Železo v akváriu

Redox suvisi nepriamo s mnozstvom kyslika a inych oxidativnych species vo vode . Oxidativne prostredie sa vo vseobecnosti povazuje za prospesne z hladiska "dezinfekcie" a nicenie primitivnejsich foriem zivota, plus napomaha oxidativnemu odburavaniu organickych latok (inymi slovami, nedochadza k zahnivaniu, fermentacii).

Kludne to vsak mozes vyskusat a napisat skusenosti.

Este by som dodal k Maqovmu dotazu:

Na plantedtank a barreport je chlapik s menom burr740, ktory experimentuje s mikroprvkami. Snazil sa istu dobu hnojit iba glukonatom zeleznatym (v podstate nieco medzi Fe-DTPA a FeCl3 z hladiska stability). Prisiel na to, ze pri rovnakej celkovej davke Fe-glukonatu a Fe-DTPA tyzdenne pozoroval v pripade Fe-glukonatu vyraznu chlorozu a preto sa vratil k hnojeniu cistym Fe-DTPA (skusal i rozne zmesi). Z toho pre mna vyplyva, ze zelezo sa niekde "stracalo".

A proč tedy nesnížit ten redox? Vadí to něčemu?

Uzavrel by som to tym, ze mozno za urcitych podmienok to moze byt funkcne. Extremne kysla voda, s takmer nulovou alkalitou, pokial toho zeleza rastliny nepotrebuju vela (low-tech).

Vseobecne by som sa vsak tomu vyhol.

Nemůžu Ti ani dost poděkovat.
Já vím že pochopit to úplně znamená zabrowsit už do náročnější chemie. A ty konstanty rozpustnosti či čeho, s tím už jsem si lámal lebku před časem. Uvízlo v ní aspoň to, že čím zápornější exponent, tím hůř rozpustné. A mínus 38 je havárka.
Klíčovou novinkou je pro mě asi ten závěr, že železo chce vždycky tvořit komplexy. A ten chlorid tomu zabrání efektivně jen tehdy, když je v dostatečné koncentraci. Já jsem to vnímal z druhé strany, čili "proč by železo dělalo hydroxid, když mnohem raději udělá polární sůl". Tady je asi ta chyba.

Ach jaj, no je to na dlhe vysvetlovanie, ale funguje to asi takto:

FeCl₃ + 3H₂O --> Fe(OH)₃ + 3HCl

K_sp(Fe(OH)₃) = 10^-38, to znamena brutalne nerozpustna zlucenina

Nasledne ma Fe(OH)₃ tendencie casom dehydratovat (ano aj vo vode) na termodynamicky stabilnejsi Fe₂O₃ (hrdza, rez).

V oboch pripadoch rozpustit zrazeninu v akvarijnej vode je problematicke z nasledujucich dovodov:

- Lokalne samozrejme nejaky chloridovy anion moze sposobit rozpustenie par molekul Fe(OH)₃, ale na druhom konci akvaria zasa dojde k vyzrazaniu par molekul Fe(OH)₃. To je prave ta rovnovaha. Problem je, ze Fe(OH)3 je za danych podmienok stabilnejsie a preto je ta rovnovaha hydrolyzu smerom k nemu posunuta.

vid. d2vlcm61l7u1fs.cloudfront.net/…

- V pripade Fe₂O₃ ti uz nestaci len chloridovy anion, ale potrebujes H⁺. To je v akvarjinej problem. Na to aby si Fe₂O₃ efektivne rozpustil, potrebujes 6H⁺. Vid rovnovazne konstanty:

www.scielo.br/…

- Reakcie zrazenin su vzdy problematicke. Bimolekularne reakcie vo vseobecnosti su zavisle na koncentracii jednotlivych ucastnikov. To znamena, ze rychlost reakcie A + B --> C vyzera asi takto:

k(rychlost) = konstanta * [c(A)]^0-2 * [c(B)]^0-2

To znamena, ze ked zriedis povodnu koncentraciu napr. Cl^- na 0.000nic, drasticky znizis rychlost moznej reakcie

- Tuha (vyzrazana) latka ma oproti roztoku latky minimalny "povrch" co dalej znizuje rychlost moznej reakcie (heterogenne reakcie su velmi, velmi pomale)

Takze v podstate ano, funguje to tak ako si predstavujes, ak rastliny budu odcerpavat to 0.0000nic zeleza co zostalo v roztoku (pochopitelne im to pojde velmi pomaly), dalsie zelezo sa bude nasledne rozpustat, ALE vzhladom na hore uvedene skutocnosti to bude velmi pomaly proces, pretoze kinetika. Takze opat mas ten principialny problem s chapanim konceptu kinetiky. (Nemyslim to zle). Inymi slovami, v chemii je velmi vela veci moznych (termodynamika), otazka je ako rychlo sa (za danych podmienok) deju (kinetika). Diamant je tiez termodynamicky stabilnejsi nez grafit, ale nase tuzky maju bohuzial len grafit. Lebo kinetika. Takych prikladov existuje vela.

