Dafnie

Díky.Taky mě potom napadla ta teplota.Je to někdy opravdu zajímavé,když tvoří pásy dlouhé i metr a víc.To pak na ně můžu i se sítkou do akvárka.

Jelikoz se pouzivaji k biologickym zkouskam toxicity, je dost pravdepodobne, ze pri nejake toxicke latce by byly mrtve drive nez cokoli jineho, jsou velice citlive.

Rekl bych, ze na melcine bude nejteplejsi voda, specialne ted, kdyz se otepluje, a tak tam bude i nejlepe dostupna potrava.

Ovsem ber to jen jako logicke reseni, spravne byt nemusi .

Dobry den.Měl bych jednu otázku?Jelikož krmím živou potravou a především Dafnie navštěvuji různá místa a nádrže.V jedné jsem si však všiml,že za posledních asi 14dní se ty zrzavé potvory stahují do malích hloučků a zdržují se velmi blízko břehu 10-20cm(Nejde o betonovou nádrž)Hloučky nacházím pravidelně,ale né tak u břehu.Muže být něco s vodou,(třeba málo okysličená,nebo nějaká chemie?)že jsou až tak na kraji a jinde nejdou slovit?I když se zdají být v pohodě,lovím zatím jinde.

koupil jsem susene dafnie za spickovou cenu.myslel jsem ze to ryby nebudou chtit zrat.sem prekvapeny jak zerou.

Ona je to otázka zvyku. Kdo krmí denně živým, má problém s tím, aby mu ryby braly suché. Navíc na dafnii nemáte v akvárku moc ryb, nebo jen na drobnou.

Zdravim,
mám pár postřehů a zajímá mě jestli to je u vás podobně.
Ryby mi berou dafnie mnohem méně ochotně než buchanky a jim podobný. Velký, malý prostě jakmile to je dafnie tak si to sakra rozmyslí než to vemou a když nasypu SAK tak se na něj vrhnou jako po dlouhým půstu.
Zajímálo by mě jak poznám moinu od dafnie pouhým okem? To co teď lovím na lokalitě tak jsou velký cca 1cm zelený asi d. magna a pak tak 0.5cm velký, červený, co nevím jestli jsou mladý magny nebo nějakej jinej druh dafnie. Tvarově mi přijdou stejný.
Jak uchováváte dafnie a buchanky živé? Mě by stačilo kdyby vydržely cca 5-7dní.
Znáte nějakou lokalitu v západních čechách kde se vyskytuje hlavně moina nebo naopak hlavně buchanky?

jinak redukovat se nejlíp budou nějakou rybou

Pokud jsou to opravdu dafnie, nechte je tam, máte šanci mít vodu jedna báseň. Velké se dají redukovat normální síťkou na ryby...

Potreboval by som poradiť:
V krevetáriu sa mi objavili dafnie, asi som si ich priniesol s machom. V podstate mi nevadia a ani krevetkám, ale v poslednej dobe ich je veľmi veľa. Mám obavu, či nekonkurujú krevetkám pri pitrave (riasy).
Neviete nejakú "fintu" ako ich vyloviť. Akvárium je dosť husté - korene, mach, rastliny - nerád by som to rozbúral.
Ďakujem

No samozrejme máš to doma vo väčšom.Ja mám len 10 nádržiek.

Na okně by mi to bylo dobré jen ke koukání...letos jsem přidal další barel a krmím výluhem z morčecího hnoje. No mohu říct, je to síla. Loni jsem vydržel skoro jen s dafnií dva měsíce. Letos se přidala dost výrazně koretra, trochu patentek, a až teprve nyní začíná být trochu více komářích larev černých...Jen kdyby mráz přišel co nejpozději...

Začal som si chovať doma,zatiaľ to ako tak ide i na okne.

Jsou jak telata, byl jsem před chvílí na trošce.

dobre ty

No přeci k nám do Urbanic na rybník u obecního úřadu, splňuje ty parametry, jak jsem ti psal v jiným vlákně.

date mi nekdo prosim tip, kam na dafnie? Hradec Kralove nejlepe...
Diky edge

Tak nakonec sem u nas v Černožicich,kde jsou u lesika dve nudle cca.20cm hluboke.Popadane listim a zarostle okrehkem zkusil sitkou zalovit a nestacil se divit,kolik dafnii a nejspis jeste buchanek nalovil.Je to sice pro me o kousek dal nez na zahradu.Ale radost s ziveho krmeni mam..

Na zahradke v jazierku mam najviac dafnii na jesen - ked donho napadaju hrusky.Tak ze urcite aj kvasnice tomu pomozu.

Já jsem používal slepičáky, ale jak píše kolega 0 všeho s mírou a opatrně.

