Úbytek světla s hloubkou

Myslim to vazne. Ja mam kryci skla diky teplu z osvetleni sucha. A na rovne desce pri prechodu prostredi a/b/a dojde nehlede na uhel dopadu diky refrakci pouze k posunu. Ale opustme hladinu a kryci skla, to je pro jakekoli hloubky stejne, a venujme se pouze ubytku svetla pri pruchodu prostredim (voda).
Isamik - kvuli cene, led vyjde znacne draz, pokud vim, komercne se v provedeni na akva nevyrabi, takze zbyvaji bastliri a tech kombinaci bastlir/bohaty/akvarista neni tolik, aby bylo dost zkusenosti.
bigboban - nemam problem souhlasit se vsemi body. Nevylucuje to to, co jsem napsal o viditelnosi s led a zarovkou. S michanim barev mam u led jeden problem, ze se obavam vzhledu trochu jako barevna hudba. Vlastni vlnovou delku si nenamichame, namichame maximalne smes ruznych vlnovych delek, kde se budou vyskytovat slozky s vyraznymi vrcholy. Tohle tema bylo o necem jinem, LED si jiste zaslouzi vlastni clanek, obavam se ale, ze se neobejde bez experimentu, tam se moc ze zkusenosti a vyzkumu jinych cerpat neda. 2W prouzek je na nic, potrebujeme se s prikonem led dostat nekam na 0.5-0.8 prikonu v zarivkach. A to je to, co stoji dost penez. (opravdu prosim, led mimo a zvlast)

Když už to tu tak pěnkně probíráte, měl byste někdo nápad, jak prosvítit akvárium na 1400l s výškou 90cm? Má jej známý a ztěžuje si, že jediné rostliny, které mu jakž takž přežívají jsou anubiasy. Dík za reakce.

"Naproti tomu refrakce (lom) nehraje vubec zadnou (vubec myslim v radu procent) . Reflexe negativni na krycich sklech, pozitivni na sklech akvaria (vzhledem k osvetleni nad akvariem). Opet v souvislosti s rovnobeznosti paprsku. "

To snad ani nemůžeš myslet vážně? Vzhledem k tomu, že na krycích sklech obvykle dochází k dalšímu jevu (vodní pára se tu vysráží zpět do kapalného skupenství) tak o rovnoběžnosti paprsků nemůže být ani řeč.

Nic méně, měla jsem za to, že fórum mělo řešit úbytek světla vzásvisloti na vodním sloupci....No a my jsme pořád na hladině

Aneb obecně oblíbené omyly kolem LED:

1) Led svítí málo - není pravda, se svítivostí na watt je na tom LED rozhodně lépe než zářivka, navíc se to stále s vývojem lepší.

2) Směrovost - ano to trochu souvisí s bodem 1. Led opravdu svítí směrově, ale o to přece jde! Zářivka svítí 360st dokola, tedy světlo vysvícené do stran a nahoru musíte složitě odrážet. Když koupíte LED s úhlem svitu třeba 60 nebo 100st tak je to akorát to co potřebujete na osvícení akva.

3) Zahřívání - opět - LED mají nejvyšší účinnost, tedy na jednotku plochy se zahřívají nejméně. Takový 3W LED o velkiosti 0,5cm je horká to ano. Ale takto velká zářivka by se už dávno roztekla. U LED je výhoda, že lze použít větší počet kusů. Je to levnější, bezpečnější a lépe se to chladí. Takový 2W proužek třeba s 20 LED je studený jak psí čumák.

4) O tom si nepsal ale rovnou to napíšu, další omyl je odsuzování LED pro jejich barvu. Vdidím jak se dokážou zarytí akvaristi (nebo "akvaristi") přít o to jestli je lepší zářivka s vlnovou délkou x nebo x+20 nm. U LED je to jednoduché - klíďo si koupíte LED bílé, červené, zelené a namícháte si vlnovou délku dle libosti. Ale takto daleko jsem ještě nezašel ani já a myslím že ani nikdo další na světě.

