Vývoj automatického monitorovacího systému
Už jsem to rozlouskl,příčinou byla demoverze.U ostré už to běží jak má.
sice to nemam ale neco malo o tom je tady
automatizace.hw.cz/…
urcite musis mit v pc nastavenou IP adresu v rozsahu s tim logem.. at se dari
Zdravím, našel by se tu někdo kdo by poradil?
Mám LOGO! 0BA7 a nemůžu přijít na to jak se spojit přes ethernet s LogoSoftem.
Děkuji
Starší reakce
Taky dělám moduly na míru, včetně pěkné na míru udělané krabičky (stříbrná, černá)
Vybavení modulu dle požadavku.
Mechanické řešení modulu není moje práce, vypůjčil jsem si ho z jiné práce. Pouze jsem do toho upravoval elektroniku. Můžu potom ukázat dokumentaci
V zásadě se jedná a dva otočné bubny se základní dávkovací dávkou, dva servomotory provádějí otáčení. Uvnitř je malý kontrolér, který přijímá příkazy po sérové lince od hlavního systému.
Je to zatím verze 1.0, ještě s tím nejsem spokojen, budu to zdokonalovat
bude ten tvoj modul aj na predaj
docela by mě zajímal ten krmnej modul. Jak to máš řešený? Nemyslím elektronicky, ale mechanicky.
Kdysi jsem měl totiž nedostatek rostlin a tak jsem vzal cokoli kdo dal
A neměl jsem je kam jinam dát .. Ale při přestavbě akva to přesadím
proč máš rostliny, které rostou až k hladině u předního skla?
Ještě pořád se učím ke státnicím, ale tady malé preview. ^^
Starší reakce
Hlavně se to pak šteluje určitě lépe, než nějakým točítkem, co má vůli a je pod vodou ... a oběma rukama se tam buď nedá dostat, nebo když už jo, tak zase tam člověk nevidí.
Jasně, tenhle argument uslyším ještě víckrát asi (i u komise bakalářské). Takže moje důvody:
- chci měřit teplotu precizně.
- když už ji měřím, zavedení regulační smyčky mě stojí: 10kč optotriak + 4 kč výkonový triak
- dále mě to stojí pár řádků kódu a know how (optimalizace PSD algoritmu)
- ve výsledku si procvičím svoje schopnosti ze školy (automatizace, měření, regualce) na akvarijní nádrži
- další dobrá věc co mě napadá je, třeba vychytávka, že budu moci nastavovat teplotní profil dne (setpoint měnit v závislosti na čase, ročním období) Myslím že to třeba otvírá i jisté možnosti pro výtěr různých druhů ryb ? četl jsem že pro nastartování množících pudů některých teter je třeba trochu jim hýbat s teplotou?
- a ano, jsem technologický maniak, proto ^^
Třeba těch topítek chce mít víc ... to je pak lepší centrální termostat.
Akorát nechápu proč reguluješ topítko, když se samo reguleje? Má přece v sobě termostat, jen nastavíš teplotu.
Je to jen další možnost jak to dělat.
Máš recht, budou mi chybět ty věčné průsery typu rodiče zapomněli krmit týden když jsem v Brně ^^
A tohle má ještě něco společného s akvaristikou?!
Starší reakce
Já věděl že se někdo ozve tak:
1) krycí sklo mám, vlhkost do krytu nejde.
2) kryt je uzemněn
3) ty tvoje tzv vodotěsné patice stejně mají IP44, takže když by mělo dojít k přímému styku s vodou tak to stejně nehraje roli ...
4) chránič tam je ...
5) zevnitř krytu je udělán reflexní nástřik, odráží to jako hrom
snad jen beru že ty zářivky hřejou, takže k tomu ještě zbastlím asi ventilaci ... možná i mcu s teplotním čidlem, uvidíme ...
No jeslti nemáš nad akvárkem krycí sklo, tak si docela koleduješ o malér s těmi NEvodotěsnými paticemi, a k tomu ještě s vodivým krytem!
Ïdeálně nějak takto:
rybicky.net/fotogalerie.php…
Vodotěsné patice, reflektory a plastové držáky.
A přžedřadník taky URČITĚ mimo kryt akvária. J8 mám krycí skla, mám ho na stejném místě jako ty, ale stejně ho předělám pryč, sice na něj vlhost nejde (sám docela topí) ale jistota je jistota. To víš, jsem eletrikář...
EDIT: Proudový chránič je samozřejmostí! A když už kovový kryt, tak i ten řádně uzemnit!
