Barevné spektrum

Tomu rozumim. Ale dostali jsme se k tomu, ze kdyz rozprostru energii do celeho spektra (v rozumnem rozsahu pro nase uvahy) a kdyz ji vyzarim ve vrcholech, ze v tom vrcholu ji vyuziju lepe, nez kdyz budu plytvat na malo ucinna mista k vyuziti rostlinami.

Tady prece nejde o to, ze vyuziju cokoli, nejak ano, ale jak ucelne je svitit v jakem spektru, protoze tady se nebavime o tom, ze z plneho spektra neco odfiltruji jako nedulezite, ale o tom, ze veskerou pouzitou energii prevedu na spektrum, ktere se nejlepe vyuzije. Svetlo nad akvarium nedelam tak, ze dam na okno filtr, ale tak, ze si vyrobim vlnove delky svetla ktere chci.

Také si zabrousím na tenký led a ještě ke všemu to zjednoduším.
Vidíte vše zeleně nebo máte barevný svět. A přitom v čípcích nemáte pigmenty, které by vrcholy křivek zajistily kontinuální odezvu na všechny možné barvy. To, že nějaký pigment má absorbční vrchol v určité hodnotě, neznamená, že dobře neabsorbuje i v ostatních vlnových délkách. Zvláště, když těch ostatních délek je třeba v souhrnu větší množství. A to, že chlorofyl a je pro absorbci slunečního záření mnohem lepší než ostatní barviva jiných skupin "rostlin" napovídá fakt, že se vůbec rostliny prosadily. Přeci jen tu nebyly první.

Zkusim argumentovat jinak. Aby mohly sinice vyuzit zelene spektrum, pouzivaji k tomu cs.wikipedia.org/… . Kdyby chlorofyl sam o sobe (ktery v nich je) tohle umel, byla by jim ta barviva celkem k nicemu.
cs.wikipedia.org/…
cs.wikipedia.org/…

A jelikoz u druheho linku ctu:"Vyskytují se zejména u zástupců sinic, skrytěnek, rozsivek, hnědých řas, ruduch a krásnooček.", je mi celkem jasne, ze tady stoji seznam toho, co tak uplne v akvariu nemusim.

Pokud ma mit zelena cast spektra u rostlin nejaky vyznam, musi ji nejprve neco zpracovat, ale co to u rostlin tedy je? Chlorofyl sam to nebude (to je ten prvni argument na zacatku) a fykobiliny to take nebudou:
cs.wikipedia.org/…
"Podle používaných fotosyntetických barviv se rostliny dělí na dvě větve: Glaukofyty a ruduchy mají chlorofyl a fykobiliny stejně jako sinice, zeleným řasám a rostlinám fykobiliny chybějí."

Sice bruslim pro mne na hodne tenkem lede, no ale nakonec bych nebyl za pitomce prvne, takze mi to uz pripadne neprida .

Myslim, ze jsme oba jen hledali logicke vysvetleni toho, jak to info brat, a ludvik upozornil i na spekulaci, a ja na i jinak barevne listy rostlin.

Nakonec kdybys to napsal a nikdo nereagoval, to by Te ani nebavilo .

Jinak si zvykej, kazda novatorska myslena je k prosazeni tvrdy orisek, a bud rad, ze se jen tezko presvedcuje o jeji platnosti, ze uz se neupaluje .

Nevím, jestli má smysl na to reagovat. Mám z toho trochu pocit, že se ty informace snažíte za každou cenu srážet a uniká vám to podstatné, co jsem tím chtěl říct. Ale budiž:
1) Na svých stránkách rozděluji světlo podle intenzity do několika kategorií (slabé, středně-silné, silné), ale to se samozřejmě týká akvaristiky. Takže je ti doufám jasné, že to, co označuju za středně-silné osvětlení (kolem 50-70 µmol PAR), se nedá srovnávat s intenzitou poledního slunce v létě, kdy intenzita světla na vodní hladině dosahuje zhruba 2000 µmol PAR. Nicméně třeba už pár desítek centimetrů pod vodou je ta hodnota třeba desetkrát nižší. Studie, které jsem zmiňoval, zkoumaly suchozemské rostliny, a u těch je 200 µmol PAR opravdu slabý odvar plné sluneční intenzity (= 2000 µmol PAR).
2) Pokud chceš moje tvrzení ověřit, zkus trochu zapátrat na Googlu. Pokud to nedokážeš a veškeré informace sbíráš jen z internetových fór, tak mám pro tebe do začátku pár užitečných odkazů:
goo.gl/…
goo.gl/…
goo.gl/…
goo.gl/…
Stačí to na ověření? Jinak já netvrdím, že rostliny absorbují 90% zeleného světla, ale 50-90%. Ne všechny ho absorbují stejně. To znamená, že ne všechny musí být světle zelené...

