Barevné spektrum
Ono hodne zalezi, jak chces, aby to vypadalo, pricemz kazdy ma latku uplne jinde.
Kytky porostou skoro pod vsim, IMO zalezi hlavne na intenzite svetla. To jak to bude vypadat uz je hodne subjektivni. Navic pokud clovek nema vylozene srovnani (dve svetla vedle sebe), tak si oko zvykne temer na cokoli
Rybickari hledaji usporne svetlo, rostlinkari honi lumeny a aquascaperi hledaji svetlo, ktere zdurazni rosliny, co maji zrovna tento pulrok zasazeny pro soutez (vetsinou nehorazne drahe hracky, casto s trema pismenkama ze zacatku abecedy
.
já bych samozřejmě nešel do takového extrému, že bych svítil jen fialovo-růžovým světlem jako v pěstírně, ale asi bych volil spíše studenou bílou než teplou resp. poměr 2:1
Nezabúdajte, že všetky biele LED sú tvorené zo zložiek RGB, takže dódy RGB nič nevylepšia, nanajvýš môžu zmeniť pomer jednotlivých zložiek, pretože umožňujú riadiť intenzitu zložiek samostatne. Jediný rozdiel teda je, že biele LED majú tieto pomery zložiek zabudované napevno (pri výrobe).
CRI je pomer vernosti (rovnakosti) vnímania farieb umelého a prirodzeného svetla. Nehovorí nič o farebnom spektre -- v zmysle ktorej vlnovej dĺžky je koľko, pretože nehovorí ktoré farby sú verné a ktoré nie, a tak možno rovnaké CRI dosiahnuť rôznymi spôsobmi. Posledné informácie, ktoré som zaznamenal, vravia, že vysoké CRI je dosahované pridávaním fosforovej zložky/vrstvy, ktorá rozptyľuje pomerne úzke vyžarovacie špičky zložiek LED do šírky. Keďže však nič nie je zadarmo, je to za cenu straty svetelného výkonu, a teda výslednej účinnosti.
Osobne nepovažujem CRI za veľmi významný parameter, samozrejme od určitej hranice, nad ktorú spadajú všetky bežné (a kvalitné) LED. Nevidím v tom pri bežnej akvaristike význam, rovnako tak ako nekalibrujem farby svojho monitora... Hoci poznám odbory, kde na vernosti farieb záleží, aj na monitore
To nevím, CRI souvisí mám dojem s bílým světlem a podáním barev, v případě přidání RGB LED by mělo být možné doladit případné nedostatky bílého zdroje, ale ono posuzovat cokoliv takového pod vodou asi nebude moc možné
Jarry, v této oblasti jsem úplný laik. Mohu poprosit o info, zda toto (barevné spektrum světla) nějak souvisí i s výsledným CRI daného světelného zdroje (a tím i věrností barev rostlin/živočichů)?
Já myslím, že jedna věc je spektrum, jaké rostlina potřebuje pro růst a druhá věc je, jak pod tím světlem bude vypadat
V akváriu, do kterého koukáš, to vždy bude kompromis (zvlášť s LED). Když se podíváš, jak vypadají světla zaměřená čistě na růst, tak většinou obsahují červenou (640-680nm) a modrou složku (430-450nm). Výsledek je celkem ošklivá růžová barva, kterou bych do akvária určitě nesvítil (shodou okolností jsem takové světlo včera dělal). Dělat světlo pro rostlinné akvárium, asi bych volil studenou a teplou bílou v poměru 1:1 a k tomu pár červených, modrých a zelených LED s možností regulovat každou barvu zvlášť. Poslední světlo pro rostliny jsem dělal jen ze studených bílých a popravdě se mi to moc nelíbí, ta teplejší složka mi tam chybí.
U studeného světla ti půjdou rostliny více do zelena a červené zbarvení nebude tak výrazné. Také jde o to jakou intenzitou budeš svítit.
