Auloforus - Dero worms

Zdravím , roupice se doporučují max 1x za týden kvůli vysoké výživné hodnotě . Je pro Auloforus taky nějaké doporučení ?

Auloforus bude normálně v akváriu žít. Pár mi jich plave v krevetkáriích. Grindal dřív a nebo později umře, ale krevety ho také rádi zbaští.

Je obecně známo že latinské či anglické "ph" je v českém přepisu "f".

Zdravím , co je správně Auloforus ( Dero worms ) nebo Aulophorus ( Dero furcata )( net taky zná oba názvy ale nemůžu najít rozdíl) ? Na burze v Brně se bude prodávat Aulophorus a tak si říkám jestli koupit nebo sehnat Auloforus ?

Dobrý den, co se stane s těma, co rybky nesežerou, budou dál přežívat ve dně? Mám jen 20 brigittek a myslím, že jim nějaký červík často uteče, bude to vadit malým krevetkám? Ten samý dotaz na grindal. Pomohli by malí pancéřničci? Ale dno je skoro celé zarostlé a brigitky se drží jen ve středním sloupci.

Teď jsou kytky a šneci ve sklenici od okurek, Potížistu i kouli po chvilkách bourám. Proto ta džungle...

Nafoť to/natoč to prosím, podle mě, to Auloforus nebude.

Podle mě ti to zmizí samo nebude to mít co žrát.

Pro koho když mám jen šneky a ryby až za dlouhé měsíce nejdřív? Jako zlikvidovat to snad půjde pečlivým vypráním všeho (kdyby to někdo chtěl ať si přijde), ale spíš jak se to tam vzalo a jak zabránit aby se to opakovalo.

Jiní to složitě pěstují a tobě se to dělá samo je to výborné krmení.

Ahoj, mě se to objevilo v kouli... Odkud se to vzalo? Jednotlivě se vlní jeden konec v písku druhý volně, nebo hadovitým vlněním plavou když zvířím dno. Vypadají jako nitenky ale tenoučké jak vlásek a chovají se jinak, nekroutí se do spirálek.. Teď co jsem kouli vyčistila, zůstali na kytkách a u hladiny se drží v chumlu... Odkud se berou a jak se jich zbavit aby se znovu neobjevili prosím? Kytky teď mám v zavařovačce a akvárko prázdné. Díky

Zdravím, když jsem míval perleťáky, krmil jsem vždy jak živou, tak sušenou nitěnkou naprosto bez problémů. Nitěnky vždy proprané, zbavené mrtvých a pod kapající vodou...

Nevadí, když si Auloforus nachytá čichavec? Není to jak nitěnka, která se pro čichavce nedoporučuje?

Tak jsem se na substrát podíval přes lupu a ... je tam. Vyčuhuje mezi hrudkami. Takže už asi nemusím krmit. Když rybky budou mít hlad, tak si prostě nachytají.

Muj dojem je že základem jsou dvě věci.. Čistá voda (dostatek kyslíku) a dostatek potravy.. Měl jsem násadu v nádrži cca 10l se vzduchováním a pak v krabicce na houbě. V nádrži mi to chcíplo a jediný vysvětlení co mě napadá bylo že jsem to málo krmil, rozhodně méně než ty v krabičce.. Ale nedaří se mi nějak zásadně zvětšovat produkci.. Jinak ted se snazim nejmene obden vylejt vodu z krabicky a nechat vytect vodu z molitanu (nemackam). Krmim moukou, moc mi to nevyhovuje.
Zatim to mam spis na pokusy nez na krmení ale rad bych to stabilizoval a mel v tom vetsi jistotu.

worms.myspecies.info/…

Richo napsal: Žije to ve vodě, tak by to mělo být přirozenější, než do akvárka cpát suchozemské červy. Asi to zkusím. To je zajímavá myšlenka.

Tady se píše, že je lze chovat i jako Grindal:

www.markt.de/…

Překlad: Microfex (Dero digitata) jsou ve skutečnosti červi vázaní na vodu, o kterých jsem publikoval mnohastránkový článek v Amazonas #71. Nyní se mi po letech vývoje podařilo vyšlechtit kmen, který se výborně množí i s menším množstvím vody v plechovkách se Seramis, údržba je v podstatě stejná jako u Grindalů. Choval jsem je ve velkém množství u vody, ale s množstvím a rychlostí jejich držení na Seramis se nedá srovnávat. To je podstatně méně složité než odvodnění.

