Krmení

Ahoj, takový malý dotaz. Zkoušel jste někdo toto krmení? www.rostlinna-akvaria.cz/…

Ahoj, dovolím si přihodit mou pozitivní zkušenost z využití mraženého krmení pro terčovce u běžných malých rybek jako císařky, neonky, endlerky apod - můžou se utlouct, vypadá to jako pestrá směs a velikost je taky v pohodě - obsahuje blanšírované maso mušlí, maso krevet, artemie, jikry z mořských ryb, špenát, spirulina, kopřiva, paprika, česnek, lososový olej, Canthaxanthin (max. 25 mg na kilogram syrové hmoty)
Viz www.superzoo.cz/…#

Mno, tak prozatím je odpoveď ne, jehlounci neuloví malé komáry. Mám akva plné komárů, musela jsem tam strčit jinou ryu a ještě je doodlovit no jo, zkusím to ještě jednou

Na každé krmení si ryby musí zvyknout, ale jakmile se to naučí bude rvačka.

Děkuji, dělám to více méně podobně, mražené, střídám každý den něco jiného, a doplňuji věcmi jako kopřivy, spirulina nebo sušené jako třeba fluval bug bites nebo dennerle.
Přihodím k tomu ty větší mražené.

Každopádně jiný dotaz, malinkaté komáří larvy. Máte zkušenost, že je ryby zvládnou ulovit? Primárně pomalejší ryby (u mě jehlounci). Jsou suprové velikosti, jen se bojím, že mi je ryby nechytnou a protože akva nemá kryt, je mi jasné, že je pak akorát budu mít doma, pokud je něco nesní

Z mražených můžeš použít bílý a černý komár, artémii, mysis a dafnie.
Patentky už jsem vyřadil, parkrát jsem si dotáhl vnitřní parazity a ploštěnky.
Suché používám 3-4x týdně, tak trochu funguje jako vláknina na čištění střev.

Krmím hlavně mražené: patentky, cyklops, artemie, koretra, dafnie, občas když mám tak i černé komáří larvy, gamarus, mysis, krevetky skleněné, Trio, Kombo-6 a krill fein. Občas živá koretra a dafnie. Špenátový protlak + rybí maso 1:1 a zamrazit. Vločky, granule jen zřídka. Kostičky rozpouštím v punčoše pod vodovodem a horkou vodou. Patentky klidně 4x týdně vždy s něčím ne samotné.

Pancéřňíčci, cichlidy vysokploutve a rájovec dlouhoploutvý jsou z mých 'velkych' ryb.
Právě že o patentkach je to sporné, jednou týdně max je doporučováno. Ty nitěnky jsou taky sporné. Našla jsem v Hornbachu mražené bílé i černé komáři larvy, tak jsem vzala ty. A viděla jsem takové malé korýše mražené, ale to je asi už pro hodně velké ryby co?

Sice nevím o jaké ryby se jedná, ale červíci z hub a třešní jsou super...

Živé i mražené komáří larvy, mražená artemie... Bylo by dobré vědět o kterých rybách je řeč.

Mám zkušenosti spíše s malými rybkami, mikry artemka, mražený plankton, cyklop a dafnie.
Ale mám pár většího ryb, takže mám mražené jen patentky a o těch jsem četla, že se nemají dávat moc často. Chci si koupit ještě něco dalšího, předpokládám, že koretry, ale co dál? O nitěnkách pořád jen slyším, jak jsou plně nemocí, mražené ještě horší, některým rybám nesedí. Chápu, ruce pryč. Ale co tedy ještě z mraženého zbývá? Ryby jsou pořád dost malé na žížaly. Díky

Tak vzhledem k tomu, že tu dobu pamatuji, vím, že všichni větší akvaristi, kromě toho, že chodili denně na živé krmení, si dělali směs ze srdce, špenátu, mořské štiky a vytamínů v prášku. 2 kg se dali vyrobit za 10Kč. No a ze suchých byl na trhu Tetramin, Supersměs, Lon a Dajana. Chovatelé co dávali ryby na export měli chovatelský hnědý tetramin ve 25l kýblech, který postupně v 90 letech nahradila pro Tetru vyrabějící supersměs z Kapušan. Ale žížaly, nitěnky, a plankton převažovali.

Moc díky, to je hodně zajímavé a podnětné. Mimo jiné mě zaujaly výsledky 1, 8, 17, tam mělo sušené mírně pozitivní vliv, pokud nebylo podáváno samostatně. Je možné, že varianta 18 s nejlepším výsledkem by mohla vyjít taky o něco lépe, pokud by se tam opět přidalo to sušené. Samostatné podávání sušeného hodně slabý výsledek. Na druhou stranu dnes je to sušené taky na jiné úrovni, než v době, kdy dělali ten výzkum. To hovězí srdce pro mě velké překvápko.

