Dešťová voda
store.arduino.cc/…
jak to potom posbírají nevím, někde jsem viděl videa, že ty polystyreny barví na křiklavo. Používají jen odpadky co jsou běžně v řece k dispozici.
Mě by zajímalo, když to posílají po řece, tak jakým způsobem je zajištěn sběr po použití. Když to dělají "zelení", tak by tím plastem neměli znečišťovat přírodu.
A proč by je tam jinak měli? Jen projdou tím procesem "převádění". Chov a odchov - když už se provádí - je něco jiného. To už jsou dnes běžné "laboratoře" ...
Rybníčky jsou stejné jako u nás ... na začátku je čistá voda a pak si začnou žít svým životem ... to je něco jiného než akvárium ... Já jsem přes léto také míval ryby venku a je nás dost takových ... Jirka, u kterého to začalo s tou brněnskou dešťovkou, je jeden z nich ...
0 24.02.2017 10:49 sachlj –
Re: Maq podívej se na arduino a projekty pro něj. Právě pro asii a ostrovy Malajsie se vytvořili projekty na kontrolu čistoty ovzduší. To na arduino přidáš baterku, čidlo na měření čistoty vzduchu, wifi modul a modul na sd karty. To celá strčíš do petky nebo na kus polystyrénu a pošleš po řece, je to levné a dostupné. Takových uděláš tisíce a měří to vzduch, vodu. proč ? no proto že to tam mají tak zaneřáděné a musí se to začít měřit. Vlády tam na to kadí (asi tak jako u nás) tak se do toho vložili zelení. Už tohle monitorování sajrajtu tam funguje dost dlouho a už jsou z toho i studie.
Právě na youtube jsem viděl několik videí kde v nějaké vesnici, městě měli rouru napojenou na nějaký potůček co mezi domy protékal a na malé zahradě za domem, mezi děsným nepořádkem měli rozpůlené plastové sudy, kanystry apod, prostě co se dalo propojené do jednoho průtoku a v tom měli akvarijní ryby. To celé bylo pod sítí, igelitem prostě asi kvůli ptákům. Na jednom videu bylo i jak v tom výtoku z těch "nádrží" propírali rýži a oplachovali zeleninu. Tak nevím v jak čisté vodě ty rybičky tam mají. Je možné, že tyhle ryby vůbec v evropě neskončí.
No dešťovka je prostě veliká "slevenka" pro chovatele, není nutná pro koníčkáře...
Asijské farmy jsou velmi často na průtoku...(nebo mají vlastní zdroj vody podobného druhu) ... Takže vlastně rybníkaří, jako mnozí tuzemští akvaristé v létě. Pokud jim to počasí dovoluje. Jsou Jen před tou předexportní a exportní fází jdou ryby tzv. do "čisté vody" ... tedy do vody parametricky co nejvíce totožné vodě odběratelských velkoobchodů. Takže není vůbec nutné nějakou zásadní přesnost parametrů vody... protože ty dovozové ryby jsou "převáděné" než se dostanou k zákazníkovi minimálně ještě dvakrát ...
Zdá se mi, že jsi úplně nepochopil podstatu problému.
V Brazílii když prší v období dešťů, tak je ta voda fest čistá, protože prší furt a všechny nečistoty pobraly ty deště předtím. Ve většině tropických oblastí je to podobné - když přijde v Asii monzun, padají taková kvanta vody, že si to u nás nedokážeme představit.
U nás je situace odlišná. Prší nepravidelně, fouká pokaždé z jiného směru, velmi často přijde jenom taková přeháňka, která pochopitelně sebere všechno, co se ve vzduchu nahromadilo třeba za předcházející týden.
A pak střechy a okapy nemáme z bambusu a palmového listí, nýbrž z docela jiných materiálů.
Takže nějaký rozbor, který udělala dne X laboratoř v místě Y, Ti moc nepomůže. Pokud nebydlíš přímo vedle chemičky nebo elektrárny, může Ti napršet desetkrát výborná voda, a pojedenácté v ní "něco" bude. Myslím že to chce dost měření, pozorování a experimentování, než se dopracuješ k postupům, díky kterým relativně spolehlivě získáš dobrou měkkou vodu. Machři kteří to umí se to asi nenaučili přes noc, si myslím. A nebo mají z pekla štěstí.
Z ekonomického, bezpečnostního a "lenostního" hlediska u mě osmóza vyhrává.