Na zaver, ak mi neveris, odporucam tento clanok kde je to pekne popisane aj s grafom:

www.lenntech.com/…

Najdi si napr. pH 6 a redoxny potencial vody (v kazdom slusnom akvariu nad 400 mV, v mojom napriklad takmer 600) a uvidis v akom stave sa zelezo preferencne nachadza.

P.S. Zakladna chyba tvojej uvahy je, ze vo vode ziadny zelezity ion nie je. Je to prechodny kov, ktory tvori komplexy. Velmi ochotne i s molekulami vody, ktorych je vo vode, ako inak, pozehnane - tzv. aqua komplexy. Takze sa vlastne okamzite udeje toto:

Fe³⁺ + 3H₂O --> Fe(OH)₃ + 3H⁺

A prave preto potrebujes kysle prostredie aby sa nevyzrazal. Vidis tam tie 3H⁺? To, ze su na pravej strane znamena, ze cim viac ich je v roztoku, tym viac bude rovnovaha posunuta dolava. Cim je ich menej (tzn. cim vyssie pH), tym viac bude posunuta doprava.
P.S.S. Ospravedlnujem sa ostatnym ludom, ze som ich bez varovania zabil chemiou.

Acinonyxi, já navážu tady, protože se to týká především železa.
Shrnu: Já dávám chlorid železitý, a Ty mi říkáš, že se stejně vysráží jako (hydr)oxid, pokud je pH vyšší než 5, a že mineralizace vody to (moc) neovlivní.
Já jsem koupil chlorid železitý jako 40% roztok. Neměřil jsem to, ale předpokládám, že je to silně kyselá kapalina. Proto se, dle Tebe, Fe(OH)3 netvoří. Co když to budu ředit destilkou až tak, že pH vyleze nad 5? Bude-li se tvořit hydroxid železitý, pak zbudou volné chloridové ionty, vlastně spíš HCl, ne? A hácl bude s tím hydroxidem reagovat zpátky na chlorid železitý a vodu, ne?
No a teď ta mineralizace. Pokud bude voda hustá, plná všeho možného, ty chloridové ionty najdou spoustu lepších partnerů - Na, K, Mg, Ca - takže ano, hydroxid železitý zůstane a bude klesat ke dnu.
Nic samozřejmě není černobílé. Vytvoří se nějaké equilibrium. Já tomu ale rozumím tak, že v řídké vodě ten železitý ion má solidní šanci zůstat dost dlouho volný, a tedy rostlinám přístupný. V reále mi to tak podle všeho funguje.
Prosím, vysvětli mi chyby a omyly v této mojí úvaze.

To teď dávám také, budu zrovna končit lahvičku. Přešel jsem na Flourish z FEROXu a teď zase zkusím FEROX, jestli zpozoruji rozdíl

Už mám doma tohle www.rostlinna-akvaria.cz/… mělo by to zaručit dostatek železa v nejlepší formě pro rostliny + další nezbytné prvky.

Třeba nám někdo odpoví
Když si vezmu, že se tak nějak doporučuje mít v AQ 0,2 mg/l, tak to bych měl na vstupu ideální koncetraci, ale obávám se, že tam bude nějaký háček, spíše hák

To by mě taky zajímalo, železo ve vstupní vodě.
My třeba máme dle vodáren jen 0,03 mg/l znamená to tedy automaticky, že ho mám přidávat?
A raději do vody nebo do dna něco takového?
www.profiplants.cz/…

Ono záleží na tom, v jaké formě to železo je ...

Zdravím,
prosím o vysvětlení.
V městské vodě máme dle rozboru vodáren 0,18mg/l železa. Je tato forma železa dostupná rostlinám?
Díky

To bude 212 µg/l.

Číslo bez jednotky nemá veľký zmysel, možno by pomohla fotka toho protokolu...

Nechala jsem si přeměřit v laboratoři vodu a bylo tam toto číslo. Jinak dávám jí půl roku a žádné velké úhyny nebyli...

212 čoho? Železo je toxické, takže asi by v prvom rade hynuli živočíchy.

Možná je to hloupý dotaz, ale jak se podepíše na akváriu, když vstupní voda má vysoké Fe? (212)

zervan napsal: Pri študovaní diskusie www.aquaticplantcentral.com/… som narazil na 2 zaujímavé veci:

1. Existuje aj akýsi chelát IDHA, ktorý je biologicky odbúrateľný (baktériami), teda, ak som dobre pochopil, ekologickejší, ale vydrží menej. Podľa grafu dostatočne pre akvárium:
www.fotos-hochladen.net/…
Pri postrekoch suchozemských rastlín je vraj lepší:
www.fotos-hochladen.net/…
Našiel som podrobnejšie informácie o tomto cheláte - asi ho robia v Poľsku? en.adob.com.pl/…
Rád by som ho skúsil ako doplnok k zmesi mikroprvkov namiesto súčasného Fe-EDDHMA, ale neviem, kde ho zohnať... Nemá niekto tip?
Chcel som zatiaľ skúsiť glukonát, ale MRP zrovna nemá... tak aspoň DTPA kúpim.

