Dusičnany a dusitany

co takhle místo otázek dát jednu přímou odpověď - příklad vysoká hladina NO3 je nebezpečná protože se NO3 může za určitých podmínek přeměnit zpět na NO2: a tady by měl následovat odkaz, který Vaši hypotézu podpoří. Jinak pořád jenom plácáte do vzduchu bez jakéhokoliv důkazu.

možná bych Vám mohl trošku pomoct:
Denitrifikace je proces, při kterém dochází k postupné přeměně dusičnanu
NO3 - přes různé meziprodukty aţ na elementární dusík N2. Jednotlivé kroky
denitrifikace jsou katalyzovány denitrifikačními enzymy v tělech organismů, hlavně
bakterií (Pseudomonas stutzeri, Pseudomonas aeruginosa, Paracoccus
denitrificans, Ralstonia eutropha, Rhodobacter sphaeroides), ale i některých
halofilních a hypertermofilních archeí a také některých hub. Pro denitrifikaci je jako zdroj energie nutný organický substrát. Pro redukci 1 mg dusičnanu je potřeba asi 1,3 mg organického uhlíku, ať uţ z extracelulárních, nebo intracelulárních látek.
Denitrifikace probíhá buď za striktně anaerobních podmínek, nebo jen při velmi
nízkých koncentracích rozpuštěného kyslíku, asi pod 0,5 mg.l-1. V kyselém
prostředí probíhá denitrifikace pomaleji a tvoří se více oxidů dusíku, zatímco při
zvýšení pH nad 6 převaţuje produkce elementárního dusíku.
Celý koloběh je nitrifikace NH3-NH2O2-NO2-NO3 denitrifikace NO2-NO-N2O-N2

Jak dlouho trvá proces přeměny dusíkatých látek . Není přece okamžitý. Pokud máte v pěstírně velké množství NO3 a skálárám se zničí ploutve, není to náhodou otrava třeba dusitany, které se ještě nestačily přeměnit ve filtru, který na takovou zátěž nestačí. Pokud ale nasypete KNO3 do vody tenhle problém tam nebude.

já jsem napsal že pokud dodáváme KNO3, tak nemusíme řešit ciklus N v akva, protože než se přirozenou cestou dostanete na hodnoty stovek mg/l NO3, tak hodnoty NH3 a NO2 vyše akva zaručeně vyhubí. Naučte se číst, už jsem Vám to párkrát říkal. Jinak pořád čekám, proč je NO3 toxické a zatím nic, kromě pár pokusů odvést téma jinam, popřípadě překroutit to co jsem řekl, nebo popřít to, co jste napsal Vy

že za všechny tyto problémy s chovem ryb nemůžou NO3, ale ostatní N-látky

Jaké? NH4+ ? Tomu dávají naopak rostliny přednost před dusičnany protože je pro ně lepe stravitelný než dusičnany a dál? NO3 to je letální? Napsal to tu někdo NO3 rovná se jed? A co NO2 dusitany? To je daleko významnější jed pro ryby než NO3? Mohou se vysoké koncentrace dusičnanu zpět redukovat na daleko škodlivější dusitany? Co nám napíšete.

to je právě ono, zvýšené NO3 - viník. Zbytek už není tak očividný, nezájem. Ber mě prosím s rezervou, taky nejsem u akva chemik
To jsi napsal dobře. Takhle to tady funguje. Hodit to na první věc naprosto bez přemýšlení. V akváriu rostou řasy - hodím to na moc živin a silný proud.
Když se dělá nějaký pokus, musí se vyřadit všechny ostatní proměnné, nemůžete přece říct, že za to můžou dusičnany, když se vybodnete na měření ostatních věcí. To je důvod, proč laické pozorování nefunguje.

Já už Vám trošku rozumím pro vás KNO3 a NO3 je rozdíl. Pokud ano tak proč vést tuto debatu.
Mě to už dost objasńuje názory Gargamela. Gargamel jak se anglicky řekne nebo i napíše - dusitan, dusičnan a amoniak a třeba dusík. Třeba slangovně - hovorově. dík hodně to pomůže.

