Umělé ryby
hr napsal:
Každopádně jestli tetovat nebo netetovat zvířata jen tak z rozmaru je otázka.
Podívejte se na produkci a prodej rybiček a uvědomte si kolik jich denně umírá vlivem nevědomosti jejich chovatelů a to jak vidím zaráží lidi méně než když vidí něco bizarního.
Myslím si že taková tetovaná ryba bude celkem drahá záležitost a jestli skončí v nějaké nádrži, tak u pracháče kterému se o nádrž stará buď firma nebo u chovatele, který ví jak se o drahé rybky postarat, narozdíl od mečovky třech neonek a jednoho čichavcě v 20 litrové nádrži, kterou dostal 8 letý hošík k narozeninám aby už dal pokoj.
No co dodat závěrem asi jen to že každé tele dnes dostává piercing do ucha a někteří bejčci do čumáku. Běžná praxe je že se ve světě naším nejlepším přátelům (psům) stříhají uši a sekají ocasy.
Ano je to tak, většina lidí z konzumní společnosti jsou sráči, kteří si děljí nároky na vše na co na zeměkolui a mimo ni dosáhne a to se snaží upravit jako nějaký bůh k obrazu svému.
Možná byste se mohli spojit do nějakého občanského sdružení a začít dělat propagandu před akvaristikami. Z krámu by vás asi vytloukli...
Radek celkem trefně poznamenal, že to ryba není levná a tudíž se o ní člověk stará více, než o ten mix v dvaceti litrech. Je to tak. Poněkud mne opět "pobouřil" s těmi "sráči"...Nepředpokládám totiž že kdy dělal v zemědělském velkochovu a ví něco o tom, jak vypadá kontakt s rozdováděným býkem, který nemá kroužek a tudíž jej nelze dobře vést. Tak mu jeho neznalé argumenty odpustím. Stejně tak nesouhlasím s tím "stříháním uší a sekání ocasů"...Standardizace některých plemen...boxeři, dobrmani...a další, svůj smysl neměla ve zvůli lidí, ale možná dokonce ve snaze psům pomoci. Kupírování ocasů je pravda asi víceméně estetická záležitost - ovšem zmíněná dvě plemena dnes vypadají naprosto příšerně, dle mého gusta - ale s těma ušima je to velmi zdravotní záležitost. Obě plemena často trpí na nemoci zvukovodu způsobené těmi plandáky zamezujícími přístupu vzduchu. Takže beru Radkův nářek opět spíš jako neznalost.
No a abych se vyhnul OT útěkem od akvaristiky ke kynologii, tak zpátky k parrotům. Osobně se mi ta ryba velmi nelíbí a přesto jich ročně umisťuji kolem třech stovek kusů...Neřeknu k tomu více než - "trh si to žádá". Mám paní sběratelku, která jich má v šestistovce tuším už dvanáct. Každou jinou. Vždy, když objevím někde další barvu, vím, že jí udělám radost. Všechny ryby mají svá jména a stará se o ně perfektně. Je to alergička snad na všechno, živé zvládá jen ryby. Je sama a je jí skoro sedmdesát. Kdyby je neměla, tak asi umře samotou, protože už ven moc nechodí...Co k tomu dodat?
Ten klip jsem viděl.. podobná hrůza jako když jsem v reklamě zahlídl v kouli několik čichavců modrých a zlatých
Bohužel se najdou tací, kteří ji uvidí ve zverimexu, řeknou si jéé to je pěkná rybka, má pusinku jako kdyby se usmívala a má na boku srdíčko, tu chci. Zjistil jsem, že se hlavně víc líbí ženám, kterým se na nich líbí ta pestrobarevnost a tvar. Ovšem to, jak se ta ryba asi má, to už nikoho nezajímá (zdeformovaná páteř, plynový mechýř, takže některé dělají dokonce piruety). To je to samé jako se závojnatkami. Ovšem nehorší z toho nejhoršího je, že jak závojnatky tak i tyto cichlidky papouščí strkají do těch koulí. Už se třeba stačí podívat na videoklip písničky od Mandrage - mechanik, kde je cichlidka papouščí v kouli.