Je správná úvaha, že pokud barva rostliny, kterou člověk vnímá, je to, co rostlina na svém povrchu odrazí, pak zelenou část spektra rostliny téměř nepotřebují. Soudě i podle křivek citlivosti chlorofylů. Pak pro "červené" rostliny by to mělo platit pro červenou část spektra, protože ta se odrazí na povrchu. Z toho mi plyne svítit těmto rostlinám studenou bílou. Ale jsem jen laik s technickým myšlením
Předem dík za názory či zkušenosti
Starší reakce
Takze kdyz mam zarivky pro hezkou barvu ryb, tezko z toho bude nejaka 840
Nezmění se jen ho dostaneš do akvária více.
Na fyziku jsem byla vzdy spatna. Zajima me, zda se zmeni nejak svetlo ze zarivek odrazem od reflektoru?
Starší reakce
Klasická bílá ledka funguje na stejném principu jako zářivka - vydává monochromatické světlo z energetického okraje spektra (modrá až UV) a pak tam je luminofor, který to mění na různé další frekvence. Čím kvalitnější luminofor tím lepší podání barev - úplnější spektrum.
A ano, pokud něco v tom spektru úplně chybí, filtr to nevyčaruje. Ale převod ze studené bílé na teple bílou (nebo naopak) se dělá ve fotografii běžně. Je to na úkor intenzity světla, prostě to, co je tam v nadbytku, zahodíš.
Ano, to je logické.
Ale myslel jsem, že ani bílá ledka nepokrývá rovnoměrně široké spektrum, že ta bílá vzniká smícháním několika málo vlnových délek.
Kdyby byly monochromatické, nebyly by bílé, a to ani studeně bílé - byly by například modré a jediné barvy, které by pod nimi člověk mohl vidět, by byl jeden odstín modré barvy, černá a přechod mezi nimi. Jakékoliv bílé světlo obsahuje frekvence z celého spektra, ne nutně úplně všechny (bílé světlo lze složit ze tří monochromatických světel) a ne nutně v dobrém poměru - proto mají různá bílá světla různou teplotu a hlavně různé CRI - schopnost ukazovat korektní barvy.
Zeptám se laicky: Nejsou ale ty LEDky monochromatické? Když mám plné spektrum, mohu to fólií nebo reflektorem "přibarvit", ale když mám jednu nebo několik málo specifických vlnových délek?
Jak je to?
mužeš dát fotografickou filtr folii, ktera se používá před reflektory - nedělájí problém teplota - ale je to dost drahá sranda
A co dát nějakou folii před světla?
Bohužel tyhle světla používají studené světlo protože má největší intenzitu, bohužel kradou trochu barvy, hlavně u rostlin třeba červenou. Proto jsem si radši osvětlení nechal udělat a použil radši převahu teple bílých čipů.
Mám světla LED od Chihiros a před tím jsem měl zářivky 840,830,860.Jde něco udělat s barvou světla u těch LED světel?Mě se víc líbily ty zářivky.
Starší reakce
Byl jsem tam nedávno, ale jednak mi to tehdy ještě nevrtalo hlavou a druhak tam má samé nobl značky jako ADA apod. a tam to podání barev bude ještě asi o něco lepší.
K té barvosleposti - u žen se naopak vyskytuje (asi 2-3%) genetická "porucha" zvaná tetrachromacie - kdy je gen pro zelený receptor na jednom z chromozomu "poškozen" a vnímá trošku jinou barvu světla - výsledkem je čtyřbarevné vidění místo tříbarevného, tedy lepší schopnost rozlišovat odstíny než je normální.
Čtyřbarevné vidění je běžné u některých zvířat, například u mnoha ryb.
ad barvoslepost) mas pravdu; choroba dedicna, gonozomalne recesivni -> maji vyrazne vice muzi (zas jsem se neco priucil
Konkretne 9% muzu, 0.4% zen
ad chihiros) jestli jsi z Prahy, zkousel jsi Adama Votavu? ma k videni urcite nejake RGB svetlo (tusim twinstar jsem tam videl, ale pro predtavu by to asi stacilo); nejlepsi kdyz mu predem brnknes a optas se, aby ses tam neharcoval zbytecne
Já právě přemýšlel o tom, že k tomu Chichiros A přidělám ještě červený pásek, ale pokud by to mělo nějak rozumně vypadat, bude možná snazší koupit tu RGB verzi. Škoda, že to není nikde k vidění naživo, a to jsme oblezl obchodů už dost.
