Tenhle článek bych chtěl začít vzpomínkou na svůj chov Apistogramm cacatuoides. Vybral jsem si je na doporučení, že pro začínajícího cichlidkáře jsou nejvhodnější, což mohu potvrdit už i z vlastních zkušeností. Alespoň podle toho, že cacatuoides se nechá odchovat opravdu i přímo v akváriu, s přimhouřeným okem a trochou štěstí, i mezi ostatníma rybami. Když ale utekl nějaký ten rok a cichlidky odpluly do věčných tůní (...ehm lovišť), nastalo období přemýšlení, co dál. Nějakou dobu jsem chtěl změnit úplně celý koncept akvária i s osazenstvem. Po jedné návštěvě Vivária jsem se ale zakoukal do jednoho samce Apistogrammy Viejety Red Gold a bylo rozhodnuto. Takže zase jeden samec a dvě samice (na moje akvárium 90 × 35, zhruba ideální počet).
Věděl jsem, že to bude, co se odchovu týče, již složitější než Cacatuoides. To hlavně ve smyslu potřeby kyselejší vody a nízké vodivosti. Jeden chovatel (odchovává je úspěšně dlouhodobě) mi doporučoval hodnoty pH 5-6 a vodivost 50-100 uS/cm. Moje vodovodní voda alá Žižkov, má ale hodnoty pH 7.4 a vodivost kolem 700 uS/cm. Proto začalo načítání dalších webíků na téma „třecí voda“. Třecí vodou nemusí být přímo voda, kde se rybky vytřou (i když je to tak možná lepší), ale může to být i voda kam přendáme dekoraci z akvária, na kterou se cichlidky vytřeli (například kokos s jikrami). Tato voda by měla mít potřebné parametry (tvrdost, kyselost, vodivost, a prostá všech škodlivin). Voda, kde se v přírodě cichlidky třou, bývá často měkká až velmi měkká, kyselá s vodivostí kolem 50 uS/cm. Jak se ale k těmhle hodnotám dostat, když z kohoutku zatvrzele teče voda úplně jiná? Chemismus vody je relativně složitá věc a já nejsa chemik, jsem dalek vše rozebírat. Raději uvádím dva odkazy na stránky, které mně dali asi nejvíce:
o vodě:
http://grower.cz/forum/showthread.php?threadid=33896
o vodě a o cichlidkách (anglicky):
http://www.thekrib.com/Apisto/ph.html
Hraní s vodou je zajímavá věc, stejně tak ale může být po neuváženém zásahu celé akvárium během chvilky břichem vzhůru! Takže opravdu vše s rozmyslem a jen jste-li přesvědčení, že je to potřeba. Všechny úpravy dělejte dlouhodobě rozložené, aby změny byly pozvolné a rybky nebyly vystavovány šokům. Nespěchejte, voda si to stejně nenechá líbit! Důležité je uvědomit si, že stejně nejpozději za týden vyměníte třetinu vody zase za tu z kohoutku (pokud nevedete reverzní osmózu, ovšem vedete-li a víte proč, víte toho pravděpodobně o chemismu vody víc, než chce tenhle článek obsáhnout). Mít chemikálie na pravidelnou výměnu vody ve velkém akváriu může být tedy docela problém. Proto právě přijde vhod malé akvárečko, kam jikry přelovíme a necháme vyvinout (doporučil bych topítko a alespoň malou filtraci. To jednak pro cirkulaci vody a jednak proto, že až začnete potěr krmit, bude dobré, aby byl už filtr trochu zaběhlý. Když bude nádržka větší a potěru méně, může stačit pravidelná častější výměna vody).
Jak tedy dosáhnout parametrů takové vody. Vše se dá někde dočíst, možná ale také patříte k lidem jako já, kteří dokud si to sami nevyzkouší, tak trochu váhají. Já se nakonec donutil a udělal domácí testík míchání třecí vody s cílem dosáhnout měkké vody s pH 5.5 a vodivostí pod 100 uS/cm. Je více cest. Já zvolil míchání vody s kyselinou a destilovanou vodou.