Starší reakce
Designer napsal: To jsme se asi ne uplne pochopili, ne elektricky, ale co jsem tim myslel.
Vyzerá to tak, ja od začiatku píšem o konečnej frekvencii na výstupe, pretože tá je vlastne, pre riadený obvod, dôležitá. Spôsob akým sa dosahuje, to je niečo iné, pokiaľ si teda nevytvárate celý riadiaci obvod sám, ale to je v súčasnosti (pre akvaristu) zbytočná práca
Mě to po zapnutí začalo na cca 3,4V (to by nevadilo)pak to stoupalo po voltu/á 5 minut a po 1/4hodině se to zastavilo na 5,5V a začalo mííírně klesat. Po vypnutí to šlo během půlminuty k 0V.
Jo, asi jsem měl koupit trimry, ale nějaký menší odpory mám. Měl bych to tak nějak snižovat v poměru, že?
Budu muset stejně pak dodělat zpožděné vypnutí pro zdroj ke světlům, aby to nebylo celou noc zapnutý.
Perfektní, moc dík za postřehy. Jo ještě tam mám stabík na 12V a paralelně s obvodem blokovací kondík 10n.
Pro prvni pokusy bych vyrazne snizil ty odpory urcujici proud, tech 15k a 36k (zvysil proudy tech proudovych zdroju), abych nejprve zkusil princip na rychlejsim prubehu a pripadne mi tolik neublizovaly svody elektrolytickeho kondenzatoru. Pripadne je nechal jak jsou a pouzil kondenzator jen 47uF (mensi kapacita bude mit take mensi svod). A pri prvnich pokusech dlouho cekat taky neni nic moc
.
tak jsem to zbastlil. Ještě to nefunguje dokonale, ale zítra to zkusím doladit a uvidíme.
Moc vám děkuji. Přes týden to poskládám a pochlubím se.
A s tim potenciometrem, zalezi jake napeti to pro nej poskytuje. To zapojeni jak je si cele vezme neco malinko pres 3mA, takze to utahne cokoli, ale vystup se nedostane az na uroven napajeciho napeti. Reseni to ma, vezmes rail-to-rail operak (vstupy i vystup mohou byt v rozsahu napajeni) a vystup za darlingtonem zesilis tak, aby dosahl od nuly do napajeciho napeti.
Ono by se sice nabizelo reseni dat pryc ten darlington a z kodanu rovnou do operaku zapojenym se zesilenim 1, jenze se pak dostanes do rozsahu zhruba 0.5V nad zemi a 0.5V pod kladnym napajenim a tak by Ti to nemuselo uplne zhaset a taky nemuselo svitit na max.
Vhodnym operakem ke koupi pres pult je treba
gme.cz/… , nicmene jsou i lepsi i za lepsi ceny, ovsem musis si pripocist cenu dopravy, staci hledat treba zde
cz.farnell.com .
Tranzistory klidne univerzalni BC548B (NPN) a BC558B (PNP), proste ty nejobycejnejsi, ale budou stacit prakticky jakekoli, ktere najdes v supleti. Muzes si klikem v tom simulatoru zmenit i jejich betu, at vidis co to dela (v rozumnych mezich je to fuk). Darlington na konci klidne vyskladej ze dvou tranzistoru jak je namalovan, bude to dokonce lepsi, slouzi tam jako emitorovy sledovac (at vybiji co nejmene kodan) a zaroven odecte neco z napeti na kondenzatoru, at to jde od nuly nekam malo pres 10V, coz muzes jeste doladit i napajecim napetim, tedy to kam to dojede.
Ty rezistory 36k a 15k uz mohou byt diky svodu v elytu prilis velke (moc maly nabijeci a vybijeci proud, pak to zacne prohybat ten prubeh, nebo dokonce elyt nenabije), takze kdyby byl problem, sniz je, cimz zkratis dobu rozsveceni a zhaseni a pochopitelne je nemusis mit ani stejne (ty doby) - jen ten rezistor s vyssi hodnotou musi byt pochopitelne vzdycky vetsi nez ten druhy jinak to nebude fungovat. Velkym zvysenim kapacity si moc nepomuzes, protoze samovybijeni beznych elytu pro napeti o kterych se bavime byva zarucovano jako I=0.01*C*V, nebo dejme tomu 3uA az 4uA, vzdy vyssi z tech dvou hodnot. Vyskladat vyssi kapacitu z neceho jineho nez elytu sice jde (ani s tantalem si zrovna nepomuzes, bezna keramika je k casoveni nevhodna a bylo by toho moc na kusy, ve folii by to bylo moc drahe a velke), ale je to pak silenost, kde si clovek rychle uvedomi cenu za tak jednoduche reseni.
