Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Dešťová voda

 

NápovědaFórum » Voda, přípravky na úpravu a testy  

Žádná předchozí stránka 1 Přejít na další stránku   1  
Dešťová voda
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   04.06.2022 15:17 Muž skypi [133] Re: RAP
Všechno možné. Horší, co se obsahu cizorodých látek týče, jsou většinou zdroje s povrchovou vodou. A "pohodě" nejsou ani podlimitní náměry, např. řada škodlivých organických sloučenin se do organismu dostává i jinými cestami a výzkum působení "koktejlů" těch chemikalii je teprve v začátcích. Je to velice složitá problematika.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   04.06.2022 13:29 Muž RAP [1332] Re: skypi
Proto jsem opovídal Yirkovi, že záleží na zdroji.
Mezi námi, opravdu bych rád věděl co všechno piju v kohoutkové vodě.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   04.06.2022 11:05 Muž skypi [133] Re: RAP
Mylná představa bohužel je, že ty látky nejsou v běžné pitné vodě
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   04.06.2022 06:59 Muž RAP [1332] Re: lojza79
lojza79 napsal: Připouštim, že tady nemáme chemickou zátěž.
To je trochu mylná představa. Proudění vzduchu dokáže různé látky zanést až tisíce kilometrů daleko, viz. písek ze Sahary v Evropě.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   03.06.2022 21:51 Muž lojza79 [5]
Dešťovku používám už dva roky, živorodkám se daří, kytkám taky. Nejblahodárnější vlastností děšťovky je její cena, z toho důvodu ji vlastně používám. Připouštim, že tady nemáme chemickou zátěž.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   03.06.2022 20:40 Muž RAP [1332] Re: Yirka
Dovolím si trochu nesouhlasit. Podle mého záleží na zdroji té pitné vody a způsobu její úpravy.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.06.2022 16:35 Muž Yirka [8771] Re: Ella
Já tvrdím jedno.
Je-li pitná-kohoutková voda dobrá pro člověka, měla by být až na naprosté výjimky dobrá pro rybky.
Jak už je psáno, větším rizikem se jeví voda dešťová či neupravená ze studny.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.06.2022 13:25 R Muž Anthrax [4306] Re: Ella
Vodovodní voda je dost široký pojem. Každý máme jinou, takže těžko soudit. Můžeš si zjistit její parametry u dodavatele, například na webu.
Nicméně u chovu nenáročných krevet, které plánuješ, by neměl být důvod řešit dešťovku.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   02.06.2022 11:45 Muž Lojza007 [597] Re: Ella
Dešťovku bych si hodně rozmyslel, voda při dešti smyje ze střechy kdejakou chemii, co se usadila nebo rovnou spadne něco s chemií, stačí aby proti směru deště byla nějaká chemička nebo provoz, co do ovzduší něco vypouští. Navíc placený rozbor dešťové vody nezaručuje, že příště bude stejně nezávadná.
Osobně si myslím, že to za případné problémy nestojí, pokud je potřeba změkčit vodu, doporučuju reverzní osmózu.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.06.2022 11:35 Žena Ella [2]
ahoj, mám k dispozici dešťovku projetou přes filtr, je lepší ji dávat do akvárka místo vodovodní nebo je to blbost?

děkuji moc
Vyzkoušejte

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   17.07.2021 10:44 Muž _ucx_ [1404] - Symphysodon + CorydorasRe: Marci
Pomalu, postupně, po pár litrech, ale lze. Hlídej si pH, nesmí docházet k výraznému kolísání.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   14.07.2021 18:34 Gazva Re: Marci
Ak si nechala 30l pôvodnej vody tak si mohla kľudne doliať 20l novej - aspoň ja by som to tak urobil.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   14.07.2021 18:09 R Muž Anthrax [4306] Re: Marci
Ahoj, to záleží jakou vodu máš. Ta dešťovka může být dost jiná než voda která ti teče z kohoutku a na kterou jsou ryby zvyklé. Pak problém být může. Nikdo taky nevím jak kvalitní dešťovka u vás je.
Když měním nebo přidávám část vody, tak dávám vodu vodovodní přímo z řadu a je to v pohodě. Žádnou chemii na úpravu vody nepoužívám.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.07.2021 17:48 Marci – Dotaz k přidávání dešťové vody do většího akvárka
Ahoj, prosím o radu zkušené akvaristy. Prasklo mi akvárko o objemu 30l, koupila jsem nové 54l. Kvuli nizkemu vodnimu sloupci jsem musela do zbývající vody cca 20l přidat 10l, aby byl sloupec na výšku alespoň 17 cm. Napadlo mě: lze přidat dešťovou vodu, aniž by to rybičkám ublížilo? Mám paví očka a 4 neonky. Dosud jsem městskou vodu nejdříve upravila Aquasafe na zničení chemie, která v kohoutkové vodě je a přidávala bakterie. Je možné dešťovou vodu přidat neupravenou a je vůbec možné v tomto okamžiku už dát dalších 5 litrů, když mají těch 10l nových jen dva dny?
Děkuji předem za radu, Marcela

