Železo v akváriu

Neuškodí, otázku je do jaké míry pomůže.

Kabel od vnitřního filtru mám přichycený k hraně skla aby se neopíral o kryt a nedrnčel, a ta "sponka" kterou je to přidělané je namočená ve vodě, pod vodou je to asi 2x2mm a rezaví to. Tak mě napadá jestli je ta rez prospěšná nebo ne, u rostlin jsem zatím nezaznamenal nějaké zlepšení nebo zhoršení, ale rostou hezky.

NO3 jsem přidával dřív a teď už ho nepřidávám. nyní jsem udělal znovu test na No3 a nyní jsem naměřil 30mg/l, a železo najednou neměřitelné.... aaaa umřu z testů od rataje!

Pokud opadávají i mladé listy, pak to jistě normální není.
Tou hodnotou 1,5mg Fe/l jste si jistý?
Proč přidáváte NO3, když měříte jeho koncentraci 50mg/l?

Je normální, když mi rostliny takhle hodně opadávají?

A co má být na těch kytkách na fotografiích špatného?

Podívej se na petr0001.rajce.idnes.cz/… Vyfotil jsem tisty, co jsou každou chvilku na hladině.

Listy su zdrave a zelene?

Kazdy tyden vymenuji 55 litru z 320 litrů.... Jsou tam stare i nove listy. Ale udivuje me, ze mi opadava i Blyxa japonica.

Nejsou to jen staré listy?
Když hnojíte, nezapomínáte jednou za čas "propláchnout" akvárium?

K čemu vadí, když mám v akváriu Fe 1,5 mg/l?. Může to mít za dúsledek, že mi nerostou rostliny. Rostliny spíše shazují listy. Nebo to shazování může může ovlivňovat No3 50 mg/l?

Nebo si kup železo od Rataje a fertig. Ty přípravky od Dennerleho, Tropicy a já nevím koho ti udělají stejnou službu, ale zaplatíš trojnásobně.

A co vrazit kus rezatýho drátu do dna?

Prosim vas poradite mi? Keď chcem hnojim železom ktore hnojivo by ste mi odporučili? Mam ferro-aktiv. Ale 30ml stoji dosť. Počul som o tom že sa daju použiť aj ine hnojiva ktore su oveľa lacnejšie. Priklad herbaferon, fetrilon... Alebo poznate niečo ine? Ten fetrilon u nas nemožem zohnať. Ake hnojivo obsahujuce čiste železo by ste mi odporučili?

Je to presne jakoby si chtel tvrdit, ze rostliny maji ve vode dostatek prvku pro svoji vegetaci.
Nikde v této diskusi sice nepíšu, že rostliny mají ve vodě dostatek prvků pro svoji vegetaci, ale kdybychom šli do důsledku, samozřejmě, že existuje voda, v níž je dostatek živin pro rostliny. Jinak by v ní nemohly růst. Nebo ne? (Snad se tu nebudeme přetahovat o významu živin v substrátu a ve vodě, když jde primárně o "nevhodnost" hnojiv na bázi EDTA pro rostliny... )
Smysl tohoto vašeho příměru mi skutečně uniká...
Můžete mi vysvětlit, jakou má tento váš výrok souvislost s mým dotazem, proč by měla být hnojiva na bázi EDTA pro rostliny nevhodná?

Jeto presne jakoby si chtel tvrdit, ze rostliny maji ve vode dostatek prvku pro svoji vegetaci.
Rada zahranicnich firem pouziva mikroprvky s dlouhodobe pusobici dobou ve forme chelatu syntetickych, nejvice EDTA,ktere se v rostlinach hromadi.

Rostliny umí vyrábět vlastní cheláty, proč by měla být hnojiva na bázi EDTA nevhodná?

Principy chelátů EDTA a pod. je skvěle popsán tady:http://pmdd.mrp-cz.com/chelaty-clanek-6

Jrk - neplati nahodou,ze hnojiva na bazi EDTA jsou nevhodna pro rostliny.

Nevím, čemu říkáš extrém, ale norma pro pitnou vodu je u dusičnanů 50 mg/l. Jestli vám vodárny posílají něco horšího, je to na pováženou... Na 50 mg/l si většina ryb stěžovat nebude, ale některým druhům by to už hodně vadilo.