Jeden kamarad - no to neni zrovna velky statisticky vzorek
Jestli ti kde konkretne o cervenou, je treba svitit na ni cervene. Aby nebylo cervene vsechno ostatni, je treba pridat modrou a zelenou. Tim ti tedy vyleze cervena, zelena a modra, celkove to bude pusobit jako bile svetlo. Ovsem je to dle meho na ukor mezilehlich barev, tj. zlute a tyrkysove. Nevim, zda je to to, ceho se snazis dosahnout. Ty RGB svetla se pouzivaji dle meho hlavne u roslinnych akvarii, kde ti jde primarne o zelenou a cervenou barvu kytek, plus cervena a modra se pouzije pri fotosynteze. Ty barvy mezi tim tolik nepotrebujes, takze s nima nesvitis a usetris na elektrine.
Aby to nebylo tak jednoduche, nektera RGB svetla maji i bilou, takze jsou spis RGBW
Muzes si koupit RGBW led pasek, pridat nejaky color driver, a michat si barvu svetla dle nalady nebo barvocitu navstevy na dalkovem ovladaci
Myslim, ze by to nevyslo ani moc draze, jen je treba se smirit s nizsi ucinnosti nez u ciste bilych pasku.
Já momentálně testuji nad akvárkem tohle. Budu dělat ještě nějaké změny a chci zkusit přidat více modré a nějaké UV. Co se týče barvy světla na pohled, tak já jsem spokojený. Byl jsem zvyklý na studenou bílou od Chihirose a tohle je takové přirozenější a příjemnější na pohled. Když jsem to dával do kupy, měl jsem trochu obavy, aby akvárko nebylo moc fialové viz foto, ale jakmile se k tomu rozsvítí i bílá tak fialová není vidět, jen takový lehký nádech.
Půlka chlapů je barvoslepá. Kamarád si kdysi při sbírání jahod stěžoval, že mají stejnou barvu jako to listí a nejsou vidět... Jde mi hlavně o barvy uvnitř akvária, červenou a další teplé odstíny.
Zkus kouknout na
www.youtube.com/…, ke konci je tam videt jak vypadaji odlesky na hladine u obou svetel. Mne se treba ta duha moc nelibi, ale je to hodne subjektivni a mozna i trochu o zvyku. Stejne jako vnimani teploty barev, nevim, zda na to ma pohlavi nejaky vliv
Jo a pak tam bude tak rozdil v cene, prijde mi, ze rgb reseni stoji cca 2x vic.
Máte někdo možnost srovnat Chihiros A vs RGB?
Co vypadá vizuálně lépe? Pod čím vyniknou lépe červené ryby? Nejsou pod studeným Chihiros A teplé barvy příliš potlačené? A nejsou jednotlivé barvy RGB verze při pohledu do akvária rušivé?
Nejradši bych odpověď od nějaké dámy, neboť chlapům se, co se barev týče, nedá věřit
Starší reakce
0 21.06.2017 17:55 Těhňajs A je někde nějak stanoveno jaké barevné spektrum by se mělo rybám udělat?
Ty ryby ale jsou barevné a třeba dost červené barvy na nich bude.
Ale já tam rostliny mít nebudu
To je dost studené světlo zvýrazňující modrou a stříbřité zbarvení. Takže nějaké teplé čipy bych tam dal aby jsi to měl i trochu červené. Já to mám zaměřené na rostliny takže mám čipy 1 studený na dva teplé.
Dobrý den,
potřeboval bych poradit se skladbou Led osvětlení pro Mbuny. Jako hlavní osvětlení plánuji led čipy XP-G3 o barevné teplotě 6800K. Nyní je otázka: Je to dobře zvolená barevná teplota k těmto rybám? Popřípadě mám doplnit ještě osvětlení o led čipy s jinou barevnou teplotou?
Děkuji za reakce.
Petr
Starší reakce
Ano přesně tak to plánuji, složit světelnou rampu z více barev chipů v poměru, který bude "nejlepší".
RGB používám jen při nočním osvětlení, protože si myslím, že opět nemá člověk tak úplně pod kontrolou momentální výkon předávaný rostlinám v té které vlnové délce.
