Přechod emerzní na submerzní

E. bleherae taky v akva nemám, ale můj E. subalatus kompletně přelistoval až za nějakých 10 měsíců. Za další 3 už má listy nad vodou.
Sagitárie bude určitě rychlejší.

Vallisneria asiatika-??? -emers nerastie
hygrophilia polysperma- rychlo
ludwigia palustris-rychlo
Echinodorus bleherae-to neviem nemal som
Sagitaria subulata-to neviem nemal som
...sry za strucnost...

konkretne napr.Vallisneria asiatika, Echinodorus bleherae, hygrophilia polysperma, Sagitaria subulata, ludwigia palustris... klidne muzete dat zkusenosti a info jak rostou atd...dik

...tento prechod je jednoduchsi a rychlejsi ako "opacne" - a kvoli comu to potrebujes vediet "tu dobu alebo ako dlho"? -niektore rychlo niektore pomaly - ale "ovplivnit" to nevies - treba cakat...

O jaké rostlinky vám jde konkrétně?

Dobrý den, chtěl bych se zeptat po jake době nasnava prechod rostlinek na submerzni formu a jak dlouho tento prechod trva?

Ta rostlina je emerzni - je to nejaky druh rodu Philodendron. Ktery presne nevim - je jich pres 50 druhu a pokojove kultivary tu neurcitelnost jeste umocnuji.
"já ji mám v akva tak uvidím jak to dopadne" - dopadne to tak, ze shnije. Zrejme ne za 14 dni (preci jen neco vydrzi), ale do pul roku to ma za sebou jiste.

Nějaká podobná rybicky.net/atlasrostlin/syngonium_albolineatum

Myslím, že to je pokojová popínavka, jméno neznám.
Edit: Z klasických pokojovek se da poměrně uspěšně použít Spatifilum - toulcovka. Je vhodná k rybám, které rostliny ničí, je tuhá.

Docela dobře mě roste v květináči.

co je to za rostlinku a je emerzní?

Občas je to stává že si rostlina umane a z akva prostě odejde. Vetšinou s tím nejde moc dělat.Je to většinou u rostlin pocházející z přírody a v akváriu jsou v submerzní podobě jen dočasně.
Takhle třeba dopadl Blek www.akvarko.cz/… (10.6. 2007)
Mě takhle vystoupilo již několik rostlin. List bych ustřihl a celou rostlinu drobet popotáhl aby se částečně narušil kořenový systém a rostlina trochu zabrzdila.
Edit: Zřejmě se jedná o Ech. palaefolius (lžicovitý)

No ten seznam neni uplne kompletni, navic ty echinodory jsem vsechny "pouze" dostal, a darci neznali jmeno, tak jsem se to snazil identifikovat sam.
Jinak stoprocentne je to list (vycniva vcetne stvolu tak 15 cm nad hladuinu, roste rychle potvurka )
Navic jak jsem ho dostal, tak mel nektere listy emerzni, nektere submerzni - alespon jsem to predpokladal, z toho, ze jedny (tipoval jsem emerzni) byly tvrdsi a kulate. Ty po case vsechny odumrely. Ostatni a nove pak takove bych rekl typicke šípatkovicke
Jinak jeden obrazek roven tisici slov

Podle seznamu co máš u akvária by to žádný dělat neměl. Není to jen stvol a na něm se tvořící nové rostliny?