Silny zeleny zakal sa da vytvorit kadeako.Ja som napr. pouzil len cistu vodu z vodovodu a pridal len Fe (EDDHMA).

mimo toho h...a se můžeš do vody i vyčůrat...

Důkazem toho budiž přírodní koupaliště a návesáky, kam přetékají septiky...

Cetl jsem nekde,ze je dobry detrit z odkalovani nebo kvasnice,..ale dal bych tam asi tu hrstku sena.A doplnim sud uz nazelenalou vodou z raminka labe

Fosfor s dusíkem jsou hlavní komponenty. Používá se menší množství ve vodě vykvašeného hnoje od hospodářských zvířat a to se pak ještě hodně ředí, poslouží i výluh z kompostu, též se dá rozpustit hotové granulované hnojivo, případně tekuté hnojivo pro hydroponické pěstování rostlin, nebo to, pro ´´pokojovky´´.

Pomůže i snopek sena, jak jsem v tomto vlákně psal v roce 2008, ještě jako zkrácené F, po původní přezdívce Fantom.

Nesmí se přehnojit, aby to nepůsobilo jako jed a voda se nezbavila kyslíku. Hlavně za slunných dnů se tím podpoří rozvoj jednobuněčných řas, které nasytí zooplankton a ten se začne více množit.

A cim se muze prihnojit??

Byl jsem minulý týden ověřit výskyt na lokality, kde chodím a byly tam perloočky, buchanky, pakomáří a komáří larvy i moina. Aby se dafnie a to ostatní množilo, nutno jen decentně ! a vyváženě přihnojit vodu.

No já teda v menším rybníčku dafnii již mám a docela dost(to přivítala především čerstvá mláďata psí gudeje)...ale začal jsem ji "přesazovat" a moc se nechytá...

Tak pokud nikde nic,..tak jsem klidnejsi..minuly rok si uz rybky v akva šmakovaly.tak se to snad jeste rozjede...

Přesná pravda!Nikde nic!!

rybicky.net/nadrz/17363/6.jpg

Já teda nechovám, ale docházím k místní požární nádrži a musím konstatovat, že letošní náběh dafniové sezóny je opravdu pomalejší. Dneska jsem skoro nic nenalovil.

Dobry den,..minuly rok jsem mel z meho 800 l.sudu zakopaneho na zahrade dostatek dafnii od jara do podzimu.Letos tomu tak neni.Je tam videt uz asi mesic par desitek kousku a prijde mi,jako by se nechteli mnozit...nevite nahodou cim to muze byt?Jeste bych se optal,zda tu neni nekdo ...kdo chova dafnie doma po cely rok???

Můj skromný názor, nijak nepodložený výzkumy, ale pouhopouhým pozorováním.
1) Tou lopatkou hnoje vytvoříš ve vodě vhodné podmínky a potravu pro dafnie. Jejich vajíčka jsou drobňoučká a mohou běžně poletovat vzduchem se spoustatou dalších miniaturních věciček. Pokud spadnou do sudu, kde není hnůj, nemají co žrát a jsou sežrány jiným planktonem - např. třeba larvami komárů. Pokud však spadnou do tvého sudu s lopatkou hnoje, mají tím vytvořeny ideální podmínky a začnou růst a množit se, dokud mají co žrát. Žádné neposkvrněné početí.
2) Nicméně nevylučuji ani to, že se ty dafnie rodí z toho hnoje. Nikoliv tedy z něj, ale hnůj je přeci jen lepkavý. Miniaturní vajíčka dafnií poletují vzduchem a na hnůj se nalepí. Nejsou však splněny podmínky pro jejich život, proto se nelíhnou. Jakmile s lopatkou hnoje spadnou do vody, začnou se líhnout růst a množit.
Je to pouze úvaha založená na základě dlouholetého pozorování různých vod, od kyble s vodou až po zaplavené kamenolomy a život v nich.