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   25.06.2021 11:41 Miroslav Srba
Nově jsem se zaregistroval na tyto stránky, protože bych chtěl zkusit, jestli mi někdo nedokáže vysvětlit co se děje s vodou v jezírkách po výraznější bouřce. V letošním roce jsem měl několikrát problémy s rybami v akváriích poté co jsem jim do nádrže přidal (cca 1/10 - 1/5 objemu) vodu z jezírek po bouřce. Důvod: krmení planktonem. Podrobnější detaily co a jak jsem dělal bych vysvětlil v dotazu, ale bohužel jako nový uživatel nemám možnost nové vlákno založit. Dané téma ani podobné ke kterému bych to přidal jsem nenašel :-(

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.11.2020 12:38 Luci Re: vaclav
Neonka obecná. Ph jsem právě měřila, 6,6..
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.11.2020 12:27 R Muž vaclav [13839] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: Luci
Tak nevybrala jsi si na množení zrovna jednoduché rybky. Teď jde ještě o to o jakých neonkách mluvíš. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.11.2020 11:29 Luci Re: _ucx_
Nejde mi o těch 300l, spíš přemýšlím jak mám rozmnožit neonky. Zkoušela jsem to s tou dešťovkou, jenže když je to tak velký skok, tak mě napadá jen akvarijní vodu lehce namixovat s dešťovou aby je to podnítilo ke tření. Možná vodovodní, jinak nevím jak to mám udělat. Vím už teda, že jim takhle skokově nesmím měnit prostředí, jak tvrdost tak hlavně to Ph.. tak mě napadá jen to lehké mixování. Dešťová voda je sama o sobě na tohle množení asi nejlepší.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.11.2020 10:49 Muž _ucx_ [1404] - Symphysodon + CorydorasRe: Luci
Nejde o tvrdost. Zabila jsi je prudkou změnou kyselosti (pH) té vody, dešťová voda je výrazně kyselejší, než podzemní, nemůžeš rybám skokově měnit pH o víc než několik málo desetin jednorázově. Testy pH vody napoví víc. Převařování naopak není nutné. Když denně v té třístovce vyměníš třeba 20 litrů vody za tu dešťovou a budeš to dělat třeba měsíc, nic se rybám nestane.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.11.2020 09:01 Luci Re: fido16
Děkuji moc za radu :-)
Kdyby jsem se chtěla pokusit to dnes zopakovat, tak mám dát hlavně tedy vodu akvarijní a třeba z 1/5 dešťovou? Jde o to že tu je hodně tvrdá voda, něco mezi 15-18 ° a při množení neonek to není zrovna dvakrát nejlepší.. a 300l akvárko nemám moc jak změnit na dešťovou, ani si myslím že to je potřeba. Ale moc děkuju, budu se snažit všechno dělat postupně a neházet je hned do tak velkého šoku :-)
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.11.2020 08:45 Muž fido16 [625] Re: Luci
Ahoj, změnila si jim rychle parametry vody z tvrdé na měkkou. Změnu musíš provádět pomalu každý den třeba trošku vody vyměnit. To převaření mi přijde zbytečné. To že voda chvilku stojí v sudu bych taky neřešil samozřejmě je nejlepší čerstvá dešťovka. Vždy je lepší pozvolna míchat s vodou akvarijní. Dešťovku používám též a vždy namíchám jak potřebuji ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.11.2020 08:20 Luci – Úhyn neonek
Dobrý den, včera jsem si nasbírala 2 pet lahve dešťové vody, tu následně vyvařila abych se zbavila případných řas nebo bakterií... Nevím zda za to může vyvaření, ale tvrdost vody byla dobrá, Ph také, naměřila jsem 6,6. Dešťovku jsem následně dala do nádobky, za účelem rozmnožení neonek. Možná jsem to měla namixovat s akvarijní vodou, fakt mi to teď vrtá hlavou :-O . Každopádně ráno byly neonky mrtvé, nevím, mohlo by to být vyvařením (ale voda se vyvařuje normálně co vím), nebo třeba tím rychlým skokem z tvrdé vody do měkké, fakt netuším.. Dešťovku jsem sbírala z velké nádrže za domem, teče tam z okapu a je pravda že tam nějakou dobu už stojí. nenapadá vás něco? Nějaká rada? Chci to nějak vyřešit ať příště neudělám nevědomky stejnou chybu :-O
Děkuji moc...

