Terčovec - chov

http://www.discus.cz/web/
https://rybicky.net/atlasryb/cesky/t

Jojo, zeptat se v akvaristice, to je skoro úplně nejlepší zdroj informací. Teda znám ještě jeden lepší, ptát se v autobazaru, o kolik má to auto stočený tachometr

Gavůnky i parmičky určitě pryč. Jiný biotop, jiné mikroorganismy.
Ad čichavec -- to je hodně špatný vtip, ne? To čteš fakt jenom tohle vlákno? V sousedním "Terčovec - nemoc" se řeší právě terčovci, kteří se potkali s čichavci (pravda, Helostoma temminckii).
Neonky můžou zůstat. Je možné pokusit se to zachránit zapojením UV lampy na filtrační okruh a tak týden nechat běžet.

Co se skalár týče... No, kdybych je už před tím měl z nějakého jiného důvodu přeléčené antibiotiky a tedy existovala velká pravděpodobnost, že jsou čisté, tak bych možná risknul je přidat do zajetého akvária s řádně aklimatizovanými terči. Obráceně bych to nedělal.

No to ne, no. Jenom 9 ancistrusů jsem naháněl víc jak týden. Gavůnci problém nedělejí. Dám tomu jeste pár dní a uvidím. Blbý je, že si ty skaláry vybrala dcera. Vzal jsem jí do sklorexu s tím, že si může vybrat svoje rybičky, tak z toho byla úplně v euforii. A jeste když už jsme u toho soužití ryb - co čichavec perleťový ??

Já bych ty skaláry dal pryč, je možné, že je jen tak ke žrádlu nepustí - a já bych pro 4 ryby 14 terčovců neriskoval. V pohodě je to v případě přidání nových terčovců ke stávajícím (pokud možno od stejného chovatele), ty se nechají strhnout a mohou žrát prakticky hned, ale agresivnější ryby, což skaláry jsou, jim budou dělat problémy (když opominu další rizika, co zmiňuje kolega). Nejlepší by bylo rozdat všechno kromě neonek, ale to chtělo udělat před příchodem terčovců, navíc tu parmičku siamskou bys stejně asi nechytil.

Dospělí určitě nejsou. Dokonce jsou spíš i menší jak ti terčovci. Googlil jsem to zprava zleva, ptal se ve sklorexu a vysledkem bylo, že k sobě jít můžou. Takže tam mám 4 drobnejsi skalary a po vcerejsku 15 terčů. Tak jsem chtel vedet, jestli se časem srovnají nebo bude potreba treba ty dominantnejsi skalary odlovit, nechat je chvilu bokem a po X dnech je vrátit zpátky nebo nějaká jiná metoda.

Vanitas vanitatum et omnia vanitas

Oni se terči časem naučí fungovat ve skupině a domoci se svého, až dostanou opravdu hlad. Nicméně skalára, zvláště dospělá, je pro nedospělé terče nepříjemným potravním konkurentem a dále také přenašečem některých parazitů a bakterií, vůči kterým jsou terčovci citliví.

Spíš je třeba si položit otázku, zda takové soužití, myslím terčovci-skaláry, bude fungovat. Dříve se to vyloženě nedoporučovalo.

Ještě bych poprosil o jednu radu. Čerstvě nastěhovaní terči jsou zalezlí, s tím jsem počítal. Druhej den už občas nékterej vyleze, ale jeden skalár na ně hned vyběhne a tak zalezou zpět. Chce to jen pár dní a určitě to bude dobrý ??? Nebo bude nutná nějaká “převýchova” ? :-/
Děkuji moc za rady

Jakub napsal: A jaká filtrace odstraní dusičnany ? ????

1. řasový filtr. U sladkovodní nádrže obtížně realizovatelné
2. CleanWater. Leze to do peněz.
3. aktivní uhlí. Pravidelně měnit. Taky to leze do peněz a je s tím dost práce.
4. sírový filtr. Je s tím spousta práce a musí se to hlídat.
5. filtr s vodkou. Taky s tím je spousta práce a musí se to hlídat.
6. reverzní osmóza. Jenže ta odstraní z vody i všechno ostatní.