Hmm, tak postupne - Tak nejdriv dioda versus zarovka na kole: zpravidla lepsi viditelnost diody je dana tim, ze ty diody maji vice smerovy paprsek. Pokud by se paprsek o stejne intenzite z zarovky usmernil, budeme na tom take stejne. To nic nerika o zazracnosti diod. S diodani je veliky problem, jak je uchladit. Nebot jako vse maji ztraty, a svetlo vznika na rozdil od zarivky v malem miste a je ho problem odvest pryc.

.....Na internetu se mi žádný použitelný graf úbytku intenzity světla ve sladké vodě (ještě lépe v akváriu) nepodařilo najít....

Tak jeste jednou, co je o par prispevku nize: www.lsbu.ac.uk/…
Plati pro cistou vodu, sladkou. Tvary a hodnoty techto grafu absorpcnich koeficientu v zavislosti na vlnove delce se pro jakoukoli "cistou" vodu, at uz slanou ci sladkou, podezrele shoduji z ruznych zdroju.

Tema jsem zalozil ja, a nedospel jsem k tomu tim, ze bych si to myslel, a nechal odsouhlasit od ostatnich. Vychazim z mereni pro morskou vodu, ktere jsou dostupne, a nemyslim, ze by morska voda na tom byla s propoustenim svetla vyrazne lepe nez ta v akva. Odpor k mereni nemam, naopak merim moc rad, ale na tohle mereni je potreba dost vybaveni, ktere je pro me pak vyhozenou investici. Takze tady radeji pouziji mereni jinych. Zajimave totiz je, ze ten udaj 10cm/0.5 svetla, se objevuje jen a pouze v akvaristice, nikde jinde. Lety zakoreneny mytus, co si nekdo kdysi vycucal ...

Gosici - ano, rovnobeznost paprsku a pouziti ruznych reflektoru v tom hraje velkou roli. Naproti tomu refrakce (lom) nehraje vubec zadnou (vubec myslim v radu procent) . Reflexe negativni na krycich sklech, pozitivni na sklech akvaria (vzhledem k osvetleni nad akvariem). Opet v souvislosti s rovnobeznosti paprsku.

Zajimave je pak prave srovnani se slunecnim svetlem, prave v zavislosti na jeho pohybu na nebi a grafu odrazu vody. Zjistime tak, ze povetsinu dne se do vody dostane pomerne malo svetla, a proto nam "to funguje", i kdyz svitime daleko mene nez slunce.

Zbytek si uz necham na nejake vetsi psani s obrazky, ktere pak muzete rozcupovat a roznest na kopytech, bude to k diskuzi. Jen nevim kdy se k tomu dostanu, tak jsem zatim otevrel diskuzi tuhle, aby si to vsichni mohli osahat a pripravit se

"Takže se vcelku všichni, až na vyjímky, že Štěpáne shodneme, že v akvarijních podmínkách se nemá moc cenu zabývat úbytkem světla ve vdním sloupci."

No, ... mně se hlavně zajídá ten způsob, jakým jste k tomu dospěl. Bez měření, bez výpočtů ... Vám prostě stačí, abyste si něco myslel, necháte si to tu odsouhlasit "většinou" a to Vám stačí ke spokojenosti.
Koukám, že máte odpor k měření čehokoliv :o) (matně si vzpomínám na naši diskusi ohledně dusitanů v čerstvě založeném akvárku).

Jistě, že nebudu s něčím souhlasit, když k tomu nemám jediný důvod! Na internetu se mi žádný použitelný graf úbytku intenzity světla ve sladké vodě (ještě lépe v akváriu) nepodařilo najít.

Čekám, až to nějaká důvěryhodná osoba ZMĚŘÍ.

Nemělo tam být kolmo, ale že paprsky jsou rovnoběžné, zatím co u osvětlení akva o rovnoběžných paprscích mluvit nemůžeme. A graf odrazu vzhledem k uhlu dopadu pro vodni hladinu...je zajímavá věc, ale úbytek světla než vůbec pronikne do vody není způsoben jen tím, ale i refrakci světla na styčných plochách dalších materiálů jako je sklo (většina má krycí nebo je těsně pod zářivkou jako "vodotěsnění". Nezanedbatelná je i rozdílná disperze mořské a sladké vody, nehledě na zdroj záření atd.
To isamik...chápu, že velmi velmi je přehnané......tak prostě změní se, (spíš jsem myslela, že tím, že se změní chemismus vody, změní se i vstupní podmínky pro měření)
To malapa ...přesně