Tak ryby si zobnou i řasu v akváriu, nebo se dá přikrmovat špenátem, kopřivou nebo spirulinou. Ta je nejlepší, ale nejdražší.
Já vím, že výzkumy amerických vědců jsou někdy těžce úchylné, ale v oblasti akvaristiky se mezi nimi najde velké množství zajímavostí a docela smysluplných odhalení. No a jednu z těchto zajímavostí objevil pravidelný přispěvatel do časopisu AT pan N.Dokoupil a zveřejnil ji v roce 1978. Týkala se Vlivu potravy na plodnost pavích ok.
Test pánů Dr. Larra, Johna a Robinsona trval 120 dní a cílem bylo vyhledat optimální potravu po které se bude rodit nejvíce gupek. Každou testovanou skupinu tvořily 3 dospělé páry a skupiny byly krmeny výhradně krmivy z tabulky 3x denně vždy ráno, v poledne, a v 16:00hod. V testu 17 byla použity 2 druhy běžných krmiv na trhu smíchaná ve stejném poměru a podávaná střídavě s živou potravou. U testu 8 bylo použito stejné suché krmivo jako v testu 17.
Po skončení testu byla všem skupinám podávaná var. z testu č 1 a plodnost se zvýšila na úroveň testu 1. Pokusy s hovězím srdcem ukázaly, že pokud se podávalo pravidelně každý den, zvýšila se doba přežití ryb o 25-50%. Myslím, že tento test by mohl být velmi zajímavou zprávou pro všechny chovatele ryb. Jen mě mrzí, že ty kluci emerický ještě v té době neměli v hlavě místo mozku, másla kostku a nezkusili vliv některých novovzniklých krmiv jako okurka, meloun, dýně apod. To by byly teprve výsledky

Tam jsem i směřoval, byť jsem to dobře nevyjádřil, protože jsem to zúžil jen na chybějící vitamíny. U mnoha druhů ryb se často uvádí, že nej krmení je živé a ta rostlinná složka se opomíjí a to i ve spojení s rybami, které jsou označovány jako všežravci, pokud tedy např běžné tetry všežravci skutečně jsou. Ten mnou uváděný výčet by tedy asi chtěl doplnit alespoň o nějaké krmivo s rostlinnou složkou, od boku například sak green, tetra phyll apod.

Z přírodních surovin průmyslovým zpracováním, tzn lidským umem - výstup je tedy podle mě možné nazývat umělým krmivem. Pokud vím, pojem umělá krmiva se běžně používá.

Jen je občas problém, zařadit určitou rybu do správné škatule. Všeobecné popisy na netu většinou opsané tyto informace neposkytují a tak se musí člověk ponořit do staré dobré literatury a hledat. Zrovna včera jsem na svém blogu psal o kvalitě popisů ryb ve starých AT a Datz, dnes už by to někdo bral jako vědeckou práci, co dřív znali běžní chovatelé. A nejhorší popisy jsou u obchodníků, tam je člověk většinou rád, že najde správný název ryby.

1/ všežravé ryby- omnivorní
- živí se rostlinnou i živočišnou potravou
2/ býložravé, plodožravé ryby - herbivorní
- specializace na rostlinnou potravu
- filtrace fytoplanktonu ,žraní řas a částí rostlin nebo plodů
3/ dravé ryby- piscivorní
- dravci, živící se výhradně rybami
4/ masožravé ryby- karnivorní
- ryby živící se masem jiných živočichů - masožravci
-ty dále můžeme dělit na
-a/ živí se bentosem
-b/živí se zooplanktonem
-c/ živí se hmyzem
-d/ živí se plži
-f/ živí se živými rybami - piscivorní
-g/ živí se mrtvými rybami
5/ ostatní
- ryby živící šupiny ryb
- symbiotické druhy