Nakonec dojdeš k tomu, že měnit vodu je nejlevnější a nejméně problematické. Nicméně dva roky zpátky jsem uvažoval stejně, jako ty.
Prostě si kup na bazoši za pár stovek 200 - 300l plastový sud (klidně můžeš koupit sud od amoniaku jako já) nebo 600l IBC kontejner, oblož ho izolační vatou, dej do něj nejsilnější topné tělísko, co seženeš a máš to. Přes léto ho z té vaty můžeš vyndat, natřít ho na černo a uvidíš, že slunce tu vodu zvládne ohřát taky docela pěkně

Matrix je asi pemza, ne? Ta dusičnany neumí.
Purigen je na to od seachemu, nebo něco levnějšího, nějaký Purolite PA202 a jeho ekvivalenty od jiných firem jako je např. Amberlite, Lanxess, DuPont atd.
Nebo anaerobní filt se sírou.

Není to jenom kvůli dusičnanům. Těch produktů metabolismu je víc, včetně různých bakterií. Naopak tím, že tam pustíš jiné bakterie ze studny, si můžeš situaci značně zkomplikovat. Sleduj i sousední téma Terčovec - nemoc, tam se zrovna řeší proč měnit vodu.

Nicméně už jsem naznačoval, že je tu jeden opomíjený, velmi dostupný a směšně levný zdroj té správné, měkké, kyselé vody bez dusičnanů, která právě terčovcům vyhovuje a to je déšť. Jasně, chce to vhodné podmínky, ale pokud píšeš, že máš studnu, tak úplně nečekám, že bydlíš někde v činžáku nebo v družstevním paneláku, kde nemáš možnost dešťovou vodu zachytávat. No a u rostlin jde i o to, aby se dokázaly vyrovnat s tím minimem dusičnanů při celkem vysokých teplotách.

Prostě pokud chceš terčovce, buduješ nádrž podle jejich požadavků a přizpůsobuješ tomu ostatní. Pokud to zkusíš obráceně, nebude to fungovat. Ještě jednou si dobře rozmysli, zda ti nestačí ty Pt. scalare, co tam máš. Ty mimochodem do nádrže s terčovci taky úplně nepatří. Pokud ti vyjde, že terče chceš, jdi cíleně po jejich biotopu a vyhoď všechny druhy ryb, co v něm nemají co dělat.

A jaká filtrace odstraní dusičnany ? ????
Narvat tam seachem matrix, co se ho tam vejde ? V technické místnosti (za akváriem) mám místa dost, klidně můžu dodat i třetí filtr.

Dusičnany obyčejná filtrace neodstraní. Buď nějaký ionex nebo anaerobní filtr. Moc složité, jednodušší je měnit vodu.

U těch kytek-ani moc nejde o hnojení, ale spíše o teplotu a krmení. Sice se říká, že 28°stačí, ale má zkušenost velí 29-30°. No a to krmení, je třeba je krmit hodně, co nesežerou, je třeba dostat ven a mezi kytkama se to špatně odkaluje.

Ty bakterie jsou u kopanych studní časté. Ale to mě asi trápí nejmíň. Jednou za čas studnu proženu Savem a ryby do té vody beztak serou taky. Odchov terčů určitě neplánuju. A kytky mi zatím jedou bez nějakýho zásadního hnojení. Právě proto jsem volil takový rostliny, abych jim nemusel hnojit pač vím, že to terči moc nemusej.
Btw. ta častá výměna vody je čistě kvůli dusičnanům ? Vyřešila by to třeba jeste posílená, byť predimenzovaná, filtrace ?

Dávat větší množství vody z vodovodu při výměně taky není dobrý nápad. Měla by být odstátá aspoň 24 hodin a temperovaná na teplotu jako je v akva. Ja bych tak neriskoval.

No někde se ti tam asi dostávají sr...., ne? Nevím jestli to bude rybám vadit, ale já bych to tam nedával. A nebo bych tu vodu nejdříve hnal UVéčkem.

Těch cca 14° tvrdosti teda nicmoc, ale pokud nebudeš chtít odchovávat, tak to nějaké šlechtěné placky dají, divokým formám bych to asi změkčoval. A taky moc nefandím akváriím s kytkama, pokud tam mají být terčovci. Ještě jsem neviděl pěkné ryby z akvária, kde se zároveň daří i kytkám. I když, oni často ti lidi ani nevědí, že ta ryba mohla vypadat úplně jinak kdyby nebrali ohledy na rostlinky...

Jeste dodám, že tam mám 200 neonek červených, 4 skaláry, 4 gavůnky, 10 parmičku siamskou a ancistruse.
Teď teprv přišli na řadu terčovci. Akvarium je zalozene v červnu, takže už nejaky čas v záběhu.

