Časopis Aquaristik

kde v Praze zakoupit casopis ? ptal jsem se asi v 7 trafikach a koukali na me jako na blazna

Pane kolego, já bych byl opatrný. To všechno tu již jednou bylo. Jedna (i když třeba chvályhodná) vlaštovka jaro nedělá. Aby zase neodletěla někam na jih. (Nebo na východ?)

Hodnotím odvahu se přiznat k tomu, že ne vždy ti kazatelé všelijakých mouder musí mít pravdu. Předám vaše ocenění i dalším, kteří tento web nesledují a na časopisu pracují. Snad vám tu kádrově neublíží ocenění časopisu Aquaristik

Nevím, jestli tady jsou i čtenáři, kteří po tolik diskutabilní změnně vzhledu a obsahu časopisu ještě tento časopis odebírá. Já jsem jeden z nich a včera se mě do rukou dostalo číslo 6/2011. musím uznat, že jsem mile překvapen. Časopis je obsahově velmi podařený obzvláště pak článek Surmovce vražedné mě hodně potěšil.
Za mě tedy dávám palec mírně nahoru a s očekáváním čekám na další čísla nového předplatného

ne casopis si kupuji v trafice, ale videl jsem kalendar na nemeckych strankach a v CR bohuzel zadny nevychazi ... za komunistu vychazel aspon stolni kalendar

Obávám se, že to je z německých zdrojů...od nás ne.

Ahoj, nevite jestli se nekde v CR prodava nadherny nasteny kalendar Aquaristik 2012 ?

Obávám se, že vám nerozumím (můžeme podebatovat přes vzkazník...), já hovořím v odpovědích možnostech, zatímco kolega Novák hlásá pravdu jedinou a opravdu jsem to nebyl já, kdo debatu o meristémech vyvolal a možná by bylo dobré ji také už ukončit, protože pro běžného akvaristu to fakt není.

Pane Šprysl...Vaše znalosti nemůžu hodnotit protože sem akorát obyčejnej chlap co má rybičky...myslím že o nich něco vím a stále studuju ale nikdy nebudu vědět vše jako Vy. Co jste objevil vy nevím..stále popisujete nové směry ale stylem...pan x napsal. Taky můžu psát o proutěných žlabech k odlovu siamských kaprů které používají Khmérové a klidně to můžu napsat třeba v portugalštině kterou celkem slušně umím ale...chtělo by to ubrat na Vašem božím slově...poslední dobou se tváříte jak ministr zemětřasu....trochu pokory a míň arogance...můžu se mýlit..Venca

Jen poznámka - pravda je taková, že počet těch, kteří časopis měli objednaný před mým odchodem je pranticky stejný, jako nyní po mém příchodu. Ovšem je podstatně více těch, kteří časopis kupují na stáncích. A dost pochybuji o tom, že by se jim líbilo označení rovnající se opaku "chytří". To k panu Harpunářovi...
Petr Novák-Já se s nikým nehádám. Na přednášku v Rychnově přišli zájemci, zaplatili vstupné, profesionál v oboru buněčných kultur jim naservíroval informace i se zdůvodněním, nikdo nepochyboval. Tady jiní dostali informaci zadarmo, a pochybují, asi to nemělo být zadarmo. Kdo agaru věří, ať zkouší.
To je přece ten nejlepší závěr (jediný člověk, který pochyboval o německých zkušenostech a vyvolal tuto debatu jsi byl ty), polské zkušenosti prezentované v Rychnově, německé v časopisu Aquaristik, české z Aqua Daho a tvé pochybnosti. No pak přijde ten, který si chce vyzkoušet meristémové množení rostlin a vybere si z nabídky.

