Uhnívající rostliny

Tak jsem zjistil, že jen Cryptocoryne aponogetifolia a Bacopa monnieri mají v pořádku kořeny.
Zbytek většina špatný, ačkoliv to na rostlině nešlo poznat na nadzemní části.
Také bylo patrné na některých kouscích, že si po předělávce vytvořily kořeny a teprve poté se něco špatného začlo dít.
U většiny rostlin to nebylo úplně do černa, ale do hněda a části úplně nahnilé.

Před předělávkou to bylo zahnojené od živorodek, všude plno nepořádku a krásné bílé kořeny. A teď toto. :-/

Takže jsem propral 90% dna a budu doufat.
V deníku napíšu asi zítra více.

Vodu měním častěji. To je automatika v takových případech.

Díky za rady všem.

Pokud měníš dno musíš podle mě měnit aspoň tři neděle častěji vodu a přestat s tím až odkalená voda přestane být cítit. Pokud to tak neuděláš může ti začít zahnívat dno a na kořenech je to vidět. Kdyby to byl jen proces přeměny kořenů byly by staré kořeny hnědé a nové čistě bílé ale na fotkách je vidět že ti zčernaly i ty nové.

...Prostě si nemyslím, že je problém v odumírání starých po přesazení v tomhle případě...
No, odtud to asi nerozlouskneme. Může jít o nějaký patogen, (spekuluji!, netuším!), pak by mohl pomoci mikroskop a hlavně někdo, kdo se v podobné problematice orientuje.
Dejte tomu čas. Starejte se o nádrž, jak nejlépe umíte, a uvidíte.
(Možná vám dá někdo lepší radu... )

Ano, tato věta je důležitá.
Vztáhl jsem ji na své zkušenosti.
A ty jsou, že když jsem měl malý Echinodorus bez kořenů, tak po chvíli měl klubko kořenů krásně bílých daleko od sebe a nešel ani vytáhnout.
Prostě si nemyslím, že je problém v odumírání starých po přesazení v tomhle případě.
Navíc na těch fotkách je patrné, že černají nebo hnědnou tak nahodile.
Respektive v realitě to vidím lépe, než je to patrné na fotkách. Tam se mi nepodařilo to zabrat, jak bych si představoval.
Sice už si to přesně nepamatuji, ale mám za to, že při přesazení jsem zkracoval kořeny na minimum, už kvůli pohodlnosti přesazení. A stejně by se polámaly.
A aj kdyby to zrovna u tohoto kusu tak nebylo, tak je problém i u jiných v té oblasti.
Také Limnophilla Sessiflora nikdy neprotestovala a měla vždy krásné dlouhé husté kořeny, dokud se nevyskytla v oblasti černoty. Potom začla chřadnout a už se nevzpamatovala ani na jiném místě.
Oproti tomu ten velký Echinodorus to dával i přesto, že jsem ho pravidelně "očesával".
Děkuji za kontrolu, ale věřím, že už to bude dobré po hlubokém odkalení.

Ty bublinky nevím jak smrdí. To černé jako klasické hnití.

Z přehrabování dna strach nemám, když akvárko jinak funguje.
Navíc to co se vznese do vody, zachytí povětšinou filtr a ten properu.
Takhle jsem ostatně vyčistil dno už minule.
Prostě jsem přesouval kupy písku a to co se vzneslo, šlo do filtru. Ten jsem vyčistil asi 5x a bylo čisto. Jen něco někde žel zůstalo a zahnilo.
Však nedávno jsem tu o tom psal a někteří mi psali ve smyslu, že při mně stáli všichni svatí.

Zamyslete se nad tím, co vám napsal Vaclav:
Po předělávce ti dno nefunguje úplně jak má a při odkalování bych se nestyděl zajet hluboko a jakmile bych narazil na tu černotu tak odsát co nejvíce. Další možnost je že jsi rostliny po přesazení vytváří kořeny nové a ty staré shnijí...
Povědomí o tom, že nově zasazeným rostlinám a/nebo rostlinám po přesazení odumírají staré kořeny a v příznivých podmínkách vyrůstají nové, by mělo patřit mezi základní znalosti.
Na fotkách toho echinodoru je zřetelně vidět, že černají především nejstarší kořeny a po stranách se vyvíjejí kořeny nové.
Co se týče téma "Kořeny a kyslík v substrátu", při každé takové zmínce se mi vybaví fotografie z jakési knížky Ch. Kasselman, která pomocí speciálního rýče vyrývala kdesi v Asii kryptokoryny i s kořeny. Kořeny byly "nekonečně" dlouhé, zdravé, zářivě bílé.
Jak se i do značné hloubky, (z našeho pohledu "slehlého" substrátu), dostane kyslík, to je tu pravidelně zmiňováno.
Stále platí, že když se daří nadzemní části rostlin, daří se i kořenům. A naopak.