Zdravím.
Jako zdroj železa používám Plantex CSM+B. Zprvu jsem měl hodnoty 0.4 mg/l (testy JBL). Ale zdálo se mi to hodně, jelikož všude čtu že stačí v pohodě 0.2 mg/l, tak jsem to tak snížil. Jenže nové listy na Echinodorech žloutnou, sklovatí a rozpadají se...nejedná se zatím o žádnou kalamitu. Domnívám se tedy, že potřebuje toho železa více i vzhledem k tomu, že jsem přidal na svícení a jejich listy velice rychle dosáhly hladiny, tedy myslím že mají rostliny větší spotřebu, než jim dodávám. Je moje teorie správná? Díky za názory, rady.

EDIT: poslední měření mi ukázalo dokonce 0.1 mg, při stejné dávce.

zervan napsal: len sa mi nezdalo, že vo všetkých nádobách sa udržalo tak rovnaké pH - je to vcelku umenie tak rovnako nastaviť.
Ani nevíš, jakou práci mi to dalo! Obzvlášť pomocí jehlových ventilů, které nejsou pro takto malé průtoky určené. To je také důvod, proč už jsem si objednal nové (jemnější) ventily.

PS: Tady je když tak odkaz na srovnávací fotografii pořízenou 3.den po přidání železa do akvárek => je v plném rozlišení, aby byl dobře vidět detail těch sraženin (35,7 MB):
www.prirodni-akvarium.cz/…

Marcel G napsal: Pokud jde o pH, tak jsem přesvědčený o tom, že čím nižší pH, tím je to pro cheláty jednoznačně lepší. Takže při vyšším pH by byly výsledky zaručeně horší bez ohledu na použitý chelát (tj. železo by se vysráželo o něco dříve). To áno, ale otázka je, či pri vyššom pH menej stabilný chelát DTPA "dobehne" (teda vyzráža sa ho viac ako) EDDHMA. Ak nie, potom by to znamenalo, že nemá význam kupovať EDDHMA, ak je DTPA lepší a farbí menej.

Pokud jde o koncentraci CO2, tak mám do každého akvárka přiveden přísun CO2, které rozpouštím pomocí difuzoru v podobě cigaretového filtru. Přesnou koncentraci počítám podle vztahu CO2:HCO3:CO3. To chápem, len sa mi nezdalo, že vo všetkých nádobách sa udržalo tak rovnaké pH - je to vcelku umenie tak rovnako nastaviť.

Chci teď všechna čtyři akvária nechat týden jen tak běžet, abych zjistil, jak se to bude vyvíjet a jestli se už vysráželo opravdu všechno železo, nebo se bude situace ještě dále zhoršovat. Také mě zajímá, jak dlouho vydrží ten Fe-DTPA, který se jako jediný do druhého dne nevysrážel. Uvidím, až dnes večer dorazím z práce domů (jsem na to zvědavý). Mohu pak zkusit použít i samotný Fe-EDDHMA, ale ten test dělám hlavně pro sebe, abych zjistil, jaký chelát bude nejvhodnější pro můj hlavní test s růstem rostlin, na který se připravuji. A protože při tomto hlavním experimentu budu používat 0.15, 0.30, 0.60, 0.90 a 1.20 mg/l železa (v každém z pěti akvárek jiná koncentrace živin), tak jsem chtěl vyzkoušet, jaký chelát na to bude nejvhodnější. Nechci začít nějaký test, abych po pár dnech zjistil, že se mi vysráželo všechno železo (tím by se mi výsledky testu zkreslily, protože rostliny by pak neměly k dispozici skoro žádné rozpuštěné železo). Proto je pro mě samotný Fe-EDDHMA nepoužitelný, protože když bych tam přidal 0.9 mg/l samotného Fe-EDDHMA, tak by mi rostliny chcíply na nedostatek světla. Už při dávce 0.15 mg/l Fe klesla intenzita osvětlení u dna o 20%! Jestli ale budu mít čas, tak to schválně zkusím (i když nevím, jak v kalné vodě uvidím nějaké sraženiny).

Pokud jde o pH, tak jsem přesvědčený o tom, že čím nižší pH, tím je to pro cheláty jednoznačně lepší. Takže při vyšším pH by byly výsledky zaručeně horší bez ohledu na použitý chelát (tj. železo by se vysráželo o něco dříve). Při vyšším pH se cheláty intenzivněji rozpadají, takže se z nich uvolňuje do vody více železa, které pak okamžitě (v okysličené vodě) oxiduje a vytváří sraženiny. Reakce je o to rychlejší, čím vyšší koncentrace aniontů (např. PO4 nebo OH) je ve vodě. Chelát Fe-EDDHMA je také údajně náchylnější na záměnu iontů Fe(+3) za Ca(+2). Jinými slovy v prostředí s vysokým obsahem Ca(+2) vytlačují údajně ionty vápníku z chelátu ionty železa.