našel jsem toto - je to copy paste ze zdroje, jež je uveden. Jedná se o úryvek, doufám, že jsem tím dal zadost různým "právním aspektům". Myslím, že o "mojí" situaci se tam moc nepíše, jen to, že u některých druhů nastává, ale nechtěl jsem to ořezávat, abych náhodou nepozměnil smysl kapitolky.
BIOLOGIE VODNÍCH ROSTLIN I; Vlastík Rybka; botany.upol.cz/…
4. Heterofylie vodních rostlin
Definice heterofylie je poměrně obtížná a ve skutečnosti je obvykle představována krajními
formami stavu s řadou přechodů. Heterofylií obecně rozumíme stav, kdy má rostlina
vytvořeny dva a více různých typů listů, a to buď postupně v průběhu svého ontogenetického
vývoje (pochopitelně vyjma listů děložních), anebo současně na různých částech svého těla.
Obvykle je u vodních rostlin heterofylie podmíněna výskytem listů ve dvou typech prostředí a
tudíž morfologickou a někdy i fyziologickou adaptací na tato prostředí – např. submerzní a
emerzní listy Nuphar lutea. Takovéto listy se již nemění při expozici do jiného prostředí.
Ovšem například rod Callitriche mění tvar listů v závislosti na tom zda je submerzní, či
emerzní – na stonku tak můžeme v závislosti na zaplavování a vynořování najít různá patra
přeslenů s listy submerzními a emerzními a můžeme si tak vytvořit představu o oscilacích
vodní hladiny.
U jiných vodních rostlin existuje heterofylie v rámci ontogenetického vývoje. Existují
nápadné rozdíly mezi juvenilními a staršími listy – např. u rodu Sagittaria má řadu druhů
juvenilní listy čárkovité a starší jsou širší a různého tvaru dle druhu – např. střelovité. Tento
dvojí typ listů není příliš ovlivňován vlastnostmi prostředí. Typ heterofylie s odlišnými
juvenilními listy je výhodným adaptačním mechanismem umožňujícím kompetičně uspět i
v hustším zápoji makrofyt. Rostliny s dospělými listy již obvykle nejsou schopné ani při
návratu do submerzního prostředí obnovit juvenilní typ listů, pokud nejsou podmínky
extrémní.
Posledním projevem heterofylie je polymorfismus tj. schopnost rostlin vytvářet různé
terestrické a vodní formy např. Persicaria amphibia, rod Callitriche, Sagittaria sagittifolia.
Heterofylie vytváří taxonomické obtíže, takže pro determinaci heterofylních druhů je nutné
studovat reprodukční orgány – např. rody Callitriche a Batrachium.
Heterofylie se vyskytuje bez systematické vazby – typická je pro Nymphaeaceae, rody
Callitriche, Sagittaria, Potamogeton, Aponogeton, Echinodorus, Luronium, Batrachium,
mokřadní Apiaceae.
U některých druhů není heterofylie viditelná na první pohled, ale přesto existuje. Např.u
Ranunculus lingua ponořené listy postrádají stomata, obdobně u Zizania aquatica – ponořené
listy jsou bez stomat, u plovoucích jsou stomata na horní straně a u vynořených listů na obou
stranách.
4.1. Faktory ovlivňující heterofylii
Jedná se o komplexní působení více faktorů. Jednodušší (submerzní) tvar listů je způsoben
zhoršenými světelnými či nutričními podmínkami, případně odstraněním listů. Podobně jako
u terestrických rostlin ovlivňuje růst dospělých listů vysoká koncentrace cukrů v rostlině.
Jedním z důvodů heterofylie může být nízký obsah vápníku – např. u Potamogeton
perfoliatus se mění tvar listů v závislosti na změnách v poměru K:Ca v substrátu.
Významnou úlohu hraje i fotoperioda a především teplota. Např. u rodu Oenanthe stimulují
nízké teploty růst submerzních listů.
V experimentálních podmínkách je možné dosáhnout indukce submerzních listů v emerzních
podmínkách, ale vzácně naopak.

No, cekal jsem, ze se to vic rozjede, to je zajimava otazka. Vubec s tim nemam zkusenosti, asi se projevy budou lisit rostlinu od rostliny, ale rekl bych, ze jakmile vyrazi nad vodu, bude mit vetsi snahu se tam dostavat. Zjisti, ze se ji tam libi, je to blizko a posle tam dalsi listy (ktere by treba neposlala, nebyt toho "prukopnika".
Ale to, ze tam listy ma, muze (a bude) delat dobre i casti, co zustane pod vodou, zlepsi se zasobeni co2 ...
U echinodoru bych si tipl, ze odhazovat nic nebude, ale vic se bude snazit jit nad vodu.
Jsem zvedavy na diskuzi a zkusenosti.

Pokud nechceš, tak nic nestříhej. Nad vodou ( emerzní forma ) je list jiný, protože musí unést sám sebe - tzn. že je tužší, tvrdší atd. Pod vodou toho listy nepotřebují, nadnáší je voda, proto jsou jemnější. Rozhodně to neznamená, že máš buď emerzní nebo submerzní formu, listy se prostě jen přizpůsobí podmínkám ve kterých jsou.

Mám v ekvárku echinodorusy, přičemž jeden z nich začal růst nad hladinu - vyrazil mu prvni emerzni list (jinak je cely v submerzni forme). Muze byt rostlina zaroven v emerzni i submerzni forme, nebo bude vzdy prechazet do jedne z nich? tzn. ze by "odhodila" submerzni listy a sla pouze do emerzni formy, coz bych nechtel. Bylo by tedy asi zahodno v tomto pripade (pokud tedy nemuze mit dlouhodobe oboje) ten emerzni list odstrihnout?