Rozhodnuto. Udelam hloubkove odkaleni.
Jsou to izolovana loziska.
A bubliny, pokud nejake jdou, lezou primo z odkalovace pryc.

Naposled jsem totiz taky jen propral pisek primo v akva a asi tam zustali loziska neporadku.

Dekuji cteni panove za rady!

Kdyz jsem vytahoval tenhle, unikla spousta bublinek.
Zapomnel jsem cichnout.

Zapomnel jsem prihodit dalsi fotky.
Ty Sagitarie jsou vic ve dne, protoze se tam dosypaval pisek. Byl to test.
Jdu se podivat na vic rostlin.

K té tezi o "prokysličenèm dně" - máš nějaký odkaz na odbornou práci, literaturu?
Reklamštinu výrobců "zázračných" substrátů nemyslím. Jemné křemičité písky ve vyšší vrstvě používám řadu let - žádný "nedostatek kyslíku ve slehlém dně z jemného písku" se samozřejmě nekoná.. Docela by mne zajímalo, kde se tento neustále omílaný nesmysl "vylíhl". Zdravé rostliny zajistí dostatek kyslíku ve dně samy, je to pro ně přirozený proces.

Tak není to tak dlouho co nám tu expert tvrdil že už po 2mm je dno anaerobní a bys chtěl ovívat kořeny proudem vody. To už tu ale kdysi bylo půdní filtry se ale příliš neosvědčily a upustilo se od nich. Prosperující rostliny tlačí ke svým kořenům ten potřebný kyslík a ne proudové čerpadlo.

Po předělávce ti dno nefunguje úplně jak má a při odkalování bych se nestyděl zajet hluboko a jakmile bych narazil na tu černotu tak odsát co nejvíce. Další možnost je že jsi rostliny po přesazení vytváří kořeny nové a ty staré shnijí. U echináčů se časem vytváří oddenek a konec může zahnívat já nechávám kořeny jen pod rostlinou a zbytek odřezávám. Z odstraněného oddenku po odřezání všech kořenů jdou vypěstovat další rostlinky. Zdravé kořeny jsou jen ty bílé.

To znamená, že kořenový systém rostlin není zásobený kyslíkem a dochází uhnívání kořenového systému rostlin. Aby dekompozice pomocí půdních baktérií fungovala, musí být dno prokysličené, tedy dnem by měla prostupovat voda, ať už skrze vlastní substrát, nebo okolo kořenového systému. U jemných těžkých křemičitých štěrků to zkrátka nefunguje příliš dobře (na kamenování zarytých zpátečníků jsem zvyklý). Dekompozice probíhá i v plném anaerobním prostředí, tedy bez kyslíku, ale mnohem pomaleji.

Hloubkové odkalení je to nejhorší, co můžeš udělat, protože následkem selekce se ve dně hromadí obtížně rozložitelná organická hmota a pokud do toho píchneš odkalovačem, všechno půjde do vodního sloupce, včetně kalových plynů. Problémem není hromadění a pomalá dekompozice (stejně tak se děje v anaerobních sedimentech), ale prudké uvolnění a v lepším případě „jen“ dlouhodobá řasová kalamita.

Do dna se zkrátka nepíchá, protože dno si vytvořilo různou směsici mikrobiální biomasy, jejíž vybudování trvá minimálně jeden rok a není konzistentní, naopak je velice variabilní a závislá na podmínkách (prostředí). Když do toho píchneš odkalovačem, tak to se tam vybudovalo a vyrostlo prudkou změnou akorát zničíš a další rok zabere, než se osídlení dna a jeho dekompoziční proces obnoví.

Občas se mi stane, že vytáhnu některou rostlinu a má náznak černých štětiněk na jednotlivým kořenu anebo je rovnou celý pramen kořene černý nebo do hněda a měkký.
Myslím, že na toto mi dojela Limnophilla sessiflora.
Předpokládám že ty hnijící věci potom nakazí i zdravé sousedy.
A teď jsem to ve větší míře objevil na Echinodorusu, viz foto. Ty bílé jsou ok. Ty do hněda změklé nebo rovnou jsou jak duchna. Ty černé teď nevím jak to vyjádřit.

Trus se mi po křemičitým písku neválí. Hnojím tekutým multihnojivem a tek. fosforem.