Kdyz se podivam na barvu cehokoli, tak vim, ze to co vidim je cast spektra, ktera se mi do oka odrazila, ktera nebyla pohlcena, a proto jsou veci ruzne barevne. Ono neni jen tak, ze co se nema az tak ohrivat, se dela radeji bile (at co nejvic fotonu odrazi), a hadice kde ma slunce ohrivat vodu, jsou cerne (at co nejvice fotonu pohlti).

Dokazu si predstavit, ze cerveny list cervenou moc nezere, a ze neco tmaveho zere skoro vsechno. Nicmene sveze zelenemu listu ta zelena asi moc nesmakuje, kdyz ji tak dobre vidim, zatimco z dalsi casti spektra vidim na takovem listu tak malo, ze je proste pro me oko zeleny . Muzete namitnout, ze zelenou oko bere nejlepe a kdyz list odrazi cele spektum stejne, uvidim nejvic zelenou, ovsem neni tomu tak, uvidim bilou, pricemz ale ja vidim vetsinu rostlin zelene.

Otázkou je, jak moc zelená by ta rostlina byla, kdyby pohltila 90% zelené složky světla. Jen spekuluji ... tohle veškeré tvoje prohlášení nemám jak ověřit.

Ale spíš je zajímavé, že na svých stránkách uvádíš doslova "Silně osvětlené nádrže = 80-120 μmol PAR". A tady je dvounásobek označen jako nižší ...

Jestli ono v tom i přes nová vědecká zjištění není pořád pěknej bordel. A křivky stále platí. Ale ne pro extrémy (což bych se nedivil).
Marcel G napsal:Ve skutečnosti se přišlo na to, že zelené listy dokáží absorbovat 50-90% zeleného světla! Navíc se přišlo na to, že při nižší svítivosti (kolem 200 µmol PAR) je energetická výtěžnost fotosyntézy u zeleného světla zhruba stejná jako u červeného světla.

Tak to jsem rád, že je další člověk, který říká, že stejně jako nám nestačí jen cukr a voda, tak rostlinám nestačí jen červené spektrum světla.

Nedávno jsem se trochu podrobněji zabýval problematikou využití různých spekter barev (vlnových délek světla) při fotosyntéze, a narazil jsem na několik studií a článků, které vyvracejí poměrně časté a rozšířené tvrzení, že rostliny k fotosyntéze používají téměř výhradně jen chlorofyl a/b, a tím pádem, že světlo v zeleno-žlutém spektru není pro fotosyntézu důležité (nebo prakticky zanedbatelné). Všichni jistě znáte graf absorpce světla chlorofylem, který se často uvádí jako důkaz toho, že chlorofyl umí zelené světlo využít tak maximálně jen ze 2-3% (viz např. obrázek u příspěvku Johana ze 04.07.2013, 09:41). Podle novějších výzkumů je to ale omyl, který vznikl tím, že vědci chlorofyl zkoumali původně v separovaném stavu. Ve skutečnosti se přišlo na to, že zelené listy dokáží absorbovat 50-90% zeleného světla! Navíc se přišlo na to, že při nižší svítivosti (kolem 200 µmol PAR) je energetická výtěžnost fotosyntézy u zeleného světla zhruba stejná jako u červeného světla. Na využití zeleného světla (jak už naznačil Johan) se podílejí hlavně pomocné pigmenty, které pak předávají zachycenou energii chlorofylům. Zelená složka spektra by nicméně neměla být ve světle příliš vysoká, protože jinak může zelené světlo působit na růst rostlin spíše "tlumivě" (k tomu ale obvykle dochází až při vyšší svítivosti → kolem 500 µmol PAR a více). Nutno také podotknout, že u různých druhů rostlin se mohou konkrétní účinky různých světelných spekter na rostliny lišit.