Pane Šprysl,lidé jsou ovšem natolik chytří že si tenhle pro fláknutý časopis ve kterém vycházejí mnohdy bláboly už zkrátka neobjednají!!! Amen

Tak jo, klidně to zkoušejte na agaru. Tři stovky za kilo agaru není zase tolik peněz. Až vám to nepůjde, zeptejte se těch, kteří byli na přednášce v Rychnově, jak to s tím agarem opravdu je.
Já se s nikým nehádám. Na přednášku v Rychnově přišli zájemci, zaplatili vstupné, profesionál v oboru buněčných kultur jim naservíroval informace i se zdůvodněním, nikdo nepochyboval. Tady jiní dostali informaci zadarmo, a pochybují, asi to nemělo být zadarmo. Kdo agaru věří, ať zkouší. Mimochodem na doporučovaných odkazech na univerzitní pracoviště jsem našel chybu, kdy autor zaměňuje biochemické a komerční značení suroviny. To by být nemělo.

svp.muni.cz/… , strana 8

snad odkaz bude fungovat

Zatímco ty přemýšlíš o nesmrtelnosti chrousta, vypadá to že Němci poslouchají otce:
Otcem myšlenky se stal profesor F. C. Steward z Cornellské univerzity. Názor, že jakákoli somatická buňka je schopná se regenerovat za vhodných podmínek v celou rostlinu, byl vysloven již v 19. století. V roce 1958 ho profesor Steward použil při tzv. meristémovém množení.
Předností tohoto způsobu množení je získání velkého množství rostlin, které bychom stěží získali přirozenou cestou, dceřiné rostliny si ponechávají vlastnosti jako rostliny mateční. Dále je tato metoda převratná v tom, že se jedná o jedinou metodu vegetativního množení, při níž nedochází k přenosu chorob, zejména virového původu a kdy můžeme během celého procesu rostliny ozdravit. A jak to celé probíhá?
zdroj: www.regalarflores.net
Nejprve dochází k odběru tzv. dělivého pletiva – meristému (odtud také název meristémové množení, se kterým se někdy můžete setkat). Zpravidla odebíráme část vzrůstného vrcholu o velikosti několika milimetrů. Dají se však použít i části naklíčených semen, listy či okvětní plátky.
zdroj: flickr.com
Získanou rostlinou část je nutné důkladně vydesinfikovat, protože ve sterilních podmínkách, ve kterých celá kultura probíhá, se daří nejen našim rostlinám, ale zejména patogenům.
Samotné množení probíhá v tzv. Erlenmayerových baňkách na médiu agar. Agar neboli agar-agar je přírodní polysacharid s vysokou gelující schopností, který se získává z červených řas. Nejčastěji se používá v potravinářství (želatina, kanten) nebo v lékařství (krevní agar, čokoládový agar).
Sám o sobě neobsahuje agar žádné živiny, slouží pouze k převodu živného média (směs živin, cukrů, hormonů a destilované vody) do pevné podoby. Při práci se snažíme zajistit sterilní podmínky v tzv. flow-boxu, což je zástěna, za níž je vháněn sterilní filtrovaný vzduch. Části rostlin, případně semena, přeneseme na vychladlé kultivační médium a zajistíme podmínky řízené kultury. To znamená, že uměle regulujeme teplotu, délku a kvalitu osvětlení, koncentraci plynů a vzdušnou vlhkost.
Nikdo ti časopis necpe, protože tvé geniality ani není hoden, ale napřed si ověř fakta a pak se pouštěj do kritiky...
Agar se může používat na méně náročné krátkodobé aplikace, jako jsou drosofily, řasy, bakteriální kultury. Ale ne na meristémové kultury. Pokud budu brát jako relevantní zdroj informací pana ing. Hoška z firmy Aqua Daho, (asi málokdo mimo, pana Nováka, bude o této firmě pochybovat), pak tato firma agar používá zcela běžně dokonce i na meristémové kultury...Možná jej používají k pěstování rostlin a na dorty