Samozřejmě ostatní jak píšeš "látky" jsou poměrně lehce splnitelné alespoň pokud jde o GH, KH, teplotu vody. I když informace u importů jsou velice skromné. A jde spíš o odhady. Je to poměrně řešitelné a to poměrně snadno a to i vyšší koncentrace dusičnanů. Jen se prostě musíte smířit s kolegou že ten pan Rataj měl pravdu že přiměřeně množství max. do 50 mg/l NO3 u běžných ryb je v pohodě. Ta hranice dusičnanů 50mg/l NO3 je jak pro většinu ryb běžně chovaných tak i pro rostliny ještě akceptovatelná. Nicméně odvolával jsi se na laboratoře atd. Projdi si nabídku firem jako Tetra, JBL, SERA apod.(mají laboratře) těmto firmám je jasné že problém makro živin není v Evropě na předmětu dne a jejich nabídka se spíš tedy specializuje na mikroprvky které pomůžou rostlinám a jsou nezbytné k odbourávání dusíku (makro živin). To je dost podstatný rozdíl. Až f. Dennerle má speci. nabídku NPK hnojiv a podmínky k používání těchto hnojiv je snad už dostatečně vysvětleno. Jestli použije Vaše hnojivo - Gargamelovo, nebo si to koupí v drogerii je už jedno. Jde jen o jedno nestrašit lidi že mají málo NO3 a málo fosforečnanu. Stačí se podívat na dodavatele vody a musí být jasno.

No ale přesně o tom je ten mnou přeložený článek: www.rostlinna-akvaria.cz/…
Vidíš, že se kondice ryb zhorší a naměříš vyší dusičnany, ale proč si furt sakra myslíte, že jsou viníkem dusičnany. Jak víte, že za to můžou NO3, co když za to může čpavek, NO2. V neudržovaných akváriích je sice vyšší hladina NO3, ale je tam i více čpavku a NO2. Proč? Proč? Proč za to můžou právě ty dusičnany? Na to se vás tady ptáme celý den, grunda předkládá jednu studii o neškodnosti NO3 za druhou a vy jste mu za celý den nedokázali odpovědět. Obdivuju teda jeho trpělivost, že se s váma ještě furt baví.

Vždyť my tady netvrdíme, že se nemá měnit voda, dokonce je to v tom přeloženém článku důrazně doporučováno, my jen říkáme (a máme to podloženo studiemi), že za všechny tyto problémy s chovem ryb nemůžou NO3, ale ostatní N-látky.

V pohodě, jenom se do té lehce vyhrocené odbornější diskuse snažím vnést trochu té nudné praxe.

to je právě ono, zvýšené NO3 - viník. Zbytek už není tak očividný, nezájem. Ber mě prosím s rezervou, taky nejsem u akva chemik

Ostatní látky, nevím netestuju, jsem sedlák. Vidím upálený prsní ploutve mladejch skalár a vím, že za to může zvýšená hladina NO3, když to nechám ještě pár dní, tak pochcípou všechny, ostatně to bude lepší, jsou z nich už stejně mrzáci, kterým ploutve už nikdy nedorostou.

o mořské akvaristice nic nevím, píšu jen o sladkovodní, o skokových změnách a kondici ryb po transportu už jsem tady taky mluvil. To že v akva nejsme schopni napodobit podmínky v biotopech, o tom se snad bavit nemusíme. Ale pořád jsme se nějak nedobrali k tomu, jak je to s tím NO3. Když dodávám KNO3 jako hnojivo, tak dostanu v akva NO3, koloběh dusíku v akva, je v tuto chvíli irelevantní.

to že jsou různé druhy různě citlivé už jsem tu taky psal, jde o to, že jsi testoval NO3 a určil jsi ho jako případ otravy, a co ostatní látky?

Je velká škoda že se vysvětluje v akvaristice koloběh dusíku podle tohoto vzorce NH4+ - dusitany a pak redukce na téměř neškodné dusičnany a je vyhráno máme jen přeci ty neškodné dusičnany. Všimněte si toho slovíčka téměř každý je trošku opatrný, protože citlivost na dusičnany není přesně daná zaleží druh o druhu. Už trošku akceptujete že u moře je ta citlivost daleko a daleko větší než u sladkovodních ryb. Jen pro představivost v jezeře Malawi vychází jedno hejno 18 ryb cca.na jeden kubík vody. V Matta Grosso má jedna ryba podobně a těď si představte když tu rybu chcete chovat v akváriu které má třeba 300l spolu s doporučením 1cm2 na jednu rybu a do toho ji přidáte ještě 10 mg/l NO3 z vodovodní vody + krmení (dusík), a k tomu ještě 20 mg/l KNO3 . To asi bude docela šok pro tu rybu ne? Až ta ryba projde u zkušenějších akvaristů možná Vám až za 30 let dovolí podobné experimenty dřív ne.