Co z toho tedy vyplývá? Že zelené spektrum bude pro většinu akvarijních rostlin (v našich světelných podmínkách) zhruba stejně důležité jako modré a červené spektrum.

kupte raději běžné třípásmové (8xx) nebo širokopásmové (9xx) zářivky. Vyrábějí se ve vícero barevných teplotách (x27–x65). Záleží na vkusu, kterou barvu použijete. V chladných barvách lépe vyniknou zelené rostliny a třeba neonka, v teplých zase červené rostliny apod.

Ahoj, poradil byste mi někdo prosím, do jaké barvy by měla být zářivka, když to chci na vybarvení ryb, případně jakou teplotu světla by měla mít? Našel jsem zářivku, která vydává ultrafialové světlo čili UV a nevím, jestli to je to nejlepší na to vybarvení, taky nevím, zda by to nevadilo rostlinám a tak podobně. Děkuju za každou radu

Divam se na spektra tech trubic cos uvedl a zadna slava. Ja myslel neco takoveho:
download.p4c.philips.com/…
A u Te bys sakra poznal, ze to neni normalni bile svetlo...

A ted se divam na FOOD trubice od NARVA, to uz ono neni, prilis svetla mimo nejlepe vyuzitelnou oblast. Jo, jde o par nanometru, jenze pri strmosti tech grafu chlorofylu zrovna v tech oblastech se to muze dost projevit.

Samo, ze se chceme do akvarek predevsim divat, alespon my co to mame jako hobby, takze pritlacime na bilem svetle ktere se nam libi (teplejsi ci studenejsi z beznych zarivek ci LED) a ono to taky nejak jde, pac ani nejaky ten Watt navic nez by bylo nutno nam penezenku nedorazi vic, nez nakupy v obchodacich .

Takáto?
www.narva.sk/…

Určite v pohode - až na tú cenu.Je dosť možné že ju "na oko" ani nerozoznáte od 865
Hlavne ked do akva bude svietiť viac rôznych trubíc.

www.narva.sk/…
Aj táto je celkom zaujimavá.

Zkus si prohlednout i spektra ruznych spec. zarivkovych trubic. Uz jsem uvadel trubice k osvetleni potravin, jejich spektrum mi prislo pro rostliny dost slusne.

Ono je to oto ťažšie že ako rastliny tak aj riasy sú dosť prispôsobivé.A napr. zmenou teploty z 3000 - 6500k som nezaznamenal rozdiel v raste rastlín alebo rias ktorý by stál za reč.
Nájde sa iste kopec akvaristov čo pri výmene trubíc zaznamenajú niekedy až neuveritelné rozdiely problém je ale v tom že to treba doplniť trebárs aj komplexným rozborom vody.
Ja napr. nemam problém ani s tým že mi svieti doobedu do akvárka Slnko.
Ale chcem teraz niečo objednavať daake LED na moje pestovatelské nádrže(tam môžem aj fialovú) a chcem sa pozabávať s tou červenou a modrou - preto som sa aj zapojil do tohoto vlákna.
Ako to dopadne v podstate aj tuším, že celú "zábavu" zo spektrom surovo prevalcuje výkon(hodnota svetelného toku).

Spravne, experimentujme. Experiment nepotrebuje znasilnovat sve nejvypiplanejsi akvarium, k experimentu staci i par litru bokem. Navic nas v takovem akvariu nemusi trapit ani absence zivocichu, ze se neni moc na co divat, a ani to, ze experiment dopadne spatne - taky vysledek.

Poridil jsem si 4ks LED ve vhodnych vlnovych delkach (link uz jsem na ne daval v tematu o LED, muze je mit kdokoli), jejich celkovy vyzarovany vykon je kolem 2.5W (dohromady tech 4, ne co sezerou, ale co opravdu vyzari). To je tak akorat na par litru vody a nebude mne tam zajimat, zda na to dobre vidim, ale uz mne muze zajimat sance (v pripade zdaru) si v klidu rozpestovat neco, ceho jsem vyzebral aspon ubohy kousicek a bojim se, ze mi to v normalnim akvariu "zmuchla" nejaka zvedava ryba .