V časopisu Aquaristik č. 5/2011 je článek o pěstování rostlin in vitro. Evidentně se jedná o PR článek, neboli skrytou reklamu za peníze čtenáře, což se v tomto časopisu netýká jenom tohoto článku. V článku je trochu informací o tom, že kupovat rostliny z této kultury je vhodné, a jinak nic odborného, typicky propagační článek. Je zde ale jedna zásadní nepravdivá informace, a to je, že rostliny v meristémových kulturách se pěstují na agaru. To, že reklama má přesvědčit akvaristy, aby si kupovali rostliny z meristémových kultur, to beru. Ale že se tam objevila informace, že se pěstují na agaru, to považuji za krajně nevhodné. Pokud je to uvedeno v původním německém článku, tak je mi to jedno. Agar se může používat na méně náročné krátkodobé aplikace, jako jsou drosofily, řasy, bakteriální kultury. Ale ne na meristémové kultury.
Československo bylo zemí se silnou akvaristickou tradicí, kde vzájemné předávání kvalitních informací a solidní přístup k akvaristice jako takové vedlo k celkovému rozvoji akvaristiky, která se i dnes odráží v tom, že ČR je největším evropským vývozcem akvarijních ryb. Bohužel už i na mne se v poslední době občas někdo obrátil, že shání agar, aby si meristémy mohl vyzkoušet, protože ČR je země akvaristických pokusníků. Takže informace o tom, aby to akvaristé zkoušeli pěstovat na agaru je primárně zavádějící a poškozující českou akvaristiku.
Podivné reklamní praktiky, kdy se obézní celebrita pomocí počítače „zhubne“, vedly k tomu, že se sice v ČR zvýšil prodej karnitinu u všech firem asi desetinásobně, ovšem nikdo z něj nezhubnul, což ostatně již před tím potvrdily klinické výzkumy. Ale vydělala reklamní média a výrobci. A což takovéto praktiky zavést v reklamě v akvaristice?
Pokud někdo chce v časopisu, tvářícím se odborně, přetiskovat zahraniční informace takovéto kvality, tak pokud by to bylo přetištěno jako odborný článek, tak by měl být přizván někdo, kdo zamezí přetiskování nesmyslů, což je obvyklé. Pokud to má být jako inzerce, potom to má být u článku uvedeno, aby si každý dal pozor. Nikoho snad nenapadne, že když podle reklamy nějaký nápoj vám dá křídla, aby si stoupnul v pátém patře do okna vyzkoušel to. To, že reklama přehání je obvyklé. Ale zveřejňování zásadně nepravdivých informací, tvářících se odborně bez upozornění na reklamu z důvodů reklamního prospěchu je v akvaristice nepříliš obvyklé. Takovýchto časopisů v jiných oblastech zadarmo vychází dost, a ne, aby se za ně platilo. Osobně ve zveřejňování nepravdivých informací za účelem vlastního prospěchu v reklamě považuji v historii akvaristiky za průlomové datum začátek července 2011. Už se těším na inzeráty, kde jediné kritérium je zisk inzertního média, ve stylu: „Pro výtěr a odchov jihoamerických ryb z oblasti Rio Negro se nejvíce osvědčila trvalá filtrace před vápencové filtry, které vám dodá firma Josef Vopička.“ A také nezapomínat na připomínání předplatného.

Jedním z hlavních témat letošní šestky bude surmovka vražedná...docela zajímavé čtení...

Již výše jsem se vás přesvědčovat nepokoušel, pouze jsem dal na vědomí, jak to nyní je. O svědomí to fakt není, protože se tu pokouší přežít dva časopisy, z nichž u jednoho jsem byl od jeho vzniku...myslím, že to je důvod pro to druhé namočení nohou... a tak jako v mnoha jiných případech i u mne platilo "nikdy neříkej nikdy". Jenže do těchto stádií člověk dospívá až s věkem.

Souhlasim. Navic, pokud vim, problem nevznikl primarne u firmy send, ktera je pouhym distributorem. I kdyz se stala platbou predplatneho na jeji ucet pravne "dodavatelem", fakticky na cele deni, terminy a obsah dodavek vliv nemela.
Ode me bylo samozrejmosti neobnoveni predplatneho, na nejake dalsi reseni si prilis cenim sveho casu.