Pokud jde o koncentraci CO2, tak mám do každého akvárka přiveden přísun CO2, které rozpouštím pomocí difuzoru v podobě cigaretového filtru. Přesnou koncentraci počítám podle vztahu CO2:HCO3:CO3. Jelikož používám v akváriích prakticky destilovanou vodu a přesně vím, kolik HCO3 tam přidávám (v podobě NaHCO3), tak znám naprosto přesně hodnotu "uhličitanové" (nikoli celkové!) alkality (tj. koncentraci iontů HCO3). Na základě pH si pak vypočítám obsah volného CO2 ve vodě. Uhličitanová alkalita je 2.8°dKH. Celková alkalita je 3.6°dKH (tu ovlivňují kromě jiného i fosforečnany, kterých mám v akváriu 9 mg/l - proto je vyšší). Pro výpočet volného CO2 je ale podstatná pouze ta uhličitanová alkalita. Tu ale v běžném akváriu nezjistíme, protože běžné testy na KH neměří jen obsah HCO3, ale i další sloučeniny => [HCO3] + 2[CO3] + [B(OH)4] + [OH-] + [SiO(OH)3] + [MgOH] + [H2PO4] + 2[HPO4] + 3[PO4] + [CH3COO] - [H+]. Proto běžný akvarista nemůže z celkové alkality přesněji odhadnout, kolik z toho činí samotné hydrogenuhličitany (což já mohu, protože vím přesně, kolik jich do destilované vody přidávám). Nějaké nepřesnosti tam určitě budou, ale nebudou podle mě velké.

Vďaka za test, je to zaujímavé. Tiež nechápem tomu EDDHMA. Možno by to chcelo skúsiť ešte len čisto tento chelát, ale voda by bola veľmi červeno zafarbená. Prekvapuje ma, že pri takto nízkom pH sa vôbec železo zrážalo. Možno by pri vyššom pH test dopadol inak, EDDHMA by bol na tom možno najlepšie (iné by boli vyzrážané viac)? Obsah CO₂ bol ako udržiavaný a monitorovaný?

Malá aktualizace z mého testu chelátů železa (viz přiložený obrázek).

Obrázek je focen druhý den (cca 30 hodin) po přidání mikroprvků. Jediné akvárko, kde se železo druhý den nevysráželo, je akvárko č.3 s chelátem Fe-DTPA. Překvapením pro mě bylo, že se železo vysráželo i ve 4.akvárku, kde byla kombinace dvou nejsilnějších chelátů Fe-DTPA a Fe-EDDHMA. Nejsilnější nánosy sraženin železa na rostlinách byly v 1.akvárku s komplexem Fe-glukonát.

Parametry testu:
- 4 stejná akvária (20x20x40cm), voda připravovaná z prakticky destilované vody (výchozí vodivost 3 µS/cm)
- obsah živin: 90 mg/l NO3, 60 mg/l K, 25 mg/l Ca, 9 mg/l Mg, 9 mg/l PO4, 0.9 mg/l Fe (+ ostatní stopové prvky)
- teplota vody 27-29°C
- pH 6.35 až 6.45, uhličitanová tvrdost 2.8°dKH = 61 mg/l HCO3 (1 mM/l) => CO2 35-45 mg/l
- tvrdost 5.6°dGH (1 mM/l)

Použité cheláty železa v testu:
1) 0.9 mg/l Fe-glukonát
2) 0.9 mg/l Fe-EDTA
3) 0.9 mg/l Fe-DTPA
4) 0.75 mg/l Fe-DTPA + 0.15 mg/l Fe-EDDHMA

Přidám pár postřehů, které by mohly odpovědět na pár otázek vznesených v tomto vlákně:

1) Proč se používají cheláty, když je v nich železo zpravidla v zoxidované formě [jako Fe(3)]? Jakou výhodu to má oproti nechelatizovanému zoxidovanému železu?
Je-li železo v chelátu, tak je chráněné před ostatními anionty (např. PO4--, OH- apod.), s nimiž by za normálních okolností ochotně zreagovalo, a z vody by se tak vysráželo. Takže v chelátu je železo pro rostliny přístupné (narozdíl od Fe(3) mimo chelát, které se rychle vysráží).

2) Dokáží rostliny využít oxidy železa z rezavých hřebíků?
Ano, ale pouze v situaci, kdy mají kritický nedostatek železa. V takovém případě vyloučí do vody vlastní cheláty (nejčastěji citrát) nebo fytosiderofory, kterými zoxidované železo rozpustí a zchelatizují; to se pak následně difuzí dopraví na povrch buňky, kde ho speciální reduktázy zredukují z Fe(3) na Fe(2), nebo se celý chelátový komplex transportuje přes membránu do buňky a železo se zpracuje až uvnitř. K vylučování chelatačních látek nebo fytosideroforů ale dostane rostlina pokyn pouze v případě, kdy ji ohrožuje akutní nedostatek železa. Takže bych řekl, že k přihnojování nejsou hřebíky příliš vhodné, ale lze je použít jako "možnost poslední záchrany".