Jejich udržování je velmi jednoduché, lze je snadno krmit práškem na skle, který se následně navlhčí. Vyjmuté červy jsou čisté a nemusí se pracně oplachovat. Mohou být odstraněny přímo z tabule štětcem. Vzhledem k tomu, že Seramis je výrazně těžší než červi, také se nelepí. Pokud se granule přilepí na sklo, lze je snadno setřít dřevěnou tyčí. Oproti půdě má Seramis tu výhodu, že exkrementy červů klesají dolů, což značně zvyšuje životnost plechovky. Po přípravě nové plechovky lze staré Seramis pečlivě opláchnout a používat znovu a znovu. Samozřejmě dám i návod.

Zpočátku můžete na podokně najít i bílé červy, s přibývající dobou uskladnění zůstávají nahoře i červení červi a lze je vždy najít na skle

Vodu mením tak na 5-7 deň.Vodu pridávam priamo z vodovodu vlažnú, teda aj s chlórom ( a všetkým svinstvom čo obsahujú 40 ročne rozvodné trubky )

Jak často měníte vodu u červů? A vodu dáváte přímo z řádu? Tedy i s chlorem? diky

U mňa platí na chov dero worms :
Čím menej sa staráš tým lepšie prosperujú (samozrejme kŕmiť každý deň)
Nepreplachovať molitan - len vytiahnuť z nádoby nechať stiecť v umývadle, medzitým nádobu opláchnem, NEUMÝVAŤ!
Po opláchnutí nádoby napustim vlažnú vodu a položím do nej molitan (vyplaví to z molitanu svinstvo po červoch aj zbytky z kŕmenia) opakujem 2x
Kŕmim ovsennou múkou - ovsennú múku zmacknem medzi prstami a položím na molitan. NESYPEM, (neposypávam) na červy - rýchlo sa kazí a zapácha.
Keď som preplachoval molitan každý druhý deň, červy neprosperovali a bolo ich tak málo že sa nedalo ani kŕmiť, myslel som že násada je mŕtva.
PS. Neodstraňujem múku pri čistení červov, môžu zaliesť do molitanu a potom chvíľu trvá než sa zase ukážu.

youtu.be/…

Násadu máš živou,tak vydrž a červy namnož na původním molitánku,který při čištění přelož na polovinu,krmnou částí dovnitř a otevřené okraje stiskni,aby jsi zamezil výplachu červů,po té molitan můžeš namáčením a odvodňováním jemnějším stiskem vypláchnout vlažnou vodou.Chovnou nádobu vymyj,vlož molitan zpět a dolij vlažnou vodu,tak aby molitan plaval a zakrm pouze růžové oblasti s červy.
Ovesná mouka se moc neosvědčuje,rozptyluje se do okolního prostoru,výhodnější je udělat z mouky těsto a natvarovat jej do obdoby špaget na stretchovací folii fixované k pokladu pomocí lepící pásky(konzervace sušením,nebo zamražením) a můžeš jít do bodového zakrmování.Těsto jsem původně dělal husté,aby se z něj daly dělat válečky k vložení do výtlačné kartuše nebo jednorázové inj.stříkačky až do velikosti Janetty,ale byla to dřina.Přešel jsem na výrobu řidšího těsta a do výtlačných pomůcek je natlačuji pomocí kuchyňské stěrky.
Až se Ti červíci namnoží do dostatečného množství (nenechat přemnožit v původní nádobce,hrozí,že jim nebude stačit povrch molitanu a sestoupí do vody,kde bez vzduchování velmi rychle vydýchají kyslík a utopí se,tím dojde k celkovému zániku kolonie),tak je vhodná doba na přemístění do větší nádoby.Osvědčil se molitan 2cm silný,který z počátku plave, červi jej prolezou komplet,vytlačí z něj vzduch a molitan klesne na dno,červi se přesunou na jeho horní plochy,to mi nevyhovovalo,tak jsem použil kříž z nerezového svářecího drátu se zahnutými rameny,molitan klesne na podestu a červi jsou ve všech vnitřních i venkovních plochách podložky.Samotné přemístění červů je jednoduché,stačí původní molitan otočit krmnou plochou dolů a položit jej na nový s krmivem.Ze dna odsávám červy ke zkrmení upravenou stříkačkou,ještě dodám snímek cedícího sítka a čistících pomůcek.
Zapomněl jsem uvést,že tento chov částečně omezuje zápach červů a rozkladných procesů mouky,molitan není znehodnocován hnilobnými procesy s plísněmi a je používán v celé ploše i objemu,ale vzduchování je nutné.Chov je efektivní,denně se dá odebírat cca 20-25% červů.

