Tylomelánie - chov

Zdravím všechny chtěla jsem se zeptat. Mám čtyři tylomelanie a teď jsem zjistila že jedna z nich ztratila víčko. Nevím proč a co to pro ni znamená. Nikde jsem nic nenašla. Ale normálně leze a i žere. Mohl by mi někdo prosím poradit co to znamená? Děkuji moc. Přidávám i foto že to je opravdu ono.

Zdravím, stala se mi taková pro mě prapodivní věc, rád bych věděl příčinu (google nepomohl :/ )
Přivezl jsem si dvě Tylomelánie domů, adaptoval jsem je do akvária a po pár hodinách z jedné vypadlo vajíčko. Nový přírůstek jsme oslavili, nicméně druhý den jsem si všiml, že se "mamka" nehýbe a po vyzvednutí ze dna jsem zjistil, že je ulita prázdná (minimálně do půlky fakt prázdná).. Akvárium máme založeno cca měsíc, osádka je tvořena hlavně ze šneků (levatky, okružáci a neritiny), pár neonek a třech krevetek co se sem dostali náhodou s rostlinou.. Tušil by někdo co se stalo prosím?

Ďakujem za odpoveď a názor.
Prečítal som si dostupné info o Sulawesi akváriách - krevetky aj slimáky, vrátane denníkov ZDRI (jeho denníky, diskusie), taktiež videá. Len sa snažím pripraviť na možné alternatívy, aj keď viem, že vždy príde niečo neočakávané a vždy ma niečo prekvapí.
Ešte raz dík.

To je takové těžké. Díky tomu, že tyldy hrabou do substrátu, dokážou odkořenit nebo sežrat kytky a produkují dost odpadu je vlastně možná lepší počkat, až bude akva stabilní, a rozhodně ho po přidání hlídat, neboť ony jsou vlastně dost nálož. Plus se musí krmit dost často a pokud budou v akva samy, nic to po nich neuklidí. Možná bych přidala jak tyldy tak krevety najednou.

Rozhodně doporučuji přečíst deníky ZDRI, kdy tyldy a krevety měl, nakonec ten balanc nebyl tak dobrý. Já je mám ve špatné vodě, nejlépe se jim dařilo, když jsem je měla v akva samotné nebo s potěrem nějakých ryb, dojížděly mi masité zbytky, jinak listy a každý druhý den buď zelenina nebo tableta. Z původních 5 dospěláků co jsem pořizovala skoro dva roky zpět mám 3 dospělé a asi 13 mladých, vůbec se nedají dopočítat a přijde mi, že mám zase nový přírůstek. Skoro žádné ryby s nimi nefungují, dost věcí do nich šťouchá. I teď přidaní lumináti, co s nimi mám, mě trochu straší protože jsou věčně u dna. Krevety jsem s nimi nikdy neměla

Chcem sa opýtať, ako dlho je potrebné čakať na zabehnutie Sulawesi akvária v prípade, ak tam chcem umiestniť tylomelánie. Je potrebné počkať aj nejaké tie 2 mesiace, kým budem dávať krevetky? Môžem aj skôr? Stačí sa riadiť podľa parametrov vody?

Nejsem žádný expert a nechovám je ani rozhodně tak dlouho jako ZDRI nebo nemám odchovy ale i tak sem přihodím mé zkušenosti po 6ti měsících.

Pokud je teplota okolo těch 27°C, jsou docela aktivní, když je nižší, víc spí, méně aktivní. Moje prakticky nespí, jen velmi málo nebo v noci. Když už, dokážou spát většinově vylezlí z ulity, na boku, vypadají dost mrtvě, kouká jim všechno včetně tykadel složených na čumáčku, velmi málokdy spí plně zavíčkované, ale bude to asi tím, že s nimi mám velmi mírumilovné a malé ryby.


Ano, dokážou jíst rostliny, ale nedělají to tak často. Pravda nemám rostlin v nádrži tolik, a čekám co udělají s těmi nedávno zasazenými ludwigiemi, ale ze tří maličkatých vallisnerií, co jsem zasadila, jich mám teď 15 a možná občas zmizí list, ale rostliny dále žijí. A ano, i echináč má v některých listech díry, ale nikoliv tak aby ho to omezovalo, spíš se pak spásá ten jeden nakousaný list. Pokud mají hlad jdou po rostlinách víc, okusují lotus jak hlízu, tak listy u země. Na egerii ani růžkatec mi nešly, ale shozené jehličky na substrátu vyčistily dokonale. Jsou to dost buldozery, je to vidět při zhasnuté nádrži, zůstávají za nimi na písku velké rýhy. Drobné kytky proto neustále vytahují a válcují, pupečník neměl šanci. Anubiasu se ani nedotkly.