3) Nejvhodnější je přihnojovat rostliny železem ve formě Fe-chelátů. Těch existuje celá řada:
- Fe-glukonát (jeden z nejslabších chelátů, vydrží max. 1 den)
- Fe-EDTA
- Fe-DTPA
- Fe-HEEDTA
- Fe-EDDHA (Fe-EDDHMA)

Co moc akvaristů asi neví, je, že všechny cheláty postupem času degradují. Rychlost degradace ovlivňuje kromě pH také teplota, intenzita osvětlení nebo přítomnost různých bakterií.
Proto, když přidáte do akvária nějaký chelát, začne se prakticky okamžitě rozpadat a uvolňovat zoxidované železo [Fe(3)], které se bude okamžitě vázat na další anionty (podle toho, jakých budete mít ve vodě nejvíce). Pokud budete mít ve vodě hodně fosforečnanů, může Fe(3) zreagovat s nimi za vzniku nerozpustné sloučeniny Fe2(PO4)3, čímž vlastně rostliny připravíte nejen o část železa, ale i o část fosforečnanů. Nerozpustné sloučeniny jsou totiž pro rostliny prakticky nedostupné. Železo je v tomto ohledu dost speciální živina, která má tendenci se přeměňovat do nepoužitelné podoby, a aby toho nebylo málo, tak nejenže dost rychle degraduje, ale navíc přitom velmi často "strhává s sebou" i některé další živiny (především PO4, ale i Ca a Mg). Takže spolu s železem se nám mohou z vody ztratit třeba i fosforečnany.

Jinak jak dlouho bude degradace (rozpad) chelátu trvat, závisí (jak už jsem zmiňoval) na pH, teplotě, intenzitě osvětlení a činnosti některých bakterií. I velmi kvalitní chelát jako Fe-DTPA přijde o většinu železa nejpozději do 2-3 dnů. Fe-glukonát se rozpadne nejpozději do druhého dne. Z toho už je asi jasné, jak důležité je přidávat cheláty do akvária průběžně (pokud chceme rostlinám pravidelně přilepšovat železem). Určitě je lepší přidávat železo do vody každý den nebo obden, než jen 1x týdně. Samozřejmě silnější cheláty by měly vydržet zásobovat rostliny déle než ty slabší. Firma Tropica, která používá ve svých hnojivech jen silné cheláty, tvrdí, že by měly vystačit zhruba na týden (takže v případě použití silnějších chelátů je možné hnojit železem až 1x týdně). Vyšší pH, vyšší teplota a silnější osvětlení degradaci chelátů samozřejmě urychlí.

V této souvislosti bych chtěl tak trochu udělat reklamu na směs mikroprvků "MicroMix plus" ( akvarijni-hnojivo.cz/… ), která obsahuje 4 druhy chelátů: Fe-glukonát, Fe-EDTA, Fe-DTPA a Fe-EDDHMA. Z komerčních hnojiv bych doporučoval hnojiva od firmy Tropica ( www.rostlinna-akvaria.cz/… ), která obsahují pouze silnější cheláty Fe-DTPA a Fe-HEEDTA.

A ještě doplním graf degradace silného chelátu Fe-DTPA za různé teploty a různé intenzity osvětlení (viz přiložený obrázek). Pro ty z vás, kdo nemáte představu o intenzitě osvětlení v jednotkách µmol, dodávám, že intenzita 250 µmol je už na naše poměry docela silné světlo (obvykle se v akváriu jedná o intenzitu běžnou v blízkosti vodní hladiny).

www.discus.cz/…

A já myslel ze ideál je kolem 0.5mg/l,v tom testu na železo od Sery je to ještě víc,až 1mg/L.No necham si poradit a budu držet tech 0.2mg.
Jo a jakto že přebytek skončí ne filtru?To se tam na něco naváže, nebo to zbaští bakterie?

Snažíš se o přebytek který je zbytečný a stejně ti skončí ve filtru.

Myslis zvednout zelezo o 0.3mg/l? To nedelej, rostliny dobre rostou i s 0.2mg/l, i pri jeste mene jim to jde. Vim ze nekdo pro rostliny doporucuje zelezo tech 0.3mg/l, ale zase kdyz jsou v akvariu ryby, prece jen uz se mi pres 0.2mg/l nechce (aspon ne umyslne).

Díky za rady.Do neděle to ještě dodavkuju jak to mám nastavené a když se to železo nezvedne,tak ho zvysim jednorázově. Něco už tam je tak to nebude takový skok,víceméně bych ho zvedal maximálně o 0.3ml/L.

Kdyz se bojis, zvedej to postupne klidne nekolik dni, ale ja se s tim nikdy nemazal a nic zleho se taky nikdy nestalo. Nemam ovsem treba krevetky, to bych mel radeji napsat. Ono takhle dodas i dost medi, ale je v chelatech, takze bych ji videl jako celkem neskodnou.

EDIT: Sneci nikdy k zadne uhone neprisli.

A já se toho jednorázového nahnojení vždycky bál. Hlavně teda u dusičnanů.
No zkusím,mám váhy a mám Plantex,tak by to mělo jít, ne?

