Tetry - rozmnožování, odchov
aký prístup myslíš?poraď mi čo robím ze..
0 18.11.2015 21:25 Merst – tetra krvavá
Ako sa rozmnožujú tetry krvavé kedy viem že ide znášt,akú vodu,aký mach?
Starší reakce
Starší reakce
Ahoj,je nejaka sance ve spolecnem akva odchovat tetry neonove?ze by nejakou jikru nenasli,nesezrali a vykulily by se mlady?nebo se vzdy musi zvlast...dekuji za zkusenosti
Starší reakce
Starší reakce
0 12.03.2015 06:49 tymalus – +amandy
to som si myslím aj ja , čakal som vsak, že sa niekto ozve. rozmnožil som ich aj ja no nikdy mi neostalo viac ako 5 ks
0 10.03.2015 22:13 tymalus – amandae
mnozi niekto amandy?
Starší reakce
ze zdejšího atlasu ryb :
Pro odchov použijeme samostatnou vytíračku, do které umístíme jávský mech, do kterého se vytírají. Ideální je použít rošt, jelikož rodiče své jikry požírají. Teplotu udržujeme na 26°C. Po vytření je nutné rodiče ihned odlovit. Ve vytíračce pak udržujeme mírné vzduchování, aby nedošlo k zaplísnění jiker. Vhodné je elementku zastínit. Potěr se vykulí po 24 hodinách a za dalších cca 5 dní se rozplave. Potěr krmíne prachovým krmivem (vyřníci) a naupliemi žábronožky solné. Přibližně za 3 týdny potěr začneme třídit podle velikosti. Pohlavní dospělosti dosahují po 8 měsících.
tzn. větší bříško bych za těhotenství jako takové nepovažoval...nebude třeba přežraná???
0 05.03.2015 11:54 Branci – Tetra krvavá
Zdravím chcel by som sa opýtať ako dlho trvá "tehotenstvo" tetry krvavej ? Prípadne aké sú znaky že je v "tom" Zdá sa mi že jedna má také vačšie bruško , bol by som rád aby som to stihol odsledovať aby si poter nezjedla
Ďakujem za info
Starší reakce
0 21.09.2014 02:06 martinxmx Jak jsem popisoval tak dnes jse mi povedlo do třeni dat drobnoustku bekfordi narošt bes rostlin tim to stilem a kamarat ktery to chova ve velkm s toho nechpal jak je to možné
0 21.09.2014 01:34 martinxmx – chov teter a podobně
Jak rozmnožit tetru udělal jsem hokus pokus a ono se zdařilo fak to funkuje ,nechal jsem zamrazit vodu a když byla skoro zamrzla asi 23vodyjsem vylil ohřal na 25 stupňu a naředil s deminerizovanou vodou cca 50 procent dal večer
do třeni a rano vytřeli aniż bych v tom hledal nějakou vědu pak se musi udržet čista voda takže odkalovat a když se rosplave pludek nasadit male šneky a nechad je čistit dno a sťeny fak dobry pomocnik a krmit živou artemii ale každy si to musi skusit sam jako ja tak že chovu zdar a doufam že to někomu pomohlo
Starší reakce
Ano z vodovodního řádu, žádná osmóza.
Naprosto. Je to i logické. Ten vápenec se musí někde uložit. Vyzkouším to a uvidím. Předpokládám, že to dělá s normální vodovodní vodou a neřeší žádnou osmózu?
Zavolal jsem otci, aby mi znovu vysvětlil svůj postup úpravy vody pomocí kyseliny šťavelové, že jsem nedával pozor, když mě to učil.
Po úvodní "pochvale"
, mi ten proces raději napsal - čtvrt kávové lžičky se nasype do 10 litrů vody a nechá se 24 hodin i déle vysrážet váp. minerály. Pak se hadicí, aniž by se zvířily vysrážené kalové usazeniny voda stáhne do jiné nádoby.
