PPS Pro (Perpetual Preservation Systems - Pro)

1) Ca-EDTA, Fe-EDTA, Mn-EDTA, Zn-EDTA, Cu-EDTA, B, Mo + Fe-DTPA = Tenso coctail
2) Mg-EDTA, Fe-EDTA, Mn-EDTA, Zn-EDTA, Cu-EDTA, B, Mo = CSM+B

Tenso tedy obsahuje kromě mikroprvků Fe, Mn, Zn, Cu, B a Mo také chelatovaný vápník.
CMS+B obsahuje kromě mikroprvků zase chelatovaný hořčík.
Obě směsi používají jako chelát komplex EDTA, který patří spíše ke slabším chelátům. Tenso váže část železa i silnějším chelátem DTPA.
Obě směsi jsou určené spíše do vody s kyselým pH. Pokud nepoužíváš ve svém akváriu CO2 a nemáš mírně kyselou vodu, tak bych si raději pořídil směs MicroMix+ (nebo jakoukoli jinou, která obsahuje chelát EDTA nebo ještě silnější). Co vím, tak z komerčních směsí obsahuje silné cheláty třeba hnojivo od firmy Tropica.

Některé mikroprvky (především Fe, Mn, Zn a Cu) nevydrží dlouho ve vodě ve podobě, která je pro rostliny přístupná. Velmi rychle obvykle zreagují s jinými látkami (např. s fosforečnany či hydroxidy) a stanou se z nich sraženiny, které rostliny nedokáží zužitkovat. Aby se to nestalo, používají se speciální organické látky (cheláty), na které se tyto prvky navážou a ve vodě jsou pak tím pádem chráněné před fosforečnany a hydroxidy. Působením světla a některých dalších faktorů se pak tyto složité cheláty postupně a pomaličku rozpadají a mikroprvky se z nich po troškách uvolňují. Rostliny je pak mohou do sebe po troškách přijímat. Při vyšším pH nebo při vysokých koncentracích vápníku se ale některé slabší cheláty rozpadají velmi rychle a mikroprvky se pak z nich rychle uvolní a vysráží. Proto je lepší používat spíše silnější cheláty, které vydrží déle zásobovat rostliny po troškách postupně se uvolňujícími mikroprvky. Třeba Fe-glukonát (což je asi nejslabší chelát) nevydrží ve vodě déle než 1 den. Naproti tomu Fe-DTPA vydrží třeba i týden.

a este sa chcem spytat co je lepsie pozivat tenso coctail alebo CSM + B ? vdaka za odpoved

lhajek napsal: ve vyhlášce 252/2004 Sb. ... se v §3 odst.1 píše: U surových nebo pitných vod, u kterých je při úpravě uměle snižován obsah vápníku nebo hořčíku, nesmí být po úpravě obsah hořčíku nižší než 10 mg/l a obsah vápníku nižší než 30 mg/l.
Tak tohle jsem nevěděl. Díky za upozornění. Měl jsem z vyhlášky zafixováno, že pitná voda musí mít minimálně 30 mg/l Ca a 10 mg/l Mg. To, že spousta povrchových vod má tvrdost mnohem nižší, vím, ale nevěděl jsem, že to můžou bez úpravy pouštět do domácností. Každopádně pro pitnou vodu nejsou nižší hodnoty "v pořádku" (jak píšeš). Ve vyhlášce je napsáno, že všude, kde je to možné, je žádoucí, aby ty minimální hodnoty byly splněny. Jestli někde splněny nejsou, pak takovou vodu vyhláška umožňuje jako pitnou použít, ale ideální stav to očividně není. Ale to je jedno. Pro nás je spíše podstatné to, že se lze v některých oblastech setkat i s hodnotami o dost nižšími. Já osobně se snažím ve svých akváriích udržovat koncentraci vápníku a hořčíku zhruba na těch hodnotách 30 mg/l Ca a 10 mg/l Mg, což mi přijde jako optimální (6,5°dGH). Pro rostliny je to bohatě dostačující množství a zároveň nemusím řešit konkurenční problémy s mikroprvky nebo vytlačování železa z chelátů.

PS: Každých 10 mg/l Mg představuje 2,3°dGH a každých 10 mg/l Ca představuje 1,4°dGH.

Marcel G napsal: ....Vápník a hořčík přijímají rostliny v docela malém množství, takže by jim měla stačit koncentrace kolem 2 mg/l Ca a 0,5-1,0 mg/l Mg. V ČR podle mě neexistuje žádná pitná voda, která by neobsahovala alespoň 30 mg/l Ca a 10 mg/l Mg, což je minimální (mezní) hodnota pro pitnou vodu. Toto minimální množství musí každá pitná voda obsahovat.....
Tak z těchto slov jsem poněkud na rozpacích. Podle tohoto dokumentu zveřejněného naším obecním úřadem ( www.vysokenadjizerou.cz/… ) má naše vodovodní voda Ca=8,58mg/L a Mg=1,36mg/L. Ve sloupečku norma není žádné číslo uvedeno, tak by mě zajímalo z čeho vycházíš, že tyto prvky musí mít pro pitnou vodu daná minima.
Já osobně při výměně vody právě hořčík a vápník doplňuji, jinak se mě některé druhy rostlin rozpadaly nebo rostly velmi špatně.

