Biologická filtrace

Nízké pH určitě ano, ale nehnojenou ro vodu? Jako určitě mechy a kapradí, ale typické rostlinné akvárium to asi nebude. Na kytkách je ale hlavně blbý, že nežerou dusitan. Snad se mi tam nebude hromadit. Asi si to nejdřív vyzkouším v menším objemu.

Kubaa napsal: Spousta lidí je ale provozuje třeba i bez filtru a prostě to staví jen na výměně vody. Já bych tam rád tu nitrifikaci přeci jen rozeběhl.
Mám v některých akvárkách pH 5-5.5 a velmi měkkou vodu, a rostliny to zvládají až překvapivě dobře. Včetně takových, do nichž bych to fakt neřekl, jako je Sagittaria subulata, Ceratophyllum a dokonce Samolus. O nitrifikaci v takových podmínkách Ti toho moc nepovím; četl jsem to co ostatní, tedy že nitrifikační bakterie při nízkém pH moc nefungují. Archaea sice obecně bývají extremisti, ale o těch nitrifikačních nic v tomto směru nevím.
Chci ale poukázat na to, že nepotřebuješ nitrifikaci, pokud se daří rostlinám, a jak jsem uvedl, je určitě dost druhů, které to nízké pH zvládnou dobře.
Kubaa napsal: uvidím, jak se bude chovat RO voda s listím a výluhy
Neměj starost, RO voda i bez nějaké zvláštní snahy bude mít pH nízké. Spíš se budeš muset pocvičit v tom, jak je udržet v žádoucích mezích. (Osobní zkušenost... )

Jarry napsal: ale byl by docela zajímavý (a proveditelný) experiment, zkusit holé akvárium
Pred nejakým časom tu niekde (netvrdím, že v tomto vlákne) bola diskusia o experimente (spolu s odkazmi na anglické stránky), kde chlapík zistil, že aj prázdny filter (tzn. bez filtračnej náplne) pri dostatočnom prietoku dokázal zaistiť spracovanie obrovských dávok amoniaku. Stačí pohľadať. Bolo to v súvislosti s experimentami s pemzou.

Ak sa dobre pamätám, holý bol nie len filter, ale aj akvárium, ovšem akvárko i filter boli "zabehnuté".

Ja vážne uvažujem o tom, že keď sa v hlavnom akváriu pohrám s Purigen, skúsim zase opačný extrém - z filtra vyhodím preč všetky filtračné guľôčky Eheim SubstratPro (2. a 3. košík) a buď nechám prázdne košíky alebo dám len hrubú vatu na zachytenie nečistôt. A do 1. košíka, kde sú keramické valčeky Eheim Mech a "kapsičky" Eheim bioMECH, by som dal asi hrubú vatu alebo také tie najobyčajnejšie plastové valčeky. Pretože v tomto akváriu nitrifikáciu nejako zvlášť netreba a filtračné náplne sú stále čisté, okrem výstupnej vaty. Že či budem vôbec badať nejaký rozdiel (ten som výrazne badal v rozplávačke, keď slúžila ako odchovňa ancíkov, ale tam bol filter vždy plný slizu).

Spousta lidí je ale provozuje třeba i bez filtru a prostě to staví jen na výměně vody. Já bych tam rád tu nitrifikaci přeci jen rozeběhl. A v tom se právě reporty liší a můj tip je, že je to tím, co má kdo za breberky ve filtru. Protože třeba právě ta archea si mnohdy libují v různých extrémech, i pH, takže je možné, že to zvládnou i ta nitrifikační archea.

Jinak si myslím, že nízké pH je potřeba a nebál bych se jít i pod 5.5. Ty ryby jsou k tomu přizpůsobené (zvlášť pokud seženu divoké ryby z importu), ale vadí jim potenciální patogenní bakterie - kterým se v té kyselé vodě nedaří. Ale kyselinu tam lít nebudu, uvidím, jak se bude chovat RO voda s listím a výluhy.

Co sa tyka nitrifikacie, tak pokial viem bakterie existuju aj pri pH 6, len ich aktivita je extremne nizka, cca 10% z toho co pri pH 7. Proste prezivaju ale pracuju ovela pomalsie.

2Kubaa: Ludia bezne provozuju akvaria pri pH pod 6 a je to v poriadku. Pod pH 5.5 by som uz ale osobne moc nesiel. V kazdom pripade tomu budes musiet prisposobit biologicku zataz. To uz ide ruka v ruke s cokoladovymi cichavcami, kedze su narocne na kvalitu vody.

