro použití dešťové vody? V čem ta vodovodní je horší? Co se týče tvrdosti, tak mi zběžným pohledem ta tvoje posádka nepřišla nějak náročná na měkkou vodu. Nebo je jiný důvod než tvrdost?
Žádná předchozí stránka
Přejít na další

[1] ...... 4 5

Zpět na obsah sekce Voda, přípravky na úpravu a testy Přidat příspěvek • Zobrazeno 5515x

Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.
© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/forum/3616-destova-voda