S tím krmením tedy. Já krmím jednou týdně nějakou zeleninou a dvakrát týdně krmím tabletkami pro pancéřníčky a tabletkami se spirulinou a vápníkem. Tabletky nalámu na spoustu kousků, protože se jim je pak pancéřníčci snaží sebrat a šlapou po nich a to se jim nelíbí. Podle růstu nových ulit nestrádají a podle toho že mi kytky moc nežerou, krmím dostatečně. Jako železná zásoba se v akváriu nachází pohozených pár listů odmáčeného dubu a buku, které v případě hladu tylomelánie vyhledávají. Dřív listy zmizely rychleji, teď jsou tam již pár týdnů a mizí postupně. Záleží jaký mají hlad. Naprostou nutností ale považuji dostatek dřeva v akva. Visí na něm hodiny a hodiny, předpokládám baští biofilm, i to dřevo samo o sobě. Bez něj možná rostliny trpí víc.

Co mi ale nežerou je řasa. Je to zvláštní, ale sklo je zařasené a musí se stírat, na tom pracuje pouze neritina a občas piskořky. Zařasené kameny, i když jsem je přesunula na substrát, nechávají tylomelánie chladným a všechny visely na dýni. Cladophory nezajímají naprosto nikoho, vláknitá řasa co se držela chvíli na růžkatci taky ne

Edti: Ještě přidám:

Ano, to co je tu prodáváné jako Tylomelania sp., ve skutečnosti t. zemis, se zahrabává do písku. Někdy úplně, někdy částečně, na pár hodin, na den. Překvapivě nepoškozují rostliny tím, že se zahrabávají, ale nemám tolik zasazených rostlin, abych to mohla říct s jistotou.

Co jsem dočetla tak pohlavní dospělosti dosahují až v 6 cm. Poškození konce ulit je normální, ostatní poškození je asi nevyhnutelné. Rády lezou až nahoru k hladině, ale místo aby slezly, tak se pak normálně pustí.

Co mi zatím s gustem snědly jsou papriky, mrkve, dýně, špenát, jakékoliv listy (brokolice, květák, pekingské zelí, jakýkoliv salát), cukety, bramboru (ale jen kousek a jen na pár hodin, má větší potenciál kazit vodu). Chci ještě zkusit hrášek, jen nevím jak ho tam vpravit. A už začíná být skoro čas na kopřivy.

Za mě je to úplně boží šnek. Je společenský, rejdí ale rády jsou spolu. Důležité je ho nemít s agresivními rybami a v nízké teplotě.

Takový článek by byl velmi užitečný. Ostatně by mohl obsahovat i doporučený jídelníček pro nejrozšířenější okružáky a levatky. Třeba do dalšího čísla e-akvaria?

- čím krmit nebylo součástí mého příspěvku, mělo pouze vysvětlit aspekty vzniku poškození ullit
- Tylomelania je rod sladkovodních šneků, nikoliv druh(přes 50 druhů)
- některé z těchto druhů žijí odlišným způsobem (jezero, říční toky, bahnité podloží, dřevní části kmenů, atd), tím se liší i jejich složky potravy, mají k tomu vytvořeno i ústrojí pro příjem potravy, k danému prostředí výskytu
- to už je spíše na článek o krmení jednotlivých druhů tylomelania , než o pouhý příspěvek v tomto vlaknu

Super, k dokonalosti ještě chybí informace, čím vším krmit.

