Tetry - rozmnožování, odchov

ale to je pořád o tom, co píši - musíš mít přiměřený počet potěru v přiměřeně velké nádrži - sto kousků čerstvě vylíhnutých neonek se ve stotřiceti litrech ztratí - a když to zmenšíš na menší prostor molitanem, tak jen posuneš problém časově ... on má několik tisíc kousků třeba ve dvousttovce ... to je odpovídající poměr pro začátek - postupně to stejně musí rozmisťovat do dalších nádrží či do bazénu ... kamarád je profík a živí se převážně tetrama už asi dvacet let jako jediný příjem - nemá přede mnou tajnosti - ví, že já to dělám jen pro radost ...

Pár km od môjho bydliska je chovateľ čo neonky robieva vo veľkom.Raz som sa tam dostal.Niekoľko stovák až tísícok kusov.V podstate ich má za naj cenu a zásobuje okolo všetky možné predajne.Nikto iný to tak nevie a ani nedokáže ponúknuť nižšiu cenu.Škoda,že sa tam nedostanem pre moju prácu častejšie a nemôžem pokecať s tak super človekom a profi chovateľom.

tu artemku všechnu nesežerou - takže problém bude stejný jako v desetilitrovce ... bude se muset odsávat - a z hlubší vody je to větší problém - nasávání je silnějším proudem a tedy větší pravděpodobnost nasátí potěru do hadičky ... ale zkus a uvidíš - třeba to bude jednodušší, než já pesimisticky odhaduji ... optimista je ten, kdo nepochopil vážnost situace ...

Je to slušný nápad.Dostatok vody zabezpečí stabilnejšie podmienky.No ten biomolitan čo možno najjemnejší aby nenastal problém čo opísal NHKG.

Tu příčky z molitanu hamburského filtru používám v karanténě a je super.
Udělal to tak i kamarád a přišel o dost potěru, protože ten se dostal asi proudem vody do molitanu a neuměl se dostat ven. Řešil to myslím jemnějším molitanem.

Zajímavé je, že neonky jsou tak náročné a přitom tak levné. Třeba neonky černé se mi samy rozmnožily v holém karanténním akváriu se středně tvrdou vodou (400uS) a pH kolem 7. 2 i přežily aniž bych je speciálně krmil.

On ten poter nebude v tak velkem prostoru. Mel by byt v prostoru treba 15x40xvyska vody, treba 20cm, tj cca 10l vody. Tento prostor jsem mel v umyslu vymezit prave tim molitanem (pricka jako hambursky filtr) a zbytek akvaria pouze voda bez ryb. Jde o to,ze vetsinou kazdy tyden jedu na 3-4dny pryc a nechci drahou polovicku zatezovat vymenou vody,ono uz s artemkou bude mit vesele zabavy vice nez dost. Takze ja tu vodu za 4dny klidne vymenim vsechnu, ale bylo by super, kdyby to prave treba ty 4 dny vydrzelo a nezhouplo se to.Coz ciste v 10 litrech nevydrzi,pancikum jsem menil vodu i 2x denne. Proto jsem vykombinoval toto harakiri s velkou zasobou vody diky dlouhemu akvariu a prostorem omezovanym prickou.
PS: i 5 neonek bude pro me uspech

zkus rozlišit přírodu od akvária - v přírodě přežije u jednoho tření tak pět jedinců ... pokud se chceš dívat na pět neonek ve stotřiceti litrech? ... tak to nech na Přírodě ... co se týká produkce odpadu - velká nádrž umožní systém držet v mezích přežití déle, ale jakmile se to přehoupne - co budeš dělat? - a to se za týden prostě stane ... někdy vyměňuji v rozplavávačce vodu až skoro na dno ... navíc ten vykulený potěr si v tak velké nádrži potravu nenajde ... on je problém i po přelití do nějaké 80cm dlouhé rozplavávačky ve stáří dvou či tří týdnů ... a madam bude nešťastná ...