Takže se vcelku všichni, až na vyjímky, že Štěpáne shodneme, že v akvarijních podmínkách se nemá moc cenu zabývat úbytkem světla ve vdním sloupci. Teď už jen vyvrátit mýtus, že rostliny bezpodmínečně nutně potřebují světlo produkovaé stovkami watů na akva. Ono asi bude hodně záležet na druhu rostlin, na množství živin ve dně, vodě. Dále na množství CO2, dostupných mikroprvků a já nevím čeho ještě. Takže, můj konečný závěr je, že tím megasvícením, se jen kompenzuje některý z dalších chybějícíh, nebo alespoň nedostačujícíh faktorů.
A to se bavíme jen o rostlinách, ale pro mě osobně je akvárium hlavně pro rybičky a ty se nerady opalují!

Gosici - ne, ne. Slunce kolmo?? Mozna mezi rovniky a obratniky v poledne (jeden bod v jeden cas). Doporucuji k pozornosti take graf odrazu vzhledem k uhlu dopadu pro vodni hladinu. Prvni prispevek take ne.

Nepredpokladam, ze by se voda v nasich nadrzich tak lisila, ze by kazdy mel diametralne jiny vysledek. Neni to jako srovnat raselinovou tun a ledovcove jezero.

Malapa - ano, to je to, co chci rict.

Jeste jsem ve fazi shromazdovani odkazu, chci to napsat cesky s odkazy, a trochu obsahleji s obrazky, aby tomu kazdy rozumel. Nicmene jeden hezky, pro odvazne badatele, anglicky : www.lsbu.ac.uk/…

Gosici, no tak to je docela zajimava informace, pri pridani nepatrneho mnozstvi mikroprvku (rekneme kapka 5g t.c. v litru vody) se velmi dramaticky (rekneme z 3% na 70%) zmeni pohlceni svetla vodou? Nemam rad slova velmi velmi.. nemusime preci pocitat s presnosti na 10^-7 mist

Strašně moc proměných, ale zjednodušeně se dá říct, že v akva s nezakalenou vodou, běžné hloubky, třeba do 60cm, nemá smysl se moc zabývat úbytkem světla. Souhlasíte semnou?

1) Jedná se o mořskou vodu (jiná absorbční schopnost).
2) Naprosto jiný světelný zdroj, (sluneční paprsek na klidnou hladinu dopadá vždy kolmo)
Proto je nesmysl to srovnávat.

To co se zde probírá je dle mého soudu 1. fotometrický zákon: Osvětlení plochy na kterou dopadá světelný tok rovnoměrně a kolmo, je přímo úměrné svítivosti světelného zdroje a nepřímo úměrné čtverci vzdálenosti osvětlené plochy od světelného zdroje.
Platí pro bodové osvětlení.....vzoreček je nasnadě .....E=I/r(na druhou) )) to je suchá teorie.
V praxi by výpočet byl mnohem mnohem težší a stejně nepřesný. Světelný zdroj nad akváriem musí projít vzduchem, pak např. krycím sklem, pak projde do vody. Znamenalo by přepočíst indexi lomu, extinkci světla u prostředí atd. A každý má vodu jinou, v každý moment voda jinak odráží, jinak pohlcuje světlo a jinak ho propouští v závislosti na jejím složení. Stejně tak i měření nemůže být přesné, stačí když do vody kdokoliv přidá minimální množství např. mikroprvků a výsledem může být velmi velmi odlišný.
Rostliny proto rostou ve stejně osvětlených nádržích různě.

Pokud ten graf nekecá, tak v čisté vodě klesne množství světla na polovinu někde v 50m. Tudíž u akvária je ubytek způsobený sloupcem vody zanedbatelný.

...Ma 500l, 116 W a kytky spokojene...
Řekl bych, že mu kytky spokojeně pomalu rostou, a vzledem k tomu, že tam má málo ryb, tak nevadí, že pomalu.
Množtví světla musí být taky v souladu s množstvím vyprodukovaných dusíkatých látek, které chceme dostat z akvária.

Tomu grafu nejak nerozumim. Kdyztak sem primo davejte odkazy, kde to ctete. Jinak se dostavam stale k tomu, co zminujes v textu pod obrazkem.