Tak tohle není otočení 100% ale spíš o 1000% Vaše věc a vaše svědomí ale nepokoušejte se mě přesvědčit že firma Send se zachovala seriozně Mám svůj rozum a svoji hrdost a nemusím se stydět za to že píšu každou chvíly něco jiného

OT-Franta zůstane zcela jistě fandou Slavie i nadále. Rozhodně to však správně pojmenuje.

I k svému úžasu jsem zjistil, že po mém odchodu k žádnému čtenářskému u časopisu Aquaristik nedošlo, ba spíše je trend mírně opačný - stále čtenářů přibývá. Asi to dělá cena a přece jen nelze jen tak od boku vypálit, že všechno v tom časopise jsou "německé" nesmysly. Viz poslední číslo se zásadním rozborovým materiálem o hrbohlavcích, který je pro ctitele říční Afriky určitě velmi zajímavý.
Časopis je nezáživný pro Všeználky, to uznávám!
Apropo, Jiří o té řece jsem také uvažoval...myslíš, že Franta Ringo Čech se taky na Slavii vyprdne, když ji má Řebíček?

Ono by možná stačilo pohledat, aby bylo krásně vidět jak se ty kabáty měnily.

Říká se "Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky".
Životní zkušenost pak u takových firem říká - zklamala jednou, zklame i za další. Tam, kdy jednou došlo u čtenářů k takovému propadu a zklamání, důvěra se již nikdy nevrátí.
Takový sportovní příklad: pokud bude Slavia patřit Řebíčkovi, pravověrní fandové zůstanou, permanentky si však nekoupí.

Jak jsem již napsal, "byl jsem vně", z toho je patrné, že jsem již zase tak trochu uvnitř . Nemyslím si, že jsem ozřejmením okolností mého odchodu z funkce něco či někoho "pomlouval". A už vůbec vás, ani nikoho jiného, nepřemlouvám k tomu, aby se stal předplatitelem. I když samozřejmě budu rád za každého nového . Přece jen přeze všechno k tomu časopisu mám dost niterný vztah a číslo 01/2010 za hodně dobré považuji, a kdyby se k takovým časem podařilo vrátit, bylo by to určitě dobré pro všechny, kteří mají časopisy rádi. To ovšem bez stabilní čtenářské základny možné není.

Nemusíte se obávat, email používat dokážu a s firmou Send jsem to řešil, slibovaly a nic z toho nesplnily a poté přestaly i komunikovat tak nevím kdo neumí používat email Nehledám ani nezveličuji problémy i jsem oželel částku kterou měly vrátit, nehodlal jsem marnit svůj čas pro těch pár korun, šlo jen o princip a tato firma u mě selhala a proto si za svým názorem stojím na rozdíl od vás, mluvím o nich takto od začátku vzniklého problému a budu i nadále Občas s vašimi názory souhlasím ale tentokrát rozhodně ne, byl jste první kdo je začal pomlouvat když jste skončil jako šéfredaktor a najednou změna o 100% že by jste se opět do něj vracel a dělal nový nábor předplatitelů

Po letošním Rychnovu mi připadá, že svépravní a znalí čtenáři toho, podle některých všelijak pokleslého časopisu, si poradit dokázali a dokáží, pokud o časopis zájem mají. Stál jsem nějaký čas vně něj a informace neměl, teď je již mám a byl jsem překvapen, že většina logicky uvažujících se se svými požadavky dokázala obrátit na distributorskou firmu a předplacených časopisů se snadno domohla. Časopis vychází dál, ale s jeho disribucí nemá vydavatelství společného ani co by se smítko za nehet vešlo. Všechny problémy s distribucí časopisu je třeba řešit s firmou SEND a byl jsem překvapen, kolik lidí umí používat mail a s touto firmou se dohodlo, jak si distribuci představují. Inu někdo se snaží hledat a zveličovat problémy, které vznikají, a někdo je umí řešit. Někdo toho schopen není, jak vidno. Návod soukromě poskytnu všem.

