NO2, NO3

Nevím oam s dotazem, v Razboralandu II jsem včera vypnul filtr při krmení, Danie jsou stále trochu plachý a takhle se mi daří aby se stačili nažrat dřív než jim to sezobou Razborky, no a zapomněl jsem ho zapnout, vzpomněl jsem si na to dnes po příchodu z práce což je asi 19h od vypnutí. Ihned jsem ho zapnul a změřil NO2, byly téměř nezměřitelný, akoro nic, takže asi dobrý, jaké kroky mám teď podniknout, nevím po jaké době vychcípaj bakterie, podle mě mi to asi kytky udrželi v relativní pohodě

ja si myslím, že ten povyk okolo dusičnanov vo vode je len taký trendy blaf ako aj okolo masla kedysi. Dusičnany sú aj v zelenine. Kulturisti by vedeli niečo povedať o dusíkovej bilancii ale to je iná téma
Pri rozboroch vody ktoré sa pravidelne robia sa sleduje kopec iných ukazovateľov a každý z nich má nejakú tolerovanú hodnotu. Napríklad obsah živých baktérií, hladina chlóru, zákal, pach atď.
Áno, aj vo vašej vodovodnej vode môže byť živá baktéria, ale nemôže jej byť veľa Ale zase by ste nechceli piť vodu zo studne, ktorá má okrem hodnoty NO3 200 mg/l aj koliformné baktérie (z výkalov) v hojnom počte tak, že studňa sa nedá vyčistiť a jediná možnosť je ju zasypať. Preto hodnota NO3 50 mg/l je maximálna hodnota pre vodu, ktorú môžeš piť celý život a o veľa ti neskráti život (nebudem sa vyjadrovať k štúdiam, ktoré vznikli po tom, ako sa ustanovila táto hodnota-k tomu by sa mali vyjadrovať doktori)

Za chvilku budem radi ze nejakou vodu mame..

Jestli se nepletu tak max obsah dusičnanů byl dříve 30mg/l a po povodních to zvedli na 50.

Presne, na vodárov si dávajte pozor! Sám pracujem vo vodárenskej spoločnosti Naše šťastie je, že voda sa vyparovaním z oceánov čistí a vracia späť, aj keď čím ďalej menej. Niektoré vodné zdroje nám v letnom období nepokrývajú potrebu pre dediny a musíme vodu do vodojemov voziť cisternami. Tento rok k nám prišlo x ľudí, ktorí sa musia napojiť na verejný vodovod aj napriek tomu, že ich studňa nikdy nevyschla, až do dnes...
S kvalitou vody to je aspoň u nás veľmi dobré (NO3 5-10 mg/l) a úprava vody sa robí len z vodného zdroja Turček, čo je povrchová voda, mäkká, železitá. Železo sa odstraňuje a voda sa stvrdzuje. Neupravená voda by narúšala oceľové a liatinové potrubia. O ťažkých kovoch nemôže byť reč. V minulosti boli zachytené pramene, kde sa vyskytoval arzén, ale tie sa nevyužívajú.

Já bych se do vodařů až tak nenavážel. Ty normy u nás nejsou náš výmysl, to se řeší celosvětově a odborné diskuse o tom jsou otevřené. O čem se ví, že je to jed, to se odstraňuje, často i s velkými náklady. Dusičnany jsou jedovaté opravdu málo.
Pro člověka. Některé normy pro pitnou vodu jsou volnější, než pro vody které se smějí vypouštět do přírody. Klasika je zinek - pro člověka jedovatý málo, pro ryby mnohem víc. Ale pitná voda se dělá pro lidi.
Já vidím problém jinde. Protože s vodou nerozumně zacházíme, ubývá jí a bude čím dál víc zasviněná. Její úprava a dodávky tedy budou dražší, podstatně dražší. Ony nás ty "české potraviny", "ochrana krajiny" a hráze okolo řek vyjdou pěkně draho.

Jen pijeme? Nemám pocit, že je to málo. Třeba tady o tom něco málo píšou: www.cistavoda.cz/…
Prostě mi připadá jako naprostý paradox, že pitná voda je pro ryby vlastně toxická, to je vše, co jsem chtěl sdělit.
K řízku: mockrát jsem se na to chystal, ale nedá mi to, a vždycky ho sežeru...