Poškození ulity vodních šneků
- krásné ulity jsou vlastně výsledkem pravidelného a nepřetržitého růstu
- k tomu je potřeba, stálá kvalita vody (normální voda podléhá pravidelným změnám), konstantní teplota, pravidelné krmení, dostatečné množství správných složek v pravidelných intervalech
- pevnost  "skořepiny"  ulity je vytvořena silným kalcifikovaným vnitřním  prostorem s ochranou proteinovou vrstvou na vnější straně ulity
- právě neporušená proteinová vrstva zabraňuje chemickému poškození vápníku v ulitě
- když je ochranná vnější proteinová vrstva poškozená, vápenatá vrstva je vystavena přímému styku s vodou
- pokud je voda bohatá na vápník a pH je kolem 7,0 nebo vyšší, nejde o nijak zásadní problém, ten nastane pokud pH vody klesne do kyselého prostředí, tedy pod 7, vápník se začne rozpouštět a utvoří se známé poškození ulity "dírky"
- malé otvory nejsou pro šneka problém, ale je to známka problémů s vodou, nebo nedostatkem "složek" , způsobeným nesprávným krmenim
- samotná schopnost regenerace ulity, tedy závisí na kvalitě vody, obsahu vápníku, stravě, věku, teplotě
- šneci mají vyvinutý druh opravného systému kalcifikace poškození, pokud je tedy poškození a proces rozkladu pomalý, jsou často schopni posílit vrstvu vápníku uvnitř
- vnější vrstva šnečí ulity je mrtvý materiál, pokud je poškozen, zůstane tak v nezměněném stavu
- nejstarší část šnečí  "skořepiny" ulity, špička pouzdra, je nejvíce postižitelným místem u Tylomelania druhů, právě v důsledku ztráty  proteinové vrstvy, otěrem o substrát, nebo vzájemnému  druhovému sociálnímu chování, defekt v důsledku pádu z vyvýšenin a již popsané problematiky
- je zde i rozdílnost chovu jezerních a říčních druhů, kdy i tento aspekt může vést k popsané problematice

Abych to objasnil,týká se to pouze Tylomelanií.Většina chovatelů se domnívá,že kráterovité poškození ulit těchto plžů je způsobeno měkkou,kyselejší vodou a nedostatkem vápníku,ale kdyby tomu tak bylo,tak by došlo během růstu k zeslabování stěny ulit,tak jak se to projevuje u okružáků,plovatek,ampulárií atd.,při nedostatečném přísunu minerálů v krmivu a vlivu vnějšího prostředí.
Vrtalo mi hlavou,že Tylomelanie mají supr přírůstky robusní ulity,ale na povrchu starších částí se objevují drobné dírky,jako po navrtání slabším vrtáčkem,které se postupně zvětšují až je povrchová vrstva plošně obnažena, téměř k vnitřní stěně ulity.První domněnka byla,že se jedná o parazitální napadení,ale žádného parazita jsem nenašel.Plži mají velký výběr potravy doplněný sépiovou kostí,takže ve vodě to nebude.Napadlo mne jestli si požer nezpůsobují vzájemně,když se páří,tak jsou na sobě nahloučení i několik dnů na valné hromadě,tak jsem sledoval,po rozchodu jsou viditelné následky,z počátku dost nenápadné.Tylomelanie je jednopohlavní a populace má jen minimální počet samců,oplozená samice může z jednoho oplodnění produkovat několik let jedno mládě cca měsíčně,ale páření se snaží také zúčastnit,ale u toho procesu je velmi velká konkurence.Nedalo mi to a zeptal jsem se importéra plžů,jaké mohou být souvislosti s poškozením ulit a jsem teoreticky v obraze.
Odpověď byla: Pokud vytvořím podmínky pro páření,tak je dojde k devastaci ulit i kdyby byla voda tvrdá jak beton,samice se snaží zlikvidovat konkurentky a druhotný cíl grupensexíku je poškodit schránku v oblasti vaječníků,údajně to měl potvrzeno pitvou uhynulých plžů.Mohlo by to mít i druhou verzi,že poškozená ulita se rozlomí a obnaží nechráněné orgány.
Snad nám to vysvětlí,někdo z odborníků.

Jako fakt? To tady čtu prvně. Dělají to i např. Okružáci?

Požer na snímku si plži způsobují vzájemně,aby omezili konkurenci v rozmnožování.

Ten můj prcek po rostlinách nešel,taky jen řasu.

Když ho tak pozoruji, zajímalo by mě, co se mu honí mozkovým gangliem
Vypadají strašně rozumně, v kombinaci s neohrabaným pohybem jsou prostě kouzelní.
U mě si kytek nevšímají, ani odumřelých listů, ani spařených kopřiv.
Zůstává za nimi je výrazná široká brázda v řasových porostech na skle a na kořenech.

www.vivarista.sk/…
caridina.webnode.cz/…

No mě by zajímalo, jestli jsou tylomelanie u někoho v pohodě k rostlinám.