Tydle věci jsem zpozoroval až po velké předělávce, kdy jsem přemísil všechen písek a tím se i pročistil. Předtím mohlo být kolik trusu chtělo i na povrchu a rostliny nehnily.
Teď není na povrchu trus, ale hnijí.
Nemonitoroval jsem moc rostlin, ale kdyžtak se do toho mohu pustit.
U skla co vidím kořínky menších rostlin, tak jsou bílé.
Také když manipuluji s pískem v akva, tak se nezvedá oblak.

Nemá někdo nápad? Do prezentace mi napsal RAP, žel jsem si toho všiml až včera. Cituji:
"Asi ti slehlo dno, zkus hloubkově odkalit."

Co znamená slehlo? Jakože je neprodyšné?

A co rostlinám přiblížit (obvyklé) přirozené podmínky a svítit jim třebááááááááá 12 hodin denně?

Zkusím stáhnout intenzitu na 60% a déle svítit tak 6 hodin za den.Jinak jsem vytvořil prezentaci jak jste mi doporučily.

Nejde o intenzitu, ale dobu po kterou svítíte. Rostliny nestačí zareagovat na tak krátkou periodu.

Opravdu svítim jen 4 hodiny,ale na 100% světla.Je docela možné,že se ty kytky poškodily při přepravě nebo při sázení.Jelikož jsem je nemohl vůbec rozmotat od sebe.A je pravda,že po týdnu je dost krátká doba na nějaké hodnocení.Záběh trvá min.3týdny.
Jinak děkuji

Pokud jde o bílý povlak, ten se na nových kořenech dělá běžně. Chutná šnekům, ti pomohou i se záběhem akvária. Opravdu svítíte jen 4 hodiny? Ztlumte intenzitu a prodlužte dobu aspoň na 6 hodin. Jinak souhlasím s kolegy, výběr rostlin pro začátek není šťastný a na soudy po týdnu je vážně brzy. Prezentace je základem.

Prezentace pomůže víc, ale každopádně tohle nemá smysl řešit u týden starýho akvária. Některým rostlinám se dařit bude, některým ne.

Založ a řádně vyplň prezentaci akvária a přidej celkové foto (hlavní fotka prezentace). Jinak to bude jen hádání problému a příčiny... Za mě sis nezvolil moc dobře rostliny.

Nově jsem založil 21.6.2023 akva a nasadil spousty kytek.Na dně je výživný substrát,pak unisol nějaká ta dekorace.Filtr JBL e701 kompletně nové filtry.Dva koše Seachem Matrix a nahoře biomolitan hrubý a jemný.Přidávám Seachem Stability násadu bakterie.
Bohužel na kořeni se objevila nějaká řasa nebo co nevím.A z fotek je patrné,že se kytkám moc nedaří.Hlavně dole v levém rohu.Světlo Sinkor RGB 105cm 35W a svítim na 100% ráno 2h. a odpoledne 2h.
Jsem trochu začátečník i když jsem půl roku pročítal a učil se co a jak.
Může někdo poradit co s tím?

Ok, a nějaké tipy co roste v tvrdší vodě? To je široký pojem nějaké číslo by se hodilo.

Zkus projít v atlasu kryptokoryny, vallisnerie, sagitarii...podle mě by šly.
Jinak můžeš i v pokročilém vyhledávání filtrovat.

Zasaď si co nejvíc druhů a které z nich ti ,,půjdou,, ty tam nech...
Edit: Mám velmi tvrdou vodu a tak nějak to roste...

Ok, a nějaké tipy co roste v tvrdší vodě? díky

Tak to jsou rostliny do nově založených nádrží. Máš dvě možnosti (až si změříš vodu) pokud je moc tvrdá tak ředit osmotickou vodu anebo zasadit rostliny co tu tvou vodu budou mít rády.

Zdravím, má někdo zkušenost s tím, že rostlinky v nové nádrži to moc nedávají? Anubias se mi úplně rozpadl, ostatní spíš zatím drží než roste, ale vidím že kořeny stonkovek taky spíš hnijí. Daří se akorát ruzkatci a egerii. Nádrž má asi měsíc, je tam zatím betta a dva pancici. Dno jen písek. Voda z vrtu, bude určitě tvrdší ale jiné trable by neměly být. Testy zatím nemám, můžu koupit v pátek nejdřív.
Doteď jsem podobný trable neměla, ale holt to byla pražská voda, teď jsem jinde a tápu. Kdyby to bylo tou tvrdostí, jde to nějak řešit?
Díky za rady

tak jsem zvýšil na 24 stupňů, nasadil ryby a situace se trochu zlepšila, jenže jsem hned na to musel akvárko přesunout a napustit novou vodu
-zatím rostliny jakš takš rostou, ale možná tam je pořád málo ryb, zkusím ještě přidat a uvidíme
-dno jsem nechal cca 6cm písku, protože na fóru se tak nějak píše, že by to mělo stačit
-sání je u dna jak jste doporučovali

Časem se ukáže co poroste a co ne. Chce to prostě čas a nejlepší je někdy nedělat nic.