Co se tyce dob rozsveceni a zhaseni, pokud je to kvuli vylekani ryb, staci Ti bohate i 3 minuty, takze by vyhovel na miste kondenzatoru i elyt 470u.
Určitě. Krabička, kde je zdroj, drivery i ty kondíky, má 8.5x9.5x21.5cm. Ono ty drivery mají i vstup na řízení pomocí PWM, ale rychlé řešení s kondíkama funguje taky nějak. Asi bych ovládání pomocí PWM v analogu nedal
.
Jen kondíky na výstupu mají dva problémy: při zapnutí bez zátěže se nabijí na maximální napětí co dovolí driver a po připojení LEDek je to může odpálit a energie ve 40mF/35V je docela velká.
to jsem původně taky přemejšlel. JAk jsou velký ty elyty? Vejdou se do skříňky pod akva?
Tak to je dokonalý. Já bych to nevymyslel. 30 minut je možná i moc, šok by ryby neměly mít ani s 15-ti minutami
. Co se týče tranzistorů, za mých časů jsme všechno řešili kácéčkama a káefkama, dnes tedy tuším BC? Budou stačit? A ten darlington, co za typ? Děkuji moc
Kdybych arduino využil ještě na další funkce tak samo že jo, ale jako jednoúčel je to zbytečně drahý.
Potřebuji to použít na tyto proudové zdroje:
ROAL Strato RSLD035-6A
www.futurelightingsolutions.com/…
ten má vstup pro regulaci proudu 0-10V
a na ten na fotce, ten má vstup na potenciometr. Na to to schéma asi fungovat nebude, že?
Já jednoduché stmívání udělal pomocí elytů na výstupu driverů. Na třech větvích mám 18-40-18mF a diody pohasínají cca minutu. Využil jsem plonkové kondíky (nippony a nichicony) a ten pohled je fakt parádní. Trochu to funguje i při rozsvícení, protože se každá řada rozsvítí jinak. Prostřední větev má 40mF a vzadu stonkovkám svítím trochu vyšším proudem.
Pár omezení to má z hlediska blbuvzdornosti, ale o nich vím.
Ono by to taky bylo 100x lepsi resit digitalne. Pulhodina je pro jednoduche analogove reseni desne dlouha doba a pak se pouzivaji velke kapacity a male proudy, pricemz velka kapacita obnasi pouziti elektrolytickeho kondenzatoru a ten ma dost velky leakage current. Takze se pak ten kondenzator sam vybiji a musi se nabijet proudem o to vetsim. Navic ten proud kterym se elyt sam o sobe vybiji je zavisly na napeti. Resit tohle analogove proste v dnesni dobe neni vubec to prave.
Dalo by se vyrobit pomocí Arduina, pak si mužeš nastavit přesný ča, kdy to bude mít náběh a kdy stmívání. včetně délky onoho cyklu...
www.falstad.com/…
Kodan je 100n at je to videt, nahrad 4700u/16V. Klikem na spinac uvidis funkci.
Díky za nakopnutí. Pokusím se na to přijít sám.
Kdyz budes nabijet kondenzator proudovym zdrojem, napeti na nem poroste linearne, a kdyz vybijet, napeti linearne klesa.
A ted si predstav, ze mas proudove zdroje dva, seriove za sebou. Jeden dava nejaky maly proud zhora, druhy dvojnasobny proud pousti do zeme. Mezi nimi visi kapacita k zemi. No a ted ted spodni vypnes, a ten horni nabiji kapacitu linearne az do maximalniho napeti. Kdyz ten spodni (dvojnasobny proud horniho) zapnes, polovinu proudu si vezme z horniho proudoveho zdroje a polovinu z kapacity, takze se napeti na kapacite linearne snizuje.
Urcite to zvladnes, ale kdybys mel problem, namaluju Ti to.
EDIT: Mimo jine jsem koupil krabicku na adapterek do zdi a relatko s civkou na ~230V. Kdyz se da do krabicky toho adapterku to rele a vyvedou tri draty od kontaktu rele, muzes bezne spinaci hodiny pouzivat tak, ze Ti z krabicky adapteru trci tri draty od kontaktu rele a muzes tim bezpecne spinat/rozpinat veci na 12V kolem akvaria. Vyhoda je v tom, ze se Ti po rozepnuti hodin sepne rozpinaci kontakt, takze muzes jednemi hodinami ridit treba i veci na noc. Nebo prave ridit elektroniku pripojenou mimo hodiny (hodiny uz vyply, ale ty jeste pul hodiny neco stmivas).