Mno uvidíme, jak jsem psal v kombinaci s arduinem jsem si pořídil hračku na hodně večerů.
Teraz po par tyzdnoch skusenosti s LEDkami zacinam robit to co prave ty planujes dopredu - uprava spektra. Mne sa farebne podanie v akvariach kde ma svetlo mierny nadych do fialova/ruzova paci. Preto by som na tvojom mieste proste pridal par modrych a cervenych lediek. V komvinacii s normalnymi bielymi ledkami to podla vyzera prijemne, a rastlinam to prospeje. Idealne viac mensich ako menej velkych, vyhnes sa tak disco efektu ako vidiet na tvojich fotkach.
Pripadne mozes pouzit RGB chipy a potom si jednoducho namiesat odtien, ktory sa ti bude pacit. V podstate rovnaky koncept pouziva napr. Arcadia ale i ini vyrobcovia (staci si vygooglit bezny Aquatlantis alebo Fluval Plants 2.0). Mix 8000-10000K lediek a zmes cervenych/modrych resp. RGB:
www.arcadia-aquatic.com/…
EDIT: Velmi pekne s tym prave experimentuje Jarda:
rybicky.net/nadrze/26841-colors-plants-ii
Mozes vidiet ako sa zmeni podani farieb rastlin po tom ako pridal grow pasik. Za mna
V mém příspěvku mne zajímal názor jiných zkušenějších akvaristů na téma barevného spektra a jeho skutečný vliv na růst rostlin, nikoliv viditelné spektrum pro lidské oko. Foto je ze zkušebního aqua a tudíž i osvětlení, které různým způsobem modifikuji a sleduji vliv na rostlinách. Je pro mne koníčkem i výroba a úprava vlastní automatizace spojené s akváriem. To je vše.
Jakými barvami do akvária svítíš takové se k tobě odrazí nevím proč používáš červené a modré čipy když existují teple bílé až studené.
saurama.aqua-web.org/… Ještě jednou dobrý den,
děkuji za vyčerpávající odpověď. V současné době dokončuji beta verzi světelné rampy řízenou arduinem a jak jsem uvedl, zkouším různé varianty. Koupil jsem i po pár kusech čisté modré a červené led diody 10w 12 V, tak vyzkouším kombinace i s těmito chipy. Vím, že na pohled to nebude asi to pravé ořechové
, ale zajímá mě uvedený vliv na růst........a pak se uvidí. Ještě jednou děkuji
Mas v tom trosku hokej.
Vseobecne biele ledky maju spektrum tiahnuce sa cez siroke spektrum vlnovych dlzok - potrebujes totiz pokryt plus-minus cele viditelne spektrum aby si dostal bielu farbu. Naproti tomu cervene a modre ledky (mix ktorych sa vseobecne predava ako "grow") ma obycajne maxima pri ~640 a 450 nm.
Pokial sa chces na to pozerat len z pohladu rastlin, tak je nutne si uvedomit ako funguje fotosynteza. Fotosyntezu pohana svetlo absorbovane (zachytene) chlorofylom. Z absorpcneho spektra chlorofylu mozeme vidiet, ze "zachytava" svetlo v rozmedzi ~430-470 nm a 620-670 nm:
www.austincc.edu/…
Vsetko ostatne svetlo je rastlinam takmer ukradnute. Napriklad pri ~530 nm (zelena farba), chlorofyl absorbuje 10-100 krat menej ako v modrej a cervenej oblasti. Preto v podstate svetelne zdroje urcene pre rast rastlin (napr. specialne ziarivky s ruzovou/fialovou farbu svetla) maju casto ovela vacsi PAR ako bezne zdroje, a to i pri mensom prikone (W) a nizsom svetelnom toku (lumen). Inymi slovami, je to preto, ze vyzaruju viac tohoto "uzitocneho" svetla a menej "balastneho" zeleneho a zlteho svetla.