Dusitany (a při pH vyšším jak 7,8 i čpavek) jako odpadní látky vznikají hlavně v nových nádržích, kde má voda nízký redox potenciál. Později se s nimi už nesetkáváme a začnou nás trápit dusičnany.
Lze naočkovat denitratační a denitrifikační bakterie (např. přípravek od Prodibio BIODIGEST) a jejich pomnožení podpořit pravidelným přídavkem organického uhlíku (etanol, ocet, glukopur) do akvária. Tato metoda "vodka filtru" je známá z praxe mořské akvaristiky a funguje i v akvaristice sladkovodní. Denní přídavek vodky bývá 0,5 až 1 ml na 100 litrů vody, dávkuje se denně, nikoliv jednou měsíčně na celý měsíc

Ta "neškodnost" bude, je u různých ryb, různá a proto se podle mě dost dobře nedá stanovit nějaká univerzální hodnota, jako zaklínadlo, která když bude překročena, nebude již ryba na živu. Já jsem spíš praktik(tedy alespoň si to myslím) a s tím, že ryby padaly na základě "vysokých hodnot" NO3 jsem se při svých chovatelských pokusech setkal. Nebudu tady sáhodlouze vysvětlovat konkrétní případy, prostě to mám tzv. za sebou a o toxicitě NO3 já nepochybuji. Podle mě je zbytečný neustále vyzývat k doložení nějakých studií, tu osobní zkušenost Ti žádná studie nedokáže zprostředkovat tak přesně, jako odžitá realita. Asi jsem Tě moc neuspokojil, ale to je můj názor.

gargamel napsal: Někteří lidé narozdíl od vás zvedli prdel a tu studii provedli.
Sovietski vedci, v polovici minupého storočia, štúdiom niekoľkých generácií dážďoviek dokázali, že pamäť je materiálna, čím priniesli zásadný dôkaz v prospech materializmu. Dnes sa o tom nikde nedočítate. Prečo? Je to jednoducho blbosť (tá štúdia). Prečo to spomínam? Lebo prispôsobiť výsledky bádania tomu, čo vybádať chcete nie je problém, a výsledky možno považovať za preukazné, až keď sú zopakovateľné v rôznych podmienkach. No, a aby to nebolo také jednoduché - istý vedec opakovane demonštroval výsledok svojho výskumu o neškodnosti plynu jeho vdýchnutím. Hmm, bol to freón...

Inými slovami, to, že nejaká rybka prežije určitú hodnotu NO3, ešte neznamená, že je táto hodnota pre ňu neškodná, len môže trvať niekoľko generácií, kým sa poškodenie prejaví. A áno, nemám to podložené žiadnym výskumom, ale už zháňam dážďovky

to všechno vím, jde o to, že všude se uvádí toxicita NH3, NO2 ale o NO3 se píše, že je téměř neškodné, pokud není v hodnotách stovek mg/l.

otázkou je, zda je problém v toxicitě NO3, nebo ve skokové změně parametrů vody, vyčerpání z převozu a následné špatné kondice ryb Pořád se ptám proč? Na základě čeho usuzujete, že NO3 je toxické?

Ano celou dobu se Vám snažím vysvětlit něco o adaptabilitě ryb. Protože jen díky tomu můžeme dnes chovat skaláru ale až po desítkách let ve vodě kterou máme, než ve vodě kterou ta ryba měla v původním "biotopu". O tom by Vám povědělo hodně importních stanic kam příjdou opravdu importy. Jak velký je problém udržet tyto ryb v naši Evropské "čisté" pitné vodě. Nikde jsem nenapsal že při vyší koncentraci dusičnanů jde o letální dávku, naopak jde o postupný problém kdy ryby postupně chřadnou. Záleži jak ke zvýšené koncentraci dusičnanů dojde skokově nebo postupně. A o kolik generací. Vaše přidávání dusičnanů až k 250mg/l a to skokově. Je pro takovou rybu vražda. Když jsme u skalár za 20 let bude altum stejně tak nenáročná ryba na dusíky NO3 jako běžný skalár.

Jasně, podle mě to spolu souvisí, protože NO3 je výsledný produkt předchozích reakcí, který musí proběhnout, aby se mohlo hromadit.

já větrám akva pravidelně a dost.jde ale o to, že v akva se hromadí spousta jiných odpadních látek které mají na ryby vliv, já se ptám konkrétně na NO3 o kterém tady diskutuji a pořád nedostávám žádnou přímou relevantní odpověď. Když mi někdo řekne je to tak a tak, a já se zeptám proč a nedostanu odpověď, jen spoustu kliček a odkazů na jiné téma, tak se prostě zeptám znovu, proč, na základě čeho?