Já si to taky msylim, protože například dusičnany mi to vždy ukazuje v extremu a přitom ryby si nijak nestěžujou a kytky taky ne a když jsem dělal ten samý test z vodovodního řádu tak se vlastně ukazalo že mám ve vodovodu stejnou vodu jako v akvarku kam kadí hromada rybiček . Takže z toho vyplívají 4 věci 1) vodá z řádu se pít nedá 2) voda z akvárka se pít dá 3) ten test nestojí za nic 4) možná jsem ho udělal blbě ikdyž jsem postupoval přesně podle návodu. Závěrm bych chtěl říct, aby se autor tohoto tematu nijak netrápil protože se určité látky mohou v určitých vodách rozpouštět uplně jinak. jednou jsem si koupil vodu nejmenované firmi a chtěl jsem si ji osladit sirupem do 1,5 litrů vody jsem nalil 2 dc sirupu a vůbec nebyla znát změna chuti takže je jen možné že to železo je ve vodě obstaženo ale testr jej nějakým zahadným způsobem nedokáže rozeznat.

Nejlepší test na železo jsou krásně rostoucí a vybarvené rostliny. A plně souhlasím se Sidem. Než koupit komerční hnojiva kde ani neznáš poměry živin je lepší použít PMDD kde si poměry při troše snahy můžeš upravit sám.

Klidně jim věř, důležité je ale nebrat vážně doporučení výrobce ohledně "optimálního množství železa v akvarijní vodě". (Většinou hned za tím následuje doporučení konkrétní značky hnojiva...)
Cílem nás akvaristů-rostlinkářů by měly být prosperující rostliny, ne dosažení nějakých čísélek - a hnojiít proto, aby se test zabarvil...

Ty testry jsou dneska vůbec nějaký zapeklitý. Může jim člověk vůbec věřit?

Sid napsal: návdavkem by do ní dodalo i řadu jiných stopových prvků ve vyváženém poměru. Ještě tě doplním. Koncentrace prvků se ovlivňují, takže dostatek jednoho, může vyvovat ne nedostatek jiného.

Nebo použít Nutrafin Plant Gro (Hagen) - komerčně prodávané hnojivo, na bázi EDTA. 250 ml cca 120 Kč,-...
Za 120,- Kč si u MRPa pořídíte 74g Fe (EDTA) i s poštovným.
Koncentraci Fe pak ve 2000 l akva zvýšíte o cca 5mg/l. Nebo jinak - pro představu: 74g Fe (EDTA) vám zvýší koncentraci Fe o 0,3mg/l v nádrži o velikosti 30.000 litrů.
No a kdybyste si raději místo Fe (EDTA) pořídil komplex stopových prvků Plantex CSM+B, pak byste ho za 70,- Kč pořídil 42g. Toto množství Plantexu CSM+B by vám sice zvýšilo koncentraci Fe o 0,3mg/l "jenom" v cca 8.400 l nádrži, ale návdavkem by do ní dodalo i řadu jiných stopových prvků ve vyváženém poměru.

Nebo použít Nutrafin Plant Gro (Hagen) - komerčně prodávané hnojivo, na bázi EDTA. 250 ml cca 120 Kč,-. Toto množství by mělo ve 2000 litrech vody zvýšit koncentraci železa o 0,3 mg/l. Podobná koncepce, jako popsal Včelař, ale dražší. U tohoto je mi sympatické popsání složení (je to komerčí hnojivo): N - 0,15%; B - 0,0005%; Cu - 0,0005%; Fe - 0,26%; Mn - 0,05%; Mo - 0,0007%; Zn - 0,003%. Po jeho použití mohu potvrdit měřitelný obsah železa kapkovými testy "Rataj".

Pokud jsi ten test nechal stát podle návodu jen hodinu, tak ti nic neukáže. Chce to nechat stát tak 12-24h, protože železo v chelátech se hned tak tím indikačním roztokem nerozloží a nezabarví vodu.

Jinak když máš nulové železo na testu, nemusí to nutně znamenat nedostatek, pokud to není vidět na rostlinách, tak ho tam jistě budek dostatek. Když ne včelař ti už napsal kde koupit cheláty železa. Jinak PMDD bych volil raději než komerční hnojiva, namícháš ho jak chceš a jak potřebuješ a je bezkonkurenčně nejlevnější.

Strč do dna dva tři starý hřebíky a je to nebo tady nabízí s pmdd i železo pmdd.mrp-cz.com/…, taky od něho beru, protože není železo ve vodě.

Ahoj, meril sem testem zelezo(2 ruzny testy)a ani tuk. Nevim vubec cim to je. Poctive hnojim -bioflor, pripadne colour fe, hnojim taky co2. Driv ho tam bylo vzdycky dost. A ted najednou nic. Kytky jsou zatim v pohode. Poradite nekdo?