OTTUV slovník naučný: Množí se dělením nebo konjugací. Bičíky jejich slouží pohybu a k přivádění potravy. Podobné bičíky vyskytují se též u spor některých kořenonožců a Sporozoí, jenže u těchto obou skupin v dospělém stavu mizejí, kdežto u bičíkovců trvají po celý život. Živí se buď po způsobu rostlin anebo po způsobu zvířat. Náležejí sem formy, které botanikové čítají do říše rostlinné, hlavně pro přítomnost chlorophyllu a holophytický způsob výživy, a jest vskutku často dosti obtížno rozhodnouti, zda zástupci této skupiny náležejí živočichům či rostlinám. Tato okolnost zavdala Haecklovi podnět k zavedení skupiny Protista. Čítá se sem 5 skupin: 1. Autoflagellata, 2. Choanoflagellata, 3. Dinoflagellata, 4. Cystoflagellata a 5. Catallacta. 1. Autoflagellata mají bičíky 1 až více, vždycky volné bez límce. Jsou tvaru kulovitého, vejčitého nebo vřetenitého, po případě jsou metabolická (měnlivého tvaru těla). Pellicula buď vůbec není anebo jest vyvinuta a často zřetelně a spirálně pruhována (Euglenoidea). Zvláště tuhá jest u Chloropoltiny. Někdy jsou opatřeni stonkem (na př. Anthophysa) aneb rosolovitým obalem (na př. Spongomonadina) anebo skořápkou (na př. Dinobryon). Bičíky jsou v různé velikosti, pravidlem na přídě těla, u rodu Paranema na př. velice dlouhé, u rodu Dendromas na př. velmi kratičké. U některých forem parasitujících (na př. Trichomonas) jest vyvinuta zvláštní undulující membrana. Potravu přijímají ústním otvorem, a není-li ho, oblévají ji svým tělem. Někteří živí se po způsobu rostlin. Jsou přítomny vacuoly kontraktilni i nekontraktilní. Jádro jest vždycky jen jedno, centrální neb excentrické, kulaté, váčkovité, s jasným obsahem a hojnými pruhy. Tělo bývá různě zbarveno, pigment jeho pak jest uložen ve zvláštních chromatoforech (zelené, žluté neb hnědé barvy), jichž činnost jest tatáž jako u rostlin. Dále se tu vyskytují zrnka paramylová, uhlohydrátu to podobného škrobu. Na předním konci těla na basi bičíku bývá pigmentová skvrna obyčejně červená, zvaná »očkœ (příkladem Euglena). Množí se dělením, obyčejně podélným, a to nejčastěji ve stavu encystace, který předcházívá konjugace. Někdy se encystují, aniž se děje dělení, jen k ochraně. Většinou žijí ve sladké, řídčeji ve slané vodě. Hele neprovokuj, nejsem studovanej biolog a tak i chyba v pojmu se může vloudit. Co takhle třeba Protogen? Suchá kultura nálevníka? Když krmíš potěr žábrou a zafujtajbluješ nádrž, odkudpak připlave tetrahymena? HA? No a myslím, že je nejvyšší čas jít taky něco dělat.

No jo, jenže ta metr a půl plastu nezdolá...ta hadice.

A čo hmyz? Šlo by to? Najprv sadne včielka niekde do kokteil baru na rybníku a potom príde na kokteil k nám do sudu..

Plecosi, aby nedošlo k mýlce, vzduchem je myšleno částečně "obrazně". Musí tam být něco, co tu násadu dodá. Nakousl jsem ptáčka, třeba labuť nebo husa či aspoň ta kachna by mohla stačit.
Ps.: Když se tam Libor přetahuje s hadicema užovkovitýma, proč ne? Taky se pohybuje ve vodě (ta hadice).

Hm... tak buď ta vajíčka přežijí i savový útok a nebo se ti tam občas vykoupá nějaká kachna a nebo tam mácháš plavky, když si jdeš zaplavat někam do rybníka
Vyplachuješ tam nějaké věci, co příjdou s vodou s blechami do styku, popř. umyješ ruce...
Nevím, kožovec vzduchem asi teda jo, ale že by i blechy?

Buď rád, že jsou. Já musím každý den na rybník.

No jo Peťo, tak to přiskotačily z mokré hlíny...Já fakt nevím, jak k nim přijdu, ale prostě jsou tam...
Stejné je to i s nálevníkem, trocha spor přenesená na čemkoli a čímkoli a můžeš krmit.
Už jsem na to neměl neměl včera čas a tys pak zmizel...Trocha spor...Sporami se množí plísně, houby...nálevníci se množí převážně dělením, někdy pohlavně. Takže tos mne teda fakt nepřesvědčil, jak je to s tím jejich objevením se v té vodě, do které strčím snopek sena...

Přes zimu jsou v té nádrži morčata...takže jak říkáš...na jaře jde i do savového úklidu...No tak nevím synci, jak je to možné...

Libore a nemůže to být tím, že jsi někdy v minulosti v té nádrži plankton už měl? Přes sezónu máme u studny bečku na odstátou vodu na kytky a kdysi jsem tam nějaké blechy naočkoval. Na podzim vypláchnu tak, že je okometricky čistá a schovám do kůlny. Loni tahle káď vůbec nebyla venku (použili jsme menší), ale letos jsem ji zase vytáhl a už se to tam hemží
Prostě se tam vajička někde dycky udrží.
Zkus tu bečku vymýt savem (ale pořádnou dávkou), pak vymyj čistou vodou aby to nesmrdělo, napusť a přidej hnůj a uvidíš, jestli se něco objeví
Já myslím, že pak akorát ten komár...

