Rostliny z potoka, řeky, rybníka do akvária
ja take premyslim zkusit kousek mechu z potoka jestli se chytne.dal bych ho karanteny a dat sul nebo prevent
Zdravím , zajímalo by mě jak k do dopadl s mechem, našel jsem u Hostivařské louže pěknej šutr , na kterém roste něco podobného , šoupnul jsem to do karantény , zatím dva dny drží a nevypadá že by hnil v akva by to byla super dekorace

Starší reakce
Pořádně je prohlédni, protože se v nich může skrývat leccos, třeba vajíčka šidélek které se v teplé vodě vylíhnou a nymfy jsou potom dravci. Mě jich takhle po pár měsících létalo po bytě asi 6 kousků. Takže bych je tam nedával nebo ne hned ke krevetkám.

Podle mě můžeš.

Zdravím, na začátku prázdnin jsem si dal přebytky Pistii do jezírka a přes léto se krásně rozrostla, má krásné kořen ve kterých by se krevetkám líbilo, propral jsem ji ve vodě pořádně, už ani nesmrdí, můžu ji dát do akvária ke krevetkám Red cherry ? Nerad aby mi umřely krevetky. Nebo to mám ještě nějak ošetřit ?
Děkuji za odpověď.
Starší reakce
To jsou druhy, které jsou "všude". Leptodictium skoro na každém klacku v lužním lese a Drepanockladus na každé vlhké louce. Ale je spousta další jako Amblystegium, Palustriella, Cratoneuron, Thamnobryum aj. Jenomže když to člověk nezná, tak mu nezbude, než to prostě zkusit. Stačí kousek, pár cm2, takže když se nebere stále dokola velký chomáč Fontinalis z potoka, tak se nic neděje.
pochybuju že to budou zrovna tyhle druhy, snažil jsem se je najít, a nic moc :(
Záleží jaký, u nás jich je pár set a hodně z nich roste na zemi na klaccích.
Některé se s úspěchem pěstují (Leptodictium, Drepanocladus, Fissidens), ale kdo ví, co si přinesete. Pokud na tom trváte, není nic snazšího, než to zkusit. Nejdříve mech dejte jen tak do akvária na klidné míst a až začnou rašit submersní stélky a budou dost dlouhé, tak je ostříhejte a navažte na nějakou dekoraci.
ne
bude to dělat problémy

Zdravim mam taku otazku da sa dat do akvaria mach co rastie na strome teda na kore ?? robilo by to problemy ???
Starší reakce
Také je to teplotou která je v akváriích poměrně vysoká oproti přírodě.

ty "listky" nebo jak to nazvat rostou moc daleko od sebe
To je známka, že mají málo světla.
Žádný hnojení, do Tvýho akva opravdu ne. Ten kdo Ti ty kytky spásá je to množství živorodek, řekl bych.

0 29.03.2013 19:55 zbinda –
Re. RAP tak nevim cim to je ale dela mi to vic rostlin ze rostou az moc do vysky ale sou strasne tenke a listy rostou daleko od sebe :( uvidim jestli to zlepsi hnojeni no
Já neměl namysli elektr. světlo, dostatek denního světla postačí.

Ale i to světlo není moc potřeba, měl jsme v 5litrove sklence od okurek na poličce v pokoji ružkatec, plnou sklenku a rostla jak zběsilá, aa to tam bylo jen denní světlo

U růžkatce bych to viděl na to světlo. COčko není nutné.