Ahoj vespolek,
potřebuji zařízení co produkuje 0-10V postupně od nuly do 10V v časovém horizontu cca 30 min. Je to vstup do regulovatelného proudového zdroje pro LED, kam se připojuje potenciometr 20kOhm. Čili by tak vyhovovalo i zařízení, které mění R 0-20kOhm. Nerad bych něco složitého, spíš vtipně vymyšlený RC člen. Rád bych rozedníval a večer zapadal slunce
. Moc děkuji.
To jsme se asi ne uplne pochopili, ne elektricky, ale co jsem tim myslel.
Rekneme, ze PWM periferii v MCU taktuji na 20MHz, tedy jeji citac bezi na teto frekvenci. Reknu si, ze citac bude pocitat od 0 do 65534, protoze pro hodnotu 65535 (plnych 16bit) chci plny jas. A vysledna frekvence PWM je pak rekneme 305Hz, coz je OK, a to vysoke taktovani mi prave umozni to velice jemne rozliseni, aby to stmivani bylo pro oko co nejplynulejsi, abych ty skoky mezi sousednimi urovnemi jasu nebyl schopen okem poznat.
Takze ve vysledku se myslim na tech frekvencich te vystupni PWM krasne shodneme
.
Děkuji pánové za váš zájem, jsem vám vděčný
Chtěl bych se taky zeptat, jestli by někdo byl ochoten v budoucnu přečíst si moji práci a oponovat. V první části se věnuju teorii ohledně akvaristiky a fungování akvária obecně, a protože to je moje hobby a ne profese, rád bych aby si to přečetl někdo fundovaný, jeslti tam nepíšu úplné nesmysly
neboj se, bral jsem to jen jako pokus
samozřejmě že v reálu to udělám na frekvencích o řád vyšších ...
Designer napsal: U lepsich MCU muze taktovani PWM bezet klidne i na radove desitkach MHz a pak je snadne vygenerovat pro LED klidne i 16b rozliseni (stupnu jasu)
Práve pri LED by som bol s takými vysokými frekvenciami v amatérskych podmienkach opatrný. On totiž RC obvod vedenia môže ľahko zvýšiť napätie, a teda i prúd. Nemusia hneď zhorieť, dokonca to nemusí ani ovplyvniť životnosť, ak je s tým rátané pri návrhu. Ak to však do návrhu nie je započítané a chýba aj výkonová rezerva, tak môže nastať problém. Pri frekvenciách v stovkách kHz (a menej) to je jedno.
Hmm, kedysi na škole sme takéto srandy merali i rátali (hoci až pre GHz), ale to už je fakt veľmi dávno. Už by som si netrúfol.
Take nevidim duvod chodit na nejakych 40Hz. Kdyby se reklo 400Hz, tak ani nepipnu.
Si to zkus nějakým odrazem přes sklo. A také periferním viděním. To bývá horší ... Také mysli na nebohé ryby. Sice nevím, jak zrovna ony na tom jsou, ale zvířata mají obecně jiné vnímání, než lidé. Těžko říci, jestli jsou na tom hůř, nebo lépe. Ale skoro bych řekl, že lépe ... nejenom, že mají výhled do většího úhlu, ale určitě mají i jiné vnímání už jenom proto, že žijí pod vodou.
Fakt bych ty nízké frekvence nedělal.
slavko napsal:PWM určite nebeží na frekvencii procesora. Teoretické maximum je frekv. procesora / počet stupňov regulácie.
Doplnim to. PWM se generuje tak, ze bezi nejaky citac, ktery bezi do nejake hodnoty a pak zase od pocatku. Existuji i MCU, ktere to delaji opacne, ten citac bezi dolu. Protoze je ten citac taktovan frekvenci jadra, nebo nejakym jeho podilem, pripadne ma vlastni oscilator, pise se o nem vetsinou jako o timeru, casovaci.
Pak uz se jen stanovi hodnota, kde bude timer (nekde zase znaceny primo jako PWM periferie) preklapet vystup. Pretecenim timeru tedy vystup nahodi (u mnoha MCU se da zvolit do kolika pocita), po dosazeni zadane hodnoty jej shodi. Frekvence samotne PWM je tedy vzdy nizsi nez taktovaci frekvence toho, co ji produkuje.