EDIT: už jsem našel ty limity ve vyhlášce 252/2004 Sb.
A tam se v §3 odst.1 píše: U surových nebo pitných vod, u kterých je při úpravě uměle snižován obsah vápníku nebo hořčíku, nesmí být po úpravě obsah hořčíku nižší než 10 mg/l a obsah vápníku nižší než 30 mg/l.
Takže ty limity nejsou plošné a pokud je přírodní zdroj s nižšími hodnotami tak je to v pořádku a evidentně taková místa existují.

Určitě bych to rád otestoval, ale dostal bych se k tomu asi až za pár měsíců. Teď budu testovat Rotalu wallichii. Ohledně toho, že by nějaká vodní rostlina potřebovala extra velké dávky vápníku/hořčíku, jsem ale skeptický. Netvrdím, že to není možné, ale každá rostlina obsahuje v sušině nějaké množství těchto látek, a pokud by byla pravda, že nějaké rostliny vyžadují k dobrému růstu natolik vysoké koncentrace vápníku/hořčíku, tak by potom musely mít tyto látky přítomné v extrémním množství i v sušině (což ale určitě nemají). Vím samozřejmě o tom, že třeba Vallisneria roste mnohem lépe v tvrdší vodě, ale nemyslím si, že je to nutně kvůli vyšší koncentraci vápníku (jinými slovy, že by potřebovala více než třeba těch našich minimálních 30 mg/l Ca). Jestli máš po ruce knihu "Ecology of the Planted Aquarium" od Diany Walstad, tak se podívej na stranu 112-117 (oddíl "Water Hardness and Plant Ecology" = Tvrdost vody a ekologie rostlin). Uvádí tam studii, při které jeden vědec zkoumal 20 druhů rostlin na 700 stanovištích v Japonsku, která se lišila v parametrech vody, od měkké po extrémně tvrdou, brakickou vodu. Zjistil, že všechny druhy, které se vyskytovaly v tvrdé vodě, se vyskytovaly i v měkké vodě, ale potřebovaly minimálně 1-2 mg/l Ca. Druhy, které se vyskytovaly převážně v měkké vodě, byly naproti tomu schopné si vystačit i s cca 0,5 mg/l Ca. Je sice možné, že některé druhy rostlin mohou používat opravdu neefektivní způsoby příjmu vápníku, takže k tomu, aby do sebe nějaký dostaly, potřebují o něco vyšší koncentrace ve vodě, ale stejně tak je možné, že v měkké vodě (při kyselejším pH) jsou přístupnější některé mikroprvky, a na určité druhy rostlin adaptované na tvrdší vody mohou zvýšené koncentrace některých prvků (v důsledku lepší dostupnosti) působit mnohem toxičtěji než na jiné. Rostliny adaptované na tvrdší vody mají obvykle vyvinuté speciální mechanismy na efektivní příjem mikroprvků, které bývají v tvrdších vodách extrémně vzácné (protože se zde rychle vysrážejí). Díky tomu ale tyto rostliny neměly potřebu vyvíjet si mechanismy, které by je před vyššími (potenciálně toxickými) koncentracemi mikroprvků chránily, a proto mohou být mnohem náchylnější k "otravě" i při relativně nízkých koncentracích těchto prvků. Je ale samozřejmě dobré si to otestovat, abychom měli jistotu, co přesně dané rostlině vadí či nevadí. Chci tím jen upozornit na to, že způsob, jakým si my některé chování rostlin vysvětlujeme, nemusí být nutně pravdivý. Jinými slovy, to, že ti Vallisneria nebo Samolus rostly lépe v tvrdší vodě, nemuselo být nutně kvůli vyšší koncentraci vápníku, ale třeba právě kvůli zhoršení dostupnosti některých mikroprvků, jejichž vyšší koncentrace mohou těmto rostlinám velmi vadit (nejsou-li tyto prvky chelatizované).

Ďakujem za odpoveď a poučenie . Obvykle sa na fóre nezapájam do príspevkov v ktorých by som radil lebo nesiaham na úroveň tých skúsených . Len by som ešte chcel povedať že u nás podľa vodárni je vo vode 11mg/l Ca a menej ako 5mg/l Mg kde je aj v tabuľke písané že to nesplňuje normu.

Marcel G napsal: Vápník a hořčík přijímají rostliny v docela malém množství, takže by jim měla stačit koncentrace kolem 2 mg/l Ca a 0,5-1,0 mg/l Mg. Lenže asi sú i výnimky - mám skúsenosť, že Samolus valerandii mi pri tvrdej vode rástol veľmi pekne, bol veľký a množil sa. Po prechode na mäkkú vodu mi takmer vyhynul, zakrpatené, neraz i pokrútené / deformované listy. Otázka je, či mu vadila mäkká voda (málo vápnika / horčíka) alebo nízka alkalita (nízke pH). Skôr sa mi zdá, že to prvé - po tom, čo som trochu zvýšil tvrdosť vody (upravil pomer vodovod:RO z 1:2 na 1:1) a alkalitu pre zníženie kompenzujem kyselinou na pôvodnú hodnotu, je na tom lepšie, no nie tak dobre, ako prv v tvrdej vode - teda nehynie, ale ani sa nejako nemnoží. Podobne mi reagovala Vallisneria nana, tú som potom nahradil Blyxou. Samolus sa mi však veľmi páči a nechcem sa ho vzdať.