- je poměrně jednoduché rozlišit hlavní příjmovou výživovou složku živočicha od vedlejší, nebo doplnujících složek, pokud se nejedná o všežravce
-všežravec = potravu tvoří jak rostlinná, tak i živočišná složka (jednostranné potravní zaměření jedním či druhým směrem není zcela zřejmé, avšak vzájemně se doplnující)
-pokud vezmu v potaz pouze jednu složku ,třeba bílkoviny a jejich důležitost pro syntézu tělních proteinů, důležitých pro růst ,tak tam je důležité, aby byl v krmivu pro ryby optimální profil aminokyselin v krmivu
-už při nedostatku jedné aminokyseliny je zastavena syntéza tělních proteinů
-je tedy zřejmé, že pokud nejsou dostatečně zastoupeny potřebné složky k výživě v optimálním poměru využitelnosti a stravitelnosti, je příjmem zcela zbytečný a omezující vývoj ryb
- ryby tráví sacharidy podstatněji hůře než jiní obratlovci a je u nich pomalejší absorbce glukózy než u savců ,navíc fruktóza a pentóza jsou absorbovány výrazně pomaleji, jen ve velmi malé míře zpracovatelnosti využití
- amylolitické enzymy produkovány pankreatem, kdy je nejvýznamnější amyláza (enzym, který zajišťuje štěpení škrobu)
- u rostlinožravých ryb je především významná "Maltóza" (sladový cukr - disacharid)
- pro celulolytické mikroorganismy ,ryby nemají dostatečně prostorný zažívací trakt, včetně potřebných teplotních podmímek
- pokud se jedná o průmyslově vyráběná krmiva, tak využitelnost sacharidů je ovlivněna změněnou strukturou sacharidů ,za použití hydrotermické úpravy
- tím bychom se dostali opět k bílkovinám atd.

Mne sa to zdá celkom pestré, ale trochu mi tam chýba nejaká rastlinná zložka? Ale toto je skôr otázka, nie nejaké vyjadrenie.

A to "umělé" se Filipe dělá z čeho?

Ahoj, mám dotaz. Pokud budu krmit pestře přírodním krmivem, v mém případě živými a mraženými artemiemi, mraženým cyklopem, dafniemi, koretrami, lyofil. patentkami, nitěnkami, je z hlediska výživových potřeb ryb a možného nedostatku vitamínů a dalších látek nutné přikrmovat i umělým? Případně v jakém poměru podávat přírodní / umělé? Jde mi o běžné všežravé druhy, tetry, akary hnědé apod.

U komárů je problém, že to musí do té vody ten komár nakládst. A červené (patentky) a bílé ( koretry) jsou neškodné, ty kousavé jsou černé. Myslím, že živých krmiv, které se dají odchovávat doma je mnoho, myslím, že je tu na to i vlákno, takže netřeba hrotit komáry, kteří jsou stejně jen v určitém období, ne celoročně.

Pokiaľ máš možnosť kúpiť mrazené (v dobrej kvalite), tak s tým vystačíš. Aj bez toho to ide pri nenáročných rybách bez odchovu (sú kvalitné krmivá - treba striedať).
A ak trváš na živom (vlastnom/mrazenom), tak komáre by som nehrotil (ak nemáš kde prirodzene nazbierať) a skúsil artémku. V danej téme nájdeš skúseností a návodov... "každý" ju odporúča
rybicky.net/forum/3833
rybicky.net/forum/3489
rybicky.net/forum/8140

Nebo vyzkoušet Nitěnky...
www.skrblik.cz/…

Tak nechať stáť a čakať, čakať... Za noc sa nič nestane. Aj tá voda si musí asi sadnúť aby ich nalákala (či v to urýchlia tie listy/detrit?), plus nejaký vývoj...to nech poradí nejaký odborník.
Ja by som to nerobil inak ani na chate (tatko by ma hnal či mi ...). V okolí je veľa záhrad, kde ľudia trávia celé leto aj bývajú... aj keď je to bežný jav v záhradkárskych oblastiach, bez zdroja vody (iná možnosť nie je).

takže dát na zahradu sud do kterého to chci nezakrývat a nechat přes noc?

Tak to by hádam šlo - na záhrade boli larvy vo všetkom, kde stála voda bez chémie (sud) aj bez lístia a detritu (len nech sa to cez deň neuvarí) . V nádrži/bazéne (z betónu) na polievanie (aj kúpanie) pre skleník a záhradu, sú už niekoľko rokov dva koi karasy bez kŕmenia - nech tam žiadna larva nie je (aj bez chémie), zimu prežijú v sude v pivnici.
Ako mraziť ti určite poradia ostatný.

A v případě že bych to dělal na chatě (kam se moc často nedostanu)a tam bych dal nějakou velkou nádobu do toho listí a detrit a pak bych je zamrazil?

Ahoj, no ja by som nejaké balkónové liahne (v centre ľudských obydlí) neodporúčal - vzťahy so susedmi sú asi viac (ak by to malo mať efekt/výsledok).
U nás na sídlisku jeden rybár (v dávnej dobe) na balkóne pestoval kostných červov - to už bol ale iný extrém

Pokud ten balkón není moc vysoko, tak to asi za pokus stojí. Co největší nádobu umístit nějak, aby nebyla úplně na přímém slunci a přes den se nepřevařila, do ní pár listů nebo trochu detritu z akvárka, ať mají larvy co žrát, a pak čekat a doufat...

