Ten vzorecek o ubytku s kvadratem vzdalenosti je skutecne jen pro bodovy zdroj. Cely problem se podle me vyjasni, kdyz pochopime, ze zarivky vyzaruji nejake dane mnozstvi energie. Ta se nikde neztraci (krome pohlceni svetla vzduchem, zanedbatelne) U bodoveho zdroje cim vetsi vzdalenost, tim vetsi kulova plocha na kterou dopada.
Podle me, kdyz pripustime, ze zarovka (i s reflektorem) sviti do pulkruznice (Uvazuji v rovine, zarivka je prilizne po cele delce akva, takze zavislost bude zrejme linearni), pak pri 45cm akvariu mame pri vysce osvetleni 5 a 15 cm pulkruznice o r=50 a 60 cm. jejich obvody jsou 157 a 188cm.
Dno akvaria bude ale vzdy stejne siroke, napr. 40cm. v tom pripade bude dostavat 25 resp 21 procent vyzareneho svetla...
Zarivka nam nesviti do pulkruhu, ale kdovi jak, kdyz tam mame reflektor. Napr pro 120 stupnu to dela 38 a 32 procent. (na stejne 40cm dno).
Pricemz jsem nahradil dno casti kruznice, misto usecky, takze bude dostavat svetla vice, nez uvedena cisla.
Je zde spousta dalsich ALE
- predevsim je to kvalita odrazu od reflektoru - cast svetla se pohlti.
- svetlo je ve vode rozptylovano do ruznych smeru, rekl bych ze to bude asi nejvetsi vliv na sireni svetla
- svetlo je vodou pohlcovano, ale nezavisle na tom, jak vysoko reflektor je
- rostliny nejsou uplne na dne, ale blize svetlu
- odraz svetla od skla akvaria dovnitr
- smerovost reflektoru
a asi mnoho dalsich, chtelo by to odbornika
Ten prvni vypocet (ztrata 20 procent diky vysce) bych odhadl jako nejhorsi pripad, ten druhy vypocet - ztrata 15 procent je asai blize realu, ale kdo vi, zanedbava se toho moc.
tak me napada, ze to pocitat asi mozna nemelo smysl. Mozna nejlepsi by bylo, kdyby to nekdo od oka zkusil, jestli v tom je nejaky vyrazny rozdil, ja si myslim, ze moc byt nemusi. Pokud vnitrni bocni stenu krytu jsou z nejakeho reflexivnejsiho materialu, tak muj osobni odhad je, ze ztraty zpusobene vzdalenosti budou jedny z tech mensich (ve srovnani se spinavym krycim sklem a pritomnosti/nepritomnosti/nekvalitnim reflektorem)