Marcel, pre exaktnejší experiment rád pošlem Samolus ;)

Podle mých zkušeností a vědomostí není ani tak důležitý přesný poměr, jako spíše to, aby měly rostliny všech prvků (živin) dostatek. Je ale zároveň rozumné, aby jednotlivé prvky byly vzájemně vyvážené podle toho, v jakém množství ten který prvek rostliny potřebují (přijímají). Vápník a hořčík přijímají rostliny v docela malém množství, takže by jim měla stačit koncentrace kolem 2 mg/l Ca a 0,5-1,0 mg/l Mg. V ČR podle mě neexistuje žádná pitná voda, která by neobsahovala alespoň 30 mg/l Ca a 10 mg/l Mg, což je minimální (mezní) hodnota pro pitnou vodu. Toto minimální množství musí každá pitná voda obsahovat. Z toho tedy logicky plyne, že do žádné pitné vody nemá smysl vápník ani hořčík dodávat. Pokud jde o tu vzájemnou vyváženost, tak ta spočívá v tom, že když je nějakého prvku výrazně (extrémně) více než jiných prvků, může tento prvek blokovat příjem jiných (podobných) prvků. Nejčastěji u nás bývá problém právě s vápníkem, kterého v některých vodách bývá opravdu hodně. Ve velkém množství pak vápník obsadí ("ucpe") na buňkách akvarijních rostlin všechny pozice ("dveře"), kterými se tyto prvky dostávají z vody do buňky, a tím pádem tudy už neprojdou žádné jiné prkvy (např. železo, mangan, zinek apod.). Představte si to jako tlačenici na fotbalové utkání. Když dorazíte ke stadionu a uvidíte před sebou desetitisíce fanoušků opačného týmu, kteří se tlačí dovnitř, tak vám bude hned jasné, že už se dovnitř nedostanete. Sem tam se sice možná povede někomu z vašeho týmu dovnitř procpat, ale to ten "zápas" asi nevytrhne. Proto se může stát, že když je třeba vápníku ve vodě extrémně hodně, tak i když tam přidáváte trochu železa, nemusí se toto malé množství železa do rostlin přes ty hromady vápníku vůbec protlačit. Z tohoto důvodu není vhodné používat pro pěstování vodních rostlin příliš tvrdou vodu, a pokud už jí používáte může být nutné zvýšit odpovídajícím způsobem i dávky ostatních živin (především mikroprvků) a zároveň používat silnější cheláty (např. DTPA nebo ještě silnější), nebo se pokusit některé živiny přesunout do substrátu, odkud si je budou moci rostliny brát skrze kořeny.

Ahoj stanki. Papierikové testy sú dosť nepresné. Dosť presné sú kvapkové testy od JBL ale sú aj drahšie. Hlavne čo sa týka toho PO4 sú veľmi dobré. V PPS PRO nesmie byť práveže limitujúce nič musíš všetkého dodať dostatok ale nie priveľa a v tom je tá ťažkosť tejto metódy . Draslík test som si nikdy nekúpil a ani nekúpim za tie nekresťanské peniaze ale to je len môj pohľad . Tu je pekná stránka na prejav nedostatku určitého prvku www.rostlinna-akvaria.cz/…. Pomer medzi NO3 a PO4 by mal byť približne 10:1. Pokiaľ viem je dobre si zistiť koľko tvoja voda obsahuje Ca a Mg pretože aj keď je voda tvrdá nemusí mať veľa Mg ale môže mať veľa Ca. Ideálny pomer ak som dobre čítal a ak je to naozaj pravda je Mg:Ca - 1:2 alebo až 1:3. Ak sa mýlim budem rád keď ma niekto opraví. Sú to veci ktoré mám načítané ale kľudne to môže byť už inak.

Mna by tiez zaujimalu ako ktoru zlozku mam dat viac ci menej aby som to mal akurat. NO3 sa da merat v pohode, najlepsie podla mna pasikmi(rychle a celkom presne). Ale co s fosforom a draslikom? Na draslik som nasiel jeden test na nete ale je dost drahy a mam obavy ci to bude mat vyuzitie. Tiez fosfor, meral som ho ratajovym testom ale ten mi vzdy ukaze nulu. Alebo ten je limitujuci a ma byt nula? Mam pocit ze mi stale chyba, az po jeho dodani vydno ze rastliny zaradia dalsiu rychlost. Ale viac ako je v zaklade pps pro sa bojim dodat. Vodu mam velmi tvrdu (36 nemeckej stupnice) preto ju riedim reverznou osmocou v pomere 1:1. Ziviny chcem dodavat len tolko kolko treba lebo menit vodu cez RO v 450l akva je dost casovo narocne. Horcik kvoli tvrdej vode by mal byt dostatok

zkus to a uvidíš, já dávám víceméně podle nich, ale už jsem zkoušel ubírat i přidávat, musíš si to vychytat, ale já ani po 3 letech nevím kolik mám dát, aby to bylo akorát.