Test mám od Sery,měřím jednou týdně, v neděli, vždy po výměně 25% vody.
Roztok vzhledem k dávkování vydrží nejdéle měsíc a mám ho v temnu,v lednici prý být nemusí.
Zjevné nedostatky nepozoruji,viz.foto prezentace.Je tam jen pár vybroušených echinodorů od ancistrusů.
To železo sleduji i kvůli ostatním prvkům ať mám aspoň minimální obsah.

Vylučovací metodou...
Jak konkrétně měříš?
Jak dlouho a jak skladuješ zásobní roztok?
Odeber trochu zásobního roztoku, zřeď ho a měř jako obvykle.
Jaký je cíl? Mít železo ve vodě, nebo v rostlinách? Které podle Tebe vykazují největší nedostatek?

Ono hybanim davkovani hnojiva muzes neco zvysovat a snizovat, jak co dodavas, ale mnohem lepe se mi osvedcil razantni zasah. Zelezo bylo na nule, zvedl jsem ho pomoci TENSO na 0.2mg/l (rovnou, jednou ranou) a kdyby se to stalo znovu, zopaknu to. Nemam problem doplnit do vody cokoli ze bych se musel bat, vodu menim dost, a ani takove zvyseni nicemu nevadilo (0.2mg/l zeleza je dobre bezpecnych, proto vic nechci, ackoli by vic pro rostliny bylo lepsi).

Ono nez to clovek postupne nekam pomalu doklepe upravami malych davek hnojiva, zbytecne to trva, stale je to malo, stale to nemuzes vychytat, a i kdyz jednorazove zvednuti a pak pokracovani v hnojeni vyssimi davkami zase muze skoncit stejne, uz to clovek dela v akvariu dobre zivenem (pro rostliny), ne ze nahani neco, co zoufale chybi. Rostliny zubozene nedostatkem pak i hure reaguji na zlepseni, takze se pak i spatne z rostlin odhaduje, zda je to lepsi. Treba to zelezo prizvednes nekolikrat, nez objevis stabilni davkovani aby drzelo, ale to se prece nic nedeje, vzdycky je to hledani.

Železo reaguje s fosforečnanmi a pravdepodobne skončí v substráte. Pripadá mi zvláštne, že to hnojivo dodávajú zmiešané spolu (www.rostlinna-akvaria.cz/…) - nepíšu, v akej forme je tam vlastne prítomné železo.

No já to mám vše popsané i s měřením u své prezentace. www.rybicky.net/…

Zajímavá otázka ... a co takhle nějaké detaily? Třeba čím hnojíš, čím to měříš a tak podobně?

Proč mi nestoupá železo? Pěkně prosím

Moc pekne ďakujem za reakciu. Ale par lístkov požltnutých som zbadala večer aj na vallysnerii tak hádam sa to poddá. Svetla je myslím dostatok (viac ako kedykoľvek inokedy). Tak dúfam že po mesačnej terapii to bude dobré.

Nemám svoju vlastnú skúsenosť s nedostatkom železa u rastlín, ale čo som čítal, tak vraj väčšina rastlín nie je schopná "opraviť" už raz vyblednuté listy, toto je jedna z výnimiek: deficiencyfinder.com/… - zmeny bolo možné vidieť po 3-4 dňoch.

Tuná sa vraj situácia zlepšila po 5 dňoch, nové listy boli už zelené: deficiencyfinder.com/…

Anubias je pomaly rastúca rastlina, tam to môže trvať aj dlhšie. Myslím si, že to ovplyvňuje aj intenzita svetla - viac svetla -> rýchlejší rast -> rýchlejšie sa ukáže zlepšenie.

Zdravým dopredu upozorním, nečítala som celý obsah tejto témy zaujíma ma len za akú dobu je možné pozorovať pridanie železa do akvária (Tropical FERRO-ACTIV). Pridala som ho, na základe dvojdňového pozorovania blednutia a žltnutia listov. Hlavne na rastlinách rodu Anubias. pridala som necelé 3 ml. Na moje akvárium ktoré má čistý objem 40 l. Vie mi prosím niekto odpovedať ?

Tá vstupná voda možno obsahuje len stopové množstvá dusíka. 2mg/l je spodná hranica, ktorú udávajú vodárne. Práve teraz som začal jemne prihnojovať dusíkom, fosforom, draslíkom a horčíkom. Ak to bude potrebné, začnem aj s mikroprvkami a uvidím, či sa tá svi...potvora objaví. Síce nie z dôvodu boja so štetinou, skôr chcem skúsiť pestovať náročnejšie rastliny pri slabom svetle a bez pridávania CO2. V jednom období som už mal nastavené podmienky v akvárku tak, že to išlo, rástol Hemianthus callitrichoides, Rotala wallichii, Glossostigma elatinoides, Myriophyllum tuberculatum alebo Pogostemon helferi. Potom sa niečo zmenilo (možno časté výmeny vody kvôli BBA?) a všetky náročné rastliny postupne odišli alebo nepôsobili dostatočne dekoratívne.