Opět vše OT, tak sory.

Guppy napsal: Brutální je, že norma pro pitnou vodu stanoví max. množství NO3 50 mg/l.

To nie je brutálne, my tu vodu len pijeme, ale ryby dýchajú. Už si skúšal vydýchnuť napr. rezeň?

Brutální bude, až vinou sucha (= hloupého vodního hospodářství) začnou vodárny tu normu houfně překračovat.

Brutální je, že norma pro pitnou vodu stanoví max. množství NO3 50 mg/l.

Díky to jsem rád.Mám začínající ruduchu na kameni tak jsem nevěděl jestli to není třeba vysokým NO3

Ano, rozmezí 10-20mg/l je ideální. Když je méně, může dusík chybět rostlinám a nad 20mg/l už vadí citlivým rybám (ty odolné snesou víc).

Měřil jsem test NO3 a mám asi něco kolem 12-15.Je to v pořádku?

Lidi pravidelně hledají problém v hnojení/výživě, ale mnohem častěji je na vině nezdravé prostředí akvária. V zásadě bordel - nadbytek rozptýlených a rozpuštěných organických látek ve stadiu bakteriálního rozkladu.
Riziko je výrazně vyšší při vyšších teplotách. A terčovci jsou citlivé ryby.
Radím pořád to stejné: výměny vody, filtrace přes aktivní uhlí, zajištění bohatého dostatku kyslíku v akváriu.
(Pozn.: Máš-li u těch terčovců hodně měkkou vodu, je potřeba si hlídat vliv AU na pH. Většinou poskočí nahoru. Dá se to vychytat, ale... no, prostě abys s tím počítal.)

Diky za reakci...prdim co2 z lahve.Rychly rust rostlin uplne nepotreboju.Spis jde o ten vzhled no

Mám NO3 mezi 1 až 2 mg/L. Rostliny mi rostou relativně pomalu, to je pravda. Ale nejeví známky špatného zdraví. (Ale hnojím denně, takže to udržuji celkem stabilní.)
Takže zbývá otázka: potřebuješ rychlý růst rostlin? Pokud ne, a jde Ti spíš o odstranění potíží s nimi, nemyslím že jádrem pudla bude "nedostatek" dusičnanů.
(Pozn.: Může to být jiné, pokud sytíš CO2. Do toho mluvit nebudu.)

psal jsem si s Vaaclavem a zdřejmě je nízké i po4 (zatím nemám jak měřit)..

Počkej na ostatní, ale NO3 podle mě nebude důvodem špatného růstu rostlin. Mi při 10mg/l rostou krásně i plovoučky (rod Salvinia), které jsou na dusík údajně náročné.

jde o to že mi stagnují trochu rostliny...myslím že 20mg/l by terčovcům neškodilo.Chápu že ryby vyrostou a začnou víc "hnojit" .. no ale co teď když je no3 nízké?

Pokud budeš víc krmit a filtr bude stíhat, NO3 půjde nahoru. Ale 10mg/l mi přijde jako ideál s ohledem na ryby a rostliny.
Navíc ty terčovce nemáš ještě úplně dospělé, jak přidáš co plánuješ, budeš podle mě mít brzy opačný problém s NO3 - budeš ho mít moc...

No3 mám nízké a to na 10mg/l Rád bych se dostal na na cca 20-25 mg/l ale nechci do akva lejt plno různý chemie což by se mi prodražilo..Přemýšlím o větším počtu osádky a to přidat cca 4 terčovce 4 skaláry a cca 80 neon...myslíte že no 3 bude při takovém počtu reagovat vzestupem?