DavFM napsal: Umele zradlo ty moje neonky u me jeste snad nemely....
Osobne si myslím,že je to chyba.Sústavne kŕmiť len živé či mrazené,to nezabezpečí rybe všetky potrebné látky pre správny vývoj.Síce ryby na živom rastú rýchlo,čo je pre produkciu fajn,no často nenadobúdajú kvalít toho ,, domáceho ,, odchovu.
Píšeš,že v onej dobe neboli možnosti ako teraz.Práve preto sa používalo kopec výluhov z rašeliny a kyselina fosforečná na úpravu vody.Teraz to všetko vie človek poriešiť použitím bežnej a RO vody.Dokonca ryby žijúce v Black Water (rio Atabapo www.aquatarium.de/… ) sa ochotne trú v upravenej RO vode na požadované parametre i bez akéhokoľvek výluhu.

Umele zradlo ty moje neonky u me jeste snad nemely, blechy,koretra,patentka, ziva ci mrazena. Zloutkem zkusim zacit.
Horcik vynecham, s tim teda zacnu laborovat az se to nebude darit lihnout ci rozplavat.
Jo jo, beru to jako zabavicku, trpelivost mam.Jeste jednou diky

No, základ bude vzít těch ryb víc a mít převahu samců a možnost je vyměnit v případě mizerné plodnosti. Tu vodu bych udělal primárně na pH 5, jelikož níž to přirozeně většinou neleze, spíš to vyleze nahoru. Ten síran vápenatý úplně stačí, hořečnatý není zpočátku třeba, ona i ta RO voda bude mít skoro vždycky nějaké zbytkové ionty, ta účinnost není 100%, ale i kdyby byla, ten hořčík lze pro začátek fakt zanedbat, je to lepší než ho přehnat. Akvarijní populace červených neonek snáší výluhů docela hodně a v kombinaci s tím nízkým pH to udrží poměrně slušně bakteriostatické prostředí, pokud se tam samozřejmě nenechá moc toho bordelu po tření.Na kvalitu jiker může mít dost velký vliv krmení chovných ryb, takže ideálně nacpávat alespoň živým cyklopem a vařeným žloutkem. Správně zaplněné samičky vypadají jako když mají vodnatelnost, jen jim neodstávají šupiny. Jo a pokud ta nádrž byla čistá, takna poprvé bohatě stačí to vymejt solí a pořádně vypláchnout a vytřít. Ono je to se jako se zemědělstvím. Bud se to dá udelat v dobré stabilní vode (neuškodí nechat odstát týden dva v akváriu nacpaném třeba hnědovkou a pak znovu zkontrolovat pH), což je způsob na který má čas ten hobby chovatel, který si to mazlí, nebo se to neustálém kolotoči intenzivního tření dá dezinfikovat savem a místo výluhů tam nalít akridinové barvivo. Víc nebo míň budou fungovat oba způsoby a každý umí něco. To si prostě musíte zkusit, ona i každá populace těch neonek, podle toho od koho jí vezmete může fungovat trošku jinak. Přesný návod se může dávat jen ke známým rybám a i sebestandardnější způsob nemusí fungovat. To ví každý trochu zkušený chovatel, že různé akvarijní populace stejného druhu, nebo i stejná populace z jednoho zdroje na různých místech různým lidem půjdou odlišně. Prostě jednu rybu se můžete učit v životě dělat několikrát. Tak příjemnou zábavu

predne-diky za nazory

Deepinpeat:pocitam s pH vody mezi 5,5-6, chci to srazit raselinou,obcas ale ctu,ze huminove kyseliny muzou zpusobit "ztvrdnuti" jiker),ale prave toho vyluhu nechci davat moc a pak doladit kys.fosforecnou. Proto jsem napsal lehce okyselena kyselinou, byt ta voda bude kysela hodne. Uz mam siran vapenaty a horecnaty,taky SAVA mam už dost.Zkusim virnika tak 2-3 dny a pak teda cerstvou artemku. Mam pripravene i slaboučke zlute svetylko at se muze krmit i v noci.
No pokud už desaty pokus by znamenal uspech,tak se snad i radosti ozeru. Ja to zkousel za komancu jako cca 12-15ti lety kluk, bez uspechu. Destovka, sněhovka,destilka, raselinka, s mechem, bez mechu, s rostlinkou nebo bez, vyhladovele,prezrane,vsecko marne.Kdyz uz se vytrely, nevylihlo se mi nikdy nic. O pH metru,konduktometru a hlavne pomerne presnych radach jsem si mohl nechat jenom zdat. Ted po 25ti letech prisel cas to dokoncit.


