Dusičnany a dusitany

Ahoj Václave, pro Tebe i další zájemce...
dnes jsem v Brně oběhl dvě drogerie starého typu a Sanitr už neprodávají. V jedné mi dokonce řekli, že jim přišlo od státu nařízení, že se nesmí prodávat, ale zdůvodnění nevěděli. Místo toho mně nabízeli podobný přípravek (jméno jsem zapomněl), ale ten byl se solí na uzení, tak jsem ho nevzal. Tudíž je to nepoužitelné, ale děkuji Ti za snahu. Zkusím zatím dávat novou vodu bez RO, na vstupu mám NO3 docela dost a dál se uvidí. Pokud to bude špatné, budu muset koupit hnojivo s obsahem NO3.

Rozdělej si do 1/2 litru vody 30 (35) g a dávku si pak musíš vyzkoušet nejlépe denně a po týdnu změřit. Začni s minimem a pořiď si dávkovač. www.akvarista.cz/…

Díky, zkusím sehnat A jak se to pak dávkuje, když jde o potravinářský produkt?

V drogerii si kup sanytr je to sice potravinářská kvalita to znamená že je tam nějaká příměs která se usadí na dně, ale spoustu let jsem ho bez problémů používal. www.surtep.cz/…

Ahoj všem,
po znovu-založení AQ před 2 měsíci mám problém s velmi pozvolným růstem rostlin. Před včerejší výměnou vody jsem změřil (nepřesným papírkovým testem) základní parametry vody a zjistil jsem, že Dusičnany jsou nulové. Přemýšlím, jak a čím rychle zvýšit NO3 bez nutnosti kupovat spec.hnojiva s obsahem, protože předpokládám, že nebude třeba dohnojovat dlouhodobě. Vstupní voda má dle vodárny NO3=38,7mg/L, já ji míchám s vodou z RO (60%/40%RO). Příště vyměním 1/3vody bez míchání s RO a také jsem zredukoval Růžkatec, který jediný rostl rychle a asi si stahoval NO3 na sebe. Otázka je, zda to bude stačit k návratu na normální úroveň 15~25mg/L? Nebo je možné to jinak levně a rychle podpořit?
Díky za rady.

Asi s křížkem po funuse, ale možná se bude někomu hodit...
Pokud se v akváriu objeví NO₂, je snížení jejich koncentrace výměnou části vody logickým opatřením. V zájmu ryb pak může být ještě přídavek 2-3 g NaCl na 100 l vody.
(Pokud vstupní voda obsahuje dostatek chloridů, není tento krok nutný.)

Takže ta výměna vody funguje. Měň klidně dál, ať snížíš dusitany ještě víc. Nic lepšího a jednoduššího nevymyslíš. Časem si to sedne.

Bude to chtít víc rostlin, když nechceš filtr. Doporučuju i plovoucí.

Vyměnila jsem tretinu vody a dusitany jsou pořád 0.2 az 0.3, tak nevím.

Málo informací o akváriu, ale já bych se opřel o častější výměnu části vody.

Ahoj, mám nově založené akvarium 60x30x30. Před měsícem jsem napustila vodu a zasadila asi 10 ruznych rostlinek. Nemám tam filtraci a ani ji nechci. Nevydržela jsem a před týdnem přidala 4 gupky. Voda je čistá, ale dusitany jsou na 0,5. Koupila jsem nitrifikacni bakterie a jakmile dorazí, tak je tam dám. Snad to zabere. Jak bych ještě mohla snížit obsah NO2 bez filtrace?

Já,když hrabu ve dně při větším přesazování(záleží na rozsahu přesazování).Tak měním min.1/3 vody a druhý den 1/4 - 1/3.A nikdy jsem problém neměl.

Měli jste pravdu, bylo to hrabáním ve dně. Některé rostliny jsem vyndaval i s kořeny, jiné přesazoval. Zvířil jsem bordýlek ve dně víc, než jsem myslel a ten potom ovlivnil testy vody.

