Divoké živorodky - chov, odchov

chovám endemický druh poecilia obscura z lokality oropouche river Trinidad, dříve patřila do poecilia reticulata, v roce 2009 byla popsána jako nový samostatný druh. chovám geneticky čisté ryby.

Neriskoval bych a přitopil.
Edit: Pokud nemáš stejné hodnoty vody jako v původním akváriu, tak jim dopřej alespoň stejnou teplotu než se zabydlí. Jinak to dopadne tak, že ryby oslabené převozem, popadají jak mouchy.

Ahoj všem, mám předobjednané živorodky sličné. Půjdou do Malé nudle, která je už skoro 2 měsíce založená.

Zajímalo by mě, jak moc jsou tyhle živorodky citlivé na teplotu?
V akváriu není topítko a momentálně je tam cirka 18°C.
Jakmile začnu topit, bude celou zimu doma okolo 22°C.
Podle atlasu jsou to rybky velmi teplomilné, tak bych ráda věděla, jestli mám do akvária dát topítko nebo si rybky dokáží zvyknout?

Do jezírka byla vypuštěna skupinka okolo 15ks gambusia affinis nalovena v Maďarsku, převaha samců,jezírko má v nejdelším podě téměř 4 metry, v nejhlubším 1,5m. Společnost jim dělají tanichthys albonubes, oryzias latipes Gold, raci sp. Aphanius mento ELBISTAN, neocaridina denticulata Wild.

pozoroval jsem jeden velký rozdíl mezi šlechtěnými a dunajskými a to je potěr, mají ho podstatně méně a velikost potěru je také značně menší, tyto dvě vlastnosti mají přírodní gupky.

Zřejmě ano,co mě u nich překvapilo je brzká plodnost samiček.Jsou dobře krmené patentkama,nitěnkama a sušeným a už mě v akvárku plave potěr.Některá samička už porodila a to jsem si v červnu donesl potěr.

dunajské gupky nejsou v přírodní čisté linii, jedná se pouze o zdivočelou populaci, která několik let žila v teplé vodě u slovnaftu v dunaji. kdo je tam pustil není známo, ani se neví o tom kolik barevných variet bylo vypuštěno, ty se mohli po několik generací částečně vrátit ke svému původnímu zbarvení, nicméně čisté geny přírodních lokalitních ryb zřejmě nenesou, proto ta vysoká variabilita ve zbarvení. variabilní zbarvení mají sice i přírodní populace, ale to není takto razantní.

Heureka

No asi to tak bude,jiné vysvětlení různý barvy a vzhledu samečků není.

jakaf napsal:...potěr,prej čistejch Dunajek...
Uvědom si, že čistokrevnost dunajek je jen mýtus!
Nikdo neví, kolik barevných variant se podílelo na jejich vzniku. To, že u jednoho chovatele vypadají "stejně", neznamená, že u druhého ve změněných podmínkách se nezačnou prosazovat jiné geny!

Na dnes daném videu prezentace dunajkárium je hlavně ke konci vidět rozdílnost samečků,že se dost lišej.

Už vidím Jirku S. u Dunaje,jak vypisuje rodokmeny Jakafovy do akvária

Populace mohou být svou podobou rozmanité i uniformní.

Ty, kde jsou si jedinci podobní, vznikají v delším časovém horizontu selektivním výběrem a izolovaností a to, jak v přírodě, tak i záměrně v lidské péči.

Toť celá záhada.

Konzultujte to s Jirkou Š., aby se k tomu sám vyjádřil.

Já na začátku června měl Jirkou Ščobákem dovezenej potěr,prej čistejch Dunajek.Minimálně samečci tomu neodpovídají,dokonce kdybych nevěděl,že u mě ten potěr byl jen sám tak bych si myslel,že se mě zkřížily s Wingeovkama od Jana Jonáše.Tři samečci jako by jim z oka vypadli a dvě samičky jsou lehce barevný,štíhlejší a s tmavym jakoby praporkem hřbetní ploutev,stejně jako samičky wingeovek od Jana Jonáše.Pomíchat se mě v žádném případě nemohly,oba druhy spolu nikdy nepřišly od potěru do styku.

'Dunajky' nejsou čistá linie, ale směska genů neznámého původu z doby, kdy se zásluhou člověka ta namnožením vzniklá populace oněch pavích oček, nacházela v čištěné odpadní vodě, vypouštěné do Dunaje, která pro jejich přežití, byla dostatečně teplá i v zimním období, než se, tam ty podmínky změnily a "naleziště" zaniklo .

V Praze jsou chovatelé, co mají mimo endlerek, též skutečné divoké gupky i s lokalitou původu a ze svých odchovů, najísto přebytky zájemci odprodají.

/ Vložené foto divokých pavích oček, která jsem v minulosti choval, je z mého místního neaktivního archivu s umístěním té fotky do prezentace v roce 2012.

Nyní mám v jezírku, jen surinamské Paramaribo, nesprávně uváděné, což bylo ověřeno, jako nový druh P.kempkesi.

Niečo podobné mám ja s gupkami zo Sliača, väčšina samcov má namodralú farbu, pár sa ich podobá na endlerky a jeden je dokonca do žlta. Gupky sú veľmi variabilné a pravdopodobne už pôvodne vypustené populácie, či už v Dunaji alebo Sliači neboli úplne čisté, prípadne sa krížili s rybami pustenými neskôr a vzhľadom na to, že selekcia bola prírodná (prežili najsilnejšie ryby) a nie umelá (neboli triedené farby), sa širšia farebná variabilita zachovala naďalej.

Nazdar tak jsem sehnal potěr Dunajek od Jirky Ščobáka - dovezl mě je při cestě do Prahy.Už jsou vidět samečci,jen mě zaráží,že jsou mezi mladejma 3 barvy samečků.Dva oranžově duhovaní,jeden do černa a dokonce tři jsou úplně jiný a vypadaj spíš jako samečci wingeovek,než dunajek.Od donesení potěru domů jsou celou dobu jen samy a nikdy nepřišly do kontaktu ani s endlerkama ani s wingeovkama.Úmyslně jsem si nechal dovézt potěr,aby se lépe aklimatizoval.Jirka Ščobák je prej má v čisté linii,tak jsou mě záhadou ty rozdílný samečci.

jedna ze samic allotoca meeki LAGO DE OPOPEO -MEXICO, konečně se nechala vyfotit.

V současné době jimi dlouhodobě už nekrmím, není to z důvodu že by byli špatné, ryby po nich měli nějaké problémy, nikdy jsem to nepozoroval, ale nekrmím s nimi z důvodu časového, je potřeba spousta krabiček, ty krabičky obstarávat a udržovat, z toho důvodu si lihnu artemii, je to rychlé a vždy mám takové množství, které potřebuji.

V knize N.Dokoupila jsem se dočetl, že mikry mohou vyvolat parazitární trávicí poruchy, tak by mě zajímal názor místních chovatelů živorodek na toto krmivo ? Nějaké zkušenosti s problémy ? Já od nich teď na chvíli kvůli podezření upouštím a budu se držet hlavně artemie.

V tom případě máš pravdu. Můj vyhynulý chov byl velmi tmavý.

Jsou velmi mladé, nemají ani 2cm, samci jsou pod 1,5cm až narostou budou kropenaté a zbarvené jako rodiče.

Slabá barva. Myšleno i ta kropenatost.

jsou nadherny

xiphophorus variatus z lokality puento escalanar (první tři fotky) se už pěkně vybarvily, největší samec krásně svítí, skupinku tvoří asi 10 nebo 12 rybek, uvidím jak chov půjde dál, nakoupil jsem velké množství živých nítěnek, koretry, živých a mražených patentek a uspokojivou dávku vločkového krmení a vajíček žábronožky solné. dále se mi konečně povedlo sehnat dvě mladé samičky xiphophorus variatus z lokality rio tampico k mým třem samcům, snad se povede je udržet a namnožit, tyto dvě lokality spolu s lokalitou la laguna patří z mého pohledu mezi 3 nejkrásnější formy. pokud by někdo měl navíc jediný pár nebo i třeba potěr xiphophorus variatus la laguna, budu rád když se mi ozve, ukončil jsem chov několika druhů, nechal si jen ty co mi jdou a co mě baví tak mám volné nádrže. někdo nějaké novinky v chovu?

Kde jste k tomu příšel i s tím názvem? Vidím prachobyčejné P.caucana.

Není snadné je dlouhodobě udržet. Každá voda jim nevyhovuje a jsou mnohem citlivější na její kvalitu i teplotní pokles, než např, paví očka .

Jsou žravé, jako ostatní molly. Ve vhodných podmínkách se i množí, ale plodnost není velká.

Nádrže je dobré mít s dostatkem rostlin a neopomenout obměny vody.

Zdravím poradí mi někdo s tímto druhem živorodky? Děkuji

Tak hladovění jako důvod změny pohlaví je to poslední, co by mě napadlo.

Tohle byla moje největší samice. Jestli byla původně plodná (viz zmiňovaný článek, kde se uvádí, že tyto samice jsou neplodné už před změnou pohlaví - aspoň tak jsem to pochopila) nedokážu posoudit, protože jsem nikdy porod elegansek neviděla, samic tam mám víc a mladé přibývají. To, že je neplodná po změně na samce, je jisté.

Mám jedince platy, který má gonopodium i skvrnu březosti, je neplodný.

- "zjednodušeně", jedná o charakterstiku vnějších podmínek fyziologického stavu, (třeba hladovění), kdy se změní pohlaví, jde o vývojovou sekvenci, kdy se nám tedy mladý samec "změní" na samici
- tuto změnu ovlivňují převážně tzv. Ektohormony, atd,

Před pár dny jsem si všimla podezřelého jedince mezi mými N. elegans. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, kde jsem o nich naposledy četla... tyto 'maskulinizované samičky' popisuje pan N. Dokoupil v článku Intímne o živorodke útlej - Neoheterandria elegans v Akváriu č. 8...

Je vůbec známo, co způsobí tuhle změnu samice na samce?

jak jsem slíbil, tak plním, štiky jsem plně naučil na mrtvé rybky,jak mladé tak dospělé jedince se podařilo převést na mrtvou nehybnou potravu, bohužel s rybím filé stále nemám úspěch, berou ho sporadicky a spíše omylem, nicméně i pokrok s mrtvou rybou otevírá brány ke snadnějšímu krmení, kdy je možné si zamrazit ryby a ty pak rozmrazené předkládat v libovolném množství, hlavně ti co mají v dosahu řeku, rybník nebo jinou vodní nádrž, naloví si potěr potřebné velikosti, který projde karanténou a uchová se v mrazáku na zimu kdy je živé potravy nedostatek. popřípadě již zakoupí zamrazené krmné rybky, které se občas dají sehnat.

Neoheterandria elegans a Phalloceros caudimaculatus reticulatus.

xiphophorus meyeri La Cascada / El Socavón, Melchor Múzquiz, Coahuila, Mexiko. Ryba na kterou se nemůžu vynadívat, v přírodě vyhynulý druh, na fotce je odrostlé mládě, tento druh platy u mě má a bude vždy mít nadstandardní péči, pokud ho dlouhodobě udržím a povede si mi je namnožit do pěkného hejna dostanou 250l nádrž v obýváků, druhá skupina zůstane v rybárně v 70l akváriu. zatím se jim vede dobře, pěkně rostou a krmení dostávají dvakrát denně, jedno krmení tvoří vločky a druhé buď živé od vylíhlé artemie, buchanky, komáří larvy až po koretry a nebo krmení mražené, zatím je mám velice krátce abych mohl napsat nějaké poznatky, jediné co o nich můžu říct je, že mají obrovskou chuť k jídlu a nejsou vůbec vybíravé, cokoli dostanou, to vždy s chutí sežerou.

xenoophorus captivus LOS BLEDOS 2010 - MEXICO, živorodka s oblibou pojídající řasy, kdykoli se k akváriu přiblížím, tak vidím jak několik jedinců z hejna oždibuje ze skla nebo filtru řasy, na tomto druhu se mi líbí jejich aktivita, jsou neposedné a neustále v pohybu, prohánějí se, imponují si, je to typická společenská ryba, která se ráda drží ve větším hejnu.

skiffia multipunctata TANGANCICUARO

20 cm měla moje jedna samice... možná i kousek víc...

Tak v Praze na burze je kdysi jeden pán prodával, měl jsem vždycky jenom jeden kus. A když se mě v akváriu začali ztrácet samci pavích ok tak jsem ji vyměnil za novou. Pamatuji si že to byly malé jehličky a pán vždycky říkal že neviděly ještě živou rybu. Po vhození do akvária po 10 minutách následoval útok na potěr pávčat. Fascinující byl pohled na to jak si měří rybku jestli se jí vejde do huby. Měl jsem je na regulaci pávčat ale regulovaly je příliš a to jsem je měl v 500 litrech. Na soutěžní výstavě které se dříve pořádaly v botanické zahradě Na Slupi jsem viděl dospělou samici to už byl opravdu kus ryby a uživit jí muselo být dost náročné.

tento zajímavý dravý druh živorodky se kvůli potravní specializaci chová málo, ač je to krásná ryba je náročná na prostor ale zejména na stálý přísun vhodné potravy, to velkou část zájemců o tento akvarijní skvost odrazuje a opravdu je tomu tak, pro pár kusů je zapotřebí alespoň 250l akvárium a opravdu obrovské množství živých rybek, které slouží jako potrava, je to náročné mít několik dalších akvárií kde jsou gupky různých velikostí pro různě staré štiky, množit si je v takovém počtu aby štiky netrpěly hlady, jelikož je to dravec je to na jednu stranu i výhoda, nemusí žrát každý den, před asi dvěma měsíci jsem začal učit štiky na mrtvé rybky, to otevírá úplně jiné možnosti, kdy se může dostatek ryb zamrazit a jednotlivé porce si brát dle potřeby, hlavně v zimních měsících, kdy se karásci v zahradním jezírku v létě namnoží a potěr vhodné velikosti uskladní v mrazáku, tímto způsobem se dá uchovat i potěr divokých ryb z řeky, který je jinak kvůli různým parazitům nevhodný, zmrazením se však spousty parazitů zlikvidují, v této době si štiky berou velkou část mrtvých rybek, sice to bude ještě asi nějaký čas trvat ale podle jejich pokroku a přístupu k mrtvé kořisti by nakonec mohli brát převážně usmrcené ryby, včera jsem jim zkusil dát i na maličké kostičky nakrájené rybí filé pár jedinců si ho vzalo, spíše ze zvědavosti nebo omylem, zbytek nejevil moc zájem, nehýbalo se tak s ním plavali ke dnu a pak odpluli, zmrazená rybka je především různě ohnutá a tudíž jak padá ke dnu vytváří určitý pohyb a to štiky vyprovokuje k útoku, napadlo mě že kousek filé vezmu do pinzety a budu s ním třást aby vytvořil pohyb, takto jsem učil štiky na mrtvé rybky, pokud by se naučili brát i filé byť třeba jen z pinzety byla by to výhra, přírodní filé je snadno k zakoupení, nebo rybář samotný může upravit chycenou rybu a podávat ji, za několik týdnů dám vědět jak se situace dále vyvíjí. potěr belonesox belisanus je poměrně lehce ukrmitelný jelikož i v přírodě v tomto věku žerou především hmyz, živé koretry, komáří larvy nebo velké buchanky jsou snadno dostupné, tak s krmením problém není, když jsou pak starší už potřebují alespoň sem tam rybu a v pokročilém věku převážně ryby a jako doplněk vodní hmyz, který berou s chutí i v dospělosti.

Děkuji za nabídku, ale těch Zoogoneticus tequila mám dost na udržení chovu a v mém blízkém dosahu je má další z mých kámošů.

Máš se čím bavit Luboši, tak přeji na všechny ty plány dostatek fyzických i duševních sil.

kdyby si chtěl populaci posílit nějaké tequili ti bezproblému dám, mám mladou skupinku cca 15 kusů co rodí i když vždy po pár mláďatech ale rodí, potom mám okolo 30 mladých různého stáří, 3 páry jsem nedávno dal Tomášovi braunerovi, potom mám ještě druhou skupinu o 11kusech, která již nerodí, nemnoží se, jsou to letité ryby, na některých je i stáří už vidět, mají 80l akváro, ač se už množit nikdy nebudou, neřeším to u žádného druhu tak, že bych se jich zbavil, dlouhou dobu mi dělali radost odchovy a nezaslouží si proto abych se k nim zachoval tím že půjdou pryč, co mě těší, že i tak se mají čile k světu a patentky mě s chutí berou z ruky nebo lžičky. také se udělal zas krok blíže k mému "skleníku", nevím zda jsem se o tom někdy zmiňoval ale přibližně před 7 lety při rekonstrukci zbylo spousta materialu, bagr když už tu byl mi vyhrabal část základů k desce po bývalé kůlně, teď je tedy deska 5,5 x 6m, vždy když se na domku něco předělává a zbyde materiál, než abych ho vyhodil nebo někde dlouze skladoval tak ho využiji na tento skleník, nebo místnost či jak to nazvat, v současnosti je k desce udělaný odpad, přípojka pro budoucí radiatory, přívod studené vody, letos přibyde i přívod elektriky, jak na světla tak zásuvky, zbylo mi dost kabelu a i nějaká ta zásuvka s ochranou ip44, za domem mám docela dost obvodových cihel co již nevyužiji a stará okna, před dvěma lety jsem měnil nová a tyto použiji na tuto místnost, abych vše zkrátil, tak tato místnost bude sloužit podobně jako tvůj skleník na rybky, bude vytápěná z domu, z kotle tak tam budou moci být celoročně, ale zredukuji to na jedno vetší nebo dvě menší jezírka, každé max 1500l, na spodu místnosti bude substrát do něho konečně zasadím tropické rostliny a keříky, kterých je doma poměrně dost, vždy zasadím pecku nebo nějaké semínko a ono se to většinou chytne, místnost bude sloužit jako voliera ke kompletu té stávající 9m dlouhé co už mám, ale v této s jezírky budou vlhkomilní drobní pěvci, což je priorita, ale toto je opravdu hodně vzdálená budoucnost, v jezírkách by měli být ryby na volno bez košů a tam zůstanou svému osudu, mladé co přežijí tak přežijí, ale vzhledem že budou mít členité dno, budou osázené věřím že vždy něco přežije aby se populace udržela, příští rok bych chtěl konečně udělat obvodové zdi, jelikož ty cihly přenáším z místa na místo a všude se pletou, okna mi zabírají část stodoly a tak je aspoň rovněž zužitkuji a tím to prozatím bude končit, 9m volieru jsem tímto způsobem budoval 8let, tato místnost bude něco podobného, bude to otázka dlouhých let.

Jejich jistá a bezpečná lokalita je u Tebe doma Luboši, plus u těch, kterým jsi umožnil je z Tvých odchovů získat, mezi něž patřím též .

Momentálně moje "stádo" čítá 17 ks - 3 dospělé páry a 11 odrostlých mláďat.

V nádrži venku u nich plave stále mračno dafnií, takže nehladoví a snad samice do podzimu mladé teprve ještě dají.

Foto tu nemám, ale náhradou mohu vložit snímek mečovky, která oproti té dřív prezentované X.nezahualcoyotl je skutečně, jako ty mnohé gudeje chladumilná.

Název ti Luboši, ani nemusím uvádět - pro, takového profíka těžkého kalibru, co může druhé učit . Myšleno v dobrém .

myslel jsem si že nikde jiná jejich lokalita nebude, škoda že v mexiku moc na životní prostředí nedbají a díky tomu endemitní ryby mizí a mizet budou, dnes ráno jsem přelovil 7 mladých z chovného hejna, jak se teplota vody ochladila, začínají se gudeovité zase konečně pomaličku množit.