0 24.02.2017 09:11 sachlj Nevíte jestli existuje někde závěr laboratorního rozboru dešťové vody padající z nebe někde v Paraguayi, Brazílii, a třeba uprostřed Brna ? Rozdíl na mikrogramy stopových množství látek mimo H2O. osobně, nebydlet v paneláku tak bych chtěl mít nádrž na spadovou vodu kterou bych +- pravidelně proplachoval (průtokové akva) akvárko. Uvažuji že si v baráku, ve sklepě pronajmu jednu místnost (původní sušárna) a tam nafouknu bazének o průměru 3,6 metru. Pro rybičky. A zkuste pak v tomto množství vyměňovat vodu když nemáte zadarmózní zdroj.
jde zvlášť o to, Rybičky z asie. V jaké vodě tam vlastně žijí, s těmi fabrikami, chemičkami co odpady vypouští bez čištění normálně do vody, ty odpadky co jsou v řekách, to ovzduší co tam mají. aby náhodou nebyla dešťovka v Brně čistější než v oblastech odkud se dováží třeba čichavci
Jsem z Brna a v dešťovce s přidáním některých minerálů mi vše jede daleko lépe než na vodovodní vodě.
Z čiré zvědavosti se zeptám, přidání jakých minerálů?
Na úvod ... To přiznání (Jsem z Brna...) tě Jirko omlouvá...(to je jeden ze zásadně neopominutelných faktů současnosti...
) ... ona ta vaše vodovodka je taková svérázná ve všech podobách ... tak se ti ani nedivím, jak jásáš nad dešťovkou... alespoň se ti krevetky nepoto ... a navíc když s tou vodou umíš pracovat. Možná by ji ten váš primátor při loňských aférách taky prubnul raději než tu vodovodku...
... Městská dešťovka, nebo venkovská,ono to není moc podstatné ... těch proměnných je mnohem více, než jsme schopni dopočítat. Za mne je dobrá všude pro toho, kdo s ní umí pracovat.
Neshazuju, spíš varuju, tedy ty, kteří nejsou tak protřelý borci jako třeba ty. Holt každej si musí ten svůj kousek cestičky prošlápnout sám.
Zas tak bych tu dešťovou vodu neshazoval ze stolu... Osobně mám větší problém s vodovodní vodou a jejími měnícími se parametry. Přes 10 let v dešťovce "koupu" krevety, ryby i kytky. Jsem z Brna (od prvního pohledu bych tedy velkou čistotu nečekal) a v dešťovce s přidáním některých minerálů mi vše jede daleko lépe než na vodovodní vodě. Vodivost dešťovky kolem 40us/cm, tvrdost skoro žádná, kyselinky mizivé (pH kolem 6,5). Téměř mi odpovídá vodě z RO. Narozdíl od RO vody je ta dešťová velmi "živá" = úspěšnost líhnutí a přežití různých korýšů i ryb je v dešťovce lepší než ve vodě z RO.
Když to srovnám s devadesátkami, tak v Brně pH pod 5 a v lese na horách kaluže, kde bylo i pH málo přes 2...
Mně jde hlavně o rostliny a tam je deštovka super. S vodovodem 1:1, je to měkoučký a kyselejší. Stačí lehce přihnojit třeba colour fe+. Vodu chytám po opláchnutí střechy. O rybách se nebavím, ale moje tetry a skaláry si to libují.
A jaké parametry má vůbec kohoutková voda? Já jsem také nad přidáváním dešťové uvažoval, ale upustil jsem od toho z mnoha důvodů, co tu již zazněly a to bych jí mohl sbírat 2 metry od akvária. Určitě bych nebral vodu, co projde střechou a okapem. V létě (nebo i jindy) se může stát, že nebude měsíc pršet a co potom? Myslím, že si ryby raději zvyknou na tvrdší vodu, pokud to není nějaký extrém, než aby tam byla každý týden jiná. Pan Pejša třeba uvádí, že jsou jeho terčovci po mnoho generací adaptovaní na běžnou studniční vodu 600-700ms (tady má asi chybu v jednotce / rádu, předpokládám, že to má být 600-700μS/cm).
S RO nemám zkušenosti, ale také jí mám jako možné řešení - pokud nebude mít akvárium 1000l, tak přece nepotřebuješ 200l vody z RO týdně, tu budeš ředit s kohoutkovou - třeba v poměru 1:1 (záleží na hodnotách té kohoutkové), při výměně třetiny vody týdně ve 400l vody (cca 500l akvárium) ti bude stačit kolem 60l upravené vody, což by měla i levná osmóza vyrobit za pár hodin, třeba do malého sudu, kterej postavíš vedle vany a pak ho zase na týden schováš. Odpadní vody ale bude dost, což je věc, která mě od toho odrazuje asi nejvíce. Četl jsem o poměru zhruba 1:5 (1 díl upravené na 5 dílů odpadní). Každopádně - zatím se držím toho, co mi teče z kohoutku
Dešťovka, jak jsem měl možnost otestovat, je podle mě to fakt krají řešení. Nikdy nebudeš mít vodu stejných parametrů a budeš muset vždy dále s tou voddou pracovat a proč si přidělávat zbytečný stresy. Když nebudeš mít ambice chovat nějaký přírodní formy placek, tak si dost dobře dokážeš vystačit s dosputným zdrojem vody, tedy si myslím.
