Plži a rozpad ulity

Raviolka napsala: Už to tu zmínil Designer (konchiolin!) a nějak to zapadlo. Klíče k pěkné k ulitě jsou v akváriích dva - bohužel drtivá většina lidí se soustředí na vápník, který je až druhořadý. Hlavní je, aby měl šnek kvalitní stravu. Díky tomu si vybuduje takovou ochrannou vrstvu, která nepustí okolní "kyselinu" k vápenatým vrstvám. Pokud mu něco ve stravě chybí, tak jednak postupně o vrstvy ulity přichází, a navíc si může chybějící látky šnek opatřovat tím, že okusuje vlastní nebo cizí ulitu. Obojí nechává celkem nezaměnitelné stopy a je to častější jev, než by se zdálo.

"Kvalitní strava" je samozřejmě pro každý druh jiná, neznamená to ale sépiovou kost nebo podobné zdroje vápníku. Chovám v ostravské (hodně měkké) vodě spoustu různých šneků a žádným vápník nepřidávám. Na ulitě je bohužel vidět, když se dopustím nějakého přehmatu a snížím nebo špatným způsobem změním krmnou dávku.

Vnější ochranná vrstva, tzv. periostrakum, je zjednodušeně řečeno to barevné. To je důležité a právě tahle organická vrstva je závislá na kvalitní potravě, protože má bílkovinový základ - jakmile je už obnažená vnitřní bílá (nebo spíš perleťová) vrstva, tak už je to opravdu jen o tom postupném rozpouštění v kyselině...

Jinak tloušťka ochranné vrstvy se mezi jednotlivými druhy liší a stejně tak i její náchylnost k poškození - vychází to z přirozeného prostředí daného druhu, z rychlosti metabolismu a růstu... Ale to by bylo na dlouho, je tam spousta souvislostí a zajímavostí (aspoň v mých očích). Před cca 2 roky jsem o tom měla přednášku v Bratislavě, mám tudíž na tohle téma hodně materiálu a fotek a jednoho krásného dne to snad poskládám do článku.

Zkráceně: Poškození ulity = nutnost začít pestřeji (nebo více) krmit. Spíš než přímé "přikrmování vápníkem" pomáhá u toho rozpouštění změnit parametry vody, on už si to šnek stejně neopraví, ale prvořadá je opravdu strava. Periostrakum se v běžné vodě nerozpustí. Naším cílem je, aby tahle vrstva byla silná - a aby si ji sami šneci nepoškozovali. Vápník je důležitý, koneckonců u mnoha druhů je množství aragonitu v ulitě úctyhodné, ale málokdy ho bývá ve vodě, substrátu, kamenech apod. + v potravě opravdu nedostatek.

Dobrý den,
Mé ampulárie mají nedostatek vápníku mají malé otvory v ulitě a sépiovou kost nežerou.
Jak jim mám jinak podávat vápník?
děkuji za jakoukoli radu.

Dobrý den, dnes jsem si všiml, že moje dvě ampulárie okružákovité mají jakoby dírky v ulitě. Nevím čím to je. Myslím si že nemájí dostatek vápníku. Sepiovou kost tam nemají protože jsem je nikdy neviděl na to lézt. Poraďte prosím jestli tam mám tu sepiovou kost dát nebo to nemá cenu a mám to vyřešit jinak popřípadě jak?

Za mě bych jim nabídl víc řasy. Nejspíš jí má málo nebo nevhodný typ. Ale je to jen subjektivní pohled na věc, nic nikomu nevnucuju. Opravdu se to nezdá, ale plži potřebují hodně potravy.

Ahoj ve spolek,
prosím o radu...
Můj několikaletý plž Clithon přestal najednou tvořit na nových přírůstcích svůj vzor, viz. foto. Začal jsem mít poprvé problémy i s Okružáky, které mají ulity s příznaky uvedenými níže (příspěvky z 2019). Snažím se teď tedy více a bohatěji krmit. Přičítám to ale většímu množství krevet, které jsem dostal a jejich potravní konkurenci.
Jenže Clithon se krmí přisedlou řasou a té mám v AQ dost a je i vidět stopa, jak ji konzumuje.
Máte někdo typ, čím by to mohlo být a co s tím?
Díky
PS: Parametry vody se podstatně neměnili cca 2 roky.