Následně se u odčerpané vody změří kyselost, která se upravuje pomalým přidáváním jedlé sody, když chceme zvýšit pH k neutrální hodnotě, nebo se přidává ta kyselina šťavelová pro dosažení vyšší kyselosti, což chce nechat opět vysrážet a oddělit tu sedlinu. Teprve potom je možné vodu nalít do akvarijní nádrže, nebo jinak využít.
Je to dostatečně srozumitelně napsáno ?
Chtěl jsem, sem, vkopírovat, text se zdůvodněním, proč “Aquila“ a ostatní minerálky, nejsou vhodné, k míchání vývojové vody. Přešla mne, ale, chuť, na tyhle stránky, či fóra, něco psát. Ostatně Ti to můžu říci osobně …
0 10.01.2014 12:20 0 [1892] - Obecné.
Ale než se s tím doma stále složitě hrát, tak bych jednoduše raději zašel k rybníku a do přepravních sáčků si nabral potřebné množství povrchové přírodní vody na další experimenty.
Tady je odkaz na jednoho "umělce" :
www.sozo.sk/…
3 10.01.2014 12:10 0 [1892] - Obecné.
Ty informace psané panem RoFr jsou v odborné literatuře dostupné a raději bych dal odkaz, nebo to ofotil. Po tomhle románu, by mne taky přešla chuť ještě něco psát, aniž by mě někdo musel naštvat.
Můj otec na úpravu vody používá kyselinu šťavelovou. Má na to odměrku a dává ji asi na špičku nože do vědra vody a po promíchání a vysrážení miner.solí, pak bez sedliny naleje při výměnách části vody přímo do akvária, kde se o další úpravu postarají porosty rostlin. Třou se mu v tom dobře skaláři a jikry se normálně vyvinou.
O té úpravě vody pomocí rostlin jsem předtím taky psal. Na to by bylo dobré mít rostlinnou nádrž bez ryb.
Byl jsem nedávno u něj na návštěvě a nevzpomělo se mi to ofotit, čehož teď lituji. Před skoro čtyřiceti lety běžně množil i tetrovité ryby.
To dávkování oné kyseliny se může různit, ale skopíroval jsem aspoň údaj o pěstování aldrovandky, kde je uvedeno následující ---
---- Každý týden kontrolujeme kyselost. Zpravidla se pomalu zmenšuje (pH stoupá) a v tom případě ji upravíme pomocí kyseliny šťavelové. Tato chemikálie působí i jako změkčovadlo vody a v množství 22,5 mg/l snižuje tvrdost asi o 1 °N. Toho lze využít, když při nedostatku destilované vody je nutno nádrž dolít vodou z vodovodu. Voda v nádrži musí být velmi měkká (do 5 °N), s pH 4,5 až 6,5. Voda musí obsahovat huminové kyseliny, tak aby měla zabarvení slabého čaje. Při kultuře aldrovandky lze použít i tanin v množství až 30 mg/l. Je to tříslovina s podobným účinkem jako huminové kyseliny. Aldrovandku je vhodné přikrmovat perloočkami nebo buchankami. Tento plankton také rychle odstraní případně vznikají nežádoucí zelený řasový zákal.
---k tomu planktonu, do vytíračky na biočištění od mikrobů - nálevníků, se perloočky, které jikry nepoškozují, mohou využít.
Směle do toho. Já stabilně laboruju na čtyřech místech. Ale úspěchy spíš nejsou. Dneska se mi budou asi rozplavávat razbory klínoskvrné, což je taky první pokus o odchov.
OT: Jeste chvilku a ja snad postavim male akvarko ze skrine na stul, vylovim parek Fantomu a zkusim to taky
.
Našel jsem něco podobného za vodu v kauflandu - San Bernardetto nebo jak se to jmenovalo. Hořčíku tam bylo až až. Vodu jsem převařil, ale stejně jsem ji musel okyselit a tím uhličitany vyhnat. Jenže v této vodě se ryby ne a ne třít. Takže zase asi špatný recept. Jinak pořád zápasím s tou konstituční vodnatelností.
