Plži
...Já bych snad šneky (i krevetky) na řasy obecně nedoporučil...
A to já zase do rostlinného jednoznačně ano. Drobné druhy rostliny nepoškozujících šneků, (okružáci, levatky, kružníci...), jsou výbornými pomocníky proti řasám tam, kde je ani moc nevidíte nebo nevnímáte - na listech a dalších orgánech rostlin. Tím, že z nich seškrabují (i okem neviditelné) povlaky drobných organismů (řas, plísní, bakterií), usnadňují rostlinám příjem živin a energie.
Na kalamitu řas je ale nutné použít jiné "zbraně", jak správně píšete.
Souhlasím s názorama níž, že na řasy způsobené nerovnováhou v akvárku nepomůže ani armáda šneků... ale na čištění skla, nemyslím nějaké kalamity, ale takového toho mírného zeleného poprašku na skle, kterému se snad ani nedá vyhnout, bych snad ještě radši než neritinu doporučila clithona, je menší ale připadá mi že přinejmenším stejně aktivní "čistič", a parádu nadělá taky
Tak mě třeba řasa na skle vadila ať byla přirozená jak chtěla
Jinak máš pochopitelně pravdu.
Neritky na rostlinky moc nelezou,spíš malý clithoni nebo okružáci,ale předpoklad je,že je rostlinka dost silná na to aby je unesla.Na "čištění" listů jsou spíš krevetky,ale taky záleží o jakou řasu se jedná. Třeba ruduchu nechtěj ani krevetky. Možná japonky,ale ty nesmí mít přístup k jinýmu krmení.
U mě jsou neritiny jenom na parádu a na práci mám okružáky a levatky, u těch jsem prokazatelné řasožroutství pozoroval, ale zase abychom to nějak nepřeháněli i oni nejsou všemocní a třeba do ruduchy nejdou, jejich hlavní předností je, že čistí onu povrchovou vrstvu listů rostlin a tím přispívají k lepší kondici rostlin, konzumují pouze odumřelé části rostlin.
Záleží z akých rastlín - po jemnolistých stonovkách som ju liezť nevidel, ale možno tam riasy nie sú. Na úzkolistú sa síce občas vyteperí, ale často spadne. Zato listy i stonky anubiasu vyzerajú po návšteve neritiny ako nové...
Záleží tiež aké riasy, videl som ju konzumovať len drobné riasy, o tú trochu dlhších, čo mi nedávno vypučala na koreni, nejavia žiadny záujem...
Tak o tom nic nvm, u mě nelezou žádní šneci po rostlinách
. Ty mám očistěné od krevetek, ale spíš bych řekl že neritina na rostlinky moc nepujde, ta ti hlavně očistí všechny skla.
a odstrani rasy i z rostlin?
No tak na řasy bych doporučil Neritinu, velmi účinná a hezká
Na tech 50l máš jednoho akorád.
No to se mi také často přihodí....možná Lukáš ozřejmí....
0 18.11.2012 17:48 Mili – Jakého plže?
Ahoj, chtěla bych poprosit o radu: mám 50l akva a rada bych nejakeho vhodneho a pekneho plze, ktery zaroven pomuze s redukci ras? Jaky bude vhodny? dekuji
Takhle doslova ne, to není text do atlasu, ale právě jenom příspěvek do diskuse
Nicméně večer jsem se snažil udělat nějaké opravy u Melanoides tuberculata a Melanoides granifera, dostal jsem vzkazy z Infoservisu, že informace byly doplněny, ale jaksi je tam nevidím. Takže teď řeším s příslušnými redaktory přes vzkazy, kde je problém.
Evidentně jsou v atlase zavádějící informace. Je možné Váš příspěvek ( od "Piskořky jsou ..." po "... vajíček.") zařadit do atlasu?
Psát něco do diskusí na tomto serveru znamená hrách na stěnu házet. Omlouvám se, ale tenhle povzdech už nešlo potlačit. A podruhé se omlouvám těm, kteří si to pamatují, za to, že tu opět opakuji totéž, ale jak vidno, ono to opakování stejně nestačí.