www.youtube.com/… D@n!€L napsal: Nejhorší na tom je to, že lidi si takovou rybu koupí.. Ľudia sú blbí, inak by to nekupovali. Je to hanba. Mimochodom, keď som zadal do Googla "tattooed fish", ten hnus čo mi to zobrazilo... No fuj! Môžeš sa pozrieť sám:
www.google.sk/… Nejhorší na tom je to, že lidi si takovou rybu koupí.. Kdyby nekupovali, tak se neprodají a přestanou se "vyrábět". Pokud chce někdo pestrobarevnou rybku, tak nechápu, proč si místo těchto znetvořených chudáků nekoupí raději betty, tlamovce nebo nějaké barevnější cichlidy/ky
iluze si nedělám, lidi to koupí
Kupec se najde na všechno
To už snad radši plastovky nebo potápěče. Ti aspoň nejsou živý
Podle mě se příznivci najdou tzv. napříč akvaristickým spektrem. Pro mě bohužel, ale iluze si nedělám, lidi to koupí.
Možná je to pro akvaristy, kterým se nevedou v akvárku rostlinky?
Tak sehnat se tady už dají. Ale nechápu komu se to líbí. Lidi jsou divní
No fuj. Je to hnusný, ale pánové abysme se jednou nedivili až se to bude běžně prodávat. U některých lidí by to mohlo mít úspěch.
Je to hnus a pokud se nepletu tak je to i v rozporu s naším zákonem... nicméně vydat zákon je věc jedna a dokázat vymoci jeho dodržování je věc zcela jiná... Ale mám dojem, že o tom je tady taky jedno vlákno... tedy o týrání ryb.
Aj tebe?
Carlatti má iný názor.
Nějak se mi dělá mdlo
.
Však to taky mutanti jsou a navíc chemicky přibarvení. Jo, asijský vkus
možná se to časem ujme jako velikonoční kraslice.
0 14.10.2012 15:50 - Starší reakce
Taky jsem si tak popřemýšlel - s tou DNA fakt nevím, zda není blbost, jestli to bude tak jak tvrdím v tom příspěvku doleji, že by zgruntu byla stejná, ale budou tam asi nějaké řetězce prokazující najisto příbuznost. Tím bych doplníl ty lokální formy divokých živorodek.
Jestli se snaze o dosažení jiné barvy či tvaru u živorodky říká správně křížení, to si fakt jistý nejsem, jen chci reagovat, aby, když jsem to nastřelil nevypadalo, že zdrhám. Já bych ten proces nazval šlechtěním, což je využívání těch zmíněných vlastností dvou variet k získání něčeho dalšího. Ovšem v případě X.helleri x X.maculatus - což je varianta občas používaná k dosažení některých barev či tvarů, tam už by mně to jako "křížení" nevadilo
Já v tom taky honěný nejsem, dokonce ani teď mě nikdo nehoní, nicméně vím, že třeba i u různých forem téhož druhu živorodek se tomu říká křížení. Ale hádat se nechci bo nejsem honěn.
Já v těch definicích nejsem nijak honěný, ale křížení v biologii nebo botanice - čili hybridizace - je možná jen pro mne, především prováděné účelové spojování dvou různých druhů za nějakým účelem. Hybridem je třeba tu dnes promílaný papoušek. Ale nejvíc se hybridizace využívá především například v zemědělství.
Křížení(podle vás) u jednoho druhu je podle mne spíš šlechtění, tedy využívání určitých znaků, které chceme potlačit nebo vyzdvihnout. To je u těch barevných odlišností ok. Například. Nebo třeba prasat, která mají méně sádla, více selat...atd,atd...také se používá kanec té linie, jejíž vlastnosti chceme posílit. Tu genetiku bych do toho nemíchal, protože to jsme u DNA a pokud se nepletu, ta je u lokálních barevných forem ok z různých zemí stejná. Možná mne pan doktor z omylu vyvede...
V případě těch divokých živorodek nedochází ke křížení, nýbrž porušování liniové čistoty chovu. Barevného nebo lokálního.
Zcela na rovinu řečeno - dost záleží na příletové veterinární kontrole...Padne upozornění, že tohle není právě to pravé co doktorovi vyhovuje. Zkušený obchodník pak cukne. Mohl by mít problémy jindy a s něčím jiným. Takto víceméně již vymizeli barevné G.ternetzi i okouníčci...