O introdukci tequil jsme psali v e-akvariu. Jiná populace neexistuje. Jak už bylo zmíněno jedná se o endemit velmi krátkého úseku Rio Teuchitlan. Tak krátkého, že se dá prakticky přehlédnout z jednoho místa.

Jestli se najde nějaký článek bude to fajn vždy se rád něco novyho dozvím, popřípadě, je v chovu ještě jiná populace nebo pouze ta mnou výše uvedená?

- byl jsem tam na přelomu 2016/2017
- samotný projekt jsem dále nesledoval, ale určitě bude existovat dokumentace( roční zprávy, koordinátor, atd) k projektu, tenkrát to bylo hodně sledované,
- mrknu se na net, zda tam k tomu něco neni

Tento druh byl přeci od roku 1992 uznán jako v přírodě vyhynuly, potom se ho pokusili vrátit zpět, je možné vložit odkaz na článek, kde o tom je zmínka? Je to jiste zajímavé čtení a určitě si ho mnoho z nás rádo přečte .

- reintrodukce
- nepodařilo se pouze nalézt populaci, která byla původně v projektu označena a vypuštěna, nikoliv druh samotný, v přírodním toku (lokalitě původu)
-

Co jsem četl reintridukce do přírody asi nebyla úspěšná, píší tam že při lovení na lokalitě kde byli vypuštěny se zatím po několika letech nepovedlo odlovit žádný exemplář. Každopádně by bylo fajn kdyby se populace v přírodě udržela, v roce 1992 vyhynula a od té doby se lokalita jistě změnila, navíc v Mexiku, kde se k přírodě a životnímu prostředí zrovna moc dobře nechovají.

LubošJedlinský napsal:.. samec zoogoneticus tequila z lokality RIO TEUCHITLAN MEXICO
- endemicky se vyskytující druh ryby
- již několik let v záchranném programu, zastoupena byla i Česká republika
- v současnosti je chov (reprodukce) centrálně veden, přímo z lokality

bude fajn když jsem někdo přidá nějakou tu fotku nebo napíše poznatek okolo chovu, popřípadě jak má zařízené akvário, ať se můžeme inspirovat.
na fotce kouzelná minimečovka bez meče xiphophorus pygmaeus, byli doby kdy jsem jich měl stovky, v současné době u mě přežívá jen malá skupinka o třech samicích a dvou samcích, už rok jsem neviděl mládě, je téměř jisté že tento druh v mém chovu vymizí, měl jsem skupinku ve velkém chovném koši, zkoušel jsem několikrát změnit akvárium, dal i do akvária s nižší teplotou, změnil jídelníček ale nic nepomohlo, nevím co zapříčinilo tento zvrat a přestali se ve stejných podmínkách tytéž ryby množit, každopádně aspoň přidám pár fotek pro potěchu oka.

Také jsem rád za toto vlákno a děkuji Lubošovi za jeho oživení. Nešlechtěné živorodky mi jsou velice blízké a hodně se mu líbí. Bohužel z časových, prostorových ale i zkušenostních důvodů se jim nemohu více věnovat. Ale všechny Lubošovi příspěvky jsem si rád přečetl, byly pro mne zajímavé a přínosné. Sám mám jen Elgansky, Limie a Xenotoky (některé přímo od Luboše Jedlinského) a věřím, že do budoucna nezůstane jen při nich.
Luboši, ještě jednou moc děkuji za osvětu tohoto tématu

Tohle je super téma, jedno z nejlepších tady na fóru, divoké živorodky jsou pomalu poklady akvaristů. Byla by rozhodně velká škoda na tohle vlákno zapomenout. momentálně mám ve svých pár malých nádržích H. formosa, N. elegans (se kterými teď 1. týden bydlí P. tico a zatím bez problémů) a P. wingei campoma no.25. Živorodkám zdar a divokým zvlášť !!!

Quintana atrizona LAGUNA LA JICOTEA ISLADE LA JUVENTUD CUBA, endemitní druh maličké živorodky, v chovech se stále jedná o poměrně raritní druh, nejspíše proto že to není jednoduchá záležitost, je to s nimi jako na houpačce, nějaký čas se jim daří a množí se i když díky malému počtu mladých, které samice porodí se hejno rozrůstá mnohem pomaleji než je tomu běžné například u šlechtěných gupek, pak z ničeho nic přijde období a ve stejných podmínkách se přestanou množit, je dobré je držet v teplejší vodě okolo 24 stupňů s krátkodobým poklesem na 20 stupňů a krmit velmi pestře s ohledem na velmi maličké samečky drobnou potravou, mladé si ve většině případech žerou, je tak lepší nechat rodit samičku v porodním boxu, nebo mladé z chovného akvária co nejdříve po jejich objevení odlovit.

na fotce samec zoogoneticus tequila z lokality RIO TEUCHITLAN MEXICO 1992, upřímě jsem nikdy nenarazil na jinou lokalitu odchytu, i v zahraničí se nabízí pouze tato, pokud by někdo věděl o jiné lokalitě ať sem tuto informaci doplní, mě osobně to zajímá.

to není úplně tak pravda, xiphophorus nezahualcoyotl, česky mečovka horská obývá horské vody až do výšky 1300m nad mořem ve státě Michoacán de Ocampo kde se udávají průměrné zimní teploty vzduchu 11-13 stupňů celsia, vysoko v horách okolo 7 stupňů tam už se ale tato mečovka nevyskytuje, nebo alespoň jsem na tuto informaci zatím nikdy nenarazil. teplota je průměrná to znamená že se střídá ještě nižší teplota společně s vyšší, tudíž se jedná o chladnomilný druh, ale jak si uvedl je přizpůsobivý i k vyšším teplotám, letní měsíce mají průměrnou denní teplotu 29 stupňů, to z tohoto druhu činí ideální jezírkovou rybu, samozřejmě by se k tomu mohli vyjádřit chovatelé co v mexiku již několikrát byli a teploty vody tam měřili, byli by to jistě cennější informace než jsem uvedl já vyčtené z článku i když oficiálního.

Vysloveně chladumilná není, jen není choulostivá na výrazné výkyvy, mi zvládaly teploty i +30 st.C.

Podobně odolné jsou i mečíkaté platy X.xiphidium a pro chladnější vodu přez léto venku i přes zimu doma, aby nechřadly a nevyhynuly se hodí hlavně Xiphophorus malinche a X.evelynae.

chladnomilná mečovka s impozantní hřbetní ploutví xiphophorus nezahualcoyotl z lokality RIO OCAMPO, ideální chovanec do zahradních jezírek a potůčků, krátkodobě zvládne podzimní teploty okolo 5-7 stupňů.

O malých akváriích jsem psal tramtě. O Gudeích hodně čerpám od Sorexe.

Ano akvária malá mám to je pravda, hodně z nich je pozůstalost po dědovi, tak že k nim mam jistý vztah, take kdo u mě byl viděl že nějak velká akvária kvůli clenitosti místnosti ani mít nemohu, měl jsem několik velkých akvárií ktera pro mě byla priorita a podle nich se teprve přizpůsobovalo místo pro zbylé akvária.

Zajímavá určitě, bohužel máš na ně malá akvária.
Ale ty vatiaty Rio Tampico...

Luboši perfektní příspěvky.

to je přesně ta kniha, díky ní chovám divoké živorodky, tou to vše začlo). Norbertovi děkuji za krásný koníček

a to je ona, tehdy vysněná kráska z knihy Norberta Dokoupila

rybicky.net/obr/literatura/max/30.jpg

Gudea psí je moc zajímavá ryba.

druh se kterým se zatím peru, množí se mi málo ale naštěstí dostatečně abych si je udržel v chovu, characodon audax z lokality PUENTE PINO SUAREZ je to úchvatná ryba, která si zaslouží být v chovu, v přírodě je jako většina gudeovitých ohrožená.

málo chovaná zajímavá gambusie, gambusia hurtadoi

určitě by bylo škoda kdyby tohle vlákno upadlo v zapomnění, je v něm spousta informací, spousta úsilí chovatelů a milovníků přírodních živorodek, které tomu věnovali hodně času. na fotkách je poměrně zajímavá, masožravá živorodka aloophorus robustus MORELIA 2010 MEXICO, dost možná je již tato lokalita zaniklá, podle informací chovatele, který tuto lokalitu v roce 2010 navštívil a popisoval jak byla zavážena. fotky mají špatnou kvalitu, jsou foceny mobilem, tohle vlákno může být inspirace pro nové zájemce o divoké živorodky, mě kdysi dávno, vlastně už je to více jak 25let okouzlila kniha kde byli divoké živorodky, už si nevzpomínám jak se kniha jmenovala ale na obalu byla tehdy pro mě neznámá a neskutečně krásná limia nigrofasciata a právě tyto články mě vedli k tomu abych si opatřil své první druhy, ty vlastně pomalými krůčky sbírám do dnes, tím chci říct že někoho může okouzlit toto vlákno stejně jako mě kniha před 25 lety a dá mu impuls si nějaký ten druh opatřit.

Jirka byl zablokován, protože překročil únosné meze. Kdyby se řídil pravidly, které napsal na facebooku, nestalo by se to.
Co když je Luboš ten "nový kádr", který se ujme kormidla. Možná by nebylo od věci mu pomoci. Nejde ani tak o lidi, ale o ty rybky!

Ano, dalo by se o tom psát obrovské množství velmi cenných informací a ty rybky si to jisto jistě zaslouží, ale kdo by to dělal.

Z minulosti hlavní propagátor a zakladatel tohoto tématu Jirka Ščobák, byl z členství na rybicky.net vyhozen, nebo přesněji jeho profil zablokován a těch, několik málo na toto hobby zaměřených vyznavačů, má dost svých starostí s plně využitým osobním časem, natož, aby měli kdy se ještě navíc s vypětím posledních sil zabývat spisovatelskou činností.

Nebýt tomu tak, pak by se sami dávno angažovali.

Luboš je ještě mladý, činorodý, plný nadšeného elánu a předpokládal jsem, že to bude on, co nenechá "vlákno" upadnout v hluboké a trvalé zapomění, ale přijde doba, kdy se i jeho vyhodnocování a mentalita dost možná změní.

Ve skutečnosti jsem čekal, jestli se samovolně objeví nové kádry s úmyslem ujmout se kormidla, bez přispění profíka.

Proto jsem nechtěl, aby Luboš téma oživoval, s myšlenkou mu to, už minulý měsíc navrhnout.

Neudělal jsem to předsevzetí a stalo se ...

Na facebooku se občas zajímavé příspěvky v uzavřených skupinách o tom všem dají vyhledat a zájemci se tam mohou přidat a s ostatními účastníky o divokých živorodkách diskutovat. 0

Díky. A taky ráda čtu tohle téma.

0 napsal:
Luboši, neměl jsi to tu oživovat, hezky to téma tu usnulo, ale samozřejmě nemůžu tě, nikterak něčím omezovat.
A proč? Já jsem rád, že to Luboš oživil. Vždyť si to ty rybky zaslouží, aby se o nich vědělo.

Mají přibližně velikost samic pavího oka.
youtu.be/…

Jsou to pěkné ryby, ale v chovu ne zrovna lehce udržitelné, což je důvod, proč se, ani po letech běžně nenabízí a to se odráží i na jejich ceně.

Snažil jsem se je sehnat, již dávno a před, několika lety po nemalém úsilí, je z Německa nakoupil po 11 euro za kus.

Z počátku se mi je dařilo úspěšně množit, ale po dvou letech nastal zvrat a při ztrátě samců, kdy mi zůstaly z posledních mladých pouze samice, nebylo možné je rozmnožit a vyhynuly.

Jakmile se objevila nová šance je získat, tak jsem je nakoupil v Německu znovu.

Z následného odchovu jsem pro jistotu zachování dostupnosti druhu potěr poskytl dalším chovatelům, s nimiž udržuji vzájemnou spolupráci.

Luboši, neměl jsi to tu oživovat, hezky to téma tu usnulo, ale samozřejmě nemůžu tě, nikterak něčím omezovat.

Tyhle X. variatus RIO TAMPICO jsou opravdu krásné. Fotka možná trochu zkresluje, přijdou mi drobounké, jak jsou veliké?

jeden z nejnovějších přírustků do chovatelské rodiny plat přibil raritní druh xiphophorus milleri z lokality LAGUNA CATEMACO

dlouho se tady nic nedělo, sám jsem to pro nedostatek času také zanedbal ale přijde mi škoda aby toto vlákno plné informací upadlo v zapomnění, tak přidávám pár novějších fotek velmi krásné a málo chované platy xiphophorus variatus z lokality RIO TAMPICO, jedná se z mého pohledu o jednu z nejkrásnějších divokých plat co jsem měl možnost vidět, jsem proto rád že ji můžu mít v chovu.

Wischnat - Atlast of Livebearers
Jacobs - Livebearing aquarium fishes
Meyer, Wischnat, Foerster - Lebendgebärende Zierfische

Ahoj, máte někdo zkušenosti s dobrou zahraniční knihou o živorodkách ? Něco podobného jako je např. kniha od Norberta Dokoupila.

Dnes ráno zjištěný potěr v porodním boxu u samičky allotoca diazi RANCHO EL MOLINO MEXICO, konečně můj druhý vrh, hejno se pomaličku rozrůstá.

1.1.2020, vražedná krása - čerstvě narozené štiky belonesox belizanus.

kdybych choval 70 druhů zvířectva, asi bych se zbláznil, kdybych měl ke každé nádrži dělat prezentaci

Tak tohle mi, prosím, objasněte, jak se tak stalo, že nemáte žádnou aktivní prezentaci, ale chováte víc než 70 druhů rybek?!

zde je můj seznam, u některých druhů není stav stabilní a spíše spěje k neuspěchu kvůli malému počtu jedinců, nebo stejnému pohlaví.

1 Xiphophorus nezahualcoyotl OCAMPO,

2 Xiphophorus montezumae RIO TAMASOPO

3 Xiphophorus alvarezi RIO DOLORES GUATEMALA,

4 Xiphophorus pygmaeus,

5 xiphophorus pygmaeus RIO HUICHIHUAYAN,

6 xiphophorus continens RIO FRÍO MEXICO,

7 Jenynsia lineata,

8 Phallisthys tico,

9 phallichthys tico LAGO ARENAL COSTA RICA,

10 Phallisthys amates,

11 Phallisthys quadripunctatus PANAMA 2017

12 Zoogoneticus tequila RIO TEUCHITLAN 1992 mexico,

13 zoogoneticus purhepechus CANAL MAGDALENAMEXICO 2010,

14 Chapalichthys pardalis TOCUMBO,

15 chapalichthys encaustus LAGO DE CHAPALA MEXICO,

16 Goodea gracilis OJUELOS DE JALISCO MEXICO,

17 Xenophallus umbratilis LAGO ARENAL COSTARICA,

18 Poecilia salvatoris,

19 poecilia windei EL-TIGRE,

20 Xenotoca melanosoma RIO AYUQUILA MEXICO

21 Xenotoca doadriroi San Marcos 2012,

22 Xenotoca lyonsi RIO TAMAZULA,

23 Limia tridens,

24 Gupky Dunaj,

25 Aloophorus robustus MORELIA MEXICO 2010,

26 Skiffia multipunctata TANGANCICUARO,

27 Belonesox belizanus,

28 Quintana atrizona LAGUNA LA JICOTEA ISLADE LA JUVENTUD CUBA,

29 Xiphophorus evelinae RIO NECAXA,

30 Xenoophorus captivus BLEDOS MEXICO 2010,

31 Neoheterandria elegans RIO TRURANDO COLUMBIA,

32 Alfaro cultratus,

33 Poecilia obscura OROPOUCHE RIVER TRINIDAD,

34 Poeciliopsis prolifica MEXICO,

35 Gambusia holbrooki UNYE TURECKO,

36 gambusia vittata,

37 gambusia hurtadoi,

38 gambusia affinis,

39 Phalloceros caudimaculatus reticulatus LA ROSADA PARAGUAY ,

40 Girardinus falcatus TRINIDAD SANCTI SPIRITUS CUBA 1988,

41 girardinus falcatus SANDINO, PINAR DEL RIO, CUBA 2018,

42 Girardinus metallicus VARADERO CUBA,

43 girardinichthys viviparus CHAPULTEPEC,

44 Brachyrhapsis roseni,

45 neotoca bilineata EL PRESSA COINTZIO MORELIA MEXICO 2010,

46 Heterandria formosa,

47 Heterandria formosa ZLATÁ,

48 Skiffia francesae SAYULA JALISCO MEXICO,

49 Iliodon whitei RIO TAMAZULA,

50 Iliodon whitei,

51 Poeciliopsis gracilis RIO DEL ORO,

52 Micropoecilia picta RED,

53 micropoecilia parae melanosoma,

54 Poecilia reticulata EMBALSE MACHANGO,

55 Ameca splendens BALNEARO RIO TEUCHITLAN JAN DE MOORE MEXICO 2000,

56 Xiphophorus variatus RIO PANTEPEC,

57 Neoheterandria tridentiger LOS CERNITOS PANAMA 2017,

58 Characodon lateralis DURANDO LOS BEROS

59 Cnesterodon decemmaculatus RIO YI URUGUAY 2016

60 characodon audax PUENTE PINO SUAREZ,

61 allotoca diazi RANCHO EL MOLINO /PATZCUARO, MICHOACAN/ MEXICO,

62 allotoca meeki LAGO DE OPOPEO, AQUALAB MEXICO,

63 poecilia chica,

64 limia nigrofasciata,

65.xiphophorus variatus PUENTE ESCALANAR,

66.xiphophorus variatus TAMPICO,



halančíkovci:

aphanius mento EIN FESHKHA ISRAEL,

aphanius villwocki PASHA ABBASALIM,

aphanius danfordii SOYSALLI,



hlavačky:

brachygobius doriae



krevetky:

brachydanium dayanum,

neocaridina denticulata WILD,

neocaridina heteropoda red cherry,

halocaridina rubra,

atrizony měli teď docela dlouhou pauzu ale už tam mám na 15ks mladých a tři chovné skupinky odhadem přibližně 30-40ks s převahou samců, jsou to trošku potvory, jak neodlovím během chvíle mladé co se narodí tak i v tom třetím a nejvíce zarostlém akváriu jich zbyde velmi málo, soudím z toho že nad 1cm velikosti přežije 1 maximálně dvě mladé z vrhu, který čítá přibližně 12-15 mladých, tak že je dokáží trpělivě pochytat během tohoto období, když to nepropásnu tak gravidní samičky odlovuji do porodních boxů ať je větší šance, občas nechám rodit samičky úmyslně v akváriu aby si zcela na potěr kolonie neodvykla.

Dlouhodobě upřímně závidím .

Jak jsi na tom s Quintana atrizona? Já sice mám za poslední dva měsíce možná přes deset mláďat, která žijí a rostou, ale nemnoží se nijak výrazně. Tica jsou lepší.

ano divokých živorodek je opravdu hodně mám malou odchovnu a i tak v různých počtech na 70druhů.

Ahoj Luboši, už jsem si díky Jirkovi vybral Phallychthis tico. Musím ale uznat, že těch živorodek je mnohem víc k mání, než jsem se původně domníval díky za tipy

do takového maličkého akvária můžou přijít například neoheterandria elegans chovná skupinka, či vzácnější neoheterandria tridentiger, popřípadě quintana atrizona, pokud by tam měl být jen potěr tak se rozmanitost druhů navyšuje téměř na jakýkoli druh, dle velikosti tam však budou různě dlouhý čas.

Paráda.
Líbilo by se v tom potěru Phallychthis tico. Mohl by v tom vyrůst a menší populace by se udržela dlouhodobě. Vodu jen dolévat. Grindal a Walter Worms.
rybicky.net/fotogalerie.php…
Dal by se i párek elegansek. Nebo Girardinus falcatus. Na formosky zbytečně teplé. Poeciliopsis prolifica jsou náročné na krmení.