Ono my se bavíme hlavně o dusíku a nitrifikačních bakteriích, ale tyto bakterie jsou jen malinkým zlomkem bakterií ve filtru (akváriu obecně).

S tím pH mě to zajímá, protože chci akvárium pro čokoládové čichavce (pH chci nižší než 6, a možná bude v RO vodě s listím a rašelinou o dost nižší než 6 - přírodní biotopy mají i 4). Amoniaku bych se ani tak nebál, protože v kyselé vodě je toxicita minimální a sežerou ho kytky. Ale dusitanů se bojím (tam snad toxicita s klesajícím pH i stoupá, nemám ověřeno).

No a každý tvrdí něco jiného, někdo říká, že nitrifikace v kyselé vodě nejede vůbec, někdo že ano. Asi to taky závisí na tom, co za breberky se dostane do filtru. Už mě i napadlo, že bych mohl zkusit očkovat vodou/bordelem z přírodních kyselých rašelinišť.

Z toho by mělo vyplývat, že právě na světle mají o důvod víc ten sliz tvořit. Naopak proti mému tvrzení se zdá, že pokud se ocitnou na světle, tak se chrání slizem a "bratřením" s dalšími bakteriemi - takže opravdovou "tmu" nepotřebují.
Tak skleněný filtr mám desetiletí a žádný sliz jsem v něm nenašel a to ani na vnitřních filtrech, naopak se tvoří v hrncových filtrech kde je tma. Další věc je PH při kterém se nitrifikační bakterie vyskytují. Jsou studie které říkají že pod PH 6,7 už skoro neexistují. Pokud bych měl svůj filtr jen mechanický tak bych ho klidně mohl čistit pod kohoutkem ale asi tomu tak není protože tím pádem zkrátím až 3x dobu k dalšímu čištění. Takže nějaké breberky tam asi jsou a zatím nikdo nepřišel na to jaké. Akvaristika je ve způsobu čištění vody na okraji zájmu.

Na druhou stranu, kdybysme to uměli všechno změřit, dokonale popsat a určit jednoznačné postupy, tak už by nás to třeba přestalo bavit

To jsi celkem vystihl problémy, které mám u všeho testování. Mám vedle sebe čtyři stejná, stejně založená a osázená akvária, se stejnou filtrací, světlem a vodou ze stejné reverzní osmózy, všechny zásahy dělám synchronizovaně, vždycky až na jednu proměnnou v hnojení/mineralizaci.
Všechno trvá nejméně týdny a výsledky jsou málokdy jednoznačné, spíš jen náznaky, náměty k úvaze, a tak.
I kdybych měl mnohem dokonalejší vybavení, stejně by hrál roli právě ten "živý" faktor (rostliny, šneci a mikroživot), který reaguje jednou tak, podruhé jinak. Na nějaké exaktní, "tvrdé" výsledky jsem rezignoval. Ono to stejně nemá valnou cenu, protože akvárium je právě ten komplexní a dynamický systém, ve kterém černobíle nefunguje nikdy nic.

Uznávám, s tou proveditelností jsem se trochu unáhlil, když nad tím tak přemýšlím

Ono je dost možné, že konzumenti odpadu se přizpůsobí podmínkám a třeba si i vyberou pro ně nejvhodnější prostředí - pokud je v akváriu filtr, usídlí se tam, pokud ne, usídlí se jinde. Potom je výpadek filtru v jednom akváriu problém, zatímco tam, kde filtr nebyl nikdy, to funguje. Což by se muselo vzít v úvahu při případném testování a mám dojem, že se opět dostáváme do tak proměnného prostředí, že výsledky takového testu by nemusely nic moc znamenat - resp. obě akvária by musela běžet současně několik měsíců, aby došlo ke stabilizaci prostředí a celou dobu postupně zvedat zátěž až do okamžiku, kdy už to jedna varianta neutáhne

Na to se dají celkem dobře použát takové ty checkery Hannah. Ale myslím si, že pokud by byl rozdíl výrazný, bohatě stačí kapkové testy.

Jarry napsal: Kostka molitanu v holém akváriu nitrifikaci zajistí, ale byl by docela zajímavý (a proveditelný) experiment, zkusit ...
Potřebovali bychom přesně, tzn. spektrofotometricky měřit obsah všech forem dusíku. A jak mám s testováním všeho možného zkušenosti, výsledky by nebyly jednoznačné, museli bychom tedy testy opakovat, zkoušet, kontrolovat a měřit vícero dalších faktorů, ...