Např. autoři knih Eliáš 1998, Frank 1995, Drahotušský-Novák 2000, Hofmann-Novák 1996, Hanel 2002,2004 Tito autoři publikovali i před rokem 1990. Nikoho jsem zde nejmenoval, ale vycházely některé například německé překlady evidentně s komerčním účelem, které rozhodně velkým přínosem nebyly. A doporučuji napříště si vzít ke čtení textu někoho, kdo by vysvětlil blíže význam tohoto textu. Potom odpověď vypadá, že reakci na text psal někdo, o kom se tady jiní vyjadřují trochu hůře.

Myslel jsem že už to ani nevychází.....
Jinak co se týče starší akvaristické literatury níže zmiňovaných autorů: asi se budu opakovat, ale znovu připomenu, že v každém větším městě jsou antikvariáty a většinou je tam tato literatura k dostání za velmi příznivé ceny.

Z mého pohledu stále se zhoršující výjimkou se v poslední době stává časopis Aquaristik. Bohužel to není poslední dobou ale již delší čas
PetrNovakBolid napsal: Ačkoliv jsem byl od prvního čísla předplatitelem, tak na příští rok předplatné rozhodně neobnovím kvůli celkové úrovni časopisu, což je poprvé v mém životě. Je to můj soukromý názor a ostatním přeju zábavné počtení.Předplatné jsem zrušil již dávno a můj názor že to jsou podvodníci a zloději se nezměnil. Slibované vrácení peněz se nekonalo a ani předplacená čísla nikdy nedošla S tím co jste napsal rozumný člověk musí jen souhlasit

Všechny knihy a časopisy, které zde vyšly do roku 1990, byly na svoji dobu vynikající. Např. autoři knih Eliáš 1998, Frank 1995, Drahotušský-Novák 2000, Hofmann-Novák 1996, Hanel 2002,2004 jsou autoři doby, kterou hodnotíš již jen jako:
Poté se začaly objevovat i poněkud komerčnější snahy, které si však pořád zachovávaly poměrně slušnou úroveň z hlediska informačního pro hobby i produkční akvaristy. Jestli ministr financí nafackoval mladíkovi, který na něj hulvátsky pokřikoval, pěkné to není. Avšak pokud se amatérští pisálci snaží hodnotit znalosti znalých v oboru akvaristika, měli by se občas postavit do kouta a nafackovat si sami...Protože pokřikovat se nemá a za těmito v oboru akvaristika stojí rozhodně více než za tebou.

Mám doma několik metrů akvaristické literatury, prakticky většinu z těch knih a časopisů, které zde vyšly od 60. let až do současnosti. Všechny knihy a časopisy, které zde vyšly do roku 1990, byly na svoji dobu vynikající. Poté se začaly objevovat i poněkud komerčnější snahy, které si však pořád zachovávaly poměrně slušnou úroveň z hlediska informačního pro hobby i produkční akvaristy. Z mého pohledu stále se zhoršující výjimkou se v poslední době stává časopis Aquaristik. Zdá se mi být poněkud mimo klasickou českou koncepci akvaristických časopisů a knih, které poskytovaly kvalitní informace pro amatérské i profesionální chovatele. Když pominu výběr článků k otištění, který se mi líbí stále méně, tak to, co mi vadí nejvíce, je evidentní „ředění“ informací. Velké písmo, velké mezery mezi řádky, spousta volné nevyužité plochy v časopisu, velké fotografie, někdy i zbytečné (např. str. 12 v č. 4/2011), záměrná grafická koncepce taková, aby bylo co nejméně (z licence placeného) textu. Připadá mi to, jako když v restauraci nabízejí jenom méně atraktivní jídla, omáčku ředěnou vodou a ještě jej jí málo, a k tomu trochu nepoživatelné ozdoby na talíři. Za speciální záležitost považuji to, že časopis se příští rok bude tvářit tak, že vychází každý měsíc, ale vyjde s celoročním předplatným pouze 11 čísel. Nějak mi to připomíná požadavek 13. důchodu nebo 13. měsíčního platu, ale obráceně. Je to první akvaristický časopis v mém životě, který rozdávám známým s tím, že ho nemusejí vracet. Ačkoliv jsem byl od prvního čísla předplatitelem, tak na příští rok předplatné rozhodně neobnovím kvůli celkové úrovni časopisu, což je poprvé v mém životě. Je to můj soukromý názor a ostatním přeju zábavné počtení.