Aktuálně dvě mečovky kvůli zaběhnutí

Ukaž fotku akvária.

Možná bych něco měl, ale potřebuju to vidět.

Ahojte,
založil jsem si další nádržku z přebytků. Aktuálně slouží jako sběrné místo přemnožených levatek a zároveň také jako chovná stanice těchto šneků (pár jich sem tam vytáhnu a rozmáčklé hážu do Třicítky krevetkám ) je to 15litrů bez filtru, se stálou teplotou 24 stupňů.
Konečně k jádru věci, jsou nějaké divoké živorodky, které bych mohl do takto tiťerné nádrže dát, aby neživořily a měli se fajn? Vím, že živorodky kde kdo chová v různých akvárkách (někdy až nevhodných). nechci to ale nutit přes jakoukoli cenu....
Děkuju za rady.

Kdyby se mi ještě rozmnožily Micropoecilia picta, mohl bych říkat, že poslední tři měsíce byly úspěšné na 100%:

Phalloceros caudimaculatus reticulatus - mám jich stále plno - beze změn. Superplodná, zdravá a udomácněná populace.

Xenotoca doadrioi - stále velké hejnko, opět se trochu namnožily, mohl bych jednomu člověku vyexpedovat tak 10 ks potěru. Akvárium s nimi vypadá s rostoucí sagitárií stále lépe a lépe.

Limia perugiae - silné hejno beze změn. Stále platí, že přestože mám odkryté akvárium a dolévám 2 cm pod okraj, nevyskočila nikdy ani jedna. Což je zajímavé, protože když je chytám a manipuluji s nimi, skáčou perfektně.

Quintana atrizona - za poslední měsíc jsem posbíral asi 12 mláďat a některá už i vrátil zpět. Mohlo by být líp, ale je to lepší, než když se nemnožily.

Phallichthys tico - mám jich dost - beze změn.

Phallichthys amates pittieri - mám víc mladých, zítra budu expedovat prvnímu člověku prvních 6 kusů potěru. Myslím, že se v akváriu pod stolem dobře udomácnily.

Micropoecilia picta - mám bohužel poslední samici a posledního samce, samici držím zvlášť, vykrmuji ji a čekám, až porodí. Poslední naděje.

Girardinus falcatus - stále solidní skupinka. Beze změn.

Girardinus metallicus - rozmnožily se mi a mám pocit, že budou ok! Bez úhynu.

Heterandria formosa - stále stejné - stabilní populace v jedné kouli a jedné váze, množí se, ale na rozdávání to není.

Neoheterandria elegans - stále stejné- pár kusů v jedné kouli na chodbě.

Neoheterandria tridentiger - poslední samička čeká na věnování.

Priapichthys nigroventralis - od minula jsem dostal pár od 0, stále je mám, ale samička je zase samec. U těchto ryb se někteří samci odmaskovávají až později. Blbé. Milan Murko má dva páry, uvidíme.

Skiffia francesae - stabilní populace.

Poecilia salvatoris - už se mi zase množí. Jsou menší, ale jeden sameček se vybarvuje i tak. Dnes jsem expedoval 7 kusů potěru.

Scolichthys iota - stále žijí, akorát, že z deseti jsou jen 3 samice. Ale vypadají pěkně všechny. Snažím se je krmit i jiným krmivem, než jsou grindal a háďátka.

Xenophallus umbratilis - jedna samice byl samec, takže mám z Antwerp tři samce a jednu samici. Milan Murko k nim dodal 5 kusů potěru. Pak samice porodila a jedno mládě přežilo. Z druhého vrhu jich vidím 7 a už to vypadá dobře. Zajímavé je, že grindal plivou a po háďátkách se mohou utlouct.

Poeciliopsis prolifica - stabilní populace beze změn.

Poeciliopsis gracilis - jediný úhyn ze všech zisků za poslední měsíce - jedna samička. Zbývá mi druhá samička a dva samci. Vypadají být ok.

Dunajské gupky - samozřejmě stále jich mám plno. Po napsání článku o nich registruju vyšší znalost u veřejnosti scobak.blog.sme.sk/…

Je to podobné, jako u plazů, takže přímo řasou to není. Mnoho ryb se řasami neživí a efekt je stejný.

Nie na ryby ale skôr na riasy.A práve dostatok čerstvej riasy naopak pôsobí tak blahodárne na ryby.Kedže tieto žiarenia podporujú metabolizmus vápnika,chuť žrať a reprodukčné chovanie.Ryba veľa žerie,vďaka dobrému metabolizmu vápnika sa aj dobre vyvíja a rastie.Okrem toho má z rias dostatok ďalších dôležitých látok.

... s jednou akvaristkou z Německa a u Quintana atrizona jsem citoval Norberta Dokoupila a jeho názor, že tyto ryby, pokud mají větší akvárium, než 30l, bývají dlouhodobě podvýživené. Dostal jsem zajímavou zpětnou vazbu. Testuje UVA a UVB lampy. Podle něj zvyšují tempo růstu mladých ryb a prospívají stabilitě. Myšlenku dostali od asijských chovatelů, kteří říkají, že tyto lampy mají na ryby pozitivní vliv.
Nevýhoda je, že rostou víc řasy.

Zerovo letnění asi dosáhne podobný efekt.

Pro doplnění informací vložím foto skleníkové nádrže, kde divoké pecilky ostrotlamé, byly od začátku června do začátku října umístěny.

Takový letní pobyt rybám svědčí.

Samozřejmě, každý to realizovat nemůže.

Jj, mám jen 8 nádrží a rybky držím jednodruhově, vše divoké živorodky. Chci mít z chovu radost, tak vždy dám přednost těm, které mají v běžném chovu šanci prosperovat. Kdyby jste je neukázal na FB, tak se k nim asi nedostanu(burzu jsem neměl jinak v plánu )

Chtěl jsem sem přispět i snímkem, již zapomenuté přírodní formy Poecilia sphenops, ale jakmile se k akvárku přiblížím s mobilem, tak se rybky začnou schovávat.

Velmi ostražitě reagují na nezvyklé dění, takže nic moc z toho focení nebylo.

Foto: Poecilia sphenops Wild

Tak to jsem moc rád a potěší, když je zákazník spokojen.

Práce s odchovech a propagace této populace, nebyla marná.

Mám to domů z výstaviště 10 min. pěšky a šel jsem si cíleně jenom pro ně a viřníka na krmení potěru říčanek. Měl jsem je dvě hodiny v 10l nádržce na aklimatizaci a na pozorování, žádné špatné kusy jsem nenašel. Po přesunutí do 94l (zhruba 75 čistý objem vody, 1 rok staré akva, obydlené pouze čtyřma japonicama) se hned dali do průzkumu, žádné tendence se schovávat. V jednu odpoledne jsem je už krmil, parádní podívaná-je jich fakt plná nádrž a taky se začali barvit, stres z nich evidentně spadl. Děkuji Pavle naprostá spokojenost. Ať se daří!

Přežily transport všechny? Ony hůř snáší převoz a nemusí to každá vydržet. Chov je obdobný, jako u šlechtěných forem.

Zpět domů jsem nevezl žádné, všechny se za tu výhodnou cenu prodaly a v akváriu ve vyšším počtu lépe vyniknou.

Pokud se mezi nimi vyskytne, nějaká nekvalitní, tak ji raději odstranit. Bylo jich dost přes stovku a v tom počtu jsem při odlovu mohl horšího jedince přehlédnout.

Až se ty ryby zabydlí, tak by měly na fotkách vypadat líp.

Přeji úspěšný chov.

Dnes koupena(za snad až symbolickou cenu) na burze v OV od 0 skupina cca 30ks pecilek přírodní formy, tak snad se jim bude dařit

Detrit v této váze je hodně, hodně starý, ani ho neodsávám. Vodu spíš neměním, než měním a ne víc, než 15 %. Děkuju za tip s jinou rostlinnou nádrží. Taky sem mohu dolévat převařenou, vychladlou vodu. Krevetky dodám. Teplota vyšší, než 21 tu není problém. Krmení taky ne (už jsem je měl), je ale pravda, že ze všech ryb, které jsem kdy měl, je jejich krmení nejtěžší.

Nedělej velké výměny vody, raději, ať při tom malém zarybnění mají starou vodu a jen za odsátý detrit ze dna dolij o podobné teplotě z jiné rostlinné nádrže, to množství, co odebereš.

Samozřejmě u nich musí být dostatek vegetující flóry v druhovém zastoupení, jak jsem, již dříve informoval a na hladině může být menší porost trhutky - riccia f., kterou mi krevetky nežraly, tak jako ricciocarpus n. a klidně i Lemna trisulca.

Mám u nich krevetky na udržení čistoty. Plži víc kazí vodu.

Krm v malých dávkách častěji a to živým i sušeným prachovým krmivem.

Teplota do +26 st.c., jim stačí, ale nenech ji klesnout pod +21 st.. Bude-li se jim dařit, tak by ta dospívající samice mohla koncem října, nebo v listopadu dát potomka-y.

0 mi zaslal jeden pár Priapichthys nigroventralis, takže je od pondělí opět mám. Dal jsem je do jedné vázy a žijí.
Pokud nepočítám akvária na chodbě - mám všechny nádrže plné.

Samička říčanky začala rodit pod dohledem samečka. Odlov začíná

Pokud by měl někdo zájem o živorodky trpasličí, mohu vzít pár mladých ryb na burzu v Ostravě tuto neděli,populace se mi za 6 měsíců zdesetinásobila .Daruji,popř.vyměním za rostliny, krmení nebo jiné divoké živorodky.

Phalloceros caudimaculatus reticulatus - mám jich stále plno.

Xenotoca doadrioi - stále velké hejnko, ale mláďat je trochu méně, poté, co jsem vyexpedoval skoro 30 kusů.

Limia perugiae - stále silné hejno.

Quintana atrizona - sem tam najdu mládě, ale asi si je žerou

Phallichthys tico - mám jich hodně.

Phallichthys amates pittieri - předevčírem jsem je sestěhoval všechny do akva pod stolem. Asi 11 ryb, z toho 3 z původních šesti stále žijí. Pomalu se množí, myslím, že bude dobře.

Micropoecilia picta - stále mi zbývají tři páry, rozdělené do dvou akvárií. Nemnoží se, ale jedna samice slibně kyne. Hodně je krmím. Držte palce, aby si nežraly mladé!

Girardinus falcatus - stále ve 12l, stále kvalitní skupina. Množí se.

Girardinus metallicus - poté, co jsem rok držel poslední samici a ona na severním okně odmítala uhynout, dal jsem k ní od Milana Murka samce a pár kusů potěru. Žijí v identicky velké kouli vedle G. falcatus. Uvidím.

Heterandria formosa - stabilní populace v jedné kouli a jedné váze, množí se, ale na rozdávání to není. Musel bych je mít ve větším.

Neoheterandria elegans - pár kusů v jedné kouli na chodbě a sleduju je sporadicky.

Neoheterandria tridentiger - poslední kus, asi samička. Slíbil jsem ji věnovat Jože Vrbančičovi, až se objeví. Kvůli kanibalizaci mláďat to není druh pro mě. Z lidí, kterým jsem je dal, je dovede množit 0. Milan Murko nechal svoji nádrž s nimi ještě víc zarůst a aktuálně jich má plno.

Priapichthys nigroventralis - vše, co mi zbylo, byli samci. Potvrdil to Zdeno Pichlík z Dunajskej Stredy, který je kdysi choval a kterému jsem dal své poslední kusy. Takže je aktuálně nemám.

Skiffia francesae - populace je v pořádku, ale poté, co jsem nedávno vyexpedoval 19 kusů potěru, je nemám zrovna na rozdávání.

Poecilia salvatoris - zbyla mláďata, která se dál množí, takže je v tuto chvíli držím. Jak bude vypadat stabilita v budoucnu, uvidím.

Scolichthys iota - včera jsem dostal od Joao Monteira z Antverp 10 kusů. Měly by prosperovat, držte palce!

Xenophallus umbratilis - včera páry od Joao Monteira. Vypadají být aktivní a v pohodě.

Poeciliopsis prolifica - stabilní populace, pomalu se množí, což jsem rád, protože se nějakou dobu nemnožily a Ivo Žídek mi musel dát pár kusů na postrčení.

Poeciliopsis gracilis - včera dva páry od Joao Monteira. Když jsem je ale nechával zvyknout si na nižší teploty před umístněním do koule, jeden samec mi vyskočil a přišel jsem na to až po nějaké chvíli. Žije, ale netuším, jak dopadne. Nicméně i jeden samec a dvě samice jsou ok.

Dunajské gupky - samozřejmě plno. Moje značkové ryby.

Moc držím palce a věřím že ač to bude dlouhá cesta, nakonec dobře dopadne.

Harpunár je mimo ohrožení života a čeká ho náročná rehabilitace, aby mohl zase začít žít. Jeden trombus se podařilo rozpustit, druhý se musel odstraňovat. Komunikuje částečně, na pravé straně začíná víc hýbat prsty. Nechal jsem ho přes jeho partnerku pozdravovat od Milana Murka, Luboše Jedlinského a 0, kteří psali soukromě a mikig, který napsal sem.

www.youtube.com/…

Z této zprávy mě mrazí, doufám že se brzy za mnou zastavíš a budem dlouze hovořit nejen o rybách, tak jak tomu bylo před pár týdny. "Ivoši" drž se. Jedla

Ajaj,proto jsem jej včera na burze v OV neviděl. Držím palce ať nám může ještě dlouho nabízet své krásné rybky.

Kdo znáte Ivo Žideka, Harpunára - myslete na něj. Je ve vážném stavu.

Letní sezóna, spousta živého krmiva, spousta potomstva.

Tento týden probíhá perioda chladnějších dnů a citelněji klesají ranní teploty, tak jen varovně upozorňuji chovatele, co mají venku umístěné choulostivější druhy ryb, aby si tyto poklesy pohlídali a při nejhorším, alespoň část obsádky přemístili na přechodnou dobu do krytého prostoru, nebo nad hladinu dali fóliové krytí a podobně si chovy zabezpečili.

Dnes v pět hodin ráno byla teplota vody v mých venkovních letnících rybníčcích jen plus patnáct stupňů, což je skoro hraniční hodnota pro přežití pavích oček, aby následně nepodchladly a neonemocněly .

Přes den, když je zhruba plus dvacet, se voda tolik nenahřeje a v některých oblastech to může klesat i pod těch uvedených patnáct st..

Včera jsem z venku do baráku sklidil akorát Micropoecilia parae, které mám v přenosném škopku, takže to přenesení bylo rychlé a snadné. Jiné náchylnější druhy - neoheterandrie, limie, různé typy pavích ok a další, mám ve skleníku, kde je příznivější mikroklima.

Mohl jsem tam s tou nádobou přemístit i minipecilky, ale tím bych si tam mohl zavléci vajíčka vážek z venku, které decimují rybí potěr, což se mi, už letos přihodilo. Na tuto možnost nezapomínat, když se tím bude, kdokoliv zabývat.

Včerejší večerní snímky přenosných chovných škopků. Víc nemám nyní v práci čas to popisovat.

No pokud by bylo možné je zítra z ostravské burzy po někom poslat do Bratislavy, tak bys je mohl vyzkoušet prakticky velmi záhy po svém přání. Buď bych poslal živé dospělé, nevím, jestli celodenní pobyt v sáčku ten převoz přežijí, nebo násadu v podobě vajíček, které by sis nechal v něčem vylíhnou. Ale bez většího objemu - dostatku zelené vody a bakterií, nevyrostou a je neudržíš. Voda při odchovu se musí obměňovat ze stejných důvodů, jako u ryb.

Ty sladkovodní artemie bych rád vyzkoušel.

Sladkovodní tropické žábronožky, využívané k biologické filtraci vody. Voda v nádrži s chovnými síťovými sekcemi, v nichž žábronožky jsou odchovávány, je naprosto průhledná, i když předtím byla zelená. Řasy na dně slouží za potravu umístěným plžům Taia naticoides, které z úkrytů vylézají hlavně v noci.

máš to moc hezky udělané, takové venkovní zázemí by se mi také líbilo, určitě se do toho do budoucna pustím, letos však ne, dokončuji 9m dlouhou voliéru pro papoušky, klimatizaci jsem také nemusel řešit žádný rok, mám kamenný dům a velmi silné zdi, problém nastal až v loni kdy jsem celou rybárnu zateplil polystyrenem kvůli zimnímu vytápění, ne a ne to vytopit, nicméně mě nenapadlo, že takový vliv na přehřívání to bude mít v létě v loni v akváriích 32stupňů což mi velmi oslabilo chov některých druhů, letos jsem začal klimatizovat raději s předstihem na 22 stupňů, později to zvednu na 24stupňů až se ochladí voda, je to příjemější i pro mě když tam celé dopoledne čistím akvária jako třeba dnes.

I ve skleníku ryby nehynou, přesto, že jsem tam naměřil teplotu vody i 41st., ale později se rozrostou vysazené okurky a vodní rostliny, které zastíní hladinu a nebude to tolik stoupat, ani za venkovního vedra. Vyšší teplota vyhovuje vysazeným Poecilia velifera, P.sphenops, P.salvatoris, P.caucana, Xiphophorus milleri, Phal.quatripunctata i Limiím tridentiger a perugiae, plus jiné. Vodu tam čistí krom dafnií i sladkovodní žábronožky, které jsou ve filtraci mimořádně výkonné.

Naštěstí tohle řešit nemusím. Venku sice v kamplech stoupá teplota vody blíže hladiny i přes 30st, ale ryby se mohou zdržovat i ve ve větší hlubině, kde je chladněji a přežijí tyto výkyvy v denním ohřevu a nočním ochlazení. Jediné ryby, co se mi v těchto dnech venku neosvědčily, jsou Priapichthys nigroventralis, vysazený potěr uhynul, což při jejich velké vzácnosti, nedostupnosti a tržní ceně je velmi citelná ztráta.

Včera jsem musel umístit do rybárny klimatizaci, už začala nebezpečně stoupat teplota v akváriích, klimatizací jsem nastavil na 22stupňů a počítám než se akvária na tuto teplotu ochladí potrvá to nějaké 4 dny, v loni jsem ji umístil pozdě a chovy se velkými úhyny některých na teplotu citlivějších ryb nebezpečně oslabili

Teplota stoupala postupně a těch 28°C je pro mé xenotoky asi maximum, ale je fakt, že mám, tedy měl jsem, dost přerybněno a je tam (bylo - důkladně jsem s krvácejícím srdcem protrhal)spousta rostlin, které v této teplé noci asi zapůsobily také negativně.

He? Uff!
Utíkal jsem změřit teplotu. V hlavním 112l akva bez filtrace s X. doadrioi mám 24,5°C (po výměně 10% vody před chvílí), v 5l elementce s potěrem bez filtrace, která je na skříňce výš, 26°C. Žije to.
Nestoupla ti teplota nějak skokově?

Dnes v noci mi uhynulo cca 25 ks Xenotoca eiseni, další s příznaky dušení zachránila rychlá výměna
části vody za studenou a ochlazení - teď je venku 14°C, polovina hodnoty včerejší teploty.
Teplota vody v akvariu před výměnou byla 28°C, nejvíce byly postiženi velcí dospělí samci, kupodivu
největší samice přežily.

Mladá xenotoca odpočívající na listu echinodoru.