Myslim, ze ryba bude v pohode, ta nemela byt predmetem otazky, ale potreboval bych poradit spis jak na ty kytky, aby dostavaly co potrebuji a co delam spatne

Tak rostlinami to asi nebude ale přitáhnout si něco do akvária s nimi samozřejmě možné je. Všechno, co strkáme do akvárií by mělo projít aspoň částečnou desinfekcí. Nejlepší u rostlin je několika hodinová koupel v hypermanganu, kořen a kameny polít horkou vodou atd.

Ahoj, je tu nekdo specializovany na mini akvarka? Dlouhodobe jsem mel v akvariu pouze par stonku a v akvarku se nedelali rasy a Bettak byl s krasnymi ploutvemi. Pred tydnem jsem zasadil par rostlin (viz moje prezentace) a kytky zacinaji zloutnout a ztracet struktura a Bettakovi se zacina trepit ploutvicka, podle jeho ploutvi se dost orientuju jestli ma vyhovujici podminky. Muzete nekdo poradit? Svitim 6w 8hodin, jednou tydne vymena 1/3 vody

Jak se říká všechno najdeš na You tube. Jen to chce trochu hledat.

vlka napsal: Podle mě to není filtrace, ale jen výkonný Skimmer...

Při průtoku se 1000l za hodinu se voda v akvárku docela točí a když rozvířím kal, tak je vidět, že to postupně odtéká do filtru přepadem. Jestli je potřeba odsávat vodu i ode dna, tak to udělám, jen nevím, jak zajistit, aby při výpadku proudu nevyteklo celé akvárko.

Všem díky za rady. Názory se různí, ale musím něco zkusit, protože takhle to dál nejde.

Na začátku jsem se bál, že když dám moc ryb, tak to nebude fungovat, ale asi jsem to hrubě podcenil a rostliny živoří hlady. Zase bych to nerad přehnal na druhou stranu, takže kdybyste poradili jaký počet 2-4 cm rybek a kolik a jakých rostlin tam dát.
Teplotu upravím na 23 stupňů, ze dna odsaju veškerý bordel, osvětlení snížím o 20 procent.
Jen nevím, jestli měnit, nebo dosypávat dno a jestli odsávat vodu do filtru ze dna ?

Souhlas, obvykle si rostlina vybere zdroj živin, který je pro ni dostupnější.

Asi půjdu trochu proti proudu, ale já bych nechal to sání z hladiny, pokud to má být filtr biologický. Nesnažil bych se do něj nasávat výkaly a další bordel, to bych jednou týdně odkalil (co nestačí rozložit bakterie přímo v akváriu). Samozřejmě je potřeba mít to nějak vyvážené, ale mám v akváriu 28 velkých cichlid, sání jen přepadem z hladiny a na dně ani po týdnu (před výměnou vody a odkalením) téměř žádný viditelný bordel není - ani popravdě nevím, kam se ztrácí, ale do filtru se určitě nedostane, takže to asi musí zajišťovat bakterie na dně, nebo možná piskořky, kterých je tam spousta a ty z toho udělají výkaly ve dně, což už pak rozloží bakterie.

Tak já takovou nádrž mám a i temhle písek takže v tom to nebude. Proto jsem psal že musí přidat rybky a nebo přihnojit nejlépe do vodního sloupce. Spoustu rostlin bych tam nerval hned dopadlo by to díky chudé vodě stejně ale hlavně bych udělal něco se sáním filtru.

Nesouhlasím, a nesouhlasí ani kořeny Echinodorů 14 cm do hloubky ženoucí se k zásobnímu substrátu.
Podle hodnot vody nemá živiny ani ve vodě, ani ve dně, chcípe to hlady a v tom dně zjevně nitrifikace neběží. V tom co v té nádrží je za dno to lepší nebude a souhlasím s tím, že vyhnojit takovou nadrž na začátku jenom do vody je složité a nákladné, taktéž i počet NPK kapslí a dalších alternativ je na ten povrch dna a rozmístění rostlin značný, to je vše.
Nádrž má velký potenciál a kéž bych tak velkou mohl doma mít, ale jako důvod proč rostliny vypadají, jak vypadají vidím ve dně.
Kolik teda těch pávčat do 500l nádrže aby vyhnojila 60 rostlin, inertní dno a destilovanu vodu?