Suma sumarum - rastliny zaujima len cervene a modre zlozky svetla (i z bieleho zdroja). Co sa tyka sfarbenia rastlin, tam este sam trochu tapam. Momentalne mam studene svetlo, ktore nema takmer vobec ziadnu cervenu zlozku v spektre. Sfarbenie rastlin v podstate ziadne. Moja teoria je, ze cervenanie rastlin je v podstate nieco ako opalenie pokozky u ludi v pripade nadmerneho mnozstva slnka. To, ze rastlina scervena znamena, ze produkuje anthocyaniny a odraza cervene svetlo. Tuto svetelnu energiu teda nie je nutena pouzit v glukoneogeneze. Z toho dovodu
si myslim, ze cervenanie je ochrana pred nadmernym
cervenym svetlom a teda sa najlahsie dosiahne ak svetelny zdroj vyrazne vyzaruje v tejto oblasti. (Rozumej nie Chihiros LED
)
Objednal som ledky vyzarujuce prave v tejto oblasti a chcem si tuto teoriu overit. V literature je samozrejme popisanych mnozstvo dalsich faktorov na podporu tvorby anthocyaninov (cervenych farbiv), pretoze je to ziaduca zlozka v roznom ovoci (cucoriedky, cerveny grep) z hladiska lakavosti pre konzumentov. Zvysene mnozstvo fosforu, zeleza, nizke pH podporuju tvorbu cyaninov. Hlavnu ulohu vsak hra prave svetlo. V pripade pH plati cim nizsie tym lepsie, az do ph ~5 - je to z dovodu, ze anthocyaniny v podstate funguju na principe pH indikatoru.
EDIT: Este by som si dovolil zoradit tie tvoje moznosti. Za predpokladu rovnakeho prikou bude moznost 4 jednoznacne najlepsia na rast rastlin, ale bude to u teba vyzerat ako v marihuanovom doupeti. Moznost 1 bude asi druha najlepsia, s tym ze by to mohlo i dobre vyzerat. Moznosti 2 a 3 su akvaristicky klasiky, s tym, ze moznost 3 bude asi o cosi lepsia (viac zltej a cervenej zlozky).
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat na čistý příklad, když do 100 l aqua budu svítit 60w led chipy 10w 12 V :
1) 2x studená bílá 6000-6500K, 2 x teplá bílá 3000-3200K a 2x grow up 380nm až 840nm
2) jen 6 x 2x studená bílá 6000-6500K
3) jen 6 x teplá bílá 3000-3200K
4) jen 6 x grow up 380nm až 840nm
Bude v tom pro rostliny skutečně pro fotosyntézu rozdíl ? Nebo jde jen o výkon - lumen - lux.
Jaká sestava by byla podle vás nejlepší, nehledě na barevné podání pro oko člověka, čistě myslím v otázce jen pro rostliny. Zatím dělám nějaké pokusy, a po přečtení více článků, jsem čím dál více rozpačitý. Přijde mi, že u grow up chipů (propagovány všude jako top), vzhledem k rozložení čistého výkonu do více vlnových délek spektra, není v takové míře předán do rostlin.
Děkuji za odpověď
Starší reakce
0 13.01.2017 18:17 Pity – Barva
Dobrý den, rad bych se zeptal, jaké je nejlepší barevné spektrum pro akvária a jestli lze nějak vyvážit aby světlo bylo co nejlepší pro rostliny a zároveň aby akvárium vypadalo dobře. A ještě bych poprosil o názor na noční osvětlení. Děkuji moc
Starší reakce
Marceli, rozhodne pis dal. Je desne fajn takhle privadet na nove myslenky, k premysleni i o vecech, ktere povazujeme za zcela jasne. To ze Te chvilemi chceme upalit, jeste neznamena, ze Zeme neni kulata
.
Co mi ted rype hlavou, ze 2x 30W beznych zarivek je na mych 200l malo, ale 2x 30W GROLUX dovoluje mnoha rostlinam pekne rust. Ne vsemu, ale to uz neni jen o svetle. Mam u toho pridano 20W LED, ktere to zelene spektrum produkuji v hojne mire, svitim jimi rekneme 12W (davaji 130lm/W), protoze jinak mam na hladine hned pod nimi problemy s Jelenim parohem (na listech rostlin blize k nim). Jeleni paroh predpokladam prave ta barviva pro vyuziti zelene oblasti obsahuje.