Nic netvrdím. A všichni bychom měli být s tvrzeními opatrní, protože i vědci v tom mají pořád ještě hodně otázek otevřených.
Chviličku jsem browsil, a wikipedia uvádí o bakteriích Nitrosomonas: This microbe is photophobic, and will generate a biofilm matrix or form clumps with other microbes to avoid light.
Z toho by mělo vyplývat, že právě na světle mají o důvod víc ten sliz tvořit. Naopak proti mému tvrzení se zdá, že pokud se ocitnou na světle, tak se chrání slizem a "bratřením" s dalšími bakteriemi - takže opravdovou "tmu" nepotřebují. Beru tedy zpět svoji původní námitku - ty bakterie opravdu chtějí tmu, ale umějí si ji zařídit i na světle.
Navíc se v posledních letech přišlo(?) na to, že většinu nitrifikace v přírodě dělají asi archaea.
Takže co vlastně o nitrifikaci v akváriích víme? Máme nějaké "víry" a empirické zkušenosti, nějaké zavedené postupy, které se zřejmě osvědčují, ale co přesně dělá co a jak, o tom moc nevíme.

Kostka molitanu v holém akváriu nitrifikaci zajistí, ale byl by docela zajímavý (a proveditelný) experiment, zkusit holé akvárium s dobře osídlenou kostkou molitanu vs akvárium bez filtrace s dobře zajetým dnem a rostlinami Můj odhad je, že do určitého počtu producentů odpadních látek by obě akvária vyšla nastejno, ale při větším zarybnění bych si vsadil na holou nádrž s filtrem - nemám pro to žádný podklad, jenom tipuju Samozřejmě by záleželo na velikosti toho molitanu a dalších věcech, ale dejme tomu kostka o objemu cca 5% akvária.
Pro test by možná stačilo naházet do akvária pár kostek mraženého a třeba každou hodinu měřit vodu

Už to tu někdo kdysi psal v hrncích ve tmě jsou klasické shluky bakterií v ochranném obalu (sliz) Na světle se tenhle sliz netvoří ale to neznamená že tam nejsou. To by klasika bublifuků nebyla funkční.

Ono hlavně těch nitrifikačních organismů je moc a nejsou to jen bakterie. Nitrifikují i archea (ta mají evolučně blíž ke kytkám, rybám i k nám než k bakteriím).

Mám to odněkud načtené. Pokud najdu zdroj, dám Ti vědět.

vaaclav: Opravdu nevím. Kostka molitanu je zřejmě jako kostka písku - pár milimetrů pod povrchem je už "tma". Siporaxy a spol. bývají v kanystrových filtrech potažené slizem, ale kostka molitanu na čerpadle zřejmě ne.
Ale když už jsi včera nadhodil, že možná stereotypně přeceňujeme vliv akvarijního dna, dovolím si zapochybovat i já: kolik je případů, kdy skutečně víme, že kostka bioakvacitu je tím, co podstatně zlepšuje nitrifikaci v akváriu?

Takže všechny skleněné filtry a kostky molitanu v akváriu nefungují protože nejsou ve tmě?

Máš k tomu nějaký zdroj? Nebo je to výsledek experimentu?

K tomu filtru z youtu.be ( youtu.be/… )
Není to můj případ, ale hodně akvaristů očekává od filtru především "biologickou" filtraci, tedy nitrifikaci. Pak se sluší poznamenat, že nitrifikační bakterie sice chtějí aerobní prostředí, ale ve tmě, světlo nemají rády.

S tímhle filtrem se nedá udělat nic. Je to více méně mechanický filtr. Nejlepší by bylo ho nahradit kostkou bioakvacitu a čerpadlem např. Atman AT 201.
Edit: Roman opět rychlejší

Řešil bych to jiným filtrem a to jmenovitě klasikou od Atmanu. Čerpací hlava a kostka biomolitanu a bude to dostetčná biologická filtrace s několikanásobným objemem filtračního materiálu než je v akváriu doposud.

Ahoj, mám fitraci Atman At-F303 100-150l, podle získaných rad je nevhodná. Mám akva čistý objem cca 95l a chtěla bych se zeptat jestli bych mohla filtr doplnit biologickou filtrací např BioCeraMaxUltra na molitan který tam už je.