Co k tomu budeme potřebovat... jeden domácí kýbl na podlahu (s velmi přesnou stupnicí :D ), malou petflašku, kyselinu a destilovanou vodu, lžíci, kapátko, stříkačku s hadičkou, rukavice, blok a tužku. Než se do mě někdo pustí, je fakt, že vše se dá spočíst na papíře dopředu a není potřeba míchat a zkoušet metodou málo... málo... málo... a jéje! Jak jsem psal výše, chci si všechno vyzkoušet, a výsledky se třeba taky někomu budou hodit (aspoň pro porovnání nebo ilustraci). Kyselinu jsem zvolil lékařskou čistou, koncentrovanou 35% HCl. Trochu mě zaskočilo, že se kyselina prodává na kila a ne na litry. Prostě slovutní páni magistři všechno vážej, takže tak. Objednal jsem půl kila a čekal, kolik toho vlastně jako bude. Samozřejmě že dorazila půllitrovka (plus mínus). Ještě jedno upozornění. Takto koncentrovaná kyselina je opravdu silná a krom té flašky sežere všechno (čistí se s ní i kovy)! Navíc dýmá, takže nenechávat otevřené déle než na nabrání potřebného množství a stejně raději ve větratelné místnosti. Vše raději v rukavicích, uklouznout se dá na ledasčem a co pak... Kdo chce zvolit bezpečnější cestu, pořídí si 1% roztok HCl. Ten už nedýmá, ale pořád je to slabá kyselina, takže pořád opatrně. Jediný rozdíl je ten, že bude potřeba více roztoku kyseliny, než koncentrátu. Připomenu ještě jedno pravidlo o míchání kyseliny s vodou, a to je: vždy přidáváme kyselinu do vody, nikoli opačně! Jedná se o silnou reakci s vysokou produkcí tepla, takže při opačném postupu, voda do kyseliny, se první kapky vody doslova vypaří a může to na vás prsknout tu kyselinu! Pokud přidáváme kyselinu do vody, reakce je samozřejmě stejná, ovšem v obráceném množstevním poměru reaktantů. Jinými slovy, teplo produkované reagujícími molekulami se neutralizuje ve větším obsahu vody než přidávané kyseliny.
Pro měření jsem použil digitální měřák pH a digitální měřák vodivosti, obojí s přesností na dvě desetinná místa a s kompenzací teploty. Pro tvrdost kapkové testy od Tetry v dvojnásobném objemu pro přesnost 0.5 stupně na kapku.
Takže teď k vlastnímu míchání vody pro neplavce (jikry a plůdek) a mírně pokročilé (potěr). Provedl jsem několik míchání v různých objemech.
Výchozí voda Žižkov má parametry: dGH 10, dKH 6, pH 7.4, 680 uS/cm
Destilovaná voda z Tesca 5l: pH 6.6, 10 uS/cm (cca 19 Kč)
Voda v akváriu: 86 l, dGH 9.5, dKH 4, pH 7.xx, 730 uS/cm (ráno pH 7.03, večer pH 7.7)
500 g HCl 35%
Test 1:
Do kyblíku natočíme 2 l vody z kohoutku. Kapátkem nabereme HCl a s postupným přidáváním a mícháním měříme pH.
voda kohoutek (litry) | kapky HCl | pH |
2 | 0 | 7.35 |
2 | 8 | 5.86 |
2 | 7(15) |
2.94 |
0.65(2.65) | 7(15) | 4.54 |
0.65(3.3) | 7(15) |
5.7 |
0.7(4) | 7(15) | 6.12 |
4 | 15(30) | 3 |
4(8) |
15(30) |
6 |
1(9) | 15(30) | 6.2 |
Test 2:
Z akvária jsem odčerpal cca 28 l vody a namíchal jsem postupně tři kyblíky. První měl 10 l a pH 6.33. Po přilití do akvária se pH v akváriu snížila z 7.7 na 7.1. Dále jsem přidal 9 l pH 6.6, akvárium se ustálilo na 6.85 pH. Po posledním 9 l kyblíku s vodou pH 5.8 se akvárko dostalo na pH=6.65. Protože jsem si něco přečetl o pufrační schopnosti vody, začal jsem sledovat vývoj pH akvária v čase.
čas | pH |
19:30 | 6.65 |
20:00 | 6.85 |
8:00 | 6.95 |
20:00 | 7.3 |
Vývoj nikterak příznivý, pokud nechceme do akvárka den co den dolévat kyselinu. Druhý den jsem pokračoval ve sledování pH v čase a ráno a večer jsem přidal trochu kyseliny (teď už stříkačkou, takže v mililitrech). Večer jsem vyměnil vodu v akváriu tak, aby v akváriu bylo pH 6.
čas | pH | HCl [ml] |
20:30 | 6 | |
8:00 | 6:55 | |
8:10 | 6.45 | 0.8 |
10:45 | 6.65 | |
19:00 | 6.9 | |
19:10 | 6.75 | 1 |
21:40 | 6.95 | |
9:30 | 6.8 |
Další den ještě jedno kolo s výměnou 18 l vody s pH 5.9. Večer mělo akvárium pH zpět na 7.63. Provedl jsem přeměření tvrdosti. dkH klesla na 2 a dGH zůstala na hodnotě 10. Další den další výměna 18 l vody, tentokráte s pH 3.1. Akvárium se ustálilo na pH 5.9. Během dvou dnů, tedy pomaleji, dorazilo pH ovšem zpět na 7.3. Tvrdost dKH 1.5! Nejsem si jist, jak dlouho by trvalo vyčerpat celý pufrační systém, ani zda je to vůbec vhodné nebo možné, proto jsem testů na obydleném akváriu zanechal.