Cituji Raviolku (už to v tomto vlákně citované je, stačí pročíst...):
Raviolka napsala:Zařaď nějakou živočišnou potravu. Jakou, to záleží na rybách, co tam máš - těch zbytků by mělo být více a měly by být kvalitní, bohaté na proteiny. Nejhezčí okružáky mám ve vytíračkách, kde luxují artemku. a
Raviolka napsala:Už to tu zmínil Designer (konchiolin!) a nějak to zapadlo. Klíče k pěkné k ulitě jsou v akváriích dva - bohužel drtivá většina lidí se soustředí na vápník, který je až druhořadý. Hlavní je, aby měl šnek kvalitní stravu. Díky tomu si vybuduje takovou ochrannou vrstvu, která nepustí okolní "kyselinu" k vápenatým vrstvám. Pokud mu něco ve stravě chybí, tak jednak postupně o vrstvy ulity přichází, a navíc si může chybějící látky šnek opatřovat tím, že okusuje vlastní nebo cizí ulitu. Obojí nechává celkem nezaměnitelné stopy a je to častější jev, než by se zdálo.
"Kvalitní strava" je samozřejmě pro každý druh jiná, neznamená to ale sépiovou kost nebo podobné zdroje vápníku. Chovám v ostravské (hodně měkké) vodě spoustu různých šneků a žádným vápník nepřidávám. Na ulitě je bohužel vidět, když se dopustím nějakého přehmatu a snížím nebo špatným způsobem změním krmnou dávku.
Vnější ochranná vrstva, tzv. periostrakum, je zjednodušeně řečeno to barevné. To je důležité a právě tahle organická vrstva je závislá na kvalitní potravě, protože má bílkovinový základ - jakmile je už obnažená vnitřní bílá (nebo spíš perleťová) vrstva, tak už je to opravdu jen o tom postupném rozpouštění v kyselině...
Jinak tloušťka ochranné vrstvy se mezi jednotlivými druhy liší a stejně tak i její náchylnost k poškození - vychází to z přirozeného prostředí daného druhu, z rychlosti metabolismu a růstu... Ale to by bylo na dlouho, je tam spousta souvislostí a zajímavostí (aspoň v mých očích). Před cca 2 roky jsem o tom měla přednášku v Bratislavě, mám tudíž na tohle téma hodně materiálu a fotek a jednoho krásného dne to snad poskládám do článku.
Zkráceně: Poškození ulity = nutnost začít pestřeji (nebo více) krmit. Spíš než přímé "přikrmování vápníkem" pomáhá u toho rozpouštění změnit parametry vody, on už si to šnek stejně neopraví, ale prvořadá je opravdu strava. Periostrakum se v běžné vodě nerozpustí. Naším cílem je, aby tahle vrstva byla silná - a aby si ji sami šneci nepoškozovali. Vápník je důležitý, koneckonců u mnoha druhů je množství aragonitu v ulitě úctyhodné, ale málokdy ho bývá ve vodě, substrátu, kamenech apod. + v potravě opravdu nedostatek.

Nevím, okurky jsem zkoušel naposledy před půl rokem, takže si nepamatuju. Momentálně zkrmuju řasy a bakterio-houbové povlaky. (Např. listí + kůra ze stromů + bahno) A to je podle mě nejlepší krmivo pro okružáky.

Mám pár taky takových. Co s nimi? Dát jim tam nějaké okurky nebo třeba cukety?

Ne, tohle už nejde spravit (teda alespoň se mi to nepovedlo) ale lze nastavit jejich stravu tak, aby dorůstající část ulity bala zdravá.

Hezký večer. Dostal jsem pár Okružáků, kteří mají divnou barvu ulit. Zřejmě jim něco chybí? Jde to ,,spravit,,?

Pročti si tady čtyři poslední příspěvky...

Ahoj, mám v akvárku přemnožené okružáky. Hodně okružáků má bílou ulitu, jako by poleptanou. Měl jsem za to, že to bude nedostatek vápníku. Jenže red cherry se mi tam množí jak divé (stejně jak ti hnusní okružáci), japoniky tam mám přes rok a jsou OK, někteří okružáci včetně starších jsou v pohodě, clithoni jsou taky v pohodě. Normálně mi okružáci zase tak moc nevadí, ale ty bílé flekaté schránky těch živých jsou nehezké a na dně se válí hodně schránek z těch mrtvých. Dávkuji CO2, ale jen decentně, spíše méně než bych měl. V čem může být problém?