V srpnu jsem do vlákna „Vodní šneci“ napsal přehled způsobů rozmnožování u těch čeledí plžů, jejichž zástupci se nejčastěji chovají ve sladkovodních akváriích. Je to tady:
rybicky.net/forum/1646…
4. 11., tedy ani ne před dvěma týdny, jsem na tento příspěvek odkazoval ve vlákně „Piskořka věžovitá“ (
rybicky.net/forum/9364…), když se tam začalo fantazírovat o tom, že piskořka si uchovává sperma do zásoby.
Dnes, kdy se pro změnu v tomto vlákně fantazíruje o hermafroditismu piskořek, nezbývá mi, než ty odkazy zopakovat. (Přitom příslušní diskutující ten příspěvek evidentně četli, protože mi za něj dali kladné palce…
)
Piskořky jsou pohlaví odděleného, ale samci se u nich vyskytují jen velmi vzácně. U akvarijních populací se to moc nezkoumá, ale tvrdí se, že v nich se snad ani samci vůbec neobjevují. V přírodě se to ale studuje naopak dost intenzivně, neboť jak Melanoides tuberculata, tak Tarebia granifera jsou poměrně agresivní invazivní druhy. (Druh „granifera“ se ve vědeckých pracích objevuje zpravidla jako Tarebia granifera, nikoliv Melanoides granifera, ale systematiku plžů nesleduji, takže nemám informace o tom, proč.) Jedna podrobná práce studující invazivní populaci Tarebia granifera v jihoafrické provincii KwaZulu-Natal vyšla v roce 2009, tedy relativně nedávno. Tam třeba mezi řádově stovkami pitvaných jedinců nebyl nalezen samec ani jeden. Nicméně v dávnějších pracích z jiných koutů světa byla existence samců, byť v minimálním množství, publikována. Způsob, jímž se piskořky běžně množí, se nazývá partenogeneze, je to vývoj z diplodních neoplozených vajíček.
Jaroslav Hofmann
Mimochodem jste se jen neptal...konstatoval jste cosi o hermafroditech a páření, které jste snad pozoroval....
Pošlete to redakci, ta to prověří a úpravu zařadí poté, co zjistí, že je informace pravdivá...
Necítím se takovým odborníkem abych zrovna tuto informaci upravoval, evidentně toho o plžích víš daleko více. Ale pokud jinak nedáš .....
100% souhlas s bodem 2). Jen se někdo musí dokopat k tomu, ten odkaz využít.
Máš prostor ...
1) To byl jeden z důvodů proč jsem na to zeptal (jo i za to že se člověk zeptá dostane mínus palce). Navíc místní atlas není můj jediný zdroj, toto info lze nalézt chybně i na dalších webech nejen u granifer ale i u tuberculatus.
2) A když se přijde na to že jsou chybné a upozorní se na to a dotyčný si je takovou informací jist tak se to přeci může upravit, ne? Nebo není cílem ty informace spřesňovat? Pak ale postrádá smysl odkaz pro změnu nebo doplnění již uvedených údajů!
Již mnohokrát bylo konstatováno, že ne všechny údaje tu v atlasu lze brát jako pravdivé...hledejte i jinde a najdete...partogeneze je uváděná všude jinde
Ale u granifer je v atlase uvedeno že jsou to hermafroditi, v takovém případě by bylo vhodné text upravit.
Není to problém, nezkříží se. Nejsou hermafroditi, množí se partenogenezí (samička se rozmnožuje bez partnera). Samečci prý snad ani v akváriích nejsou.
Starší reakce
Krásný okružák, pěkná fotka, co bys chtěl? Jestli je to ale okružák ploský nebo kanadský, to ti přesně řekne sivon. Já až donedávna myslel, že všichni okružáci jsou ploští
Tak lépe jsem tu potvoru malou neodfotil. Chtělo by to makroobjektiv, ale nechce se mě do něj investovat. Je to trochu drahej špás na to že ho zase až tak nevyužiju.
Navíc špinavější sklo než obvykle focení také nepomůže - musel jsem vynechat údržbu i s výměnou vody, protože někde praskl vodovod a tak to stále vypínali a zapínali 3 dny a nechtěl jsem riskovat že si ten uvolněnej sajrajt z trubek naleju do akva s krevetkama.