V literatuře se uvádí pozitivní synergie těchto šneků se Sulawesi krevetkami. Chtěl bych je proto dát do plánovaného Sulawesi krevetária (tzn. teplota 27-28°C, pH 8, přídavek speciální soli). Máte zkušenost, jak jsou citliví, jak dlouho zaběhlé akvárko potřebují? Jde mi o to, zda také počkat 3-4 měsíce po založení nádrže, nebo jestli je možné i dříve. Počítám s tím, že je budu cíleně přikrmovat, nechci, aby mi sežrali rostliny.

Jen tiše závidím, měl jsem Tylku i Faunuse, ale jelikož mi spásali zeleň, šli z domu...

Jeee, moc děkuju za odpověď a vyluštění záhady. Tak to jsem teda měla fakt štěstí. Možná ho chudák vyprdla z toho přesunu, a doufám, že to je znamení, že se jí u nás líbí. Ještě jednou moc díky.

Tak to je Piskořka černá, neboli Faunus ater
rybicky.net/atlasostatnich/piskorka_cerna

Takže mimino ti vyprdla nově příchozí Tylka

Ano, přesně to je ona.

Nevypadá ta původní nějak takto?

Ahoj všem, již delší dobu mám v akva Tylomelanii, teda aspoň myslím, že je to nějaká varianta Tylošky. Má ovšem ulitu bez rýh, tmavě hnědou, hladkou. Tělo má taky tmavé (černohnědé). Minulý týden jsem si koupila Tylomelanii se žlutým tělem, klasická, tmavěhnědá rýžkovaná ulita. A teď ta záhada... Druhý den po vložení nové "žluté" Tylošky do akvárka jsem objevila miminko ovšem s ulitkou klasicky vroubkatou a žlutým tělíčkem. Tudíž... může mít Tylomelania s tmavým tělem mimčo se žlutým tělíčkem? Nebo je možné, že mi nová žluťanda vykulila hned po ubytování miminko? Prcek je nádherný.

Ahojte, narodil sa mi malý(á) tylo, mal som štastie, kúpil som len jednu a vyklula sa z nej oplodnená samička. Každopádne nemám s nimi žiadne skúsenosti, poradíte mi prosím ako sa o malé starať aby sa mu darilo a rástol? Ďakujem

Tohle může být klidně i ten ancistrus a tylomelanie po něm jen uklízí co zbylo.

Hlavně, že tylošce u nás chutná. Tento list byl před čtyřmi dny v pořádku (ožírala jiný).

Večer jsem ji chytla, přenesla na bramboru a v noci zkontrolovala, zda žere, co má. Žrala, tak si užila noc bez dalšího přesunu. Kombajn, haha.

Holt už měla plné zuby zeleniny z Kauflandu, tak změnila jídelníček. To je ale ještě v pohodě. Větší šok zažila moje známá, která si pořídila krásné Tylošky s oranžovou nohou a měla utkvělou představu, jak se budou nádherně procházet po koberečku z Utricularia graminifolia. Tylošky nepochopily její vizi a ten kobereček do rána spásly.

Dnes ráno jsem načapala novou tylomelánii, jak vyžírá díru uprostřed velkého, zdravého listu echinodoru. Kousala jako o život,přestože dostává granule a měla v noci k dispozici i plátek brambory (jindy mrkve apod.).

Diky. Tyloska smrdi takže uz nevyleze...

Vyndat, očichat a pak se uvidí.

Jak poznám jestli je tylomelanie jen zazátkovaná nebo uz je po ni? UŽ je schovaná a na jednom miste asi tři nebo čtyři dny...

www.klub.akva.sk/… číslo 16

ahoj, chtěla bych začít s chovem Tylomelánií. Nechci rybičky, ale pouze šneky. Chovám plže suchozemské a chtěla bych se zaměřit i na vodní. Mám akvárko 60 x 40 x 40 tak kolik jedinců můžu. a samozřejmě co nevvíc postřehů od lidí co s nimi mají zkušenosti- teplota, zrnitost písku, osvětlení, pH, doporučené filtry atd.... děkuji za pomoc

Na Pankrácké burze jsou k dostání.

Ony jsou na vodu trošku náročnější na to aby se jim dařilo.
Ve společenských nádržich bude nevhodné PH, je pro ně vhodné tak 8,5.
Měl jsem je u terčovců chvíli, než mi začly skomírat a začal jsem o nich zjišťovat více.
Pak jsem zjistil že je špatně právě PH, kdy u terčů mám +- 6,6.