b) pokud na něj nic nedopadne, nic nepředá. Ale v tom případě je "tma". Kdyby náhodou něco na anténu dopadlo, sebere to chlorofyl a či třeba u sinic nějaký fykobilin.
c) spojte si grafy jednotlivých chlorofylů. Chlo A je nejdůležitější a ten mají všichni. A ostatní pigmenty se hodně překrývají.
d) zatím jsem nikde neviděl důkaz, že by jednotlivé typy chlorofylů předávaly něco mezi sebou. Chlorofyl je na příjem energie světla. A tu pak předává "někam dovnitř" (tam už tápu). V anténě (tam, kde se chytají kvanta energie) jsou chlorofyl a + b. Tam chytnou foton a předají elektron dál. To dál je reakční centrum kde je už jen chlorofyl a. (to beru jako hledaný důkaz) A to je jen jedna část sběru fotonů (PS II). Druhá část (PS I) vůbec chlorofyl b neobsahuje. Proto také najdete chlo A u všech rostlin a řas. Ostatní pigmenty jsou pomocné a ochranné. Popřípadě je chlorofyl trochu upraven (bakteriochlorofyl).

e) tím nechci říct, ať neexperimentujete. Kdo si hraje nezlobí. Ale jen to, že pokud se to u vás s řasami změní, nebude to kvůli tomu, že jste je vyhladověl nižším zastoupením modré barvy.

a) tykej mi ... při vykání se nemůžeme dobře hádat
b) barviva předávají nachytanou energii. To cituji tebe. Co předá, když nenachytá?
c) zelené řasy zase až takový problém nejsou. Jsou hezké a užitečné. Žádná teorie nevyřeší všechno, ale jen něco (teorie strun není dokončená). Tedy se můžeme věnovat nižším druhům ...
d) zatím jsem nikde neviděl důkaz, že by jednotlivé typy chlorofylů předávaly něco mezi sebou. Chlorofyl je na příjem energie světla. A tu pak předává "někam dovnitř" (tam už tápu).

Chtělo by to aby se přidal user laKatos. Ten zatím trochu tuto teorii potvrzuje. XT-E CREE Ledky mají spektrum vhodné pro moji teorii.

Uvidíme. Začínám poctivě fotit jedno místo a za týden dva změním zářivky. Kdybych nebyl tak levej, zkusím si vyrobit ledkové osvětlení ...

Jenže chlorofyl a je u vyšších rostlin hlavní fotosyntetické barvivo. Chlo. b je jen doplňkové a předává svojí energii chlorofylu a. Takže aby jste spíš neznevýhodnil vyšší rostliny. Nemluvě o tom, že určitá kvanta energie seberete i chlorofylu b.
To, že mají chlorofyly a a b peaky v určité vlnové délce neznamená, že tu rostlina nejlépe zpracovává. Barviv je velké množství a jejich křivky jsou poměrně robustní.
A další věc je ta, které že řasy chcete omezovat. Zelené řasy mají stejná fotosyntetická barviva jako vyšší rostliny a mechy. Ruduchy mají k chlorofylu a i chlorofyl c a d (jak se křivky prolínají viz obrázek v mém minulém příspěvku) a další pomocná barviva. Rozsivky k chlorofylu a mají i chlorofyl c. Plus si ke všemu ještě přidejte různá pomocná barviva jako např. fykobiliny. Takže pokud někoho vyhladovíte, tak rostliny.

Je to jen teorie. A jakákoliv teorie zůstává platná, pokud není experimentálně vyvrácená.

Nemluvím o tom, že by řasy nerostli vůbec, když uberu modrou. Mluvím o znevýhodnění. Nějaký vliv to mít musí, to by ty křivky nikdo nepublikoval ...

Omezením modré se nevyřadí A chlorofyl - že má peak i v červené vidím také. Ale sebere se mu určité kvantum energie.

A také nemluvím o tom zrušit modrou složku úplně. To opravdu nejde, jeden důvod je estetický a ten druhý, že denního světla se normální člověk nezbaví.

No experimentovať sa dá ale súhlasím z Johanom že touto cestou sa asi daleko nedostanete.
Zužením spektra to nebude pekné na pohlad a tiež môže priniesť zo sebou rozvoj rias ešte odolnejších(zákernejších) - kedže je ich ozaj velke množstvo.
Ja som robil pokus opačný - skušal niektoré druhy rias izolovať a pestovať.A možem povedat že je to neporovnatelne zložitejšie ako pestovať rastliny.