Za 24 hodin si to sedlo nebo přešlo do molitanu filtru a testy už jsou standardní NO2 < 0,01, NO3 20-30 mg/l. PO4 jsem včera zapomněl změřit, protože byl také výrazně větší, než normálně, mrknu na něj dnes.

Poučení z toho plyne: nehrabat do dna před testováním vody.

Jednou jsem zapoměl zapnout po krmení filtr, zapínal jsem ho až po 14ti hodinách. Proběhla rychlá výměna 50ti litrů vody z 200. Nic se nestalo ani přesto že jsem viděl různé tabulky jak se začne zvedat amoniak atd. a všechno chcípne. Za mě 5 hodin je pohodička, ale každé akva je jiné

V substrátu je letitý bordel, hloubkově odkalovat nelze, protože většina dna je zarostlá rostlinami. Příště asi budu muset ten bordýlek z vody hned odsávat. Děkuji.

Na 5 hodín bežne vypínam filter, keď robím údržbu (niekedy mi trvá aj dlhšie) a nikdy som nespozoroval problém. Ak by uhynuli baktérie, určite by sa za tých pár hodín nerozložili a ak aj áno, stúpol by najskôr amoniak, ktorý by zrovna baktérie musel premeniť na dusitany a ďalšie baktérie na dusičnany, to by nestihli.

Reálnejšie je nejaké uvoľnenie z dna pred 4 dňami, hlavne ak sú v substráte nejaké hnojivá alebo mnoho rozkladajúceho sa organického materiálu.

Měli jsme včera výpadek el. proudu, mohl trvat až pět hodin. Shodou okolností se jednalo o údržbový den akvária, kdy před výměnou vody dělám testy.

NO2 jsem naměřil 0,4, kdykoliv předtím byly hodnoty max. 0,03.
NO3 jsem naměřil 40-50, normálně bývá 20-30.
PO4 jsem naměřil 2,4, normálně do 1,8.

Předpokládám, že odumřely baktérie v biomolitanu a pokazily vodu? Před čtyřmi dny jsem zasazoval novou rostlinu a některé jiné přesazoval, ale to by snad tolik neovlivnilo a za tu dobu by se voda pročistila..

Našel jsem v literatuře užitečný údaj. Pro chov tržních ryb se za nejvyšší přípustnou koncentraci dusičnanů pokládá 80 mg/L u kapra a 20 mg/L u pstruha duhového.

U mě to shodila z 200 na nějakých 5, což už jde. Teď je to míň, když je ve studni více vody.

To je pravda, stejně tak může mít člověk vlastní studnu s bůh ví jakými parametry, ale chtěl jsem tím naznačit spíše to, že bych to řešil nejen s ohledem na ryby, ale i s ohledem na lidi.

Rejection rate pro dusičnany je kolem 90% (někde se udává i více), takže by to reverzní osmóza měla srazit na příjemných 5 mg/L či méně.

To sice nesplňuje ale Krajská hygienická stanice může udělit výjimku.

Možností je spousta, ale je to samozřejmě složité.
- dovážet jinou vodu
- omezit výměnu vody a mít hodně rostlin a málo ryb
- síra filtr
- absorpční media
Reverzní osmóza má na dusičnany horší účinnost, ale taky jde použít.

Chce to hodně prosperujících rostlin. Pokud je to akvárium bez rostlin, tak bych zvážil pořízení reverzní osmózy. Případně existují filtrační média odstraňující dusičnany (zeolit atd.).

A mimochodem, pokud máš vstupní vodu přes 50 mg/L, už to nesplňuje ani normu pro pitnou vodu.

Ahoj, po neustálém boji se zvýšeným NO3 v akváriu a častých výměnách vody, jsem zkusil udělat test vstupní vody a výsledek byl přes 50mg/l. Jak snížit obsah NO3 v akváriu? A jak prováďět odkalení když si s každou výměnou vody obsah NO3 jen zvýším?

Ta destilka je,ale nejspíš jen řešení následku a ne příčiny.Každopádně to může zřejmě pomoct v této fázi,než se ti hodnota dusičnanů dostane do normálu dlouhodobě.