Období letnění se nezadržitelně blíží a je nejvyšší čas mít vyčistěny a k napuštění vody připraveny sezónní jezírka a jiné nádrže. Po Žofii se otepluje a to rozvoj všeho podporuje. V předposledním týdnu května se má vše potřebné připravit, aby se v těchto odchovnách do konce měsíce května ustálila rovnováha, vsazené kytky začly vegetovat, plankton rozvíjet a voda po napuštění dostatečně prohřála. Kdo chce dosáhnout kvalitních odchovů u gudejí, jenynsií, gambusií, phallocerů, formósek, P.tico, severních druhů mečovek a plat, včetně X.variatus i X.xiphidium, tak by tuto možnost neměl opomíjet. Do nádrží pod krytem - fóliovníky a skleníky, je vhodné umístit všechny druhy a variety od skupiny ryb označených, jako molly, limia, jižní a choulostivější drobné druhy mečovek, plat X.maculatus, paví očka s endlerkami a jiné na teplejší i vyrovnanější poměry bez velkých výkyvů náročnější druhy. Je velká pravděpodobnost, že, některé živorodky potřebují být vystaveny účinkům přímého slunečního záření a příjmu na hladinu padajícího miniaturního hmyzu a rostlinného pylu, aby jejich v zajetí chovaná populace nechřadla do fáze zániku, což bude platit podle dostupných informací, např. pro minipecilky - druhy micropoecilia, které jsou citlivé na pokles teplot pod +18 st., proto je nutné jistit chovnou nádrž umístěním spínacího ohřívače vody. Venkovní chovy nutno pravidelně kontrolovat a hlavně zabezpečit a chránit před škůdci, třeba krytím sítěmi. Víc informací není obtížné si na internetu vyhledat.

Dnes mi opět porodily p.gracilis. minule po 18 dnech, dnes po 14, předtím vždy po 16 dnech.
Občas dochází k potyčkám mezi mladými, přetlačují se z boku a přeskakují přes sebe, ale vždycky skončí dřív než zapnu foťák.
youtu.be/…

pro radost oka přikládám pár fotek lokalitních characodon lateralis LOS BEROS DURANGO MEXICO 1981, dvě samičky v porodničce a několik čerstvě narozených potomků, jedná se o můj prvoodchov tudíž pro mě mimořádná událost, v současnosti mám objednané chovné cca asi 20ti kusové hejno bez lokality odchytu.

Nic mimořádného, co by stálo za pozornost, jen pouhá komerce. Různých a mnohdy pěknějších přírodních forem endlerek je plno, navíc nabízené v ceně jednoho eura.

Dobrá cena,P. Wingei z Cumaná lagunas jsem nedávno viděl na aukci a startovali na 5€

Toto by sa milovníkom divokých živorodiek mohlo hodiť: www.shrimp.sk/…
Ide údajne o divokú formu endlerky, objavenú v roku 2013 na lokalite pri meste Cumaná vo Venezuele.

PS: Ak je môj príspevok (z hľadiska možnej reklamy) nevhodný, pokojne ho upravte, presuňte alebo zmažte.

Stejný potěr X. doadrioi, jako z 22.4.

Opravdu se rodí jak na běžícím páse, každý den nějaká přibyde

Imponujicí si samci Skiffia francesae.
/hrozný jazykolam /

Díky moc.

Nechat jen v izolaci. Pokud to bude zdravotním stavem, tak pro léčbu, už nejspíš pomoci není.

Takže by bylo nejlepší je pro jistotu preventivně odlovit a počkat. A nějaké preventivní opatření jako sůl ? Mají s ní elegansky nějaký problém ?

Při nejhorším uhynou a nakazí ostatní, pokud se z toho "vyklube", nějaké parazitické napadení. Mi v sobotu padla samice Neoheterandria tridentiger, co mi poslal J.Š. k osvěžení krve. Vypadala celý měsíc, že je březí a nic. Stejně tak nakonec dopadla předchozí samice a asi i u Luboše Jedlinského se podobný případ stal . Naštěstí ta samice byla samostatně, tak mi neohrozila chov tohoto druhu. Moje vlastní odchované mladé samice začaly rodit a mohl jsem tedy tři páry poskytnout do jiného chovu, aby byla u nich vyšší pravděpodobnost přežití, protože jsou extrémně vzácné. Žerou suché i živé krmení. S eleganskami si jsou dost podobné a mám je v nádržích vedle sebe, samozřejmě dobře zakryté. Teplotu udržuji v rozmezí 21 - 25 st.. Podobnou teplotu držím u Priapichthys nigroventralis, Micropoecilia parae, Xiphophorus maculatus Quatemala a Poecilia velifera. Jiným rybám vodu nepřihřívám.

Podle mě budou mít co nevidět mladé. Takhle hranaté jsem měl některé samičky pravidelně.

Občas se mi to také stane a po pár dnech to zase zmizí, porodem to být nemůže, nerodi jako ostatní živorodky třeba 20ks najednou ale po celý život vždy jedno, dvě mladé za několik dnů, po celý život

Ahoj, nejsem odborník, ale nemůžou být jen před porodem?

Ahoj, mám problém, u dvou samic N. elegans pozoruji neobvykle zvětšené břicho, dusitany jsou na nule, dusičnany na max. 25 mg/l, obě ryby normálně žerou a nevyhýbají se ostatním, krmím artemií a tetraminem. Zbytek ryb (cca 40 mladých různého stáří) je v pořádku. Nějaké rady co s tím ? :(

Iliodon whitei. Mám je teprve dva týdny. Čekám, jestli se rozmnoží. Mají kolem 5cm, tak by snad už mohli

... odchovnička potěru X. doadrioi, který náhodou odlovím při výměnách vody. Aktuálně 7 kusů.

Zkouší jestli by už z toho něco mohlo být...

Mladá Xenotoca doadrioi.

Týdenní mládež je úplně bez zábran, dospělí je nechávají na pokoji

V doprovodu tatínka , nebo že by mlsný strejda

Jasný

V klidu V pohodě

Hezký sou, hned bych je bral. Oni by asi už byli. Nebyly proto, že neměl "zdroj" prodejní kusy. Bohužel na ně nemám místo. A další akvárko se mi zakládat nechce
PS: chtěl jsem dát mrkajícího smajlíka, ale radši jsem se na to vykašlaš

Tak ty mám. Když tak se ozvi. Dám Ti kontakt na zdroj.

Skiffii francesae jsem taky původně chtěl. Nebyly, tak jsem místo nich vzal poeciliopsis. Rozhodně toho nelituju. Každá rybka má něco do sebe.

Malá Skiffia očumuje okružáka

Parádní ameky taky jim připravují nádrž

Souhlas

Ať to plave

Přesně jsi to vystihl

No asi tak, ne každý tu má všechny své nádrže v prezentaci ať se daří Přece se tu nebudeme popichovat, když máme stejné zájmy.

Ne, to jsem rozhodně nemyslel . Jen jestli se mohu zeptat: v kolika l akvárku je máš? Nijak provokativně nemyšleno.
PS:Po dnešku v sobě taky něco mám

Sorry, myslel jsem, že to bylo myšleno provokativně. To je ta gořalka

Jsou to pěkné rybky. Jen tak. Příště nemrkám

V nádrži 80 litrů. Nemám prezentaci

Děkuju, vše v dobrém. S Jirkou jsem v kontaktu, snad by to nějak šlo domluvit. Díky za tip

Zetor napsal: Ty divoké živorodky chováš kde? Docela by mě to zajímalo.
Proč Tě to zajímá? A hlavně na mě nemrkej. To fakt nemám rád

... docela dost potěru Phalloceros caudimaculatus reticulatus a tento pátek večer jedu autobusem přes Prahu dál. Zřejmě i dvěma zájemcům mohu nabalit tak 10 kusů.
Jen jsou to tedy rybky náročné na teplotu vody. Od podzimu do teď měly 18-20°C a prospívá jim to. Přes léto je držím do 24, v největších vedrech dovedu srazit z 26-27 o dva stupně.

Formosky by se pár našlo (3 kusy potěru a jeden pár), ale netuším, jak je dostat na burzu v Ostravě.

Honzíku a ty chováš kde svoje zoogenoticus tequila, to by zase zajímalo mě

Já ti to neberu, jenom potvrzuji že se špatně shání. Mám zatím malou populaci šesti dospělců a nejspíš jen kolem pěti kusů potěru(snad bude přibývat, ale to jeden nikdy neví) a sám si je chci namnožit, tak aby populace dlouhodoběji prosperovala. Jinak bych ti ten potěr nabídl už jen vzhledem k tomu, že jsme od sebe kousek. Ale myslím, že J.Š. by ti mohl něco pustit, má poměrně stabilní hejno zkus ho oslovit. Možná má jak poslat něco příští týden na burzu do OV.

Ty divoké živorodky chováš kde? Docela by mě to zajímalo.

Choval jsem je už v akvaristickém pravěku. O chov jsem přišel z vlastní blbosti. Mám k nim osobní vztah, proto po nich teď jdu.

Jj, kdysi v chovech běžná rybka neboj seženeš. Trpělivost je akvaristova ctnost taky jsem si na ně počkal šest měsíců.

Formosky marně sháním

U mě zase celkem plodný týden, postupně jsem v nádržích objevil přírůstky u Poeciliopsis prolifica, Heterandria formosa a včera u Skiffia francesae

Plodný víkend. Tak jsou doma - Xenotoca doadrioi /San Marcos, Mexiko 2012, M. M. / a Ameca splendens. Jinak všem fajny šmigrust

Ano. Ze stejné lokality

On je jamajcan má ze stejné lokality. Já s tímto druhem, již skončil.

Je to krásná nenáročná ryba, lze ji chovat v jezírku, zvládá podzimní teplotu okolo 8 stupňů, mám je z lokali sayula jalisco Mexico, samičky jsou poměrně velké okolo 8cm.

Je to Skiffia francesae. Mám ji od chovatele z Opavy.

Mohu se zeptat, kde jsi je sehnal?

Tak jsou konečně doma Ameka motýlková je taky v jednání.

Pár kusů navíc mám, ale jsem z Brna...

Zdravím všechny. Nevěděl by někdo, kde sehnat Ameku motýlkovou? Nejlépe Severní Morava, okolí Opavy ideální.

Té plachosti jsem si taky všiml, když jsem je měl ještě volně v zarostlém akváriu tak při příchodu do rybárny se schovali za filtr, jinak přikládám fota všech tří chovných akvárií, Jarda se za mnou staví zítra, říkal mi že k tobě jede.

Na téma P. tico: Dnes dorazil Jarek Maixer, kterému jsi mě doporučil a za chvíli si odveze asi 10 ks potěru. Chtěl jsem mu chytit i jeden pár, ale nejsem toho aktuálně schopen, protože všechny dospělé se drží vzadu a já tam na ně nevidím a ani prostorové nemohu (problém hustě zarostlého akva s hloubkou dozadu 50 cm). Zašmátrám tam rukou, hejnko vyjede dopředu a zase zajede zpátky. Z nějakého záhadného důvodu se objevují vepředu až, když je tma :(.

Určitě je nafotím ale teď jsem akvária dost "prekopal" hustou zeleň jsem vyměnil za chovné PVC koše a ponechal jen pár rostlin v květináčích a v koši huste plovoucí rostlinky, jelikož neprichazel poter, teď už vím že ho stihli sežrat než jsem přišel z práce, respektive když porodili v době kdy jsem v práci byl, s chovnými kosi se situace zlepšila, takto chovám i Quadripunctatus a amates

Tvůrci hodně pracují na tom, aby byly informace co nejpřesnější. Co se divokých živorodek týče, i velmi staré články považuji za velmi přesné. Dodnes.

P.S. Luboši: Prosím, mohl bys dát fotku, jak vypadají akvária, ve kterých chováš tica?

Zoogoneticus tequila RIO TEUCHITLAN - MEXICO 1992, jedná se o velmi impozantní ryby, bohužel by si zasloužili větší rozšíření v chovech.

Zmiňovaný internetový časopis doporučuji, má vysokou úroveň a dá se tam dohledat spousta zajímavých informací, které jsou na internetu často zkreslené, vždy se těším na nové číslo, protože vím že se tam zaručeně dozvím mnoho nových informací.

Ten odkaz na časopis jsem si samozřejmě stáhl a něco přečetl. Třeba ho někdy začno číst celý. Ale abych to shrnul: zoogonetic ještě v přírodě úplně nevyhynul, ale není na tom nejlíp. Děkuji vám za ohlasy

Dík, ještě to promyslím (ohledně místa) a ozvu se.

V časopise Akvárium je spousta jedinečných článku.

Markéto, proč ot. Myslím, že informace o chovu rybek, byť se jedná o expozici v zoo, může být užitečná a inspirující.

Zetore, co ti brání si ten časopis přečíst? Dala jsem ti odkaz a stáhneš si ho zdarma. Najdeš tam informace, jak je zveřejnil a nadále zveřejňuje Omar Domínguez Domínguez z Aqualabu v mexické Morelii - nikdo na světě o těch rybách neví víc Klidně pátrej dál, ale máš to tam v češtině a vysoce aktuální. (To nejaktuálnější prozrazovat nebudu, protože to bude v dalším čísle.)
A omluva, ta reintrodukce proběhla už v roce 2016, ach ten čas letí...


MikiG - Díky, snažíme se. Tequily máme schované ve sklepě, expozice je v plánu - ať nejsme OT

L. J. určitě má nějaké zkušenosti s chovem(dyť je to chovatel a vydělává mu to, ale asi ho to neživí) , ale Markéta je asi trochu na jiné úrovni časopis akvárium si zařaď do povinné četby hodně info, které jen tak jinde nenajdeš

Skvělá práce v Zoo Ostrava, těch nádrží se nemůžu nabažit. Chodím několikrát ročně,přeji hodně zdaru.

www.fishbase.se/… píše se tam, že poslední populace žije někde v rybníků v Mexicu

MikiG: Mám je od Luboše Jedlinského. Podle všeho má s divokými živorodkami zkušenosti
Raviolka: časopis akvárium nečtu. Když jsem pátral tak jsem někde četl, že v přírodě žije jen na nějakém urcitem úseku posledních několik set jedinců. Každopádně me to docela zajímá. Ještě zapátrám sam

Doporučuju číst jiné zdroje než Wikipedia (a neřídit se ani statusem podle IUCN, který je většinou pár desítek let starý). Třeba časopis Akvárium, číslo 34 a 35, kde je psáno o reintrodukci tequil a o jejich historii. Nebo číslo 44, kde bude příspěvek od mexických kolegů, kteří ji reintrodukovali 1.11.2017 a shrnou, jak postupovali a jestli se to povedlo. Číslo 44 ale ještě nebylo zveřejnéné, vyjde do konce dubna
e-akvarium.cz

Abych to shrnula: druh byl skutečně vyhynulý v přírodě, aktuálně stále ještě probíhá několikaletý a značně mezinárodně podporovaný reintrodukční projekt. Mimochodem, od loňského roku každý návštěvník Zoo Ostrava taky přispívá nějakou symbolickou částkou mj. na návrat téhle gudeje do Teuchitlánu

Poslední pozorování 2017 Mexiko-jiný zdroj než P.

Dozvěděl od koho?Specialista přes gudeovité , nebo chovatel specialista co chce vydělávát na nevědomosti.

Toto jsem se taky dočetl. Rozporovalo se to ale s tím, co jsem se dozvěděl. Ověřoval jsem si fakta. Jsem rád, že mohu chovat takovou vzácnou rybku. Dík za ohlasy

Kriticky ohrožená-takže nějaké populace se asi ještě občas nejspíš dají ve volné přírodě pozorovat

en.m.wikipedia.org/…

Když se tu diskutuje - bylo mi řečeno, že zoogoneticus tequila je v přírodě vyhynulý druh. Je to pravda?

Po velikonocích jedu autobusem do Lipska
Teoreticky ale mohu zkusit najít nějaký bus.

A do Liberce ?

Když tak mohu něco do Brna poslat autobusem.

Ďakujem, zatiaľ mám len pár mesiacov staré akvárko bez rýb, ale divoké formy sa mi páčia najviac a hľadal som niekoho ideálne z Brna alebo okolia.

+420737903153 číslo na Pepu. Apropos ty chováš divoké živorodky? Jestli mohu poprosit napiš které.Dík

Zdravím osadenstvo - nemal by niekto z prítomných kontakt na Josefa Tomance z Brna? Písal som mu na mail, ktorý má uvedený na stránke o divokých živorodkách, ale bohužiaľ bez odpovede. Ďakujem!

Doporučuji shlédnout- youtu.be/…

Nové Poecilia salvatoris! Dnes. Sledoval jsem dalekohledem přes celou místnost, jestli je dospělé ryby neotravují, ale neotravovaly.
Jsou docela velké.

Prosím, můžeš dát fotku akvária, kde máš ty P. tico?
Jak se ti daří Neoheterandria tridentiger?

biotope-aquarium.info/…

No to je bída, ale i jedna samice od těch litoperasů by mohla chov obnovit, tak zkus samce získat od Milana Murka, nebo se zeptej Markéty R., jestli by ti mohla s tím pomoci. Ty ryby jsou dost plodné a jeden početnější vrh, by na zachování druhu postačil.

Jestli se ta samice Neoheterandria tridentiger nafoukla, pak nejspíš je s ní ámen. U mne se to s tou samicí stalo a to byl její konec. Mi, taky zůstal samec a přes počáteční ztráty prvních vrhů, mi zbylo zhruba 20 mláďat. Na facebook jsem dal dnes jejich čerstvé foto ve skupině živorodé rybičky, tak se tam na ně můžeš podívat.

Nejdřív jsem tam vložil fotky mých Micropoecilia parae a pak i N.tridentiger.

Pokud udržíš do začátku května, alespoň jednu samici Jenynsia lineata, tak ji umísti do venkovní nádrže, kde to pohlaví u mladých je vyrovnanější. Doma máš na ně moc vysokou a stabilní teplotu, což jim nesvědčí. Buď ji dej venku do prostorného porodního koše - já to tak udělal, nebo přidej mnoho rostlinstva do chovné nádrže

Mi šly zpočátku dobře, jenže jsem nechápal, že se mezi sebou vybily - nejspíš neměly dostatečně velký prostor, který obývaly v chovné síti a poslední pár mi doma před zimou uhynul.

Pri prevahe jedného alebo druhého pohlavia by som sa skúsil zamerať na teplotu.

Litoperasy jsem udržel ale i neudržel, dostal jsem dvě gravidní samičky, ty pořídili pár mláďat ale z nich byli také jen samičky, v současnosti mám už jen nadhernou obrovskou samici ale bez samce tak že chov zanikne, U neoheterandria tridentiger se mi nepodařilo ani jedno mladé, pár stále mám ale zdá se mi že se samička nafoukla a tak se bojím abych o ní nepřišel což by mě hodně mrzelo, v případě že by se tak stalo ti můžu toho samce poskytnout ať je zachrání aspoň ty. U Jenynsia lineata mám opačný problém z mladých mám jen samé samce a poslední dvě samice, ty pořídili 8mladych ale opět to jsou zas samci, tudíž přijdu nejspíš i o tento druh

www.youtube.com/…

www.youtube.com/…

Ty litoperasy jsi Luboši neudržel? ; jsem je v tom seznamu neviděl. Už se ti konečně rozmnožily Neoheterandria tridentiger ? Mi zatím mladé žijí i rostou, jsou stále při chuti. Kolik ti zbylo těch Jenynsia lineata ?

Aktualizoval jsem seznam divokých živorodek v mém chovu, www.jedlinskylubos.estranky.cz

Před cca dvěma týdny jsem zakoupil PVC podložku pod sýry s oky necelé 2x2mm udělal jsem nazkoušku 6košů pro chovné skupiny, zejména pro ph. Quadripunctatus a ph. Tico které se mi přestali množit, problém asi byl v tom že mladé po sobě žrali ale ve skutečnosti se množit nepřestali jak jsem dnes zjistil. obával jsem se žě oka menší než 2x2mm spíše hádám 1,5x1,5mm budou příliš malé aby propadl potěr a na tom to celé ztroskotá, dnes jsem ale byl překvapen když jsem pod košem v akváriu odlovil 21ks čerstvého potěru, ještě se žloutkovým váčkem, tak že jsem spokojený, dalo mě velké úsilí sehnat PVC pletivo s malými oky ale přesto vhodné velikosti, nejčastěji jsou oka 1x1mm ale tím už plůdek phallisthys nepropadl a potom je spousta ok 6x6mm a větších ale tam samci nacpou hlavu a uhynou, koše co mám z perlinky mají oka 8x8mm těmi samci proplujou.