Důkazu se člověk dočká, když 2 měsíce nevymění vodu. Ovšem to asi není to, co by Tě zajímalo, spíš to tlačíš do odborných studií a to na mě, akvaristu sedláka až zase tak moc není(jsem nevzdělanec), takže já zůstanu u toho svýho "vyvětrání", ale důkazů se tak nedočkám.

pořád čekám na nějaký důkz škodlivosti NO3 na ryby, nebavíme se tady o znečištění ekosystému a jeho následcích

způsobují zvýšení eutrofizace našich vod. Toho se držte až budete hledat problém s řasou a sinicí kolego připojil bych ještě redox potenciál vody ten je velice důležitý a často podceňovaný.. Možná pak pochopíte co že nesmyslné přidávání dusičnanů a fosforečnanů do vody dělá. Co to způsobuje, pokud je to už nad limit. Tím myslím vaše rady přidávání dusičnanů do vody. Eutrofizace vody to si zadejte do vyhledávače. To jsou opravdu seriozní práce vědců na které se odvoláváte. Proč tlačí celá EU na plnění těchto norem? Až budete v tom hledání zkuste i ČSN 75 7221 a jaké stupně znečištění rozlišuje. Už jsem Vám několikrát psal rozdíl tolerance ryb v civilizovaném světě a o adaptabilitě ryb, která proběhla během několika 100 let a rozdílem biotopu ryb. Nemůžete porovnávat průmyslově chované ryby s rybou, která pochází odněkud kde neznají kanalizaci, průmyslové zemědělství a prací prášek.

takže Vás budu citovat: Ale pro lososa který žije v čisté řece je i 20mg/l už velký problém.
Já jsem Vám tady předhodil studiji o chovu lososovitých ryb při hodnotách řádově stovek mg/l NO3. Nebo se mi snažíte namluvit, že umělé odchovávané ryby snesou 10ti násobky hodnot NO3 jen proto, že jsou na to naučené? Pořád tady předhazujete hodnoty naměřené v řece, o ty se já s Vámi ale nepřu, bavíme se tady o škodlivosti NO3 na ryby, ne o čistotě řeky. Pořád čekám na nějaký důkaž, že samotné NO3 je pro ryby škodlivé. Já jsem jej zatím nikde nenašel, třeba mi pomůžete

Já snad tvrdil a dával jeden odkaz za druhým jen abych dokázal že ryby snesou dusičnanů i 250mg/l proberte se. Myslím že to bylo jinak. Stačí si to projít zpětně. A srovnávat kapry, lososi (ryby z civilizace)s rybou ze středu Amazonie to je trošku mimo mísu nemyslíte. Vysvětloval jsem to pořád dokola. Jen čekám na vašeho kolegu až vymění vodu jak nám vysvětlí ten biotop s nulovou koncentrací dusíku u Cryptocoryne cordata. Stejně tak u ostatních biotopů kde není dusičnanů víc jak 5 mg/l. Proč je potřeba u naši vody, kde je naopak dusíku více než je zdrávo dodávat další dusík do vody. Pokud tedy nepoužíváme upravenou vodu z RO nebo demi vodu. Nebo není naše akvárium na tolik zarostlé a bez ryb kde dokáží rostliny stáhnou během týdne dusičnany až k nule. Pak by mě zajímalo které že to další dusíky rostliny přijímají mimo dusičnanů například NH4+ . A co přijímají rostliny snadněji NH4+ nebo NO3?

to jsou hodnoty za čističkou odpadní vody, tak aby splňovala limity, ne hodnoty vody při chovu, cituji :Intenzivní chov ryb v recirkulačních zařízeních sebou nese i zvýšené zatížení vody
odpadními látkami a nutnost jejich vyčištění před vypouštěním do recipientu. Voda odtékající
z recirkulačních systémů s intenzivním chovem ryb má vyšší obsah organických látek a vysoký
obsah především dusíku a fosforu, tedy prvků, které způsobují zvýšení eutrofizace našich vod.
V tabulce č. 2 jsou uvedeny hodnoty nejdůležitějších parametrů z hlediska jakosti vod u
odtékající vody z rybí farmy v Pravíkově. Na obrázku č. 2 je zobrazena exkrece dusíku a
fosforu u ryb z intenzivních chovů. Značná část dusíku a fosforu je ze zařízení odstraňována
v podobě pevných částic při odkalování sedimentačních kuželů a biofiltru.

zkuste se při čtení trošku soustředit kolego

Já nehledám kličky, ale přece nebudete srovnávat toleranci lososovitých ryb ve velkochovu a amazonských cichlidek v akváriu...Kolego...to přece nemá smysl...