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   04.11.2017 14:45 pH5 Re: paulo
A kde ta vesnice je? někde na Sibiři? V Česku vesnice, která by byla v bezpečí před bordelem z měst a průmyslu, asi není - ten se při vhodném větru šíří na stovky kilometrů i dále. Například problém s kyselými dešti (to jsou prop změnu oxidy síry) se obvykle projevuje někde v horských lesích, daleko od zdroje znečištění.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   03.11.2017 19:09 Muž paulo [58] Re: maq
Je to z vesnice, novostavba, nová střecha, nové okapy, o automobilovém provozu nemůže být řeč, voda prefiltrovana, uložena ve sklepě v plastovém sudu, novém, vyplachlem,takže asi určitě nekvalitní test
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   03.11.2017 07:55 ragus Dešťová voda
Nějaké počtení o dešťové vodě:
www.pocitamesvodou.cz/…
www.in-pocasi.cz/…
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   03.11.2017 06:41 Muž Jifi [675] Re: NHKG
A co oxidy dusíku z automobilových zplodin? V místech s intenzivnější dopravou je ve vzduchu pořádná hromada dusíku právě z tohoto zdroje a déšť to pak spláchne.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   03.11.2017 00:11 R Muž vaclav [13839] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: Maq
Ne každý má novou střechu a vyčištěné okapy. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.11.2017 23:55 Maq Re: vaaclav
No, v dešťové vodě je to dost. Pokud je to tedy skutečná "čerstvá" dešťovka a v okapu neleží mrtvá kuna...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.11.2017 23:24 R Muž vaclav [13839] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: paulo
To není až tak závratná hodnota ale přesto bych se sháněl po jiném testu nebo aspoň testy z vodárny pokud nemáš vlastní studnu. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.11.2017 18:23 Muž NHKG [3897] - HadohlavciRe: paulo
Pokud sbíráš z čisté plochy a nedostává se ti tam odnikud močůvka, tak ti blbě měří test. Jak psal Muťa, Aquar má velmi kolísavou kvalitu. Chtělo by to přeměřit jiným testem.
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   02.11.2017 18:19 Muž muťa [554] - RostlinyRe: paulo
Bohužel u Aquaru, je možné všechno. Já s nimi mám pouze špatné zkušenosti.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.11.2017 18:00 Muž paulo [58]
Prosím vás podle testu aquar mi dusičnany v dešťové vodě vychází na 40 mg, je to možné?