Lze to přičíst u okounů i tomu, že se u nás našlo zase pár chovatelů, kteří mají zdroj krmiva a začali je množit. Překvapivě je o ně na západ od nás docela zájem. Teda překvapivě...západoevropští chovatelé si na přírodní ryby prostě potrpí.
Sice jsem si pro mne nečitelně zasloužil zase nějaké mínusy... - copak Adam...ten tomu moc nerozumí, ale Dáša? no nevím...budiž, pohnutky jsou mi neznámé, neb jsem s tebou nepolemizoval, nýbrž se ptal.
Mám jednu letitou zákaznici-sběratelku, která kupodivu trpí úchylkou na na ty papouchy...ty barvy drží...minimálně již dva roky. Že by to mohl být nějaký technologický postup, to jsem si myslel. Ale ptal jsem se proto, jestli něco o tom víc nevíš...přece jen modří octofasciáti jsou modří a přes to vlak nejede. Tak jestli třeba...
Kde není žalobce, tam není soudce. Až jednou někdo poukáže na to, že Gigaexotic prodává tetované ryby a všimnou si toho úřady, asi to dopadne stejně jako třeba s kupírováním ocasů a uší u některých psích plemen.
To je výborný příspěvek, děkuji
Netušila jsem jak daleko se až zachází a že je to takový byznys, jsem asi hodně naivní... V téhle souvislosti by mně zajímalo jak si stojí se zákonem tetování ryb, které je i v Deathbullově odkazu? U nás čas od času tyto ryby prodává Gigaexotic, tak předpokládám že u nás to není označené jako týrání?
Trochu bych si dovolil oponovat. Křížení u druhu možné je, pokud se jedná o různé genetické linie téhož druhu. Vezměme si jako příklad naši nejběžnější rybku - Poecilia reticulata neboli živorodku duhovou zvanou taky paví očko. V přírodě se nachází v poměrně velkém areálu a jednotlivé populace se leckdy poměrně hodně barevně liší. Pokud dáme dva jedince opačného pohlaví, pocházející z různých populací, do téhož akvária, pravděpodobně se budou rozmnožovat, čímž dochází ke křížení populací u téhož druhu a pro chovatele divokých druhů živorodek to může být infarktová záležitost.
Díky za vysvětlení, já už se bál že tady někdo vytáhne zase gumičky
Pro zájemce o tuto problematiku:
www.flowerhornusa.com/…
Možná jste si všiml, že s termínem „trýznivý chov“ zacházím opatrně a dávám ho do uvozovek. Zcela záměrně, protože jeho naplnění bývá v případech „papoušků“ nebo třeba závojnatek, kde se s ním u některých forem rovněž často operuje, dost obtížně prokazatelné. Kromě toho jde i o to, že je to termín používaný v Německu, a to nejen mezi veřejností a v publicistice, ale také tamním zákonem na ochranu zvířat. Náš zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání takový pojem neužívá. To, co se jím ale myslí (a co se v německém zákonu pod něj shrnuje), uvádí v §13, odst. 3:
„Je zakázáno chovat zvířata v zájmových chovech, jestliže chovatel nebo občan vytvořil takové podmínky chovu, že v dalších generacích zvířat na základě dědičnosti budou zvířatům chybět části těla nebo orgány nebo budou-li orgány zvířat funkčně nezpůsobilé anebo znetvořené.“
Tolik teorie. Zastánci toho, že „papoušci“ naplňují podstatu tohoto paragrafu, nebo chcete-li „trýznivého chovu“ (v německém zákoně je popis poškození daleko podrobnější než v našem), uvádějí nejčastěji dvě základní skutečnosti (mimochodem, k odpůrcům chovu „papoušků“ v Německu patřil třeba i u nás dobře známý chovatel cichlid, biolog a publicista Wolfgang Staeck, ale to jen na okraj):
1. zakrnění páteře, zkrácení ocasního násadce, a tím způsobené omezení přirozeného pohybu + vznik nepřirozeného „hroudovitého“ tvaru těla