Na jaře jsem dovezl násadu, zhruba 3/4 lžíce od auloforusů na burzu po 50 Kč . To jsem jej množil ve 4 nádržkách.

Teď udržují chov pouze ve dvou, protože, bylo k dispozici, jiné živé krmivo, takže na prodej nemám a potřebuji ho pro své mladé ryby.

Auloforus je vynikající krmivo a oproti větším nítěnkám ho lze podstatně snáze udržet a namnožit.

Mám jej pouze v čisté okysličované vodě, bez molitanu .

Vložím fotky, těch odchovných nádržek, kde je do jedné pohled z vrchu a do druhé ze spod na dno.

I když jsem to 4 dny nekrmil, tak jsou zřetelně vidět ta seskupení - shluky auloforusových červů.

No nic, půjdu jim připravit večeři, ať mi nezhynou hladem.

Takže odkud příště násady nemáme brát?

V těch násadách je zoufale málo jedinců. A rozpěstovat to z takové zoufalé násady pak trvá neskutečně dlouho. Ideální je najít nějakého kolegu, který ti toho věnuje alespoň lžíci. Jinak to budeš měsíce pěstovat a nenakrmíš z toho nic.

Co jsem já vypozoroval tak hlavní je teplota čím nižší tím méně to roste. Vodu bych měnil denně a neboj se to nakrmit, pokud to budeš mít v teple jako je třeba akvárium 24-25 stupňů.

Auloforus

První obrázek ukazuje to co jsem pořídil (cenu radši neudávám ). Druhý obrázek už je s odstupem jednoho týdne. Krmím ovesnou moukou každý den a jednou za dva dny měním vodu. Krabička je otevřená pro přísun vzduchu. Po týdnu už je trochu jiná vůně než první den co jsem to obdržel. Pokud je pravda že každý den to naroste o 30% tak už bych měl být asi někde jinde.

Můj dotaz
A) dostal jsem už mrtvou násadbu
B) neumím se o to starat a nevím kde je chyba proto bych rád radu, viděl jsem hromady videí na YouTube.
C) překrmil jsem to a tím jsem to udusil nebo zabil
D) vydrž prťka vydrž

Diky

Obr3 je nakrmené a oplachnuté

Musíš se o ně dost starat dá se říci denně jinak trochu smrdí.

maky napsal: Do akvárka s dero worms jsem pustil hejno gupek takže dero rychle zdánlivě zmizeli. Po čase jsem si všim že jsou po celém dnu, ale tím že jsou tencí jak vlas, tak bylo bez šance si jich běžně všimnout.
Rybky dno neprohrabou. Teda ty moje. Už pár měsíců mě to láká. Žije to ve vodě, tak by to mělo být přirozenější, než do akvárka cpát suchozemské červy. Asi to zkusím.

Pokud jsou v akváriu rybky Auloforus se ti určitě nepřemnoží, protože tam žádný nebude.

Miroslav napsal: Přemýšlím o auloforusu.
Z Auloforusu mám strach, že se mi v akvárku nekontrolovaně přemnoží. Grindal jsem zkoušel na piškotech, vločkovém krmivu - celkem to šlo, ale poslední dobou akorát sežral vločky a na sklíčku (plastu) se moc nevyskytoval. jakoby si ty vločky stahoval do molitanu. Zkusil jsem lignocel a obyčejnou hladkou mouku nasypat na sklíčko a jako by se grindal víc rozjel. S tou moukou je to lepší i na tom molitanu.