motylek:no slo mi hlavne o to, ze i kdyz bude ten poter mit prostor cca 10-15l vody, vymezeny prave tim hamburskym filtrem, tak ve skutecnosti bude mit k dispozici 130l vody a ta se tak rychle nesezranym zradlem neskazi. A o to prave jde, protoze kdyz budu pryc, tak madamme neni uplne nadsena tim, ze se mi o to bude muset starat. Ono ji ta starost nevadi, ale boji se, ze ji to pozdecha a bude to na ni. Tak se nam to podarilo u pancernicku napskych, prijel jsem domu a uz jsem lovil mrtvolky obalene plisni.

mám obavu, že řešit to v tak velké nádrži je šílenství ... klasika je to vytřít v čisté destilce s asi 1/10 běžné převařené vodovodní H2O ve vytíračce tak 2-3 litry - případně více stejně malých vytíraček pro dva či tři páry a po zjištění, že jikry neplesniví, to slít do nějaké desetilitrovky ... vodu ničím neokyselovat - jen asi 24 hodin dobře provzdušnit ... dělám tak většinu "náročnějších" teter a je to bez problémů ... při troše štěstí si artemku vezme většina potěru ... po dvou týdnech už i potravu z přírody - ráno nakrmit artemkou a přes den pak tím co nalovím ... i když lepší období pro odchov je zima - to je více přírodního drobného krmiva a menší nebezpečí zavlečení chorob ... málo potěru se špatně krmí (příliš mnoho nespotřebované potravy a nebo zase hladovění) - ideální je aspoň 300 kousků - což jsou asi tři páry ...
před třením všechno dezinfikovat SAVem ...
dělají to tak profíci - nemám to z vlastní hlavy, ale funguje mi to ...

Já se obávám, že celé to "zjednodušení" bude průšvih. Nikdy jsem teda nedělal červené neonky po tisících, ale když se k tomu nikdo nemá, tak alespon nějaké obecnější postřehy, at si to můžete zkusit.

1) Manipulaci s jikrami a potěrem se lze vyhnout jen těžko. Po výtěru je třeba odsát neoplozené jikry a ideálně po vykulení jikerné obaly, určitě pokud je jich hodně.

2) ten filtr bych nezabíhal, ten bych hlavně zatím vyndal, jelikož ten potěr do nej poleze a bude to průšvih. Na začátku je živá hmota těch výtěrů od dvou samic asi tak jedna neonka, navíc v hodně kyselé vodě, takže stačí kytka a filtr bud maličký molitanový nebo hrubší přetažený punčochou. Potěru stačí pár centáků vody, je to i lepší, jelikož chybí jeden rozměr kam to bude daleko a kam se může rozptýlit krmení. Je potřeba myslet na to, že potěr vyhledává stinná místa, kdežto jak vířníci tak žábronožka plavou za světlem, takže když potřebuju zakrmit, je lepší menší prostor, kde snadno vytvořím hustotu krmení. Ideální je do nejsvětlejšího rohu plácnout chomáč mechu, aby se potěr schovával tam , kam to krmení poplave. Takže bych to nedělil, dal bych pár cm a doléval. Ideální by bylo vytřít ryby vedle a po nutné manipulaci vykulený potěr před rozplaváním přelít. Samozřejmě ta voda musí mít shodnou teplotu a ostatní parametry. Podle parametrů pak dolévat postupně nějaké malé množství vodovodní vody, ale to se musíte naučit, co to snese.

3) Vlastní výtěr. Moc jsem nepochopil tu lehce kyselou vodu, chtělo by to rozhodně pH pod 6. Co velmi dobře funguje je RO voda domíchaná na cca 30μS čistým síranem vápenatým, který lze koupit v potravinářské kvalitě v malém balení za pár šupů. Pak třeba okyselit kyselinou a přikápnout maličko výluhu. To pH jde upravit i tím výluhem a je to lepší a stabilnější,ale je potřeba připravit nepufrovaný výluh. S kyselinou opatrně, nejdřív silně naředit a to Ph nejdřív pár dní hlídat, jestli drží. Použil bych víc samců, u mladých ryb nemusí být ta plodnost nic moc. První výtěr asi nemá cenu vůbec řešit, soustředit se na pozdější.