Chápu správně, že chceš každý týden tahat odněkud mimo byt v rukách 200 litrů vody? Jak dlouho tě to bude bavit?
Pokud nechceš RO, co takhle místo terčovců skaláry? Elka tvrdší vodu zvládnou bez problémů, jen si vyber druh kterému nevadí.
Osmoza je .... fakt krajni reseni, neni ovsem nutne, resim tu destovku jelikoz toho muzu mit hodne a zadara
Takže koupíš tu osmózu?
Udelam i nemozne
Heleďse, já terčovce nedělám, a to právě proto, protože to nejsou ryby které lze chovat bez příslušného nadstandardního vybavení a péče. Takhle jsem vyhodnotil své možnosti a chuť se kvůli terčovcům namáhat. Jak jsi to vyhodnotil Ty?
Každý s tu osmózu..... nemam doma v byte prostor na trvale umistneni nadrze pro osmozu, druha vec co odpadni voda z osmozy? Kolik ji vyprodukuje a kolik splachne?
Vodu bych sbiral u tchyne na baraku a po prevoze nechal den odstat a pak na vymenu
Pořídil bych si reversní osmózu a budeš mít klid, vyrobíš si svojí vodu tzv. na míru a budeš přesně vědět co do akvária leješ.
Jednou naprší taková, podruhé onaká, záleží odkud zrovna fouká a která chemička je po cestě... chceš to terčovcům nějak vysvětlit?
Všude kolem popisujete že by bylo potřeba ještě vodu převarit. Já si nemohu dovolit převařovat cirka dvěstě litrů vody proto se ptám jestli se může tahle voda pouzit rovnou do akvária. Potrebuji měkčí vodu pro Tercovce a L sumce
Vodu bych bral z okapu do noveho sudu uzavreneho pouze na okap dira.
Obec Dolne Stakory. Asi 10-15km od Mlade boleslavy
Starší reakce
Já bych mléčnou vodu přisuzoval spíš překrmování - množí se prvoci (v akvárku je dost nespotřebovaného krmiva = živiny pro prvoky). Nedostatečná nitrifikace bude mít za následek více čpavku, z něho se prvoci množit nebudou. Když jsem například přepísknul vyprání filtru (čímž jsem oslabil nitrifikaci), tak jsem měl náběh na sinici, právě kvůli nedostatečné nitrifikaci, bylo málo dusičnanů a zároveň hodně amoniaku. Začal jsem víc hnojit, abych dodal dusičnany, sinice pomalu ustoupila. Jak se filtr zase ustálil, po sinici ani vidu, ani slechu.
Kolegové mají pravdu, s touhle osádkou se na dešťovku vykašli a pokud jí chytáš v Průhonicích, tak tuplem.
Jak píše Jifi. Pokud dáváš dešťovku i vodovodní, poměr obou by měl být při každé výměně stejný, aby nekolísaly parametry. Postup je stejný jako při použití reverzní osmózy. Dávat jen dešťovku nedoporučuju, voda bude extra měkká a bude problém ji udržet stabilní.
A jaký je vlastně důvod pro použití dešťové vody? V čem ta vodovodní je horší? Co se týče tvrdosti, tak mi zběžným pohledem ta tvoje posádka nepřišla nějak náročná na měkkou vodu. Nebo je jiný důvod než tvrdost?
Tvoje otázka postrádá informaci o původním stavu. Pokud bys předtím měl v akvárku vodu z vodovodu, tak výměnou 1/3 vody za dešťovou bys znatelně snížil tvrdost vody.
Pokud bys to tak dělal občas a občas bys dával vodu z vodovodu, tak by to nebylo dobré, protože by se ti měnily výrazně podmínky v akvárku. Dešťová voda je, co se tvrdosti týká, jako voda z reverzní osmózy.
Tvůj dotaz je jako kdyby ses zeptal, jestli tam občas můžeš dát 1/3 objemu vody z reverzní osmózy.
Ta mléčná voda je podle mě kombincí ne zcela funkční nitrifikace(filtrace) a nadměrného zatěžování vody krmením. Tedy to tipuji, podle prezentace.