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 12:26 R Muž lacewings [5311] - Živorodky-přírodní formy, cichlidyRe: LiborSprysl
-slunečnice pestrá určitě
-ve Skandinávii jsou to již i různé druhy živorodek
;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   24.02.2017 12:23 R Muž lacewings [5311] - Živorodky-přírodní formy, cichlidyRe: sachlj
-jednalo se zřejmě o Trachemys scripta elegans, případně o některou barevnou mutaci,které jsou z faremních chovů v USA
- nejrozšířenější druh vodní želvy nejen u nás
- obecně vzato, je želva nádherná jen další dravý organismus narušující vztahy, v původním společenstvu a rozhodně nepředstavuje pro naši přírodu žádný přínos
;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 12:12 Muž LiborSprysl [9010] Re: sachlj
Se zimou u nás se už umí vyrovnat některé druhy akvarijních ryb ze severnějších oblastí ... někde pomáhají "ohříváčky", jako třeba elektrárna Opatovice ... ví se o okách, dániích, kardinálkách, tilapiích... cichlid na severu je málo ... jinak asi jen slunečnice si myslím ...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 11:47 Muž Faire42 [37] - Z donucení miníčkaRe: sachlj
Želva bahenní, pokud vím, je to jediný tuzemský druh.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 11:42 Muž sachlj [1] - amazonieRe: lacewings
dyď vím, sám jsem je roky pomáhal počítat.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 11:41 Muž sachlj [1] - amazonieRe: LiborSprysl
já někde slyšel že i amazonské cichlidy si pomalu zvykají na naši zimu a pokud není zima jako zrovna letošní, že ty teplejší dokáží přežít třeba v rybníce. Přijde mi to dost nepravděpodobné i když jsem viděl na Labi v Nymburce (a mám to i vyfoceno) 2 roky po sobě želvu. Dost barevnou aby byla naše (no naše, u nás někdy byly želvy?). a zaky jsou případy kdy rybáři chytli plodožravou piraňu, dost velkou. Tak buď měl doma někdo akvárko že se v něm mohla otočit piraňa cca 60 cm a pak už ji pustil do rybníka za domem. A nebo tam postupně vyrostla .
vyber si www.google.cz/…
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 11:38 R Muž lacewings [5311] - Živorodky-přírodní formy, cichlidyRe: sachlj
- projekty na kvalitu vody, vodních toků a hospodářství normálně fungují, sice to není pod vládní úrovní(ta zastřešuje pouze významově velké projekty),
- celá řada nevládních organizací monitoring provádí
- v Brazílii je přes 300 větších projektů týkajících se výzkumu v oblasti hydrologie z áreas Amazônia, nemluvě o těch menších studijních, nebo i zahraničních
;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 11:27 Muž sachlj [1] - amazonieRe: Pepan
store.arduino.cc/…
jak to potom posbírají nevím, někde jsem viděl videa, že ty polystyreny barví na křiklavo. Používají jen odpadky co jsou běžně v řece k dispozici.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 11:12 Muž Pepan [5040] - RostlinyRe: sachlj
Mě by zajímalo, když to posílají po řece, tak jakým způsobem je zajištěn sběr po použití. Když to dělají "zelení", tak by tím plastem neměli znečišťovat přírodu.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 10:55 Muž LiborSprysl [9010] Re: sachlj
A proč by je tam jinak měli? Jen projdou tím procesem "převádění". Chov a odchov - když už se provádí - je něco jiného. To už jsou dnes běžné "laboratoře" ...
Rybníčky jsou stejné jako u nás ... na začátku je čistá voda a pak si začnou žít svým životem ... to je něco jiného než akvárium ... Já jsem přes léto také míval ryby venku a je nás dost takových ... Jirka, u kterého to začalo s tou brněnskou dešťovkou, je jeden z nich ...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 10:49 Muž sachlj [1] - amazonieRe: Maq
podívej se na arduino a projekty pro něj. Právě pro asii a ostrovy Malajsie se vytvořili projekty na kontrolu čistoty ovzduší. To na arduino přidáš baterku, čidlo na měření čistoty vzduchu, wifi modul a modul na sd karty. To celá strčíš do petky nebo na kus polystyrénu a pošleš po řece, je to levné a dostupné. Takových uděláš tisíce a měří to vzduch, vodu. proč ? no proto že to tam mají tak zaneřáděné a musí se to začít měřit. Vlády tam na to kadí (asi tak jako u nás) tak se do toho vložili zelení. Už tohle monitorování sajrajtu tam funguje dost dlouho a už jsou z toho i studie.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 10:44 Muž sachlj [1] - amazonieRe: LiborSprysl