4) Pro maximální produktivitu je vířník dobrý, ale pokud ho nemáte možnost kultivovat a nebo lovit denně čerstvé, tak rychle vyhladoví a ani v perfektní kondici to není uplně výživný šlágr. Takže doporučuju nejmenší jedince obětovat a začít krmit jemnou kvalitní žábronožkou, červené neonky jí vezmou. Nandat pár okružáků, 4x denně krmit, odkalovat, hlídat teplotu a pomalu zvedat hladinu. Tak do deseti pokusů bych to viděl, že z toho něco bude.

Rad bych se zeptal na nazor zdejsich odborniku na rozmnozovani teter.
Chci nechat vytrit, rozplavat a dorust neonku cervenou (nesplneny zavazek stary 25 let ),to vse v pouze jednom akvariu. Poridil jsem akva cca 120x40x30(vyska) Mam v umyslu ho obdelnikem biomolitanu nejprve rozdelit na malou "komoru" cca 20x40x30, tato bude pro vytreni dvou paru dale rozdelena prepazkou na 2 poloviny. Po vytreni chci delici prepazku vyjmout, jikry nechat vykulit, rozplavat. Krmeni virnikem,pak artemka.Dale chci postupne delici biomolitan posouvat a zvetsovat prostor. Tento biomolitan bude zaroven slouzit jako filtr, ve zbyvajici casti,kde nebude poter, mam cerpaci hlavu, vykon 120l/h . Filtr uz zabiham, zatim obyc voda.
Proc tak slozite? Nebyvam prez tyden 3-4dny doma, starat se bude draha polovicka a chci ji to co nejvice usnadnit,hlavne vymenu vody. Dale odpada manipulace s jikrama ci poterem.
Takze otazka zni, jak casto budu muset menit vodu u jiker a poteru? Jak rychle se tech cca 130l vody zkazi?
Dalsi otazka, co bakterie ve filtru, zvladnou osmotickou vodu lehce okyselenou kyselinou fosforecnou?
Nebo je to cele blbost s tim dlouhym akvarkem a posunovanim filtru?

Třeba tím, že místo dvou kliknutí do atlasu, kde by sis odpověděl na tvé dva dotazy ve dvou vláknech, se radši tupě zeptáš. Tetry všeobecně nejsou ryby jednoduché na odchov. Voda tam hraje prim a jestli je chceš odchovat, budeš muset číst a něco nastudovat... Začal bych tou vodou. Ph, tvrdost, vodivost a jak to do sebe zapadá a spolu souvisí. Není to o vhodně, nebo nevhodně položeném dotazu, ale i o tom studiu...
A upřímně, člověku co se zeptá na pohlavní rozdíly, tzn.zkušenost nula, nadějí na odchov moc nedávám...

aký prístup myslíš?poraď mi čo robím ze..

rybicky.net/atlasryb/tetra_krvava

Voda měkká a kyselejším ph. Upřímně ale nevěřím, že to s tvým přístupem zvládneš...

Ako sa rozmnožujú tetry krvavé kedy viem že ide znášt,akú vodu,aký mach?

Jestli chcete poradit jek rozmnožit neonky nebo tetry tak si kupte samici (samozřejmě v hejnu) co vypadá těhotná a pak to půjde skoro samo

Ahoj,je nejaka sance ve spolecnem akva odchovat tetry neonove?ze by nejakou jikru nenasli,nesezrali a vykulily by se mlady?nebo se vzdy musi zvlast...dekuji za zkusenosti

Ahoj, pozrela si sa do atlasu? Tam je všetko.

to som si myslím aj ja , čakal som vsak, že sa niekto ozve. rozmnožil som ich aj ja no nikdy mi neostalo viac ako 5 ks

Někdo určitě ano.

mnozi niekto amandy?