U lepsich MCU muze taktovani PWM bezet klidne i na radove desitkach MHz a pak je snadne vygenerovat pro LED klidne i 16b rozliseni (stupnu jasu) na prijatelne frekvenci vysledne PWM. Vyhodu to ma predevsim v tom, ze kdyz se rozsveci, neni mezi prvnimi hodnotami prilis velky skok, rozsveceni je plynulejsi. Kdyz se podivate na ceny levnych 32bit MCU, treba zde:
cz.farnell.com/… , asi kazdemu rychle dojde, ze i kdyz jde o jednoduchou ulohu a ten MCU se v tom bude vylozene flakat, neni zadny duvod jej nepouzit, specialne pokud nejde o vyrobu velke serie s velkym tlakem na cenu.
Pokud chce nekdo s MCU zacit, mohu jen doporucit toto:
cz.farnell.com/…
Je to vsechno co clovek potrebuje mimo PC a USB kabelu k tomu, aby mohl zacit. Prostredi je sice omezeno na 128kB vysledneho kodu, ale to uz je zde opravdu velka aplikace, a navic, tyhle male MCU ani tolik pameti nemivaji, takze omezeni vlastne ani zadne neni. Pochybuji, ze lze s 32bit MCU zacit tak pohodlne jako zde za mene penez (bavime se o zhruba 500Kc vcetne dopravy az na stul).
sasula napsal: Pwm jede vetsinou na frekvenci cipu. Takze u atmelu to je 16MHz. Na 50Hz by to nebylo pwm ale stroboskop.
PWM určite nebeží na frekvencii procesora. Teoretické maximum je frekv. procesora / počet stupňov regulácie.
V závislosti od toho, čo (a čím) je regulované, sa frekvencia pohybuje väčšinou v jednotkách až stovkách kHz. Nízka frekvencia pri svetle môže spôsoviť spomenuté blikanie (tiež ho dokážem vnímať), pri motoroch napríklad zase znížený výkon (sila). Na svetlo by však mohlo pohodle stačiť cca 100 Hz, ale išiel by som vyššie, spínať 1 kHz dnes nie je problém. Príliš vysoká frekvencia môže zase narážať na problémy so spínacími obvodmi i vedením - tu treba pamätať na to, že pravoúhly signál generuje fourierove frekvencie, ktoré sú 2násobkami pôvodnej. Potom už vstupuje do hry aj kapacita vedenia, ktorá dokáže signál PWM vyhladiť podobne, ako filtračný kondenzátor zdroja.
Frekvence PWM se u svetel voli tak, aby to oko nevidelo, u filmu a pri foceni radeji vyrazne vice, ale zase ne nesmyslne moc, protoze to co to bude spinat se pri vyssich frekvencich vice hreje. Je to proto, ze sepnuti a rozepnuti muze byt hodne rychle, ale vzdycky nejaky cas trva, a tak pri tom spinani a rozpinani se spinaci prvek ohriva vykonovou ztratou na nem.
Takze me doporuceni je, takova frekvence PWM, aby to nevadilo ani nejkratsim pouzivanym casum pri foceni, ale ne zbytecne moc vysoka.
Už dlho neprogramujem jednočipáky, ale nemyslím si, že by frekvencia "blikania" PWM bola totožná s frekvenciou procesora. Mala by závisieť od frekvencie časovača (F) a musí to byť nejaký jej podiel, aby boli možné aj nejaké úrovne - hoci len pre 3 stavy = 2 úrovne svetla: nič (00) / polovica (01) / naplno (11) by to bolo F/2. Napr. pri F/4 by už bolo možné mať 4 úrovne: 0000 0001 0101 0111 1111, čo by mohlo stačiť, teda ak by bol časovať na 1 MHz (už si naozaj nespomínam, či je to reálna hodnota, ale asi áno), "blikanie" by bolo (v najhorších 2 prípadoch) na 200 kHz, čo bohate postačuje, v pohode by sa dalo ísť aj na podstatne viac úrovní. Tých 50 Hz by bolo dosť zlých, človek vníma zhruba do 80 Hz, ale stroboskopický efekt badať aj o čosi vyššie, ak je malá zotrvačnosť zdroja svetla.
Veľa bežných LED svietidiel (žiarovky E14 / E27) naozaj bliká na 50 Hz - väčšina ľudí to nepozoruje, kým im nepredvediem, mne to vadí a čo sa týka zvierat - neviem, ale radšej dávam neblikajúce.
Přidat reakci
[1] 2
Zpět na obsah sekce Technika • Zobrazeno 1722x