Tak z poloviny je akvárko zadělané jávským mechem, takže teda to bude ok Tak díky moc

No krevetkam urcite zelezo pridavat nebudu

Odstranit lze výměnou vody za vodu bez železa a hodně rostlinek, ty železo spotřebovávají, ale to ty jistě víš(jen pro ostatní)

0,6 wow... to je dobrý leda tak pro rostliny

Ja mam v akva cca Fe 0,60 mg/l a chovam tem red chery, rek bych ze jim to nevadi, mnozej se rychle a maj se cile k svetu.Zaleži co je pro tebe železite prostredí.

Mám nové krevetky a chovatel mi řekl, že nemaj mít železitou vodu. Že to na chvíli snesou, ale dařit se jim nebude.
Je teda škodlivé železité prostředí pro krevetky nebo ne? Četla jsem už na více webech a nikde jsem nic nenašla...tak nevím no. Jak se dá odstranit to železo z vody? (krom nějakých chem. přípravků?)
(jo a kdyby někdo chtěl krevetky red cherry za 20Kč, tak mi napište a dám vám kontakt Jen nevím zda je prodává jen osobně či i přes kurýra)

Železo v rozumném množství ,krevetkám vadit nebude.Doporučuji PMDD.Spíše je pro krevetky závadné přidávání upravovačů do vody.Neupravovaná odstátá voda je stokrát lepší,než upravovaná různými sajrajty.To že na lahvičce výrobce napíše jaký je to supr přípravek ,nemusí být ve skutečnosti pravda.Doporučuji do vody nic nedávat.Sama odchovávám s úspěchem i citlivější druhy krevetek v městské neupravované vodě.

Ahoj mam doma krevetky (uš se hodně množí) a mam pár dotazků:

1.)chtěl bych hnojit rostlinky železem (V naši vodě je ho 0,01-kamoš ma nějakej test, ale jeden z lepších)neublížil by jim hřebík ve filtru když uš nebude mít na sobě zinkový potah-nechat 1 tyden rezivet a potom ho tam dat.Nebo raději hnojit kapalným hnojivem-PMDD,Sera,rataj,dajana...

2.)A ještě mam jeden dotaz-musím dávat městskou vodu poněvadž ná lepší parametry a musim ji upravovat (zatím ji davam jenom do 2 nádrže) a mam od dajany:Start+ neublíží jim to a vyžene z vody měď, zinek a takové toxické látky? nebo raději mam davat seru mam ji doma zbytek-přesněji Aguatan(čistí vodu, váže ionty škodlivých těžkých kovů a neutralizuje rozpuštěné soli i agresivní chlór,komplex B vitamínů a koloidy ochraňují kožní sliz ryb,snížení stresu při transportu a vypuštění ryb) a Toxivec(ochrana ryb a bezobratlích před chlorem+nitritem+amoniakem+těžkými kovy, vytěsňuje tyto látky z vody). A ještě ji nechavam přes noc stat v kyblu v pradelce a vzduchuju.

Mě napadla ještě jedna věc. JJaanca tu mluvila o pokusu s rezavými matkami a následným měřením obsahu železa pomocí testu od Rataje. Nic nenaměřila a tudíž to odsoudila jako blbost. Už jsem tu mluvil o toxicitě zinku a o tom, jak souvisí s rozpustností jeho sloučenin ... Uvědomme si, že oxidy kovů jsou poměrně stálé, chemicky indiferentní a hlavně ve vodě nerozpustné látky (teď mluvím o d-prvcích periodické soustavy prvků). Mimochodem, kdyby byl oxid železitý (hlavní složka rzi) ve vodě rozpustný, železo by se zcela určitě vyrábělo úplně jiným způsobem, než jak jsme zvyklí. :o) Ratajův kolorimetrický test je schopen měřit železo pouze ve formě ROZPUSTNÝCH železnatých či železitých solí. Nerozpustné, nereagující oxidy (či jiné sloučeniy) zcela ignoruje. Proto byl výsledek toho testu negativní. Podle mého názoru tato úvaha zužuje celou debatu na tuto otázku: Jsou rostliny schopné využit železo i ve formě nerozpustného oxidu železitého, který vzniká při rezavění do akvária vložených železných předmětů? Odpověď se mi bohužel nepodařilo nikde najít ...

Nešlo by železo do akva přidávat např.pomocí přípravku Feronat?Myslím se to tak jmenuje,jsou to tabletky,které užívají ženy u kterých je zjištěn nedostatek železa.Nebo je to nesmysl?