No, takhle by to asi nešlo. Jednak když něco ze světla uberete, nebo budete něčemu nadržovat, neužijete si tak dobrý pohled do nádrže. A o to jde především.
Nevím, které řasy neobsahují chlorofyl b, ale to není podstatné. Zastoupí ho jiný pigment. Přeci jen jich je "nepřeberné" množství (fykoxantin, bakteriochlorofyl a a b, chlorofyl d a c, karotenoidy, fytoerytrin apod. www.sinicearasy.cz/…).
Pokud byste si myslel, že pokud se omezí světlo o vlnové délce 430 nm (chlorofyl a ho nejlépe absorbuje) a tím se chlorofyl a vyřadí, proč by mělo být dost světla pro chlorofyl b? Jejich absorbční křivky jsou posunuty asi jen o 20 nm a mají dva peaky (jeden v červené a druhý v modré vlnové délce). Krom toho tyto hodnoty v nanometrech jsou jejich peaky. Samozřejmě toho absorbují mnohem více. Stejně tak jako vaše oko nevidí jen záření o 540 nm.

Úplně bych zapomněl na regulaci řas pomocí různých spekter a teplot akvarijního osvětlení. Pokud někoho napadne využívat nabídky světel, tak spíš k tvarování rostlin.

Zaujalo mě v jiném tématu toto:
Designer napsal:
Jeste dodam, ze pomer chlofylu A a B je u rostlin bezne 3:1 a rasy neobsahuji chlorofyl B, ale jen A, alespon co jsem kde vycetl, kdyz jsem se tim zabyval.

Domnívám se, že by to zasloužilo lepší diskusi. Zatím se snažím hledat přesnější informace.

Ohledně chlorofylu se lze dočíst třeba zde: www.smetiste.estranky.cz/…

Rostliny přijímají obecně řečeno jen dvě části ze světelného spektra, modrou a červenou. Modrá má vyšší energii, ale je jí méně, červená nižší energii, ale je jí více.

Pokud tedy řasy mají jen chlorofyl typu A (resp. zbytek lze zjevně zanedbat), stačí omezit kvantum světla o vlnové délce okolo 430nm a omezíme je tím v růstu dost výrazně. Ostatním rostlinám stačí červené spektrum, případně modrá o delší vlnové délce (450nm).

Částečné potvrzení mé myšlenky jsem našel zde: planta.aquariana.cz/… Je to tedy dost stará studie, ale prokázala nižší růst rostlin pod červenějším světlem.

Snažím se řešit problém s řasou (jak jinak ) v low-tech akváriu. Postupy, jak na to se dost liší (od častých výměn vody ala Romant po skoro žádnou dle prirodni-akvarium.cz, atp). A u mě se začalo projevovat po výměně jedné ze dvou zářivek z 840 za 865. Jasně, je to akvárium ještě panenské, rostliny z poloviny ještě zjevně emerzní, možná jsem i zarybnění uspěchal. Pozice osvětlovací rampy také asi není ideální - je moc blízko hladiny a kvůli plastům musím mít reflektory. A díky hloupé délce mám skoro tmu v rozích. To všechno vím, ale nyní pomíjím a věnuji se jen světlu.

V každém případě - chceme-li omezit řasy, nesmíme jim dát podmínky. A do toho spadá i tento můj nápad. Zkoušel jste to někdo nějak experimentálně? Ideální by byl podobný pokus jako ten Richardsův, ale s úzkopásmovými zdroji, třeba LEDkami.

Zkusil jsem to vynést do grafu. Je tam spektrum zářivek Philips Master TL5 HO 865 (modře) a 840 (červeně), plus křivky absorbce světla chlorofylem. Nevychází mi tak výrazně velký rozdíl, jako na první pohled. Ale i tak je tam v oblasti 430nm přibližně poloviční síla.
Graf není dokonalý, nějak mi nesedělo měřítko. Od philipsu to je lineární, chlorofyl trochu podivně vinětový. Ale plusmínus to sedí.

Tento můj výplod je zaměřen opravdu na low-tech akvária. Tedy pro takové, kde nám nezáleží na rychlosti růstu rostlin, jsme schopni oželet náročnější druhy a nechceme denně něčím dopovat vodu. Těm ostatním je to asi fuk.

