Akvarijní ryby v jezírku

Sice to nejsou každoroční zkušenosti, ale před pár roky jsem tam vyzkoušel dát Haplochromis burtoni 3+10 a Labidochromis yellow. Dal jsem je tam v červnu, bylo horké léto a v září když teplota vody klesala ke 22 stupňům, jsem je vylovil. Měli krásné vybarvení a třeli se. Tropheuse a náročnější tlamovce bych tam nedával. Labidochromis yellow bych klidně vyzkoušel. Bylo to zase něco jiného než karasi. Pozor na kočky

Zeptejte se na to Libora Šprysla.

Co si pamatuji, tak by o tom mohl poreferovat.


www.akvarista.cz/…

Zkušenost s tím nemám, z mého pohledu na věc by mohl být problém ohledně teploty vody - výkyvy, udržet kvalitu vody (zejména dusíkaté latky) a pak by mohl být problém s parazity na které ty ryby nebudou zvyklé. Dovedl bych si představit ale nádrž jezírka zakomponovanou třeba v zimní zahradě, tam by to bylo podstatně jednodušší udržet parametry vody. Třeba poradí někdo znalejší věci.

Zdravím,

máte někdo zkušenosti s chovem tlamovců přes léto v zahradním jezírku??
Nebo názor zkušenějšího chovatele?
Přemýšlím, že bych z důvodu ušetření místa některé mladé na jaře vypustil do jezírka a na podzim vylovil...

DÍKY

jezírko kde jsou kardinálky čínské a krevetky neocaridina denticulata, foceno dnes 12.1.2021 okolo 14:30h

odkaz na jedno hezký i když velmi známý video, pro ty co ho však ještě neviděli... chov tanichthys albonubes, kdy tam chovatel píše že mají za sebou po roztátí ledu i mráz -12 stupňů a 5cm silný led


www.youtube.com/…

samec halančíkovce aphanius mento, který letos půjde do jezírka a již tam už zůstane, jezírko bude mít hloubku přibližně 130cm

kdysi jsem choval ve velmi studeném akváriu v nevytápěné místnosti ve velké nádrži kostlíny skvrnité Lepisosteus oculatus, je to už spousty let, údaje jsem si nepoznamenal ale co si z hlavy pamatuji byli tam dva nebo tři roky, teplota v zimě klesala k 6 stupňům, kostlíni upadli do stavu strnulosti a téměř se nehýbali, až z příchodem jara kdy se oteplila voda opět ožili, pak jsem je dal pryč protože už měli hodně přes 40cm a místo na ně nebylo, naši zimu by nejspíše přežili, jelikož v severní americe se stávají invazivní druh viděl jsem o tom dokument, řeky měli zamrzlé.

Z cizokrajných chladu odolných drobných ryb v mnoha barvách se i v malých jezírkách a přenosných okrasných nádobách dá i ve společnosti krevetek, úspěšně odchovávat japonská medaka Oryzias latipes .

Nepůjdu už, teď v pokročilé noční době své ryby fotit, tak jen přihodím odkaz -

youtu.be/… ,

youtu.be/… ,

youtu.be/…

Mely tesne pred vyprdnutim malych.ty by uz byli v jezirku v pohode,kdyby to stihly.neda se nic delat.pocasi zadna slava...netusim,kdy tam vypustim zbytek ryb.kdyz i pres den je pocasi spatny

Já vím, ale na dospělky je to moc velká pecka...

Libore...
Ryby byly připravovaný
Chtel jsem ,aby samice porodily uz v jezirku.mely to za pár.bohuzel se tak nestalo.

No to je také rozum.. ... vždy se dávají mladé a je dobře před cestou ven je "ochladit"

Davam je kazdy rok po zmrzlych...
Je pravda,ze v noci jeste nic moc ..
Proto jsem zatim daval je par kousku.dospele samice to bohuzel nedaly

Chce to jiné ryby. Já sháním ryby z jihu Ameriky - Argentina a Uruguay, rod Gymnogeophagus. Ale druhy co chci nejsou u nás ani v okolních státech. Výhodou je, že snáší krátkodobě i 10C a v létě dlouhodobě kolem 25C.
Navíc zatím nemám ani jezírko.

Není, záleží na hloubce a položení jezírka... mám je Vašku venku od 26.dubna... Přežívají i třístupňová rána a to dokonce několik dní bylo od té doby ráno na zahradě pod nulou... Ale ryby šly ze studena...