ze zdejšího atlasu ryb :
Pro odchov použijeme samostatnou vytíračku, do které umístíme jávský mech, do kterého se vytírají. Ideální je použít rošt, jelikož rodiče své jikry požírají. Teplotu udržujeme na 26°C. Po vytření je nutné rodiče ihned odlovit. Ve vytíračce pak udržujeme mírné vzduchování, aby nedošlo k zaplísnění jiker. Vhodné je elementku zastínit. Potěr se vykulí po 24 hodinách a za dalších cca 5 dní se rozplave. Potěr krmíne prachovým krmivem (vyřníci) a naupliemi žábronožky solné. Přibližně za 3 týdny potěr začneme třídit podle velikosti. Pohlavní dospělosti dosahují po 8 měsících.

tzn. větší bříško bych za těhotenství jako takové nepovažoval...nebude třeba přežraná???

Zdravím chcel by som sa opýtať ako dlho trvá "tehotenstvo" tetry krvavej ? Prípadne aké sú znaky že je v "tom" Zdá sa mi že jedna má také vačšie bruško , bol by som rád aby som to stihol odsledovať aby si poter nezjedla Ďakujem za info

Jak jsem popisoval tak dnes jse mi povedlo do třeni dat drobnoustku bekfordi narošt bes rostlin tim to stilem a kamarat ktery to chova ve velkm s toho nechpal jak je to možné

Jak rozmnožit tetru udělal jsem hokus pokus a ono se zdařilo fak to funkuje ,nechal jsem zamrazit vodu a když byla skoro zamrzla asi 23vodyjsem vylil ohřal na 25 stupňu a naředil s deminerizovanou vodou cca 50 procent dal večer

do třeni a rano vytřeli aniż bych v tom hledal nějakou vědu pak se musi udržet čista voda takže odkalovat a když se rosplave pludek nasadit male šneky a nechad je čistit dno a sťeny fak dobry pomocnik a krmit živou artemii ale každy si to musi skusit sam jako ja tak že chovu zdar a doufam že to někomu pomohlo

Ano z vodovodního řádu, žádná osmóza.

Naprosto. Je to i logické. Ten vápenec se musí někde uložit. Vyzkouším to a uvidím. Předpokládám, že to dělá s normální vodovodní vodou a neřeší žádnou osmózu?

Zavolal jsem otci, aby mi znovu vysvětlil svůj postup úpravy vody pomocí kyseliny šťavelové, že jsem nedával pozor, když mě to učil.

Po úvodní "pochvale" , mi ten proces raději napsal - čtvrt kávové lžičky se nasype do 10 litrů vody a nechá se 24 hodin i déle vysrážet váp. minerály. Pak se hadicí, aniž by se zvířily vysrážené kalové usazeniny voda stáhne do jiné nádoby.

Následně se u odčerpané vody změří kyselost, která se upravuje pomalým přidáváním jedlé sody, když chceme zvýšit pH k neutrální hodnotě, nebo se přidává ta kyselina šťavelová pro dosažení vyšší kyselosti, což chce nechat opět vysrážet a oddělit tu sedlinu. Teprve potom je možné vodu nalít do akvarijní nádrže, nebo jinak využít.

Je to dostatečně srozumitelně napsáno ?

Chtěl jsem, sem, vkopírovat, text se zdůvodněním, proč “Aquila“ a ostatní minerálky, nejsou vhodné, k míchání vývojové vody. Přešla mne, ale, chuť, na tyhle stránky, či fóra, něco psát. Ostatně Ti to můžu říci osobně …

Ale než se s tím doma stále složitě hrát, tak bych jednoduše raději zašel k rybníku a do přepravních sáčků si nabral potřebné množství povrchové přírodní vody na další experimenty.

Tady je odkaz na jednoho "umělce" : www.sozo.sk/…

Ty informace psané panem RoFr jsou v odborné literatuře dostupné a raději bych dal odkaz, nebo to ofotil. Po tomhle románu, by mne taky přešla chuť ještě něco psát, aniž by mě někdo musel naštvat.