Já lovím sudu s dešťovou vodou, ale snad se někdo ozve, kdo dělá tuhle ,,komáří líheň,,...

na burzu plánuji v srpnu pro rybičky tak tam něco koupím, taky jak se chytají ty larvy?
mám si dát na balkón sklenici od okurek a něco tam dát?

Čauky, ta živá je celkem drahá, na burze se dá určitě sehnat levnější. Momentálně si lovím komáří larvy v sudu (dnešní úlovek). Když kupuji na burze v Kroměříži, koupím víc, doma řádně properu a zamrazím, alespoň vím, co jsem zamrazil...

Dobrý den chci si pořídit paví očka a pancéřníčky a nejsem si jistý jaká živočišná potrava je pro ně vhodná (rostlinná a nějaký granule vím) ale přemýšlím něco takového www.rostlinna-akvaria.cz/…
případně www.rostlinna-akvaria.cz/…

youtu.be/…

Tak jdou z vody ven..

Opravdu málo místa na tyto nevhodně zvolené obyvatele akvária.

Ahoj, nemyslím, že by to bolo kŕmením. Nevhodné kŕmenie sa prejaví neskôr - zdravá (dospelá) ryba tých 14 dní vydrží aj bez jedla.
- Živorodky odpočívajú aj na dne a neverím, že by si ráčik neskúsil (minimálne keď vyrastie)...aby tam nezostal nakoniec sám, ale asi by si našla aj iné ako natrhnutú plutvu (po úhyne sa o rybku určite postará)
- Podmienky... Ono tých 17l bude asi naozaj málo (ja by som tam nechal iba krevetky keď už)
- Choroba...

To máte živorodky a ráčka v tom šíleném a málem akvárium co máte v prezentaci?

Mám dotaz, koupila jsem si pár živorodek a postupně mi od založení, za těch 14 dní 2 umřely.. obě měly okousané ploutvicky. Je to proto, že je krmím málo, nebo to je něčím jiným? Nedávám třeba málo ráčkovi? Snažím se na něj myslet každý den, ale mám toho dost, tak sem tam nedostane..

Také nerozmrazuji a hned s tím do vody...

Ty mám taky v mrazáku, občas nestíhám rozmrazit, tak to dávám jako nanuk......

No já mám hodně nádrží, tak odlomím od každého kus, zaleju v misce trochou teplé vody, a pak natáhnu do velké stříkačky a obcházím nádrže.

No vyzerá to pekne. A to si potom z toho odlomíš, či ako.
Škoda že u nás nemajú. A keby hej, bojím sa že by pri ich prístupe kvalita klesla

Mražené kupuj takovéto 500g bloky. Cena a kvalita je úplně někde jinde než kostičky. Prodává se několik druhů těchto krmiv, já beru artemii, cyclops, černé a bílé komáří larvy.

Jasné, niečo som už počítal. Ale možno v budúcnosti - na byte to je predsa len trošku iné
S občasným (raz/dva krát za týždeň) liahnutím by nebol až taký problém asi, ako odchov (pre väčšie ryby). Čas ukáže.

No bohužiaľ mrazené neviem zohnať uspokojujúcej kvality. Zo 4 pokusov o artémku som 3 balenia vyhodil. Jedno bolo OK ostatné v rozklade, ryby to prebierali vypľúvali, iba panciernici s tým nemali problém. Patentky som skúšal dva krát a tiež šli...vždy tam bola veľká časť už tmavých. To jedno balenie bolo zo ZOO-reťazca, ale ďalšie bolo plesnivá kaša. A v súkromnej akvaristike mi povedal, že to nevadí tri krát rozmrznúť a zmraziť (len keď to urobí prepravca, potom on...), tak radšej nie. A cez internet to objednávať nebudem.

Inak tá patenka (čo im neuteká) a artémka je dobrý rozdiel (v správaní rýb) pri tom tvojom kŕmení

No pozerám, že väčšinou sú to kocky a nie takto. Skúsim kúpiť takú.

Používal jsem lyofilizovanou artemi dost často sice ne tuhle značku, ale nikdy jsem neměl problém. Měl jsem jí mezi prsty v proudu dokut se ty kostky nerozpadly.

Krmil jsem vločkový různý a ryby chřadly až jsem myslel že vymřou. Pak jsem začal krmit Tetraminem a nastal neskutečnej obrat