Asi taky přejdu na tu vodu z vodovodu. Z te studny, když vyměním větší množství, tak mi hned padne teplota dolů. Z vodovodu můžu hned točit teplou. Jinak chovatel mi přímo doporučil ať jich vezmu víc. Původne jsem myslel, že tam mám ryb dost, takže terčů tak 6. On mě vyvedl z omylu, že na takový akva ať klidně přitlačím. Nakonec sem si jich dovezl 15. Pak mi doporučil koretru, nejaky komara z mražených. Pak mám pro ně ještě hikari a granule od Tetry a budu jim to točit ať to mají pestrý.
Jeste posilam ten rozbor vody ze studny. Ale ten je teda z května. Ta tvrdost snad ale bude tak nejak priblizne stejná.

V prvé řadě si založ prezentaci. Podívej se tady do atlasu. Jsou tam parametry vody, podmínky chovu atd. Zjisti si podminky u chovatele.Tzn parametry vody a teplotu. Může to rozhodnout o úspěchu a neúspěchu. Ať ti to plave.

...Já se snažím mít u terčů NO3 pod 20 mg/l. To se mi se sedmi kusy v nějakých 450 litrech vody daří právě při výměně přibližně 40 litrů vody denně... Takže tohle je lineární extrapolace na dvojnásobnou nádrž a dvojnásobný počet ryb. Jasně že bude-li se dobře dařit rostlinám a budou-li NO3 odbourávat v míře nemalé samy, lze měnit méně, ale to se předem odhaduje těžko...
Reagoval jsem na doporučení přinejmenším zpočátku měnit vámi doporučené množství vody. Přemýšlím, nakolik může 14 terčovců "té nejmenší možné velikosti připravené pro změnu" (Jakub) nebo třeba "kolem 7 cm od hlavy k ocasu" (vy), případně i větších, vyžadovat výměnu vody z důvodu kumulace NO₃.
Ale jak jsem napsal - výměna by nic pokazit neměla.
Za podstatnější ale považuji to, co zmínili 4Sima a Yirka...

A proto bych hodně váhal nad tím zdrojem vody - studnou.
Rozhodně tam hrozí větší nestabilita než z vodovodu.

Možná by tazatel mohl sdělit z rozboru hodnoty dusičnanů. Samosebou to nemusí být dlouhodobě stabilní hodnota, ale může být hraniční a tam by bylo třeba být hodně obezřetný.

Nemám paralelní vesmír, kde bych to dělal jinak a mohl pozorovat rozdíl, takže jednoznačnou odpověď nedám. Já se snažím mít u terčů NO3 pod 20 mg/l. To se mi se sedmi kusy v nějakých 450 litrech vody daří právě při výměně přibližně 40 litrů vody denně (nevadí mi to, je čím zalévat), jsem někde v rozmezi 10 - 15. Takže tohle je lineární extrapolace na dvojnásobnou nádrž a dvojnásobný počet ryb. Jasně že bude-li se dobře dařit rostlinám a budou-li NO3 odbourávat v míře nemalé samy, lze měnit méně, ale to se předem odhaduje těžko.

Já se obávám, že hodit 14 terčovců nejmenší možné velikosti do 900l zarostlého akvária snad ani nemůže dopadnout dobře. Buď bych tam naopak dal ryby skoro dospělé (alespoň roční), nebo bych koupil malé (ale víc kusů), vykrmoval je v menším, holém akváriu (případně s pár rostlinami v květináčích, kořen také může být), s častými výměnami vody (třeba 3x týdně 50%). Každopádně pokud chceš mít zarostlé akvárium a ušetřit si starosti, určitě se najde spousta vhodnějších ryb - nebudou to sice terčovci, ale budeš z nich mít pravděpodobně větší radost. Každopádně držím palce

...možná ještě důležitější je, kolik se jí bude měnit a jak. Na tuhle nádrž to vidím tak na 200 litrů dvakrát týdně (nebo ~70 litrů denně), přinejmenším zpočátku...
Nechci Jakuba připravit o zábavu v podobě výměny vody, ale je to v tomto případě skutečně nutné?

Zdar, na terčovce raději měkkou, kyselejší vodu. Dešťová se mi jeví jako vhodná a zároveň nejsnáze dostupná. Ale možná ještě důležitější je, kolik se jí bude měnit a jak. Na tuhle nádrž to vidím tak na 200 litrů dvakrát týdně (nebo ~70 litrů denně), přinejmenším zpočátku. Filtry asi ok, i když komorový s pomalým průtokem a velkým objemem filtrační hmoty by byl asi lepší.

28 °C je ok pro zdravé ryby. UV jen při náznacích nějaké nemoci nebo nezvyklého chování. Zvážil bych zateplení nádrže, potrubí a filtrů, ono to vytápění leze docela do peněz, pokud se v akváriu přímo netopí ústředním topením (a to se zase blbě reguluje).