Ještě dodávám, že moje vzdělání ani povolání se botanice neblíží ani smykem

Díky za rady
To víte, člověk se sice něco málo a zřejmě postačujícího dozví, ale ta zvědavost ho nutí spekulovat dále
Je zřejmě jen otázkou, v čem byla ta VITA LITE tak skvělá. Dejme tomu, že pokud i nadále budu vycházet z daného testu (i když je poněkud starší), a z toho, že se na tak velkém rozdílu při produkci kyslíku zkoumanou rostlinou muselo jako hlavní faktor podílet hlavně lepší podání barev Ra obsažené v té VITA LITE, a to na úkor svítivosti. To by tedy znamenalo dát spíše přednost vyššímu Ra jedné ze zářivek na úkor její intenzity osvětlení.
Dále by to znamenalo, že neplatí věta "Čím vyšší hodnota LUMENŮ, tím účinnější trubice", protože pokud účinností myslíme výslednou rychlost růstu rostlin, tak se na účinnosti nepodílí jen lumeny, ale i podání barev.

Pro mé akva 3x 120cm by to tedy znamenalo použít:
2x 840 - COOL WHITE
1x 965 či 954 - DAY LIGHT
Přičemž ty dvě 840 doženou svítivost, která u 9xx bude chybět, a naopak ta 9xx dožene chybějící Ra u 840.
Tak snad ty zářivky seženu, když už jsem to takhle vymyslela

Tie VITA LITE nahradia tieto www.webareal.sk/…
Ale ako pise Haimdol netreba spekulovat a kludne pouzit trebars Philips 9xx

Z toho že Vita - Lite má Ra 91-96 je jasné, že se jedná o plnospektrální zářivky. Stačí když budeš hledat zářivky s označením 930,940,965 případně pokud chceš do modra 980. Ovšem nic proti panu Pelikánovi a jeho článku, ale vychází ze studie z roku 1987 a dnes je už osvětlení někde jinde. V naprosté většině stačí třípásmové 830,835,840 nebo 865.

No nevím, jestli nějaké vyberu, když přesně nevím TC té Vita lite.

Doporučím ti prostudovat tady ten článek www.e-light.cz/… myslím, že zářivky vita-lite těžko seženeš, ale jejich plnospektrální ekvivalent určitě nebude problém vybrat podle toho článku.

Zdravím,
v akva mám teď "speciální" zářivky, ale po zjištění více informací v tomto směru jsem se rozhodla pro zakoupení 840 a 865. Podle stránky planta.aquariana.cz/… jsem však zjistila, že jako nejzajímavější varianta se jeví kombinace odstínů zářivek COOL WHITE a VITA LITE.
Cool white je jasná, ale co ta VITA LITE? Slyšeli jste o ní něco, kde se dá koupit a tak? Já jsem o ní nic nenašla, i když by podle všeho neměla být nijak extra novinkou..
Jediné, co se mi podařilo zjistit je to, že Vita Lite má Ra 91- 96 a toto označení se používá zřejmě jen v USA. Nemáme v ČR třeba nějaký ekvivalent?

ono to bude i trochu tím kořenem, to ničemu nevadí, ale vodu měňte stejně

Když se Ti nelíbí světlo do žluta, tak je výběr nasnadě.

díky za radu,když jednu zářivku používat nebudu,kterou tam mám radši ponechat?

Podle údajů z oprezentace je to akvárko 14 dní starý a vidím tam ryby. To akvárko se momentálně bude nacházet v kritický fázi nitrifikace, která se teprve dotváří a ustavuje, tak jak má a ten lehce neprůhledný závoj vody bych přisuzoval přávě prozatím nestíhajícím nitrifikačním bakteriím, takže bych nepodceňoval výměny vody a činil tak velmi často. Pokud by se voda měla stát úplně neprůhlednou a měla takovou mléčnou barvu, tak by se mohlo jednat o nálevníka a tam je třeba postupovat jinak a to vodu neměnit, silně vzduchovat, krmit velmi maličko a vyčkat odeznění toho zákalu. To velmi střídmé krmení bude platiti i v tom prvním případě. Jinak co se týká barvy světla od těch zářivek, tak do žluta jsou zářivky s číselným označením 830 a 840, 865 jsou daleko více do bíla, takže dle toho se lze zachovat. Toho světla tam je hodně a může být do budoucna problém se zelenejma řasama, svítil bych jenom jednou z těch zářivek, pro umělý kytky je toho světla škoda.

skla jsem vcera ocistila,dnes budu odkalovat.rostliny jsou umele.ja nevim ta zarivka proste sviti do zluta.