Díky za nabídku,ale zůstanu u toho co funguje .Přeměříl jsem špagetku,ve skutečnosti má 2mm,což je pro mne ideál,Dero ji zbaští během druhého dne bez rizika fermentace.Něco málo k výtlačným pistolím a lisům,jedno jestli kartušovým nebo salámovým,měl jsem možnost lepit s pneumatickými,šnekové a šroubovicové z praxe neznám,ale pouze poslední zmiňovaný by měl šanci plynule protlačovat hmotu o hustotě hrnčířské hlíny dvoumilimetrovým otvorem.Byla tady zmínka o lepidle Mamut,ke kterému se dodávají nástavce 9-11mm,stačí je vyměnit za silikonovou,acrylovou klasiku špičky 3mm a jsme v obraze,zničené pistole a namožené šlachy .Ono na zákonech o proudnicích, něco je.
Upravil jsem starou kartuši na adaptér injekční stříkačky,nedochází k deformaci pístu.
Z hroudy těsta utrhnu odhadovanou část k naplnění stříkačky a uhnětu váleček,který se dá vsunout dovnitř,doplním,nebo odeberu přebytečné těsto,obsah pokud možno bez bublin.Původně jsem nanášel špagetku stříkačkou přiloženou k stretch folii (zafixovat v rozích lakýrnickou páskou,proti omezení posunu) podle příložníku,byly s tím problémy,zkusil jsem to z volné ruky,vytlačím cca 5-10cm těsta a potom jeho konec položím na folii,těsto se váhou částečně přilepí,pokračuji vytlačováním špagetky na délku cca 15 cm,stříkačku zvedám nad povrch folie,těsto je natažené v průvěsu a dá se s ním bezproblémově manipulovat do směru položení,na konec je z toho zábava s uložením rovné lainy v co nejmenším prostoru.Použité pomůcky odrolit a mýt ve studené vodě,teplá z mouky dělá lepidlo.Špagetky před skladováním dokonale vysušit,při sušení na zahradě mi přibyly nějaké bíločerné od ptáků .
Založil jsem další darovací chov,tedy pokud se sejdeme u Míly na prasovraždě v Úvalech.

Dneska stojí pár kaček: www.hornbach.cz/…
Jediný, co jsem urval, tak vzadu ten plastový kus na tahání a musel jsem ho nahradit velkou podložkou. Jinak vydrží i na půl zaschlý mamut nebo silikon a když se tomu trochu pomůže, tak ho vytlačí.
Tu druhou si fakt nekupujte, ty jsem zlomil už dvě nebo tři, stačí cokoliv tužšího jako je mamut a může to být klidně čerstvě rozdělaná kartuš.

Osobně si myslím že to půjde mnohem lépe než s tou na klasické kartuše ,už jen z toho důvodu že je konstrukce u těch na "salámy" znatelně robustnější , páčky jsou o kus delší-takže větší páka taky udělá svoje - viz přiložené fota.
Odkaz na vytlač. pistoli jsem přidal ten první co mi strejda gooogl nabídl, v popisu je uvedena výtlačná síla 2000N -což je ekvivalent 200Kg , koukám že ten samý prodejce nabízí pistoli na kartuše s výt. silou 4500N (450Kg) konstrukčně nechanismus vypadá stejně jako u té "salámoové" www.eva.cz/…
Svou roli hraje taky masivnost posuvného segmentu - jak je i v popisu uvedeno , pokud je tam jen 2mm plíšek tak to jednoduše při větším tlaku na páčky prokluzuje a je to akorát ke vzteku
Samo Ti z obrázku nikdo nic nedokáže zaručit, může to být z nějaké jahodové slitiny a páčka prdne i na vláčném silikonu , už netuším výrobce té mojí na fotkách ,mám už ji mnoho let - jen pro představu, v té době stávaly "salámovky" cca 1.500-2.000,-
Takže "lovu zdar"

Myslíte, že by to zvládlo aj výrobu/pretlačenie tyčiniek pre krevetky? Tam bude asi konzistencia značná (aj keď s agarom som ešte nepracoval).