JirkaŠčobák napsal: Neznám :( Aspoň ne podle jména.

Já osobně jo.


Sice nemá čas a náladu to aktualizovat, ale jeho stránky stále dohledat se dají - search.seznam.cz/…



Ještě i další dříve aktivní chovatel má podobné, ale, taktéž z časových důvodů léta neaktualizované stránky o chovu zde - livebearers.mypage.cz/…

Kdysi dávno, když jsem měl „klasické“ živorodky, jsem od něj četl pár zajímavostí o divokých živorodkách a dost mě to lákalo. Jenže to už je dávno. Ale to jméno si pamatuji.

Neznám :( Aspoň ne podle jména.

Tak to budeš asi znát Pepu Tomance z Brna?

Jirko už se těším na další tvé články, zajímavé čtení a moc hezky napsané, radost číst.

Jinak u prolifik co jsem od tebe v neděli v OV vzal už registruji několik mladých.

Právě jsem zveřejnil blog pro širokou veřejnost o divokých živorodkách: scobak.blog.sme.sk/…

Rozumím ti. Když se mě něco chvíli nemnoží, jsem hned nervózní.
Mám Phallichthys amates pitieri, které Milan Murko dovezl předloni - doslova mi je vnutil, když jsem byl u něj na návštěvě. Od začátku listopadu bydlely v akva v emigraci, kde jsem je krmil sporadicky 1-2x týdně a byly v teplotě 17-19°C. Aktuálně je krmím v kouli na západním okně, pak půjdou do IKEA boxu. Klepu na dřevo - žije mi všech šest kusů.

To jsou dobré zprávy, já málem o phalloceros caudimaculatus reticulatus LA ROSADA PARAGUAY přišel zbyla mi v létě jen malá skupinka a tuším že tam byla jedna nebo dvě samice, přesně už nevím, ta porodila a zrovna před chvilkou jsem cistil akva s mláďaty, ty mají už kolem 2,5cm a je tam 7samic a 9samcu, což mi udělalo radost, také se mi narodilo 8ks Xenoophorus captivus BLEDOS MEXICO 2010 můj prvoodchov, mláďata Cnesterodonu taky pěkně rostou a Quintana atrizona rovněž, přestali se mi teď množit phallisthys tico a phallisthys quadripunctatus Panama 2017, snad je to jen dočasný jev, pořídil jsem si i nový druh do sbírky phallisthys amates, a živorodé jehly tam se ale peru s velkým úskalím, před několika málo týdny mi od glasera přivezli tři páry micropoecilia picta RED všechny prospívají a předvádí se před samičkama mohl by se tudíž take povýst do budoucna odchov. Limia tridens se mi po krátké pauze začali opět množit což je dobře. "stroj na mladé" alfaro cultratus jedou jak o zavod, porody mají velmi početné a úmrtnost téměř nulová naštěstí je o ně zatím zájem tak mi to nevadí.

SoRex napsal: X. pygmaeus bych s nimi do jedné řady nedával. To je velmi snadno chovatelný druh.
To rád slyším, protože jsem si minulou sobotu donesl pár .

Jinak:
1) Začaly se mi množit Poecilia salvatoris, vidím minimálně 6 mláďat různého vzrůstu najednou. Asi žerou mláďata bezprostředně po porodu, ale co se trochu vzpamatuje, dál nenapadají. Začíná se mi tvořit juvenilní skupina, časem, jak dospělé ryby na mladé přivyknou, to snad bude lepší. Každopádně je asi budu schopen držet delší dobu (klepu na dřevo).

2) Mám docela dost potěru Phallichthys tico .

3) Konečně se mi zase začaly množit Poeciliopsis prolifica - vidím několik mláďat.

4) Mám dost potěru Limia perugiae a Phalloceros caudimaculatus reticulatus.

X. pygmaeus bych s nimi do jedné řady nedával. To je velmi snadno chovatelný druh. Montezumae, nezahualcoyotl a alvarezi jsou, co se obtížnosti týká, srovnatelné druhy. Mají větší nároky, než helleri, ale zase takový akvaristický vrchol to není.
Nepříznivé podmínky se na jejich vitalitě projeví opravdu postupně až v dalších generacích. Nemusí s nimi být žádný problém, pokud má chovatel k dispozici správnou vodu. V opačném případě je to trochu boj a nikdy nesmí slevit z jejich nároků. Jak říká přítel Libor Balnar; "člověk je musí opravdu moc chtít, a pak to s nimi jde".

V tom máš pravdu mám teprve druhou generaci, čeho jsem si všiml je ze poměrně chytají čerstvý potěr, po té co jsem je začal umisťovat do porodničky tak se stav mladých zlepšil.

Na recenzi je máš příliš krátce Luboši. Pokud montezumy nemají perfektní podmínky, tak časem chřadnou a jejich kondice se zhoršuje. V dalších generacích jsou slabší, ztrácí na kráse i vitalitě, až nakonec chov zanikne. Nádrže s tímto druhem, nutno nadkrýt, protože tyto mečovky velmi dobře a vysoko skáčou.

Z mecovek chovám a odchovavam tyto druhy: xiphophorus montezumae RIO TAMASOPO, xiphophorus nezahualcoyotl OCAMPO, xiphophorus pygmaeus, xiphophorus alvarezi RIO DOLORES GUATEMALA, všechny druhy když porovnám mezi sebou mají podobné podmínky v běžné rybarne, teplota mě kolísá 20-25stuonu, zda se v domě topí či nikoli, tak že xiphophorus montezumae nemají dle mých zkušeností zvláštní nároky. Luboš

Dneska z burzy v OV Skiffia francsae

No špatně jsem to pochopil, tak snad se zadaří a seženeš

No ide o to,že ten obchodník ich nemá.Od koho by ich zobral neviem.Napísal mi len vraj sa odchov nepodaril.Konkrétne pána nepoznám ,neviem či ich má i on alebo len od niekoho berie.

Držím palce, až rozmnožíš (jakože tobě se to určitě podaří), tak stojím ve frontě na potěr

Od včerejška mám jeden pár Xyphophorus pygmaeus, testuju je .
Loni je na Slovensko od Glasera dovezl Zdenek Pichlík. Prý se mu v Dunajské Strede velmi dobře množí (nenabízel je na burze poprvé). Choval je i při teplotě 17°C.

Alespoň jde vidět, že chovateli není jedno do jakých podmínek ryby půjdou. Tím nemyslím, že bys jim Radovane neuměl dát to co potřebují. Zkus to s ním více probrat, držím palce jsou to krásné ryby.

No, není to obyčejná "hellerka". Vyžadují dobře prokysličenou vodu s minimem dusíkatých látek a pH kolem 8. Pokud jim to nedopřejete, výrazně klesá jejich vitalita. Mají rády silnější proudění vody a větší (delší) akvárium. To sice není podmínkou, ale jen tak předvedou co umí.
Ovšem, že by si s ní neporadili akvaristé po 40 letech praxe - to by museli být opravdu ňoumové

Ahojte.Dopytujem sa momentálne po X.montezumae - predajca od ktorého ich chcem tvrdí,vraj sú problémové a nevie zohnať odchov.Stretli ste sa niekto s tým,že by montezumy potrebovali v chove niečo extra alebo mali špeciálnu požiadavku? Zdá sa mi,že ma od nich predajca odhovára a neviem prečo.Vraj s nimi majú problémy i chovatelia čo sa akvaristike venujú 40 rokov.

zelenakapusta napsala: Nepředpokládám, že právě vy byste tomu věřil, ale tento týden obden vodu měním z toho či ono důvodu, takže koncentrace toxicity by měla už klesat.
Není důvod, aby tomu nevěřil.

Nepředpokládám, že právě vy byste tomu věřil, ale tento týden obden vodu měním z toho či ono důvodu, takže koncentrace toxicity by měla už klesat.

Teď jste odhalila "prameny" příčin, které se "slily v potok" následků. Vyspělí samci, jako první svým chováním signalizovali otravu a bylo to nejvyšší varování pro záchranu druhu.

Odkalení, očista filtru a klidně totální výměna vody pomůže, ale více otravou postižené ryby nemusí přežít.

Organizmus mladých samců i samotných samic může vzdorovat déle a nemusí se to viditelně na těle deformací projevit. Smrt má následně náhlejší průběh, jako by z čista jasna.

Paví očka vydrží o něco víc, než gudeje a společně je mívám pouze přes léto venku v zahradním rybníčku, kde to bez negativních následků funguje, ale doma v akváriu to nedoporučuji, takto kombinovat.

Vydatné krmení velmi rychle kazí kvalitu vody - to zdůrazňuji ! Klidně u citlivějších ryb vyměním vodu i třikrát v týdnu a pokud to z nějakého důvodu zanedbám, tak o mnohdy velmi cenné druhy přijdu, to mi, již nepomůže vztek, ani pláč za mou nedůslednost a zanedbání zásad - osobní disciplíny.

Ještě dodám, že v případě úhynu většího plže a kolikrát i ryby, je znehodnocení vody ještě markantnější.

Ohledně agresivity Xenotoc já nevím, fakt nevím. Ano, jsou tam nějaké vnitrodruhové třenice, ale vůči vlastnímu potěru, dunajkám i jejich potěru projevují spíš zvědavost než touhu po sežrání. Mít plný stav neonek, to bych se o potěr dunajek už obávala, neonky jsou docela potvory.

Ale ta krotkost mých Xenotoc může být založena - jak jsem tuším zmínila ve svém deníku - na vydatném krmení, které je ovšem nezbytné, aby byla dostatečně vysoká produkce detritu a přísun živin pro rostliny.

Co se mě týká, nepřijde mi, že by přidání dunajek skokově zvedlo hladinu dusičnanů, bylo jich na to málo - 13 polodospělých rybek a první potěr se objevil po více než měsíci, kdy samotné Xenotocy stihly už zvýšit vlastní počet.

Pokud něco skokově hnulo s chemismem, nejspíš to byl opravdu rozklad ampulárie, vytáhla jsem už jenom prázdnou ulitu, její mršina se už zcela rozložila. A je možné, že jsem tomu nasadila korunu já sama když jsem minulý týden jako chuťovku pro rybky rozmačkala asi 10 šneků a následně jsem dala ještě okurku pro šneky a ti se mi ze dna nastěhovali na ně, takže o dno nikdo nepečoval.

Možná, že každá ta věc sama o sobě nic neznamenala, ale v součtu to je už malér.

Edit: Opravdu jsem se obávala toho, že se mi Xenotocy budou mezi sebou řezat a budou zlé i na dunajky, ale ukázalo se, že jsou to hotoví beránci

Pokud to bylo tím, že jsi přidala gupky, tak o tom na netě (i zahraničním) bude minimum informací, pokud vůbec nějaké. Kdo totiž má populaci xenotok, nepřidává k nim jiné ryby (obává se agresivity, standardně má každý druh v samostatné nádrži, atd.), takže to nemá jak zjistit. Nevím o nikom jiném, kdo by k nim dal gupky. Co jsi udělala ty, ukázalo, že to jde. Jenže to podle mého odhadu současně způsobilo zvýšené množství dusičnanů a nastaly aktuální problémy.

Mě by to z mých zkušeností nenapadlo. Ale stejně jako ostatní jsem si nemyslel, že to je v pořádku a zeptal se Milana Murka, který má tyto ryby od roku 2012. On to zná v situaci, když dlouho nemění vodu a překrmuje (Milan má tolik akvárií, že občas nepozoruje, jestli všechno ryby hned skonzumují). Ty jsi v krmení pečlivější, ale podle mě jsi prudký nárůst dusičnanů dosáhla těmi gupkami navíc (ještě bych čichl do filtru). Dobře, že pozoruješ, žes udělala video a nastartovala tuto diskusi. Přestože to dopadlo jinak, než jsi čekala.

Edit: Petrl asi nepřekrmuje (což je zřejmě zásadní pro udržení hladiny dusičnanů na přijatelné míře) a drží dlouhodobě xenotoky v monokultuře (asi). Takže jeho procesy budou pozvolné a tyto problémy nezná.
Edit2: On má X. eiseni. Je to příbuzný druh, ale roste větší a může být možná trochu odolnější.

Ale co ještě dál rozebírat?
Ano, uznala jsem, že to není to, co jsem čekala.

Důvody proč jsem měla chybný odhad:

1.Celý týden jsem hledala na netu videa a články o chování daného druhu - nic k tomu, co se dělo jsem nenašla.

2. Celé se to odehrálo velmi rychle a zlomově, v tomto případě skoro doslova a bez jakýchkoli varovných příznaků. Do akvária civím den co den, nic nic a ze dne na den jsem viděla něco takového. Tak mě napadlo, že je to druh chování, který ještě neznám, protože když jsem si toho všimla poprvé a v následujících dnech, samečci se po chvíli zase narovnávali.

3.Teď když jsem teda vzala to, že je to otrava, nechápala jsem tu podivnou selektivnost. Postiženi jsou výhradně zcela vybarvení samečci jednoho ze dvou druhů, které v akváriu mám. Že jsou určité druhy více nebo méně citlivé na to nebo ono, to mi bylo jasné, ale že byl v dané citlivosti rozdíl ještě mezi pohlavími, o tom jsem nikdy neslyšela i když globálně - jak zmínil Jirka - je vyšší odolnost samiček vlastně logická, jsou zachovatelkami druhu. Ale vidět to na vlastní oči je opravdu hodně šokující.

4. Pátrala jsem na netu ohledně deformací páteře, ale zase jsem nenašla nic, co by se podobalo tomu, co se děje v mém akváriu.
Běžné je zakřivení dolů, to se třeba stává samičkám, které jsou servané po porodu. Nebo jsem našla zakřivení do stran, které je způsobeno špatnou výživou. Ale vůbec nic jsem nenašla o zakřivení směrem nahoru. Samozřejmě, že jsem prohledávala české stránky.

Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc si myslím, že šlo o nárazový nárůst dusičnanů. Ve stejně velkém akváriu, jako zelenakapusta a bez filtrace, mám takovouto populaci - video www.facebook.com/… Je fakt, že poslední rok měním vodu docela pravidelně, nicméně na začátku léta byl měsíc, kdy jsem nevyměnil vůbec, občas nevyměním dva týdny a často to je jen 10%. Doteď jsem považoval tyto ryby za velmi odolné (v akváriu je permanentně trocha sinice, hnily tam stonky epipremna a kořen), ale možná je to proto, protože jsem jim nikdy neudělal náhlou prudkou změnu k horšímu. Všechno to byly pomalé, pozvolné změny.

Záhada, já chovám Xenotoca eiseni od roku 1982, tj. 37 let,mých cca 40 stávajících kusů jsou potomci jediného páru z té doby, za tu dobu jsem podobné zalomení samce zaregistroval pouze
1 x, ale byla to vývojová vada od narození a samec normálně dožil.

Nevím. Možná je dorost nějak hormonálně chráněný. Možná samotné zlomení způsobí nějaké "namlouvací/konfrontační pohyby", které nedospělí samci nevykonávají.

P.S. Samice mají logicky jiné hormony. Takže, pokud je to ovlivněné hormony, má logiku, že se jim toto neděje. Co se gupek týče - prostě jako druh budou (asi) odolnější. Kdyby sis mohla čichnout k vodě, ze které jsem je v roce 2007 lovil, pochopila bys .

P.P.S. K lámání na kterou stranu: Nevím.

Ale proč tedy nejsou postiženi všichni samci, ale výhradně dospělci?

Edit: a proč se lámou na druhou stranu než je tak nějak přirozenější?

Přesně, co napsal Milan Murko - děje se mu to jen u samců a zřejmě jen dospělých. I já měl podobně zlomeného jen samce.

Napadá mě, co říkali němečtí akvaristé, když jsem si bral Micropoecilia picta: Pokud klesne teplota na 18°C, začnou hynout samci. Ergo - pohlaví u některých druhů ryb nemusí reagovat na zhoršené podmínky stejně. Má logiku, že samice budou ty odolnější.

zelenakapusta napsala: ........Je možné, že to, že jsem si její smrti z důvodu nízké zimní aktivity nevšimla, a její tělo se stihlo rozložit, způsobilo nerovnováhu v chemismu akvária?
100%, mě zahýbala uhynulá ampulárka s vodou ve 240litrovém akváriu.

Pokud je ale situace natolik dramatická, jak je možné, že se to projevilo výhradně na dospělých jedincích jednoho druhu a jednoho pohlaví?

Konkrétní odpověď: Kupodivu ano. Každý jeden druh divokých živorodek je specifický, každý má určité know-how, na které je třeba přijít, aby chov dlouhodobě fungoval. Někde je to tvrdost vody, někde čistota vody, jinde velikost akvária a strava. Toto je poprvé, co vidím ve větší míře problém u X. doadrioi způsobený (asi) dusičnany. Není vůbec od věci zjistit, co ty dusičnany zvedlo. Pokud to náhodou dusičnany nebyly, je třeba hledat dál. U divokých živorodek je to stále do jisté míry výzkum. Každý, kdo je v budoucnu získá, si takovouto diskusi rád přečte.

Edit zelenakapusta: I ta uhynulá ampulária mohla přispět.

I to je možné.

Co se týká šneků, tak poslední dobou každý týden odebírám jedince s nejhoršími ulitami, naposledy to bylo cirka 20 šneků.

Jinak, zrovna když jsem kontrolovala umřelce, našla jsem i prázdnou ulitu jedné z ampulárií. Koupila jsem obě plně vzrostlé a měla jsem je téměř rok, je možné, že uhynula prostě věkem?

Je možné, že to, že jsem si její smrti z důvodu nízké zimní aktivity nevšimla, a její tělo se stihlo rozložit, způsobilo nerovnováhu v chemismu akvária?

Řekl bych, že to už by se mělo rešit jinde. Nebo u divokých živorodek se dusičnany zvyšují nějak jinak, než u jiných ryb? Původní dotaz byl zodpovězen a pokud má zelenakapusta potřebu to dál řešit (což asi nemá, když případ uzavřela), má k tomu příslušné vlákno...

To samo o sobě nevadí. Mám u svých xenotok podobná množství a zlomeného samečka jsem měl dosud jen jednou. Zelenakapusta nějak výrazně zvýšila množství dusičnanů, ale šneky tam má v podobných množstvích stále, takže ti to podle mě neudělali (akvárium je na ně zvyklé). To, co způsobilo překročení hranice, bylo něco jiné.

Prosím, zruš své OT. Řešíme, proč má zelenakapusta tuto situaci a i případná úvaha o šnecích do této diskuse patří.

Za mě i to velké množství okružáku moc nepřidá na kvalitě vody.
rybicky.net/fotogalerie.php…

Moje hluboká pokorná omluva pro 0.
Případ uzavřen.

Milan Murko napsal:
“Moj názor: Zlé podmienky, veľa dusičnanov vo vode, mne sa to tiež stane, ked dlho nemením vodu a prekrmujem a to mám výkonné fitre. Ale skor sa ohnú opačne. Zaujimavé je, že u samíc sa to nedeje.”

Následně jsem s ním konzultoval, že se tvoji zas vrátili zpět. Milan napsal, že když se jemu ohli, nevrátili se. Ale: Možná - a to je moje teorie - jsi je zachytila ve stádiu ohýbání. Možná se po prvních ohnutích vrátí ještě zpět. Možná ne všichni ohnutí přežijí.