Právě na youtube jsem viděl několik videí kde v nějaké vesnici, městě měli rouru napojenou na nějaký potůček co mezi domy protékal a na malé zahradě za domem, mezi děsným nepořádkem měli rozpůlené plastové sudy, kanystry apod, prostě co se dalo propojené do jednoho průtoku a v tom měli akvarijní ryby. To celé bylo pod sítí, igelitem prostě asi kvůli ptákům. Na jednom videu bylo i jak v tom výtoku z těch "nádrží" propírali rýži a oplachovali zeleninu. Tak nevím v jak čisté vodě ty rybičky tam mají. Je možné, že tyhle ryby vůbec v evropě neskončí.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   24.02.2017 09:36 Muž LiborSprysl [9010] Re: Maq
No dešťovka je prostě veliká "slevenka" pro chovatele, není nutná pro koníčkáře... ;-) ahoj
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 09:35 Muž LiborSprysl [9010] Re: sachlj
Asijské farmy jsou velmi často na průtoku...(nebo mají vlastní zdroj vody podobného druhu) ... Takže vlastně rybníkaří, jako mnozí tuzemští akvaristé v létě. Pokud jim to počasí dovoluje. Jsou Jen před tou předexportní a exportní fází jdou ryby tzv. do "čisté vody" ... tedy do vody parametricky co nejvíce totožné vodě odběratelských velkoobchodů. Takže není vůbec nutné nějakou zásadní přesnost parametrů vody... protože ty dovozové ryby jsou "převáděné" než se dostanou k zákazníkovi minimálně ještě dvakrát ...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   24.02.2017 09:32 Maq Re: sachlj
Zdá se mi, že jsi úplně nepochopil podstatu problému.
V Brazílii když prší v období dešťů, tak je ta voda fest čistá, protože prší furt a všechny nečistoty pobraly ty deště předtím. Ve většině tropických oblastí je to podobné - když přijde v Asii monzun, padají taková kvanta vody, že si to u nás nedokážeme představit.
U nás je situace odlišná. Prší nepravidelně, fouká pokaždé z jiného směru, velmi často přijde jenom taková přeháňka, která pochopitelně sebere všechno, co se ve vzduchu nahromadilo třeba za předcházející týden.
A pak střechy a okapy nemáme z bambusu a palmového listí, nýbrž z docela jiných materiálů.
Takže nějaký rozbor, který udělala dne X laboratoř v místě Y, Ti moc nepomůže. Pokud nebydlíš přímo vedle chemičky nebo elektrárny, může Ti napršet desetkrát výborná voda, a pojedenácté v ní "něco" bude. Myslím že to chce dost měření, pozorování a experimentování, než se dopracuješ k postupům, díky kterým relativně spolehlivě získáš dobrou měkkou vodu. Machři kteří to umí se to asi nenaučili přes noc, si myslím. A nebo mají z pekla štěstí.
Z ekonomického, bezpečnostního a "lenostního" hlediska u mě osmóza vyhrává.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 09:11 Muž sachlj [1] - amazonie
Nevíte jestli existuje někde závěr laboratorního rozboru dešťové vody padající z nebe někde v Paraguayi, Brazílii, a třeba uprostřed Brna ? Rozdíl na mikrogramy stopových množství látek mimo H2O. osobně, nebydlet v paneláku tak bych chtěl mít nádrž na spadovou vodu kterou bych +- pravidelně proplachoval (průtokové akva) akvárko. Uvažuji že si v baráku, ve sklepě pronajmu jednu místnost (původní sušárna) a tam nafouknu bazének o průměru 3,6 metru. Pro rybičky. A zkuste pak v tomto množství vyměňovat vodu když nemáte zadarmózní zdroj.
jde zvlášť o to, Rybičky z asie. V jaké vodě tam vlastně žijí, s těmi fabrikami, chemičkami co odpady vypouští bez čištění normálně do vody, ty odpadky co jsou v řekách, to ovzduší co tam mají. aby náhodou nebyla dešťovka v Brně čistější než v oblastech odkud se dováží třeba čichavci
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 08:52 Muž Faire42 [37] - Z donucení miníčkaRe: Chem
Jsem z Brna a v dešťovce s přidáním některých minerálů mi vše jede daleko lépe než na vodovodní vodě.

Z čiré zvědavosti se zeptám, přidání jakých minerálů?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.02.2017 08:38 Muž LiborSprysl [9010] Re: Chem
Na úvod ... To přiznání (Jsem z Brna...) tě Jirko omlouvá...(to je jeden ze zásadně neopominutelných faktů současnosti... hop ) ... ona ta vaše vodovodka je taková svérázná ve všech podobách ... tak se ti ani nedivím, jak jásáš nad dešťovkou... alespoň se ti krevetky nepoto ... a navíc když s tou vodou umíš pracovat. Možná by ji ten váš primátor při loňských aférách taky prubnul raději než tu vodovodku... ;-) ahoj ... Městská dešťovka, nebo venkovská,ono to není moc podstatné ... těch proměnných je mnohem více, než jsme schopni dopočítat. Za mne je dobrá všude pro toho, kdo s ní umí pracovat.

+ Přidat reakci


Žádná předchozí stránka
Přejít na další

[1] ...... 4 5

Zpět na obsah sekce Voda, přípravky na úpravu a testy • Zobrazeno 6475x

Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.
© RYBICKY.NET - https://rybicky.net/forum/3616-destova-voda