Lahev mnou zminene "AQUILA prvni voda" - Kojenecka neperliva, mohu opsat, mam lahev po ruce:
Ca2+ 49.10mg/l
Mg2+ 13.60mg/l
Na+ 12.30mg/l
K+ 4.50mg/l
NH4+ <0.01mg/l
HCO3- 216.00mg/l
SO42- 32.60mg/l
NO3- 6.09mg/l
Cl- 3.05mg/l
F- <0.20mg/l
NO2- <0.005mg/l
Snad jsem to opsal bez chyby. Kdyz uz je sance se zeptat, prevarenim a slitim teto vody si nepomohu? A ten pomer drasliku k ostatnimu uz je zde kriticky?
Starší reakce
To je máš naprostou pravdu. Ty hodnoty se pravidelně mění. Chtělo by to něco stabilnějšího. Se podívám po obchodech, co tu mají k dispozici.
www.youtube.com/… jsem točil tření. K vyvolání tření je ta voda celkem dobrá, ale s těma jikrama je problém no.
Voda z RO (povazujme za destilku) s nejakou rekneme "std. vodou" v urcitem pomeru, je celkem jasny a rekneme i slusne opakovatelny recept. Dalsi prisady se pak take daji nejak popsat, rekneme Torben tolik a tolik atd. atp.
Kohoutkova voda muze byt pokazde jina uz jen tim, ze se nekde micha voda z vice zdroju a v nekterych oblastech na ni nemuzes vubec spolehat, ze se nelisi i v ramci dni ci hodin, ne tak jeste dle dalsich vlivu (treba rocni obdobi), jak se meni parametry i z jednoho zdroje.
Chapu, ze to chces pro sebe, ale snazil bych se i tak o opakovatelnost a pokud mozno bez nutnosti cokoli merit, proste ve stylu stanovit, smichat, a je to O.K.
No na hořčík mě napadla i magnézka smíchaná s kohoutkovou. Odstraňovat uhličitanovou tvrdost kohoutkové vody asi moc efektivní není.
Z lahvi od pitne vody, ktere jsem si prohledl pri nakupu obeda, mi nejlepe vychazi "AQUILA prvni voda", kojenecka neperliva. Prevaril bych ji, slil (duvod je jasny), a pak ji smichal s vodou z RO na spravnou tvrdost. Pomer Ca a Mg u ni vychazi dobre (Ca=49.1mg/l Mg=13.6mg/l - tedy pokud beru pomer v poctu kationtu, ne ve hmotnosti).
Krasne ten pomer vychazi i u Mattoni, ale obsah Na je tam prilis vysoky, coz bych si myslel, ze neni nic co by se chtelo.
0 02.01.2014 11:58 MichoCZ [891] - Amerika Tak přidám po pár dnech pozorování a zkoušená dostavadní výsledky. Vodu mícham jinak: 10L osmózy a 1,5L vodovodní, 5ml Toruminu (v asi dvou případech z pěti jsem přidal do těch asi 12l 0,5g síranu hořečnatého - hmotnostní poměr v řádu je 6:1 ve prospěch vápníku). Všechny testy měřím Ratajem. UT je 0,5, CT 1,5 (ta mi dělá největší problém), pH 6,4-6,5, vodivost 70 PPM TDS (109uS). Zkoušel jsem variantu bez mechu, s trochou mechu a teď i s třecím mopem. Do mopu se mi v tuto dobu jeden pár tře, takže výsledky zatím žádné. Zkusím nepoužít arciflavin. V předchozích případech je tak 20-30% jiker, ze kterých se něco vykulí. Nádrže jsou zastíněné tak, že človek by v tom těžko mohl něco číst. Úplnou tmu jsem nedělal.