Můj otec na úpravu vody používá kyselinu šťavelovou. Má na to odměrku a dává ji asi na špičku nože do vědra vody a po promíchání a vysrážení miner.solí, pak bez sedliny naleje při výměnách části vody přímo do akvária, kde se o další úpravu postarají porosty rostlin. Třou se mu v tom dobře skaláři a jikry se normálně vyvinou.

O té úpravě vody pomocí rostlin jsem předtím taky psal. Na to by bylo dobré mít rostlinnou nádrž bez ryb.

Byl jsem nedávno u něj na návštěvě a nevzpomělo se mi to ofotit, čehož teď lituji. Před skoro čtyřiceti lety běžně množil i tetrovité ryby.

To dávkování oné kyseliny se může různit, ale skopíroval jsem aspoň údaj o pěstování aldrovandky, kde je uvedeno následující ---

---- Každý týden kontrolujeme kyselost. Zpravidla se pomalu zmenšuje (pH stoupá) a v tom případě ji upravíme pomocí kyseliny šťavelové. Tato chemikálie působí i jako změkčovadlo vody a v množství 22,5 mg/l snižuje tvrdost asi o 1 °N. Toho lze využít, když při nedostatku destilované vody je nutno nádrž dolít vodou z vodovodu. Voda v nádrži musí být velmi měkká (do 5 °N), s pH 4,5 až 6,5. Voda musí obsahovat huminové kyseliny, tak aby měla zabarvení slabého čaje. Při kultuře aldrovandky lze použít i tanin v množství až 30 mg/l. Je to tříslovina s podobným účinkem jako huminové kyseliny. Aldrovandku je vhodné přikrmovat perloočkami nebo buchankami. Tento plankton také rychle odstraní případně vznikají nežádoucí zelený řasový zákal.

---k tomu planktonu, do vytíračky na biočištění od mikrobů - nálevníků, se perloočky, které jikry nepoškozují, mohou využít.

Směle do toho. Já stabilně laboruju na čtyřech místech. Ale úspěchy spíš nejsou. Dneska se mi budou asi rozplavávat razbory klínoskvrné, což je taky první pokus o odchov.

OT: Jeste chvilku a ja snad postavim male akvarko ze skrine na stul, vylovim parek Fantomu a zkusim to taky .

Našel jsem něco podobného za vodu v kauflandu - San Bernardetto nebo jak se to jmenovalo. Hořčíku tam bylo až až. Vodu jsem převařil, ale stejně jsem ji musel okyselit a tím uhličitany vyhnat. Jenže v této vodě se ryby ne a ne třít. Takže zase asi špatný recept. Jinak pořád zápasím s tou konstituční vodnatelností.

Lahev mnou zminene "AQUILA prvni voda" - Kojenecka neperliva, mohu opsat, mam lahev po ruce:

Ca2+ 49.10mg/l
Mg2+ 13.60mg/l
Na+ 12.30mg/l
K+ 4.50mg/l
NH4+ <0.01mg/l
HCO3- 216.00mg/l
SO42- 32.60mg/l
NO3- 6.09mg/l
Cl- 3.05mg/l
F- <0.20mg/l
NO2- <0.005mg/l

Snad jsem to opsal bez chyby. Kdyz uz je sance se zeptat, prevarenim a slitim teto vody si nepomohu? A ten pomer drasliku k ostatnimu uz je zde kriticky?

To je máš naprostou pravdu. Ty hodnoty se pravidelně mění. Chtělo by to něco stabilnějšího. Se podívám po obchodech, co tu mají k dispozici.

www.youtube.com/… jsem točil tření. K vyvolání tření je ta voda celkem dobrá, ale s těma jikrama je problém no.

Voda z RO (povazujme za destilku) s nejakou rekneme "std. vodou" v urcitem pomeru, je celkem jasny a rekneme i slusne opakovatelny recept. Dalsi prisady se pak take daji nejak popsat, rekneme Torben tolik a tolik atd. atp.

Kohoutkova voda muze byt pokazde jina uz jen tim, ze se nekde micha voda z vice zdroju a v nekterych oblastech na ni nemuzes vubec spolehat, ze se nelisi i v ramci dni ci hodin, ne tak jeste dle dalsich vlivu (treba rocni obdobi), jak se meni parametry i z jednoho zdroje.