Díky za rady. Mám ještě možnost vstupní vodu ředit destilkou a dostat se na poloviční hodnoty dusičnanů ve vstupu, t.j. na 14 mg/l.

Já bych k těm radám dodal asi tolik: To Tvoje akvárko zdaleka není žádná havárka (kterých je tady spoustu). Chce to spíš ladit než nějak radikálně a poučkově zasahovat.
Ryby ubrat, protože máš tu smůlu, že dusičnanů je dost už ve vstupní vodě. Neonky a krevetky je hezká kombinace, úplně stačí v tak malém akvárku. Pancéřníčky můžeš nachytat do pasti.
Ohledně světla kolikrát pomůže se zamyslet, co čemu stíní. Šikovný prostřih, malinké přesazení, to může pomoct dosud zastíněným rostlinám a zvýšit jejich spotřebu živin. Echinodory sežerou hodně, ale musejí mít světlo.
Ladit se dá i hnojení. Co když je dusík v relativním nadbytku vůči ostatním živinám, konkrétně fosforu či draslíku? Nevíš, že. Můžeš zkusit jemně přidat, třeba ten fosfor.
Ladit, pozorovat rostliny, řasy, ryby. Měření je vhodná nápověda, ale rozhoduje kondice toho, co v akvárku roste a plave.
Stručně, chci říct, buď rád za to jaké to je, protože to je vcelku velmi dobré. Udělej jemné změny a pozoruj.

Krevetek tam ještě minimálně 30 zbyde, docela se me holky rozjely .
A co se týče údržby, pečlivý jsem, jen jsem měl najetý systém 1x týdně.
Neni pro mě problém dělat to 2x častěji.
Ta gupka je tam od založení jako vedlejší produkt záběhových rybek. Tuhle jedinou jsem nedokazal chytit tak jsem jí tam nechal.
Začnu víc svítit, zdvojnásobím výměnu vody a odkalování, uberu obyvatele.
Uvidíme za 14 dní.

Já myslím, že krevetky by tam klidně mohly s neonkami zůstat.
Fakt chápu, že kombinace těch rybek vypadá pěkně, ale pak by to chtělo větší akvárko ...
Anebo minimálně pečlivější údržbu a žádné živorodky k těm rybám.
Ten článek si přečti klidně 2x. Dost věcí z něho pochopíš.

Zítra pujde pryč polovina krevetek. Ty už mam udané. Gupka půjde za cca 14 dni do nano na zaběhnutí a pak pryč.
Na pancéřníčky zatím nikoho nemám. A asi bych je teď ani nepochytal, aniž bych nerozryl půlku kytek .

Vím, že ti pancéřníčci jsou hezcí, ale z těch tvých ryb bych tam nechal jen ty neonky. A už žádné ryby nepřikupovat. Gupku určitě pryč (z tohoto konkrétního akvárka).
Abys tam měl ty pancéřníčky současně s hejnem neonek, tak by to fakt chtělo větší akvárko

Díky. Udělám co je mě doporučováno.

Doporučuji si v klidu přečíst tento článek: www.horacovoakvarium.cz/…

Jak jsi napsal, zredukovat osádku (tu rybí).
Taky více svítit.
Vodu měnit 2-3x týdně a ne jen 1x týdně.

Jo, začala mě růst místy stětičkova řasa. Tak jsem stáhl světlo na míň a daval tekutý uhlík.
Můžu zkusit světlo zase zvednout. Díky za podnět.

Mně se líbí to Tvoje akvárko, ale podle fotek se mi nějak nepozdává světlo. Ta džunglózní hromada rostlin potřebuje dobré světlo, aby skutečně dělala co má, tzn. požírala dusík. Tam máš myslím rezervy.

Druhá věc je čím to měříš, těch 27mg/l je asi údaj z nějakého rozboru vodáren a nemusí být pravdivý.

Přesně tak, padesátka už bývá vražedná, a k té je jen kousek...

Zkus nějakou plovoučku např.pistia,salvinia.