Zkus očistit skla,,,Tou "žlutou" myslíš žlutou či teple bílou?To jsou živé rostliny či umělé?

ahoj mám dotaz nevím jestli je to osvětlením nebo ničím jiným?mám v krytu dvě zářivky bílou a žlutou narva 30W jedna a moc se mi osvětlení nelíbí,nevím jestli je to tak správně.přijde mi že voda je spíše více do žluta osvětlená tím pádem je taková neprůzračná.nebo je špatná voda?je i docela špatně vidět z jednoho boku akva na druhý konecfiltr mám fluval 305,akva je cca měsíc založené,může nikdo poradit?díky

Díky za odpověď. Ještě se zeptám, ta modrá úsporka by nepomohla? Ještě mě napadlo zkusit položit na krycí sklo nějakou modrou folii (filtr co se používá na obarvení světla reflektorů). Asi tím ztratím na svítivosti, ale to by asi až zase tolik nevadilo....

Aktinicka modra je nekde kolem 20k K. Na UVA uplne zapomen, to neni videt, a navic by to nedelalo moc dobre. Blacklight bych take nevolil, i kdyz je castecne videt, hlavni oblast zareni take lezi v neviditelne casti spektra = zbytecne.
Pokud chces posunout vzhled do modra, neni vhodne asi ani jedno, hledej nekde kolem 15k K. Ta aktinicka by mohla byt jen dalsi vhodny doplnek, primo pro more.

Jestli ti to pomůže, tak tady máš jak vypadá akvárko pod různýma zářivkama (+ různé "mixy" zářivek /např. MarineGlo+PowerGlo aj./)

saurama.aqua-web.org/…

On je problém v tom, že nemůžu použít trubice, ale musí to být něco ve tvaru úsporky. Nejlépe závit e27 nebo trubičky DZ (g23)... jde mi především o to, jaký bude výsledek pokud namixuju 6000k + aktinická zářivka oproti 6000k + modrá zářivka.... no pogůglím a pak vyzkouším

...Potřebuji k 6000K zářivce přidat modrou složku ve stylu mořských akvárií...
To je snad jediný případ, kdy i já budu odkazovat na speciální zářivky...
Zkuste některou "speciálku" s vysokou hodnotou Tc a přijatelnou cenou - např. Atman 10000K nebo Atman 15000K. (Ta první svítí pro oko "studeně", ta druhá fialově - podobně jako Flora GLO.)
S tím ostatním, na co se ptáte, vám pomůže strejda Gúgl.

Mohl by mi někdo prosím vysvětlit rozdíl mezi UV-A, aktinickou modrou, černým světlem (black light) a normální modrou úspornou žárovkou? Co se optiky týká, tak jsem uplná lama. Jakého efektu lze dosáhnout s jednotlivými typy? Potřebuji k 6000K zářivce přidat modrou složku ve stylu mořských akvárií. díky

Tak ji vymen za bilou, treba typ 840. A jeste nejakou pridej, jestli chces, aby rostliny byly hezke a rostly.
Vic vyhledas v diskuzich a clancich, kdyztak se pak konkretne na neco zeptej, co nemuzes najit.

Ano ta je modrá.

.. A ta je modra ?? Nejak prestavam rozumnet. Nehlede na to, ze jsme v tematu o LED! (presunuto).

Na takove akva bys potreboval tyhle zarivky v mnozstvi tak 2,5. Takze 3. Jeste lepe 2x 15 (nebo 18W, podle rozmeru) linearni

akvárko je sladkovodní cca 70 litrů.Osvětlení je úspornou zářivkou 11W

A cim a kdy?
Obecne - vadi, rostlinam. Jestli mluvis o nocnim osvetleni treba LED, tak ne.

Pokud hodláte pěstovat i nějaké ty rostlinky, tak by jim to docala vadit mohlo...
Ovšem, bez nejakých těch "podrobností" co že to je za akvárko (sladkovodní, mořské, čím že to svítíte...)???
Takto "od boku" tedy, modré osvětlení pro sladkovodní akvárko není zrovna to pravé.

Je to to modré diodové osvětlení, co prodává ten Polák ? Pokud jo, tak to bylo myšleno jen jako "noční" osvětlení, jako normální osvětlení o tom nelze ani uvažovat

Ano