Chapu, ze to chces pro sebe, ale snazil bych se i tak o opakovatelnost a pokud mozno bez nutnosti cokoli merit, proste ve stylu stanovit, smichat, a je to O.K.

No na hořčík mě napadla i magnézka smíchaná s kohoutkovou. Odstraňovat uhličitanovou tvrdost kohoutkové vody asi moc efektivní není.

Z lahvi od pitne vody, ktere jsem si prohledl pri nakupu obeda, mi nejlepe vychazi "AQUILA prvni voda", kojenecka neperliva. Prevaril bych ji, slil (duvod je jasny), a pak ji smichal s vodou z RO na spravnou tvrdost. Pomer Ca a Mg u ni vychazi dobre (Ca=49.1mg/l Mg=13.6mg/l - tedy pokud beru pomer v poctu kationtu, ne ve hmotnosti).

Krasne ten pomer vychazi i u Mattoni, ale obsah Na je tam prilis vysoky, coz bych si myslel, ze neni nic co by se chtelo.

Tak přidám po pár dnech pozorování a zkoušená dostavadní výsledky. Vodu mícham jinak: 10L osmózy a 1,5L vodovodní, 5ml Toruminu (v asi dvou případech z pěti jsem přidal do těch asi 12l 0,5g síranu hořečnatého - hmotnostní poměr v řádu je 6:1 ve prospěch vápníku). Všechny testy měřím Ratajem. UT je 0,5, CT 1,5 (ta mi dělá největší problém), pH 6,4-6,5, vodivost 70 PPM TDS (109uS). Zkoušel jsem variantu bez mechu, s trochou mechu a teď i s třecím mopem. Do mopu se mi v tuto dobu jeden pár tře, takže výsledky zatím žádné. Zkusím nepoužít arciflavin. V předchozích případech je tak 20-30% jiker, ze kterých se něco vykulí. Nádrže jsou zastíněné tak, že človek by v tom těžko mohl něco číst. Úplnou tmu jsem nedělal.

Další věc může být rada od "0", že po vytření mám vyměnit vodu a odstranit třecí látky ve vodě. Nedovedu si to technologicky dost dobře představit. Zkusil jsem vodu stáhnout asi na 3cm a dopustit zbytek kýble namíchané vody. Ryby zatím nejsou rozplavané, takže nevím jak budou vypadat, ale opět minimálně polovina jiker byla bílá. Ještě by byla varianta vodu kompletně vysát hadičkou přes sítko na žábronožky včetně jiker a ty zas vrátit do vytemperované vody. Ale to mi příjde jako horší cvičení s jikrama než kdybych nedělal nic. Určitě by mi spousta jiker uschla a to by bylo asi špatně.

Takže otázka je jak moc důležitý je správný poměr vápník/hořčík, jestli celková tvrdost pouze 1-1,5 je moc málo (v řádku je tvrdost podle Rataje UT 6, CT 12, vodárny hlásí jiné hodnoty), jaké látky použít pro úpravy těch tvrdostí.

RoFr napsal:
Pro zdárný vývoj jiker je, zapotřebí, ve vývojové vodě, dodržet, správný poměr (2:1) kationtů (Ca,Mg). Tvrdá voda k míchání s “demi vodou“, by měla mít, výše uvedený poměr kationtů (Ca,Mg) a nízkou uhličitanovou tvrdost (minimum hydrouhličitanu vápenatého).


Prosim, mam k tomu dotaz. Ten pomer se tyka pomeru v molech a nebo ve hmotnosti. Zkratka jestli to ma byt pomer poctu kationtu 2:1 (jak je uvedeno, pak by byl hmotnostni pomer Ca:Mg 3.3:1, Ca pak zpusobuje 2 tretiny tvrdosti, Mg jednu tretinu), nebo zda jde o hmotnostni pomer tech kationtu?