S tou stravou to můžu potvrdit. Trochu jsem přitlačila na krmení ryb a ulity se jim zlepšily. Ty poškozené se jim samozřejmě nespravily, ale nově dorostlé části ulit mají zdravé. Před tím je měli v naprosté většině bílé (jak v tvrdé vodě, než jsme se přestěhovali, tak i teď v měkké). Nově narození šneci jsou taky OK.

Možné to je. Raviolka psala, že jak šneci mají špatnou stravu, rozpadá se jim ulita.

Laickej dotaz/uvaha - mam v akvariu hodne krevetek. Je mozny, ze natolik potravne zdatne konkurujou snekum, ze ti z toho maj ulity naprd? Kdyz se tak zamyslim, tak pred krevetkama problem nebyl...

Raviolka mi k tomu jednou napsala Zařaď nějakou živočišnou potravu. Jakou, to záleží na rybách, co tam máš - těch zbytků by mělo být více a měly by být kvalitní, bohaté na proteiny. Nejhezčí okružáky mám ve vytíračkách, kde luxují artemku.
Zdá se mi, že co jsem zvýšil dávky mraženého (Cyklop, Dafnie, Patentka), tak, aby pokud možno zbylo a i ně, tak se jim ulity lepší...
Ale nebude to jen o tom, ale i o té vodě, řekl bych. Chovatel (ryb) z Neratovic je nepřikrmuje ničím a má je luxusní...

nebublám, sépiová kost jim leží v rohu u měsíc za stálýho ignorování... vodu jsem neměřil, zkusím koupit nějakej tester.

Když máš bez sycení měkkou vodu tak to jde, ale z CO2 už to tak jednoduché není.

Přečti si poslední 4 příspěvky; no a okružáci se mají jako v nebi

CO2 jim ty boudičky rozpouští z tím moc nenaděláš.

Zeptám se, co se myslí tou vyváženou stravou pro okružáky? Dostávají 5 druhů suchého krmiva plus ještě nějakou tu zeleninu na přilepšenou a stejně jim takhle bělaj ulity. Věžovky vypadají zdravě.

Nízká alkalita, neboli kyselinová neutralizační kapacita vody. Je přítomná kyselina uhličitá, která vzniká reakcí Co2/nejen z umělě dodávaného/ a ta rozpouští CaCo3, ze kterého je ulita zbudována. Změř alkalitu a pokud bude její hodnota nízká, tak ji zvyš.

Alebo moc kyslú vodu (opravte ma ak sa mýlim)

Asi máš moc měkkou vodu.

Zdravím, nevím do jakého jiného fóra s tím - nevíte proč některým okružákům bělá ulita? nějaký problém s vápníkem?

Dekuji za odpoved, u dalsiho vse napravim!!!! Ikdyz hazela sem salat, mrkev, okurku... Sepiovou kost tam ma posledni dva mesice, kdyz byla ulita takova zacinajici se menit... Hmmm