Vzdy jsem ty pridane LED oznacoval za neco, co mi barvi svetlo do bila, aby se na to dalo divat, a je fakt, ze tam nebyly, kdyz jsem jeste mel rekneme bezne zarivky, takze nemohu rict, ze ten rozdil nedelaji i ty LED. GROLUX proti normalnim zarivkam bych musel po akceptovani vlivu zeleneho spektra obhajovat jedine novym, alespon mesicnim testem, coz se mi ale moc nechce, kdyz nemam moc akvarii a v tomhle mi to krasne roste - zkratka si ho nechci rozhodit z toho, jak funguje. Prece jen nejsem v tomhle oboru vic, nez zahradkar.
ludvik napsal:Zvlášť, když samy jeho vlastní tabulky uvádí (u suchozemských) světelnou saturaci v průměru právě u těch přibližně 200umPARVšimni si prosím, že se to týká prakticky výhradně jen stínomilných druhů rostlin (mechů, kapradin, sukulentů, orchideí). Pojem "slunné rostliny" jsem převzal z publikace, kde se tím myslí rostliny vystavené během dne přímému slunečnímu svitu, nikoli "světlomilné rostliny", jak to používáme my o druzích, které vyžadují hodně světla.
Jinak se omlouvám, pokud jsem někoho svými reakcemi urazil. Můj původní úmysl bylo podělit se o zajímavé zjištění, kterému já osobně (na základě prostudovaných materiálů) věřím. Příště si to ale raději nechám pro sebe, protože nemám chuť ani kapacitu o tom někoho přesvědčovat. Mně je upřímně jedno, jestli bude někdo propagovat používání světel s červeno-modrým spektrem. Je to čistě jeho věc.
Ne ... teorie zůstává jen teorií, dokud ji prakticky nevyvrátíme, nebo potvrdíme.
Kromě toho marně přemýšlím, co jsem vlastně shodil. Pouze jsem vyjádřil oprávněné pochybnosti, že to klidně může být i závislé na intenzitě. Zvlášť, když samy jeho vlastní tabulky uvádí (u suchozemských) světelnou saturaci v průměru právě u těch přibližně 200umPAR (nepřepočítával jsem). Takže proč dělat studii o chlorofylech pro několikanásobné světlo? To je jak studium výšky tónu pěnkavy v závislosti na množství kaprů v rybníce.
Pak jsem nařčen, že jsem internetový imbecil, přitom v původní zprávě žádné zdroje nebyly uvedeny (na wikipedii by ten článek byl buď přímo stáhnutý, nebo alespoň hodně výrazně označený). A ještě to vyznívá jako propagace prodejců nádobí ... Dle nejnovějších studií renomovaných laboratoří ...
Takže jsem byl jako analfabet odkázán (v tu chvilku) na imaginární hledání (což tedy prý neumím) googlem ... Tedy jsem byl v podstatě nucen bezvýhradně věřit prohlášení někoho na internetovém fóru, čemuž bych dle prohlášení toho samého člověka věřit vůbec neměl. Já sice vím trochu, kdo to psal, ale normální občasný čtenář (kterého sem přivede google) bude vědět o něm kulové.
Prostě původní text byl nahrávka na normální flame a tak jsem to vzal. Ty odkazy tam měly být okamžitě.
Tím asi končím. I když je to můj thread, takže mi tohle neoznačujte OTčkem.
Johan napsal: je nutné si uvědomit, že rostliny z běžného slunečního svitu dokáží zužitkovat do 3 % (u vodních rostlin do 1 %) z celkového kvanta...Dovolím si to doplnit citací z odborné publikace jednoho renomovaného autora z oblasti limnologie:"K nasycení světlem dochází při relativně nízkém osvitu (kolem 750 µmol PAR), při kterém mezi emerzními makrofyty nedochází k žádné zjevné fotoinhibici, přičemž účinnost využití světla je při plném slunečním osvitu asi 0.5%."WETZEL, Robert G. Limnology: lake and river ecosystems. 3rd ed. San Diego: Academic Press, c2001, xvi, 1006 p. ISBN 01-274-4760-1.
Já mám o karotenoidech trochu jiné informace (viz obrázek).