Bez diskuse fandím vynalézavosti,kterou nejen v tomto případě projevuješ...
věcně -aniž bych někoho chtěl urazit - v minulosti jsem nakoupil (k jiným účelům) podobných vehiklů, že už je nemám ani kam dávat, pořád se to někde válelo , momentálně neustále zakopávám na balkóně o jednu krabici velikosti 200L akva plnou různých takových udělátek, které už pravděpodobně nikdy z bedny nevytáhnu k použití...
Co se vytlačovacích pistolí týká , jediné co je použitelné např. na hodně tuhého Mamuta (ten bílý je fest tuhý a několik podobných pistolí jako máš na fotce, už jsem na něm odrovnal) jsou pistole na tkzv. "salámy" - něco takového- www.eva.cz/…
takže až budu kupovat něco lehce umytelného , např akrylový tmel, prázdnou fólii od něj uschovám a třeba na dalším kongresu ČCK zapůjčím i s pistolí a špičkama na dobu neurčitou , do té doby máš nudlí koukám nad hlavu ...
Ať se dále daří

Kolečkový nůž (kuchyňské rádlo) jsem použil bez výsledku,těsto pouze z ovesné mouky a vody se na něj lepí,navíc se mi nechce posypávat vál moukou.Udělal jsem si zásobu špagetek,tak mám rok čas na opáčko ve vylepšené verzi.

Děkuji za námět,ale obávám se,že dětská hračka na tvarování plasteliny vytlačování těsta nezvládne,ledaže by jsi mě přesvědčil dokumentací s vlastní praxe.Zkoušel jsem cukrářské zdobičky (celokovové lisy s pákovým mechanismem) ,problém je ve velikosti průměru pístu,hustotě a lepivosti těsta,požaduji průměr špagetky 3mm,ani jedna zdobička nevyhovovala.Naivně jsem dnes testoval vytlačování těsta z kartuše,mechanickou výtlačnou pistolí,neuspěl jsem na průměrech 3 a 4 mm,teoreticky to jde,ale je to hrozná dřina a těsto obtéká plastový píst kartuše do vnitřního prostoru,tak jsem to vzdal.Pokoušel jsem se těsto rozválet na 3mm a nakrájet ho kolečkovým nožem,lepilo se nejen na kolečko,ale i pracovní desce,opět to bylo o ničem.Co s čtyřiceti dekagramy těsta? Upravil jsem kartuši,zkrátil jsem ji na délku 20ml stříkačky a odřízl šroubení pro nástavec,výsledek funguje a kartuši čeká malé vylepšení pro fixaci stříkačky.

Proč tak složitě?
pl.aliexpress.com/…

To vytlačování špaget je asi zdlouhavé .Pokud máš malé děti, kup něco takového superhracky.eu/… a budeš za hvězdu. Ten strojek na fotce dělá špagety průměr 4mm. A nebo se dá použít i mlýnek na maso.

Z ovesné mouky a vody uhnětu vláčné nelepivé těsto,vložím jej do jednorázové injekční stříkačky,vytlačím na stretchovací folii a nechám vyschnout.To vytlačení je dřina,tak jsem si pomohl výtlačnou pistolí na lepidlo, do které jsem dal podložku s odpovídajícím průměrem pro stříkačku.Někde na netu jsem viděl,že do těsta přidávají kvasnice a spirulinu,jaký efekt to má nevím.Příští dávku krmiva chci naformovat ve větším množství,pomocí prázdné kartuše od lepidla výtlačnou pistolí.Špagetky mají oproti mouce výhodu,nekalí tolik vodu v odchovné nádržce,jsou rychle nasáklivé.Používám vzduchovací kámen,bez něj se mi přemnožený Dero udusil po dvanácti hodinách od údržby,částečně přežil pouze ten,který byl na části houby vyčnívající z vody.
Momentálně se pokouším o chov na potopené plošince z molitanu,volně plující červíci se snadněji dostanou ke zdroji potravy a méně se shlukují na dně.
Při údržbě odsávám shluky Auloforusu ze dna,pomocí vzduchovací hadičky nasazené na injekční stříkačce,druhý konec je osazen plastovou průhlednou trubičkou.Zbytek volně plovoucích červíků odcedím z vody přes používaný molitan ( používám 2cm tloušťku,v dlani vlastní vahou vytvoří prohlubeň),potom houbu přeložím na polovinu,krmnou částí dovnitř a po uzavření obsahu stiskem obvodové části, jemně promačkám pod tekoucí vlažnou vodou,na závěr omyji šlem ze stěn chovné nádoby,napustím vodu a po vložení molitanu nakrmím.
Dero je pro mne novum,tak se formou pokus-omyl snažím přijít na způsob efektivního chovu cestou nejmenšího odporu.Vylučuji nádrž o obsahu desítek litrů,nemám ji kde umístit,chov na vysokých molitanech umístěných na dně a vyčnívajících nad hladinu mi nevyhovuje (udušení přemnožených červů ve vnějším vodním prostředí,volně plovoucí molitan se po přetížení potopí -nutnost regulace výšky hladiny a omezení využití jeho spodní plochy,mouka ve vodě negativně ovlivňuje kvalitu vody,ovesné vločky v rozumném množství,se dají použít při déle trvající nepřítomnosti.
Pokud máte nové zkušenosti s Auloforusem,tak je zveřejněte,to co jsem zde uvedl funguje,ale stále hledám novou cestu k jednoduchému chovu v bytových podmínkách,přítelkyňi to moc nevoní.