Tim(othy) Hovanec, nic proti němu. Pokud ale vím, on je jediný, kdo uspořádal ten pokus zjistit, jaké konkrétní bakterie provozují nitrifikaci v akváriích. A to před 20 lety.
Technika rychle pokročila, a za těch dvacet let se hodně objevilo a změnily názory. Identifikace konkrétních bakterií je pořád dost drahá sranda. Ale už se ví, že těch nitrifikačních bakterií a archeí je mnohem víc, než se tenkrát myslelo. A mnohé z nich jsou specializované na netypické podmínky, např. nízké pH.
Ale s tím "práškovým" nebo podobným balením, to pořád nevím. Četl jsem že při chovu mořských ryb se používají jakési násady nitrifikačních bakterií v bentonitu. Je to prášek. Ale z kontextu jsem pochopil, že je to asi pokročilá, patentovaná technologie.
=
Heleďse, já asi udělám toto: Teď mám akvárka obsazená jiným pokusem, ale tak za čtvrt roku bych mohl naaranžovat pokus na ty násady. Čtyři úplně stejná akvárka, všechno stejně, jedno jako kontrola, a do tří bych mohl dát tři vybrané násady bakterií. Ještě se tady zeptám ve fóru, které výrobky si lidi pochvalují. Něco dělá JBL, něco Sera, taky Rataj, myslím... Pokud to koloběh dusíku nějak ovlivní, měl bych být schopen to změřit.

Tak z toho článku jsem pochopil že nějaké instantní bakterie existují ale v akváriích pod pH 7 a v měkké vodě stejně nefungují.

Ale toto by mohol byť kľúč k pochopeniu, prečo sa niekomu hromadí detrit na dne a niekomu, napriek nevýkonnej filtrácii nie. Zamýšľame sa nad intenzitou osvetlenia, či v danom akváriu rastliny prospievajú, či privzdušňovaním máme viac kyslíku, vďaka čomu tieto organizmy požierajú "rybacie výkaly". Ale priznám sa, že za tých mnoho rokov som najmenej experimentoval s teplotou. Držalo sa to medzi 22-24 (okrem leta) tak som to bral ako vybavené a ohrievače som zrušil. Ale teplota okrem rýchlosti metabolizmu rýb musí významne ovplyvniť práve také jednoduché organizmy ako sú baktérie - doslova "raketovo". Je to len moja predstava, ale aspoň mám nový parameter na pozorovanie dvoch podobných akvárii.
Má tu niekto podobné praktické pozorovanie za sebou?

Nádrž v prezentaci Vodno. Bez násad bakterií.

Studie zjistily v popsaných případech dvojnásobné zvýšení aktivity mikrobů (asimilace, respirace) při zvýšení teploty o 4°C.
Nebral bych to tak, že vždycky to tak je. Na druhou stranu jsem si z toho vzal informaci, že konkrétně v pásmu od 20 do 30°C dělá každý stupeň hodně.
Ono když si člověk srovná rozpustnost kyslíku při těch teplotách (9.08 - 7.57 mg/L), tak to tak dramaticky nevypadá. A rostliny to doplňují. Ale je-li hodně ryb, a tím pádem i hodně heterotrofních mikrobů, a jak ryby tak hlavně mikrobi při zvýšení teploty výrazně víc respirují, tak může deficit kyslíku nastat snadno. I v rybnících, že?
Nitrifikační mikrobi taky dýchají kyslík, a oproti heterotrofním mikrobům jsou "choulostivější". A opravdu v letošním horkém létě jsem si všiml vyšší frekvence nářků na dusitany v akváriu. Možná náhoda, ale zapadá to do sebe.

môže mať zvýšenie teploty z 22 na 27°C významný vplyv na výkonnosť heterotrofných organizmov?