takze ak použijem tu od rostlinnych akvarií vsetko bude ok ? no samozrejme ze si to musim merat s testami

je to podle obsahu železa, tenso má asi polovinu než třeba Plantex CSM+B, takže se ho dává víc než jiných. Podrobný složení různejch směsí mikroprvků najdeš třeba tady akvarijni-hnojivo.cz/…

lebo niekde pisu ze 80mg tenso coctail niekde iba 15 som nasiel na pol litra vody ale az taky blby v matike niesom nejak mi to nesedi vo vypoctoch napr na tej stranke co ste dali link je 29g som z toho popleteny teraz

myslím že s tím co je na rostliná akvária se dá úplně dobře pracovat. Je několik různých receptur PPS Pro, stačí se podívat po netu, třeba tady sites.google.com/… někde tam je i excelovská tabulka, kde ti to přepočítá na požadovoanou litráž.

prosim vas mohli by ste tu napisat presny pomer kolko coho treba dat spolu ked pisete ze na rostlinni akvaria to je trosku zle napisane ? neviem teraz kolko toho tenso coctailu alebo ked mam CSM+B dat dakujem

Na tom tak nezáleží. Ide asi o to, že keď rastliny začnú pracovať, aby už mali živiny vo vode.

Ahojte rád by som sa opýtal, rôzne som sa dočítal, že pri tejto metóde odporúčajú hnojiť 1 hodinu pred svetlami. Ale nikde som sa nedočítal prečo. Nič konkrétne, len dohady. Nakoľko svetla sa mi spínajú keď som ešte v práci tak či to mám riešiť nejakým automatickým hnojením alebo to tak podstatný rozdiel nerobí. Hnojím vždy (väčšinou ak sa zle nevyspím ) pred odchodom do práce a svetla sa mi spínajú o 14:00. Ďakujem za odpoveď.

Sera má tu nevýhodu že musíš dodržet čas a uhodnout zbarveni protože reakce stále pokračuje a barva se z časem mění na JBL se můžeš kouknout když to přeženu i druhý den a porovnávací tabulka je podstatně lepší.

Proč jediný? Já jsem velice spokojená s testem na NO3 od Sery. A dokoupím vždy jen náhradní náplně...

Jediný dobrý test na NO3 je od JBL. Sice je dost drahý ale vyplatí se ti. Měl jsem snad už všechny co byly a jsou protože CO2 už dělám hodně dlouho.

Díky, teraz mi to dáva zmysel. Nevšimol som si, že rozdiel železa je tak významný u tých mixov. Nakoniec aj tak plánujem hnojiť s Micromix plus (kôli vysokému GH), 6% Fe.
Horčík asi vyhodím, skôr sa zameriam na NO3, mám ho nula nula nič. Resp. ešte skúsim nejaký iný test (mám Rataja), nejako sa mi to nepozdáva.

Dobrý postreh! Sčasti som sa tomu venoval na začiatku tejto diskusie pred 2 rokmi (príspevok z 22.04.2014 22:06). Podľa pôvodnej diskusie tvorcu metódy www.aquaticplantcentral.com/… sa dávkuje rovnako 1 ml z oboch zložiek, ale fakt je, že na iných miestach sa spomína práve 1/10 mikroprvkov z toho (2 kvapky), čo je reálnejšie a primeranejšie množstvo, pretože inak je to značný nadbytok.

EDIT: Lenže pozor, na www.rostlinna-akvaria.cz/… to aj tak nesedí, lebo píšu 80 g Tenso Coctail alebo 40 g Plantex CSM+B. Lenže pôvodná receptúra udáva 80 g Plant-Prod, ten je z hľadiska železa rovnako silný ako Plantex CSM+B! Takže to, čo tam píšu, je polovičná (alebo 5-násobná) dávka oproti originálu. Ak za originál teda považujeme tie 2 kvapky, potom treba 80 g Plantex CSM+B alebo 140 g Tenso Coctail.


Bolo by dobré zistiť si pomer Ca:Mg, ale predpokladám, že bude blízky ideálu, takže horčík by som nepridával.

Zdravím, chcem začať týmto spôsobom hnojenia, mám toho odčítaného už dosť a dosť, ale 2 veci sú mi nejasné

1) dávkovanie mikroprvkov, v článku na rostlinná-akvária.cz sa uvádza

Dávkování:
Hnojte každý den 1 ml z každé nádoby na 40 litrů akvarijní vody. Příklady:
40 litrové akvárium - 1 ml z první nádoby a 1 ml z druhé nádoby každý den

Na stránke sites.google.com/…
sa píše niečo iné:

PPS-Pro Solution #2, 2 drops per 10 gallon or 40 L
(1 ml = 20 drops)

Čo samozrejme dáva úplne iné množstvá.

2) Mám hodne tvrdú vodu GH>20, presný pomer Ca/Mg nepoznám. Je istejšie Horčík z hnojiva vylúčiť?