Hodně pomůže:

1. léčebná nádrž do 70 - 130 litrů s topením, co v ideálním případě umí až 36 °C a možností silného vzduchování
2. slušné alespoň trojsložkové testy NO3 (tedy žádný aušus jako Aquar nebo papírky) a zpočátku používat každý týden, pak taky test NO2, nalepovací test NH3 na sklo od Seachemu∘, kapkový test pH, možná test tvrdosti, ale to už není zásadní, na to ty papírky 6-v-1 asi stačí, další (jako PO4, CO2 apod.) neuškodí, ale nutné nejsou
3. léčiva: určitě Cyprinopur (na žábrohlísty). Hodit se asi bude i eSHa gdex (na tasemnice, častý parazit) a eSHa Hexamita.
Když to bude připravené doma, je to snazší, než to v případě potřeby shánět.
4. zateplený transportní box -- klidně si ho jenom půjčit od chovatele a pak vrátit
5. taky stojí za to se zamyslet nad tím, jestli nepoužít dva nezávislé termostaty za sebou
6. pořádná odsávačka kalu
7. dobře vybírat teploměr

Nejlépe se na nové prostředí adaptují terče menší, kolem 7 cm od hlavy k ocasu. U větších to bývá složitější. Jinak přeji mnoho úspěchů.

Dobrý den, chtěl bych radu od zkušenějších chovatelů. Nějaký základ, na co si dát určitě pozor. Akvaristiku už pár let provozuji, ale poprvé se pouštím do terčovců. Aktuální nádrž jsem zavedl před necelým půl rokem a zítra jedu pro terče. Nádrž 865 litrů, voda z kopané studny, teplota 28*. Parametry jsem neměřil, spoléhám se na rozbor studny, který ukázal střední tvrdost pro parametry pitnosti. Akvárium je hustě zarostlé (echinodory, kryptokoryny, anubias, hygrophila polysperma, limnophilla sessiliflora, valisnerie...). Filtry Fluval FX6 a Eheim Ecco Pro 300 (ten spis pro posílení proudění). UV lampa na pár hodin v noci. Jinak žádný extra hnojení. Krmení Mám nachystaný Hikari, mražené artemie, nějaké vločkové krmivo. Jeste neco, bez čeho se určitě neobejdu nebo něco, bez čeho se obejdu ale urcite pomůže ? PS: prijde tam 14 terčovců (te nejmensi mozne velikosti pripravene pro změnu).
Děkuji moc (klidne na mail coobosh@seznam.cz)

Jestli jde jen o úklid, co tam dát obyčejné šneky? Třeba okružáky?

Koukám, že to tu je už delší dobu bez odpovědi, tak odpovím já. Ancistrus je problémová ryba, příliš vyroste a víc než požírání řas se věnuje dělání neplechy. Vylučuje ne zcela strávenou potravu, která se pak dál rozkládá. Pryč s nimi.

Doporučuji (a nejsem zdaleka sám) pancéřníčky rodu corydoras, ale pozor, takové, co snesou vyšší teploty. Čili ne paleatus nebo panda -- oni by ty teploty dospělí jedinci sice snesli, ale nedospělé kusy ne. Aeneus může být, schwartzi také, sterbai, haraldschulzi nebo adolfoi jsou asi nejvhodnější. Pozor, potřebují písčité dno.

Mám 400l akva pro terčovce, míval jsem dva albíny ancistrusy na úklid dna. Jsou ale už nad 15cm dlouzí a dost rejou ve dně. Poradí někdo jakou rybu na úklid dna, něco menšího, klidneho co nereje ve štěrku. Mám tam Hemianthus Cuba a jiné s drobným kořenem ? Voda 6,3pH 28C.Děkuji

Šířka 35cm je hodně málo.

Zdravím, přemýšlím o akváriu pro terčovce. (okrasném v obýváku, dominantní kořen s mechem a vhodnými rostlinami). Mám ale trochu užší prostor pro akvárium. Je velikost akvária 240cm délka, 35cm šířka a 50cm výška v pořádku? cca 400l - Zamýšlím 6-8 terčovců. Díky za odpověď.

Souhlas. Taky to tak dělám. Možná mají dobrý zdroj a super patentky důkladně proprane už před zmražením.