Opět přihodím svůj oblíbený příspěvek od Raviolky... Raviolka napsala:Už to tu zmínil Designer (konchiolin!) a nějak to zapadlo. Klíče k pěkné k ulitě jsou v akváriích dva - bohužel drtivá většina lidí se soustředí na vápník, který je až druhořadý. Hlavní je, aby měl šnek kvalitní stravu. Díky tomu si vybuduje takovou ochrannou vrstvu, která nepustí okolní "kyselinu" k vápenatým vrstvám. Pokud mu něco ve stravě chybí, tak jednak postupně o vrstvy ulity přichází, a navíc si může chybějící látky šnek opatřovat tím, že okusuje vlastní nebo cizí ulitu. Obojí nechává celkem nezaměnitelné stopy a je to častější jev, než by se zdálo.
"Kvalitní strava" je samozřejmě pro každý druh jiná, neznamená to ale sépiovou kost nebo podobné zdroje vápníku. Chovám v ostravské (hodně měkké) vodě spoustu různých šneků a žádným vápník nepřidávám. Na ulitě je bohužel vidět, když se dopustím nějakého přehmatu a snížím nebo špatným způsobem změním krmnou dávku.
Vnější ochranná vrstva, tzv. periostrakum, je zjednodušeně řečeno to barevné. To je důležité a právě tahle organická vrstva je závislá na kvalitní potravě, protože má bílkovinový základ - jakmile je už obnažená vnitřní bílá (nebo spíš perleťová) vrstva, tak už je to opravdu jen o tom postupném rozpouštění v kyselině...
Jinak tloušťka ochranné vrstvy se mezi jednotlivými druhy liší a stejně tak i její náchylnost k poškození - vychází to z přirozeného prostředí daného druhu, z rychlosti metabolismu a růstu... Ale to by bylo na dlouho, je tam spousta souvislostí a zajímavostí (aspoň v mých očích). Před cca 2 roky jsem o tom měla přednášku v Bratislavě, mám tudíž na tohle téma hodně materiálu a fotek a jednoho krásného dne to snad poskládám do článku.
Zkráceně: Poškození ulity = nutnost začít pestřeji (nebo více) krmit. Spíš než přímé "přikrmování vápníkem" pomáhá u toho rozpouštění změnit parametry vody, on už si to šnek stejně neopraví, ale prvořadá je opravdu strava. Periostrakum se v běžné vodě nerozpustí. Naším cílem je, aby tahle vrstva byla silná - a aby si ji sami šneci nepoškozovali. Vápník je důležitý, koneckonců u mnoha druhů je množství aragonitu v ulitě úctyhodné, ale málokdy ho bývá ve vodě, substrátu, kamenech apod. + v potravě opravdu nedostatek.

Vypadá to na nedostatek vápníku

Prý odvápnění - měkká voda? Někdo kvůli tomuto dává sépiovou kost. Spíš se tento dotaz ale hodí do tématu Ampulária - je tu také.

Prosim o radu, takhle mi dopadla ampularka ... Neritiny jsou nadherne, mali snecci taky, jen ta ampularie je na tom takhle. Rybkam se dari vsem!
Diky za radu, co udelat priste jinak

-uvolnuje se do vody ,ale zároven ho přímo konzumují

lacewings napsal: -ze sépiové kosti ,se vápník uvolnuje snadněji do vody a je více dostupnější pro plže
Tak teď tomu rozumím ještě míň, sorry
Takže je potřeba, aby tu sepiovou kost přímo žrali, nebo je potřeba, aby se vápník uvolňoval do vody?

-pokud bude v komoře filtru ,tak tam se šneci nedostanou ,ke konzumaci
-to uvolnování do prostoru zase není tak dramaticky rychlé ,záleží na vlivech narušujícich strukturu povrchu
-z ulit různých druhů se rovněž vápník dostává do vody ,ale hodně záleží na druhu a síle stěny schránky , v podstatě se ale uvolnuje pomaleji než ze sepiové kosti
-v případě,že potřebujeme rychlou dodávku vápníku do akvária ,lze použít kousek klasické "školní" bílé křídy
-

Takže nejde o to strčit jim ho pod čumák, aby ho hoblovali, ale můžu ho dát třeba do poslední komory filtru?
EDIT
A mají stejný efekt i ulity vyžraných šneků, když je nechám v akvárku?

-stačí přidat pouze "zlomek" ze sepiové kosti a máte jistotu
-ze sépiové kosti ,se vápník uvolnuje snadněji do vody a je více dostupnější pro plže

Tvrdost tu je dle VaK 3,09 mmol/l (=17,3°dH).

Len tak z hlavy počítam, to je tak 11°dGH čisto len z vápnika, to by som si o slimákov starosti nerobil. Aspoň teda stran vápníku...

No,podíl Ca ve zdejší vodě je vysoký, dle vodáren 93,3 mg/l. Mohlo by to plžům stačit? Zatím tedy žádný problém s ulitou u žádného nepozoruju.

-to se jednalo nejspíše o minerálně-vitaminozní kostku pro Exoty
-dostačující by měla být sepiová kost a podil vápniku ve vodě

Co je to za tu kostku?

Dobrý den,vlákno jsem přečetl skoro celý a ze vsech rad vyplíva pro mne ze pro udrzeni pekne a tvrde ulity je pestra strava a vapnik.Jelikoz jsem si pred mesicem dve poridil(jinak v nejmenovane akvaristice nevedeli co je ampularie ani okruzak natozto vezovka)jsem automaticky miril pro sepiovou kost,pritom jsem v oddeleni natrefil na vapnikovou kostku se zeleninou,spenát atd....nazev jsem bohuzel zapomnel ale zkusim zjistit primo v krame.Ampularie se na ni slezly behem 5 minut a nechali celkem chutnat mam jitam jiz dva tydny a teprve pulka je pryc cena kolem 40kc.
Z mého hlediska celkem dobrá vec sice pro papousky ale splni ucel i pro ampularie.
Zapomnel jsem dodat nekali vubec vodu.