Podle mě to není filtrace, ale jen výkonný Skimmer...

Už dříve jsem ti psal, uprav filtraci na sání nade dnem, doslova nacpi AQ rostlinama - Cryptocoryny, Vallisnerie, Růžkatec, něco plovoucího, osaď klidně 80% plochy AQ - určo máš někde v okolí další akvaristy, kteří se rádi podělí a pomůžou, přidej rybiček a uvidíš, že se to ,,samo,, upraví. Musíš nastartovat ten ,,koloběh,, rovnováhy. Na chemii se zatím vykašli, jen si přiděláváš starosti a vše komplikuješ. Ať se daří...

Markusenka napsal: Přijde mi nereálné, aby 12 rybek o velikosti 2cm takto zadělalo 500l nádrž z 60 litrovou filtrací.
Má tam ryby, šneky a hlavně rozpadající se rostliny a z těch tam je nejvíce bordelu na dně. Jak napsal Václav, tak jako první bych přemýšlel o úpravě sání do filtru.

Představa že vodní rostliny jsou jako ty v květináčích je mylná, dno dá se říci k růstu nepotřebují když je dostatek živin ve vodním sloupci. Přisypat písek jde vždy horší je to obráceně.

Echinodorus je super, ale zrovna u mě dělá takový kořenový systém, že v tom dně co je na fotkách nebude mít kam to pořádně udělat

Výkal sám o sobě není hnojivem. Výkal je potřeba užitečnou bakterií rozložit, zpracovat a pak z toho jsou užitečné prvky pro rostliny. To je jako když by si výkaly nacházel jen tak na pole a čekal že vyroste dobře živená slunečnice. V tom dně neběží správný proces, není v něm prostor pro osídlení breber.

Tak na dno bych se podíval jestli nezahnívá, určitě to ale není o tom jestli je jemné nebo ne. Pokud máš přepad do filtru jen ze shora uvažoval bych o úpravě aby bral i ode dna. Ten bordel by se ti tam neměl válet ale být ve filtru ke zpracování na něco užitečnějšího. Pokud jde o světlo tak ubrat ho na to aby se ti na skle nedělala řase je podle mě špatně bude ho potom málo pro rostliny. Mě se taky dělá řasa na skle a musím jí občas odstranit. Na topení přitlač aspoň 23-25 stupnů. Rostliny od někoho jsou supr ale ne vždy jim to může vyhovovat někdy je lepší vyzkoušet si radši emerzní. Sežeň si pár echinodorů a pomaloučku přidávat i další nenáročné rostliny hlavně aby jsi ale neměl dusík skoro na 0.

Kolik pávčat do 500l nádrže? aby z toho mohla žít ta rostlinná posádka.
To dno je bez živin a podle fotek dost mělké, přijde mi to jemné jako písek na železnici do pískovačů.
Na fotce jsem napočítal asi 12 rybek, ty že by nadělali tolik bordelu, co se tam válí? I ve dně přeci žijí u zaběhnuté nádrže bakterie, které to částečně sbaští a přemění na živiny pro rostliny, i ve dně osídleném bakteriemi probíhá nitrifikace. Přijde mi nereálné, aby 12 rybek o velikosti 2cm takto zadělalo 500l nádrž z 60 litrovou filtrací.

Hloubkové odkalování bych nedělal to je docela velký zásah do dna. Postačí povrchové odkalování. Pokud ho měnit nechceš což nemusíš, tak stačí přidat hnojivo "do dna" npk kapsle, jílové kuličky Bivoj Rataj nebo podobné. Přihnojovat tekutým hnojivem do 500l to u levnějších hnojiv na celou lahvičku to nemá smysl.

Osvětlení bych trochu utlumil třeba o 15 - 20%.

Rybky si tam dej samozřejmě jaké chceš ty a jaké se líbí tobě a sleduj jak je to bude vyvíjet.

Myslel jsem si, že rybí výkaly, které se nyní povalují všude po dně, budou bohatě stačit pro hnojení. Proto jsem je neodsával. Mám je odsát a písek hloubkově vyčistit než tam přidám rostliny a ryby ?

Osvětlení mám ubrat na kolik procent ? Mám tento regulátor.
www.t-led.cz/…

Díky.