Tak sice se Martin pokusil sdělit svůj názor, ale já se pořád budu vracet k AQ 01/2010, což si myslím byl velmi podařený kousek...Informace v časopise se stávající podobou jsou seriozní, byť často vycházející z německých reálií, což by se mohlo jevit jako škoda. Protože však překládá RNDr. Jaroslav Hofmann, je to dostatečná záruka kvality textů, které i upraví, aby zmizely chyby, které proklouzly v originálu.
Třeba se zase jednou dostaneme k tomu velkému hezkému časopisu...

toz ony dostupne jsou, ale ne v cestine

Je mi jasné, že dotaz nebyl směřován na mne, ale dovolím si zdělit svůj názor.

Aquaristik je o něco textově plnější, ale stejně jako AŽ je jen odrůdou německé modifikace svého tatínka. Bohužel poslední kvalitní čtení bylo v Akvárium - terárium. Ale to je již minulostí. Takže se hold smiřte s tím, kvalitní nové informace již dostupné nejsou a asi bohužel ani nebudou.

Martin Honzejk

Jou v Aquaristiku nejake seriozni clanky? V Akvarium zive mi prijde, jsou jen obrazky (pravda, obcas pekne) a jakasi textova vypln...

Nechme doktory...to se psalo jinde . Ale vím, že víš, jak drahé je do života uvést dílo, které by měly dějiny vzít na vědomí. Takže periodikum je vlastně mrtvé v okamžiku, kdy vyjde další číslo....Není nic staršího, než včerejší noviny....nás učili na fakultě. No takže je to bludný kruh, nebo gordický uzel?....

LiborSprysl napsal jiný "doktor"...??? Nějak mi to nedoteklo.
LiborSprysl napsalmi tlačí oka slza po papírovém časopisu, který by u nás vycházel a byl dobrý. No mně nejen po časopisu, ale s tím nic neuděláme. Papír se stal onou pomyslnou parní lokomotivou na trati dnešního TGV. Bohužel. Pro mne bylo například studenou sprchou, že pokud chce člověk dostat ven nějakou monografii i v jazykových sektorech, kde se jedná řádově o desítky, ba možná až stovky milionů potenciální populace, musí jít stejnou cestou, jako je to jedině možné v současnosti zde (viz konec konců Bleherovo nakl. Aquapress nebo počin O.Lucanuse, etc.). ještě dlouho po tomhle zjištění jsem si myslel, že magazíny mají řádově vyšší životnost. Po loňském krachu FAMA v USA už mne ale asi nic nedokáže překvapit.

No já o tom "dr. překladateli" vůbec nepochybuji, to jen jiný "doktor" a několik jeho ctitelů si troufli před časem o tom začít debatu, maje občas problém dát dohromady holou větu z prostředí akvaristického světa - nevím jak z jiného světa.... To k tvé poznámce Jeníku.
Jinak máš samozřejmě pravdu a samozřejmě víš, že prostě pořád se mi tlačí oka slza po papírovém časopisu, který by u nás vycházel a byl dobrý.

