Zmatení pojmů a dojmů v této diskusi je tak obrovské, že mi to nedá, abych ho ještě trochu nezvýšil

Předně: Problematika determinace pohlaví i jen u ryb je tématem přinejmenším na několik desítek stran čítající článek, u živočichů pak na knihu. Opravdu nelze vyvozovat vzájemné souvislosti a odvozovat fungující či nefungující mechanismy v rozptylu ryby – želvy – krokodýli – lvi – lidi, jak to tady průběžně zaznívá.
Omezme se proto jen na ryby a na faktor teploty, který se tu skloňuje nejvíc. Ovlivnění poměru pohlaví teplotou se u ryb dost intenzivně studuje, samozřejmě z důvodů především komerčních, neboť to má své významné dopady v akvakulturách. Před čtyřmi lety byla publikována docela zajímavá práce dvojice španělských autorů z Ústavu mořských věd v Barceloně shrnující, revidující a kriticky hodnotící dosud zveřejněné práce (zdůrazněme, že vědecké) prokazující tzv. teplotně závislé určení pohlaví u 59 druhů ryb (nejen mořských, ale i sladkovodních a brakických). Kritický přístup spočíval zejména ve snaze odlišit opravdu výlučně teplotně závislou determinaci pohlaví od případů, kdy jde o teplotní ovlivnění genotypově závislé determinace pohlaví (tj. pohlaví je primárně určeno genotypem, ale teplota za určitých okolností do toho „vstupuje“ a poměr pohlaví mění). Autoři pro čistě teplotně závislou determinaci pohlaví stanovili dvě kritéria: 1. daný druh nemá pohlavní chromozomy, 2. k posunu poměru pohlaví dochází v rozmezí teplot, s nimiž se organismus setkává během svého vývoje za přirozených podmínek (vysvětlení: jsou známy případy výrazného ovlivnění poměru pohlaví extrémní teplotou, tj. takovou, s níž se organismus v přirozených podmínkách nesetká – tyto případy tedy autoři velmi rozumně také nezahrnují pod hlavičku „teplotně závislá determinace pohlaví“).
A výsledky? Hlavní jsou také dva.
1. Vypadá to, že čistě teplotně závislá determinace pohlaví se u ryb vyskytuje méně často, než se zatím tak nějak předpokládalo. V mnoha případech se totiž ukázalo, že teplota není vnějším faktorem prostředí kontrolujícím určení pohlaví (jak je tomu právě u zde též hojně diskutovaných plazů), nýbrž že za určitých okolností ovlivňuje sexuální diferenciaci na úrovni vývoje gonád – což už je ona souhra s genotypovým pohlavím.
2. Ve všech případech, kde jde opravdu o „čistě“ teplotně závislou determinaci pohlaví, to u ryb funguje tak, že se stoupající teplotou stoupá procento samců. Další dva možné způsoby ovlivnění (a/ se stoupající teplotou stoupá procento samic, b/ jedno pohlaví převažuje při velmi nízkých a velmi vysokých teplotách, druhé pohlaví při středních teplotách) se u ryb neuplatňují.
Z druhů, u nichž podle uvedených kritérií byla popsána „pravá“ teplotně závislá determinace pohlaví, jsou akvaristicky nejvýznamnější cichlidky rodu Apistogramma. Dále dodejme , že tento jev byl popsán také u Hoplosternum littorale, Poeciliopsis lucida a Limia melanogaster. Poslední dva druhy jsou ale živorodky – a u živorodých druhů je obecně sporné, zda vůbec lze o čistě teplotně závislé determinaci pohlaví hovořit.
Edit: Apistogrammy si zaslouží ještě zvláštní komentář, a nejen proto, že Deathbull učebnicově potvrzuje, že výsledky experimentů platí
To, že se stoupající teplotou výrazně stoupá poměr samců v potomstvu, bylo prokázáno u 33 druhů a forem. Období, kdy lze teplotou vody ovlivnit poměr pohlaví, je dlouhé, jde zhruba o 25 dnů od výtěru. Vliv teploty je kumulativní, tj. čím déle působí, tím je posun poměru pohlaví větší. Pokud se změní teplota vody během prvních 72 hodin po výtěru, odpovídá poměr pohlaví změněné teplotě (pokud tedy jikry tu změnu přežijí

) téměř absolutně, změní-li se teplota později, poměr pohlaví se adekvátně posouvá. Ale pozor, kromě teploty ovlivňuje pohlaví u apistogramm výrazně rovněž pH vody, a to tak, že čím je nižší (voda kyselejší), tím větší je podíl samců. Z toho plyne, že jsou-li apistogrammy vytírány ve velmi teplé vodě, jejíž teplotu nelze snížit (buď proto, že to nejde technicky, nebo proto, že se v nižší teplotě ryby netřou), lze se pokusit aspoň trochu zvýšit počet samic v odchovu tím, že se použije voda o vyšším pH (aspoň 6, lépe 6,5 – problém samozřejmě je, že některé druhy se v tomhle pH zase nevytřou).
A abychom to všechno zase trochu znejistili – u 33 druhů sice bylo prokázáno zvyšující se zastoupení samců v potomstvu při zvyšující se teplotě, jenže – už je taky znám přinejmenším jeden druh, u kterého teplota na poměr pohlaví v podstatě nepůsobí vůbec (A. caetei), zatímco pH jednoznačně ano.