Nelze přehlédnout zjevně pejorativní nádech vašeho upozornění, abychom sem podobné texty nekopírovali...
Rád bych vás tedy požádal o vysvětlení, jak souvisí vámi okopírovaný text s tím, co se zde snažíme diskutovat?
(Připomínám, že se bavíme o tom, zda má smysl vkládání železných předmětů do akvarijního dna za účelem zajištění Fe pro výživu akvarijních rostlin, resp. - v jaké formě jsou akvarijní rostliny schopny železo přijímat.)
Také bych uvítal vysvětlení, jak váš příspěvek souvisí s výživou akvarijních rostlin?
A na závěr - kdybyste mi mohl ještě objasnit, zda lze či nelze principy popsané u výživy suchozemských rostlin aplikovat na rostliny obojživelné, resp. vodní a proč? (Stačí odkaz).
Děkuji.

O tom bych něco věděl Železité bakterie patří (spolu s nitrifikačními a sirnými bakteriemi) mezi tzv autotrofní bakterie, které získávají energii při řízené (pomalé) oxidaci jednoduchých anorganických látek. Konkrétně železité baktérie oxidují železnaté ionty na železité ... a žijí z energie, která se při tom uvolňuje...

Co to jsou železité bakterie?

Pánové a dámy, texty pro zemědělce a zahrádkáře sem nekopírujte , zde je něco od rybářů, což má jistě k akvaristice mnohem blíže.
• Železo – v bezkyslíkatém redukčním prostředí, v podzemních vodách a u dna nádrží se Fe vyskytuje v oxidačním stupni II jako rozpuštěné, zejména ve formě FeCO3, FeS a Fe(OH)2
• V přírodních vodách převažuje forma FeCO3, v silně alkalické oblasti potom Fe(OH)2, ve vodách obsahujících sirovodík pak FeS, pokud jsou přítomny fosforečnany mohou reagovat s Fe2+ za vzniku málo rozpustného Fe3(PO4)2
• V kyslíkatém oxidačním prostředí je železo nejčastěji v oxidačním stupni III, ve formě hydratovaného oxidu železitého (červenohnědé sraženiny Fe2O3.nH2O)
• Mnoho organických látek je schopno tvořit rozpustné komplexy s Fe3+, čímž se vyskytují vyšší koncentrace rozpuštěných forem Fe v přírodních vodách
• Oxidace Fe2+ na Fe3+ probíhá rychleji v zásaditém prostředí a za přítomnosti světla. V přírodních vodách dochází ke stratifikaci Fe, v zimním a letním období se hromadí rozpuštěné i nerozpuštěné formy Fe u dna, jsou redukovány na Fe2+, při cirkulacích návrat do
vodního sloupce oxidace na Fe3+ a hydrolýza
• Přes léto vysrážení Fe do sedimentů, pokud u dna anaerobní podmínky a CO2, Fe v oxidačním stupni II v rozpuštěné formě, pokud u dna sirovodík je Fe poutáno do sedimentů ve formě FeS
• Železo ovlivňuje senzorické vlastnosti vody a to barvu, chuť a zákal. Chuťové závady se projevují při koncentracích 0,5-1,5 mg.l-1 Fe. Již v koncentracích kolem 0,5 mg.l-1 může Fe způsobovat zákal vody oxidací v aerobních podmínkách, nebo může být příčinou nadměrného rozvoje železitých baktérií (ucpávání potrubí, odumírání, zápach)
• Fe může zanechávat rezavé skvrny na různých materiálech
• V rybářských provozech můžou vyšší koncentrace Fe způsobit značné problémy, především v odchovnách ranných stadií ryb a líhních
• Fe se sráží na alkalicky reagujících žábrách ryb a na jikrách. Sraženina zabraňuje výměně plynů, dochází k pomnožení železitých baktérií a úhynům jiker a ryb
• Úprava přítokových vod (prokysličení – vysrážení Fe v oxidačním stupni III)
• Nejčastější problémy u vod s nižším pH (chov lososovitých ryb)
• Koncentrace Fe v rozpuštěné formě je limitována pod 0,2 mg.l-1 pro kaprovité a pod 0,1 mg.l-1 pro lososovité

Tak z toho jsem taky daněk Co to je za chelataci, když nejni schopná ochránit chelatovaný iont ani před oxidací? K čemu je pak dobrá? Jen na ten transport? To by pak rostlina i při sebelepším zásobení železem mohla trpět chlorózou, ne? Tak proč to tu vlastně řešíme?