2. výrazné tvarové znetvoření tlamky (zmenšení a zúžení) do podoby ptačího zobáku (podle toho ostatně vzniklo označení „papouščí ryba“), spojené s tím, že se tlamka nedá úplně zavřít; v kombinaci s omezenou pohyblivostí skřelí vede deformace tlamy k tomu, že ryby nemohou realizovat mnohé prvky přirozeného vnitrodruhového sociálního chování typického pro cichlidy (etologické projevy jako hrozba odtahováním skřelí a svěšováním hrdla, přetlačování tlamkami)
Vzhledem k tomu, že ryby nemluví a nesdělují nám své pocity, je objektivní zhodnocení toho, do jaké míry „papoušci“ uvedenými změnami svého těla trpí, dost obtížné. Proto jsem na začátku říkal, že s pojmem „trýznivý chov“ zacházím v tomto případě opatrně. Cítím tady ale přinejmenším určitý morální apel – člověk si nemá hrát na stvořitele a vytvářet formy jenom proto, že se mu líbí. Proto se také v zahraničí čím dál častěji používají v různých souvislostech spojení „druhově přiměřený“ nebo „druhově vhodný“. A dají se aplikovat i tady, třeba na ony změny projevů sociálního chování. „Papoušci“ nejsou objektivně schopni realizovat „druhově přiměřené“ chování (myšleno ve srovnání se svými rodiči, zástupci přírodních druhů). To, zda jim to ale vadí, zda to pociťují opravdu jako svou újmu, to by nám mohli říci jenom oni…
Samostatnou kapitolu ale tvoří formy, kterým zcela chybí ocasní ploutev, případně i ocasní násadec – takové ryby mají být značně perverzně atraktivní tím, že tvar jejich těla připomíná ležaté srdce. Atraktivní jsou v Asii, která si v podobných zpotvořeninách libuje, a v daném případě už je poškození, a tedy trýznivý chov, neoddiskutovatelné – a to ani neuvažuji o možnosti, že ztráta konce těla není výsledkem křížení, ale mechanického zásahu na rybě v jejím mládí, jak se o tom spekuluje. Tady totiž narážíme na to, co správně, leč v chybné souvislosti zmiňoval Deathbull – že pracovníkům asijských velkochovů pod ruce nevidíme.
A druhá oblast, kde lze trýznění přinejmenším důvodně předpokládat, jsou Liborem Špryslem zmiňované barevné ryby. Jenže zase – pod ruce nevidíme. První barvení „papoušci“ – tehdy ještě prakticky jistě koupelemi – se dostali do Evropy už před více než 10 lety a v čase postupně bledli. Pokud dnes neblednou (nevím, nemám nikde v dosahu žádné nepřirozeně barevné „papoušky“, na které bych se mohl chodit dívat, zda se v čase barevně mění nebo ne, ale Liborovi věřím), budou asijské technologie zřejmě jiné než tehdy. Jak říkám, o tom, že při barvení dochází k „přímému“ týrání barvených ryb, se spekuluje, ale nikdo tajemství jejich vzniku ještě kupodivu z velkochovů ven nevynesl.
Jaroslav Hofmann
Jo to mě taky zajímá...snad to nebude ten poměrně rozšířený blud
Můžete mi prosím někdo osvětlit u papoušků ten "trýznivý chov"?
Citoval jsem raději doslova. A jde o definici druhu tak, jak platila před 30. lety. A pan doktor tam doslova říká "zjednodušeně". Já myslím, že jsem pochopil, co tím Rudolf myslel, i když to napsal zjednodušeně. Pro mne však bylo velkým poučením to další čtení, tedy to, jak moc se změnila definice druhu za posledních třicet let.
Obávám se že jste mimo mísu, blbě opisoval a nebo citoval z nějaké knihy akademika Lysečkina......zjednodušeně, druh je to, co se mezi sebou kříží a co se nekříží s jiným.
Druh se mezi sebou asi křížit nebude, ale rozmnožovat.... To jste výklad pana doktora možná špatně pochopil a nebo to byla zkratka...
No Jarouši...tohle vím...
Přece jen se cichlidám nějaký čas věnuji...Sice mám pochybnosti o některých zdrojových rybách u různobarevných kříženců, ale budiž...Je to přece jen tak trochu výrobní tajemství...Myslím si, že to s tím přikřižováním bude podobné jako jako u flowerhornů...Ale tihle "sověti" dokázali v biologii a botanice ledacos..