Nezlob se ale na pávčata je ještě moc brzo, několikrát jsem je přes léto měl v jezírku, ale od konce června do začátku září. Samozřejmě záleží na teplotě vody.

Zdravim...na Slovenskym akvar.foru je sposta příspěvků o letneni akv.ryb.
Letos zatim nic moc pocasi neni,ale i tak jsem vypustil 3 dospele samice a 4 prcky divokych ok.Dospělé samice padli,špunti se drží.Je tu nekdo ,kdo vypouští pres léto rybky do jezírka či nádob?

Zdravím, chtěla bych se zeptat, jestli by bylo možno mít přes léto v jezírku i sumečka žraločího. Chápu, že potřebuje teplou vodu, ale zajímalo by mne jestli to už někdo zkoušel nebo má s tím nějaké zkušenosti. Děkuji

jasne no

Když bude teplo dříve třeba týden, voda se ohřeje, tak by to šlo. Dáte je do kýble aby se voda srovnala a můžete je pustit... Ale bacha aby třeba dvacky nebyly jen dva dny a pak zase tři pod...

Uf, tak to si ještě počkají. Díky

No až se oteplí, protože teď by jim kosa vadila, když jdou z akvária. Většinou se dávají ven po "zmrzlých".

Zdravím všechny,

ráda bych se zeptala kdy mohu dát ryby zpět do venkovního jezírka? Jeho objem nevím ale je poměrně velké možná 1000l ale fakt netuším, hloubka je cca půl metru nejvíc. Mám dva karasy a jednu závojnatku. Teď zimují v mém akva doma, kde mají 23 stupňů.

cez leto napr.:rajovce.zavojnatky ale aj živorodka ako gupky, mecune

Pepa - Jostom ten má přes léto živorodky.... vlastně jiné ryby ani nemá....

Já měl Halančíky od potěru. Venku rostou úžasně rychle, ani se moc krmit nemusí.....

Jak které.Nejlépe to zvládnou asi některé živorodky,já jsem zase měl 2 parmičky SAE a dal jsem je do jezírka.V září jsem vylovil 15cm kusy. Jezírko mělo 500 litrů,byly tam s karáskama.

Problém je v tom že to je poměrně málo vody. Stačí potom kroupy, nebo pár dní nepříznivě počasí a je po rybách. Je tu ale pár lidí kteří umějí a určitě dělají.
rybicky.net/profil/8020

teta mi k narozkam koupila 2 tlamovce černoploutvi a ja nevim co sněma

některé ano.....

Ahoj lidi mám plastové 250l jezírko a chci se zeptat jestli v něm přes léto mohou být akvarijní ryby (na zimu vypouštím) děkuji za odpovědi

Ještě v závěru roku i na tuto reakci odpovím.

Dostatek rostlin neznamená zakrýt listovím celou hladinu. Osadí se hlavně okraj při břehu a dno se nechá holé pro popsanou činnost řas, nebo se použijí druhy rostlin vytvářející husté a nízké kobercovité porosty, třeba z těch dostupných a osvědčených to je liliovníček, bahničky, šípatka šídlatá.

Když nám v létě vypověděl počítač, tak jsem přišel o fotografie z minulých let i o mnoho letošních a nemám jak názorně doplnit svá psaná slova.

Mimo vyšších forem rostlin jsou i chomáče vláknitých řas schopny udržet čistou vodu (obsahují mnoho drobného života, na němž se rybky pasou a skrývá se v nich potěr, než odroste), jen potřebují občasnou probírku, hlavně těch u hladiny, nejsou-li přítomny ryby, krevety a plži co je přímo požírají. Z akva ryb např. gudee, rostlinožravé tetry nebo africké cichlidy.

Nechci zrovna psát žádné články, jen všem na konci tohoto roku popřeji úspěšný ve zdraví prožitý přicházející rok 2011.

A mějte na paměti, že váš život není řízen pouze neovlivnitelným osudem, ale i vlastním rozhodováním a konáním. 0.

Ono to jezírko nebylo tak velké, bohužel nemohu najít fotky, které jsem u něj nafotil.

Už se chlubil (v dobrém), ale mailem. Ja ten pekny clanek uz i parkrat cetl od te doby co vysel. Jenze me jde spis o takove ty žabí rybníčky ponekud mensich dimenzi - vypada to, ze to bude jednodussi, nez jsem si myslel. Uvidime na jare a hlavne v lete..