Další věc může být rada od "0", že po vytření mám vyměnit vodu a odstranit třecí látky ve vodě. Nedovedu si to technologicky dost dobře představit. Zkusil jsem vodu stáhnout asi na 3cm a dopustit zbytek kýble namíchané vody. Ryby zatím nejsou rozplavané, takže nevím jak budou vypadat, ale opět minimálně polovina jiker byla bílá. Ještě by byla varianta vodu kompletně vysát hadičkou přes sítko na žábronožky včetně jiker a ty zas vrátit do vytemperované vody. Ale to mi příjde jako horší cvičení s jikrama než kdybych nedělal nic. Určitě by mi spousta jiker uschla a to by bylo asi špatně.
Takže otázka je jak moc důležitý je správný poměr vápník/hořčík, jestli celková tvrdost pouze 1-1,5 je moc málo (v řádku je tvrdost podle Rataje UT 6, CT 12, vodárny hlásí jiné hodnoty), jaké látky použít pro úpravy těch tvrdostí.
RoFr napsal:
Pro zdárný vývoj jiker je, zapotřebí, ve vývojové vodě, dodržet, správný poměr (2:1) kationtů (Ca,Mg). Tvrdá voda k míchání s “demi vodou“, by měla mít, výše uvedený poměr kationtů (Ca,Mg) a nízkou uhličitanovou tvrdost (minimum hydrouhličitanu vápenatého).
Prosim, mam k tomu dotaz. Ten pomer se tyka pomeru v molech a nebo ve hmotnosti. Zkratka jestli to ma byt pomer poctu kationtu 2:1 (jak je uvedeno, pak by byl hmotnostni pomer Ca:Mg 3.3:1, Ca pak zpusobuje 2 tretiny tvrdosti, Mg jednu tretinu), nebo zda jde o hmotnostni pomer tech kationtu?
Oboji neni v prirode nemozne, proto se ptam, jak to brat. Radeji jeste malou tabulku, pokud se ptam nejasne (a mozna nekomu i pomuze pri michani):
CaO 10.0000mg/l 1dGH
MgO 7.1873mg/l 1dGH
CaO 56.0774g/mol (vyplyva znamy prevod 1mmol/l=5.6dGH)
MgO 40.3044g/mol
Ca 40.078g/mol
Mg 24.305g/mol
Tak laboruju s tou vodou. Pořád nemůžu trefit ten správny poměr vod. Zatím se mi daří voda s CT 1,5 a UT 0,4 při pH asi 6,6. Vodivost je 130uS. V tabulce od "0" se právě počítá s hodnotama vyšíma. Nehledě na to namíchat správný poměr těch Ca/Mg. Zkouším to teď v té vodě uvedené nahoře a bez mechu. Zatím jikry nejsou.
Na zvýšení CT jsem se dočetl použít MgSO4.7H2O. Jestli správně počítám, tak na litr naší vodovodní vody potřebuju přidat 340mg hořké soli, abych měl poměr Ca/Mg 2:1. Zvednu tím samozřejmě tvrdost, ale při smíchání 10l osmózy a 2l této vody bych se snad měl dostat na CT kolem 3.
0 napsal: Pro informační doladění se "vrátím" k tomu vzduchování, které RoFr s třemi vykřičníky nedoporučuje, aniž by objasnil důvod.
Já kamínek naopak dávám vždy do blízkosti ohřívače, když není do doby líhnutí umístěný filtr, aby se stoupajícími bublinami a rozhýbáním - cirkulací vody, došlo ke stejnoměrnému rozptylování produkovaného tepla. To je ten důvod zavedeného vzduchování ! a ne provzdušňování - sycení vody plynem.
Ty bublinky nemusí být nutně jemné, stačí přiměřené nastavení vypouštěného vzduchu i většími bublinami, hlavně ať při kulení rybích "larev" obsah nevíří. Kyslíku bude ve vodě dost.
Si nějak všímáme stejných detailů...
proto jsem psal o tom vyzkoušení obou metod, protože hodně bude záležet na vstupní vodě. Protože to vzduchování může dát stav vody do pohybu. Vy máte evidentně stabilnější, druhý návodčí ne.