Je otázka, kde se ti berou dusičnany, když tam máš tolik rostlin. Napadají mě dvě možnosti:
1) Hromadí se ve filtru a přes něj se vypouští do akvária. Já filtr nemám, tak jsem na tom paradoxně lépe.
2) Gupky, které jsi přidala, ti skokově zvýšily množství dusičnanu. Já vlastně nikdy neudělal, abych xenotokám přidal ryby, takže se mé akvárium a vegetace v něm s dusičnany vyrovnává plynuleji.

Každopádně je to pro mě a všechny, kdo X. doadrioi mají, dobré varování, na co si dát pozor (já dosud registroval jen jednoho takového samce a myslel si, že to je genetické). Něco nové jsem se dozvěděl.

P.S. Nedávno jsi psala, že ti submerzní listy S. platyphylla rostou nad hladinu - to vlastně taky muže být dukaz vysokého množství dusičnanu.
P.P.S. 0 měl pravdu. Jeho kritika ti nebyla příjemná, ale kdyby sis toto nechala pro sebe, nepřišli bychom (asi) na příčinu.

V deníku jsi celkem kritická k odpovědím na fóru, ale asi měli chlapi pravdu, protože vidím, že už píšeš o úmrtí.

Pokud to pomůže, samečci, u kterých jsem si tohoto všimla, jsou ti největší a nejlépe vybarvení. U menších nebo mladších nic. Ani u samiček nic.

Ať tak nebo tak, v mém akváriu je jakýkoli odlov nemyslitelný. Zmasakrovala bych si veškerý porost.

A musím dát za pravdu Pavlovi-O-. Nenechat toho samce trápit-usmrtit a do tobogánu. Mám tyhle ryby a spoustu dalších divokých živorodek léta a takhle zdeformovaný samec do nádrže nepatří.Ti ostatní ho ubijou už jen kvůli vnitrodruhové agresivitě xenotoc.Amen

Zjišťuju názor Milana Murka, který tuto populaci vylovil v Mexiku v roce 2012. Napíšu.

Je spousta videí, kde lze vzhled a chování druhu opticky porovnat.


www.youtube.com/…

Nikdy jsem to nepozoroval. A máš moji populaci.
Tím neříkám, že ti nemohou dělat něco, co já neviděl, ale je to docela neuvěřitelné/překvapivé a nedivím se ostatním, že reagují, jak reagují. Kdybych byl na tvém místě, bral bych to jako logickou skepsi, nedeptal se, nehádal se, pozoroval dál a dal informaci za pár dní. Protože jestli ti toto dělají zdravé ryby, je to něco, co mnoho akvaristu nepozorovalo (jestli nejsou zdravé, potřebuješ stejně zjistit víc).

P.S. Napadá mě, jestli se samečci nepoprali, nemlátili do sebe ocásky a nenalomili si ocasní páteř, takže se při imponování takto prohnou.
P.P.S. Za dobu, co je mám, se mi jednou objevil jeden sameček, který měl podobnou deformaci ocasní ploutve trvalou. Nedokázal se narovnat a byl podle toho poznatelný.

No mě napadlo jestli si těm rybám nemohla narušit teritoria. Třeba si takhle určují nové (jen nápad ale třeba je to blbost).

Ne nijak markantně, ale odebrala jsem Bacopu caroliniana, kterou jsem měla u předního skla, takže se to tam vizuálně poněkud uprázdnilo. Ale reálně je akvárium natřískané rostlinami.

Čistě ze zvědavosti neredukovala si v poslední době rostliny?

Mrkni na to druhé video. Tam se předvádí jeden, pak připlave druhý, který vypadá stejně a třetí tam naznačuje totéž, ale je to jenom náznak.
Jak jsem psala, brala bych, že je to degenerativní onemocnění, kdyby tak vypadal trvale, ale ti samečci se pak normálně narovnávají.

Pokud aspoň občas mrkneš do mého deníku, něco takového jako takovou šílenou deformaci, bych tam rozmázla jako lejno na dálnici.
Mně bohatě stačilo, když jsem si všimla, že jeden sameček má po boji vytrženou šupinu a málem jsem do akvária sypala antibiotika. Pokud by se mi v akváriu objevila jediná takhle znetvořená ryba, rozhodně bych sem nasypala mraky fotek a pátrala po příčině.

Edit: Pokoušela jsem se najít na netu aspoň něco o chování těchto rybek, ale skoro nic tam není.
Když se mi podařilo natočit páření, taky jsem si to nemohla ověřit na netu, protože to nikde není.

Jano, takhle ti to dělá jen ten jeden nebo i ostatní? Takhle prohnout tělo se mi nezdá normální.

Rozhodně napíšu, ale už ne do fóra, ale jenom k sobě do deníku.

Neznám tenhle druh rybek. Snad se o tom někde píše. Zapátrej někde na netu nebo v akvaknížkách a uvidíš. To víš, první dojem z videa. Tak ať se daří a byl bych rád, kdyby jsi časem napsala jak to odpadlo.

Naprosto bych to uznávala, kdyby to bylo něco trvalého, ale po chvíli se ten sameček narovná jakoby se nic nedělo.
A kdyby jenom tento, takhle se chovají všichni dospělí samečci, takže podle mínění kolegy 0 by byl na odpis tedy každý jeden dospělý sameček, tzn. veškerá dospělá mužská populace. Přijde vám to pravděpodobné?

Koukal jsem na ta videa několikrát. Upavích oček se mi tohle stalo párkrát a bohužel rybička to nepřežila. Raději jsem sám ukončil její trápení. Když se samec dvoří, vždycky je u samičky. Sama musíte uznat, že na chování toho samce na tom videu je něco, co nepatří do chování zdravé rybky.

Přečetl jste si vůbec, co jsem napsala?

Není to nedorozumění, ale holá skutečnost, která Vás nakonec stejně "dostihne" a teprve tehdy se dostaví prozření . Žel, je to tak, i když je bolestné si to připustit.

Jak jsem napsala, dál se k tomu nebudu vyjadřovat, evidentně došlo k hloupému nedorozumění.

Můžete si mne mínusovat, jak je libo. Za svým slovem si stojím.

Dál no komment.

Nejspíš jsem měla dopsat, že žádný z nich není "postižený", že se po chvíli zase narovná, ale prostě mě nenapadlo, že to bude to první, na co pomyslí někdo, kdo se na video podívá.
Když jsem totiž napsala "chování" předpokládala jsem, že je jasné, že je to něco, co není trvalé, ale že se tak chová v tom okamžiku, kdy jsem ho stihla natočit.

Hloupé nedorozumění, ale ty ryby nejsou postižené. To už bych měla dávno zapsané v deníku. To je něco, z čeho bych byla totálně zděšená.

Bohužel, ten konkrétní sameček na tom není dobře. Má i deformovanou zadní část těla. Izoluj ho v něčem.

, , . U mne by, taková ryba "letěla" ven tryskovou rychlostí!!


Tady je spíš na místě otázka, zda je to pouze sešlostí, nebo spíš nevhodnými podmínkami !

Omlouvám se, ale z těch videí to tak opravdu vypadá.

Mě příjde, že i hůř dýchá.

Takže podle tebe i kolegy 0 je na "odpis" veškerá dospělá samčí populace? Ale no tak.

Nevím tedy jestli je to kvalitou videí, nebo něčím jiným, ale souhlasím, "že je na odpis".

To je naprostý nesmysl, žádný ze samečků není deformovaný.

Tady není co řešit. Na první pohled jasné, že ta ryba je na "odpis" !

Omlouvám se, že zase otravuju, ale potřebovala bych pomoci s identifikací chování samečků Xenotoc doadrioi, které je patrné na videích.
Moje 1. domněnka je, že se jedná o předvádění se před samičkami, ale nikdy jsem ještě neviděla, že by následoval namlouvací taneček ze strany samičky.
A právě kvůli tomu mám domněnku 2, že se jedná o imponování mezi samečky.

Za kvalitu videí se omlouvám, když jsem je natáčela, nebylo to tak tmavé.

youtu.be/…

youtu.be/…

Nevím, jestli to sem patří, ale snad ano.

Před nějakou dobou jsem do akvária ke xenotokám doadrioi přidala dunajské gupky. Vlastně jsem neměla příliš na vybranou, protože jsem rušila Bažinu, kde dunajky žily předtím a protože jiné akvárium nemám, tak jsem to zkrátka riskla.
Do akvária jsem dunajky pustila o polední pauze ve svícení.
Velikostně se mladé dunajky ztratily mezi potěrem xenotok a i když jsem si po několika dnech všimla, že pár dunajek má kousanec na ocásku, nějaké větší třenice nebyly patrné.
Nevím, nakolik jsou gupky teritoriální, ale dunajky se v mém akvária vesměs usadily v "kornoutu" velkého Echinodoru. Pochopitelně se dají vidět po celém akváriu, ale opravdu mi přijde, že si vybraly své teritorium a tam se zdržují nejčastěji.
Xenotoky i ty dospělé si dunajek vlastně nevšímají a do jejich teritoria vůbec nevplouvají, ale ohledně toho mám jistou domněnku.
Listy Echinodoru jsou poměrně hrubé na dotek, malé dunajky lehce proplouvají skrz mezery mezi nimi, ale pro velké xenotoky je to už problém a nedokáží do toho prostoru vplout aniž by se otřely o drsný povrch listů a nejspíš je to prostě odrazuje od toho, aby se jim tam chtělo.
A právě v prostoru velkého Echinodoru se poprvé objevil potěr dunajek. Oproti potěru xenotok je potěr dunajek asi poloviční, jsou to skutečně maličké rybičky, ale nepřijde mi, že by byly v ohrožení ze strany xenotok.
Hlavním důvodem nejspíš je, že své rybky krmím poměrně vydatně, takže nemají potřebu lovit.

V aktuálním Akváriu e-akvarium.cz/… je článek o Scolichthys iota. Zajímavá ryba. Malá, mláďata nežere a snese teploty do 16°C. Říkal jsem si, že do mých akvárií super.
Nejprv jsem přemýšlel napsat autorovi článku nebo hledat ve Vídni, pak jsem si chatoval s Joaem Monteirem z Antverp, kterému jsem zrovna přes víkend dodal Q. atrizona (anabáze popsána v deníku akva s Flamingem) a v minulosti i jiné ryby. Psal jsem mu, že Q. atrizona žerou i artemie, ale preferují "červíkovou potravu" jako mikry a grindal a on odpověděl: "Skoro jako Neoheterandria nebo Scolichthys iota."
Má je tři měsíce, 3 páry a šest mláďat (Rio Chajmaic). Až se namnoží, budeme hledat cestu, jak je dostat do Bratislavy.
Prý jsou to raritní ryby i u nich.
Konec reportu.

Dakujem, informacii si mi dal viac ako som cakal. Teraz to uz cele musim na zaklade poskytnutych informacii premysliet ako by to bolo vramci mojich priestorovych moznosti najlepsie.

........................., rozmyslam dobre alebo je to blbost?

:::::::::::

Tímto způsobem to nedělej a listí do sudu nedávej ! Dělá to "neplechu" a nechci obsáhle vysvětlovat, co vše konkrétně.

Nastartovat a podpořit počáteční rozvoj planktonu lze předem připravenými výluhy z organické hmoty, nebo hnojivy pro hydroponii a to jen malými dávkami. Množství závisí od použité substance, dejme tomu kapka na litr pro daný malý vertikální prostor a přidá se i trocha vody z venkovní louže, nebo akvária. Později to dostatečně, až nadměrně hnojí umístěné ryby.

Jakmile začne účinkem slunečního záření voda v sudu dostávat zelenavý odstín, tak se přidá násada planktonu, což jsou většinou různé druhy dafnií a buchanek, jenže tady je jeden podstatný zádrhel a to, že sud má malou plochu hladiny, na kterou by bylo možné umístit chovnou síť pro plankton, aby bez totálního vyžrání se v tomto chráněném prostoru mohl trvale rozvíjet, množit a čistit vodu od mikroskopických řas s bakteriemi, jimiž se živí a jejichž nadměrné množství za stavu "siničné" vody, rybám vůbec neprospívá, nebo je to přímo zahubí a při větším počtu rybího osazenstva, jsou i v sudu venku občasné obměny vody nevyhnutelné.

Pokud by se po okraji sudu nalepila síťová stěna, tak se dá obsah vody obměňovat nalitím čisté čerstvé vody, kdy se následně znečištěná přebytková voda přes oky sítě a horní okraje sudu přelije mimo sud, pokud to vnější podmínky v umístění sudu dovolí, což se nemusí řešit, někde v zahradě a skleníku, kde to lze kombinovat umístěním sudů a jiných typů nádrží, do např. fóliových a plastových van a zachycená voda se dá po regeneraci znovu použít.

Dalším působícím faktorem v těchto sezónních odchovnách je, vzájemný negativní a na vývoj tlumivý vliv mezi vyššími rostlinami, fytoplanktonem i přisedlými a volně rostoucími vláknitými řasami, takže, se je nutné rozhodnout, zda mít pro zooplankton zelenou vodu u chovaných ryb, bez dalších rostlin, nebo průhlednou vodu s vyššími rostlinami a vláknitými řasami a ryby se přikrmí planktonem odchovaným v jiných nádržích, což se do jisté míry dá kombinovat.

Ve venkovních podmínkách do otevřených - nekrytých hladin, kladou vajíčka různé druhy hmyzu, který se podílí na přirozené úživnosti nádrže o tuto doplňkovou potravu, případně dojde i k ohrožení rybí osádky, některým nevítaným druhem hmyzu.

A neméně závažná otázka zní, jestli má balkón dostatečnou bezpečnou nosnost k umístění více, těch 100 litrových sudů.

Jako základ by tyto věnované informace a můj vzácný čas, mohly stačit.

Vlastní praxe to ostatní, co to obnáší, po čase sama doučí a provozní přístup k dokonalosti vyladí. 0.


Fotky jsem, už tady někde dával, tak přidám něco, co tu mám hned po ruce, možná to budou ty samé, nemám čas to zkoumat a procházet archivy.

Je mi jasne ze sudy idealne niesu, maju malu plochu hladiny, no koli nedostatku miesta tam nieco vecsie mat nemozem. Minuleho roku mi to fungovalo, zrejme rastliny co tam boli stacili dodavat kysliku dost. Vallisneriu som az ku koncu leta pridaval, ked uz odzneli horucavy a teda aj obdobie deficitu kyslika, takze to akoby tam ani neboli. Cely cas sa ryby prepletali v miriophilu. Skor ma zaujimal ten plankton a ako docielit aby sa ho tam vytvorilo co najviac.

No já myslím že by to mohlo fungovat pokud by tam bylo hodně egerie.Ale i s tou Vallisnerií.

Nebude to fungovat, pokud dobře nebude fungovat fotosyntéza... sudy nejsou úplně ideální...

Myslím, že dobrý nápad. Víc ti k tomu řekne 0.

Mimo toto: Mám pár nových videí od posledně.
Quintana atrizona m.facebook.com/…
Phalloceros caudimaculatus reticulatus m.facebook.com/…
Heterandria formosa m.facebook.com/…
Priapichthys nigroventralis m.facebook.com/…

Ahojte, chcel by som sa opitat skusenejsich, ktori davaju od jari ryby vonku. Minuly rok som skusil prvykrat dat skupinku endleriek spolu z platami do 100L suda na balkon. Nahadzal som im tam miriophyllum a sem tam ich krmil. Ku koncu leta som tam este zasadil zopar vallisnerii (na dne bol strk) ktore rastli ako blazon. Sud som rusil na jesen ked voda klesla na 14stupnov. Na moje pocudovanie vsetky ryby boli v (po "rozmrazeni") v perfektnej kondicii, nadherne vyfarbene a oproti tym co boli cely cas dnu ovela vitalnejsie.

Toho roku by som to zopakoval z viacerimi druhmi zivorodiek a viac sudmi no rozmyslal som nad tym zeby som skusil niekedy ked uz ustupia mrazy napustit sudy a nahadzat tam listie. Kym sa voda dostatocne otepli, predpokladam ze uz budu sudy ciastocne zariasene a ze tam bude dost vela planktonu vdaka rozkladajucemu sa listiu. Skusil by som aspon do jedneho suda dat zopar samic (pre zaciatok endleriek) pred porodom ci budu schopne mlade prezit na takto vytvorenej zivej potrave. To je len taky napad, vobec neviem ci by to bolo take jednoduche ako si predstavujem. Aky je nato vas nazor, rozmyslam dobre alebo je to blbost?

... docela dost mladých Skiffia francesae a zítra jedeme do Prahy.
www.facebook.com/…

Kdyby se našel zodpovědný zkušený akvarista s vhodnými podmínkami, mohu věnovat za čokoládu potěr.

SoRex - díky, gracilis, to jsou ony. Gudeu tam teda hledám marně, ale tak já jsem slepá jak patrona, myslela jsem si, že fotím jen heterandrie a mečovky.
0 - dodavatel možná bude mlžit, abych mu nepřebrala kšeft

S přerušovaným pruhem je Poecilia gracilis. Vedle mečovek tam vidím ještě Heterandrii (Pseudoxiphophorus), nějakou molly a gudeu. Pěkný mix.

Ano, je to jiný druh s tím přerušovaným pruhem a z toho hejna by pro mne měly prioritní hodnotu. Mečovky jsou přírodní a o zdroji se lze informovat u dodavatele.

Podle mě je, cena za kus a druhy tomu odpovídají. Jen těch s přerušovaným pruhem jsem si všimla až na fotce, tak jsem si je pořádně neprohlédla, co jsou zač.

Není to odchyt z přírody?

Zdravím z Mexika. Mám takový dotaz, ty rybky na fotce s přerušovaným pruhem - jsou to mladý/blbě vybarvený od těch mečovek, nebo to je jiný druh? A připadají vám ty mečovky jako divoká forma? Prodávají je za sedm pesos za kus na zkrmení, za tu cenu mi přijde nereálný, že by se s tím někdo choval, zvlášť s kanibaly jako heterandria.

Moc děkuji za všechny rady a doporučení. Nerad dávám velké ryby do malých nádrží, takže to vidím nejspíš na trpasličí formosky.

Ad Václav Hriz z Jičína - nedají se na webu najít nějaké odkazy na jeho akvárka? Zkoušel jsem, ale nic nenašel.

Ad větší akvárko: prosím o jména a adresy lidí, doporučujících větší nádrž, předám je Paní. Pro jistotu přiložte i svou fotku. Nerada by omylem zabila nevinné, na místě náhodně se nacházející osoby.

Mám tyhle ryby několik let a teplota je celou dobu 22-až 28 v létě. Množí se stále,jak o život a nějaké degenerativní změny nepozoruji. Ostatně Jirka Ščobák je má mám dojem ode mne.Na ten parapet bych asi dal formosky.Těm by stačila jak velikost,tak teplota.

Mluvili o zimě v Jižní Americe.

Prosím, neoznačuj tento příspěvek OT. Toto je k tématu.

JirkaŠčobák napsal:Rozdíl je ale v tom, že jejich zima trvá jen dva měsíce.
Nechápu, vždyť jsme ve stejném pásmu. Nebo mi něco uteklo?

V Německu mi akvaristé u jiného druhu divokých živorodek říkali, že i ony snesou nižší teploty. I v jejich domovině je “zima”. Rozdíl je ale v tom, že jejich zima trvá jen dva měsíce.
Teoreticky je možné, že prolifiky snesou mnohem víc, než psal Dokoupil. Já neriskoval a držel je v doporučeném rozhraní 20-25.
Na druhou stranu mohou dokoupilovy zkušenosti vycházet z toho, když je při teplotách pod 20 držel někdo celou naši zimu a nedopadlo to dobře. Nevím. Jaké máte zkušenosti ostatní?