Ted prakticke dopady pro nas, akvaristy. V tomhle vnimani ubytku svetla s hloubkou, bychom meli uvadet spis potrebne svetlo ve W na cm2 dna, nez na objem nadrze. A i prakticky to tak vychazi, kdo treba ve velkych akva 1000l sviti 1kW? A rostliny tam pritom spokojene rostou. U malych akva (cca 50-100l) je oproto tomu uplne bezne, dostavat se na hodnoty kolem 1W/l, aby rostliny prosperovaly.
To plne potvrzuje vaclav, ktery se na nas vzdy zlobi, ze chceme strhnout elektrarnu. Ma 500l, 116 W a kytky spokojene. Zkusim to u par akva, vetsich a mensich, prosperujicich, prepocitat na plochu dna ...

www.herber.webz.cz/…
Sluneční světlo pronikající pod hladinu, je nezbytným (až na hlubokomořské vývěry) předpokladem nejen pro existenci rostlin v mořské vodě, ale určuje i existenci mnoha živočichů. Vazba mezi ním a životem je přímá i zpětná. Množství světla ubývá od hladiny s hloubkou velmi rychle. Dochází k odrazu od vodní hladiny, adsorpci a rozptylu světla. Při vysoké poloze Slunce je i v modrých mořích (mořské pustiny) v hloubce 10 metrů pouze 25 %, v hloubce 40 metrů jen 2 % a v hloubce přes 100 metrů jen 0,5 % množství světla dopadajícího na hladinu. kromě úbytku světelných kvant dochází při průniku vodními vrstvami též ke změnám kvalitativním, poněvadž barevné složky slunečního světla jsou rozličně adsorbovány. Světlo o kratší vlnové délce (modré a zelené) proniká hlouběji nežli světlo o delší vlnové délce (červené), na tuto skutečnost reagují některé řasy chromatickou adaptací (komplementárním zabarvením).Re

A coto změřit foťákem? Nějakou lepší zrcadlovkou pokud se fotí těsně u hladiny clonou 5.6 a časem 1/60 a u dna clonou 5.6 a časem 1/30, tak je to úbytek světla přesně o polovinu. Nejlepší je na to použít nějakou tabulku a foťák nastavit na manual.

Hmm, tak postupne - Tak nejdriv dioda versus zarovka na kole: zpravidla lepsi viditelnost diody je dana tim, ze ty diody maji vice smerovy paprsek. Pokud by se paprsek o stejne intenzite z zarovky usmernil, budeme na tom take stejne. To nic nerika o zazracnosti diod. S diodani je veliky problem, jak je uchladit. Nebot jako vse maji ztraty, a svetlo vznika na rozdil od zarivky v malem miste a je ho problem odvest pryc.
Mizeni svetla v mori - je to presne naopak, delsi vlny jsou pohlcovany drive, takze hloubeji pronika modre a uv svetlo.
Sera - no, bud to take odnekud prevzali, nebo pouzili svetlo bez reflektoru? Buh vi.

Jinak k tematu - ze zdroju o podmorske fotografii a zivotu v mori se stale dostavam k udajum, ze v 10ti metrech je intenzita 25% (samozrejme neni voda jako voda, mnozstvi pevnych castic ma ohromny vliv - tohle je hodne cisty ocean).

Bohuzel moznost to zmerit nemam, proto uz tyden hledam a hledam, a az uznam, ze se toho nashromazdilo dost, budu to brat jako duveryhodnejsi nez akvaristickych 10cm/0.5. Muzete mi s hledanim pomoci.
Edit: Pridam jeste svuj osobni odhad, ktery se neopira o nic, o zadne mereni ani pocitani. Tohle neumim.
Me prijde verohodne, ze v pulmetrove hloubce muze byt tak 0.8 svetla oproti tesne pod hladinou (odraz od hladiny nepocitam, to je stejne, jak pro melke, tak pro hluboke akva.

Tak je pravda, že údaj 50% na 10 cm je takový podezřele kulatý... 48,3 by působilo mnohem věrohodnějc!

Já znám ten údaj z vícero zdrojů. Maylanda jsem citoval kvůli tomu, že tam uvádí i ta konkrétní čísla. Ovšem pokud to někomu nestačí, nechť si to přeměří. Kdo ví ... třeba je to jenom ňáká habaďůra ... třeba to neměřil ... třeba to jen spočítal.