www.theaquariumwiki.com/…

MichalV napsal: Môže nastať situácia, že filter je vhodný na osídlenie baktériami, ktoré premieňajú NH4+ na NO2, ale nebude vhodný pre baktérie na premenu NO2 na NO3 (čo je väčší problém)?
V takom prípade by boli hodnoty NO2 na chvíľu merateľné. Paradoxne v takom prípade by bolo akva bez filtra bezpečnejšie. Je to reálna situácia?
Teoreticky reálná je. Četl jsem studie, které se tím důkladně zabývají, ovšem z pozice ČOVek. Je mnoho faktorů, které stimulují/poškozují amonium oxidující mikroby (AOM) jinak než dusitany oxidující mikroby (NOM). Co si bez nahlížení do pramenů vzpomínám, velké riziko jsou teploty přes 25°C. V těch AOM prospívají lépe než BOM. Čili snadno dojde k nadvýrobě dusitanů.
Nemyslím si, že platí ta Tvoje úvaha o potenciální škodlivosti filtrů. Přinejmenším ne paušálně a ne z těch příčin, které píšeš. Nitrifikační bakterie se mohou usídlit leckde, vůbec to nemusí být filtr (např. zanešené filtry jim nevyhovují), a vyrušit z práce je můžeš lecčím. Základní rizika jsou dvě: mechanické poškození jejich (společných) kolonií (čištění filtru, odkalování, přesazování, atd.), a kyslík (kritická je vysoká teplota spojená se zvýšenou aktivitou heterotrofních mikrobů - tehdy jde kyslík výrazně dolů).
Praxe zjistila totéž i bez študování teorie: čištění filtru současně s odkalováním se hrubě nedoporučuje.

Ja s tim bojoval asi 3 mesice,po te jsem koupil aquaclear a mam po problemech a hodnoty super.

Tak to zkus protřepat,pak ti možná přestanou lítat hodnoty no2, ono to bylo ok dokud neubylo víc náplně

Ja to neprotrepavam a vychazi mi to.

Asi jsem přišel na tu záhadu kdy dva testy po sobě jdoucí mají absolutně odlišné výsledky a nejspíš moje chyba, od doby kdy mě napadlo před použitím řádně lahvičku protřepat než začnu kapat tak vychází testy shodně 0. Nějak mi to nedošlo a ani co si vzpomínám jsem to v návodu nečetl

Jj, nevím nic, ale za to vím že to nemá smysl, ryby si plavou spokojeně, kytky díky Tobě se zdá že ožívají a nechcípají. Tak kašlu na testy, a budu se řídit tím co jsi mi psal

Na konci poznávacího procesu tedy nevíme nic, zato to víme přesně.

Jak mi psalo pár místních, nejlepší je nic neměřit, pokud jsou rybky spokojený ok, pokud kytky rostou ok, když nerostou zjistit co jim chybí a hotovo. Ale nějak mi to nejde neměřit

Jak jsem psal NO2 jsem provedl několikrát za sebou během 30minut ve dvou akváriích, první testy pozitivní další dva negativní, takže asi tak. Jinak vím že se tu NO3 od Rataje probíralo, ale chtěl jsem si odzkoušet jak je to v praxi, zkoušel jsem i na kohoutkové vodě vše negativní takže tam je to asi opravdu o vyšší moci. Nicméně mě to přesvědčilo že tyto testy od Rataj jsou nejspíše k ničemu

No3 od Rataje se tady již hodně rozebíral a je to opravdu závislé na dávkování prášku a nejspíš i vyšší moci .
No2 je ale celkem spolehlivý, i když hodnoty se z něj odečítat nedají odstíny neodpovídají srovnávací tabulce, tak správně se nesmí vůbec zbarvit a to funguje.

Poslední dobou se potýkám s nedostatkem NO3 tak samozřejmě testuji Zjištěný někoho asi nepřekvapí a nově příchozím usnadněním rozhodnutí tyto testy nekupovat. Dnes jsem provedl test NO2 u dvou akvárií a každý měl svou lahvičku. Všechny tři testy proběhly během 30 minut a světe div se, první test u obou akvárií pozitivní 0,1 mg/ v zápětí další dva testy byly negativní, čirá voda, neumím si to vysvětlit. Následně po přidání v pátek Sanytru do mého akvária se test na NO3 neprojevil a u druhého akva cca 10mg/l, další testy v sobotu i neděli byly negativní i přesto že se odkalovalo a měnila voda. Používám dle návodu lékárenskou destilovanou vodu. Vzal jsem tedy vodu z vodovodu do dvou lahviček a provedl test NO3 v jedné chvíli v obou lahvičkách, jedna ukázala velmi lehounce narůžovělou a druhá čirá. Tak a teď si vyberte, dle SCVK bych měl mít 8,2mg/l což mě přesvědčilo že testy od Rataje si měří dle libosti, asi záleží jak se podaří kápnout kapku nebo jak se podaří promíchat nebo nevím. Jsem laik a chtěl jsem se dopátrat spolehlivostí těchto dvou testů a shledal jsem je absolutně nespolehlivými.