Libore proč se nepochlubíš chovem amer. cichlid v jezírku.
www.akvarista.cz/…

Ne že bych chtěl mít poslední slovo
píšete - V jezírkách, u kterých je kladen důraz na průhlednost vody se použije dostatek rostlin - no to je svatá pravda. Jenže při pak už se zase ztrácí ty ryby, dodávám já.

Popsat všechny alternativy a co všechno se děje za určitých okolností, je svým obsahem na menší knihu. Takový výčet po mě nikdo nechtějte.

Fontánka a stínění stromem zabraňuje kumulaci tepla za méně příhodného počasí, což sezónní chov akva ryb velmi ovlivňuje a není to o opadu listí, kterýžto jev může být příznivý pro jiné účely.

V jezírkách, u kterých je kladen důraz na průhlednost vody se použije dostatek rostlin a využívá se jevu, kdy detrit na dně se 'obalí' nevláknitou řasou a za slunečných dnů vystoupí k hladině, z níž se síťkou odebere, a tak se čistí dno a tedy celkově vodní nádrž bez filtrace. Funguje to i za vyššího počtu ryb.

V nádržích s intenzívnějším odchovem je přiměřené zelenání vody nutné k rozvoji planktonu a vysokým přírustkům ryb, na to jsou spec. postupy. Nemůžu víc psát, už mě vyhání.

No jo, jenže to záleží na tom, jak jsou ty rybníčky - "přírodě je na loukách, kde stín není široko daleko" - zatěžované. Hejno živorodek na výkrmu v nich zpravidla nebývá. No a pak když se k tomu přidá to slunce....Ale zrovna živorodkám je zelená celkem fuk. V mém případě potíže dělali karasi, ale také mohutně rostoucí amuři...a víte, že když je v akváriu přebytek živin a nestačí-li to kytky pobírat, pak se řase prostě neubráníte.

Spousta malých rybníčků v přírodě je na loukách, kde stín není široko daleko a také nejsou zelené od řasy. To je jako říct, že přesvícené akvárium nebo akvárium na které svítí přímé slunce bude akorát plné řasy.

Diky vam obema za reakce. Pro upresneni - jedna se mi o sezonni chov a inspiraci jsou mi prave snimky, na kterych jsou síťově oddeleny druhy ryb. Prochazel jsem fora i navody a nenasel jsem uplne jednotny nahled na to, na co se ptam - filtrace, svetlo a startovaci mnozstvi kytek u mensich jezirek. Ale urcite jeste pohledam. Nez rozmrzne zem, casu dosti.

Já bych tedy zase tak kategorický nebyl, píšte - Fontánka a stínění stromem není dobré. Ono dost záleží, zda máte jezírko jako letní výběh pro ryby - pak nevadí, že je to "žabák", nebo máte doma nějakého pozorovatele, který chce vidět až na dno a máte v jezírku ryby celoročně. Vy tvrdíte, že přistínění stromem není dobré - tuším, že to bude kvůli listí, já říkám, že pokud je jezírko na plném palu, pak nastává boj s řasou a rovnováha se chytá dost těžko. Mých prvních šest kubíků jsem ladil dobře tři roky opravdu jen s kýblem nacpaným houbami a nějakým venkovním Resunem. Jak s oblibou říká Václav - louže - je na plném slunci a dnes vím, že kdyby byl někde dostupný stín, tak to tak dlouho netrvalo, což jsem si vyzkoušel na druhé, třetí a čtvrté louži.
Okysličování vody je dobré, pokud v něm máte ryby celoročně, už jenom proto, že tak snadněji udržíte otevřenou hladinu v mrazech.
I když spolu nemusíme souhlasit, o vašich kvalitách vůbec nepochybuji

Dostal jsem několik minut na Pc a všiml si Vašeho dotazu, který není bezvýznamný, ale právě, že velmi aktuální a znát odpovědi na dané otázky je naprosto podstatné.

Fontánka a stínění stromem není dobré.

Různě na fórech jsem se k tomu ostatnímu nejednou vyjadřoval a teď se nemohu z časových důvodů opakovat.

Jen Vám doporučím pro případy "znaleckých" rad na Vaše otázky, podívat se i na ostatní příspěvky toho, kdo Vám radí, ať si uděláte celkový obraz o výši a kvalitě vědomostí dotyčné osoby. S pozdravem 0.