0 14.09.2015 18:58 Mejla82 Zdravim.....snad jsem v dobrem vlaknu.Myslite ze je vhodne k vymene 1/3 vody v aq voda destova?Pri vymene vzdy plnik kyble a nechavam vodu 24h odstat....porad mam ale vodu mlecnou..
Starší reakce
A kolik chemických prvků?
že s posledních deštú voda pražska záběhlická 20 microsiemens...
Pokud je voda čistá, tak se max lehce sníží pH a klesne vodivost. Stejně , jako kdyby se tam nalila voda z reversní osmozy.
Nejsme věštci. Nezbude vám nic jiného, než o si o tom popřemejšlet a zkusit to.
Takže když do společenskeho akva kde je ph vody 7.8 (voda ze studne). Dam při odkalovani cca 15 litru destovky bez upravy tak nemuze se nic stat?
Chlapci, oběma vám věřím...ale takto stroze napsáno... no není to ono...
Dešťová voda ve městě...nic moc...
Dešťová voda na vsi, třeba ze střechy z klasických bobrovek...taky nic moc...Ideální je makrolonová střecha...
Dešťová voda dobrá, bez jakéhokoliv použití. Určitě ano. Jen dávat pozor na zdroj, kterým povětšinou nebývá jen neposkvrněné nebe. A to neposkvrněné je také asi dost relativní, s ohledem na chemtrail...
Taky dešťovku používám bez jakýchkoli úprav. Tedy pokud je a poslední měsíce je to velká bída
.
Používám jí bez jakýchkoliv úprav do běžných akvárií.
0 07.07.2014 15:01 Zlatacek – dešťovka
Dobrý den chci se zeptat, jestli je dešťová voda vhodna do akvarka bez nejake chemicke upravy (start plus aqua filtr atd).A jestli ji pouzivate do třeci nádrže k výtěru ryb díky
Starší reakce
Díky za odpověď, rád bych se však vyvaroval těchto přípravků, nepoužívám je.. Vím že jeden pán chová karasy v jezírku, a aby se mu tam nedělaly řasy, tak dává do jezírka kus měděného plechu.(nevím jestli to funguje) Ale karásky má prý v pohodě a množí se mu.
Kdyz si nejsi jist, ale rad bys tu vodu pouzil, existuji na to pripravky, kde treba "Tetra AquaSafe" se chlubi tim, ze mimo jine med navaze do neskodneho stavu.
Starší reakce
Jo, Romant by napsal, že máš na výměnu přitlačit a měnit častěji. Minimálně 1x týdně 1/3 vody. Když je ale problém, tak klidně ob den.
Ale konec srandy - ta častá výměna vody funguje, když je nějaký problém. Pokud ale ve vstupní vodě je dusičnanů taky hodně, tak by ses měla poohlédnou po jiném zdroji. Pokud je voda z kohoutku OK, je chyba buď v testech nebo v AQ, potažmo v majiteli - překrmování, přerybnění, špatná údržba. Takže si ještě přeměř kohoutkovou vodu, než začneš cokoliv jiného podnikat.
Starší reakce
dešťovou vodu používám a je to mnohem lepší a i je to znát, předtím jsem používal studnu a teď už rostliny krásně jedou a rybky jsou stopro v poho, myslím si že když prší chvíli a ta voda se vyleje a pak se chytá ta bez prachu, tak je to to nejlepší pro aqva, však v přírodě to nefunguje líp
jen my tomu můžeme dát ten efekt nechytat první půlhodinovou vodu a dát tam už jen tu čistou
Starší reakce
Starší reakce
světlo je momentálně bez jedné desetinky na 0.5W/l , CO2 mám připravenou láhev, ale zatím nemám jak měřit vodu tak se ho bojím pouštět abych neotrávil ryby, děkuji za rychlou reakci
edit: setinky pardon
0,49
Rostilny rostou rychle podle obsahu CO2 ve vodě a světla - čili v tvrdé vodě rostou za dostatku světla dobře.
Dešťovka se použít dá, ale to, jak se po průchodu drenáží změří si musíte vyzkoušet či zjistit sám. Čili to chce zkusit.
0 01.03.2013 21:42 Jenda87 Dala by se použít dešťová voda v akváriu? Ale s tím že je to voda která naprší přes zahradu, projde přes půdu a drenáží steče do sklepního bazénu ? na zahradě nebyla nikdy použita chemie, ani v samotném bazénu, momentálně mám v akva vodu ze studny, ale soudě dle vodního kamene na sprše atd atd hádám je dost tvrdá a moje domněnka, že díky tomu rostou rostliny vcelku pomalu ?
Přidat reakci
1 ...... [2] 4 5
Zpět na obsah sekce Voda, přípravky na úpravu a testy • Zobrazeno 6823x