Vím že je přerybněno. Proto tam mám tolik kytek a vnější filtr. Ale asi je to fakt na hraně.
Těch 40 mg/l držím uz delší dobu. Ptal jsem se, jestli to mám nějak řešit, nebo to lze takhle provozovat i nadále.
Dost krevetek teď postupně rozdávám a tu posledni holku gupku asi taky udám.
Děkuji.

Já nevím čemu se divíš, v akváriu je sotva 40 litrů vody a ty tam máš 31 ryb a to nepočítám krevetky. Při výměně vody také NO3 moc neubude. Jinak 40mg/l ještě není až takový průšvih ale může ti to ještě stoupat nahoru.

Ahoj všem.
Mám dotaz k mému akvariu v prezentaci, název "pro radost".
Poslední měření mě opakovaně ukazuje dusičnany okolo 40 mg/l. Vstupni voda má 27 mg/l.
Akvárium je docela zarostlé, vnější filtr bych rekl že slape dobře.
Výměna vody týdně 1/3 a odkalení.
Je to hodně vysoká hodnota vzhledem k chovaným rybam a krevetkam?
Mam přístup ke kvalitni demi vodě ale nevim, zda je vhodné ředit vstupní vodu třeba 1:1.
Díky za pomoc.

No to mě nenapadlo, prostě to musím hlídat. Sanytr se nezkazí.

Se studniční vodou mám totožnou zkušenost. Čím méně vody, tím více dusíků.

Před 3 týdny jsem měřil vstupní vodu ( studna) s výsledkem 5mg/l a přitom v lednu jsem měl okolo 30-40 mg/l. Prakticky tytéž hodnoty jsem měl i v nádrži, ale postupně se to snižovalo až na těch cca necelých 5mg/l ( vstupní i nádrž). Dneska, jsem měřil znovu, jelikož jsem začal lehce asi před týdnem přidávat sanytr a naměřil jsem v nádrži 40 mg/l což mě udivilo, tak jsem přeměřil znovu vstupní vodu a má taky 40 mg/l.....takže sanytr u mě končí ( dlouho se neohřál ).

1) Je takový výkyv běžný u studniční vody? Je to přitom hluboká studna, okolo 20 m. Jakou cenu pak má dělat rozbor vody, když se její hodnoty takto v mém případě zřejmě budou měnit.

2) Test mám JBL, ale dneska jsem použil nový po té co starý došel, nějak se mi nezdá že by jeden měřil takto a další úplně jiné cifry.