Jednu skupinku mám v současné době při teplotě okolo 18stupňů, sleduji je, nehubnou, nejsou apatické, dobře žerou a dokonce tam plave i potěr, ale je pravda že jsou v této vodě cca měsíc, třeba jim to bude dlouhodoběji vadit a budu muset vložit topitko

Nejsem si jist s prolifikami. Norbert Dokoupil píše, že by neměly jít pod 20 a já je pod 20 ani nezkoušel chovat.

"Okenní akvaristika" .... hned jsem si vzpomněl na Václava Hryze z Jičína...to byla jeho disciplína... Formosy jako z praku...

Chladnější voda možná... i když teplou nepohrdnou. Ale samice falcatusů lítaj jak čamrdy a při těch šesti centimetrech menší nádrž? Dělal jsem je ve dvoustovkách ... No nevím ... ono se to vyvíjí nějak rychle od té doby co jsem vypustil vodu... a to to bude teprve tři roky...

V chladné teplotě se výborně daří gambusia affinis, popřípadě mám v chladné vodě i girardinus falcatus, oboje by se mohli vejít i do menšího akvária falcatus určitě a jeden čas jsem choval i gambusie asi ve 22l akváriu, kdyby bylo akva větší ideální by byla teplota i pro skiffia francesae, další z menších druhů do studené vody je poeciliopsis prolifica

Teplota by se hodně líbila retikulátkám (a málokdo pro ně má takové podmínky), ale 24l je pro ně trochu málo. Nedovedeš z toho udělat alespoň 60x40x20? (40 je výška) (potěru retikulátek mám dost)
Když ne, tak formosky.
Fólii ze strany slunce dávat nemusíš, když je tam ta obrostlá terasa.

Jaké nápady máte ostatní?

Větší nádrž parapet a Paní nepustí... Jižní strana. Ale před oknem je velká krytá terasa s trelážemi, od jara do pozdního podzimu hustě obrostlá (chmel, vinná réva), takže toto okno není na přímém slunci, nehrozí přehřívání, ani nekontrolované zařasení. Naopak na zimu se popínavky ostříhají a i při krátkém dni tam jde světlo.

Teplota vody zde kopíruje teplotu v pokoji. Mám to vyzkoušené, dlouhodobě zde skladuji přebytky rostlin v 5-l sklenicích. Jak píšu, ráno většinou 19°C (výjimečně při velkém mrazu klesne k 17°C), přes den vystoupá na 21°C, v létě 21-23°C, maxima při velkých vedrech 24-25°C (relativně nový, dobře izolovaný RD). Intenzita osvětlení se dá navíc v rámci ročních období regulovat výměnou průsvitné fólie na zadní/bočních stěnách nádrže.

Rád bych zde přírodní, zarostlou nádrž bez drátů, kabelů, jen s pravidelnou každotýdenní výměnou části vody. Jednodruhová, maximálně bych přidal pár šneků a nenáročných krevet.

Formosky, možná menší populace retikulátek. Nemůže to být trochu větší?
Kam je to okno orientované?

Jirko, měl bych na Tebe, jako na místního specialistu, dotaz/prosbu. Rád bych dal na široký okenní parapet (velké neotevírané okno) mezi stávající pokojové kytky akvárko, cca 40x30x20 cm. Krycí sklo, pozadí - průsvitná fólie (aby šlo světlo, ale ne přímé slunce), hustě zarostlé (Vallisnerie, Hygrophila, Malokvětka). Doma moc netopíme, přes zimu je tu 17-21°C, v létě max. 25°C. Low-end nádrž, bez topení, bez filtru, bez další techniky. Čistá, hodně měkká voda - dH 5, pH 7.5, NO3 5 mg/l. Napadají Tě nějaké menší divoké živorodky, kterým by tyto podmínky mohly vyhovovat? Hlavně mi jde o tu nízkou teplotu.

Tento týden jsem byl v Aténách na dovolené. Byli jsme se koupat v termálním jezeře (Vouliagmeni). Byl jsem hodně překvapený, když jsem ve vodě uviděl velké hejna živorodek. Nejsem si jistý určení, ale tipuju Poecilia sphenops, Poecilia latipinna a jejich kříženci.
Zajímavé je, že ryby ožírají nohy jak Garra rufa. Dokonce občas se v článcích o tomto jezeru objeví, že tam je Garra rufa, ale Garru jsem neviděl ani jednu, tak tam asi vůbec nejsou.
Jezero má údajně celoročně teplotu vody 22-26°C (4.12.2018 mělo 24°C) a brakickou vodu. Omlouvám se za kvalitu fotek, měl jsem jen mobil.
EDIT: Trochu jsem ještě googlil a asi tam jsou jen různé formy Poecilia latipinna. www.researchgate.net/…

Momentálne majú u Glasera krásne Xiphophorus hellerii Quintana Roo (Yucatan).Škoda,že ani Aquamaster ich ku mne nevie doručiť.
www.youtube.com/…

Dnes ráno při kontrole rybárny před mým odchodem do práce, jsem si všimnul, že v nádrži u odstavené gravidní samice Neoheterandria tridentiger plavou tři mláďata, takže porodní cedník svůj účel dle předpokladu opravdu splnil. Z obavy, aby náhodou mladé nevpluly zpět k matce do cedníku, kde by mohly být sežrány, jsem je raději přelovil do oddělené nádobky, než se vrátím z práce. Foto: 1. - odlovený potěr. 2.- Matečná samice a vpravo chovný samec N.tridentiger v červeném okružení. 3.- porodní cedník. Tento druh je k potěru kanibalský, proto je k reprodukci jistější mít k tomu vhodné vybavení.

Pět je fajn . Pamatuješ, jak mě se před jedenácti měsíci narodilo prvních pět a tys napsal, že tvé šance na zisk quintan stouply o 5%?

Dalším druhem divokých živorodek, u nichž se objevily první mladé v mém držení a to díky Jirkovi Ščobákovi, jsou téměř zapomenuté Quintana atrizona. Největší samice byla v noci neklidná a mne napadlo, že by mohla porodit, což se i stalo a objevilo se pět maličkých kvintan. Není to nijak závratný počet, ale na malou rybku prvorodičku to je dobrý výsledek vzhledem k tomu, jak je tato kubánská živorodka v chovu vzácná. Foto: 1.- novorozená kvintana. 2.- dvě chovné nádrže pro chov Quintana atrizona. 3.+ 4.-pohled do obou nádrží. Teplota vody bez ohřevu je tam +21°C.

Otvory mi připadly malé, ale pokud nejsou, mlčím a držím palce

P.S. P. nigroventralis prý vyhazují mláďata po jednom.

Vím, jak vypadá potěr N.elegans. Přes ten cedník - má dost velké otvory, projdou mladé snadno a "zakotví" v klidné zóně mimo cedníkovou porodničku. Kvůli nasávání jsem nepoužil filtr a proud ze vzduchovacího kamene se dá regulovat. Já by tu samici dal do klasického chovného koše, ale po Tvých zkušenostech, si chci ověřit i tuto možnost, která v přírodních tocích je podobná, když tam voda stále proudí a mladé v tom prostředí po porodu přežívají a sežrána matkou nejsou.

Poslouchej, mládě N. teidentiger je velké minimálně jako mládě elegansky. Bojím se, že neproleze tím cedníkem. Co jsem odpozoroval, jeho zranitelnost spočívá v určité úvodní plavecké neschopnosti (“třepe se”). Drží se těsně pod hladinou, přilehává k listu.

Ukázka netradiční porodničky v podobě cedníkového síta, kde je umístěna samice i se samcem od silně kanibalského druhu Neoheterandria tridentiger. Pod cedník, bylo, kromě ohřívače, instalováno vzduchování, které vytváří proudění vody, čímž dojde k unášení rodících se mladých do prostoru mimo síta z dosahu žravosti rodičů.

Dnes jsem zjistil, že u jedné dvojice - páry od druhu Priapichthys nigroventralis, plave mládě, což je první úspěch mého chovu v tomto roce s tímto vzácným druhem na druhý pokus. Mládě se hbitě pohybuje celým sloupcem vody od dna k hladině a podařilo se mi jej vyfotit, tak můžu tento přírůstek doložit. Mimo toho se objevila čerstvě narozená mláďata i u drobných mečovek X.continens, které jsou chovány sporadicky a jejich množení není vždy jisté. Přidaná fota: 1. Pohled na jednu z nádrží, kde přebývají Priapichthys nigroventralis. Hladinu pokrývá nalžovka Ricciocarpus natans. Obrázek 2. a 3. Mládě priapichthysů u hladiny - uprostřed víc dole na fotce a nad listem uprostřed snímku. 4.+ 5. Mládě od X.continens.

Udělal jsem si čas a přidal dnes komentář k tomuto druhu - rybicky.net/atlasryb/ostrozubka_desetiskvrnna

Ty jsi sehnal i P. quadripunctatus s určením odchytu? Předpokládám, že ty bez určení jsou potomci ode mne.

V srpnu se mi podařilo získat výměnou P. ametes už tu plavou první mladé, jen není čas na psaní a aktualizace prezentací.

K léčbě jodisolem díky za podmětné info jen se obávám,že v tvém případě budeš u některých ryb
toto praktikovat dluhodobě. Okolo Orlických hor a části Krkonoš byl zvýšený výskyt snížené funkce štítné žlázy u lidí než se začala jodovat sůl. Mělo to spojitost s mírnou raioaktivitou podloží a vodou.

Ať se daří.

Mohu do Ostravy tuto nedeli a Olomouce den predtim vyexpedovat poter Limia perugiae, Phalloceros caudimatulatus reticulatus a dunajské gupky . Piste soukrome, kdo mate zajem.

kdyby někdo chtěl mám tady k těm 7 samcům od harpunar jednu mladou samici ph.quadripunctatus bez určení lokality

za závěr 1 - 3. fotky ph. tico, 4 a 5 xiphophorus montezumae RIO TAMASOPO, někdy příště pokračování...

chapalichthys pardalis TOCUMBO MEXICO 2012

přídám jsem několik mých oblíbených fotek.
1 a 2.fotografie allotoca zacapuensis LAGO DE ZACAPU, 3 a 4.fotografie goodea gracilis OJULEOS DE JALISCO MEXICO 2012, 5. heterandria formosa

Pokud má někdo zájem.mohu za mrzký peníz-či výměnou za mech věnovat asi 7 samců Phallichthys quadripunctatus a tři samce Xiphophorus multilineatus.Ideálně na burze za týden v Ostravě,nebo u mne tamtéž.

No, to by mohla, ale já to nechtěl dávat sem veřejně. Já tu zprávu dostal, když jsem si britskému chovateli na jeho veřejném profilu "postesknil", jak to dopadlo posledně po té objednávce ryb, když jste tam byli s Milanem pro ně a skoro nic nám nenechali a to proto, že se tam o tom zmínil v souvislosti, jaké druhy si odtamtud přivezl.

Následně jsem tomu chovateli napsal, že mám zájem o samici Xiph. multilineatus z jeho početného a zdravě vypadajícího chovu, se stejným původem, co mám, k eliminaci degenerativních příznaků, načeš zareagoval další sledující člen chovatelů d.ž. a uvedl, kde blíže ryby toho druhu dostanu, aniž bych musel jet do Británie a napsal mi i odkaz, kde, i kdy to je a že on tam bude dělat překladatele do angličtiny. Teda, tak jsem to pochopil.

Kdy? (tahle informace muze byt zajimava i pro ostatni)

Pěkné hejno, které může dát slušný počet potomků, tak si dej záležet, protože jsem dnes dostal ze zahraničí zprávu s pozváním, že se koná další akce v Německu, kde je možnost udělat vzájemné obchody s divokými druhy živorodek a věřím, že tam bude o kvintany zájem, pokud by jste s Milanem byli ochotni tam znovu zajet.

Buď bych jel s vámi, když bych mněl co nabídnout, nebo to opět finančně podpořím a pošlu za sebe Radka. Podrobnosti zašlu do osobních vzkazů.

Moje dvě skupiny, celkem 8 ryb Q.atrizona jsou OK, jen se mi zrovna teď narychlo nepodařilo udělat pro jejich ostražitost lepší snímek.

Povedlo se mi docela viditelně zachytit moji hlavní skupinku Quintana atrizona. Toto vyrostlo v 11 litrech www.facebook.com/…

Celý text, na který reaguješ, není nutné kopírovat, aby to pak správci fóra nemuseli dodatečně upravovat.

Netřeba být zmatený, tu skvrnu mají obě pohlaví, jen není občas u všech jedinců patrná.

Citace smazaného příspěvku
LubošJedlinský napsal - moc děkuji za obsáhlé čtení plné důležitých informací, alespoň pro mě, mladé krmím převážně živou stravou a hezky po ní rostou, jen mě zmátla skvrna na kostřeci ocasu, já se domníval ač bez informací ale dle vzhledu to znamená krásnějších barev a ploutvý a tvaru těla že jí mají samci, někde na internetu, přesně stránku teď z hlavy nevím, jednalo se o zahraniční publikaci píší že jí mají samice, tak jsem teď trošku zmatený

www.youtube.com/…

Já nevim co na to Raviolka, ale já sem kdysi narazil na info od úspěšného chovatele těch "red" co mám, který vodu filtroval přes nějaký vápenatý šutr. Vzhledem k tomu, že mi teče 1,4 mmol/l a pH mám po odstátí někde těsně pod 7, sem jim od začátku do vody hodil několik kusů sépiové kosti, která se viditelně rozpouští a přidávám ještě reefovou sůl, lžičku na 30 litrů vody. To nedělám pravidelně, ale když měním víc vody najednou, tak to tam hodím. Ale obávám se, že to naprosto nemusí být směrodatná informace, měl sem x různých populací ryb, jejichž nároky na vodu v rámci druhu byly odlišné, takže bych čekal, že i u živorodek tomu může být podobně a klidně to v té měkké vodě může krásně jít.

Litoperasy mi dobře braly hmyz z hladiny a v jejich chřtánech končili i pavouci, co se mi v rybárně a ve sklepě usidlovali. Hlavně samice jsou velmi žravé. Špejlí jsem jim podával nitěnky a škrábané libové maso rovnou do tlamek.

Přes léto jsem je dával ven a tam se uměly vykrmit v mohutné kusy. Ve větším prostoru a s dostatkem rostlin, jich může být pohromadě i větší hejno. Dokážou tolerovat, i některé jiné druhy ryb, ale pokud nejsou od mala na ně uvyklé, tak taky jim jdou po ploutvích.

Při převozu nelze dávat jen dva kusy samic spolu, protože to končí tragicky. K výkyvům teplot jsou tolerantní, když v tom byly vychovány, ale pod +15°C nedoporučuji nechat to klesnout, aby nezačaly hynout.

Samci jsou menší, jen někdy se objeví hodně urostlý samec. I tyto ryby potřebují dobrou kvalitu vody a jsou citlivé na hnilobné procesy. Můžou být v dobře zarostlé nádrži i bez filtrace, pokud je prováděno pravidelné odkalování a výměna části vody.

Jsou to umírněnější dravci, požírají i drobné plže a vše, co zvládnou spolknout, přesto jsou jednodušší na chov, než třeba agresivnější jenynsie. Jsou ryby, co je nemusí snášet, např. ameky - Ameca splendens, které dokážou zabít i velké a silné samice od P. litoperas.

Pseudoxify mají dostatečně produktivní plodnost. Vyspělé, dobře rostlé samice dají ve vrhu běžně kolem třiceti - padesáti mladých, které jsou dosti čiperné a ve vhodných podmínkách dokáží odrůstat i ve společnosti dospělých, teda mi se to dařilo je tímto způsobem udržet. Při dostatku krmné nabídky rostou rychle.

Jediný problém byl nedostatečný zájem o odchovy, poněvadž se do běžných "spotřebních" akvárií nehodí, skoro nikdo z řadových akvaristů je bez letité tradice nezná a to budí nedůvěru si tyto ryby pořizovat, když navíc vyžadují od běžné praxe odlišný způsob chovu a v podstatě specializaci.

Bez odbytu do zahraničí, se pro komerční zaměření nehodí a v hobby nezbývá, než mladé hned v počátku obětovat a nechat si jen něco pro obměnu chovného hejna. Ovšem bez dostatku jedinců a jejich vzájemných výměnách mezi chovateli, to po ix letech může být na kvalitě ryb patrné.

Uvolil jsem se trochu informací ze své zkušenosti sem uvést za Tvou obecnou vstřícnost, když, jak píšeš - zrovna moc kvalitních informací na netu není.

Raviolka napsala: LubošJedlinský napsal:...lepší situace je u heterandria jonesi, Milan mi věnoval dvě samice...Milan nemá Heterandria jonesi! Jde o Pseudoxiphophorus cf. litoperas. Může to být litoperas, o kterém není dost údajů pro definitivní ověření, může to být snad i podivná bimaculata - ale rozhodně ne jonesi. Mám ty ryby už 10 let, šířím je pod tímto označením a Milan je měl mezi prvními... už X-krát se mě ptal, jestli jsou to jonesi, naposledy letos. A já mu pokaždé řeknu, co vím a proč jsem zvolila "cf. litoperas". Celé ty roky je má Milan ve svém "fishlistu" pod správným označením i s uvedením původu, tak nevím, proč je to teď jonesi. NENÍ. Ta žije úplně jinde, v jiných podmínkách (horské čisté a studené říčky), jinak vypadá a je to bezpečně jiný druh.

Prosím, nešiř je jako jonesi a neoznačuj je tak vůbec. Ty ryby jsou si hodně podobné a dá se v tom udělat taková paseka, že se v tom už nikdo nevyzná. Pak dochází bohužel k tomu, že ryby od českých a slovenských akvaristů, resp. údaje o nich (které jsou velmi důležité a jsou nedílnou součástí "kvality" ryb, obzvlášť když jde o záměnu druhů!), nemají valnou pověst...

děkuji s Milanem už jsem o tom mluvil a dám vše do pořádku, tento druh mám úplně poprvé a zrovna moc kvalitních informací na netu není. každopádně na nádrži už je vše opraveno

JirkaŠčobák napsal: Kolik dáváš toho jodisolu do vody? Shodou okolností mi dnes Milan ukázal tvou sms-ku na toto téma a řekl jsem si, že bych mohl do akvária s tiky preventivně jodisol kápnout.
Taky jsem dnes shodou okolností dostal asi osm malých prolifik od Harpunára.

pokusím se sem opsat poznámky, které jsem si vedl při zkoušení léčení jodisolu:
PÁR TICO-středně velké strumy: 16.10. akvárium 9,5l sůl pro mořskou akvaristiku cca čtvrt malé kávové lžičky, jodisol 3,6g pero/pen roztok 1kapka akva bez filtrace pouze vzduchování, 17.10. kompletní výměna vody, sůl stejné množství, jodisol zvýšen na 2 kapky, 21.10. kompletní výměna vody, sůl, jodisol vše stejné dávky - samec má strumu viditelně menší, 27.10. samec i samice bez strumy, léčba ukončena, pár vrácen do chovné nádrže.


