Těžko se mohu vzdát práva na odpověď
Slib dal, slib vzal….
Nejoblíbenější hláška vydavatele časopisu Aquaristik ing. Andreje Škvara dostala dnešním dnem zcela nový rozměr. A to, že se odhodlal k takové nestoudnosti, jakou je jeho prohlášení, je jen ukázkou typického stylu jednání lidí, kterým se šlápne přesně na kuří oko….
Po déle trvajících potížích, které měla redakce s hrubým, nekorektním a konfliktním chováním pana Šprysla, jsme se rozhodli ukončit s ním spolupráci. Déletrvající potíže vyvolal sám vydavatel někdy v polovině loňského roku tím, že ze mne udělal hlásnou troubu svých chaotických myšlenek, jejichž smysl a obsah měnil i několikrát týdně. To vedlo k tomu, že jsem ze sebe byl mnohdy nucen udělat člověka, který si do „huby nevidí“ a jen obtížně jsem to vysvětloval lidem, kteří mne znají jako člověka, o jehož zdravém rozumu doposud nebylo nutno pochybovat.
Od samého počátku jsem byl tím nejloajálnějším člověkem, který od vydavatele dostával peníze. Tolerujíce mu nedodržování smlouvy, kterou se mnou uzavřel. Ovšem, když už toho k tolerování začalo být přes míru, stal jsem se …… hrubým, nekorektním a konfliktním…. jak píše ve svém prohlášení. Stal jsem se jím proto, že jsem zabránil dalšímu prznění časopisu, kterému jsem věnoval půldruhého roku života s hodinovou odměnou nerovnající se ani platu obsluhy veřejných WC. Ono totiž ke konci loňského roku jsem byl nucen začít slibovat čtenářům 5 v 1 (pamatujete si?), rozšiřování časopisu v počtu stran s přílohou Terárium za cenu, která se nezvýší. A tak jsem začal na základě pokynů obhajovat vydavatelův nápad. Z neustále kritizovaného předraženého časopisu, ve kterém byly jen velké fotky a trochu písmen se podařilo udělat časopis, který se začal líbit. To, že se podařilo přivést do časopisu dr. Hofmanna, autoritu o jejíž velikosti těžko bude někdo ze znalých akvaristů pochybovat, je práce především MUDr.Zahrádky, s nímž jsem časopis začínal budovat. Proč už nepublikuje? No proto že vydavatel nedržel své sliby….Slib dal, slib vzal….Číslo jedna letošního ročníku bylo přijato s velkými ovacemi. Jenže pak se začalo vyrábět číslo dvě a vydavatel přišel s jedním ze svých opět skvělých nápadů a že se tedy vrátíme k tomu, jak vypadal časopis před rokem. Tedy opět ta divná grafika a spousta prázdného místa….Slib dal, slib vzal… Odmítl jsem podílet na výrobě takového paskvilu, což jsem dal na vědomí docela jasně. Zvláště, když došlo ke známému problému s nedostatkem papíru a tudíž dalšímu snížení kvality časopisu. Výpověď jsem dal na minutu…Byl to vydavatel, kdo mne oslovil, abych vzal své rozhodnutí zpět….Číslo dvě jsme udrželi v přijatelné podobě, protože jsem se nechtěl podepsat pod paskvil, který chtěl ing. Škvar vydat, předělali jsme během dvaceti hodin celý časopis, který tak neztratil svou tvář….
Také mu byl sdělen postup ukončení spolupráce, způsob finančního vypořádání a to včetně skutečností, že je povinen vrátit zapůjčené předměty, nutné k výkonu jeho činnosti a vyúčtovat finanční prostředky inkasované od inzerentů a jejich předání do pokladny vydavatelství, což pan Šprysl do dnešního dne neučinil. Naopak je zřejmé, že pan Šprysl se i nadále chová nekorektně a namísto toho, aby dal vše potřebné do pořádku, přikročil k akcím, kterými chce poškodit naše vydavatelství, jemuž svým špatným chováním, lhaním, planými sliby a překrucováním skutečností mj. odradil i řadu kvalitních autorů. V životě jsem neinkasoval ani korunu od našich inzerentů, až do okamžiku, kdy jsem odvezl zápočtovou fakturu do mělnického Vivária ve výši necelých dvou tisíc korun. Protože však již v té době jaksi „vázla komunikace s vydavatelem“, mám je zatím u sebe, to je pravda. Pokud jsem sdělil národu, že se ke mně chová vydavatel nekorektně a dále to již nehodlám snášet, doložím to snadno tím, že nemám ještě zcela uhrazenu fakturu za šesté číslo loňského roku. Zatímco vydavatel mluví o mém lhaní, lže sám, jako když tiskne… Za jedničku, ani dvojku jsem nedostal ani korunu, a to navzdory tomu, že mám ve smlouvě i takové klauzule jako je procentuální podíl z inzerce a prodeje časopisu. Jenže vydavatel rád říká slib dal, slib vzal a ne všechno se dá tolerovat….Za loňský rok jsem nepožadoval vypořádání, protože jsem byl ještě maximálně loajální k titulu. Po označení lhářem má tolerance k člověku, který má sám másla na hlavě už toho mám dost. Zvláště pak pokud si začne vymýšlet zástupné problémy, proč mně peníze nevyplatí. Autorů jsem do časopisu přivedl docela dost, myslím, že zaplaceno za svou práci dostali jen někteří a určitě ne všechno. Těmi které jsem odradil, byli ti, jejichž požadavky na výšku honoráře nebyl vydavatel schopen uspokojit… Slib dal, slib vzal….
Nepravdivou a zlým úmyslem vedenou informací, zveřejněnou panem Špryslem, se cítím poškozen nejen jako podnikatel a vydavatel časopisu Aquaristik, ale také jako člověk. Proto zajistím veškeré právní kroky vedoucí k náhradě škod, způsobených jednáním pana Šprysla mně osobně i vydavatelství. Navzdory emotivnímu a nekorektnímu jednání pana Šprysla mu tímto děkuji za pozitivní část jeho práce pro náš časopis a přeji mu úspěšnost v jeho dalším životě. Mé informace, které jsem zveřejnil nebyly vedeny snahou poškodit časopis, i když to tak nutně musí vypadat, bylo to jen zoufalé volání, abych se nedostal do stejné situace, do jaké se dostal RNDr. Jindřich Novák, kterému jeho vydavatelé také poškodili jeho profesní čest… Slib dal, slib vzal….Trpělivě vyčkávám, až se na mém kontě objeví slibované peníze, abych mohl poté, co splní své závazky vydavatel, splnit ty své a vrátil mu telefon, fotoaparát a razítko… Mimochodem, možná by tato slovní přestřelka vydala i na další pokračováníJ Mohlo by se to jmenovat, Jak jsem se měl stát mediálním ředitelem vydavatelství Le-andre … Libor Šprysl