P. S. Všiml jsem si že tu jsou dvě vlákna na stejné téma a sice tohle pak toto : rybicky.net/forum/2333

V rostlinné akvaristice jde podle mě o to dostat akvárium (náš malý ekosystém) do dlouhodobě udržitelného (neboli stabilního) stavu. K tomu samozřejmě napomáhá řada faktorů, které jsme okoukali z přírody (voda, substrát, rostliny, živočichové, mikroorganismy, světlo). Svým způsobem si zde hrajeme na Boha, který se snaží z několika dílků skládačky postavit funkční živý ekosystém, kde se bude všechno pěkně hemžit a dlouhodobě prosperovat. Myslím si, že každému dost pomůže, když pochopí, jak co funguje a jak spolu co souvisí a vzájemně se ovlivňuje. Například světlo je motorem fotosyntézy, ale k tomu, aby probíhala, potřebuje nějaké palivo => živiny. Rostliny a živočichové zase produkují odpadní látky, které se v akváriu činností mikroorganismů přeměňují buď na minerální látky nebo na obtížně rozložitelný humus. Chceme-li mít funkční akvárko, musíme zajistit, aby byl tento výše nastíněný koloběh co nejúplnější. Naším hlavním cílem by proto mělo být, aby byla přeměna odpadních látek za všech okolností větší nebo rovna jejich produkci. Pokud bude každá odpadní látka, která nám v akváriu vznikne, rychle přeměněna až na minerální látky, bude naše akvárium velmi stabilní. Pokud se budou naopak odpadní látky v akváriu hromadit a bude z nich vznikat spíše humus, koloběh živin se tím naruší a je jen otázkou času, kdy se to negativně projeví na chodu akvária. Metoda Estimative Index se třeba o tento uzavřený (ve smyslu co nejúplnější) koloběh látek vůbec nesnaží a místo toho cpe do akvária kvantum všeho možného v domnění, že stačí každý týden všechny nahromaděné přebytky odstranit výměnou vody. Na některých fórech však řada akvaristů řeší problémy s nahromaděnými živinami v substrátu (v důsledku používání metody EI), které odtud nejdou jednoduše odstranit a působí jim řadu problémů. Podle mého názoru je proto klíčem ke stabilitě hlavně co nejefektivnější činnost bakterií, nikoli však nitrifikačních, ale mineralizačních. Aby však mineralizační bakterie zvládaly dokonale přeměňovat organické odpadní látky na minerály (rostlinné živiny), potřebují k tomu nejen vhodné prostředí (které musí být aerobní!) a také co nejmenší produkci těchto látek. Jak už jsem zmiňoval, "přeměna odpadních látek musí být za všech okolností větší nebo rovna jejich produkci". Pokud to přeženeme s množstvím producentů (= kálejících ryb) nebo budeme mít nevhodné parametry vody (ať už kvůli používané vodě nebo kvůli jejímu nadměrnému znečišťování hnojivy, nevhodnému pH apod.), nebo budeme překrmovat ... odpadní látky se nám budou v akváriu hromadit, a při jejich anaerobním rozkladu budou zcela nevyhnutelně vznikat nežádoucí věci. Přemnožení řas nebo plžů by pro nás mělo být ukazatelem, že se naše akvárko řítí dlouhodobě neudržitelným směrem, kde produkce odpadních látek převyšuje míru jejich odbourávání.

V nastavení je měření můžeš si vybrat co chceš sledovat a to ti doporučuji.

Díky všetkým za spoluprácu
Podľa testov je tvrdosť vody 9 (aj uhl aj celková) dropchecker je dennerle, farbu som poslednú dobu udržoval na svetlozelenej(pH 6,4), čo v danej tabuľke pribalenej k dropcheckru znamená 80mg/l. Hneď ráno dnes som znížil prietok bublín na polovicu.

Hladina je v pohybe, tých posledných pár rýb, ktoré som tenkrát neotrávil sa zdržuje v dolnej polovici akvária, na hladine sa nedržia. Myslím teda že kyslíku by malo byť dosť, ak ale poviete pridám vzduchovanie.

Včera som odkaľoval vzadu pod rastlinami, ktoré som pretrhával, tam sa mi v dne nezdal problém. Zajtra pri ďalšej výmene skúsim vyťahať rastliny aj spredu a spraviť sondu dna celkovo, či sa to nedrží niekde inde.

Inak testy (ph, no3 etc) samozrejme mám

Dlhodobo mám chronickú rýmu a 2x operované prínosové dutiny takže ja vône moc nie som schopný rozlíšiť. Málokedy dokonca niečo cítim, takže ani neviem rozlíšiť či ten zápach je síra alebo amoniak. (manželka keď sa jej spýtam čo cíti z akva, častokrát povie že nič, ale jak som ja nad ním sklonený hodinu tak nejaký zápach pocitujem.)

Edit2: topridať co2 mi samozrejme bolo podozrivé, ale zas na tejto stránke sa poväčšine písalo "zlepšiť údržbu, odkaľovanie, pravidelné výmeny vody". Tým som samozrejme začal ale efekt to tiež nemalo žiaden :(

kacirska myslenka, ale pokud mas hodne co2, asi moc neviris hladinu. je tam vubec dost kysliku na nitrifikaci. resp. nemuze dochazet k neuplne denitrifikaci za vzniku cpavku?
pokud je to cpavek a ne sirovodik.
bez ryb by to mel pobrat filtr...

Väčšinu informácii pri zakládani tohto akvária som študoval na rostlinna-akvaria.cz Máš pravdu ale tam skoro jiná rada než přidat CO2 není. To by ti mělo být podezřelé. Buď máš tvrdou vodu nebo si nedovedu představit jak nízko už máš pH. Asi bych akvárium propláchl a začal znovu. Testy na NO3, PO4, Fe, a pHmetr je skoro podmínkou.