Sice tohohle mám doma v akva, ale do toho v práci jsem si je dával z domova, takže budu stejný. Jen v 9L jsou zatím tak kolem 3-5mm a ten na fotce má kolem centimetru.
Myslel jsem právě jestli by se nedal i nějaký jiný plž dát do těch 9L litrů, ale vidím to že asi maximálně nějaké piskořky a nic víc.
Nevím, měla jsem jen jednoho. Nějak mi chybí ta třístovka.
A jaké máš zkušenosti s Brotia pagodula? Mám jich ve třístovce 5. Většinu času jsou rozlezlé po celém akvárku, každá má svou oblíbenou část, kde si okusuje svoje řasy. Ale jednou za čas, cca. za 3 týdny, se všechny slezou vždy na jednom místě a jakoby si povídaly. Jsou tam přilepené na skle, nežerou, ale nejsou ani zalezlé v ulitách, jen tam dřepí a nic nedělají. Vždy to trvá pár hodin. Pak se v akva zhasne a ráno už jsou zase každá na tom svém kusu akvárka. Myslíš, že se takto slízají a potmě se páří? Nebo co to provádějí, když zbytek času jako by o sebe vůbec nejevily zájem? Ale nakonec i když spolu "dřepí" tak jakoby o nic nejevily zájem, jen jakoby odpočívaly.
To, vo máš v akváriích jsou jednoznačně okružáci Planorbella. Hodí se i do těch 9 litrů a jsou pro toto mini ideální. Likvidují zbytky i řasy.
Nevím, jak dalece u Clithona platí, že se lépe cítí ve skupině, ale myslím, že lze mít v nádrži i jednoho samotného. Krom náhodného setkávání na místě s vyšším výskytem řas se u mne zubovci nikdy nesnažili být v houfu.
No s tím proč nevím jestli okružáci nebo kružníci je to tak, že se je snažím rozlišit hlavně podle velikosti, ale když opět budu vycházet z informací tady v atlasu tak okružák je uveden od 1,5cm velikosti a kužník do 0,5cm velikosti, ale ti moji se pohybují kolem centimetru v průměru na ulitě. Nevím tedy jestli jsou to Okružáci neschopní u mě dorůst větší velikosti vlivem měkké vody a kdo ví jakých dalších vlivů a nebo to jsou naopak přerostlí Kružníci
Zkusím večer doma nějakou fotku udělat, v práci mám jen mobil a tím nic takového pořádně nevyfotím.
Trochu je vidět jeden z nich u mé fotky v prezentaci 54L akva s Lomariopsisem lineatou z 20.03.2012 a na fotce Blyxy z 08.03.2012 je vidět v pravé dolní části prázdná ulita. A ina dalších fotkách jsou špatně viditelní
Nevím jak přesné info je v atlase, ale je tam uvedeno u Clithona: Ideální je chov ve skupině 3 a více kusů v akváriích od 50 litrů a větších.
Už jsem se snažil něco vymyslet právě podle atlasu a nic moc mě z toho nevyšlo právě kvůli velikosti. Tak jsem doufal jestli někdo nebude mít nějaký tip, protože ne vždy je info v atlasu stoprocentní.
Možná že by stálo za to, dát sem fotku těch okružáků nebo kružníků, protože když by to byli ti kružníci, tak nějakej okružák by se snad vešel.
9 litrů je dost málo, z ozdobných (a užitečných
) snad jedině malý Clithon. Je to vlastně taková ježatá Neritina, jen menší. Řere též řasy, ale sinici ne. Také se v akváriu nemnoží.
Starší reakce
Mrkev, plátek okurky nebo cukety, list salátu, nebo jen tabletku pro ryby dna. Natáhnou se tam šneci z celého akva a jak psal prasan, snadno je přelovíš k helenám.
Hoď do akvárka napríklad mrkvu (stačí kolečko) a uvidíš za dáky čas ako sa na nej slimáky pozbierajú samé.Potom len sieťkou vylovíš a helenky majú hody.
Súhlas s Liborom.