Ve vetsine chovných rybnících je ruzkatec zavlecen ;)
jediny problem byl ten ze sem mel slabe svetlo, nepúouzival hnojeni ani CO2 takze to bylo strasne tenke po case a taky rybky to okusovali tak sem je vzdycky vyhodil protoze se mi prestali libit ;) a na dalsi dotaz ano z prirody tady toho rostou vzdycky mraky
ja si každé jaro/léto přinesu ....
Odkud, z volné přírody?
Nějaké problémy asi budou, když to musíš dělat ve velkém každý rok. Rostliny se většinou pořizují na léta dopředu.
0 29.03.2013 14:09 zbinda ja si každé jaro/léto přinesu velké množství
rybicky.net/atlasrostlin/ceratophyllum_demersum a ještě sem žádné problémy neměl, akorát to chce teda pořádně propláchnout, vždycky to tak 5 krát opláchnu pořádně a cajk, a hlavně živorodky to vždycky ocení ;)
Starší reakce
Zdravé a odolné ryby si poradí bez problémů sami

Celé léto jsem krmil nalovenou živou potravou a bez jediného problému, kolega vše pečlivě desinfikuje a když to u mě viděl vzal si ode mne půl naloveného krmení a do pár dnů mu pár akvárek vychcípalo, u mě daleko citlivější ryby prosperují

Je to jako u lidí, očkování i na kašel a 90% dětí má nějakou alergii, před 20 roky ani člověk nevěděl že nějaká taková alergie existuje a nikdo neumíral

Chci tím jen říct že dnes se ryba jen špatně pohne a už se začíná léčit, potom má mít nějakou imunitu
Dobře, riziko přenosu nemoc samozřejmě je.. Ale to vždy, když dáte do akvária něco nového. Když se kouknete do starých knih, zjistíte, že na většinu nemocí stačila sůl. Dnes je tomu jinak. Ale jinak tomu je při přenosu nemocí z akvárií nebo pěstíren. Tam jsou totiž nemoci na léčiva zvyklé, ale z přírody? To nejsou, takže se vše snáze řeší.
Tím nechci říct, aby si lidé braly rostliny z přírody. To vůbec ne, radši si je kupte z pěstíren. V přírodě jich máme málo a z pěstíren jsou lehko k dostání a máte i větší jistotu, že to sou klony, které pod vodou v akávriu lépe rostou.
Jednou jsem si přivedl do akvaria rostlinu z řeky.to už nikdi neudělam ale bylo to dávno rostliny si samožřejmně vzali sebou černé pasažéry řasy šneky a nejhorši nemoci takže rada rači neriskujte

Edit: Když se vám zdají tak krásné a máte jezírko tak šup snimi tam ale skoro stejné teda alespon si to myslim riziko u živ.krmení teda máto spoustu výhod ale přenos. chorob a nezvaných náštěvníků o tom se taky musí popřemýšlet

Kromě jedné larvy motýla sem se s ničím hrozným nesetkal. Jo to z akvaristik či burz, jo to je něco jiného.

Pokud byste to náhodou chtěl někdy vyzkoušet a strkal naše submerzní rostliny do akvária, tak si dávejte hodně velký pozor. Můžete si s nimi přitáhnout opravdu velké problémy.