No ono jde o to číst. První tabulka Doporučené hodnoty hydrochemických parametrů pro chov ryb recirkulačních systémech Dánského typu. Tam tabulka uvádí dusičnanů 100 až 200mg/l nevhodné jsou už 300mg/l. Což by například jiná ryba jako kapr snesla. No ale vlastní fungování recirkulačního systému ukazuje až ta poslední tabulka v realizovaném odchovném zařízení pro lososovité ryby v Pravíkově měření až na odtoku. A tam se uvádí NO3 průměr 4,99 mg/l, minimum O mg/l, a max. 11,32 mg/l. Jinak citace co zde byla uvedena byla v souvislosti s nebezpečím redukce dusičnanů zpět na dusitany. Dík potřebě léčení ryb nebo jiných zásahů.

jde o toleranci hodnot NO3 rybím organismem, nehledejte pořád nějaké kličky. když někdo řekne, že pstruh je citlivý na NO3 a já mu ukážu studiji, že je schopný prosperovat i při hodnotách NO3 v řádek 100mg/l tak čekám že řekne máte pravdu, nebo řekne nemáte pravdu protože .... neberu vlastní názor, chci podložená data.

grunda napsal: a tady je další konkrétní případ, tentokrát konkrétní velkokapacitní chov lososovitých ryb v Třeboni. Hodnoty NO3 100-200mg/l. www.rybarstvi.eu/…
Netýká se to náhodou systémů dost odlišných od omezených prostor akvária?

to nemusí být ryba s importu, stačí náhlá změna parametrů vody a vylehají i domácí odchovy, a to nemluvím jen o NO3.

Netuším, proveďte studii a uvidíte. O tom celá tato debata je. Nepředložili jste zhola nic. Jenom hádáte, co by se mohlo stát. Někteří lidé narozdíl od vás zvedli prdel a tu studii provedli.

Tady máte citaci: Proces nitrifikace je v recirkulačních systémech využíván
v biofiltrech k biologickému odbourání amoniaku, hlavního produktu dusíkatého
metabolismu ryb (Wood, 1993). Během nitrifikace dochází k biologické oxidaci amoniakálního
dusíku na dusitany a následně na dusičnany, které jsou pro ryby téměř neškodné (LC50 se u N-NO3-pohybuje v řádech stovek mg.l-1).

U vody s nízkou neutralizační kapacitou (měkká) voda je to vcelku běžné. při vyšší koncentraci dusíků (nedostatečné výměně vody). Dochází i deformacím kostry. To jsou ti křiváčci co občas plavou v některých prodejnách. Rozpad ploutví způsobuje i osmotický šok, až příliš měkká voda.

Nebudu zde rozepisovat všechno tak poslední naleziště rostliny Cryptocoryne cordata

Teplota 24°C, vodivost 19,4 mikros. pH6,9, GH 0,11, obsah volného co2 - 3mg/l, organického uhlíku 2,3 mg/l, hydrogenuhličitanů 7,6 mg/l, chloridů a dusičnanů POZOR JE NULA. Tak rychle proběhne látková výměna. Amonného kationtu 0,02 mg/l, FOSFOREČNANŮ 0,088mg/l, kyslíku 8mg/l, železa 0,14mg/l , manganu 0,2 mg/l, vápníku 0,51 mg/l, sodíku 1,4 mg/l, síranů 2,26 mg/l.

Gargamel můžete nám tohle vyvětlit jakou máte tady teorii v tomto konkrétním případě kde je dusičnanů tak málo. Jsem zvědav na Váš odborný výklad. Proč tomu tak je a zda bych mohl k rybě odlovené z této vody okamžitě přisipat třeba řekněme 250mg/l KNO3? Ustojí to ta ryba? Konkrétně z této lokality.