Pouzij fotodiodu jako zdroj proudu tam je charakteristika krasne linearni . Treba se k tomu odhodla filipsi

Tak jsem zjistil, že fotodiody nebo fotorezistory mají nelineární charakteristiku a k součástce jistě nedávají naměřený graf závislosti, takže samotná součástka je mi na nic. Nejlevnější luxmetr co jsem zatím našel je asi za 1400, a to nevyhodím za věc kterou použiju jednou.

Uz me tento test taky napadl, bohuzel se nekam na nasem ustavu luxmetr ztratil. Navic myslim si, ze soucasti "levnych" meraku luxmetr neni . No tak si vem fotodiodu a sup s tim do akva.

Ptám se, kolik lm na watt dělají LED? četl jsem něco jako 47. To je zatím bída. To je asi důvod, proč se ledky zatím rozšiřují jen nízkovýkonových aplikacích místo žároviček. Ovšem žárovkama akvaristi už dávno nesvítěj, takže je LEDky vůbec nezajímaj. Zářivky a výbojky dělaj až 90 lm/W.

I levný měřák může být pro mě drahý! Leda že bych koupil jenom samotnej světlocitlivej prvek...

Štěpáne, ty jako znamy technik by si to mohl zmerit a zverejnit vysledky . Svetla na to mas dost a "levny" merak taky jiste sezenes.

Sám jsem si při studování Horácových stránek říkal že je to pěkná ptákovina.

Na druhou stranu lidské oko podle mě nevnímá světlo lineárně. Určitě znáte problém (digitálních) foťáků. Člověk vidí ještě celkem solidně ale foťák vyfotí houby.

Rybám podle mě tato charakteristika vody jedině prospívá u kytek je to asi horší.

Znovu si musím "přihřát polívčičku" se svým LED osvětlením. Podle mě jeho intenzita je mnohem lepší než u zářivek, bohužel to ještě 99% akvaristů neví.

Kontrolní otázka - které světlo je na dálku ve tmě/mlze lépe vidět (u bicyklunebo auta)? Je to klasická žárovka nebo LED?

Není nic jednoduššího, než zakoupit luxmetr, zavařit ho do pytlíku a změřit to. Mám dojem, že je součástí nějakých levných univerzálních měřáků.

...k poklesu intenzity světla dochází mimo jiné také rozptylem a absobcí prostředí, tedy vody a v ní rozpušených a roztýlených látkách. Z toho plyne, že není voda jako voda. Zde platí obligátní: "záleží na mnoha faktorech a proměnných".
Pro ilustraci uvedu co na to "SERA rádce":
sera brilliant daylight 18W 1300lm
Lux v 10/20/40 cm = 3500/1650/650

Pokud si dobře vzpomínám,tak v jednom přírodopisném dokumentu před mnoha a mnoha lety někdo říkal, že v moři od deseti metrů hloubky už je to se světlem na štíru, že hlouběji snad proniká jen červená složka světla (ta by měla pronikat do vody tak do 100 metrů). Možná by stálo za to zjistit, kde nejhlouběji rostou zelené řasy.

No tak dejme tomu, ze cast se odrazi od hladiny, ale 3% na dne je ponekud malo. Mozna by to ale mohlo byt mozne, pokud by se pocitalo i zastineni rostlinami.
Zamysleni je to opravdu zajimave.

Po precteni vlakna "kolko wattov", kde napriklad Horac cituje "Sladkovodní akvárium od Hanse J. Maylanda", ze ubytek svetelne intenzity cini 50%/10cm, mi neda, abych nerozpoutal na tohle tema polemiku. Myslim, ze ten ubytek je mnohem, mnohem mensi (v ciste vode). Je to jedna z mych zakladnich myslenek o svetle v akvarku, a prijde mi, ze ptave tohle patri k tak dlouho opakovanym a prebiranym "dogmatum", ze nikoho z akvaristu nenapadlo se nad tim pozastavit a popremyslet. Copak vam opravdu neprijde divne, ze by v 50cm hloubce byla intenzita 3% ?? Co se tedy se svetlem stane?