Kamínek mi stejně vždycky utíká k hladině, takže ho provlékám pod ohřívačem. To je naprosto logické. Už se těším, až začnu zase experimentovat. Ještě že mám dost párů a vytíraček na tohle "trápení".
MichoCZ napsal: Sice se říká, že rozkrmení je kolikrát to nejtěžší na odchovu, ale tady mi příjde, že i dostat potěr do rozplavané podoby je docela kumšt.
Každý řidič se mistrem světa ve formuli nestane...On i byť ten sebelepší návod není samospásný. Takže to chce zkoušet do omrzení až to vyjde...a návody máte skvělé...Všichni jsme si tím prošli
Vím, že kousek od Hodonína je pramen, tak si tam zajedu pro vzorek, změřím a uvidím. Jinak je to v okolí s vodou mizerné. Z vodovodu tečou šutry a kvůli blízké elektrárně není ani dešťovka nic moc. Pro mě je asi nejschůdnější cesta zkusit tu vodu namíchat nějak z té čištěné vody a kohoutkové nebo jinde sehnané vody. Na rozkrmení jsem u dánia používal protogen, trepku a později mikry a teď už nevím ani kde jsem koupil platíčko mraženého vířníka. Překvapilo mě, jak je jemný i mražený a jak to tom dánia rostou. Sice se říká, že rozkrmení je kolikrát to nejtěžší na odchovu, ale tady mi příjde, že i dostat potěr do rozplavané podoby je docela kumšt.
Bylo tu upozorněno na fakt, který mne v mysli hlodal, že jsem na něj zapomněl, takže aspoň potvrdím, že na změnu pH to množství vloženého mechu Taxiphyllum barbieri, vliv mít může - 9L akvárko, tak ze 60% zaplněné jávských mechem.
Dávám tohoto mechu k podpoře tření jen malé množství, což je na fotce s elementkou v dřívějším příspěvku vidět, ale v koších se mi ryby třely i bez něj, nebo stačilo položit několik čistých "netečných" kamínků ze štěrku k podložení i na rošt.
Ta vincentka se mi hned nelíbila a tak jsem "nenásilně" dal odkaz na její složení a předpokládal, že to čtenáři pochopí.
Můj vlastní přístup spočívá v donesení si vývojové vody z venkovních zdrojů.
Brával jsem po tání sněhu vodu z lesního potůčku vyvěrajícího z pískového podloží. Byl v tom i slabší výluh ze spadaného listí a doma to přes plátno přecedil a filtrem přefiltroval, někdy i s použitím aktivního uhlí. Pro množení ryb vyžadujících měkkou vodu to stačilo.
Ze stojaté vody, kde na dně se rozkládá větší množství listí, větví a jiné, vodu brát nedoporučuji.
Teď si vystačím s vodou ze zahradních jezírek i v průběhu letní doby. V zimě jsou přírodní zdroje vody v lepší kvalitě, než za vegetace a toho se dá využít.
Jinak běžně pro čerstvě rozplavaný plůdek donesu nutnou nejjemnější živou potravu v nabrané vodě z venkovních nádrží a po pomalém ohřátí přilévám k plůdku, od nějž nejprve přes mikro síť vodu odeberu, aby se ta přilévaná k němu do vytíračky vešla.
Samozřejmě není jedno, jaké vlastnosti - hodnoty nabraná voda má. Řešením je doma mikro-plankton po vyrovnání teploty scedit a pak zkrmit.
Informací bylo napsáno nemálo, tak snad to bude stačit a odchov se podaří.
Foto: na vytření jako podložka se hodí pramenička Fontinalis antipyretica, ale v teplé vodě ji lze ponechat jen po dobu nezbytně potřebnou.
Určitě si z toho něco vezmu. Zítra připravím několik pokusů. Pokud mi popadalo všechno, jak předpokládám, tak budu mít k dispozici tři vytíračky včetně roštů.