Tvojí frustraci chápu a za studium článků na netu se netřeba omlouvat. Smutnou pravdou nicméně je, že u většiny těchto článků (na různých fórech zaměřených na rostlinná akvária) bys asi udělal lépe, kdybys je vůbec nečetl. Na rostlinna-akvaria.cz najdeš konec konců i pár článků ode mě (byly převzaté z mých stránek), ale to jsem psal ještě v době, kdy jsem byl (asi jako každý druhý akvarista) okouzlen metodou EI a zcela nekriticky propagoval její nadřazenost. Mýlit se tedy naprosto lidské a není třeba z toho dělat nějaké drama. Mnohem důležitější (a cennější) je používat při tom zdravý selský rozum, který nám často pomůže některé bludy prohlédnout. Nechci tady teď kritizovat metodu EI (nebo jakoukoli jinou). Jako u každé metody zůstává tím nejproblematičtějším prvkem vždy ten, kdo jí používá. Sama o sobě nemusí být metoda EI zas tak špatná, ale slepé následování jakékoli metody je podle mě horší, než nedělat nic.

Ten hnilobný zápach, co cítíš, určitě nebude z rozkládajících se rostlin. Ty totiž rostou v okysličené vodě (tj. za přístupu kyslíku), kde k hnití podle mě docházet nemůže (nebo jen ve velmi, velmi omezené míře). V okyseličeném prostředí může docházet pouze ke tlení, což je rozklad mrtvé organické hmoty za přístupu kyslíku. Při takovém procesu ale sirovodík nevzniká. Proto si myslím, že tam někde (v bezkyslíkatém prostředí => tj. hlouběji v substrátu nebo ve filtru) musíš mít nějaké "hnilobné ložisko". Dokud ho neodstraníš, těžko svůj problém vyřešíš (budeš totiž řešit pouze následky, které ale se díky tomu ložisku budou znovu a znovu objevovat). Řešit se to dá podle mě několika způsoby: 1) hloubkové odkalení substrátu (ne vždy to jde ale tímto způsobem dokonale vyřešit => některá místa mohou být pro odkalení nepřístupná), 2) kompletní výměna dna (poměrně radikálně řešení), 3) použití speciálních bakteriálních násad (napadá mě třeba Microbe-Lift Gravel & Substrate Cleaner (ale existují i jiné) => jedná se o násadu heterotrofních bakterií specializovaných na rozklad detritu, tj. odumřelé organické hmoty, která by měla být schopná poměrně rychle zredukovat zapadlý organický bordel ve dně).

Správné založení akvária je velmi důležité. Jakmile se ti systém rozhodí (tak jako tobě), napravuje se to jen velmi obtížně a kolikrát je prostě jednodušší to celé založit znovu. Znám několik akvaristů, kteří měli podobné problémy jako ty a trápili se s tím celé měsíce. Nezřídka to pak končí i tím, že s akvaristikou úplně skončí. Podle mého názoru je nejlepší používat v akváriu ze začátku obyčejný inertní písek, u kterého budeš mít 100% jistotu, že ten ti žádné problémy působit nebude. Pak bych si nechal v laborce udělat základní rozbor své pitné vody, abych zjistil, jaké živiny (+-) moje voda obsahuje. Podle toho bych pak případně přihnojoval (ale opravdu jen mírně, až by na rostlinách bylo vidět, že jim něco chybí). To, že ve vodě nenaměříš žádné živiny, ještě neznamená, že jich mají rostliny málo. Může to být klidně tím, že to, co jim tam přidáš, prostě beze zbytku spotřebují. Některé živiny se ale také ve vodě srážejí (např. fosforečnany se železem), takže i když je přidáš do akvárka, ve vodě nikdy nic nenaměříš. Myslím si, že když se budeš pohybovat v nějakých rozumných mantinelech, úspěch se po pár měsících zabíhání dostaví. Největším nepřítelem stabilizace akvária zůstane vždycky akvarista (který má často neodolatelnou potřebu se ve všem neustále vrtat).