Ono je to s tou ruduchou stále záhadné. Už som prečítal kadečo, ľudia majú rôzne skúsenosti, ale stále nie je celkom jasná podstata, asi je v tom viac faktorov. Mne sa najpravdepodobnejšia zdá teória o podstatnom vplyve organického znečistenia. Mal som nedávno jelení paroh i bežnú ruduchu a zrazu všetka zmizla. Nemenil som prakticky nič (aspoň nie nejako významne), len som prešiel z biokvasu (ktorý mi preukázateľne zvyšoval organické znečistenie, i keď ťažko posúdiť relatívnu mieru voči iným zdrojom) na CO₂ bombu, no a trochu som ubral úroveň CO₂, keď už je to tak ľahko regulovateľné (s biokvasom to bolo ťažšie). A vlastne sa o trochu znížila teplota, keď prišla jeseň. Samozrejme ma to teší.. až na to, že mi zároveň prestali rásť aj niektoré rastliny.

Dik za popis, je jasne ze tady se nechce nejaka rada zacatecnikovi .

Tak jak to pises to zni dost logicky, zkusim jeste neco. Vetsina komercnich hnojiv neobsahuje NO3, zkousel jsi zvednout NO3 pomoci KNO3 aspon o 10mg/l? Zdrojove 2mg/l jsou pro rostliny malo, a zminky o ruduse a malu dusiku nejspis nenajdes, protoze kdo tak malo NO3 v akvariu ma, aby ho napadlo to posuzovat jako mozny vliv? Muze to byt pitomost, ale ted jsem vysadil na 14 dni hnojivo a doplnoval jen mikroprvky pomoci TENSO (ryb minimalne, par drobecku), a vidim co se deje za katastrofy. Pritom ale mikroprvky (ono TENSO) davam, abych nastolil svou obvyklou koncentraci (spis podle davkovani, nez cehokoli jineho). Nastoupila zelena vlaknita a zelena prisedla rasa na skle, pritom driv bez problemu a treba by pri tom byla ruducha jen otazkou casu, ale na to uz cekat nebudu, chce to doplnit vsechno kam patri. Zkus proste uvazit i co chybi, nejen co prebyva, s dokonale vyhnojenym akvariem problemy nemam, se spatne vyhnojenym ano. Ze v low-tech nehnojim jinak nez vymenami vody, ma zdrojova voda na to staci, Tva je ohledne NO3 slaba i pro low-tech, a buhvi co jeste v ni chybi.

V prvom rade ti ďakujem za snahu pomôcť v boji s riasou.
V druhom rade poprosím kompetentných o presun posledných dvoch príspevkov do príslušnej témy.
Zoberiem to postupne na základe tvojho príspevku:
- Poznámka, ktorú spomínaš, je stará viac ako tri roky. Stav, ktorý opisuje predchádzal kompletnému reštartu nádrže. Od tej doby má nádrž primeranú každodennú starostlivosť.
- Vyhladovanie štetiny je možné ale málokto má tú trpezlivosť (www.horacovoakvarium.cz/…)
- Proces odtránenia som úspešne absolvoval, paradoxne v súbehu s nedodávaním CO2 (akvárium je low-tech), nehnojením a s mizerným svetlom 0,24W/l Savo nebolo potrebné.
- Filter obsahuje 9 litrov filtračných náplní, dve tretiny molitan rôznej zrnitosti, tretina Cirax, čiže všetky médiá zabezpečujú aj biologickú filtráciu. Rýchlosť prúdenia vody vo filtri je vo vrchnej časti 8cm/min., v spodnej časti 4 cm/min. Hodnoty dusičnanov a dusitanov sú nemerateľné testami Sera. Aj rastliny javia znaky nižšej dostupnosti dusíka. Za dôležitejšie ako nitrifikáciu pri boji so štetinou považujem iné formy mineralizácie. Dostatočný proces nitrifikácie je dôležitý skôr pre ryby, prípadne v boji s inými druhmi rias.
Ešte by som uviedol rámcovú anamnézu môjho boja s riasou, aby to bolo jasné a prípadne môžno niekomu pomohlo:
Na začiatku som mal po "temnom" období prázdnu nádrž s riasou, Ancistrus-om a piatimi mrenkami. Takže mrenky išli preč, nakúpil som rastliny, 45 tetier a trochu vymyslel layout. Rastliny rástli pekne aj pri slabom svetle. Chcel som im trochu pomôcť, tak som začal prihnojovať draslíkom a Plantexom. Všetko bolo super, rastlinám sa darilo ale stále viac sa rozrastala aj štetina. Skúsil som teda postupne všetko, čo sa odpurúča v boji s touto riasou: znižoval som a aj zvyšoval prúdenie vody v nádrži, skúšal som vzduchovať, odstránil som korene, vodu som menil 3 x týždenne 30% (zdrojová voda NO2 < 0,013 mg/l; NO3 < 2 mg/l), takmer som nekŕmil, odstránil krevety a Ancistrusa (vírili nešistoty z dna), kúpil naddimenzovaný filter, odstraňoval každý jednotlivý odumierajúci list...všetko bez najmenšieho náznaku zlepšenia. Keď to už bolo neúnosné, riasu so skla som oškrabal žiletkou, korene a šasi filtra som osprchoval horúcou vodou a dno som presypal novou, asi 2 cm hrubou vrstvou piesku. Akvárko som nanovo husto vysadil, vylial fľašku Nitrivec-u a dúfal, že aspoň na čas bude pokoj. Hnojiť zatiaľ nebolo potrebné. A na moje prekvapenie pokoj skutočne bol. Približne 6 mesiacov. Potom som zrazu objavil jeden chumáčik, o pár dní už celé skupinky a za dva týždne roztrúsené chumáčiky po celej nádrži. Lámal som si hlavu, čo sa zmenilo a odpoveď som našiel vo svojom denníku tu na rybičkách (väčšinu záznamov mám neverejných, pre svoju potrebu) - začal som prihnojovať Profito-m. Skúsil som prestať a - skutočne pomohlo. Štetina sa prestala šíriť a za asi š mesiace zmizla zo všetkých miest okrem koreňa. Skúsil som pre zmenu tropica Plant Growth Specialised Fertiliser a opäť, štetina sa začala objavovať aj mimo koreňa. Urobil som pokus s Profitom v 30 l karanténnej nádrži - štetina do dvoch týždňov...pokus s Plantexom v priateľkinej nádrži - štetina do dvoch týždňov. Podotýkam, že každá z nádrží funguje v rozdielnom režime a s úplne odlišným spôsobom filtrácie. Jediné, čo majú spoločné je vstupná voda. Takže záver je jednoznačný, hnojenie mikroprvkami je spúšťačom (nie nutne jedinou podmienkou) výskytu BBA v mojich nádržiach. Či ju spôsobuje železo, ktoré sa v súvislosti s touto riasou spomína najčastejšie, neviem. Z uvedeného je možné vyvodiť niekoľko teórií, ktoré je však pomerne zložité overiť, takže rozpisovať ich nebudem, aj tak som už popísal dosť virtuálneho papiera