Rošty mám ze záclony a plastové lišty na kabely. Jednoduché, levné a dobré řešení.
Určitě zkusím jiný recept na vodu. Vincentka tu kolovala už několikrát. Z vodovodu máme vodu docela o ničem.
www.vak-hod.cz/… Testy mám Rataje. Mám osmózu dennerle 130 a budu ji brzo rozšiřovat o demineralizační jednotku, takže voda bude úplně bez ničeho. Na druhou stranu ten poměr Ca,Mg je u vodovodní vody 6:1, takže buď to budu muset nějak chemicky zkusit upravit nějakým síranem hořečnatým, který doma mám, a nebo to zkusit bez toho.
Návrh bez rostlin už jsem dostal a zkusím to taky. Připravím si kýbl nebo dva vody a zkusím jedno tření zítra s "čerstvou" vodou a v neděli nebo v pondělí s dalšíma párama. Není přece možné abych ty ryby nevytřel, když už mám takových rad k dispozici. Komerečně to stejně dělat nebudu, ale ta radost mi za to stojí.
7 27.12.2013 02:01 0 A přikládám i dodatek autora k tabulce.
To zastínění po výtěru jsem nezmínil, ale udělal bych to i s tím jemným vzduchováním.
Na té mojí fotce s tou elementkou - kouknout, než ji redaktor romant smaže, je vidět i malý ponorný filtr s vývodem filtrované vody směrem k hladině, aby byl zajištěn cirkulovaný pohyb vody a "omývání" jiker, plus je tam i funkční vzduchovací kamínek.
Když se začne plůdek líhnout, tak filtr nutno vypnout.
Dopsal jsem to nyní dodatečně, v noci jsem byl unaven a přes den nebyl doma a rozhodl se to raději dopsat
7 27.12.2013 01:45 0 MichoCZ napsal: Tak jsem se jiker dočkal. 9L akvárko, tak ze 60% zaplněné jávských mechem. Voda z osmózy, přidáno asi 40ml vincentky, 1,5ml Torumin, pH 6,8, UT 1,5, CT 2,5, vodivost jsem nezměřil. Jak jsem viděl jikry, tak jsem přidal 0,1ml Arciflavinu. Nádrž víceméně zastíněná, jen odraz od druhého akva. Celou dobu jemné vzduchování. Tma tam nebyla, ale číst by se u toho už nedalo. Teď jsem pozoroval, že všechny jikry jsou mléčně bílé. Co se stalo? Bylo něčeho moc, málo, nebo jsem udělal jinde chybu?
Zdravím, tak jsem opět zkoušel ty krvavky. Recept na vodu je na 10 litrů vody z osmózy 12ml vincentky a 4,5ml toruminu. Při tomto receptu je voda UT 1, CT 2,5, vodivost cca 60uS, pH 6,1-6,3. Po odlovení rodičů dávám cca 0,2ml arciflavinu. Mám ale určitě 80% zaplísněných. Jsou bílé a je kolem nic takový šlem. Nemá někdo nějakou radu, jak ten postup upravit?
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
V osobním vzkazu pro MichoCZ jsem poukázal na možnou okolnost nezdaru a ještě doplním, že tu vincentku
www.handicraft.cz/… lze raději nahradit odstátou vodou z vodovodu upravenou rostlinami, když není možnost si donést vodu z přírodního zdroje.
Na tření použít vodu o té hodnotě pH blíž k neutrálu a připravit ji tolik, aby se po výtěru ta z vytíračky odebrala, jikry se opláchly a pak napustila nová připravená zásobní, stejně teplá voda. To proto, aby se neměl z čeho tvořit ten zkázonosný šlem z doprovodných výtěrových produktů, zbytku mlíčí a metabolitů umístěných ryb v těch 9 litrech třecí vody.