Ovšem co modré a fialové ryby? Podotýkám, že zcela jistě nejsou barvené, barva drží...
K tomu, jak mohou vznikat konkrétní barevné formy "papoušků", možná bude užitečné připomenout ještě jeden už dost letitý text, který vyšel v AT 11/1999. Jsou v něm zrekapitulovány výsledky pokusných mezidruhových křížení, která dělali v 90. letech v Rusku. Ponechávám ho v původní podobě, tedy s tehdy platným vědeckým názvoslovím. I když nikdo opravdu neví, jakým, resp. kolika kříženími vznikají "papoušci" dnes, tehdejší výsledky ukazují, že jejich vytvoření nemusí být nijak komplikované.
Text byl součástí delšího článku o mezidruhových křížencích u ryb:
… Zajímavé informace o mezidruhových křížencích se objevují také v ruském časopise Akvarium. V čísle 4/97 se A. Kočetov zabývá známými „papouščími cichlidami“ - nápadně zbarvenými a vesměs tvarově deformovanými kříženci různých druhů kančíků. První „papouščí cichlidy“ se v Evropě objevily v první polovině devadesátých let z velkoodchoven v jihovýchodní Asii. V moskevské zoo se „papoušci“ pravidelně třeli, ale jikry se buď vůbec nevyvíjely, nebo jen ve zcela zanedbatelném počtu (kolem 1 %). Proto se přistoupilo k pokusnému ověření vzniku těchto hybridů s použitím normálně zbarvených a xantorických, případně albinotických jedinců různých druhů kančíků. Výsledky těchto křížení byly velmi zajímavé. „Červený papoušek“ barevně i tvarově prakticky identický s rybami dováženými z Asie vznikl z křížení červené formy kančíka pyskatého (Amphilophus froebelii, dříve znám jako Cichlasoma labiatum) a albinotické formy kančíka červenookého (Heros severus). „Mléčný“ či „krémový papoušek“ obdobného tvaru těla a bělavě nazlátlé barvy vznikl zkřížením xantorické formy kančíka příčnopruhého (Archocentrus nigrofasciatus) a albinotické formy kančíka červenookého, „béžový papoušek“ světle hnědého zbarvení s několika tmavšími skvrnami zkřížením kančíka červenookého s kančíkem červenohlavým (Vieja synspilum, dříve Cichlasoma synspilum). Podařilo se získat také „papouška-harlekýna“ (plošně žlutohnědě strakatý kříženec kančíka příčnopruhého a žluté formy kančíka citronového - Amphilophus citrinellus) a „žlutostrakatého papouška“, který je žlutý s tmavými skvrnami na ocasním násadci, v ocasní ploutvi a v zadní části ploutve hřbetní a řitní (kříženec kančíka hrbohlavého - Archocentrus spilurus a albinotické formy kančíka červenookého).
Ano, v případě nečekaných odchovů v níž figurovali frankesteinové, se jednalo o samici papagájů a samce jiného druhu..
Jinak diskuze na toto téma na akvarista.cz je vám jistě známa
. Stačí zadat Red parrot + Kančík citronový, jsou tam i fota vámi zmiňované kombinace Herichthys a zrůdiček.
Tomu ale klidně věřte. U „papoušků“ dosud žádná genetická modifikace zaznamenána nebyla. To, že se přesně neví, z jakých rodičů tyto ryby vznikají, je jedna věc, to, že existují barvení a tetovaní „papoušci“ druhá, ale genetická modifikace třetí. Ono vytvořit geneticky modifikovaného živočicha není vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. U ryb zatím proběhly genetické modifikace ve dvou směrech. Jedním je práce s genem pro syntézu růstového hormonu – tak vznikli geneticky modifikovaní lososi, kapři a tilápie, tedy ryby zajímavé z produkčního hlediska. A druhým směrem je obohacení rybího genomu o gen z jednoho druhu medúzy, který kóduje syntézu fluoreskujícího proteinu – to jsou ona známá GM dánia (Brachydanio rerio), o kterých se u nás před několika lety hojně diskutovalo, dále byl tento gen vnesen do medak (Oryzias sp.) a do skalár (Pterophyllum scalare). Toť vše, jiné geneticky modifikované ryby zatím známy nejsou.