Libore, je mi líto, ale i kdyby bylo ATF nebo kterýkoliv z našich tehdejších i dnešních akvamagazínů stokrát lepší a i kdyby (já vím, jsou to kdyby, ale bohužel založená na skutcích)to "tam" nedopadlo tak jak to dopadlo, neměl by asi moc šancí na další existenci, než o pár let více.
Vloni v květnu jsem měl tu možnost na vlastní oči vidět, jaké množství se v roce 09 prodávalo všech tehdejších tří existujících magazínů od čísla a věř mi, že to poznání bylo pro mne mnohem děsivější, než jakékoliv představy, které jsem si o tom dělal. Ani součet prodaných čísel všech tří magazínů nedokázal dostat prodejnost na tu míru, aby včetně všech nákladů i platu šéfredaktora zaplatila sebe sama a "nula od nuly" pošla.

Při pohledu z venku to vypadá, jakoby to v Německu s občasnými drobnými změnami šlapalo jak pověstné hodinky v jisté alpské zemi. Tuhle problematiku studuji od roku 2006. Je stejně děsivá, jako problematika "papíru" u nás. Ba spíš vzhledem k událostem za poslední dva roky ještě děsivější a nespasí to ani, že němčinu užívá co mateřský jazyk v samotném Německu a jeho sousedech přes sto milionů lidiček. Současná situace DATZu to všechno jen potvrzuje.... Nebýt toho, že Rainer se chce dožít důchodu jako šéfredaktor, kdo ví, jak by to vůbec dopadlo. Od roku 2006 ubylo v Německu téměř 70 % akvaristických vydavatelství a vydavatelů. Defacto zůstali tři - Dahne, Ulmer a Natur und Tief (či jak se to čerta jmenuje). Tu a tam ještě nějaký titul vyleze z Kosmosu a materřký koncern jakž takž průběžně resuscituje tetra Vrl.

POZN: Jarda Hofmann je od dob manželů Dykových naším nejlepším, ne-li vůbec nejlepším akvapřekladatelem. On přeloží patřičné texty nejen na patřičné odborné a lingvistické úrovni. On tomu dokáže dát i kus vlastní duše a to má tu pravou šťávu.

Prožívám to s vámi od pádu ATF, o němž jsem si myslel, že bude tím správným produktem vedle jiných.

já netvrdím, že akvarijní časopisy mají být "amano - pure" to by mě taky rychle přestalo bavit, i když cestičky úvozem zbožňuju (mimochodem: trefnej název.. ). A určitě existují machři i na klasický holandský akvária, kterým samozřejmě taky těžko odolávám, ale momentálně mě nenapadá jméno žádnýho předního představitele (Amano má holt zmáklej marketing )
na začátku jsem si jen chtěla postěžovat na stav současných akvaristických časopisech v ČR, ale Vy mě solidně chytáte za slovíčka

No to bude možná vliv těch škol staří-mladí. Místní Václav to jednou nazval cestička úvozem, když se debatovalo o aquascapingu a přitom mají jeho rostlinami narvané nádrže podle mne ksicht pěkný. Pro mne více než ty podle pravidel aquascapingu. Jsou takové živé. Khanova umělecká díla jsou proti tomu jako z jiného světa. Takový Louvre - Pozor nedotýkat! Vím, že jsou to živé nádrže. Ale když už dokonalost, tak nádherné holandské nádrže - tuším Voldovo. To je život. Amano je umění a ti, co jdou touto cestou - já je nezatracuji - jsou umělci. Ale vměstnat ten opravdový život do omezeně velké nádrže tak, aby to fungovalo. To je pro mne ten pravý kumšt. Takže asi nejlépe je někdy dát Amana a pak také to ostatní

mno, nechci nějak snižovat hodnotu článků specializovaných na odchov rybek, ale trend amanovských nádrží mi přijde zajímavější pro širší "masy", tudíž marketingově přitažlivý stačí se pokoukat tady po prezentacích a člověk má hned představu o tom, jak v ČR vypadá poměr mězi akvaristy, kteří mají okrasná akvária jen pro radost (max. se občas pokusí o nějaký ten odchov, ano, i tady by v tomto ohledu mohl být zájem..) a opravdovými chovateli.
A co se týče jakýchkoliv překladů - v žádném případě nesnižuji práci žádného překladatele, z vlastní zkušenosti vím, co je to za fušku, to jste mě opravdu špatně pochopil. Myslela jsem to tak, že mám chuť uveřejňovat překlady článků, které do češtiny nikdy (nebo alespoň v dohledné době několika nejbližších let) zřejmě v ČR nevyjdou, což je pro český akvaristy celkem škoda.