Oboji neni v prirode nemozne, proto se ptam, jak to brat. Radeji jeste malou tabulku, pokud se ptam nejasne (a mozna nekomu i pomuze pri michani):
CaO 10.0000mg/l 1dGH
MgO 7.1873mg/l 1dGH

CaO 56.0774g/mol (vyplyva znamy prevod 1mmol/l=5.6dGH)
MgO 40.3044g/mol

Ca 40.078g/mol
Mg 24.305g/mol

Tak laboruju s tou vodou. Pořád nemůžu trefit ten správny poměr vod. Zatím se mi daří voda s CT 1,5 a UT 0,4 při pH asi 6,6. Vodivost je 130uS. V tabulce od "0" se právě počítá s hodnotama vyšíma. Nehledě na to namíchat správný poměr těch Ca/Mg. Zkouším to teď v té vodě uvedené nahoře a bez mechu. Zatím jikry nejsou.

Na zvýšení CT jsem se dočetl použít MgSO4.7H2O. Jestli správně počítám, tak na litr naší vodovodní vody potřebuju přidat 340mg hořké soli, abych měl poměr Ca/Mg 2:1. Zvednu tím samozřejmě tvrdost, ale při smíchání 10l osmózy a 2l této vody bych se snad měl dostat na CT kolem 3.

0 napsal: Pro informační doladění se "vrátím" k tomu vzduchování, které RoFr s třemi vykřičníky nedoporučuje, aniž by objasnil důvod.
Já kamínek naopak dávám vždy do blízkosti ohřívače, když není do doby líhnutí umístěný filtr, aby se stoupajícími bublinami a rozhýbáním - cirkulací vody, došlo ke stejnoměrnému rozptylování produkovaného tepla. To je ten důvod zavedeného vzduchování ! a ne provzdušňování - sycení vody plynem.
Ty bublinky nemusí být nutně jemné, stačí přiměřené nastavení vypouštěného vzduchu i většími bublinami, hlavně ať při kulení rybích "larev" obsah nevíří. Kyslíku bude ve vodě dost.

Si nějak všímáme stejných detailů... proto jsem psal o tom vyzkoušení obou metod, protože hodně bude záležet na vstupní vodě. Protože to vzduchování může dát stav vody do pohybu. Vy máte evidentně stabilnější, druhý návodčí ne.

Tak hlásím vysledky z tření, které mě donutil řešit proč mám tolik zkažených jiker. Jikry které jsem měl od 22.12. a kulili se 23.12. vypadají mizerně. Možná jedna nebo dvě ryby žijou tak nějak. V druhé nádrži, kde byly jikry o den starší a poctivě jsem vybíral nakažené jikry jsem teď napočítal asi 35 visících živých ryb. Plavou sice zatím docela nejistě, ale plavou vodorovně snad s nějakým cílem. Počítám, že zítra už by se mohli rozplavat normálně a začít žrát. Na skle jsem objevil mezitím "breberky", jako bych tam hodil protogen. Snad nebudou škodit, ale zatím mám radost a snad něco, byť ne moc kvalitního vyroste.

Kamínek mi stejně vždycky utíká k hladině, takže ho provlékám pod ohřívačem. To je naprosto logické. Už se těším, až začnu zase experimentovat. Ještě že mám dost párů a vytíraček na tohle "trápení".

Pro informační doladění se "vrátím" k tomu vzduchování, které RoFr s třemi vykřičníky nedoporučuje, aniž by objasnil důvod.

Já kamínek naopak dávám vždy do blízkosti ohřívače, když není do doby líhnutí umístěný filtr, aby se stoupajícími bublinami a rozhýbáním - cirkulací vody, došlo ke stejnoměrnému rozptylování produkovaného tepla. To je ten důvod zavedeného vzduchování ! a ne provzdušňování - sycení vody plynem.

Ty bublinky nemusí být nutně jemné, stačí přiměřené nastavení vypouštěného vzduchu i většími bublinami, hlavně ať při kulení rybích "larev" obsah nevíří. Kyslíku bude ve vodě dost.

MichoCZ napsal: Sice se říká, že rozkrmení je kolikrát to nejtěžší na odchovu, ale tady mi příjde, že i dostat potěr do rozplavané podoby je docela kumšt.

Každý řidič se mistrem světa ve formuli nestane...On i byť ten sebelepší návod není samospásný. Takže to chce zkoušet do omrzení až to vyjde...a návody máte skvělé...Všichni jsme si tím prošli