O hodnotách celkové a "uhličitanové" tvrdosti a ovlivňování vývoje zárodků, je spousta článků a nemusím to rozvádět. Ofocený samostatně vložený výňatek je od Rudolfa Peška z článku chemické složení vody a chov ryb. Ještě z toho článku přidám tabulku a bylo to zkoušeno na jikrách Trigonostigma heteromorpha.
7 25.12.2013 21:44 MichoCZ [891] - Amerika Trochu mě mrzí, že se tu objevuje spoustu chovatelů, kteří o sobě tvrdí, že ví jak na to, ale radu nedají. Jestli se bojí, že bych jim snad mojima co já vím 50ks mladých ryb jednou za tři měsíce zničil živnost nebo co já vím. Z akvaristiky mám radost právě když se mi povede něco odchovat. První týden chovu ryb jsem měl radost z pavích ok, po měsíci nebo dvou z dánia pruhovaného, ale mám v akvárkách i jiné krásné ryby, které chci zkusit i odchovat. Děkuji romantovi za jeho návrhy a v poště ještě jednomu chovateli, který si nepřál svoje rady prezentovat. Ale víc hlav víc ví a proto jsem se ptal i v tomto vlákně. Radu od Designera mi onen chovatel vyvracel, tak nevím. Toho světla tam nemají mnoho, ale pokud se někdo z dalších odchovatelů domnívá, že to je důležité, tak to každopádně zkusím víc zastínit.
Ledaskde se pise o potrebe chranit jikry pred svetlem. Je to jen zprostredkovane info, ale treba neni od veci
.
Někdy jsou ty nejjednodušší věci, tím nejúčinnějším řešením. Zkus uvidíš, jak se zadaří.
Kdysi jsem to zkoušel jen s kamínkem, ale "vařil" jsem špatný recept na vodu. Zkusím jedno kolo jen s kamínkem a vzduchovat. Ono člověk potom chytne slepotu a nenapadají ho nové věci. Díky za tip.
Máš tam jemný vzduchování?
Edit: Vím že píšeš o bublifuku, ale zkusil bych ho vyměnit za jemňounký bublinky.
No za 24h se vykulí pár zoufalců, ale tak nekoordinovaně vyplavou na hladinu a pak padají ke dnu. Občas se nějaká do druhého dne udrží někde na skle a pak taky padne.
Zkoušel jsem i dva samce na samici, jestli je to dobře oplodněné, ale stejný výsledek. Spíš bych potřeboval poradit, kterým směrem ty experimenty směřovat. Jestli ještě zkoušet srazit pH níž, ubrat na výluhu a dodat třeba kyselinu fosforečnou, Dostat se s tvrdostma níž nebo co tomu provést?
Ta vývojová voda asi stále není košér, bude to chtít ještě zaexperimentovat.
0 24.12.2013 12:40 MichoCZ [891] - Amerika Zdravím, tak jsem opět zkoušel ty krvavky. Recept na vodu je na 10 litrů vody z osmózy 12ml vincentky a 4,5ml toruminu. Při tomto receptu je voda UT 1, CT 2,5, vodivost cca 60uS, pH 6,1-6,3. V nádrži je velký chomáč jávského mechu. Topím na 25-26°C a po celou dobu je přidán jemný bublifuk filtr. Ryby přelovuju tak půl hodiny než se vypne světlo a druhý den se mezi 11-13h třou. Světla jde na jikry z vedlejšího akva, které jsou skoro stěnou na stěně. Po odlovení rodičů dávám cca 0,2ml arciflavinu. Mám ale určitě 80% zaplísněných. Jsou bílé a je kolem nic takový šlem. Nemá někdo nějakou radu, jak ten postup upravit?
Starší reakce
0 19.11.2013 00:29 Falco – tetra císařská
Dobrý den, chtěl by jsem se zeptat, jaké jsou vhodné hodnoty vody pro odchov teter císařských. Díky
Přidat reakci
1 ...... [2] ...... 9
Zpět na obsah sekce Akvarijní ryby • Zobrazeno 10267x