Po přečtení této diskuse dostali naši plži kousek sépiové kosti, kdyby měli chuť a potřebu. Po měsíci je netknutá. Nemají zájem. Asi jim stačí běžné krmení nebo je dost vápenitá naše kohoutková voda. Zatímco na mrkev, bramboru, salát, tablety atd. se slezou a do rána do rána sežerou, tak na sépiovce nebyli nikdy ani spatřeni.

Byla tady diskuse o spravne strave pro sneky. Muzete mi poradit, co pomuze tomuhle snekovi?

To se divim s temi spirulina tabletami, ze ti je nechcou zrat. Ja, kdyz je hodim do akvarka, tak se na ne sjedou jak sneci tak skoro vsechny ryby. Dokud je nesezerou, tak je to u dna pekny masakr

Díky za radu, ale co se týče hromadné migrace piskořek, tak to už není jaksi aktuální, jinými slovy, tento problém je již vyřešen.

Jen ve zkratce obecné příčiny: nedostatek pestré stravy(vitamíny, aminokyseliny, fosfor,...), parametry vody(především z hlediska významu pro metabolismus), parametry substrátu, paraziti, otravy,...

Zaměřil bych se na to proč Ti hromadně migrují piskořky.

cartimandua napsala: Mám dva šneky Clea Helena, a oběma se začala rozpadat ulitka. Myslíte, že jim ta sépiová kost pomůže?viz Raviolka, příspěvek 13.05.2015 19:38

cartimandua napsala: Poslední dobou se chovají zvláštně, jsou takřka neustále nalepené na sobě.Esli ony spolu nemají nějaké ty techtle mechtle ... případně jen techtle (bez mechtlí) :o))) ...

Zdravím, chtěla bych se zeptat, jak dlouho můžu nechat v akváriu sépiovou kost? Neovlivní to nějak kvalitu vody? Mám v akváriu dva šneky Clea Helena, a oběma se začala rozpadat ulitka. Poslední dobou se chovají zvláštně, jsou takřka neustále nalepené na sobě. Myslíte, že jim ta sépiová kost pomůže (jestli si jí tedy najdou)? Máte s tímto někdo zkušenosti. Za rady předem děkuji.

Čekal jsem kam se to vyvine. Teď už asi nikam, tak si dovolím vrátit se ke zmíněnému výroku. Snad nebude vadit.
ludvik napsal:
Tvrdost vody pro Taiu je pro mě zajímavá informace - v atlasu je 5-20 a pH od 6 do 8. Tvrdost měřím okolo 10 a pH ladím na 6.6 (ano, COčkem). Nejsou to sice hodnoty "uprostřed", ale pro laika je to ok ...

Je mi jasné, že jde jen o hobby atlas, je to pracné, běh na dlouho trať... ale tuto záležitost jsem tu už několikrát zmínil například i v Připomínkách. Nestálo by za to vytvořit i druhotné(primární) stupnice-limity, které by odpovídaly více optimálním podmínkám než se blížily ekologické valenci? (Byli byste nejspíš první v takovém rozsahu druhů, alespoň v ČR.)
Zrovna v tomto případě to je sice zmíněno v textu popisu u druhu, ale parametrům v atlasech(všude na netu) se nedá tak docela zcela věřit(většinou zobrazují spíše již zmíněnou ekologickou valenci než optimum, a někdy jsem pochyboval i o tom). Zpřesnění by ovšem vyžadovalo statistiku chovných nádrží nadšenců(včetně hodnocení stavu daných jedinců), a je to běh na dlouho trať... nebo důsledné dolování v databázích(a opět statistiku). Možná tedy sci-fi, ale za pokus by to třeba stálo. Anebo si počkat pár století než se vědecké poznatky přesunou do všeobecného povědomí.