Šneci nevadí... pokud nejsou přemnožení. Přemnoží se většinou tehdy, když překrmuješ. Takže začni méně krmit a přebytečné šneky haž k helenkám, jak ti radí prasan. Nebudeš-li překrmovat, nebudou se šneci přemnožovat a stanou se zase užitečnými pomocníky.
To je prakticky nemožné protože v té 180tce mám spoustu schovávaček pro rybky a ty šneci se schovávají tam.
Je to možné!
Urob to naopak.Vyberaj nechcené a hádž k helenkám.I keď je to pracnejšie.
Starší reakce
Určitě jsem nechtěl vyvolat nějakou velikou polemiku a zavléct blbou náladu a myslím, že to za správný konec vzal akorát Honza a petulinakk.
Plži prostě jsou přenašeči a tečka. A pak jsou všechny ty okolnosti kolem...
Téma krupičky bych vynechal Martine, protože nevím jestli to náhodou nebylo kolem "ancistrusí anabáze a krupičky", ale to už se snad vysvětlilo.
To riskantní každé ponoření ruky do akvária je také faktem. Je to opět otázka souhry náhod. Znám zkušeného akvaristu profesionála, který si na práci v nádrži natahuje gumové rukavice snad až po loket. Musí. Alergická reakce jeho kůže byla nesnesitelná. Na co? Toť otázka na níž odpověď neznají ani doktoři. To k tomu Romanovu příspěvku.
Ale na druhou stranu platí, že problémy jsou schopni vyvolat i jiní spolubydlící ze zvířecí říše a také ne všem
Však já beru šneky apod. i z přírody. Ale vím, že tam určité riziko je. Ale na druhou stranu si myslím, že je mnohem menší, než riziko z koupeného šneka či ryby. (resp. pokud si něco dotáhnu z přírody, bude to pravděpobně náchylnější, než něco, co si roky hoví v nějakém akvárku).
Jinak co se týče motolic, myslel sem pouze šnek vs. ryba!
Nene, měla jsem opravdu na mysli zdraví svoje
Někde daleko v paměti mám zasunuto, že jsem kdysi četla něco o možných nákazách které akvaristovi hrozí z akvárka, ale paměť už mi neslouží, vzpomínám si na to jen mlhavě
Já si myslím, že Petulinakk měla spíš na mysli zdraví ryb a obyvatel akvárka, než svoje.
Jinak musím souhlasit, že přenos nemocí z plžů jež koupí človek v akvaristice je fakt s minimální pravděpodobností. (Libore není to tak dlouho co jsi mně upozorňoval na jednom fóru, že na plžích se krupička nepřenáší.
)
Martin Honzejk
Sřevní motolice se vyvíjí v plžích rodu planorbis a segmentina,motolice žlučová se vyvíjí v plži rodu bythinia,plicní motolice v rodu melania,motolice jaterní využívá jako mezihostitele bahnatku. Pokud si po kontaktu s akv. vodou důkladně umyješ ruce,není se podle mě čeho bát...
Osobně si myslím, že je to klasický téma o něčem, co se velmi těžko dokazuje, ale velmi dobře se na toho neviditelnýho nepřítele lecos svede. Řekl bych, že to nemá cenu dále pitvat a řešit. Prostě kdo se chce bát, že si "něco" do akva zatáhne, ať se bojí, ale lepší podle mě je chovat se normálně(mám na mysli standart péči o akva) a nemít z toho zbytečně blbou náladu.
Edit: Tím, kdo z toho má blbou náladu, nemyslím Tebe, ale některý mnohý z nás, kteří se mnohdy po relevantních informacích moc nepídí.
Já neříkám,že přenos je úplně vyloučený..Tak udělejte anketu kolika lidem se stalo,že u nich v nádrži došlo k PROKAZATELNÉMU přenosu z KOUPENÉHO šneka na rybu.
Takže s každým ponořením ruky do akvárka riskuje i akvarista nakažení třeba právě motolicí?
A co takhle třeba nějaké motolice?
Přidat reakci
1 ...... 18
Zpět na obsah sekce Další živočichové • Zobrazeno 14677x