Jinak nemám u terčů problém s piskořkami věžovytými nebo surmovkami, pokud hledáš "jakéhokoliv" šneka.

Potřebovala bych nějaké šneky do akvária s teplotou vody okolo 30 stupňů. Tylomelánie se zdají být vhodné, jen nevím, kde je v Praze sehnat. Myslíte, že jsou k mání na pankrácké burze?
Děkuji

O.Tom napsal: No jak teď čtu i jinde, ta by jim asi vyhovovala měkká voda GH 6-7 KH 5-6 s PH 8,5 a teplotou 30°...Vždyť ti píšu, že voda jim vyhovuje ostravská vodovodní, ta je měkká s pH okolo 8, stačí jen přitopit .
Jinak trochu zabarvená voda z dřeva by vadit nemusela, taky mám ve všech akváriích určených pro šneky kořeny. Dřevo je dobré i jako součást potravy + pravidelně přidávám dubové listí, to mají skoro neustále k dispozici a pěkně ho žerou. Žerou i listí mandlovníku. Ale tam už je potřeba to nepřehnat a totéž s rašelinou. Voda pro terče nebude ideální pro žádné šneky.
Co jsem kdysi věděla o chovu jsem shrnula v 16. čísle časopisu Akvárium: klub.akva.sk/…
Prosím o shovívavost, je to už 4 roky staré a raději to po sobě nečtu, dnes už toho přeci jen vím snad víc

K helenám bych je rozhodně nedávala, já je nedoporučuju ani k rybám, které jsou aktivnější a moc zvědavé... tohle nejsou šneci do běžného společenského akvária.

No, voda je upravována tím stylem, že je v akváriu hromada dřeva a v jednom koši filtru rašelina. Takž to mírně okyseluje vodu, ale nijak drasticky. S PH bych se měl pohybovat na 6,5 až 7.
No z počátku jak jsem je přinesl a umístil do prvního akvárka, tak vylezly a začly žrát řasu ze skla během několika minut. Byl jsem nadšený že vyžírají prostor hned nad dnem, který se špatně čistí. Přišly ke mě s mřenkami se kterými byli společně u předchozího majitele a mřenky si jich nijak nevšímaly, ale je možné, že mřenky rostou a jsou troufalejší.
Mám tu další akvárko, kde se teplota pohybuje kolem 26-27°, ale tam jsou surmovky (heleny) a k těm si to netroufám dát ani na zkoušku. Zbavit se surmovek by bylo asi nejlepší, vodu tam nepřikyseluju, PH by se mělo pohybovat kolem 7,5 až 8.

edit:
No jak teď čtu i jinde, ta by jim asi vyhovovala měkká voda GH 6-7 KH 5-6 s PH 8,5 a teplotou 30°...

Už nějaký čas přemýšlím nad akvem s Tylomelániemi a vůbec něco ze Sulaweské oblasti. Jukni na tento článek: www.caridina.cz/… něco o jejich chovu tam je, včetně krátkého popisu domoviny a potvrzuje to i vše co ti tu radí Raviolka.

No jo, tak měsíc je málo, to se teprve může projevovat, že se jim tam prostě nelíbí. Ty mřenky by je mohly obtěžovat, takže v druhém akváriu bez nich jim bude líp, ale přitopila bych. Co se týká toho krmení... tohle nejsou šneci, kteří by prosperovali tam, kde "běžné krmení zhltnou ryby". Dokud jsou tam řasy, tak ok, ale zkus třeba "dřevní tablety" pro sumce, to by rybám nemuselo až tak šmakovat a tylomelanie je milují. Radši teda nadrobené, nakrmené ryby snad prach luxovat nebudou...
Taky záleží, jestli vodu terčovcům nějak upravuješ. Koukám, že jsi taky z Ostravy , neupravovaná vodovodní voda je pro jezerní tylomelanie výborná.
Jinak tihle se žlutou nohou jsou nejodolnější, nejméně nároční a bezkonkurenčně nejlépe se množí (resp. jejich mláďata dobře dorůstají do plné velikosti; získat mladé od ostatních druhů taky není problém, ale vypiplat je za rok-dva na pěticentimetrové obříky už není vůbec lehké).