Díky

Áno, je to v poriadku (len drobné odchýľky). Ja tiež mám každú zložku zvlášť a nedávam ich jednotne, pretože priebežne korigujem dávky na základe výsledkov - na papieriku pri akváriu mám napísané aktuálne dávkovanie. Akurát, že mám namiešané podstatne silnejšie roztoky, dávkujem zväčša počtom kvapiek.

Snad jsem se do toho nejak nezapletl. Muzete mi to zkouknout prosim. Mam namichano v 500ml

50g KNO3 5,5ml denne
6g KH2PO4 4ml denne
30g K2SO4 8ml denne
100g MgSO4 3ml denne


Vim je to trochu komplikovane ale je mi lito to vylit a mam doma navazeno tak to asi jeste 6 balicku

mockrát děkuji za vysvětlení. Já se pořád učím, takže jsem rád za každou radu. Už vím proč tam toho dávám hodně. vycházel jsem z tabulky na www.prirodni-akvarium.cz viz foto a ono jak jsou tam ty hodnoty dole tak to jsou za týden a ty vypočítaný tak to jsou za den, tam byla ta chyba.

Ještě mám jednu prosbu jak už mám namíchané to hnojivo. jde to nějak spočítat kolik tam mám toho tedy dávat, když to mám vše namíchané zvlášt? (každou složku budu dávkovat jinak) Abych to nemusel vylít.

Nie, nie je to správne namiešané, pokiaľ sa bavíme o originál receptúre PPS Pro - je to úplne zle a má na 500 ml obsahovať:
* nie 50, ale len 32,5 g KNO₃;
* nie 6, ale len 3 g KH₂PO₄;
* nie 100, ale len 40 g MgSO₄;
* a dávka na 320 l nemá byť denne 12 ml, ale približne 8 ml.
Súčasné namiešanie pridáva takmer 2-násobne viac draslíka, viac ako 2-násobne viac dusičnanov, takmer 3-násobne viac fosforečnanov a 3,5-násobne viac horčíka, konkrétne za týždeň: 16 mg/l NO₃, 2,2 mg/l PO₄, 18 mg/l K, 5 mg/l Mg - a to sa už viac podobá na metódu EI.

Mikroprvky môžeme pokladať ako správne - síce pôvodná originál receptúra pridávala ešte o cca 50% viac železa, ale novšie prepisy, podobne ako iné metódy hnojenia, ho pridávajú o cca 35% menej.

Ahoj, muze te mi prosim zkouknout jestli mam dobre na namichane hnojivo? Mam v 500 ml kno3 50g, k2so4 30g, kh2po4 6g, mgso4 100g, micro mix 11g. Vse rozmichano zvlast. Hnojivo 12ml denne jen micro mix 22ml. Voda ma 5kh a 10gh a ph 6,5. Akvarium 320l. Co2 poustim jen pres den. Neco je nekde spatne. Rostliny stagnuji a rozmohla se trochu rasa.budu rad za kazdou radu

Chci začít hnojit metodou PPS PRO,musím po vyměně vody ktera ma NO3 0,4 zvyšit NO 3.Nebo bude stačit jenom začit hnojit.

Pri hnojeni EI rostou rostliny rychleji, nez pri nizsich davkach hnojiva, ackoli i pri jinych metodach muze byt stale jejich koncentrace dostatecna k trvalemu rustu bez omezeni nedostatkem neceho (nejspis neni prisun zivin k rostline takovy, jaky by dokazala vyuzit). Na druhou stranu nad urcite koncentrace mohou nektere latky branit prijmu jinych latek, a tak nad urcitou koncentraci sice bude vseho kolem rostlin pozehnane, ale nebudou schopny to vyuzit. Prijem zivin neni ani linearni k jejich koncentraci. Uz to tady zaznelo, ze pridavani CO2 ma nejvetsi efekt na rust rostlin do urcite koncentrace, pak uz ten narust rychlosti rustu s rustem koncentrace neni az tak velky.

Takze asi tak, ze do urcite koncentrace si rostliny pomohou, pak uz mohou byt limitovany svetlem a nebo vubec svou schopnosti rust, ta jiste neni nekonecna, takze v nejakych mezich koncentarci od do to bude uz stejne (rekneme zhruba).

mne pride ze prave protirecis, pretoze prave na to som sa pytal, ci si rastliny zoberu rovnako z vecsej koncentracie ako z mensej (stale nenulovej), z toho co pisal Marcel som pochopil ze ano, z toho co si pisal ty ze nie (vynimaje Sidovu zaujmavost o medi ;) co by som pripisoval schopnosti rastlin zlepsovat zivotne prostredie pre zivocichy)

Proste jsem zase jednou jenom rozepsal do sedlacka, co uz jsi napsal .

Zkus si znovu přečíst můj příspěvek z "24.04.2014 17:13":Proto netvrdím, že není vhodné přidávat do akvária třeba 0,5 mg/L Fe týdně, a to i přesto, ž rostliny z tohoto množství dokážou spotřebovat třeba jen pětinu nebo desetinu. Problém totiž může být v tom, že zdaleka ne všechno železo, které přidám do vody, se k rostlinám dostane ...