Destilka vyjde trošku draho, ak nie si schopný odvážiť 10-20mg.
Alebo riediť na viackrát, to zas ale pridáva další stupeň chyby.

Proč osmozu? Spíš destilku. Já mám v permeátu 10 uS/cm (bez dočištění DI) normálně měřitelné NO3. Destilka dm je čistá.

Já měl právě také jiné výsledky ze Salifertu a JBL. Ve vodovodě. A JBL ukazoval, co PVK tvrdí. Můžu to zkusit znovu. Ale celkově mě ty Salifert testy moc nenadchly. Mám komplet dusíkovou řadu.

To nie je také ťažké skontrolovať, ale vyrobiť referenčný roztok KNO₃, to aby mal človek reverznú osmózu. Alebo riedil jak homeopat .

V každom prípade keď skúšam rôzne riedenia s destilkou, vždy mi vyjde rovnaký výsledok, tak aspoň toto sedí.

Dnes som zmeral akvárium s poslednou dávkou JBL a porovnal so Salifertom, JBL tvrdí asi 10, rozhodne pod 20. Salifert tvrdí asi 25. Obviním z toho piatok večer a idem spať...

Najdôležitejšieho meraj dusičnatý NO3 test voda pre život pre rybiek a rastliny.Tak aj uhličitanový tvrdosť KH.

O přesnosti toho testu mám trochu pochyby.

Tak až niekedy niekto bude ešte riešiť problém, ako merať nízke dusičnany, riešenie sa volá Salifert NO₃ a jeho "pohľad zboku".

to sa nedá takto zovšeobecniť. U nás má mesto (50k obyvateľov)ale aj okolité dediny kvalitnú vodu (NO3 4-10 mg/l). Sú tu pohoria a zdroj vody teda nie je postihnutý poľnohospodárskou činnosťou. Pozeral som si aj jednu mestskú časť BA (Raču) a tam mali podobné hodnoty.
V ČR vodu vo viacerých miestach musia čerpať z vrtov a preto je nielen menej kvalitná (tiež nie vždy) ale hlavne drahšia.

Analytické chemie jsem měl asi jen půl semestru a k tomu JBL testu nikde nevidím technickou dokumentaci. Takže si jenom tipnu - ten prášek neobsahuje jen redukční činidlo, ale i část chemie pro tu následnou reakci stanovující nitrity. Protože existují i nitrátové testy, kde je v tom prášku všechno komplet, viz např. pubs.acs.org/…


Také měřím 5-10 mg/L, JBL, Jižní město.


Btw, kdyby z pražských kohoutků začala konečně číst tak čistá voda (1 mg/l), bude to asi i v televizi...

Vo veľký mestách máju vodu ne najlepšiu čim ešte väčšie mesto ta voda najhoršia na vysoké hodnoty v testoch. NO3

Odkedy na jeseň prestali hnojiť v Prahe pitnú vodu a dusičnany v nej klesli, bojujem s testami. Mám JBL a výsledky mojich meraní sú "niečo medzi 5 a 10... možno?"...
Lemna a salvinia však jednoznačne hovoria, že dusičnanov je málo.

Napadlo mi potom, že dusičnany sa merajú (afaik) tak, že sa najprv zredukujú na dusitany (tým práškom) a potom sa stanovujú tie.
Tak som to skúsil - nasypal som prášok z NO3 testu a potom testoval JBL NO2 testom. Vyšlo 1mg/l (opakovane overované rôznym riedením destilkou). To mi však zas na pražskú vodu príde málo, hoc sa pod to tá plávajúca burina určite rada podpíše...

Takže hlavná otázka na analytických chemikov z praxe - vymyslel som hovadinu, či to môže fungovať?
Skúšal to niekto? Prípadne inú metódu?

Jestli dáš pryč ryby, tak vodu neměň, ta brutálnáí hodnota je žůžo labůžo pro rozjezd nitrifikace.