Poznamka ve Tve prezentaci jasne rika, ze jsi na to na delsi cas hodil bobek a nechal steticku prosperovat. A ted predpokladas, ze ji jen tak vyhladovis? Kdyz jde o poradny porost, to by trvalo poradne dlouho, aby prestala bez systematickeho niceni odchazet. A zkus taky popremyslet, jak na tom byla se zivinami, kdyz ses moc nestaral. Neco chybelo, ale organickeho odpadu je dost vzdycky.

Myslim, a neber to prosim spatne, ze si zbytecne komplikujes zivot. Co je napadene a jde vyndat z akvaria a umyt Savem, osetri. Co nejde a neznicis totalne rostlinu, proste oskubej. Zbav se ji mechanicky jak to jen jde, odstranuj co dalsiho objevis, zasob rostliny zivinami, CO2 a svetlem, a ona si casem da rict. A pokus se taky najit zdroj organickeho odpadu, jestli nemas nekde jeho slusnou zasobarnu.

A jako cislo jedna, ac Tvuj filtr neznam, nakonec se nejspis ukaze, ze na tom ma lvi podil . Pokud je muj predpoklad spravny, pak cerpa dost rychle vodu medii tak, jako by protahoval vodu uzkou trubkou, zkratka tim nejmene vhodnym zpusobem pro nitrifikaci a tim nejlepsim, pro sireni produktu rozkladu po akvariu. Treba se pletu, ale zkus si spocitat, jak rychle tece voda mediem. Pokud je to nad 30cm/min, zbytecne hledame jinou chybu.

Napadlo ma to, ale nepredpokladal som, že získať jednotlivé chemikálie bude takto jednoduché. Ďakujem za tip. Zároveň sa tým otvára možnosť zistiť, ktorá látka skutočne spúšťa výskyt BBA v mojej nádrži.

...pozná niekto hnojivo, ktoré by obsahovalo všetky základné mikroprvky okrem železa?...
Co kdybyste si takové hnojivo připravil sám?
Sehnat cheláty (+ soli) jednotlivých stopových prvků není nijak složité. (Třeba u MRPa...)

Toxicita trojmocného železa začína niekde okolo pH 8,5, takže v bežných akváriách nehrozí. Jeho prístupnosť pre vyššie rastliny nebola súčasťou mojej orázky, bola to poznámka pre zervana, osobne v tom mám jasno. Teória o tom, že BBA s hnojením mikroprvkami nesúvisí je síce pekná a sám by som jej bol ochotný uveriť, keby som túto súvislosť nemal niekoľko krát spoľahlivo overenú vo vlastnej nádrži. Zároveň však pripúšťam, že štetinu nemusí mať na svedomí železo, pokojne môže ísť aj o iný mikroprvok. V každom prípade, hnojenie mikroprvkami a výskyt BBA v mojom akváriu je fakt.