Teda pokud to mám vzít do detailů, tak v tom čísle co teď v Čechách vyjde je Amano tuším dvakrát...ale jakože jsem krapek ze starší (ne-li staré smich) školy, rád se na to kouknu, ale že by mne ta nádhera přivedla k orgazmu, tak to ne. To spíš dr. Zahrádka svými fotoseriály z množení ryb, dokázal to kolega Libus s molučáky a pak to tedy umí má drahá polovina

Tedy ještě dodatek - s autorskými právy si neradno hrát v současné době v žádné civilizované zemi... . Ovšem narozdíl od jiných si nemyslím, že by překlady pana doktora Hofmanna byly špatné a ten k tomu oprávnění od vydavatele má

Kolik lidí tu má akvárium netuším, ale pořád vidím rozdíl mezi "mít akvárium" a "být akvaristou", čili o akvaristiku se zajímat, DOBROVOLNĚ a se zájmem pročítat články, atd. O tom, že tu na to maj víc peněz bohužel nemůže být pochyb.. životní standard a výše výdajů na koníčky je tu poněkud někde jinde.. mnojo, každopádně mi to přijde jako škoda, že se tyhle články do ČR nedostanou. Vychází tu spoustu super počteního od opravdových odborníků v oboru (Amano a jiný "soudruzi"), klidně bych jednou za čas i cosi pro ostatní přeložila a hodila na net, ale s ohledem na autorský práva si to radši nelajstnu - nerada bych poznala soudní a výkonnou moc v Německu v praxi..

Ze své minulosti mám docela přesné statistiky - více než 200 000 kusů člověka v tomto státě má jedno a více akvárií....Čyřtisícový náklad časopisu Aquaristik s přechodem na levnější verzi je pořád ještě ne zcela "stravitelný" pro český trh....A to s pár stovkami pomáhali, a snad pomáhají, a možná zřejmě pomáhat budou naši slovenští kolegové...(To vím od některých stálých čtenářů Aquaristiku, kteří se mnou spolupracovali v minulosti.) Takže cca 50 "akvaristů" na jeden časopis. Celkem známé je, že zhruba čtyři lidé čtou jeden časopis, aby ti tři ušetřili nebo se skládají dohromady...nevím, to je statistika . Asi by šla vylepšit. Osmdesátimilionový potenciál v Německu, plus německy mluvící země....11.000 náklad...jsem si musel vzít kalkulačku -7.272,72 -perioda. Nevím jestli jsem to správně spočítal. Chybí mi ten vstupní údaj, kolik lidí má v Německu a německy mluvících zemích v akvárium...Pravda, mají tam asi o trochu lepší prachy v kešeni...No přibylo-li by českých čtenářů, možná by šlo číst v mateřštině více písmenek na více stránkách....

aquaristik teďka při ruce nemám, mám tu jen caridinu, ta stojí 5,95 eur, je to čtvrtletník, 67 stran, náklad netuším, kde vynajít ... s předplatným vychází číslo na cca 5,70 éček ... zkusim najít náklad na stránkách dähne verlagu..
Ale náklad caridiny je 11.000 ks ... to se to prodává v zemi s 80 milionama obyvatel.. plus s možností dalšího odbytiště (Rakousko a další německy mluvící země) ...

a kolik euro stoji ta germanska verze a jaky ma naklad?

měla jsem teďka možnost zakoupit a prolistovat německý originály časopisu aquaristik a caridina a docela mě mrzí, že něco takovýho se v Čechách nechytá.. a je to jenom můj pocit, nebo v německým originálu je víc článků než v českým...?

Príma. V novém roce by už měl taky vycházet jako měsíční periodikum, tak snad to nebude na škodu.