Vyzera to takto.Stava sa to pri odchovoch - vela ryb pokope.Tak ze pri skalaroch je to tak trochu vyhoda - ze problem je viditelny.

dokažte to, podložte to důkazem. Já jsem vám důkazy o netoxičnosti NO3 dal, teď jste na řadě vy. Jinak je to jen plácání do větru. S tím pstruhem, o dva příspěvky níž máte konkrétní důkaz o chovu lososovitých ryb při koncentraci 100-200mg/l NO3. Popírat konkrétní studie je přinejmenší krátkozraké

Milý Gargameli, (alias Vaše další tři profily zde na rybičkách - Pipu, Pája6, rostlinnakvaria), pročpak máte ve Vaší nádrži s ramirezkami (www.akvarko.cz/…) hodnoty NO3 mezi 5 - 10??? MYslím, že byste je měl výrazně zvednout.... a podělit se s námi o výsledky...
Mimochodem, ve Vašem příspěvku byla řeč o hodnotách 100mg/l, ne o 50.

Já ještě teda taky dodám jednu veselou. Muškáty hnojíme dusíkem aby byly pěkně velké ale pokud přeženem koncentraci tak je taky můžem "spálít" stejná reakce jako při nedostatku dusíku. Listy zežloutnou a opadají. Akvarijní rostliny jsou na tom s příjmem dusíku úplně stejně. Ten p.Rataj asi věděl co píše, když napsal že rostlinám je už blbě pokud je ve vodě víc jak 50 mg dusičnanů na litr. Když v přírodě to funguje skvěle i se 3mg/l.

Ja len dodam ze skalare maju pri vyssich hodnotach "upalene" plutvy.Toto tiez ta "studia" nezahrnuje.

Organický dusík- amoný iont NH4+ - dusitany N02 - dusičnany NO3. Dusičnany, NH4+ a částečně i dusitany spotřebovávají rostliny, které zabudovávají rostliny do svých buněk jako organický dusík tím se koloběh uzavírá.Jedinou podmínkou těchto jevů je přítomnost kyslíku. Za nepřítomnosti kyslíku probíhají tyto procesy obráceně.
Jak rychle se to děje můžete zjistit už z výsledku měření přírodních lokalit NEZNEČIŠTĚNÝCH LIDSKOU ČINNOSTÍ. Viz můj příspěvek, výsledky měření "biotopu" výsledek - NO3 max. do 3mg/l. Přirozené podmínky výskytu dusičnanů v našich vodách koncentrací , jsou postupně narušovány až s růstem lidské činnosti (hnojením). Jak vidíte nedošlo k této vyšší koncentraci skokově najednou ale postupně. Adaptabilita ryb je různá. Vodní organismy žijící v neznečištěné vodě kde je obsah dusičnanů dík rychlé látkové výměnně na nule nebo max do 5mg/l tak z tohoto prostředí nemůžete dát rybu do vody kde je 100 a více dusičnanů na litr vody. Shelfordův zákon tolerance - to není jen otázka dusičnanů. Jak je Vám známo každý druh má jiné nároky na své prostředí pH, teplotu, atd. Co to znamená. Jiný příklad pokud budete chovat neonku ve vodě teplejší než 22°C ona se sice adaptuje ale dost podstatně ji tím zkrátite život. Pokud neonku budete chovat v tvrdé vodě s pH 7,5-8 určitě se adaptuje, ale nemá vhodné podmínky. Nerozmnoží se , bude častěji podléhat nemocem. Nikde nenajdete žádnou studii o škodlivosti NO3 na vodní organismy protože je citlivost dusičnanů odlišná druh od druhu. Stejně jako neexistuje v atlase ryb jeden jednotný údaj o pH a GH, teplotě vody pro všechny ryby. Nemůžete míchat jablka a hrušky do hromady. V našich vodách které jsou daleko více poškozené lidskou činností je tolerance ryb dík postupné adptabilitě k dusičnanům daleko vyšší než u ryb které pochází z tropických oblastí kde doposud k žádné velké lidské činnosti nedošlo. A látková výměna v těchto doposud nedotčených lokalitách probíhá tak jako v evropě někdy před 1000 lety. Dnes kapr, karas, snese hodnoty i vyšší než 300 mg NO3/l opačně to je u raků, pstruhů a jiných organismu, které patří do systému. Nemůžete kapra a pstruha házet do jednoho pytle. Ale už se opakuji. Stejné to je u akvarijních ryb dostatečně aklimatizovaná už po několik generací "domácí" živorodka snese třeba do 150mg/l. Skalára - má v biotopu dusičnanů max. 5 mg/l. Když se poprvé dostala do Evropy byla to velice choulostivá a náročná ryba dnes už snese podstatně víc třeba 50-60mg/l. Opačný příklad dodnes některý druh characid, cichlidek, importy terčovců, LDA sumců. Tyto ryby jsou citlivé už na koncentraci 30mg/l a více. Nechápu co oba pánové pořád hledají. Univerzální potvrzení, nebo studii že každá ryba snese nějakou univerzální koncentraci dusičnanů například nad 250mg/l?? To snad ne. Na to Vám žádný vědec nemůže dát odpověď protože to je individuální. Žádná tabulka ani paušál neexistuje. Doporučil bych Vám něco o hydrologii, ichtologii, etologii ryb, aklimatizaci ryb, adaptabilita a co je adaptace ryb.