Kdyz po nekom hodim hrst kulicek, je slusna sance, ze ho nejaka trefi. Ale kdyz mam jednu, ta sance ho trefit uz takova neni. A stejne tak vyssi koncentrace latky potrebne pro rostlinu zpusobi snadnejsi dostupnost, sance ze rostlinu "potka" tolik kolik potrebuje, je vyssi. Drzet v akvariu presne takovou koncentraci nejake latky, kolik predpokladam ze rostliny zuzitkuji mezi pridanim, to by tezko vedlo k nejakemu bujnemu rustu. Ta koncentrace musi byt logicky mnohonasobne vyssi. Rostlina holt neni ryba, aby si pro 10 Dafnii doplavala na druhou stranu akvaria, a tak ani nemuzeme rostliny krmit tak jako ryby, co spotrebuji, at se to tam nevali.

Rozhodne Te nechci poucovat, jiste je Ti to stejne jasne, ja jen uplne sedlacky vysvetluji, proc davame do akvaria tolik, kolik nemaji nikdy rostliny sanci spotrebovat, a to at uz jde o jakoukoli rozumnou metodu hnojeni, je to jen o tom, jak velky ten prebytek udrzujeme, a zda jej cilene udrzujeme nekde, nebo od nejake urovne nahoru.

Jen pro zajímavost: např. mědi jsou rostliny schopny přijmout až 1000000x více, než potřebují...

Ano, také si myslím (i když nejsem věděc), že v zásadě to na reálnou spotřebu (nikoli absorpci!) nebude mít téměř žádný vliv.
Jinak pár příspěvků níže jsem psal, že obsah železa v sušině je max. 0,02%. V té studii, co jsem zmiňoval v posledním příspěvku, naměřili maximální obsah Fe v sušině jen 0,0015%. Jinými slovy, rostliny toho železa opravdu nepotřebují moc ... právě proto asi železo patří mezi stopové prvky.

ok, mozem to teza chapat tak ze to spotrebu neovplivni, proste v priemere za urcite obdobie spotrebuje rastlina rovnake mnozstvo ci uz dany prvok bude v koncentracii 0,1 alebo 0,5mg/l

Schopnost vodních rostlin akumulovat velké množství živin ze svého okolí je poměrně dobře zdokumentovanou skutečností. Do jisté míry jsou tedy rostliny schopné fungovat jako "houba", která do sebe dokáže nasát z vodního sloupce nebo substrátu živiny, pokud jsou tam v přebytku. To ale na druhou stranu neznamená, že to množství, které do sebe rostlina dokáže vstřebat, odpovídá množství, které dokáže hned spotřebovat (prostě si z některých živin jen udělá zásoby na horší časy). Jinak jsem četl jednu studii, kde uváděli, že vodní rostliny (alespoň ty studované) jsou schopné z vody bezezbytku odčerpat železo až do koncentrace 1 mg/L. Při hodnotách nad 2 mg/L už řada rostlin projevovala různé růstové deformace, a při koncentracích 25-50 mg/L pak většina rostlin uhynula. Čím vyšší koncentrace železa byly ve vodním sloupci, tím větší množství železa se rostlinám hromadilo především v kořenech (zabarvovaly se do ruda).

ja mam ale este iny dotaz, ovplivni mnozstvo primania nejakeho prvku rastlinamy jeho koncentracia vo vode? tj. ci napr. pri koncentracii Fe 0,5mg/l su rastliny schopne prijat viac ako pri koncentracii 0,1mg

Proč tak podrážděně, když nejde o život?
Máte ve všem 100% pravdu, moje poznámka byla zbytečná a nemístná.
Spokojen?

Za sebe to uzavřu asi takto: protože podmínky jsou v každé nádrži jiné a dostupnost železa je závislá od jeho forem a hromady dalších okolností, jako jsou pH, (zejména!), GH, koncentrace NO3 a PO4, obsah Cu ve směsích mikroprvků, redox potenciál, obsah detritu v nádrži a určitě dalších aspektech, praktikuji zásadu, kterou jsem zmínil.
Určitě bych začal s nižšími dávkami, (pokud bych měl vůbec potřebu Fe do akva přidávat...), a teprve při případných projevech deficitu Fe, bych tyto dávky navyšoval.
EDIT: Omlouvám se, že jsem vám "naboural" vaše téma.

Tvrdím niekde niečo, čo by to popieralo?

Tak sformulujem inak: Zaujali ma rozdiely v tom, koľko ktorých prvkov prisudzuje fyziologickej spotrebe rastlín ktorá metóda. Čo je na tom také zlé? Tipujem, že väčšina ľudí sa predsa drží nejakého odporúčaného dávkovania - či už ide o nejaké komerčné hnojivo alebo vlastnú zmes typu PMDD / PPS / EI. V začiatku hádam aj všetci (nikto to snáď nerieši tak, že do akvária kydne len tak od oka z každého sáčku), niektorí si postupne dávky upravia podľa pozorovaní. Ja som si dovolil zamyslieť sa nad touto odporúčanou dávkou a poukázať na chybný preklad / interpretáciu pôvodného zdroja - je to vari tak neslýchaná trúfalosť, že mi ju treba vyčítať?

No a potom sa tu debata rozšírila o skúsenosti s dávkovaním a spotrebou.