Ty, které rostou pouze submersně, je docela málo a ta možnost tam je.
rybicky.net/atlasrostlin/hledat/ kde zadáte do kolonky Emerzně "ne".
Já po odfiltrování určitých neprosností 40 druhů. Což je ani né 10% ze všech druhů ve zdejším atlase.
Možná by neusela být špatná možnost odfiltrovat v atlase rostliny pouze submerzních typů. Docela by mě zajímalo jaký poměr emer/sub rostlin bychom dostali.
Pochybuju že by je někdo získával sběrem z volné přírody. (mimo vyloženě sbírek - např. Třeboň). Prakticky všechny vodní rostliny rostou i na suchu. Takže to je to samé jako s pěstováním těch tropických. Pokud pěstírny pěstují i ty naše, tak samozřejmě stejně jako ty tropické.
Proč zrovna výhradně submersní? Ty totiž zpravidla pod vodou v kultivaci rostou mnohem hůř, než ty, které rostou jak emerzně, tak submerzně. Např. pěstování rdestů v akváriu je docela problematické, ale třeba Eleocharis jde snadno.
Víte cílem toho mého putování na webu byla myšlenka zjistit jaké výhradně vodní rostliny bych mohl od prodejců získat no a začal jsem hledat u těch středoevropských. Doufal jsem, že bych si tímto krokem mohl označit rostliny, které prodejci získají buď podvodním rozmnožováním, nebo sběrem z volné přírody.
Nevím kde je získávají. Nicméně při jejich koupi si schovejte, popř. okopírujte, účtenku.
Pěstují je stejně jako ostatní vodní popř. bahenní rostliny.
Mohl by jste mě prosím odpovědět jakým způsobem pěstitelé získávají, mnnoží rostliny, které jste uvedl. ???
Ve spoustě jmen máte zmatek. Např. Potamogeton alpinus je pořád Potamogeton, ale do rodu Stuckema je řazen právě jen a pouze P. pectinatus. Jinak samozřejmě submersních rostlin je u nás asi třikrát víc.
A naopak např. rod Veronica bych mezi ně moc nepočítal. Jinak pokud sháníte informace o pěstování našich rostlin, tak doporučuju buď zdejší atlas nebo akvarijní rostliny od p. Sadílka.
Biotop "čech" by se dal vytvořit asi nejsnadněji a nejvěrohodněji. Je k tomu asi nejvíce literatury. Problém je s náročností našich rostlin. Leckdy na světlo a živiny a pak na údržbu. Naše rostliny hodně rychle rostou.
Dokážu si představit akvárium s porostem úporu a eleocharisu, jako dominanta třeba z vody vyrůstající žábník nebo dominanta v podobě stulíku a v pozadí stolístek.
Edit: Z komerčně dostupných rostlin, které se vyskutují u nás mě napadají - Hippuris vulgaris, Eleocharis acicularis, Elodea canadensis, Potamogeton perfoliatus, Alisma plantago-aquatica, Ceratophyllum demersum, Butomus umbelatus, Callitriche verna, Equisetum palustris, Elodea nutallii, Glyceria maxima, Gratiola officinalis, Hottonia palustris, Hydrocotyle vulgaris, Hydrocharis morsus-raneae, Juncus bulbosus, Lysimachia nummularia, Ranunculus flammula...
Přečetl jsem několik, článků, tématických vláken diskuze o pěstování akvarijních rostlin a nemohl jsem se ubránit otázce? Rostou v naší přírodě typicky submerzní formy rostlin? Začal jsem tedy hledat a našel jsem tyto druhy rostlin. Aldrovanda vesiculosa - Aldrovatka měchýřkovitá, Callitriche marnulata Koch. - Hvězdoš Háčkatý
, Callitriche palustris L. - Hvězdoš Jarní
Callitriche Hermaphroditica L. - Hvězdoš podzimní
Ceratophylum demersum Růžkatec ostnitý, Chara vulgaris - Parožnatka obecná, Elodea canadensis - vodní mor kanadský, Elodea Nutalli - vodní mor americký, Groenlandia densa - Rdestice úzkolistá, Hipuris vulgaris - Prustka obecná i emerzní forma. Isoetes echinospora durei - Šídlatka ostnovýtrusá. Isoetes lacustris L. - šídlatka jezerní. Myriophyllum alterniflorum - Stolístek střídavokvětý. Myriophyllum spicatum L. - Stolístek klasnatý. Myriophyllum verticillatum - Stolístek přeslenatý. Najas Marina - Řečanka přímořská. Oenathe aquatica - Halucha vodní. Potamogeton crispus - Rdest Kadeřavý. Potamogeton lucens - Rdest světlý. Potamogeton gramineus - Rdest trávolistý. Potamogeton alpinus dnes je uznávám název Stuckema pectinata - Rdest alpský. Potamogeton perfoliatus - Rdest prorostlý. Potamogeton praelongus - Rdest dlouholistý. Potamogeton pusillus - Rdest maličký. Utricularia australis - Bublinatka jižní. Veronica anagalis - aquatica - Rozrazil drhničkovitý i emerzní forma.
Samozřejmostí že je mnoho z těchto druhů chráněno. Pokud tato problematika někoho zajímá podrobněji informace jsem získal z internetových stránek
www.butbn.cas.cz Podrobný popis vypsaných rostlin můžete najít na
www.botany.cz
Posouzení jestli je některá z rostlim adaptovatelná k použití do akvárií nechám na vás. Jen pro zajímavost jsem zkoušel vyhledat ze souborů rostlin obou nejznámějších producentů a našel jsem pouze rostliny z čeledi Čeleď: Haloragaceae R. Br. – zrnulovité (Myriophyllum) a čeledi Čeleď: Potamogetonaceae Dum. – rdestovité (Potamogeton). Myslíte, že by šel v akváriu vytvořit středoevropský Biotop ?????????