Jak ty špagety děláš?

www.youtube.com/…
Krmivo - špagety z ovesné mouky.

Do akvárka s dero worms jsem pustil hejno gupek takže dero rychle zdánlivě zmizeli. Po čase jsem si všim že jsou po celém dnu, ale tím že jsou tencí jak vlas, tak bylo bez šance si jich běžně všimnout. Gupky je hodně vyzobávají ale červíci dorůstají, nejsou ale nijak zvlášť přemnožení a hlavně nejsou vůbec nápadní, dožírají zbytky z krmení pro gupky místo šneků. Bílkoviny z detritu se akumulují v nich a ne v šnecích které pak musím vyhazovat.

Už se někomu rozmnožil, nebo přemnožil ve společenském akváriu? Je s tím nějaký problém?

Teplotu jsem nastavil na 26°C, teploměr ukazuje 22, topítko je staré, tak možná nefunguje správně. Písek má tu výhodu, že auloforus je po celém dnu, písek je jimi prolezlý a myslím, že tu mají více příležitosti najít dodatečnou potravu v podobě nějakého bakteriálního nárostu mezi zrnky v písku. Dnes se nahloučili u rohu ve velké hroudě. Na poslední a předposlední fotce je trochu vidět vpravo dole na skle obláček trepek. Když vypnu vzduchování, vznáší se jich po chvíli těsně nad pískem milión, nebývale se jim s auloforem daří. Stejně tak i plevelným dafniím a buchankám, myslím, že si vzájemně prospívají.

Není potřeba mít písek, provozuji holé dno a vytvořené shluky hádat vybírám a po propláchnutí na punčoše použiji ke krmení.

Počáteční násadu k chovu jsem koupil hlavně pro výživu ryb druhu Quintana atrizona, ale dávám je i skalárům a potěru ostatních chovaných ryb.

Teplotu vody držím na 25°C. Vodu nutno včas měnit, ať se nezakalí.

Kromě ovesných vloček, mám ke krmení kukuřičnou mouku, pšeničné otruby, jemné strouganý mražený špenát a játra. Základ je i hladká sojová mouka. Touto směsí přikrmuji i nítěnky.

Ano, jsou na dně akvária; dno jsem vysypal tenkou vrstvou jemného písku a krmím uhnětenými kuličkami z ovesných vloček, které nekalí vodu jako mouka. Do směsi přidávám i prach ze sušených dafnií a rybí peletky. Do dvou dnů je vždy zpracováno množství zhruba o hmotnosti samotných červů. Krmení dávám do rohu akvária kde se červi slézají z celého akvária a shlukují v útvarech připomínajících sasanku, dokonce jsem si všiml, že se po akváriu přemisťují celé shluky které se různě spojují a rozpojují při hledání potravy. Výhoda u kultivace v akváriu je ta, že takový objem vody je stabilnější a odolnější nebezpečnému znečištění a tak stačí měnit jen část vody jednou týdně. Kultura se poměrně rychle rozrůstá i přes to že neustále ubírám pro ryby.

no zrovna sem spekuloval z ceho vymyslim krmitko.. Ještě by mě zajímalo čím a jak je v tom akva krmíte? Chápu to dobře, že je nemate na houbě ale volně na dně akva?

Ok výborný nápad.