Papagáji s nějvětší pravděpodobností jsou jenom několikanásobní kříženci. Pokud vím, tak jediné geneticky upravené rybky, které se v Evropě objevily, byla svítící dania. Vzhledem k tomu, že chov a pěstování geneticky upravených organismů je v zemích EU zakázán, i tato dania se z našich nádrží vytratila. Paradoxem je, že v sousedním Polsku se prý dají celkem bez problémů sehnat. Asi polští úředníci nejsou takoví poturčenci jako ti naši.
rudolf napsal: To Deathbull: Fujtajxl to je, geneticky upravený ne. Genetická úprava znamená manipulaci s genomem, zpravidla jeho obohacení o nějaký cizorodý gen. "Papoušci" jsou prostě jenom kříženci.
Rád tomu uvěřím, ale obávám se že ani vy, ani nikdo z Evropy tohle nemůže napsat jako potvrzený fakt. Nebo někdo vidí do té jejich kuchyně z první ruky? Pochybuji.
Pravdou je, že ve východní a jihovýchodní Asii asi "výrobu" kříženců různých kančíků jen tak snadno zastavit nelze, protože jejich popularita přesahuje to, co si dokážeme ve střední Evropě představit
A vzhledem k tomu taky nelze předpokládat, že by se neobjevovali i u nás, pokud nebude jejich chov postaven víceméně mimo zákon tak, jak se to stalo v případě geneticky manipulovaných živočichů (v tomto případě ale jedině na základě "trýznivého chovu").
Pro ilustraci připojuji jednu fotku, které pracovně říkám "Noční můra odpůrců trýznivých chovů". Pochází z velmi moderního, rozlehlého a spektrem chovaných ryb unikátního veřejného akvária v zoologické zahradě v Pekingu. Mají tam jesetery čínské, velké arapaimy, úžasné spektrum mořských ryb jen výjimečně chovaných, dokonce třeba i chiméry, nicméně před jednou jedinou nádrží je doslova narváno a čeká se ve frontě, než se k ní může přistoupit - ano, před "papoušky"...
Jaroslav Hofmann
To Deathbull: Fujtajxl to je, geneticky upravený ne. Genetická úprava znamená manipulaci s genomem, zpravidla jeho obohacení o nějaký cizorodý gen. "Papoušci" jsou prostě jenom kříženci.
To RAP: Odchovy kříženců jsou, odhlédnuto od etiky atd., biologicky velmi zajímavé, protože umožňují nejrůznější další studie. U "papoušků" jsou odchovy známé už více než 10 let, zpravidla ale jde o případ, kdy se samice "papouška" vytře se samcem některého "dobrého" druhu, nikoli o skutečné rozmnožení "papoušků", kdy by "papoušci" byli oba rodiče. I v takových případech ale bývá výtěžnost odchovu velmi malá. V letech 1999-2004 jsem o křížení "papoušků" několikrát psal v Akváriu teráriu v rubrice Odjinud, text z čísla 12/2002 popísující jeden takový výtěr sem kopíruji:
Další odchov „papoušků“
O zrůdných křížencích kančíků označovaných nejčastěji jako „papoušci“ jsem v této rubrice psal již v AT 11/99, shodou okolností rovněž na základě ruského článku. V AT 1/00 pak Šíma a Novák přinesli zajímavou informaci o publikovaném plodném křížení oranžového „papouška“ s kančíkem Herichthys carpintis. V. Martynov v ruském časopise Akvarium 3/02 referuje podrobně o křížení oranžového „papouška“ s kančíkem modroskvrnným (Herichthys cyanoguttatus) – vzhledem k velké vzhledové podobnosti druhů H. carpintis a H. cyanoguttatus je možné, že v obou případech se „papoušek“ křížil se stejným druhem, ale to není nejpodstatnější. Ke tření u Martynova došlo asi po roce společného chovu „papoušků“ a kančíků modroskvrnných v jedné nádrži. Pár tvořil samec kančíka modroskvrnného, který zcela odehnal samce „papouška“, a samice „papouška“. Ryby se vytřely do dutiny (kokosová skořápka), jiker bylo kolem 500, voda v době tření měla teplotu 29 °C, pH 7,2 a celkovou tvrdost 11 °N. Martynov jikry odebral do samostatné nádržky a přidal do nádržky metylénovou modř. Do 30 hodin většina jiker zbělela, ale 88 jich pokračovalo ve vývoji. Za 48–50 hodin se vykulily larvy, které se za dalších 5 dnů rozplavaly a začaly přijímat nauplie žábronožek. Ve věku 3 měsíců měřila mláďata 4–5 cm a začínala se zbarvením i tvarem těla podobat kančíku modroskvrnnému. Po určité době oddělil Martynov do samostatné nádrže pár „papoušků“ – ryby se vytřely do písku, samice se o jikry normálně starala, ale během 24 hodin prakticky všechny zbělely.