konkrétně druhá studie nebyla v laborce, ale baví se o vlivu N látek v akváriu, konkrétně píší o NO3 dodávaném do akvária hnojením a jeho možné škodivosti při koncentraci nad 250mg/l. To není úplně laborka možná než něco komentujete, tak je dobré si tu studii přečíst. Jinak na podložení stolu je dobrá jakákoliv knížka

a tady je další konkrétní případ, tentokrát konkrétní velkokapacitní chov lososovitých ryb v Třeboni. Hodnoty NO3 100-200mg/l. www.rybarstvi.eu/…

No musím tedy utrousit jednu poznámku...jedna věc je laboratoř a ideální podmínky při vědeckém výzkumu, druhá je chovatelská praxe a třetí jsou vnější podmínky v přírodě. To poslední se v té laboratoři fakt dá namodelovat těžko a to druhé je vlastně docela složité...Protože zastánce vědců by měl vědět, že jedna věc je studie za danných podmínek a druhá fungování akvária za podmínek sice relativně stejných, ale třeba na druhé straně zeměkoule.
Všichni víme, že když dva dělají totéž jen málokdy to totéž bývá....Což platí samozřejmě nejen v akvaristice...
Takže ty studie jsou sice dobré pro vzdělání, ale také pro podložení kývající se nohy stolu

Všechno je to podloženo studiemi vědců. A rozhodně věřím více jim, než člověku, který mi napíše sice pěkné, ale smyšlené a domněnkami opředené povídání bez jakéhokoliv důkazu. Nic víc k tomu nemám co říct.

možná by to chtělo to podložit nějakou studií o toxicitě NO3 na ryby, ať hledám jak hledám, nikde nic. Jediné co ti k tomu můžu říct je: www.aquarium-forums.com/…
Nejsem zastáncem vysoké hladiny NO3 v akva, ale než tady začneš někoho napadat, tak to něčím podlož. Zákon o přizpůsobivosti druhů - nic moc argument
teď jsem dočetl studii: Ammonia, water quality and fish health, od Zdenky Svobodové z ústavu Hydrobiologie ve Vodňanech, píše tam o toxicitě NO3 nad 1000mg/l, pakk jsou tam doporučované hodnoty pro chov, ale ty nejsou nijak ověřovány

tady je další výzkum z Floridské univerzity: edis.ifas.ufl.edu/… , hovoří se o škodlivosti při koncentraci nad 250mg/l NO3

Je to tam pěkně podložené, akorát škoda že už tam nefungují ty odkazy na ty rozbory vody v přírodě.

Pomůžu Vám.
Rio Nututun (Mexiko)
Voda čirá, pH 7,7-8,8, Vodivost 1200 mikrosiemens, GH 15,2 °N, tvořená tvrdost kationtů vápníku - 7,6 °N, hořčíku - 7,6 °N, obsah sodíku O,7 mg/l, stejně tak draslíku, dusičnanů a chloridů méně než 5mg/l. Sírany 34mg/l zinku méně než 0,1, mědi 0,4. Volného CO2 8mg/l.

Horní tok Rio Guaporé (oblast Matto Grosso)

Submerzní druhy Cabomba piauhyensis, Limnophila indica, Ottelia brasiliens, Egeria najas, Najas conferta, Echiornia. pH 6,4 , GH 0,7, CA2+ 0,4 mg/l Mg2+ 0,
K- 0,35mg/l, NA+ 0,69mg/l, A teď to důležíté NO3- dusičnany 3mg/l, železa O,21mg/l, CO2- 10mg/l vodivost 22 mikros.