Abych nebyl úplně OT, několik odkazů k pročtení:
www.thefreelibrary.com/…
www.uanl.mx/…
journals.plos.org/…
citeseerx.ist.psu.edu/…
digital.csic.es/…
www.jneurosci.org/…
www.nutritionvalue.org/…
nutritiondata.self.com/…
mollusca.sav.sk/…
www.foliamalacologica.com/…
mollus.oxfordjournals.org
tolweb.org/…

Pokud mají problémy s ulitou, ověřil bych si i kolik požírají a jakých sinic. Navíc šneci jsou často bioindikátory, tak mnohdy stačí málo, aby se jim nedařilo optimálně.

Neritina:

Konzumují řasy všech druhů včetně vláknitých. Rostlinné zbytky nebo jakoukoliv jinou potravu ignorují. Nepoškozuje akvarijní rostliny. Tento šnek se živí výhradně řasami, jakmile dojdou řasy, hrozí úhyn.

Neritiny se živí řasami - a VÝHRADNĚ řasami. Mají k jejich seškrabávání uzpůsobenou radulu. Byla provedena celá řada pokusů zjišťujících jejich apetit a jediným závěrem je, že konzumují řasy všech druhů včetně vláknitých.

Myslím, že poznáš původ těchto dvou citátů. Takže prostě svým technickým mozkem nedokážu pochopit, co myslíš těmi povlaky. Kde je mám proboha v akváriu sebrat? Co to je? Plísně? Bakterie? Nic takového jsem nikdy možná neměl (až na slepou hladinu ...). A hlavně to slyším poprvé. A to jsem poslední dva roky přečetl co šlo. Sice chápu, že všelijaké bakteriální povrchy můžou být dobrý doplněk stravy bezobratlých, ale u žádného jsem to neviděl jako podmínku, vlastně ani jako zmínku. Také pochybuji, že lze vytvořit tak sterilní akvárium, že by se tam bakteriální povlaky nevyskytovaly vůbec. Podle mě jsou prostě všude, i na těch řasách. Takže jen zelené prostě nežerou, vždy je to kombinace různých druhů řas a bakterií. A na rozdíl od různých akvascaperů nic cíleně nečistím. Co tam vznikne, to tam je.

Z tohoto pohledu prostě u mě mají co žrát, neboť řasy jsou všude. A "dlouze vláknitou", která by jim mohla dělat problém zrovna ve velkém akváriu nemám. A v malém ji clithoni dokonce vesele ignorují.

Mimochodem ten druhý web je můj dost oblíbený ... Už je neplatný?

Kořeny oslizle vypadají, když se na ně sáhne. Jestli to je to, co myslíš nevím. Ani nevím, že bych plže viděl nějak dlouhodobě na místech, kde řasy nejsou a teoreticky by mohl být i nějaký "sliz". Kdežto když narazí na zarostlý list, tak z něj neslezou, dokud není čistý (přeháním, ale ne moc - jednou jsem to sledoval skoro celé odpoledne).

A už vůbec nevím, jak je donutit ke konzumaci něčeho, co jim předhodím. Jezdí si tu svoji naprogramovanou trasu a třeba spirulinovou tabletu jsou schopné ignorovat i když se o ní vyloženě otřou. Dnes jsem si to vyzkoušel ...

Mluvím o Neritinách a Clithonech, které považuji za dostatečně příbuzné, aby měly velice obdobné nároky a chování.

Tím samozřejmě nerozporuji, že těm mým šnečkům něco chybí. Kdyby nechybělo, jsou přeci jenom hezčí, že?


Cizojazyčné zdroje:

www.planetinverts.com/…
Another plus for the Zebra Nerite Snail is its algae eating abilities. This snail will clean your tank glass spotless and also clean algae off of rocks and even leaves. .. It is recommended that you supplement their diet with algae wafers or similar type food since the Tracked Nerite Snail may not be able to sustain itself solely on algae in the tank. ...

www.aquariumdomain.com/…
The Horned Nerite Snail is a substrate and plant scavenger that will consume algae, debris, and uneaten food from within the aquarium.
---

To je fuk. Už mě neřeš. Vypadá to, jako když já něco vysvětluji o sítích ... také si někdy myslím, že to o čem mluvím musí dotyčný už dávno znát.
Když řekneš "pastvina", tak si rozhodně nepředstavím "sliz". Ale trávník ... A řekl bych, že si to tak bude mít 99 % lidí. Uvozovkami to nevylepšíš.