Jaroslav Hofmann
Moc děkuji za odkaz, bylo to pro mne velmi poučné. A jsem také rád, že jsem celkem přesně vlastními slovy popsal definici druhu tak, jak byla platná v době, kdy jsem se učil biologii. Takže jsem ještě až tolik nezhloupl. To, co jsem tady o příspěvek níže psal odpovídá ještě před 30. roky uznávané definici druhu, jak ji popsal i Rudolf. Cituji: "Ještě před takovými 30 lety se převážně uváděla jedna definice druhu, která pracovala s jeho reproduktivní izolací – zjednodušeně, druh je to, co se mezi sebou kříží a co se nekříží s jiným. Základem charakteristiky druhu v tomto smyslu je reproduktivní izolace." Takže jsem nebyl nikterak mimo mísu. Jen se definice druhu za ta léta poněkud posunula, což mi moudrý člověk objasnil a méně moudří ohodnotili mínus palci.
U Flower - Hornů jde o několikanásobné křížence. U papagájů jde o trýznivý chov a o to je to smutnější.
Jasně tak možné je všechno, pokud je to kříženec tak pravděpodobnost ještě naroste, ale i tak je ta šance více než chabá. A co se týče mě, tak je to v pořádku páč ta ryba je geneticky upravený fujtajxl.
To už fak raději Flowerhorny, co jsem různě vyčetl tak tam ta "výroba" nebyla tak strašná a je to víceméně citron.
Deathbull napsal: Neboj, takovou kliku aby byl samec plodný má málokdo
No, loni nebo předloni se je povedlo někomu odchovat. Tedy lépe napsáno křížence tohoto "franksteina" a citroňáka. Vzhledem ke zbarvení ryb na fotografii by se mohlo jednat o něco podobného.
"...Mzidruhové křížení by nemělo být možné, a pokud k němu dojde, potomstvo by nemělo přežívat nebo by mělo být neplodné. Ovšem u ryb jsou rozdíly mezi druhy zřejmě někdy mnohem menší než by být měly..."
To jsou docela kuriózní formulace
Nemělo, nemělo, mělo, měly by - a kdo to určuje? Bůh? Celoplanetární mozek lidstva?
O definicích druhu a mezidruhovém křížení se tu diskutovalo v lednu ve vlákně Co je to za živorodku?
rybicky.net/forum/3075…
Zkuste nahlédnout, třeba vám to v něčem trochu pomůže.
Jaroslav Hofmann
Myslel jsi to dobře. Mzidruhové křížení by nemělo být možné, a pokud k němu dojde, potomstvo by nemělo přežívat nebo by mělo být neplodné. Ovšem u ryb jsou rozdíly mezi druhy zřejmě někdy mnohem menší než by být měly a proto ke křížení mezi druhy dochází a potomci bývají někdy plodní až moc. Zase ses o rybičkách dozvěděl o něco víc.
Neboj, takovou kliku aby byl samec plodný má málokdo
5 01.09.2012 22:35 Danila [4490] - Amerika Je to hnus...A to se ještě během hodiny po vypuštění vytřely...Budou miliony malých parroťátek, jedno hnusnější, než druhé....
Na druhou stranu, cichly (
www.lobinapr.com/…), přestože jsme je měli od velikosti cca 10cm a hýčkali je tři roky, měly taky svoje nevýhody...
Dneska jsem si užívala neslýchaného přepychu sáhnout do velkého akvária, aniž by mě ty ludry pokousaly (někdy i do krve)... V poslední době už se s tím moc nemazaly..
Přidat reakci
[1] 2
Zpět na obsah sekce Akvarijní ryby • Zobrazeno 476x