SKUPINA SAMIC S VELMI VÝRAZNĚ ZVĚTŠENOU ŠTÍTNOU ŽLÁZOU A VIDITELNĚ HUBENÉ VE ŠPATNÉ KONDICI:

19.10. 6L akva, sůl pro mořskou akvaristiku necelá čtvrtka kávové lžičky, jodisol 4 kapky, akva bez filtrace, vzduchování, 21.10. kompletní výměna vody, vše dávkováno stejně, 25.10. kompletní výměna vody, vše dávkováno stejně, nejhubenější samice uhynula, špatný zdravotní stav struma velmi velká, zbylé rybky se léčí, strumy mají již menší, 27.10. kompletní výměna vody, dávkováno stejně, 5.10. rybky vráceny zpět do chovné nádrže, strumy zcela zmizeli.
mám 4 chovné nádrže s tico v jednom z nich jsem začal provádět pokusně preventivní léčbu jodisolem
19.10. akva 24,5l sůl cca čtvrtka kávové lžičky mořské soli, jodisol 3 kapky (cca 1kapka na 8l vody) u některých rybek se začli objevovat nepatrné strumy, v akva filtrace, osvětlení, rostliny, výměna bude probíhat tak že odsaju 8l vody a doplním novou vodu a 1 kapkou jodisolu, u tohoto preventivního "jodování" bude potřeba více času aby se vyladilo zda kapek není málo a má tak význam, popřípadě zkoušet přidávat, když to shrnu tak jodisol je účinná léčba a v dlouhodobém hledisku se snad neobjeví vedlejší účinky, myslím však že by nastat neměli jelikož se jedná o téměř čistý jod, defacto čistý. také existuje vločkové krmení od sery GVG mix, toto krmení jako jedno z mála obsahuje jod a jako prevence se s ním doporučuje krmit jednou až dvakrát týdně, při zvětšení štítné žlázy denně dokud se problém nevyřeší, sice se jedná o dražší krmení ale i to se chystám vyzkoušet v jiné chovné nádrži, kde nepoužívám jodisol, myslím že by se našli další druhy krmení s obsahem jodu a to zejména pro mořské ryby a organismy, které ho k životu rovněž potřebují.

Raviolko - k piktám: Dostalo se ke mě z druhé ruky, že mohl být problém, že jsme je strkali do měkké vody a ony chtějí tvrdou. Víš k tomu něco, prosím?

Kolik dáváš toho jodisolu do vody? Shodou okolností mi dnes Milan ukázal tvou sms-ku na toto téma a řekl jsem si, že bych mohl do akvária s tiky preventivně jodisol kápnout.
Taky jsem dnes shodou okolností dostal asi osm malých prolifik od Harpunára.

LubošJedlinský napsal:...lepší situace je u heterandria jonesi, Milan mi věnoval dvě samice...Milan nemá Heterandria jonesi! Jde o Pseudoxiphophorus cf. litoperas. Může to být litoperas, o kterém není dost údajů pro definitivní ověření, může to být snad i podivná bimaculata - ale rozhodně ne jonesi. Mám ty ryby už 10 let, šířím je pod tímto označením a Milan je měl mezi prvními... už X-krát se mě ptal, jestli jsou to jonesi, naposledy letos. A já mu pokaždé řeknu, co vím a proč jsem zvolila "cf. litoperas". Celé ty roky je má Milan ve svém "fishlistu" pod správným označením i s uvedením původu, tak nevím, proč je to teď jonesi. NENÍ. Ta žije úplně jinde, v jiných podmínkách (horské čisté a studené říčky), jinak vypadá a je to bezpečně jiný druh.

Prosím, nešiř je jako jonesi a neoznačuj je tak vůbec. Ty ryby jsou si hodně podobné a dá se v tom udělat taková paseka, že se v tom už nikdo nevyzná. Pak dochází bohužel k tomu, že ryby od českých a slovenských akvaristů, resp. údaje o nich (které jsou velmi důležité a jsou nedílnou součástí "kvality" ryb, obzvlášť když jde o záměnu druhů!), nemají valnou pověst...

kdyby si měl zájem Jirko o nějaké p.prolifica tak ti nějaké dám, množí se mi jak o závod, rozdělil jsem je do dvou nádrží před cca třemi měsíci, asi 20 dospělých ryb jsem nechal v původní nádržce o cca 35litrech s jedním anubiasem v kelímku a filtrem, ty krmím pořád stejně, dvakrát za den živou nebo mraženou potravou a do toho jako doplněk vločky, mladých tam plave v různých velikostech víc než dost, druhou část cca 50 dospělých rybek jsem umístil do 250l akvária s filtrem a ty krmím stejně jako většinu rybek a to jednou denně, dva dny za sebou vločkami a třetí den mraženým, mladých tam je také velké množství, bál jsem se že při tomto krmení budou strádat, nebo požírat potěr ale nestalo se tak, dospělé rybky vypadají velmi dobře, vypadá to, že nebudou až zas tak náročné na potravu, ale na ucelené závěry je opravdu ještě brzy a chce to mnohem delší čas aby se ukázalo zda jim vyhovuje i toto krmné složení, v akva není ani jedna rostlina, pouze holé dno a filtr, teplota vody okolo 17 stupňů, docela mě překvapila i jejich odolnost na vysokou teplotu, v letních vedrech jsem kvůli přestavbě domu neměl úplně nejvíc času na ryby, teplota vylezla v nádržích na 31 stupňů, některé druhy rybek začali hynout, musel jsem jednat, bylo nutné umístit do rybárny klimatizaci, než se tak stalo uteklo více jak tři týdny a teploty v nádržích byli takové po celou dobu, zajímavý poznatek byl takový že ačkoli jiné chladnomilné druhy hynuli, nebo byli alespoň ve špatném stavu prolifici to snášeli dobře nebyli hubené a nehynuli jak mladé tak chovné kusy, zdá se že tento druh je opravdu velmi odolný a na krátký čas v pohodě zvládne i vysoké teploty. v současnosti asi nedokážu udržet p.r.caudimaculatus, zbyla jedna samička a tři samci, ta sice porodila asi 11mladých kde je jen jedna samička a zbytek bohužel samci, další druh, který u mě vymizí je allotoca zacapuensis lago de zacapu, není to kvůli teplotám ale z důvodu že ze tří mladých rybek, které jsem dostal od Milana Murka vyrostli tři samci, je to velká škoda tento druh jsem si velice oblíbil pro jejich povahu, jsou klidné a nebojácné je radost se na ne dívat, lepší situace je u heterandria jonesi, Milan mi věnoval dvě samice, umístil jsem je do akvária ale do rána jedna utloukla tu o něco menší, ta zbylá porodila tři mladé, v současnosti mají okolo 2cm a je to jedna samice a dva samci, tudíž jistá naděje na záchranu je, věnuji jim velkou péči aby se to zdařilo, z německa mi bylo dovezeno trio xiphophorus montezumae rio tamasopo, samička porodila pět mladých a další druh alfaro cultratus kde mám tři mladé ze dvou porodů, zdá se že tento druh bude vůči potěru žravější, dnes jsem proto chovnou skupinku umístil do velkého koše abych zamezil požírání a udělal si tak základ na další generaci, do koše jsem také umístil skupinu brachyrhapsis roseni M.Murkovi jsem slíbil potěr a koš tedy bude jistější. krásně se mi rozmnožili i goodea gracilis ojuleos de jalisco mladé mají cca 2,5cm a je jich okolo 18ks, konečně mají i své první mladé xenotoca melanosoma rio ayoquila a chapalichthys pardalis tocumbo, velkou radost mi dělají i ph. quadripunctatus panama, kde mám cca 30 odrostlejších mladých a potěr o 12ks z minulého týdne, dnes jsem odlovil asi 7 mladých ph.tico, starší jejich potěr má už něco přes centimetr a je jich odhadem deset, co mi udělalo velkou radost je to že jsem konečně začal vyhrávat boj se štítnou žlázou u ph. tico se kterou jsem se u starších ryb velmi trápil a hynuli na ni, nepomáhala ani sůl pro mořskou akvaristiku s obsahem jodu, možná jsem jí tam dával málo, možná to nestačilo ale napadlo mě použít roztok jodisol z lékárny, nejvíce postižené ryby s velkými strumami, kde by stejně hrozilo uhynutí jsem umístil do dvou malých nádržek a přidal jodisol a sůl, samci a samici po cca dvou týdnech strumy zmizeli a pár byl vrácen do akvária, ve druhém akváriu byli více postižené rybky a stále v léčbě jsou ale jejich stav je už téměř v pořádku a za nedlouho budou také vráceny zpět.

Dej mi tak dva, tři roky a pak řeknu, co si o tom myslím

Ani ne, když jsou dostatečně urostlé, tak není problém s porodností, to bych byl, už bez ryb. Faktem je, že vyhovující chovné podmínky, jsou základem úspěchu.

Foto: zimovací bazénová nádrž, v níž jsou Xenotoca lyonsi. Rozměry té nádrže - 77.5cm x 74cm, takže ryby mají dost prostoru a necítí se, až, tak moc stísněně. Určeno hlavně pro gudeje. Celkem je těch větších bazénů v rybí místnosti deset a pak tam je menších nádrží zhruba dalších 58, v nichž mám ryby, plže, krevetky, dafnie a vodní flóru.

Většina samic živorodek lépe dává mladé v mladším věku... bych poupravil to tvrzení,proti tomu zevšeobecnění, že všechny. U mnohých gudejí je to třeba právě naopak. V mladém věku rodí blbě, třeba xenotoky...

No bral sem si je myslím někdy v srpnu. Došly maličké a hubené, moc nadějí sem tomu nedával, ale nakonec bez úhynu se všechno sebralo a docela vyrostly, samičky mají ke 3 cm.

Hej. Miro Rusko z Trnavy před nedávnem sehnal právě tyto "red" a stále je má v karanténně. Čekám, jak dopadne.

Jak je máš dlouho ty?

Hm, já mám teda to co je dostupné pod názvem picta "red" ze zahraničních velkoobchodů a zdá se mi, že to je ryba opravdu náročná na kvalitu vody, nejlíp vypadají když měním 30 % jednou za dva dny. Narozené mladé nežerou, ale zdá se mi že ta samička porodí opravdu tak 2 mládata. Dlouho nebylo nic a pak najednou se objevilo postupně během týdne cca 15 mladých (Od 10 samic). Teď zase dlouho nic, ale to může být teplotou, mám tam tak 23-24°C. Prckové rostou dost rychle zatím.

Všechno, co jsem z nich vyždímal, jsem dal do deníku. Od 13. 10. rybicky.net/nadrze/25566-koule-u-knihovny

JirkaŠčobák napsal
Novinka 1: Získal jsem malou populaci (11 ks) Micropoecilia picta, před třemi týdny z Biocentra univerzity ve Würzburgu. Němečtí akvaristé jsou prý schopni je udržet dlouhodobě, tato je lokalitová z Trinidadu, 29. 6. 2012.


Zajímavá informace, že by se pro ně začala otevírat cesta do našich akvárií?
Víme nějaké podrobnosti, jak toho dosáhli?

Prašan napsal: A majú dostatočne zarastenú hladinu?
Hladina je zarostlá tak z 50%, hlavně Salvinia minima.

Trochu jsem se napil a už nacházím nový druhy .
Done.

Oprav si tam v tom videu ten úvodní název - Limia francesae .

Tvému přístupu rozumím. Upřímně ti závidím prostory .

Udělal jsem video svého největšího akvária. Kryptokoryny a Limia perugiae www.facebook.com/…

Právě na konci léta a v začátku podzimu jsou samice zaplněné a rodí se mnoho mladých, proto nespěchám s výlovy a prodejem, když to podmínky dovolí. Pak na to nehledím, ony březí zaplněné samice dobře vypadají a pro kupující zájemce jsou atraktivní a mohou brzy získat mladé, takže nejsou ztrátoví při nákupu dospělých ryb i v případě, že jim během zimy ty velké nakoupené uhynou.

Pro prodávajícího je zbytečné takové ryby držet. Raději toho mít míň s menší spotřebou času i vydání a bez přerybněných nádrží se chov snáze udržuje.

Poeciliopsis prolifica se mi přestaly množit jako dřív, když mi o nich vyšel článek v Akváriu. Ale texty nikde jinde nevadí . Neberu to takhle. Nicméně jsem u obou nových druhů počkal tři týdny, než jsem o nich napsal do tohoto fóra. Potřeboval jsem vidět trochu perspektivy.

K Skiffia francesae: Nepopsal jsem to detailně, ale i teď jsem si pár kusů potěru a pár dorůstajících ryb nechal. Dohromady něco pŕes 20 ryb různého věku, z toho některé samice vyloženě těhotné. Od té doby už jedna samice porodila a vidím přes deset nových mláďat. U dvou dalších samic bych to čekal do 2-3 týdnů a možná do konce roku porodí i další. Nedělám třídění jako ty. Možná máš pravdu a bylo by to lepší, ale nemám na to prostorové kapacity.

Edit: Rozporoval bych ale jednu věc. Největší a nejpěknější mláďata u S. francesae mi rodila největší a nejstarší samice.

P.S. Hej, quintany z hladiny krmivo berou. P. nigroventralis zatím čekám.

Sušené jemně drcené hodím na hladinu. Ony to berou i Q.atrizona .

Buď opatrný a nechval se příliš moc s těmi všemi rybami, nebo se ti přestane dařit a o své vzácné druhy přijdeš. Nechci Tě strašit pověrčivostí, ale, třeba přijde nemilé překvapení a budeš v rozpacích v myšlenkách přemítat, jak se to mohlo stát a čím to je .

Moje Priapichthys nig., Q.atrizona, M. parae a další chované druhy jsou zatím, taky OK a pořídil jsem i krátká videa, ale raději o tom nic nepublikuji a jen se starám, aby ryby měly k přežití to, co nezbytně potřebují.

Tady k tomu Tvému počinu - před třemi týdny jsem cíleně "pročistil" akvárium od menších ryb a potěru (aby se snadněji udržovala kvalita vody) - to je chybný postup.

U živorodek platí: zbavit se starých ryb a ponechat si mladé. Na podzim nejdřív odprodám dospělé a po tříděném výběru si ponechám nejlepší mladé, které se lépe vyrovnávají se změnami, během zimy dorůstají a přes léto dají opět novou generaci, z níž přebytek mladých, samozřejmě s dospělými matečnými rybami, se nabídne jiným zájemcům. Tak se to každý rok opakuje.

A proč se zbavit dospělých ryb ? Protože samice živorodek jsou nejlépe plodné v mladém věku a později se mohou stát a většinou i stávají neplodnými. Při extenzivním, nebo více přirozeném chovu, se neprovádí cílené celo-zimní množení. Mladé "odpočaté" pohlavně zralé ryby množíme na jaře a během letních měsíců, kdy jsou i k tomu příznivější podmínky bez navýšených nákladů, protože jsou dlouhé a teplé dny, kdy navíc se dá zajistit i pestřejší živé krmivo a rybí potěr dokáže v relativně krátké době mít solidní přírůstky a dobrou tělesnou kondici. To platí hlavně pro gudeje, ale i pro další živorodé a jikernaté druhy ryb se tato metoda dá využít.

Foto: Odchovna ryb ve skleníku v roce 2018. Stav na konci chovné sezóny, před výlovem. Některé vaničky jsou staré, byly používány i venku v minulých letech a jsou částečně opotřebením poškozené, ale pro letošní účely, ještě posloužily a pro další rok byly z provozu vyřazeny.

-

Sušené krmivo nasypeš na hladinu a necháš klesat nebo rozmělníš ve vodě?

Jo to můžeš s těmi artemiemi vyzkoušet. Mi drobné dafnie žerou. Jinak dávám i sušené krmivo. Co nespotřebují, to uklidí krevetky.

Přesně to jsem očekával a proto to i vysvětlil.

Nejde o dogma, jen zdrženlivost pro budoucí prezentaci názorů, aby se člověk necítil ponížen, když je prokázán opak.

//Naprosto souhlasím, velmi nerady něco sbírají z hladiny. // ... neonky "shazují" krmivo z hladiny,... . Tohle xenotoky nezvládají,//

Vše bylo objasněno, takže se opravdu netřeba dohadovat a rozvíjet nepřátelství.

Rozhodně nemám v úmyslu se dohadovat, co bylo nebo nebylo vyvráceno, to považuju za naprosto hloupé, jen mi přijde zvláštní tvé tvrzení o vyvrácení něčeho, co nebylo tvrzeno jako dogma.
Kolega napsal, že jeho rybky z hladiny krmivo neberou a já s tím souhlasila, protože mám stejnou zkušenost.
Kde jsem napsala, že je to typické pro tento druh?

Co ti žerou Priapichthys nigroventralis? Měj zatím jen grindal a mikry (což není zlé, ale chtěl bych víc diversifikovat). Uvažuju v neděli otestovat maličké živé artemie od Milana.

To slovo zásadně bylo průkazným materiálem od Jirky Š. zcela názorně vyvráceno, takže i, cituji - ´´naprostý souhlas´´ od "zelenekapusty", byl zpochybněn. To není, až, tak závažné, jen je potřeba si tvrzení ověřit a použít tázavou formulaci na zasvěcené zkušenosti od ostatních držitelů daného druhu.

Mohu potvrdit, že tyto i mnohé jiné gudeje, které jsem v chovu, buď míval, nebo k dnešnímu dni mám, berou ochotně krmivo i z hladiny a nebýt toho videa, tak to jdu vyfotit a čerstvou fotkou doložit. Sice je něco, co jsem mohl odpozorovat, ale o tom se J.Š. zmínil.

Dopřejte těmto rybám přes zimní období teploty pod plus dvacet stupňů, ať se částečně napodobí přírodní změny, což kondici ryb určitě více prospěje, než uškodí.

Foto: Vzpomínka na léto 2018, před výlovem ryb z venkovního pobytu, kde byly i Xenotoca doadrioi a Xenotoca lyonsi. Foceno 23.9.2018 .

... po dvou měsících:

Novinka 1: Získal jsem malou populaci (11 ks) Micropoecilia picta, před třemi týdny z Biocentra univerzity ve Würzburgu. Němečtí akvaristé jsou prý schopni je udržet dlouhodobě, tato je lokalitová z Trinidadu, 29. 6. 2012. Registruju minimálně jedno nové mládě (klepu na dřevo, byl jsem varován, že jsou kanibalističtější, než gupky). Zatím koule u knihovny.

Novinka 2: Na stejném místě jsem od Stephana Krause získal Priapichthys nigroventralis, 1 pár a pět mláďat. Největší práce bylo rozkrmit je v novém prostředí. Teď už jim grindal dávám po malých dávkách víceméně normálně, ale první týden to bylo na špičku párátka a k hubě. Neberou (zatím) potravu z hladiny, nejdou na dnou, chtějí to v horní polovině vodního sloupce. Trochu mi schází proud, který by jim s potravou hýbal. Ale už mají kulatá bříška. Jo a nežerou dafnie. Stále se nerozbehly po celém akváriu (akva pod stolem II.).

Xenotoca doadrioi - stále solidní skupina, stále nějaký potěr.

Quintana atrizona - před třema týdny jsem jich vyexpedoval 26 kusů a od té doby se narodil zase nějaký potěr. Upgradoval jsem jim 11l akva na 26l.

Limia perugiae - funkční hejnko.

Poeciliopsis prolifica - solidní skupina, ale stále se mi nemnoží tak, jak na začátku roku.

Neoheterandria tridentiger - ryby fajn, ale potěr si žerou.

Neoheterandria elegans - rozdal jsem vše, co bylo na rozdání a čekám na další množení.

Heterandria formosa - ve třech samostatných nádržích, všude je trocha potěru.

Girardinus metallicus - jedna izolovaná samička.

Girardinus falcatus - početná populace v 12l kouli. Stále nějaké distribuuju.

Poecilia salvatoris - 0 mi dodal dalších pár kusů, mám teď kompaktní hejnko.

Skiffia francesae - před třemi týdny jsem cíleně "pročistil" akvárium od menších ryb a potěru (aby se snadněji udržovala kvalita vody) a vyexpedoval 31 ryb přes Würzburg do Německa a Holandska. Část z nich prý bude plavat v připravovaném akváriu v zoo v Hamburku.

Phallichthys tico - zaplňují akvárium, tento týden jsem expedoval lidem do Žiliny první 4 kusy potěru.

Dunajské gupky - bez problémů.

Phalloceros caudimaculatus reticulatus - potěru a menších ryb mám víceméně plné 60l akvárium.