Perfektni, diky za odpoved. Od vety: "To nechci kázat....ani provokovat" je prispevek pro mne prinosem. Nevim, proc Vam pripada, ze se ptam na ptakoviny, ale zkratka nikdy jsem nekopal jezirko a nebyl jsem si jist zda tam musi byt vzdy filtrace a jak velke nuance svetlo/stin snese dobre jezirko. Z toho co jsem nasel tady na webu a jinde mi prijde, ze je kazde jezirko zarizeno hodne jinak a tak bych se chtel neceho chytit, od ceho odpichnu svoje jezirka. Strom na stín a fontánka na okysliceni - je to dobre vedet, ze to treba bude potreba. Pritom prave okyslicovaci fontanky mnoho jezirek nema a tak jsem nevedel, zda to je ci neni potreba u tak malych rozmeru a jake ma kdo zkusenosti s odchovem rybek a pritomnosti cerpadel a fontanek.. atd. predem diky za dalsi podnetne reakce, neb nez kopnu do zeme, tak hledam a ptam se radsi s vetsim predstihem

No teda pane ing. vás si vážím za to, co jste s těma molučákama dokázal, ale co jste to studoval za obor, že jste se zeptal na takovou ptákovinu? Univerzální recept není, ale když se podíváte na ty nulovo kytky, tak už vám to musí být celkem jasné, to ohledně filtrace...To nechci kázat....ani provokovat, ale to ostatní, pokud budete chtít být ekonomický, musíte ladit na místě...často stačí strom na přistínění, někdy je třeba okysličivadlo - fontánka...ale funguje to, to mi věřit můžete. Občas je třeba pomoci plžem nebo rybou, aby to nebylo zelené. Já filtruji kýblem s molitanem a čerpadlem. Teda fakt kýblem a kusama houby.

Zapomnel jsem pripojit tu fotografii... Cinim tak nyni.

Mam dotaz ohledne jezirka, ktere je na fotografii u tohoto prispevku. Zacinam uvazovat o jezircich. Fotografie pochazi od zkuseneho jezirkare s prezdivkou 0, takze by bylo na miste se zeptat primo jeho, ale zajimaji mne i nazory ostatnich.

Nyni k dotazum:
1) Jakym zpusobem a zda vubec v takovem relativne malem jezirku resit filtraci?
2) Jake priblizne rostliny v jakem mnozstvi tam dat?
3) Dela se neco proti zakaleni ci znehodnoceni vody jezirka u tak relativne maleho objemu?
4) Na jak slunecne exponovanem miste je nejlepsi takove jezirko mit?
5) Mate nejake dalsi doporuceni, nezminene v techto vlaknech, v cem spociva uspech chovu akvarijnich ryb v jezirku?

Diky predem za reakce.

...no ked citam ten odkaz tak to este upresnim...
pri jazierku mi rastie hruska a padaju don aj listy aj hrusky...
tie mecune som mal teda vo vode ciernej ako kava...
dafnie,komarie larvy som z toho vybral skoro liter - obcas som braval potravu aj domov - po case som prestal lebo som domov nanosil kopec chorob a furt som musel do akva "nieco" davat teda chemiu...
tie mecune som nasadil 4ks tie boli fakt na jesen "obrovske" a cca 70 mladych...
a tiez ako v tom odkaze som mal uzovku ta sa vyhrievala na skale a ked bola hladna...
zaujimave bolo to ze v takych podmienkach - teda kopec bakterii a kade coho a ryby zdrave

Najvecsi problem bol ked som ich doniesol domov - nechceli nic zrat...velka cast vykapala v akva behom par tyzdnou...

Zaujimave bolo ze v jazierku sa ani "neprezierali" hoci mali kvantum zivej potravy...

Slunečnice pestrá nepatří mezi cichlidy ale mezi okounkovité. Takže jsme mimo téma.

poznam este jeden druc hcichlid ktore volne ziju v prirode aj uvas v cesku a su dobre do jazierka Slnecnice pestre .. mozno to niekto pozna a ak mate dostatocne velke aq tak aj do aq su super ..

To nebude zas tak problem, počítam že de o mladé kusy takže budou odolnější než normalní rybky z akvaria které jsou vesměs zvykle na stejnou teplotu vody.