Dostatečné množství je takové množství, které pokrývá fyziologickou potřebu rostlin.
A to může být různé podle podmínek v akva a nakonec i druhové skladby i množství rostlin.
Raději skutečně hotovo.

Ono sa deficit aj objavil, no nie železa, ako som už spomínal. Ale šlo mi hlavne o odhalenie "pravého receptu" PPS Pro a zamyslenie sa nad tým rozdielom - áno, rozdiely v akváriách sú, ale zaujalo ma, čo sa vlastne pokladá za dostatočné množstvo. Už sme to snáď rozobrali zo všetkých možných strán, v podstate hotovo

EDIT: Ešte by mohol Marcel opraviť tú tabuľku "Doporučené týdenní koncentrace živin u různých metod hnojení" - stĺpec Fe, pre PMDD a PPS Pro

...Hnojím práve touto metódou (PPS), ale potreboval som si ujasniť niektoré veci a nezrovnalosti v odkazovaných článkoch... nejde o drobný rozdiel dávkovania (40 l vs. 10 galoons = 37,845 l), ale o zásadný rozdiel v dávkovaní mikroprvkov. Totiž prvý odkazovaný článok tvrdí, že sa použije 80 g zmesi Tenso Coctail alebo zhruba polovicu Plantex CSM+B, čo v oboch prípadoch predstavuje týždenné množsto pridaného železa zhruba 0,5 mg/l. Druhý odkazovaný článok nešpecifikuje, o akú zmes sa má jednať, ale v tabuľke uvádza, že táto metóda týždenne dodá len 0,1 - 0,2 mg/l železa...
Takže, ako to je? Skutočne sa pri PPS Pro má dodávať až tak veľa mikroprvkov?

Nerad vás ruším ve vaší "zábavě", ale na tento váš původní dotaz bych si dovolil poznámku.
Domnívám se, že je jedno, jestli nějaký zdroj doporučuje při metodě PPS Pro dodat týdně Fe 0,5mg/l a jiný 0,1-0,2mg. Žádný z těch zdrojů totiž nezohledňuje konkrétní podmínky ve vašem akváriu, a ty mají na potřebu přihnojování Fe docela zásadní vliv.
Na vašem místě bych začal rostlinám přilepšovat raději nižšími dávkami a teprve v případě, že by se projevil deficit Fe, bych tyto dávky zvýšil.

Nějaký rovnovážný stav určitě existuje, ale třeba substrát ADA AquaSoil obsahuje ve výchozím stavu (podle rozboru) zhruba 300 mg/kg Fe (a to nevím, jestli se už jedná o "nasycený stav"), takže pokud budeš mít nějaký "ne-výživný" ("prázdný") jílovitý substrát a budeš přidávat do vody týdně 0,5 mg/L železa (a z toho část ti ještě spotřebují rostliny), tak může chvíli trvat, než se nasytí.

Hm, zaujímavé s tým substrátom. OK, niečo môže stiahnuť z vody, ale skôr by som čakal, že množstvo vo vode a množstvo vo vrchnej vrstve substrátu bude tak nejako lineárne závislé, teda že ak je vo vode veľa, substrát bude brať až do nejakého rovnovážneho stavu a keď bude vo vode málo, bude zase uvoľnovať do rovnovážneho stavu. Musí existovať nejaké "nasýtenie" substrátu, či nie?

V tom Miminom akváriu, kde sme namerali nulové fosforečnany, je naozaj substrát JBL Manado. Nabudúce v takejto situácii skúsim zobrať trochu substrátu, pretrepať vo vode a zmerať. V mojom akváriu je len kremičitý piesok, ale hlavne vyššie vrstvy už majú organickú "výplň", starajú sa mi tam o to červy - z povrchu požierajú detrit, strávia a v podobe ďalšieho stupňa spracovania presúvajú hlbšie (a úplný vrch piesku stále prehrabávajú krevetky). Neviem, či to tiež má nejaké absorpčné schopnosti.

Podle mě může být problém dodat rostlinám některé živiny buď kvůli chelátům nebo také kvůli jílovitým substrátům nebo některým porézním materiálům ve filtru. Vím, že obzvlášť substráty jako ADA do sebe dokážou velmi rychle (v řádu hodin, max. dnů) natáhnout velké množství živin. Povedlo se mi například vylít jednou do akvária tolik fosforečnanů, že jsem tam měl něco kolem 30-40 mg/L (nepamatuju si už přesné číslo), a když jsem měřil koncentraci druhý den, bylo tam už jen 5 mg/L, a třetí den už jsem byl opět skoro na nule. Přitom je více než jasné, že rostliny mi tohle množství za tak krátký čas sežrat nemohly. Proto netvrdím, že není vhodné přidávat do akvária třeba 0,5 mg/L Fe týdně, a to i přesto, ž rostliny z tohoto množství dokážou spotřebovat třeba jen pětinu nebo desetinu. Problém totiž může být v tom, že zdaleka ne všechno železo, které přidám do vody, se k rostlinám dostane. Většina může skončit v substrátu, kde se k němu rostliny sice také dostanou, ale rostliny mají kořeny spíše dole, zatímco živiny z vody se budou vsakovat spíše do horní vrstvičky substrátu. Pokud máš v akvárku nějaký jílovitý substrát, tak zkus schválně trochu vzít, dát do malé skleničky s trochou destilované vody, a pořádně to protřepat. Pak v tom zkus schválně změřit obsah železa a fosforečnanů. Mimochodem, podobně to funguje i s CO2. Podle toho, co jsem četl, tak rostliny z toho množství, které pumpujeme do rostlinných akvárií z CO2 lahví, spotřebují tak maximálně 1%! I přesto je ale dobré tam pumpovat těch ~30 mg/L CO2, protože většina CO2 unikne bez užitku z vody pryč. Je to všechno o efektivitě zásobování. Malinké bublinky CO2 (a také kyslíku) vydrží ve vodě řádově minuty (max. hodiny). Nanobublinky tam ale vydrží měsíce! Takže pokud by se nám povedlo přidávat CO2 ve formě nanobublinek, tak by si asi rostliny vystačily s daleko menšími dávkami.