Nebudu zde rozepisovat všechno tak poslední naleziště rostliny Cryptocoryne cordata

Teplota 24°C, vodivost 19,4 mikros. pH6,9, GH 0,11, obsah volného co2 - 3mg/l, organického uhlíku 2,3 mg/l, hydrogenuhličitanů 7,6 mg/l, chloridů a dusičnanů POZOR JE NULA. Tak rychle proběhne látková výměna. Amonného kationtu 0,02 mg/l, FOSFOREČNANŮ 0,088mg/l, kyslíku 8mg/l, železa 0,14mg/l , manganu 0,2 mg/l, vápníku 0,51 mg/l, sodíku 1,4 mg/l, síranů 2,26 mg/l.

Shelfordův zákon tolerance (vztah mezi organismem a prostředím). To je to co by si měl Gargamel nastudovat než začne pouštět na veřejnost klamavé a značně zjednodušenné informace které se mu hodí do krámu. Klamavá reklama je pro začínajícího nebo méně znalého akvaristu nejhorší věc která ho může potkat.
Známe několik tisíc druhů akvarijních ryb. Adaptabilita je schopnost daná všem živím organismům přizpůsobit se různým faktorům v určitém rozmezí. Adaptabilita ryb nám umožňuje chovat akvarijní ryby v prostředí které je ale většinou na hranicích minima. Akvarista by se měl snažit o co nejlepší prostředí pro své ryby. Ryby které žijí v přírodě v neznečištěné vodě často max. do 5 mgNO3/l jsou schopny přežívat v akváriu i při hodnotách větších u cichlidek například do 30mgNO3/l. Citlivější druhy ryb se v akvarijních podmínkách velice obtížně rozmnožují a dožívají se nízkého věku. Žijí prostě na hranicí svých mezí tolerance . Z těch tisíce druhů ryb je tolerance u každého druhu různá. Ryba která žije ve stojaté vodě (kapr) má vyšší toleranci k dusičnanům než napříklád pstruh, losos. K nárustu dusičnanů nesmí ,ale dojít skokově, jednorázově. Živorodky při 150mg dusičnanů mají svěšené ploutve a postávají u hladiny. Terčovci při 5O-80mg/l ztrácejí aktivitu ,postávají na jednom místě jsou tmavě zabarveni. Vyšší koncentrace dusičnanů je často spouštěčem stresorů a tím i nemocí.
V normálně zařízené nádrži s rybami a naši vodovodní vodu která zdaleka překračuje 1Omg/l. Je dusíku a fosforu nadbytek neboť kontinualně vznikají při mineralizaci organických zbytků bakteriemi.Pravidelným odkalováním a výměnou části vody je naopak musíme regulovat. Přípravky NPK hnojiv jsou určené pro akvária kde se specializují jen na rostliny akvária, kde nejsou ryby nebo jen minimum ryb. Z komerčních prodejců NPK hnojivo prodává f. DENNERLE. Pokud si začátečník přečte recept na řasy ve znění, přidávejte dusičnany a máte po řasách může se dočkat nepříjemných překvapení. Hnojení dusičnany je známo už dříve možná si vzpomenete na "trhovce" se zeleninou kteří si pomáhají s dusíky. Proč je tedy pokutují?? Když je to pro organismus neškodné? Mimochodem památku na KNO3 - ledek máme dodnes dík této zemědělské metodě dodnes ve vodovodní vodě.

Samozřejmě jiné hodnoty budou tolerovat mořské druhy, jiné sladkovodní atd. Toto je ale napsáno i v tomto už několikrát odkazovaném článku: www.barrreport.com/…
Je to tam pěkně podložené, akorát škoda že už tam nefungují ty odkazy na ty rozbory vody v přírodě.
Nedokážu odhadnout, kolik % lidí tomu článku v angličtině rozumí, proto to zítra přeložím a hodím na Rostlinna-akvaria.cz a pak vám tu na to dám odkaz. www.rostlinna-akvaria.cz/…
Deathbull: To oddělení diskuze bude asi dobrý nápad.

To si myslím také...ale také si myslím že u ryb na N látky citlivých, a že jich není málo, bude problém daleko níže a i v případě že se to dodá hnojivem do perfektně fungujícího akva po výměně vody. O tom že NO3 je na konci přeměny z mnohem větších zabijáků...o tom žádná, ale neškodného beránka bych z dusičnanů nedělal. Vše chce svoje. Jinak to bude vadit Heckelům, jinak melounům (příklad).

Zítra z postřehů udělám vlastní téma, krapet jsme odskočili od sinic

do 50mg/l u domácích odchovů bude asi v pohodě, ale u importů bych to neriskoval. Já u terčovců držím hladinu na 10mg/l - možná ze zvyku, ale proč to pokoušet