Já bych ještě ze stejného zdroje ocitoval:
V rostlině se železo pohybuje většinou ve formě oligopeptidických chelátů. Pohyblivější jsou cheláty Fe2+. Fe2+ je však snadno oxidován na Fe3+, v chelátu se uvolní a zůstává v metabolicky inaktivní formě ve volných prostorách pletiv. To pak vede k indukované chloróze. Takže si odpovím na otázku z mého předešlého vstupu - "může-li dojít k deficitu Fe, je-li dno akvária plné rezavých hřebíků" - může.

něco málo co jsem našla o výživě rostlin železem...netýká se to samozřejmě přímo vodních rostlin...ale jak už psal Sidonius..nějaká podobnost tam bude..
Železo
-mladými částmi kořenového systému, a to převážně jako Fe2+, Fe3+ nebo ve formě Fe-chelátů.
-Jeho příjem antagonisticky ovlivňují Cu2+ > Ni2+ > Co2+ > Zn2+ > Cr2+ > Mn2+. Vedle příjmu působí uvedené prvky i na translokaci a utilizaci železa . K nim se řadí ještě Ca2+, Mg2+, K+, Cd2+.
-Sorpce železa pod metabolickou kontrolou aktivně..
-Rostlina sama vylučuje chletátotvorné látky, které jsou využívány na vazbu těžkých kovů přítomných v půdním roztoku (Cu, Zn).
- konkurenkční působení iontu Ca2+ na příjem železa. Na silně vápenatých půdách přítomný vápník omezuje příjem Fe a zesiluje chlorózu.
- vliv pH společně s vysokým obsahem Ca2+ podmiňuje srážení i oxidaci Fe2+ na Fe3+
-Intenzívní příjem NO3- snižuje příjem Fe
- NH4+ kationt příjem Fe podporuje v důsledku snížení pH.
-Vlastní pohyb železa a jeho distribuce v rostlině je velmi malý
-deficience objevují u mladých listů, zatímco starší listy a tkáně jsou zelené.
-Mladé části rostlin zvláště u ovocných dřevin, jsou tak závislé na nepřetržitém dodávání Fe xylémem nebo aplikací na list.
-Železo je nezbytnou složkou celé řady enzymových systémů
-Železo ovlivňuje i proteinový metabolismus; při jeho nedostatku se snižuje obsah proteinů a roste hladina rozpustných organických N sloučenin.
-Většina přijatého železa se soustřeďuje do chloroplastů, kde dosahuje až 90% celkového Fe listu.
-K nedostatku železa v rostlině a ke vzniku chlorózy může docházet při interakcích železa s jinými kovy,
-Jeho obsah v rostlinách lze zvýšit použitím synteticky vyráběných chelátů železa aplikovaných listovou výživou

A propó ... Nemáte někdo nějaké solidní informace (nebo alespoň odkaz) ohledně toho, že rostliny syntetické cheláty typu EDTA a spol. neumějí odbourávat? Ty prý po odevzdání železa na sebe váží jiné prvky (například vápník) a způsobují tak překyselení a hnilobu rostlinných pletiv.
Už nevím, kde jsem na tuto informaci narazil ...

...Příjem železa rostlinou probíhá mladými částmi kořenového systému, a to převážně jako Fe2+, Fe3+ nebo ve formě Fe-chelátů.
Železo je přijímáno do rostliny pomocí specifických reduktáz a v buňce je převáděno na chelátovou formu nebo je ve vnějším prostředí v chelátové vazbě a soutěží s endogenními chelátory, případně do buňky proniká chelát celý... (Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc., Ústav agrochemie a výživy rostlin, MZLU v Brně)

Přestože se zde hovoří o příjmu železa terestrickými rostlinami, nepochybuji o obdobných mechanismech u rostlin obojživelných a předpokládám je i u rostlin vodních.
Vycházím ze skutečnosti, že téměř všechny druhy současných vodních rostlin pocházejí z předků, kteří kdysi v dávnověku z vodního prostředí vystoupili, aby se po milionech let strávených mimo vodu do této zase vrátili zpět.

Tady se poněkud neshoduji s Tonikem666. V čem s ním (a MRPem) naopak souhlasím, je prohlášení, že Fe v chelátové formě je nejjednodušším způsobem jak odstranit jeho případný deficit.

(Otázkou zůstává, může-li dojít k deficitu Fe, je-li dno akvária plné rezavých hřebíků nebo matic...?! )

Dvoumocné železo se v přírodě téměř nevyskytuje. Drtivé množství železa totiž existuje ve formě (mnohem stálejších) trojmocných iontů. Nechce se mi věřit, že by příroda (nebo evoluce, chcete-li) byla tak neobyčejně hloupá a znemožnila rostlinám využívat právě trojmocné železo. Veškeré rostliny této planety, které netrpí chlorózou (ač v životě neviděly ani molekulu syntetického chelátu) Vaši tezi zcela a úplně vyvracejí.