Karotenoidy nekde kousicek nad 500nm konci, v zelene jsou k nicemu. Tam co jsem nasel, funguji prave ty fykobiliny a asi je sinice nemaji jen tak pro paradu, ale aby ziskaly vyhodu, z cehoz by plynulo, ze samotny chlorofyl je v zelene opravdu dost na houby.
Tebou popsane odrazy (a pruchody skrz vice materialu) by to mohly rekneme vylepsit, a rekneme, ze u listu je vic v cem, nez v nejake sinici a proto ze to barvivo sinice ma.
Ale uprimne, stale mam pochybnosti, treba neopodstatnene, a treba to funguje jeste jinak...
Jenom k tomu všemu ještě doplním: Bavíme se tady o tom, čím a jak svítit, aby to bylo efektivní, ale je nutné si uvědomit, že rostliny z běžného slunečního svitu dokáží zužitkovat do 3 % (u vodních rostlin do 1 %) z celkového kvanta. Takže si myslím, že pro běžný růst je nejdůležitější intenzita, případně časová délka.
Bude to delší (sorry):
Mylná představa o tom, že chlorofyl nedokáže absorbovat zelené světlo vycházela z
absorpčního spektra chlorofylu, které se zjišťovalo tak, že byl chlorofyl vyextrahován z listů, uložen do organického rozpouštědla (např. acetonu), a následně u něj byla spektrofotometrem změřena absorpce světla o různých vlnových délkách. Absorpční spektrum chlorofylu skutečně ukazuje, že chlorofyl dokáže ve zkumavce absorbovat jen asi 2-3% zeleného světla. V praxi se však tyto závěry ukázaly jako mylné → resp. nelze z toho vyvozovat (jak se to často dělalo), že chlorofyl nedokáže absorbovat více než 2-3% zeleného světla.
Chlorofyl v rostlinném listu dokáže absorbovat zelené světlo mnohem efektivněji, než jak naznačuje jeho absorpční spektrum. Jedním z důvodů je to, že i když je efektivita absorpce zeleného světla sama o sobě poměrně nízká, zelené světlo je v listu v mnohem větší míře odráženo (od buňky k buňce), díky čemuž má mnohem
více šancí být nakonec absorbováno. Jinými slovy, kdyby na chlorofyl dopadlo stejné kvantum světla ve všech spektrech a žádné spektrum by se neodrazilo, byla by absorpce zeleného světla nízká. Jenže zatímco jiná spektra se tak neodráží, zelené světlo dopadne na chloropyl, který jeho malou část absorbuje a větší část odrazí, ale tato větší část se z větší části odrazí (ve složité struktuře listu) zase zpět na jiný chlorofyl, a tak dále, až se ve finále z toho původního kvanta zeleného světla absorbuje třeba 50% (někdy i víc). Takže i když je přirozená efektivita absorpce světla na chlorofylu poměrně nízká,
díky opakovaným odrazům se ve finále na chlorofylu absorbuje kolem 50% zeleného světla. V učebnicích se často uvádí graf absorpčního spektra chlorofylu [což je z výše uvedeného důvodu zavádějící!], ale neuvádí se už tzv.
akční spektrum fotosyntézy (tj. kvantum energie, které rostlina ve finále z různých barevných spekter dokáže získat) → viz obrázek.
Kromě toho ale neexistují pouze chlorofyly, ale také třeba
karotenoidy, které kromě světla v modrém spektru dokáží absorbovat i velkou část zeleného spektra. Ty pak získanou energii předávají dále chlorofylům. Karotenoidy jsou schopné nejen předávat část zachycené energie chlorofylům, které ji používají k fotosyntéze, ale také dokáží chránit rostliny před příliš silným světlem. Další pigmenty, které dokáží absorbovat částečně zelené světlo, jsou xantofyly. (Jen pro představu: karotenoidů bylo dosud identifikováno asi 500 druhů.)
PS: Není to nic nového. Přišlo se na to před více než 10ti lety! Ale k akvaristům se to asi ještě nedostalo.
Přidat reakci
[1] 2 3
Zpět na obsah sekce Technika • Zobrazeno 4743x