To meranie biomasy nie je zlý nápad (a keďže som otvorený každému dobrému nápadu, aj ho začnem realizovať), ale je silne závislé práve od predpokladov podielu jednotlivých prvkov v sušine. Nezdá sa mi, že by všetky druhy rastlín mali rovnaké. Napr. keď som rozdrvil hnijúci červený list Rotaly macrandry do vody, v tejto vode som bol schopný namerať výskyt železa, zrejme ho mala pomerne dosť. A ešte je tu problém, že nemám zatiaľ tak stabilné osadenie akvária - napr. pred pár dňami som jeden druh úplne zrušil, zase som si priniesol nejaké nové, stále čosi mením, to ťažko merať.

Možno naozaj stačí 0,1 mg/l železa týždenne. Podľa mojich meraní sa mi týždenne naozaj stratí / zužitkuje cca 0,1 mg/l (so započítaním pridávaného množstva a zostatku) Lenže, ako sa ukázalo zo skúseností nás viacerých, prebytok železa nezaručuje, že nie je nedostatok niektorého mikroprvku v zmesi obsiahnutého a práve o tomto je debata, teda aspoň ja som ju takto zamýšľal.

Kvalitný / nekvalitný chelát - to je relatívne, závisí od pH a tohoto som si vedomý, práve preto používam zmes obsahujúcu aj chelát Fe-EDDHMA (resp. mám ho i samostatne), pretože pri mojej tvrdšej vode s vyšším pH je akýkoľvek chelát železa EDTA nepoužiteľný a DTPA skoro nepoužiteľný - vychádzam z článku akvarijni-hnojivo.cz/…
Tá mnou používaná zmes má v 6% železa takéto podiely:
0.54% EDDHMA železo
4.1% DTPA železo
1.33% EDTA železo
+ zvykol som doteraz ešte pridávať zvlášť EDDHMA.

Udivuje mě úsilí, s jakým hledáte informace o PPS. Kolik času jste už věnovali pročítání různých stránek a hledání informací o tom, kolik přesně (na desetiny mg) byste měli týdně přidávat do akvária? A to vám připadá o tolik složitější zjistit objem nové biomasy za 1 měsíc? Já jsem vážil biomasu několikrát, a skoro vždy mi to vyšlo zhruba na 1/10 živé váhy (některé rostliny obsahují vody více, jiné méně, ale v průměru bude sušina vždycky zhruba v rozmezí 5-15% => Myriophyllum má 10-13%, Potamogeton 10-15%, Elodea 10%, Ceratophyllum 5%, Najas 7%, Cabomba 7%, Eleocharis 11%). A zvážit kytky, které jednou za 14 dní vytrhám z akvária, snad zvládne každý. Když to budeš dělat tak 2 měsíce, tak z toho určitě nějaký přibližný průměr dostaneš (přesnost v tomto případě není až tak důležitá). Za předpokladu, že ze 100L akvárka vyndáš za měsíc dohromady třeba 1kg rostlin (což si popravdě ani neumím moc dobře představit), tak to odpovídá zhruba 100 g sušiny. Obsah železa v sušině je maximálně 0,02% = 0,02 g. Za měsíc ti tedy rostliny ve 100L akváriu sežraly 0,02 g Fe. Když bych ti to měl přepočítat na mg/L a týden, tak to dělá 0,05 mg/L Fe týdně (0,02 g = 20 mg za 30 dní ve 100L = 0,67 mg/100L a den = 4,67 mg/100L a týden = 0,047 mg/L týdně). A pokud se "sekneš" při vážení, a místo 1kg ti za měsíc vyroste ve skutečnosti o půl kila víc, tak ti ve výsledku nevyjde 0,05 mg/L, ale 0,07 mg/L Fe. Připadá ti tohle jako dostatečně přesné? Rozhodně je to o několik řádů přesnější než hobby testy. Nemluvě o tom, že z hobby testů poznáš kulový o tom, kolik železa ti skončilo bez užitku ve filtru nebo v substrátu. Pokud budeš používat kvalitní cheláty, tak ti bude toho železa stačit třeba jenom těch 0,1 mg/L (a i tak budeš mít nadbytek). V opačném případě tam můžeš přidávat třeba 1 mg/L Fe, a rostliny i tak můžou strádat.