Další testy jsem provedl v malém 9 l akvárku, vymytém a zcela prázdném. První test byl s udržením pH vody v čase v akvárku, kde nic nereaguje, nic nedýchá, ani nic nekadí. :) Na 9 litrů kohoutkové vody jsem přidal 2 ml HCl. Výsledek 2.68 pH, dKH 1 a vodivost 1550 uS/cm (volné ionty zvyšují vodivost). Během dvou týdnů zůstaly hodnoty neměnné! HA! Takže s pH bychom byli doma... prostě jen namíchat správnou koncentraci a je to. Jenže co s tou vodivostí? Zatím jsem se dostal místo na desetinu naopak na dvojnásobek původní hodnoty. Tady přichází na řadu destilka. Protože jsem koupil jen 5 l balení, musím test provést na maloobjemové úrovni. Totiž kdybych to celé nalil do akvárka, tak získám jednu hodnotu a nic víc. Tedy v mililitrech:
Test 3: míchám vodu z miniAkvárka (mA) s destilkou (D) v mililitrech a sleduji pH a vodivost. Parametry vody jsou výše v textu.
mA[ml] | D[ml] | pH | uS/cm |
15 | 270 | 5.46 | 67 |
mA[ml] | D[ml] | pH | uS/cm |
5 | 95 | 5.45 | 55 |
První je poměr 1:18 a druhé 1:19. Je tedy vidět, že 5 l destilky na 9 l akvárko nestačí. Pro 8 l mixu s požadovanými hodnotami, by bylo potřeba 0.4 litru vody z miniAkvárka a 7.6 litru takovéto destilky. Požadovaných hodnot jde ale dosáhnout velmi dobře! Udělal jsem ještě test s mícháním vody z kohoutku (bez HCl) s destilkou. Na 5 ml Žižkovanky a 40 ml destilky vyšlo pH 6.8 a vodivost 67 uS/cm. Při dolití 30 ml destilky kleslo pH na 6.6 a vodivost na 44 S/cm. Poměr míchání tedy příznivější 1:14. Pokud by pH 6.6 stačilo, pak lze jít tedy i cestou bez kyseliny. Tento mix měl tvrdost dkH 1 a dGH 2. Tedy velmi měkká voda. To by mělo být dobré pro jikry a plůdek. Pro rozplavaný potěr rybkám postupně a pomalu (rozuměj během několika týdnů) hodnoty vracíme k těm, které budou později obývat jako dospělé.
Tak to by bylo... jsem připraven... ryby třete se! :D
Přijel jsem po prodlouženém víkendu a ono ejhle... Samička si hlídá před kokosem právě rozplavaný potěr. Ve vodě normální akvarijní, podle všech dostupných informací, téměř až nevhodné (pH 7.5 a vodivost 700 uS/cm)! Je to prostě šikula, na kterou žádný tabulky tentokrát neplatily. :D
Výše uvedeným postupem byste ale měli být schopni docílit vyšší úspěšnosti s vykulením jiker a nižší úmrtnosti plůdku a potěru.
Zadařilo se? Máte stovky malých průhledných a stále hladových? Tak teď si to krmte!!! :D
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 12x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 09.12.2011 • Upraveno: 09.12.2011 • Přečteno: 880x
Schválili: Bob66 15.01.13
Žádné související články |
03.06.2006 | Teplota, tvrdost a úprava vody | 31501x | |
28.09.2011 | Příprava standardních roztoků pro stanovení NO3, NO2, P | 1045x | |
17.02.2011 | Problémy s vodou aneb jak mě jednoduchý akva test vody zachránil před možnými zdravotnímy problémy | 2076x | |
21.02.2022 | Proč, čím a jak testovat vodu v akváriu | 333x | |
03.06.2006 | Zákaly vody | 24956x | |
27.02.2011 | Oxid uhličitý - formy, distribuce, přidávání | 5191x | |
13.08.2010 | Jak určit pH - návod pro barvoslepé | 4382x | |
22.09.2011 | Kalibrace pro testy NO3 a PO4 - Referencni roztok. | 590x | |
02.10.2018 | Jak na čistou a zdravou vodu v akváriu | 1141x | |
23.08.2015 | Výroba skladovacího roztoku KCl na pH sondy | 907x |
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
03.07.2011 | Externí filtr - aneb guma to jistí.... jenže - kde všude? | 1338x |