Nedávno jsem četl nějaký rozhovor se Stevem Rybicki z USA. Asi nejvíce mi utkvělo v hlavě to, že ho moc baví bourat mýty kterých je akvaristika plná. Např. že jikry nesmí být vůbec nasuchu. No a ejhle, 8 minut.
A s tím nedáváním mraženého žrádla, že se ryby můžou nachladit, to bude další mýtus. Viděl jsem to na hodně videích u velkých chovatelů a asi s tím problém nemají. Já to rozmražuju, ale hlavně ať to můžu propláchnout.

PS:Steve Rybicki má asi nejčervenější skaláry na světě, stojí za zkouknutí.

Trošku se divím, že jim to dává mražené youtu.be/…

Jsou to krasavci. Divoké se mi líbí víc.

www.youtube.com/…

Tady mají taky pěkné: youtu.be/…

youtu.be/…
Taky pěkné: youtu.be/…

Důležitější je určitě pH. Tu tvrdost by sice vydržet mohli (záleží na původu těch ryb a míře aklimatizace), ale myslím si, že pokud je chceš mít pro radost a ne pro zlost, tak je dobré jim připravit pokud možno co nejlepší podmínky.

Takže pro terčovce je důležitější snížit tvrdost než ph? Protože tvrdost snížím vodou s RO. S Ph je to složitější.

- Horšovský Týn, tam je jeden z velice úspěšných chovatelů placek, plavou mu v nádržích kousky od předních evropských chovatelů, zkuste se poradit přímo u něj, ten bude vědět nejlépe, jak na místní vodu
- najddte ho na FB,

Pokud má kokos1 zdroj dešťové vody, tak ne

Jinak já nechci číst v threadu "Terčovec - nemoc" další text o potížích s terči. Ony některé přijdou i tak, jen se změnou prostředí a stresem plynoucím z převozu.

A je to nutné, když kokos1 píše pouze o chovu?

RO není zase tak velká investice, dostaneš se i pod 2000 Kč, když se budeš snažit. A obávám se, že ti nic moc jiného nezbyde, s pH by se něco ještě dalo udělat rozpouštěním CO₂, ale tu tvrdost jinak nevyřešíš.

Ahoj,
mám vstupní vodu s těmito parametry:
7,3 ph
38mS/m
tvrdost 10,1 něm.
co bych měl s vodou udělat abych mohl chovat terčovce? Jde mě o to zda má cenu kupovat RO a pak nějak míchat vodu.

Diky za reakci. No malá je i dle mne. Ale dle chovatele od kterého sem je bral je lepší víc a až třeba vyroustou tak rozprodávat, protože je to hejnová ryby a když jich je míň tak jsou právě potom problémy než když je jich vic v hejnu od začátku. Toho No se nebojím, mam dostatek kytek který to požerou..... . Akva je společenské takže jsou tam i ryby co žerou. A nemoc nevidím, takže pardon za špatné téma.

Jednak je ta nádrž na šest terčovců tragicky malá, budeš měnit vodu pořád, abys těch 15 mg NO3 udržel. Jinak tohle je celkem běžné, že jim to chvíli trvá. Nejrychleji se rozežerou ti nejmenší a čím jsou větší, tím déle vzdorují. Může za to stres. Často pomůže mít v nádrži ještě nějaké další ryby, které žerou.

A pokud na nich zatím nepozoruješ příznaky nějaké nemoci, tak jsme ve špatném tématu.

Ahoj všichni. Ono to asi ani tak nepatří přímo do téhle skupiny, ale přesto to zkusím. Mám čerstvě doma 6 terčů ve 200l. A kluci mě nechtějí žrát. Už to trvá od pátku co jsem je donesl a dnes je úterý. Krmení mám stejny jak chovatel a vice druhu krmeni. Teplota zvednuta je ke 30 stupnum. Malo dusicnanu cca 15 mg/l. Ph 6,7. Nevíte někdo jak je rozežrat? Může to být stále stresem? Mužete mi poradit, jestli nějaká finta? Mam strach, že pokud nezačnou žrát, tak začnou brzo padat. Velikostně jsou tak 7-8 cm. Díky za rady

Takže nejspíš bičíkovec. 31°C je málo. Připrav si léčebnou nádrž, samo to nezmizí.

Je přitopeno na 31°C. Ryba teda večer vyplavala, nicméně jsem si u ní všiml dlouhých bílých výkalů a vůbec nežere. Mám začít nějakým způsobem léčit? A popřípadě co a jak? Nebo je lepší rybu rovnou utratit, aby se případně nešířila další nákaza?

P.S. vím, že to patří spíše do jiného vlákna, uvedl jsem příspěvek zde kvůli návaznosti na předchozí diskuzi

http://www.discus.cz/web/
https://rybicky.net/atlasryb/cesky/t