Starší reakce
Je s tím spojeno riziko zavlečeni nějaké choroby. Sám jsem ale kdysi měl v akváriu malého línka. Vypadal nádherně, když proplouval nádrží a pořád dlubkal do dna. To vypadalo jako po neštovicích, ale vysbíral i tu potravu, která spadla na dno a které si jiné rybky nevšímaly. Bylo to v době, kdy nabídka sumců byla skoro nulová, takže suploval jejich funkci. Jinak některé druhy by asi trpěly vyšší teplotou a pozor na to, že některé druhy jsou chráněné a nepovolený chov v akváriu by mohl být spojen s velkými problémy.
Já bych to nedělal, vysoké teploty v akváriu se jim nebudou líbit a budou hodně plaché.

Nejlépe tak nějakýho okouna nebo nebo podobného...

0 31.07.2010 10:34 tomas – ryba
mužu si dát do akvárka rybku z rybníku
Starší reakce
Radši to nezkoušek, jednou sem to zkusil s rostlinkou, která vypadala stejně jako kabomba karolínská, ale nebyla jako ta tvoje, ale byla fakt zelená a z potoka..kytka uhnila a ve sklenici po ní zbyly nějaký živočiši,tak sem to vyhodil..nemoce můžeš eliminovat koupelí ve slabym roztoku hypermanganu,ale stejně to nezkoušej
Z vlastní zkušenosti ti to nedoporučuji. Vše čeho se bojíš se ti může stát.

taky jsem si něco podobného dotáhl dom radši ani nebudu říkat z kama

ale nedařilo se jí a už není

podle mě tam nic nezatáhneš když jí omiješ, ale ta rostlyna ti asi zajde, protože roste ve studené vodě a v teplé podle mě neporoste a uhnije.
Dobry deň.v jednom jazere som si odtrhla vodnu rastlinu.chcela by som ju dat do môjho akvaria lenže neviem,či to niečo nespravi rybičkam(či si nezavlečem nejaku chorobu alebo riasu).zatial tu rastlinu mam mimo akvaria.ta rastlina vyzera podobne ako Cabomba caroliniana,lenže stonku ma oranžovo hnedu.prosim poradte mi

Starší reakce
Ja tedy nevim, ale prendat kytky ze studene vody do akvaria? Kde je tak 25°C? I kdyz to prozenes desinfekci a zbavis se dalsich problemu, tenhle teplotni rozdil je asi moc nepotesi.
Taky jsem si jednou donesla rostlinku z potoka, ale rostla tak neuveritelnym tempem, ze jsem ji zase honem rychle vysadila...

Hlavně k držení chráněného druhu rostliny je potřeba "povolení", jinak se vystavujete případnému postihu z CIŽP.
Při vysazování chráných druhů rostlin se také vystavujete případnému postihu a ne malému.
Rostliny by se z přírody brát neměli, a když už, tak né chráněné. Čili, nemáte kytku, nemůžete jí vysazovat.
Přidat reakci
1 2 3
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 7201x