Černá ulita, žlutá noha asi
rybicky.net/atlasostatnich/plz_tylomelania_sp

Mám je relativně krátce, snad měsíc. Předtím byly taky u terčovců s teplotou okolo 29°, kde se údajně i množily.
Přelovil jsem je, na zkoušku jestli jejich problémem nejsou mřenky pákistánské.
Co se přikrmování týče, tak můžu zkusit maximálně nějakou tu zeleninu.
Běžné krmení zhltnou ryby.

Nenapsal jsi, o jaký druh konkrétně jde a jak dlouho je máš... možná, že ten aktuální stav nemá přímou spojitost s tvou nepřítomností. Předtím byly taky v tom akváriu?

Mně se osvědčilo dopřát jim opravdu hodně teplo - 29 je rozhodně lepší, než 25. Ani 32 bych se nebála, ale z ekonomických důvodů jsem nad 30 nikdy nešla, těch 29 jim stačí .
Při vyšší teplotě jsou aktivnější a žijí a množí se spokojeně roky. Mají pak větší apetit a tím i spotřebu, krmím je denně něčím speciálním jen pro ně. Tím nechci říct, že by šneci nepřečkali dva týdny na zbytcích granulí (pokud teda ryby byly tu dobu normálně krmené a na šneky něco zbylo) a nebo dokonce úplně bez krmení, ale to už bych se bála, že se to podepíše na ulitách. Měla jsem už velké více než dvouleté odchovy s krásně černou ulitou bez sebemenších stop poškození, ale taky jsem kdesi byla nebo jsem prostě pár týdnů zanedbala opravdu soustavné krmení... a ulity to odnesly. To zamrzí, dva roky péče nenávratně fuč.

Výše uvedená teplota platí pro jezerní tylomelanie, ty nejběžnější (s nohou žlutou, zlatou, oranžovou, černou bíle puntíkatou...). Ty říční jsou pro mě osobně stále záludné a nenašla jsem ideální podmínky, kdy by vydržely déle než cca dva roky a kdy by se mi dařilo odchovávat mláďata až do dospělosti. Myslím si ale, že i tady je to problém dostatečného a kvalitního krmení, ještě víc než u těch jezerních.

Byly v akváriu u terčovců, kde se krmí granulemi sera/sak a mraženými artemiemi/patentkami.
Teplota když jsem přijel 32° po pár dnech a dvou výměnách vody 28-29°.

No, šneky jsem teď přelovil a až na toho největšího se rozlezli. Všichni na chvíli vlezli na okurku, ten velký ale zase brzy zalezl a leží. Jsou teď v nádrži kde je +- 25°.

A čím byly krmené ty dva týdny? Že polehávají nemusí nic znamenat, každý si potřebuje odpočinout Pokud jsou ale výrazně neaktivní, může to být vodou a nebo i teplotou. Kolik tam teď mají stupňů?

ahoj, mám doma 4ks Tylomelanií, byly aktivní, krásně čistily řasu ze skla.
Pak jsem na cca 2 týdny odjel z domu a když jsem se vrátil, šneci už jen polehávali zalezlí v ulitách. Jsou nějak citlivější na kvalitu vody ? Nebo co by mohlo být příčinou, že jsou schované... nerad bych aby chcíply.

Hm... já je právě plánoval do třístovky.... jenže to jsem tam ještě chtěl klasický čtěrk 2-4. Ale pak jsem narazil na Liapor a ten to vyhrál. Má samé výhody, až na jedinou nevýhodu - že je lehkej pro těžké šneky. No, holt asi Brotie a tylomelanie zůstanou v Džungli s krevetkama.

U mě leze po Aquaclayi a celkem to zvládá...i když něco těžsího by pro ně asi bylo lepší

Ještě by mne zajímala jedna věc - chováte někdo Tylomelanie na nějakém lehkém substrátu? Profisoil od Rataje nebo nějaký jiný keramzit? Já je chci dát do třístovky, kde mám Liapor. Když je v Džungli sleduju, jak lezou po dně, tak mám pochybnost, že na Liaporu jim to taky tak půjde. Tylomelania se celá vytáhne z ulity a leze po podkladě, přičemž ulita leží na místě. Pak se "chytne" dna a posune ulitu vpřed. Pak se zas vysune z ulity, posune ulitu a takto se poměrně rychle, ale jaksi "skokově" posunuje. Bojím se, že na lehkých podkladech z pálených jílů jí to prostě nepůjde a bude mít stejné problémy jako třeba Brotia pagodula na jemném písku. Nebo máte někdo jinou zkušenost?