Libore, ty kluku zlej, všechno je to o kontaminaci. Voda a luft jsou pěkný prevíti. Už jsi psal o těžkých kovech a jiných sajrajtech a s s tím živým je to to samé. Když budeš mít vše sterilní nebudeš mít žádný život. U sousedů to nyní rozštípl JAF, krupice může lítat vzduchem a je to doložené! Ostatně, proč se doporučuje zakrytí akvárií? Kvůli aerosolu kterým je možnost přenosu chorob. Stejné je to i s nálevníkem, trocha spor přenesená na čemkoli a čímkoli a můžeš krmit. A na tom neposkvrněném početí trvám! Moc hezké chvilky!
A už mne nezlob!
Edit: Ještě dva pěkné články o Dafniích: vvv.vesmir.cz/…

No nevím.. U venkovního chovu se postará většinou příroda sama, ať už je to komár nebo plankton. Komár přiletí, to je jasné...ale ten plankton taky? Ve studni dafnie nemám...jediné co dám, je ten hnůj...a je tam perla...Do metrové výšky tam žába nevleze, voda je furt čistá...popár dnes se trochu začíná hýbat a ejhle pak je tam perla...Tak asi nějaká jiná neposkvrněná to tam zanesla...
Poněkud mi uteklo v tvém sdělení, jak je to s tím senem...to jsem nepochopil ani na základce...V seně nálevník žije?

Vysvětlení je vcelku jednoduché, sám to vlasně naznačuješ. Pokud nádrž s planktonem vybereš, máš prd. V každém případě potřebuješ naočkovat násadu. U venkovního chovu se postará většinou příroda sama, ať už je to komár nebo plankton (to už v podstatně menší míře). Komár nalétne sám, ale to perlooko tam musíš nějak dostat. A to buď že, použiješ vodu kde je předpoklad výskytu vajíček nebo dospělců, nebo třeba využiješ ptáčka co se pohybuje v okolí vod a slouží jako pošťák pro vajíčka. Ona, máš pravdu, snad i ta kráva by nakonec mohla sloužit jako ten pošťák, pokud by se pásla někde kolem rybníku. Otázka je jak by ty vajíčka fungovala po průchodu trávicím traktem. V každém případě je jednodušší použít hrst nachytaných dafnií a je vystaráno.
Možná jsem to napsal trochu zmateně, ale to neposkvrněné početí fakt nefunguje. Ještě, že tak.

Hele Petře já se nezlobím a rád se poučím tvým vysvětlením. Pravda je, že když jsem přestal krmit loveným živým (jsem koukal, jak jste měli u sousedů zase průzračnou besídku o živém krmení ), tak jsem dostal tu radu s lopatkou a kubíkovkou. Zadarmo...Protože máme zahradu poněkud estetickou, mám jen jednu "pro teď". Kolega jich má dvacet. Všechny jsou plné červené perly tak na husto, že se to dá lovit akvaristickou síťkou přímo ke spotřebě podle velikosti. Nesmíš si ji "vylovit" a včas zakládat ze zbytků nové nádrže, aby se stihla perla líhnout. Po aplikaci té lopatky hnoje to trvá při dobrém počasí cca tři neděle a je v nádrži. Když je nádrž vylovená, je hnůj docela pryč a nádrž skoro čistá...Já jsem si to sám pro sebe vysvětloval, a tím chci i tobě říci, že v seně také nežijí nálevníci a když je dám do čisté vody, tak jsou tam za pár dní... Je to pro mne taková trochu Pana Maria...to seno i to h...o. Takže čekáme na tvé vysvětlení...

Safra Libore, to je mi věc. A z těch h...n se ta dafnie vyklube jak?
Že by kráva byla přenašeč?
Tak už se nezlob.

Když já se rád projedu na kole a za odměnu si dám jedno točený po cestě. To jsem asi měl uvést hned na začátku a byl by klid.

romant napsal: Jasně, to by se nedalo vyrazit na žádnou přírodní vodu, za účelem nalovení nějaké té živé pochoutky. Moje nadšení směřovalo spíš k pohnojení té vody kde ty kachny jsou. Mám prostě odsledovaný, že kde jsou kachny daří se dafniím. Určitě se jim daří i tam kde kachny nejsou, ale já prostě lovím na kachním revíru.(vesnické požární nádrži)
Když vezmeš lopatku kravského (koňského) hnoje a dáš ji do kubíkové nádrže...tak máš za pár dní dafnií, že nemusíš nikam chodit a kachny nepotřebuješ V nádrži, která je prostá zdrojů již zmíněných...od libovolného tvora ...se dafnie neobjeví...

Kostičky jsou asi nejpraktičtější řešení,ale když toho najednou mrazím pět kilo,tak bych se ukostičkoval

tak buď tenkou vrstvu nebo do kostiček