Nově se rozrůstající kolonie po "drsnějším propláchnutí" má vyšší produktivitu práce. Tady bych hledal příčiny zefektivnění nitrifikace po zásahu do systému.
(Všemožné podpůrné přípravky tím nezatracuji! )

Nic nežije věčně, ani nitrifikační bakterie. Časem se i ony stanou součástí "koloběhu živin".

no ale část nitrifikačních bakterií časem umírá Pokud myslíte "část kolonie", tak dost dobře nechápu, proč by měla část kolonie časem umřít. Leda, že by ste silně snižoval pH.

no ale část nitrifikačních bakterií časem umírá, moje zkušenosti jsou takové že po výměně vody přidávám od sery bio nitrivec, a krevetky i ryby jsou v pohodě, rostliny rostou, kvetou a voda je jak sklo. před tím jsem stále něco řešil( povlaky, zákaly atd) ted hodně používám lávovou drt a biomolitan jako substrát pro růst bakterií

taky myslím, že akvárko s rozumnou péčí nepotřebuje nějaké drahé kapky, jejichž účinek je (jak píšeš) zanedbatelný.
lepší za ty peníze koupit kytky

Já jsem to zkoušel už dříve a žádných zlepšených podmínek jsem si nevšiml a při zakládání jednoho akva jsem urychlil záběh o 4dny smich Je to naprosto zbytečná investice

Pokud filtr funguje jak má tak je to zbytečné, a pokud to pomáhá tak není všechno v pořádku a jen to oddaluje případný problém který se za čas projeví

hop napsal: ...ale pokud ano podmínky se hodně zlepšují, zejména po výměně vody Jak se zlepší podmínky? Po výměně vody je akvárko v nejlepší kondici...

no nemáš tak úplně pravdu, je fakt že když to tam neleješ nic se nestane ale pokud ano podmínky se hodně zlepšují, zejména po výměně vody

nemusíš to tam lít 1x týdně ale hodně to pomáhá

Můžeš to tam nalít při zakládání akva ale záběh urychlíš jen o pár dní, je to zbytečná investice jak už napsala Linduš A pokud už máš akva zaběhlé tak je naprostý nesmysl to tam lít Jinak se to dávkuje podle návodu a ne podle pána z akvaristiky

akvárko 126l. molitan mam dojem že o objemu 1l. koukni se do prezentace
furt nevím ale jak o tam lejt?! :(

jak velké máš akvárium a jaký máš filtrer ? mám velký filtre s hodně filtračním materiálem a na start jsem použil jednu malou lahvičku naráz od jbl a stačilo to..

pravda? zbytečná chemie dle mě

Už mam konečně i rybičky v akvárku. Koupil jsem si filtr biostart od SERY a pán v akvaristice mi řekl že to tam mam lejt každej den podobu 14dní a pak tak 1 za tejden, ale v příbalovém letáku píšou že se to tam má lejt 1 tejdně. Kde je tedy pravda a jak to mam správně používat? Dík za radu

Zakladem vseho je, co se snazis podobnymi vecmi vyresit? Je nejaky problem, proc po necem zvlastnim patras? To co ti asi nabizeli, bude asi nejaky ionex v Na cyklu, to je neco uplne jineho nez ehfisubstrat (inertni filtracni hmota). Jak velke akvarko je na ten filtr napojene, jake slozeni ryb, jak zarostle a osvetlene?

Ještě mi v akvaristice nabízeli místo toho přípravek AquaClear 500. Je to to stejné nebo úplně něco jiného? Tam je zase napsáno, že zbavuje akvárko jedovatého amonia, má se vyměňovat každý týden a k doplnění se má nechat 24 hod louhovat ve slaném roztoku a propláchnout vodou.
Mám vnější filtr FLUVAL 204

Pokud ho chces jen litr, pak predpokladam, ze do nejakeho vnitrniho maleho filtru. Pokud nemas penize na rozhazovani, kup si misto toho molitan. Funkce bude velice podobna. Rozdil se muze trochu projevit ve velkych objemech, v pomalejitekoucich filtrech.
Doporucuji nedavnou diskuzi pod clankem na akvarista.cz o sera siporaxu, je to dost podobne.
Ale samozrejme tim nic nezkazis, pokud mas penez dost, klidne ho vyzkousej.

na používání není nic složitého, je to filtrační materiál s obrovskou plochou osídlitelnou bakteriemi, před prvním použitím ho stačí jen propláchnout v teplé vodě a umístit do filtru, nejlépe až za nějaký mechanický předfilt(tím myslím molitan, keramika a pod..)pak se víceméně vůbec nezanáší, v případě že se zanese stačí ho jen z filtru vyjmout a lehce propláchnout v čisté vodě a opět ho vrátit na své původní místo.

CHtěla jsem si koupit Eheim EHFI SUBSTRAT PRO 1L na úpravu vody, ale nikde jsem nenašla český návod. Nemůžete mi ho někdo prosím poslat? Jak se vůbec substrát používá a jak se čistí? Předem díky za ochotu. mamka46@seznam.cz